<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Adolik</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Adolik"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Adolik"/>
	<updated>2026-06-15T04:36:03Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=171045</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=171045"/>
		<updated>2026-02-12T10:08:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Adolik: /* Sázecí stroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter.  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen [[Ofset|ofsetovým tiskem]] (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[Bibliofilie|bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Předchůdci knihtisku ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy [[Disk z Faistu|„Disk z Faistu“]] nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
===Význam papíru pro knihtisk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením [[Výroba papíru (Pejchalová)|papíru]] byly zprvu kámen, [[Hliněné tabulky|hliněné tabulky]] a nejvíce známý [[Papyrus|papyrus]] a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Deskotisk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se [[Diamantová sútra]] a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  [[Deskotisky]] ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blokové knihy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blokové knihy]] byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tisk pomocí vyměnitelných liter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů [[Sanden Remum]]. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Knihtisk v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí [[Kovové litery v počátcích knihtisku|kovových liter]] dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského [[Klášter Pfüfening u Řezna|kláštera Pfüfening u Řezna]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]]. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technologie knihtisku ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž [[Kovové litery v počátcích knihtisku|odléval jednotlivá písmena]], která se dala vyměňovat. Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Gutenbergův vynález ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozšíření knihtisku ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
====České prvotisky ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z [[Donáty|donátů]] a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná [[Statuta synodalia Arnesti]] (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec [[Friedrich Koenig]]. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
*V roce 1865 představil Američan [[William Bullock]] [[rotační tiskový stroj]]. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil [[Robert Hoe]] asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Vývoj sazby písma  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Sázecí stroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) [[Otomar Mergenthaler|Otomara Mergenthalera]]. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je [[Tolbert Lanston]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další vývoj ==&lt;br /&gt;
Na přelomu 20. a 21. století pokračoval vývoj tiskových technologií zejména rozvojem digitálního tisku a rozšířením kancelářských tiskových zařízení. Moderní tisk umožňuje přímý převod digitálních dat do tištěné podoby bez nutnosti přípravy klasické tiskové formy a přispívá k efektivnějšímu zpracování dokumentů. Tento vývoj představuje další fázi dlouhodobého technologického posunu od ručního knihtisku k plně digitálně řízeným tiskovým procesům.&amp;lt;ref&amp;gt;Originalnitonery.cz. Od knihtisku k tiskárně. Dostupné z https://www.originalnitonery.cz/blog/od-knihtisku-k-tiskarne&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
*VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
*KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
*SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
*Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Johannes Gutenberg]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kovové litery v počátcích knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihtisk, vývoj knihtisku, historie, tiskařské technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Marek]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Adolik</name></author>
		
	</entry>
</feed>