<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alena.Bezouskova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alena.Bezouskova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Alena.Bezouskova"/>
	<updated>2026-04-21T22:55:26Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16005</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16005"/>
		<updated>2015-01-28T23:23:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Služby pro ohrožené menšiny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19. století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně),&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] apod.,&lt;br /&gt;
* reprografické,&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační,&lt;br /&gt;
* přístup na internet,&lt;br /&gt;
* WiFi,&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby,&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny ===&lt;br /&gt;
* hendikepovaní (např. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...),&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...),&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...),&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...).&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40 % dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například [http://www.knihovnakv.cz/ Krajská knihovna Karlovy Vary], [http://www.svkkl.cz/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi ([[Městská knihovna v Praze]]), případně jinými institucemi (např. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - [http://www.muzeumhb.cz/knihovna/ Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod] apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: [http://www.techlib.cz/cs/ Národní technická knihovna], [http://www.cuni.cz/UK-320.html Knihovna UK], [http://www.nlk.cz/ Národní lékařská knihovna]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16004</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16004"/>
		<updated>2015-01-28T23:21:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Kulturní rozvoj */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19. století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně),&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] apod.,&lt;br /&gt;
* reprografické,&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační,&lt;br /&gt;
* přístup na internet,&lt;br /&gt;
* WiFi,&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby,&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny ===&lt;br /&gt;
* hendikepovaní (např. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...),&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...),&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...),&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...).&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40 % dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například [http://www.knihovnakv.cz/ Krajská knihovna Karlovy Vary], [http://www.svkkl.cz/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi ([[Městská knihovna v Praze]]), případně jinými institucemi (např. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - [http://www.muzeumhb.cz/knihovna/ Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod] apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: [http://www.techlib.cz/cs/ Národní technická knihovna], [http://www.cuni.cz/UK-320.html Knihovna UK], [http://www.nlk.cz/ Národní lékařská knihovna]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16003</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16003"/>
		<updated>2015-01-28T23:21:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Informace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19. století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně),&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] apod.,&lt;br /&gt;
* reprografické,&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační,&lt;br /&gt;
* přístup na internet,&lt;br /&gt;
* WiFi,&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby,&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny ===&lt;br /&gt;
* hendikepovaní (např. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...),&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...),&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...),&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...).&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40 % dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například [http://www.knihovnakv.cz/ Krajská knihovna Karlovy Vary], [http://www.svkkl.cz/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi ([[Městská knihovna v Praze]]), případně jinými institucemi (např. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - [http://www.muzeumhb.cz/knihovna/ Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod] apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: [http://www.techlib.cz/cs/ Národní technická knihovna], [http://www.cuni.cz/UK-320.html Knihovna UK], [http://www.nlk.cz/ Národní lékařská knihovna]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16002</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16002"/>
		<updated>2015-01-28T23:19:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Vzdělávání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19. století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena).&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně),&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] apod.,&lt;br /&gt;
* reprografické,&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační,&lt;br /&gt;
* přístup na internet,&lt;br /&gt;
* WiFi,&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby,&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny ===&lt;br /&gt;
* hendikepovaní (např. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...),&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...),&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...),&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...).&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40 % dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například [http://www.knihovnakv.cz/ Krajská knihovna Karlovy Vary], [http://www.svkkl.cz/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi ([[Městská knihovna v Praze]]), případně jinými institucemi (např. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - [http://www.muzeumhb.cz/knihovna/ Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod] apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: [http://www.techlib.cz/cs/ Národní technická knihovna], [http://www.cuni.cz/UK-320.html Knihovna UK], [http://www.nlk.cz/ Národní lékařská knihovna]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16001</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16001"/>
		<updated>2015-01-28T23:18:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Specializované knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19. století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena).&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně),&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] apod.,&lt;br /&gt;
* reprografické,&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační,&lt;br /&gt;
* přístup na internet,&lt;br /&gt;
* WiFi,&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby,&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny ===&lt;br /&gt;
* hendikepovaní (např. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...),&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...),&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...),&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...).&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40 % dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například [http://www.knihovnakv.cz/ Krajská knihovna Karlovy Vary], [http://www.svkkl.cz/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi ([[Městská knihovna v Praze]]), případně jinými institucemi (např. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - [http://www.muzeumhb.cz/knihovna/ Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod] apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: [http://www.techlib.cz/cs/ Národní technická knihovna], [http://www.cuni.cz/UK-320.html Knihovna UK], [http://www.nlk.cz/ Národní lékařská knihovna]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16000</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=16000"/>
		<updated>2015-01-28T23:17:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Základní knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19. století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena).&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně),&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] apod.,&lt;br /&gt;
* reprografické,&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační,&lt;br /&gt;
* přístup na internet,&lt;br /&gt;
* WiFi,&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby,&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny ===&lt;br /&gt;
* hendikepovaní (např. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...),&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...),&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...),&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...).&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40 % dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například [http://www.knihovnakv.cz/ Krajská knihovna Karlovy Vary], [http://www.svkkl.cz/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi ([[Městská knihovna v Praze]]), případně jinými institucemi (např. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - [http://www.muzeumhb.cz/knihovna/ Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod] apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=15999</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=15999"/>
		<updated>2015-01-28T23:16:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Krajské knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19. století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena).&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně),&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] apod.,&lt;br /&gt;
* reprografické,&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační,&lt;br /&gt;
* přístup na internet,&lt;br /&gt;
* WiFi,&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby,&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny ===&lt;br /&gt;
* hendikepovaní (např. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...),&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...),&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...),&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...).&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40 % dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například [http://www.knihovnakv.cz/ Krajská knihovna Karlovy Vary], [http://www.svkkl.cz/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně]...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi ([[Městská knihovna v Praze]]), případně jinými institucemi (např. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=15998</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=15998"/>
		<updated>2015-01-28T23:15:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Krajské knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19. století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena).&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně),&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] apod.,&lt;br /&gt;
* reprografické,&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační,&lt;br /&gt;
* přístup na internet,&lt;br /&gt;
* WiFi,&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby,&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny ===&lt;br /&gt;
* hendikepovaní (např. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...),&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...),&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...),&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...).&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40 % dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna [http://www.knihovnakv.cz/ Karlovy Vary], Středočeská vědecká knihovna v Kladně...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi ([[Městská knihovna v Praze]]), případně jinými institucemi (např. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14102</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14102"/>
		<updated>2015-01-12T14:38:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Neurokybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální identita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackering]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Studium softwaru a teorie kódu|Editace hesla Studium softwaru a teorie kódu - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14008</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14008"/>
		<updated>2015-01-10T15:01:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Knihovny zřizované ministerstvem kultury */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna Karlovy Vary, Středočeská vědecká knihovna v Kaldně...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi (Městská knihovna Benešov), případně jinými institucemi (npř. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a pod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14007</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14007"/>
		<updated>2015-01-10T15:00:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Základní knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven.&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna Karlovy Vary, Středočeská vědecká knihovna v Kaldně...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými obcemi (Městská knihovna Benešov), případně jinými institucemi (npř. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a pod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14006</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14006"/>
		<updated>2015-01-10T15:00:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Krajské knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven.&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna Karlovy Vary, Středočeská vědecká knihovna v Kaldně...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi (Městská knihovna Benešov), případně jinými institucemi (npř. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a pod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14005</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14005"/>
		<updated>2015-01-10T14:59:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Knihovny zřizované ministerstvem kultury */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven.&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna Karlovy Vary, Středočeská vědecká knihovna v Kaldně...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi (Městská knihovna Benešov), případně jinými institucemi (npř. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a pod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14004</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14004"/>
		<updated>2015-01-10T14:57:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Základní knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna Karlovy Vary, Středočeská vědecká knihovna v Kaldně...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi (Městská knihovna Benešov), případně jinými institucemi (npř. [[Muzejní knihovny|knihovna zřizovaná muzeem]] může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a pod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14003</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14003"/>
		<updated>2015-01-10T14:56:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Specializované knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna Karlovy Vary, Středočeská vědecká knihovna v Kaldně...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi (Městská knihovna Benešov), případně jinými institucemi (npř. knihovna zřizovaná muzeem může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a pod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.) Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14002</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14002"/>
		<updated>2015-01-10T14:54:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Základní knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna Karlovy Vary, Středočeská vědecká knihovna v Kaldně...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi (Městská knihovna Benešov), případně jinými institucemi (npř. knihovna zřizovaná muzeem může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a pod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14001</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14001"/>
		<updated>2015-01-10T14:51:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Krajské knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna Karlovy Vary, Středočeská vědecká knihovna v Kaldně...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi, případně jinými institucemi (npř. knihovna zřizovaná muzeem může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14000</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=14000"/>
		<updated>2015-01-10T14:47:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi, případně jinými institucemi (npř. knihovna zřizovaná muzeem může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13999</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13999"/>
		<updated>2015-01-10T14:47:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Veřejné knihovny v České republice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi, případně jinými institucemi (npř. knihovna zřizovaná muzeem může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13998</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13998"/>
		<updated>2015-01-10T14:47:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Veřejné knihovny v České republice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice bylo v roce přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40% dospělých a většina dětí&amp;lt;ref&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi, případně jinými institucemi (npř. knihovna zřizovaná muzeem může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13997</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13997"/>
		<updated>2015-01-10T14:26:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi, případně jinými institucemi (npř. knihovna zřizovaná muzeem může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, paměťová instituce, služby knihovny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13996</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13996"/>
		<updated>2015-01-10T14:23:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Základní knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi, případně jinými institucemi (npř. knihovna zřizovaná muzeem může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13992</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13992"/>
		<updated>2015-01-10T14:21:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13991</id>
		<title>Veřejná knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna&amp;diff=13991"/>
		<updated>2015-01-10T14:20:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejná knihovna''' je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První veřejná knihovna se objevuje již v Římě - 39. př. n. l., zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio (realizoval nápad Caesara). Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy. Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzdělávání  ===&lt;br /&gt;
Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]]  ===&lt;br /&gt;
Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osobní rozvoj  ===&lt;br /&gt;
Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní rozvoj ===&lt;br /&gt;
Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. &amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální role ===&lt;br /&gt;
Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby ==&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:&lt;br /&gt;
* výpůjční (prezenčně/absenčně)&lt;br /&gt;
* získání dokumentu z jiné knihovny - [https://wikisofia.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS] a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* reprografické&lt;br /&gt;
* referenční/ konzultační&lt;br /&gt;
* přístup na internet&lt;br /&gt;
* WiFi&lt;br /&gt;
* cirkulační a currentové služby&lt;br /&gt;
* akce (Noc s Andersenem...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Služby pro ohrožené menšiny&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální [[informační služby]]...)&lt;br /&gt;
* senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)&lt;br /&gt;
* etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)&lt;br /&gt;
* nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné knihovny v České republice ==&lt;br /&gt;
V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. &amp;lt;ref&amp;gt;Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zřizovatelé veřejných knihoven ===&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované ministerstvem kultury ====&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Krajské knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými kraji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizované jednotlivými obcemi.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Specializované knihovny ====&lt;br /&gt;
Zřizovatelem je například univerzita, [[Muzea|muzeum]], Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění  - [[Technické knihovny|knihovny technické]], [[Lékařské knihovny|lékařské]], právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr KNIHOVNY.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dvojte%C4%8Dkov%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13989</id>
		<title>Dvojtečkové třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dvojte%C4%8Dkov%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13989"/>
		<updated>2015-01-10T14:17:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Vliv */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dvojtečkové třídění''' (''Colon classification'' = CC) je [[fasetový klasifikační systém]] navržený ve 20. letech 20. století [[S. R. Ranganathan|S. R. Ranganathanem]]. Nikdy se plně neujal, avšak nezanedbatelně ovlivnil ostatní systémy a nové technologie. Jde o systém, který slouží ke klasifikaci dokumentů, a který charakterizuje daný předmět pomocí více tříd (''faset''), z nichž každá jej pojímá z jiného hlediska (jazyk, čas, místo, hmota...). Dalším příkladem fasetové klasifikace je [[Universal Decimal Classification]] (UDC).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 26.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/1809&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐001809. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autor ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (1892 - 1972) byl indický matematik a knihovník. Byl profesorem matematiky na Madarské univerzitě, později řídil univerzitní knihovnu.  Zasloužil se o pozvednutí knihovnictví v Indii, jeho práce má však globální význam. Jeho nejvýznamnějšími přínosy pro informační vědu a knihovnictví je formulování ''[[Pět zákonů knihovnictví|Pěti zákonů knihovnictví]]'' a vytvoření ''Dvojtečkového třídění''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formování ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan své třídění navrhl již roku 1924. První vydání publikoval v roce 1933. Do své smrti jej upravil v dalších pěti vydáních. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou v tomto směru ''Dvojtečkové klasifikace'' a ''Úvodu do knihovnické klasifikace'' (1937). Vývoj CC se zastavil po posledním 7. vydání v roce 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uvádění do praxe ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uvádění do praxe Ranganathan experimentoval s DT na Madarské univerzitě a v několika indických univerzitních (Dillí, Banaras) či veřejných knihovnách. Bohužel se nenašla instituce, která by se ho ujala a rozvíjela jej, z toho důvodu se nikdy nezačalo masově využívat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC je postkoordinovaný selekční jazyk (popis vytvářen s ohledem na konkrétní dokument – opakem je prekoordinovaný selekční jazyk). Jedná se o fasetový systém (opakem je enumerativní systém). CC je též nazýváno analyticko-systematickým, neboť poměrně detailně analyzuje pojem, přičemž postupuje na základě daných principů.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠILAROVÁ, Ludmila. Ranganathanův teoretický přínos a vliv v systematickém pořádání informací. Praha, 1978. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Syntaktické prostředky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaktickými prostředky jsou arabské číslice, velká a malá písmena, a sada interpunkčních znaků, které je oddělují (z počátku to byly pouze dvojtečky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Principy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zápis dokumentu v CC se skládá z '''hlavních faset''' a '''izolátových faset''' (ty se v něm nutně vyskytovat nemusí). ''Faseta'' je pak kategorie či charakteristika, pomocí které určujeme dokument.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC člení vědu na 44 hlavních faset (Universum znalostí, Knihovní věda, Knižní věda, Žurnalistika...), určující základní obory lidského vědění – hlavní faseta stojí na počátku zápisu. Dále dokumentu přiřazujeme izolátové fasety vypovídajících o osobě, hmotě, energii, prostoru, času (= PEMST, počáteční písmena anglických výrazů), z nichž každé předchází jiný interpunkční symbol. Mohou se přidat další (obtížně zařaditelné) fasety, vypovídající o místě, jazyku apod. Dokumentu můžeme přiřadit více hlavních faset i více izolátových faset v totožných kategoriích, popřípadě i některé kategorie vynechat, nelze-li jimi dokument charakterizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad záznamu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
L ,45 ;421 :6 ;253 :f .44 'N5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lékařství (zákl.třída) , Plíce ;Tuberkulóza : Léčba ; Rentgen :Výzkum . Indie '1950 &amp;lt;ref&amp;gt;DOFKOVÁ, Jitka. Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. [online]. 2004 [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CC a ostatní klasifikační systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC vzniklo v době, kdy se již užívalo [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT), [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]] (DDC) či [[Třídění Kongresové knihovny]] (LCC). Ranganathan z nich vycházel jen částečně. Jejich hierarchickou strukturu považoval za svazující. Viděl i jejich neschopnost vyjadřovat úzce specifická či mezioborová témata&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;. Toto mělo CC zvládnout, současně mělo být flexibilnější, nabízet možnost úprav, či začlenění nových oborů lidské činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nedostatky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nedostatkem CC je mnohdy jeho přílišná délka, signatura se nemusí vejít na hřbet knihy, uživatel může mít problém s jejím zapamatováním. I samo tvoření popisu je náročné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vliv ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC nicméně velmi ovlivnilo např. MDT či DDC, které implementovaly některé rysy fasetového systému. Také výrazně ovlivnilo [[Blissovo bibliografické třídění]]. Jeho další možnosti se objevily se vznikem [https://wikisofia.cz/index.php?title=World_Wide_Web&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1 World Wide Webu] (vychází z něj kupříkladu slovníkový systém Yahoo).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠILAROVÁ, Ludmila. Ranganathanův teoretický přínos a vliv v systematickém pořádání informací. Praha, 1978. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SKALOVÁ, Eva. Klasifikace knihovnictví, bibliografie a VTEI ve světových univerzálních klasifikačních systémech. Praha, 1975. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 26.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/1809&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐001809. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41 Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi - KIVI]&lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan%20Wikipedia S. R. Ranganathan - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
dvojtečkové třídění, klasifikační systém, fasetová klasifikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13986</id>
		<title>Muzejní knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13986"/>
		<updated>2015-01-10T14:14:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Sbírkové */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Muzejní knihovny''' jsou knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být [[Veřejné knihovny|veřejné]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)&amp;lt;ref&amp;gt;The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní (se specializovanými fondy) ===&lt;br /&gt;
Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované ===&lt;br /&gt;
Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fondy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sbírkové ===&lt;br /&gt;
Historicky cenné fondy ([https://wikisofia.cz/index.php?title=Rukopis&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1 rukopisy], staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do [http://ces.mkcr.cz/ centrální evidence sbírek]. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Regionální literatura ===&lt;br /&gt;
Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sdružující organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR] ===&lt;br /&gt;
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se [https://wikisofia.cz/index.php?title=SKIP&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1 SKIP] a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejnost a muzejní knihovny ==&lt;br /&gt;
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní trendy ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|automatizovaný knihovní systém]] (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá [[digitalizace]] (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13984</id>
		<title>Muzejní knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13984"/>
		<updated>2015-01-10T14:09:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Muzejní knihovny''' jsou knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být [[Veřejné knihovny|veřejné]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)&amp;lt;ref&amp;gt;The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní (se specializovanými fondy) ===&lt;br /&gt;
Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované ===&lt;br /&gt;
Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fondy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sbírkové ===&lt;br /&gt;
Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do [http://ces.mkcr.cz/ centrální evidence sbírek]. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Regionální literatura ===&lt;br /&gt;
Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sdružující organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR] ===&lt;br /&gt;
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se [https://wikisofia.cz/index.php?title=SKIP&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1 SKIP] a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejnost a muzejní knihovny ==&lt;br /&gt;
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní trendy ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|automatizovaný knihovní systém]] (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá [[digitalizace]] (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13982</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13982"/>
		<updated>2015-01-10T14:05:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo '''h''' je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných '''h'''. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen '''Jorge E. Hirschem''', profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt; Jde o jeden z nejmladších [https://wikisofia.cz/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_index&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1 citačních indexů]. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Princip ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [https://wikisofia.cz/index.php?title=Diskuse:Impakt_faktor&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1 impakt faktoru] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problémy citačních indexů|Citační index]] autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru přerušili, nebo se ji nevěnují cele.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům.&amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/G-index G-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
* [http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
* [http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
* [http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
* [http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13981</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13981"/>
		<updated>2015-01-10T14:00:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* M-kvocient */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo '''h''' je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných '''h'''. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen '''Jorge E. Hirschem''', profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt; Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Princip ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [https://wikisofia.cz/index.php?title=Diskuse:Impakt_faktor&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1 impakt faktoru] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problémy citačních indexů|Citační index]] autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru přerušili, nebo se ji nevěnují cele.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům.&amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/G-index G-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
* [http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
* [http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
* [http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
* [http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13980</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13980"/>
		<updated>2015-01-10T13:58:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Myšlenka */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo '''h''' je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných '''h'''. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen '''Jorge E. Hirschem''', profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt; Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Princip ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [https://wikisofia.cz/index.php?title=Diskuse:Impakt_faktor&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1 impakt faktoru] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problémy citačních indexů|Citační index]] autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům.&amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/G-index G-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
* [http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
* [http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
* [http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
* [http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13979</id>
		<title>Muzejní knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13979"/>
		<updated>2015-01-10T13:50:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Muzejní knihovny''' jsou knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být [[Veřejné knihovny|veřejné]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)&amp;lt;ref&amp;gt;The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní (se specializovanými fondy) ===&lt;br /&gt;
Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované ===&lt;br /&gt;
Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fondy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sbírkové ===&lt;br /&gt;
Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do [http://ces.mkcr.cz/ centrální evidence sbírek]. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Regionální literatura ===&lt;br /&gt;
Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sdružující organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR] ===&lt;br /&gt;
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se SKIP a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejnost a muzejní knihovny ==&lt;br /&gt;
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní trendy ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|automatizovaný knihovní systém]] (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá [[digitalizace]] (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13636</id>
		<title>Muzejní knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13636"/>
		<updated>2015-01-05T11:24:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být [https://wikisofia.cz/index.php/Ve%C5%99ejn%C3%A9_knihovny veřejné].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)&amp;lt;ref&amp;gt;The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní (se specializovanými fondy) ===&lt;br /&gt;
Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované ===&lt;br /&gt;
Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fondy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sbírkové ===&lt;br /&gt;
Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do [http://ces.mkcr.cz/ centrální evidence sbírek]. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Regionální literatura ===&lt;br /&gt;
Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sdružující organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR] ===&lt;br /&gt;
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se SKIP a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejnost a muzejní knihovny ==&lt;br /&gt;
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní trendy ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13635</id>
		<title>Muzejní knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13635"/>
		<updated>2015-01-05T11:22:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být [[veřejné|https://wikisofia.cz/index.php/Ve%C5%99ejn%C3%A9_knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)&amp;lt;ref&amp;gt;The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní (se specializovanými fondy) ===&lt;br /&gt;
Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované ===&lt;br /&gt;
Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fondy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sbírkové ===&lt;br /&gt;
Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do [http://ces.mkcr.cz/ centrální evidence sbírek]. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Regionální literatura ===&lt;br /&gt;
Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sdružující organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR] ===&lt;br /&gt;
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se SKIP a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejnost a muzejní knihovny ==&lt;br /&gt;
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní trendy ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dvojte%C4%8Dkov%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13283</id>
		<title>Dvojtečkové třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dvojte%C4%8Dkov%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13283"/>
		<updated>2014-12-28T18:39:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Charakter */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dvojtečkové třídění''' (Colon classification = CC) je fasetový klasifikační systém navržený ve 20. letech 20. století S. R. Ranganathanem. Nikdy se plně neujal, avšak nezanedbatelně ovlivnil ostatní systémy a nové technologie. Jde o systém, který slouží ke klasifikaci dokumentů, a který charakterizuje daný předmět pomocí více tříd (faset), z nichž každá jej pojímá z jiného hlediska (jazyk, čas, místo, hmota…). Dalším příkladem fasetové klasifikace je Universal Decimal Classification (UDC).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autor ===&lt;br /&gt;
Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) byl indický matematik a knihovník. Byl profesorem matematiky na Madarské univerzitě, později řídil univerzitní knihovnu.  Zasloužil se o pozvednutí knihovnictví v Indii, jeho práce má však globální význam. Jeho nejvýznamnějšími přínosy pro informační vědu a knihovnictví je formulování ''Pěti zákonů knihovnictví'' a vytvoření ''Dvojtečkového třídění''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formování ===&lt;br /&gt;
Ranganathan své třídění navrhl již roku 1924. První vydání publikoval v roce 1933. Do své smrti jej upravil v dalších pěti vydáních. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou v tomto směru ''Dvojtečkové klasifikace'' a ''Úvodu do knihovnické klasifikace'' (1937). Vývoj CC se zastavil po posledním 7. vydání v roce 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uvádění do praxe ===&lt;br /&gt;
Uvádění do praxe Ranganathan experimentoval s DT na Madarské univerzitě a v několika indických univerzitních (Dillí, Banaras) či veřejných knihovnách. Bohužel se nenašla instituce, která by se ho ujala a rozvíjela jej, z toho důvodu se nikdy nezačalo masově využívat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
CC je postkoordinovaný selekční jazyk (popis vytvářen s ohledem na konkrétní dokument – opakem je prekoordinovaný selekční jazyk). Jedná se o fasetový systém (opakem je enumerativní systém). CC je též nazýváno analyticko-systematickým, neboť poměrně detailně analyzuje pojem, přičemž postupuje na základě daných principů.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠILAROVÁ, Ludmila. Ranganathanův teoretický přínos a vliv v systematickém pořádání informací. Praha, 1978. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Syntaktické prostředky ===&lt;br /&gt;
Syntaktickými prostředky jsou arabské číslice, velká a malá písmena, a sada interpunkčních znaků, které je oddělují (z počátku to byly pouze dvojtečky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Principy ===&lt;br /&gt;
Zápis dokumentu v CC se skládá z hlavních faset a izolátových faset (ty se v něm nutně vyskytovat nemusí). (Faseta = kategorie, charakteristika, pomocí nichž určujeme dokument.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC člení vědu na 44 hlavních faset (Universum znalostí, Knihovní věda, Knižní věda, Žurnalistika…), určující základní obory lidského vědění – hlavní faseta stojí na počátku zápisu. Dále dokumentu přiřazujeme izolátové fasety vypovídajících o osobě, hmotě, energii, prostoru, času (= PEMST, počáteční písmena anglických výrazů), z nichž každé předchází jiný interpunkční symbol. Mohou se přidat další (obtížně zařaditelné) fasety, vypovídající o místě, jazyku apod. Dokumentu můžeme přiřadit více hlavních faset i více izolátových faset v totožných kategoriích, popřípadě i některé kategorie vynechat, nelze-li jimi dokument charakterizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad záznamu ===&lt;br /&gt;
L ,45 ;421 :6 ;253 :f .44 'N5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lékařství (zákl.třída) , Plíce ;Tuberkulóza : Léčba ; Rentgen :Výzkum . Indie '1950 &amp;lt;ref&amp;gt;DOFKOVÁ, Jitka. Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. [online]. 2004 [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CC a ostatní klasifikační systémy ==&lt;br /&gt;
CC vzniklo v době, kdy se již užívalo [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT), [[Deweyho desetinné třídění]] (DDC) či Třídění Kongresové knihovny (LCC). Ranganathan z nich vycházel jen částečně. Jejich hierarchickou strukturu považoval za svazující. Viděl i jejich neschopnost vyjadřovat úzce specifická či mezioborová témata &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 26.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/1809&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐001809. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Toto mělo CC zvládnout, současně mělo být flexibilnější, nabízet možnost úprav, či začlenění nových oborů lidské činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nedostatky ===&lt;br /&gt;
Nedostatkem CC je mnohdy jeho přílišná délka, signatura se nemusí vejít na hřbet knihy, uživatel může mít problém s jejím zapamatováním. I samo tvoření popisu je náročné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vliv ===&lt;br /&gt;
CC nicméně velmi ovlivnilo např. MDT či DDC, které implementovaly některé rysy fasetového systému. Také výrazně ovlivnilo [[Blissovo bibliografické třídění]]. Jeho další možnosti se objevily se vznikem World Wide Webu (vychází z něj kupříkladu slovníkový systém Yahoo).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ŠILAROVÁ, Ludmila. Ranganathanův teoretický přínos a vliv v systematickém pořádání informací. Praha, 1978. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SKALOVÁ, Eva. Klasifikace knihovnictví, bibliografie a VTEI ve světových univerzálních klasifikačních systémech. Praha, 1975. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 26.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/1809&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐001809. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zrdoje ===&lt;br /&gt;
[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41 Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi - KIVI]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan%20Wikipedia S. R. Ranganathan - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
dvojtečkové třídění, klasifikační systém, fasetová klasifikace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dvojte%C4%8Dkov%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13282</id>
		<title>Dvojtečkové třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dvojte%C4%8Dkov%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13282"/>
		<updated>2014-12-28T18:38:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dvojtečkové třídění''' (Colon classification = CC) je fasetový klasifikační systém navržený ve 20. letech 20. století S. R. Ranganathanem. Nikdy se plně neujal, avšak nezanedbatelně ovlivnil ostatní systémy a nové technologie. Jde o systém, který slouží ke klasifikaci dokumentů, a který charakterizuje daný předmět pomocí více tříd (faset), z nichž každá jej pojímá z jiného hlediska (jazyk, čas, místo, hmota…). Dalším příkladem fasetové klasifikace je Universal Decimal Classification (UDC).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autor ===&lt;br /&gt;
Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) byl indický matematik a knihovník. Byl profesorem matematiky na Madarské univerzitě, později řídil univerzitní knihovnu.  Zasloužil se o pozvednutí knihovnictví v Indii, jeho práce má však globální význam. Jeho nejvýznamnějšími přínosy pro informační vědu a knihovnictví je formulování ''Pěti zákonů knihovnictví'' a vytvoření ''Dvojtečkového třídění''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formování ===&lt;br /&gt;
Ranganathan své třídění navrhl již roku 1924. První vydání publikoval v roce 1933. Do své smrti jej upravil v dalších pěti vydáních. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou v tomto směru ''Dvojtečkové klasifikace'' a ''Úvodu do knihovnické klasifikace'' (1937). Vývoj CC se zastavil po posledním 7. vydání v roce 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uvádění do praxe ===&lt;br /&gt;
Uvádění do praxe Ranganathan experimentoval s DT na Madarské univerzitě a v několika indických univerzitních (Dillí, Banaras) či veřejných knihovnách. Bohužel se nenašla instituce, která by se ho ujala a rozvíjela jej, z toho důvodu se nikdy nezačalo masově využívat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
CC je postkoordinovaný selekční jazyk (popis vytvářen s ohledem na konkrétní dokument – opakem je prekoordinovaný selekční jazyk). Jedná se o fasetový systém (opakem je enumerativní systém). CC je též nazýváno analyticko-systematickým, neboť poměrně detailně analyzuje pojem, přičemž postupuje na základě daných principů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Syntaktické prostředky ===&lt;br /&gt;
Syntaktickými prostředky jsou arabské číslice, velká a malá písmena, a sada interpunkčních znaků, které je oddělují (z počátku to byly pouze dvojtečky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Principy ===&lt;br /&gt;
Zápis dokumentu v CC se skládá z hlavních faset a izolátových faset (ty se v něm nutně vyskytovat nemusí). (Faseta = kategorie, charakteristika, pomocí nichž určujeme dokument.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC člení vědu na 44 hlavních faset (Universum znalostí, Knihovní věda, Knižní věda, Žurnalistika…), určující základní obory lidského vědění – hlavní faseta stojí na počátku zápisu. Dále dokumentu přiřazujeme izolátové fasety vypovídajících o osobě, hmotě, energii, prostoru, času (= PEMST, počáteční písmena anglických výrazů), z nichž každé předchází jiný interpunkční symbol. Mohou se přidat další (obtížně zařaditelné) fasety, vypovídající o místě, jazyku apod. Dokumentu můžeme přiřadit více hlavních faset i více izolátových faset v totožných kategoriích, popřípadě i některé kategorie vynechat, nelze-li jimi dokument charakterizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad záznamu ===&lt;br /&gt;
L ,45 ;421 :6 ;253 :f .44 'N5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lékařství (zákl.třída) , Plíce ;Tuberkulóza : Léčba ; Rentgen :Výzkum . Indie '1950 &amp;lt;ref&amp;gt;DOFKOVÁ, Jitka. Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. [online]. 2004 [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CC a ostatní klasifikační systémy ==&lt;br /&gt;
CC vzniklo v době, kdy se již užívalo [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT), [[Deweyho desetinné třídění]] (DDC) či Třídění Kongresové knihovny (LCC). Ranganathan z nich vycházel jen částečně. Jejich hierarchickou strukturu považoval za svazující. Viděl i jejich neschopnost vyjadřovat úzce specifická či mezioborová témata &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 26.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/1809&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐001809. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Toto mělo CC zvládnout, současně mělo být flexibilnější, nabízet možnost úprav, či začlenění nových oborů lidské činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nedostatky ===&lt;br /&gt;
Nedostatkem CC je mnohdy jeho přílišná délka, signatura se nemusí vejít na hřbet knihy, uživatel může mít problém s jejím zapamatováním. I samo tvoření popisu je náročné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vliv ===&lt;br /&gt;
CC nicméně velmi ovlivnilo např. MDT či DDC, které implementovaly některé rysy fasetového systému. Také výrazně ovlivnilo [[Blissovo bibliografické třídění]]. Jeho další možnosti se objevily se vznikem World Wide Webu (vychází z něj kupříkladu slovníkový systém Yahoo).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ŠILAROVÁ, Ludmila. Ranganathanův teoretický přínos a vliv v systematickém pořádání informací. Praha, 1978. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SKALOVÁ, Eva. Klasifikace knihovnictví, bibliografie a VTEI ve světových univerzálních klasifikačních systémech. Praha, 1975. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 26.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/1809&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐001809. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zrdoje ===&lt;br /&gt;
[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41 Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi - KIVI]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan%20Wikipedia S. R. Ranganathan - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
dvojtečkové třídění, klasifikační systém, fasetová klasifikace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13281</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13281"/>
		<updated>2014-12-28T18:34:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Zdroje obrázku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/G-index G-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13280</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13280"/>
		<updated>2014-12-28T18:33:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/G-index G-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13278</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13278"/>
		<updated>2014-12-28T18:32:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/G-index G-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13277</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13277"/>
		<updated>2014-12-28T18:31:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
G-index - Wikipedia&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
H-index - Wikipedia&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13276</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13276"/>
		<updated>2014-12-28T18:30:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[wikipedia:G-index|Wikipedia]][[Wikipedia|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13275</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13275"/>
		<updated>2014-12-28T18:28:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[wikipedia:G-index|Wikipedia]][[Wikipedia|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13274</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13274"/>
		<updated>2014-12-28T18:28:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[wikipedia:G-index|Wikipedia]][[Wikipedia|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13273</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13273"/>
		<updated>2014-12-28T18:26:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Harzing.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[wikipedia:G-index|Wikipedia]][[Wikipedia|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13272</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13272"/>
		<updated>2014-12-28T18:24:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Nevýhody */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně). &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Harzing.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[wikipedia:G-index|Wikipedia]][[Wikipedia|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13271</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13271"/>
		<updated>2014-12-28T18:20:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Výhody */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě. &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně). &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Harzing.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[wikipedia:G-index|Wikipedia]][[Wikipedia|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13270</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13270"/>
		<updated>2014-12-28T18:11:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Nevýhody */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu. &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě. &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně). &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Harzing.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[wikipedia:G-index|Wikipedia]][[Wikipedia|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13269</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13269"/>
		<updated>2014-12-28T18:05:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Nevýhody */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu. &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě. &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&amp;lt;ref&amp;gt;PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně). &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Harzing.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[wikipedia:G-index|Wikipedia]][[Wikipedia|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13268</id>
		<title>H-index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H-index&amp;diff=13268"/>
		<updated>2014-12-28T18:01:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Vznik */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005&amp;lt;ref&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
Princip&lt;br /&gt;
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500). &lt;br /&gt;
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]&lt;br /&gt;
=== Myšlenka ===&lt;br /&gt;
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [[impakt faktoru]] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační hodnoty ===&lt;br /&gt;
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ruční výpočet ===&lt;br /&gt;
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nástroje k výpočtu ===&lt;br /&gt;
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]]  nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt; (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, nezohledňuje však starší práce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).&lt;br /&gt;
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu. &lt;br /&gt;
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.&lt;br /&gt;
== Nevýhody ==&lt;br /&gt;
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; (to je podle Hirsche největší slabina &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě. &lt;br /&gt;
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.&lt;br /&gt;
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně). &lt;br /&gt;
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).&lt;br /&gt;
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.&lt;br /&gt;
== Modifikace ==&lt;br /&gt;
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== M-kvocient ===&lt;br /&gt;
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hbar-index ===&lt;br /&gt;
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ch-index ===&lt;br /&gt;
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům &amp;lt;ref&amp;gt;SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health &amp;amp; Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry &amp;amp; Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Harzing.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html Ústřední knihovny ČVUT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Vesmír/přírodovědecký časopis]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[wikipedia:G-index|Wikipedia]][[Wikipedia|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index on Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
h-index, scientometrie, citační index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13117</id>
		<title>Muzejní knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13117"/>
		<updated>2014-12-25T21:16:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)&amp;lt;ref&amp;gt;The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní (se specializovanými fondy) ===&lt;br /&gt;
Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované ===&lt;br /&gt;
Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fondy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sbírkové ===&lt;br /&gt;
Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do [http://ces.mkcr.cz/ centrální evidence sbírek]. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Regionální literatura ===&lt;br /&gt;
Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sdružující organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR] ===&lt;br /&gt;
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se SKIP a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejnost a muzejní knihovny ==&lt;br /&gt;
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní trendy ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13116</id>
		<title>Muzejní knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejn%C3%AD_knihovna&amp;diff=13116"/>
		<updated>2014-12-25T20:52:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Bezouskova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)&amp;lt;ref&amp;gt;The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti, či nadace (Museum Kampa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní (se specializovanými fondy) ===&lt;br /&gt;
Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované ===&lt;br /&gt;
Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fondy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sbírkové ===&lt;br /&gt;
Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do [http://ces.mkcr.cz/ centrální evidence sbírek]. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Regionální literatura ===&lt;br /&gt;
Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sdružující organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR] ===&lt;br /&gt;
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se SKIP a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejnost a muzejní knihovny ==&lt;br /&gt;
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní trendy ==&lt;br /&gt;
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Bezouskova</name></author>
		
	</entry>
</feed>