<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alena.Kralova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alena.Kralova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Alena.Kralova"/>
	<updated>2026-04-04T04:52:21Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=45580</id>
		<title>Bibliografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=45580"/>
		<updated>2017-02-23T16:36:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliografie''' se zabývá zejména metodami evidence knih a následné práce s nimi. S knihou pracuje jako s fyzickým objektem, popřípadě jako s kulturním nosičem, a oproti jejímu obsahu se zaměřuje na práci s ní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Má dva hlavní významy &amp;lt;ref&amp;gt; Význam termínu bibliografie. In: Ptejte se knihovny [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2008 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-terminu-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) můžeme bibliografii chápat jako nauku o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice jejich zpracování,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) nebo také jako seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek, a sestavený podle předem stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
Bibliografie poskytuje informace o primárních informačních zdrojích bez ohledu na to, ve které knihovně se dokument nalézá. &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etymologie a historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo bibliografie pochází z řeckého βιβλιογραφία, bibliographia, doslova „psaní knihy“. Na počátku našeho letopočtu se tento výraz používal pro přepisování knih (tj. vytváření jejich kopií).&lt;br /&gt;
Ve 12. století dochází k posunu významu, kdy se používá pro aktivitu pořádání knih. Od 17. století je pojem používán v dnešním významu jako systém popisu (evidence) knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jednoho z otců bibliografie je považován Konrad Gessner, přírodovědec žijící v 16. století. První soupis všech v době vydání (1825) známých českých literárních děl vytvořil Josef Jungmann. &amp;lt;ref&amp;gt;Ottův slovník naučný IV. [online]. Praha, 1891 [cit. 2017-02-14]. ISBN 80-7185-063-2. Dostupné z: https://archive.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody bibliografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Enumerativní ===&lt;br /&gt;
Také se označuje jako systematická či kompilativní.&lt;br /&gt;
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).&lt;br /&gt;
Knižní bibliografie by měla obsahovat: 1. jméno autora, 2. název díla, 3. místo vydání, 4. jméno nakladatelství, 5. rok vydání, 6. ISBN, 7. rozsah dokumentu (počet stran), 8. pořadí vydání a případně 9. číslo stránky odkud bylo citováno. &lt;br /&gt;
V případě periodik je to 1. jméno autora, 2. název článku, 3. název periodika, 4. ročník, číslo 5. rozsah, 6. datum publikování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytická ===&lt;br /&gt;
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. &amp;lt;ref&amp;gt;Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Odnože ==&lt;br /&gt;
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).&lt;br /&gt;
Webografie&amp;lt;ref&amp;gt;Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography &amp;lt;/ref&amp;gt; se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Česká národní bibliografie ==&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Bibliografie, Webografie, Citace, Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=45579</id>
		<title>Bibliografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=45579"/>
		<updated>2017-02-23T16:35:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliografie''' se zabývá zejména metodami evidence knih a následné práce s nimi. S knihou pracuje jako s fyzickým objektem, popřípadě jako s kulturním nosičem, a oproti jejímu obsahu se zaměřuje na práci s ní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Má dva hlavní významy &amp;lt;ref&amp;gt; Význam termínu bibliografie. In: Ptejte se knihovny [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2008 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-terminu-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) můžeme bibliografii chápat jako nauku o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice jejich zpracování,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) nebo také jako seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek, a sestavený podle předem stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
Bibliografie poskytuje informace o primárních informačních zdrojích bez ohledu na to, ve které knihovně se dokument nalézá. &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etymologie a historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo bibliografie pochází z řeckého βιβλιογραφία, bibliographia, doslova „psaní knihy“. Na počátku našeho letopočtu se tento výraz používal pro přepisování knih (tj. vytváření jejich kopií).&lt;br /&gt;
Ve 12. století dochází k posunu významu, kdy se používá pro aktivitu pořádání knih. Od 17. století je pojem používán v dnešním významu jako systém popisu (evidence) knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jednoho z otců bibliografie je považován Konrad Gessner, přírodovědec žijící v 16. století. První soupis všech v době vydání (1825) známých českých literárních děl vytvořil Josef Jungmann. &amp;lt;ref&amp;gt;Ottův slovník naučný IV. [online]. Praha, 1891 [cit. 2017-02-14]. ISBN 80-7185-063-2. Dostupné z: https://archive.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody bibliografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Enumerativní ===&lt;br /&gt;
Také se označuje jako systematická či kompilativní.&lt;br /&gt;
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).&lt;br /&gt;
Knižní bibliografie by měla obsahovat: 1. jméno autora, 2. název díla, 3. místo vydání, 4. jméno nakladatelství, 5. rok vydání, 6. ISBN, 7. rozsah dokumentu (počet stran), 8. pořadí vydání a případně 9. číslo stránky odkud bylo citováno. &lt;br /&gt;
V případě periodik je to 1. jméno autora, 2. název článku, 3. název periodika, 4. ročník, číslo 5. rozsah, 6. datum publikování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytická ===&lt;br /&gt;
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. &amp;lt;ref&amp;gt;Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Odnože ==&lt;br /&gt;
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).&lt;br /&gt;
Webografie&amp;lt;ref&amp;gt;Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography &amp;lt;/ref&amp;gt; se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Česká národní bibliografie ==&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Bibliografie, Citace, Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=45578</id>
		<title>Bibliografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=45578"/>
		<updated>2017-02-23T16:33:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliografie''' se zabývá zejména metodami evidence knih a následné práce s nimi. S knihou pracuje jako s fyzickým objektem, popřípadě jako s kulturním nosičem, a oproti jejímu obsahu se zaměřuje na práci s ní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Má dva hlavní významy &amp;lt;ref&amp;gt; Význam termínu bibliografie. In: Ptejte se knihovny [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2008 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-terminu-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) můžeme bibliografii chápat jako nauku o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice jejich zpracování,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) nebo také jako seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek, a sestavený podle předem stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
Bibliografie poskytuje informace o primárních informačních zdrojích bez ohledu na to, ve které knihovně se dokument nalézá. &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etymologie a historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo bibliografie pochází z řeckého βιβλιογραφία, bibliographia, doslova „psaní knihy“. Na počátku našeho letopočtu se tento výraz používal pro přepisování knih (tj. vytváření jejich kopií).&lt;br /&gt;
Ve 12. století dochází k posunu významu, kdy se používá pro aktivitu pořádání knih. Od 17. století je pojem používán v dnešním významu jako systém popisu (evidence) knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jednoho z otců bibliografie je považován Konrad Gessner, přírodovědec žijící v 16. století. První soupis všech v době vydání (1825) známých českých literárních děl vytvořil Josef Jungmann. &amp;lt;ref&amp;gt;Ottův slovník naučný IV. [online]. Praha, 1891 [cit. 2017-02-14]. ISBN 80-7185-063-2. Dostupné z: https://archive.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody bibliografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Enumerativní ===&lt;br /&gt;
Také se označuje jako systematická či kompilativní.&lt;br /&gt;
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).&lt;br /&gt;
Knižní bibliografie by měla obsahovat: 1. jméno autora, 2. název díla, 3. místo vydání, 4. jméno nakladatelství, 5. rok vydání, 6. ISBN, 7. rozsah dokumentu (počet stran), 8. pořadí vydání a případně 9. číslo stránky odkud bylo citováno. &lt;br /&gt;
V případě periodik je to 1. jméno autora, 2. název článku, 3. název periodika, 4. ročník, číslo 5. rozsah, 6. datum publikování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytická ===&lt;br /&gt;
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. &amp;lt;ref&amp;gt;Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Odnože ==&lt;br /&gt;
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).&lt;br /&gt;
Webografie&amp;lt;ref&amp;gt;Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography &amp;lt;/ref&amp;gt; se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Česká národní bibliografie ==&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Bibliografie, Citace, Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Knihovnické procesy a technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Strategie_pro_evropsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=44808</id>
		<title>Strategie pro evropské knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Strategie_pro_evropsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=44808"/>
		<updated>2017-02-15T13:11:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== HLEDÁNÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝCH KNIHOVEN ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny se po tisíciletí zabývají shromažďováním, zpracováním, uchováváním, ochranou a zpřístupňováním publikovaných dokumentů. Tradiční svět papírové komunikace, kterým vládly knihovny se svými sbírkami rukopisů, knih, novin a časopisů, se začíná velmi rychle měnit a zmenšovat oproti světu digitální komunikace, který prožívá dramatickou expanzi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nástrojů, jak rychleji a efektivněji reagovat na změny, je strategické plánování. Následující sborník přináší překlady a výtahy z několika strategických dokumentů, které byly formulovány v posledních letech a jsou zaměřeny na rozvoj knihoven ve vybraných evropských zemích.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:The near and far future of libraries.png|320px|náhled|vpravo]]  &lt;br /&gt;
Strategie evropských knihoven přinášejí zajímavé spektrum názorů a návrhů, kterými reagují knihovny, knihovníci a vlády na změny společenského vývoje. Každá z nich vychází z rozdílné situace knihoven a knihovnictví ve své zemi, a proto s různou intenzitou akcentují jednotlivé trendy. Jako '''společné rysy''' můžeme označit:&lt;br /&gt;
*	úsilí o rozšíření funkcí klasické knihovny o úlohu informačního, kulturního a komunikačního centra obce&lt;br /&gt;
*	zvýraznění úlohy knihoven v procesu celoživotního vzdělávání a aktivní podpora čtenářství&lt;br /&gt;
*	poskytování nových služeb na bázi hybridní knihovny propojující tradiční a elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
*	budování knihovny jako příjemného místa pro studium a trávení volného času&lt;br /&gt;
*	posílení vzájemné spolupráce knihoven a dalších paměťových institucí v národním i mezinárodním rámci&lt;br /&gt;
*	vysoká kvalifikace a profesionalita pracovníků knihoven&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nové technologie proměňují lidský život, ale jaký bude jejich skutečný dopad a k jakým konkrétním změnám opravdu dojde, je velkou otázkou. Minulý vývoj přesvědčivě dokazuje, že vliv technologických změn není nikdy přímočarý. Jedná se vždy o složitý proces s řadou vedlejších účinků a důsledků, které se propojují s již existujícími kulturními souvislostmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NIZOZEMSKO ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Henny Langeveld (1990s).jpg|300px|náhled|vpravo|Henny Langeveld]] &lt;br /&gt;
Prof. Dr. Hendrika Marie Langeveld – Příspěvek v publikaci Bibliotheken 2040 z roku 2001&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliotheken 2040: de toekomst in uitvoering. Haag, 2001. ISBN 9054832975.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Veřejná knihovna se nyní zabývá reagováním na nový vývoj. Výpočetní technika se již v knihovnách plně usadila, a to nejen pro interní pracovní postupy a pro síť knihoven ke zlepšení služeb zákazníkům, ale také, aby umožnila zákazníkům přístupnost tohoto nového média. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako protiváha vůči pomíjivé, často povrchní, co do kvality nefiltrované nabídce v Internetu je nutné číst knihy, jež jsou obsahově kompletnější a vyváženější. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Návrh pro budoucnost:'''&lt;br /&gt;
*	knihovna jako kulturní středisko – centrum umění a kultury musí být atraktivní pro velkou část publika a musí udržovat těsné vztahy s mnoha dalšími zařízeními&lt;br /&gt;
*	intenzifikace knihovních funkcí – digitální a nedigitální integrovaná nabídka znalostí, informací a kultury, zpracovaných ke zpřístupnění &lt;br /&gt;
*	knihovna v aktivní společnosti x knihovna ve zdrženlivé společnosti &lt;br /&gt;
*	na kultuře se podílejí především ti lidé, kteří vyrostli v kulturním prostředí →péče o děti (pobočky ve školách, kroužky, soutěže)&lt;br /&gt;
*	vyhledávání nových cílových skupin – mezery na trhu (koníčkáři, zvláštní zájmy)&lt;br /&gt;
*	cílená reklama&lt;br /&gt;
*	menší města – centrum pro umění a zábavu, role pro obyvatelstvo i turistiku&lt;br /&gt;
*	nesmí se stát místem masového rozptýlení, je reakcí na masovou zábavu, více odpovídá zdrženlivé společnosti&lt;br /&gt;
*	spolupráce s obecní správou, trvalé příspěvky z její strany&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== FINSKO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Publikace Ministerstva školství z roku 2003 Strategie knihoven 2010&amp;lt;ref&amp;gt;Library Strategy 2010: Policy for acces to knowledge and culture. Publications of the Ministry of Education, 2003. ISBN 952-442-188-7. Dostupné z: http://www.minedu.fi/export/sites/default/OPM/Julkaisut/2003/liitteet/opm_98_kseng.pdf?lang=en &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vedle základního školství představují veřejné knihovny nejdůležitější nástroj veřejné správy pro vytváření předpokladů pro občanství v informační společnosti. Jsou životně důležitou civilizační a kulturní službou: uspokojují potřeby jednotlivců a mají rozsáhlý vliv na učení, výuku a aktivní občanství. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jak v tradičním rámci, tak v rámci digitálního prostředí, jsou knihovny přenašečem obsahů, jak vzdělání, tak kultury, působíce tak jako místní a regionální střediska kultury a znalostí. Knihovny zajišťují, aby lidé měli rovný přístup ke zdrojům znalostí a kultury.&lt;br /&gt;
Knihovna informační společnosti není jediným osamělým prvkem; je to hybrid, v němž probíhající operace jsou směsí tradičních knihovnických služeb se službami digitální knihovny, která zprostředkovává pouze digitální materiál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cíle:'''&lt;br /&gt;
*	kritéria kvality - kvalifikovaný personál, zaměření na tuzemské jazykové skupiny i imigranty&lt;br /&gt;
*	 cílené služby a špičková odbornost&lt;br /&gt;
*	funkční knihovní sítě – nejmodernější standardizovaná technologická infrastruktura, rozvoj webových služeb odpovídajících informačním potřebám občanů&lt;br /&gt;
*	nové modely spolupráce mezi organizacemi&lt;br /&gt;
*	růst různorodosti a informační služby&lt;br /&gt;
*	bezplatnost základních služeb (zakotveno v Knihovním zákonu)&lt;br /&gt;
*	informační zajištění pro samostatně studující&lt;br /&gt;
*	veřejná správa – politika dělby činností mezi místními úřady a státem, opatření státu&lt;br /&gt;
*	vyrovnání regionálních rozdílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NĚMECKO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
projekt budoucnosti zemského hlavního města Stuttgartu Knihovna 21 (autor: Ingrid Burssmann) + Strategická koncepce Knihovna 2007, publikace z roku 2004&amp;lt;ref&amp;gt;BUSSMANN, Ingrid. Die Bibliothek 21 in Stuttgart: Schaufester des literarischen und kulturellen Lebens der Stadt - Von der Vision zur Wirklichkeit. Dostupné z: http://edoc.hu-berlin.de/miscellanies/bibliotheksbau-30189/350/PDF/350.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Cíle:'''&lt;br /&gt;
*	knihovny mohou účinně přispět k zvýšení kvality německého systému vzdělávání; pevnější začlenění knihoven do vzdělávacího systému&lt;br /&gt;
*	podnícení diskuze o výkonovém potenciálu knihoven&lt;br /&gt;
*	výchozím bodem je ústavně zakotvené právo na přístup všech občanů k informacím a zdrojům znalostí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Stuttgart library.jpeg|350px|náhled|vpravo|Stadtbibliothek Stuttgart]]  &lt;br /&gt;
'''Politický a společenský přínos knihoven v Německu:'''&lt;br /&gt;
*	bohatstvím Německa jsou znalosti a schopnosti jeho obyvatel&lt;br /&gt;
*	gramotnost jako schopnost číst a mediální gramotnost – podpora četby&lt;br /&gt;
*	 celoživotní studium&lt;br /&gt;
*	digitální přehrada – veřejný přístup do internetu, odborná asistence&lt;br /&gt;
*	orientace v záplavě informací&lt;br /&gt;
*	místa setkávání&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''KRA''' – Knihovnická rozvojová agentura: informační motor pro německé knihovny&lt;br /&gt;
*	návrh založit KRA jako centrální nástroj řízení pro inovace a zajištění kvality celostátního rozvoje knihoven&lt;br /&gt;
*	vhodnou organizační formou by byla nezávislá veřejně prospěšná veřejnoprávní, nebo soukromoprávní nadace; KRA by měla být založena na základě iniciativy spolku&lt;br /&gt;
*	financování – předpokládá se vlastní kapitál, vedení podnikatelského charakteru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''úkoly a role:'''&lt;br /&gt;
*	integrace a síťové propojení&lt;br /&gt;
*	orientace na zákazníka&lt;br /&gt;
*	zvyšování efektivnosti – optimalizace nasazení zdrojů&lt;br /&gt;
*	inovační motor – odpovědnost za přenos znalostí v německém knihovnictví&lt;br /&gt;
*	plánování rozvoje&lt;br /&gt;
*	programy na podporu &lt;br /&gt;
*	zajištění kvality&lt;br /&gt;
*	modernizace práce knihoven&lt;br /&gt;
*	vyvíjení distribučních strategií&lt;br /&gt;
*	kooperace s partnery&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RAKOUSKO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna budoucnosti – Budoucnost knihoven, 2002&amp;lt;ref&amp;gt; Framework for the future : libraries, learning and information in the next decade. Department for Culture, Media and Sport (DCMS), 2003.    BUSSMANN, Ingrid. Die Bibliothek 21 in Stuttgart: Schaufester des literarischen und kulturellen Lebens der Stadt - Von der Vision zur Wirklichkeit. Dostupné z: &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše společnost se nachází v radikálním procesu přeměn. Nové informační a komunikační technologie ovlivňují všechny oblasti života: školu, práci, vzdělání a kulturu, soužití, dokonce sociální strukturu – a samozřejmě také veřejné knihovny. Propast mezi informačně chudými a informačně bohatými se stále zvětšuje, hrozí sociální napětí. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad jako žádná jiná instituce mohou veřejné knihovny přispívat k odvrácení těchto společenských konfliktů – náplní jejich práce jsou odevždy informace. Přístup k nim je snadný, neboť knihovny lze nalézt všude: na 2600 místech je již dnes 1,2 miliónů stálých uživatelů. Veřejné knihovny garantují svobodný přístup ke znalostem, ke kulturním činnostem a tvůrčímu myšlení tím, že poskytují k dispozici média v bezprostřední blízkosti obyvatel. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny reagují rychle na nové možnosti a potřeby a rozšiřují svou nabídku. Do své nabídky zahrnují aktuální média všeho druhu a poskytují návod k jejich smysluplnému používání. Umožňují přístup k elektronickým informacím v lokálním dosahu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny jsou nositelkami a zprostředkovatelkami kultury a zaručují všem občanům bez ohledu na jejich vzdělání, původ a věk svobodný přístup ke kulturním znalostem a ke kulturním aktivitám. A to úspěšně! Zatímco v Rakousku počet osob, jež čtou knihy, klesá, veřejné knihovny mohou zaznamenávat trvale rostoucí počty čtenářů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradiční knihovna se stává moderním informačním, komunikačním a technologickým střediskem. Tradiční off-line média se ale nesmějí vedle nových on-line médií dostat do pozadí – to znamená, že nároky na práci knihovníků a knihoven vzrostly.  &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Veřejné knihovny jsou uzlovými body znalostních sítí na společenském základě. Svou tradiční sociální funkci si musejí podržet a zároveň nově vymezit. Vedle toho si musejí zachovat svou sociálně-integrační funkci jako místa setkávání a komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== VELKÁ BRITÁNIE A SEVERNÍ IRSKO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rámec pro budoucnost – Knihovny, studium a informace v příštím desetiletí&amp;lt;ref&amp;gt;  Framework for the future : libraries, learning and information in the next decade. Department for Culture, Media and Sport (DCMS), 2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou velmi oceňovanou veřejnou institucí vzniklou kolem společenského ideálu: zpřístupňovat zdroje, jež mohou být užívány všemi členy obce k podněcování představivosti a hledání prostřednictvím literatury krásné či odborné pro kulturu a obchod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Basingstoke-discovery-centre-2.jpg|350px|náhled|vlevo|Basingstoke Discovery Centre]]   &lt;br /&gt;
Knihovny mají potenciál dokázat ještě více. Knihovny hrají ústřední úlohu v tom, aby zajistily každému přístup ke zdrojům, informacím a znalostem, jež potřebuje – v první řadě těm skupinám ve společnosti, jež by jinak byly znevýhodněny, včetně lidí méně majetných a osob s problémy s gramotností. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Inovace nejsou rozprostřeny rovnoměrně a díky řadě omezení mají často krátkou životnost. Služby veřejných knihoven jsou v Anglii provozovány 149 samostatnými knihovními správami, jež působí prostřednictvím 3500 veřejných knihoven. Takovéto roztříštění zabraňuje šíření osvědčených zkušeností mezi správními úřady.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny rovněž čelí intenzívní konkurenci v získávání a udržení pracovníků. Vysokoškolsky vzdělaní knihovníci jsou přitahováni platy soukromého sektoru. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny potřebují '''soudobé poslání'''. Potřebují stále obnovovat a sdělovat svůj účel komunitám, jimž slouží. Jejich soudobé poslání má být založeno na:&lt;br /&gt;
*	stálém vývoji&lt;br /&gt;
*	veřejných hodnotách&lt;br /&gt;
*	svébytnosti&lt;br /&gt;
*	místním uplatňování celostátních programů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato kritéria naplňují tři oblasti činností a měly by spočívat v jádru soudobého poslání knihoven:&lt;br /&gt;
*	podpora čtenosti a neformálního sebevzdělávání&lt;br /&gt;
*	zprostředkování digitálních dovedností a přístupu k digitálním službám včetně e-governmentu&lt;br /&gt;
*	 opatření k řešení problému sociálního vyloučení, k utváření komunitní totožnosti a rozvíjení občanství&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální občanství:'''&lt;br /&gt;
Financování z výnosů loterie od Fondu nové příležitosti umožnilo takřka všem veřejným knihovnám v Anglii založit učební střediska v rámci programu Spojené království on-line do konce prosince 2002, jakož i vybavit personál knihoven počítačovou gramotností a kvalifikací pro asistenci při studiu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Související program dotovaný 50 milióny liber představuje tvorbu obsahu přístupného on-line: Lidová síť. Investice do ní byla prvním významným krokem na cestě umožňující knihovnám naplnit jejich potenciál v digitálním věku. Rada pro muzea, archivy a knihovny vede široké diskuze, jak by se měla Lidová síť rozvíjet:&lt;br /&gt;
*	přístup ke státní správě – do roku 2005 bude veškerá státní správa přístupná on-line&lt;br /&gt;
*	nové spojení ke službám v místě&lt;br /&gt;
*	on-line informační služby&lt;br /&gt;
*	tvorba obsahu&lt;br /&gt;
*	poskytnutí sídla pro on-line komunity&lt;br /&gt;
*	on-line kultura&lt;br /&gt;
*	celostátní obsah&lt;br /&gt;
*	spojení s vysílateli&lt;br /&gt;
*	informace&lt;br /&gt;
*	on-line studium&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny byly vytvořeny 140 let před tím, než se stal internet oblíbenou činností. Avšak ve znamení své schopnosti přizpůsobit se jsou veřejné knihovny v předních řadách těch, kdo předkládá nové způsoby využívání digitálních technologií na podporu obcí a studia.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soudobé poslání knihoven:'''&lt;br /&gt;
Nové nápady jednotlivých londýnských obvodů na novou tvář knihoven:&lt;br /&gt;
*	obvod Tower Hamlets – nový druh knihovny jako obdoba obchodu pod názvem Idea Store – studovna, kavárna, moderní design, kvalifikovaný personál, internet&lt;br /&gt;
*	Hampsihre – Discovery Centres (Centra objevů)- spojení knihovny, muzea, zdravotnického zařízení, volnočasové aktivity, e-governmentu&lt;br /&gt;
*	Liverpool – Libraries plus – další služby jako sport, zdraví, vzdělání, služby pro podnikatele&lt;br /&gt;
[[Soubor:Winchester Discovery Centre, Hampshire.jpg|350px|náhled|vpravo|Winchester Discovery Centre]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obnova knihoven'''&lt;br /&gt;
*	neexistuje jediná vize pro budoucí image a prezentaci knihoven, ty musejí být vymyšleny a uzpůsobeny podle místních okolností&lt;br /&gt;
*	vize musí začít od důkladně pomyšleného porozumění soudobým potřebám uživatelů a neuživatelů, založeného na konkrétním šetření a přímé práci s nimi&lt;br /&gt;
*	úspěšné knihovny nejsou službami izolovanými od jiných&lt;br /&gt;
*	čtyři hlavní faktory poslání: evoluce; hodnota pro veřejnost; specifičnost; místní uplatnění národních programů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihy, čtení a studium'''&lt;br /&gt;
*	kvalitní knižní fondy&lt;br /&gt;
*	důležitost čtení – šíření internetu nevytlačilo čtení, většina webových stránek je založena na textu&lt;br /&gt;
*	knihovny nejsou jen zásobníkem knih, napomáhají lidem zakusit a vychutnat potěšení z četby&lt;br /&gt;
*	veřejné knihovny a studium – síť pro studium, existující souběžně s formálním vzděláváním, ale také ho daleko překračující; doplnění a posílení formálního učení, a tím zvýšení jeho účinnosti&lt;br /&gt;
*	tři hlavní oblasti aktivit: podpora pro předškolní učení, pro žáky a studenty a pro studenty staršího věku&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Obec a občanské hodnoty'''&lt;br /&gt;
Knihovny mají velmi důležitou úlohu jako stabilizující instituce v našich obcích, patří k těm nejzákladnějším institucím s vlastním členstvím v občanské společnosti. Aby knihovny mohly plnit tuto úlohu v občanském životě i nadále, musejí být v budoucnu v souladu s potřebami všech v rámci obce.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velká síla knihoven spočívá v jejich smyslu pro styk v místě: jejich vztahy s komunitami, jimž poskytují své služby, a jejich úloha, již hrají v naplňování širších úkolů místních zařízení. Základnou pro tento vztah je skutečnost, že zřizovatelem knihoven je místní správa.&lt;br /&gt;
V každé organizační struktuře však silné stránky mohou vézt ke slabostem. Jedním z nedostatků této tak velmi decentralizované sítě je, že může vést k tříštění a nedostatku strategického usměrňování pro odvětví jako celek. &lt;br /&gt;
*	vyšší míra uznání ze strany ústředních orgánů správy&lt;br /&gt;
*	větší uznání ze strany místní správy&lt;br /&gt;
*	lepší vedení oboru na celostátní a regionální úrovni&lt;br /&gt;
*	nový plán rozvoje knihovnictví&lt;br /&gt;
*	regionální potenciál&lt;br /&gt;
*	výzva a zlepšování&lt;br /&gt;
*	rozvinout nové vztahy s podnikatelskou komunitou&lt;br /&gt;
→vize – [https://libraryconnect.elsevier.com/newsletters/social-library-2013 Knihovna v roce 2013]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ČR: Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V červenci 2004 přijala vláda „Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010“ (dále jen „Koncepce“). České knihovny tak získaly poprvé ve své historii strategický rozvojový dokument schválený vládou. Koncepce navazuje na materiál „Strategie knihoven 1999-2003“&amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010. Národní knihovna: Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 3, [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403123.html. ISSN 1214-0678&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Koncepce'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.Část : USNESENÍ Vlády ČR''' – schválení Koncepce a ztoho vyplívající povinnosti a doporučení &lt;br /&gt;
- ukládá min. kultury: &lt;br /&gt;
*1) seznámit s Koncepcí hejtmany, primátory, svaz měst a obcí + profesní sdružení v oblasti knihoven&lt;br /&gt;
*2) realizovat Koncepci&lt;br /&gt;
*3) zpracovat a předložit zprávu o plnění Koncepce&lt;br /&gt;
*4) navrhnout rozpočet&lt;br /&gt;
*5) zveřejnit usnesení&lt;br /&gt;
- ukladá vládě+org. statní správy spolupráci s min. kultury při realizaci&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Část: Předkládací zpráva'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním veřejným knihovnickým a informačním služebám (dále jen VKIS) prostřednictvím možnosti koordinace výdajů veřejných rozpočtů a účelné využití fondů EU. &lt;br /&gt;
Materiál byl zpracován v souladu se základními cíli programů Evropské unie a UNESCO. &lt;br /&gt;
Veškeré připomínky byly akceptovány, materiál je tudíž předkládán bez rozporu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Část: Koncepce'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepce shrnuje hlavní problémové okruhy českého knihovnictví, navrhuje způsob jejich řešení a určuje odpovědnosti za plnění stanovených úkolů. V úvodu materiálu je popsán současný stav knihovnictví, knihoven a informačních institucí (včetně základních statistických údajů uvedených v příloze), charakterizovány slabé a silné stránky, rizika a příležitosti. Dále jsou shrnuty a zhodnoceny současné státem vyhlašované a financované dotační tituly a programy na podporu rozvoje VKIS. Vlastní koncepce určuje směry vývoje knihovnictví na příštích 5 let a jako hlavní součást popisuje téměř tři desítky dílčích cílů a postupných kroků, jak vytyčených směrů dosáhnout. Nezbytnou součástí je též vyčíslení potřebných finančních nákladů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''1	Úloha knihoven v informační společnosti''&lt;br /&gt;
Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se podílejí zejména na:&lt;br /&gt;
*•	celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu,&lt;br /&gt;
*•	vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje,&lt;br /&gt;
*•	zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy,&lt;br /&gt;
*•	zprostředkování informací na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikatelům,&lt;br /&gt;
*•	zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání,&lt;br /&gt;
*•	uchovávání a ochraně kulturního dědictví,&lt;br /&gt;
*•	podpoře budování místních komunit a sociální integraci na místní úrovni,&lt;br /&gt;
*•	podpoře rozvoje venkova,&lt;br /&gt;
*•	podpoře aktivního využívání volného času, zábavy a rekreace.&lt;br /&gt;
Rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a služby, které musí pohotově reagovat na měnící se požadavky uživatelů knihoven.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Moravská zemská knihovna.jpg|450px|náhled|vpravo|Moravská zemská knihovna]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2       Analýza současného stavu (veřejných knihovnických a informačních služeb) knihoven''&lt;br /&gt;
Dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), tvoří systém knihoven v ČR:&lt;br /&gt;
*a) knihovny zřízené MK – Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR), Moravská zemská knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana,&lt;br /&gt;
*b) krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje,&lt;br /&gt;
*c) základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce nebo jiným zřizovatelem,&lt;br /&gt;
*d) specializované knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K 20. 6. 2004 bylo v evidenci knihoven MK evidováno 6.014 knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
+popis jednotlivých knihoven&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2.1   Základní vývojové tendence uplynulého období a jejich vyhodnocení&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2.1.1   Východiska Koncepce''&lt;br /&gt;
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&lt;br /&gt;
+ ustanovení obecně závazných předpisů vztahujících se ke knihovnám a jejich úloze ve společnosti ( např. zákon o autor. právu, o svobodném přístupu k informacím atd.)&lt;br /&gt;
+  základních tezí politických a dalších odborných dokumentů přijatých vládou ČR, UNESCO, EU a Mezinárodní federací knihovnických asociací (dále jen IFLA).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2.2 Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika v oblasti poskytování VKIS''&lt;br /&gt;
Tabulka dostupná na http://knihovna.nkp.cz/nkkr0403/0403123.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2.3   Vyhodnocení účinnosti stávajících rozvojových programů, porovnání jejich nákladů s přínosy a dosaženými účinky''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Programy Min. kultury&lt;br /&gt;
Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven. Umožnil výrazně stabilizovat síť knihoven v malých obcích a přispěl k rozvoji rozsahu a kvality VKIS na venkově.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Program Veřejné informační služby knihoven (dále jen [http://visk.nkp.cz/ VISK])&lt;br /&gt;
VISK 1 – Koordinační centrum programu VISK - Koordinační centrum programu VISK je NK ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 3 – Informační centra veřejných knihoven – připojování knihoven na internet a vybavení výpočetní a komunikační technikou včetně příslušného i specializovaného knihovnického softwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 4 – Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven - zajištěn provoz a rozvoj Digitální knihovny, která umožňuje zpřístupnění a dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů vzniklých v rámci digitalizačních programů VISK 6 a VISK 7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 5 – Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 6 – Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů [http://visk.nkp.cz/visk-6 Memoriae Mundi Series Bohemica]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 7 – Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 8 – Elektronické informační zdroje – přístupy k el. Inf. Zdrojům a jejich propagace, program „Jednotná informační brána“, který umožňuje integrovat vyhledávání v katalozích a databázích v desítkách domácích a zahraničních knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 9 – CASLIN – Souborný katalog ČR a jeho provoz a rozvoj&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Caslin.jpg|900px|Caslin]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://ipk.nkp.cz/programy-podpory/knihovna-21.-stoleti-k21 Knihovna 21. století]&lt;br /&gt;
zaměřen na podporu nadstandardní knihovnické, informační a kulturně vzdělávací činnosti &lt;br /&gt;
Program Česká knihovna&lt;br /&gt;
zajistit dostupnost současné české literární tvorby &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Program výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
Program Zpřístupňování a ochrana knihovních fondů formou digitalizace s využitím mezinárodní sítě internet v souvislosti s vytvářením informační společnosti, Program Správa a ochrana dat v knihovnách, Program Nové postupy ochrany a konzervace knihovních fondů, Program Knihovny a informační společnost, Program  Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů&lt;br /&gt;
Licence na půjčování zvukových záznamů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Programy a fondy na podporu knihoven z ostatních resortů&lt;br /&gt;
Program Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI (MŠMT)- základním cílem vytvořit podmínky pro zajištění dostupnosti informací, publikovaných ve světových vědeckých a odborných časopisech pro potřeby české vědy, výzkumu, vývoje, vzdělávání a dalších společenských aktivit&lt;br /&gt;
Program Informační infrastruktura výzkumu – 1N (MŠMT) &lt;br /&gt;
Fond rozvoje vysokých škol (MŠMT)&lt;br /&gt;
Účelová dotace MZd pro veřejné informační služby ve zdravotnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3       Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Hlavní cíl Koncepce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prostřednictvím knihovního systému umožnit občanům rovný přístup k publikovaným dokumentům a dalším informačním zdrojům v jakékoliv formě. Vytvářet informační infrastrukturu pro výchovu a celoživotní vzdělávání, uspokojování kulturních zájmů občanů, výzkumnou a vývojovou činnost a podílet se na ekonomických aktivitách a nezávislém rozhodování jednotlivce.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4. Dílčí cíle Koncepce'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
	*A. Formování knihovního systému&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	*B. Rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	*C. Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	*D. Ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	*E. Rozvoj lidských zdrojů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATUŠÍK, Zdeněk. Strategie pro evropské knihovny. Prezentace podle knihy. In: SlideShare [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/stunome/strategie-pro-evropske-knihovny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old]]&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Strategie_pro_evropsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=44801</id>
		<title>Strategie pro evropské knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Strategie_pro_evropsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=44801"/>
		<updated>2017-02-15T10:44:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== HLEDÁNÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝCH KNIHOVEN ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny se po tisíciletí zabývají shromažďováním, zpracováním, uchováváním, ochranou a zpřístupňováním publikovaných dokumentů. Tradiční svět papírové komunikace, kterým vládly knihovny se svými sbírkami rukopisů, knih, novin a časopisů, se začíná velmi rychle měnit a zmenšovat oproti světu digitální komunikace, který prožívá dramatickou expanzi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nástrojů, jak rychleji a efektivněji reagovat na změny, je strategické plánování. Následující sborník přináší překlady a výtahy z několika strategických dokumentů, které byly formulovány v posledních letech a jsou zaměřeny na rozvoj knihoven ve vybraných evropských zemích.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:The near and far future of libraries.png|320px|náhled|vpravo]]  &lt;br /&gt;
Strategie evropských knihoven přinášejí zajímavé spektrum názorů a návrhů, kterými reagují knihovny, knihovníci a vlády na změny společenského vývoje. Každá z nich vychází z rozdílné situace knihoven a knihovnictví ve své zemi, a proto s různou intenzitou akcentují jednotlivé trendy. Jako '''společné rysy''' můžeme označit:&lt;br /&gt;
*	úsilí o rozšíření funkcí klasické knihovny o úlohu informačního, kulturního a komunikačního centra obce&lt;br /&gt;
*	zvýraznění úlohy knihoven v procesu celoživotního vzdělávání a aktivní podpora čtenářství&lt;br /&gt;
*	poskytování nových služeb na bázi hybridní knihovny propojující tradiční a elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
*	budování knihovny jako příjemného místa pro studium a trávení volného času&lt;br /&gt;
*	posílení vzájemné spolupráce knihoven a dalších paměťových institucí v národním i mezinárodním rámci&lt;br /&gt;
*	vysoká kvalifikace a profesionalita pracovníků knihoven&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nové technologie proměňují lidský život, ale jaký bude jejich skutečný dopad a k jakým konkrétním změnám opravdu dojde, je velkou otázkou. Minulý vývoj přesvědčivě dokazuje, že vliv technologických změn není nikdy přímočarý. Jedná se vždy o složitý proces s řadou vedlejších účinků a důsledků, které se propojují s již existujícími kulturními souvislostmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NIZOZEMSKO ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Henny Langeveld (1990s).jpg|300px|náhled|vpravo|Henny Langeveld]] &lt;br /&gt;
Prof. Dr. Hendrika Marie Langeveld – Příspěvek v publikaci Bibliotheken 2040 z roku 2001&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliotheken 2040: de toekomst in uitvoering. Haag, 2001. ISBN 9054832975.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Veřejná knihovna se nyní zabývá reagováním na nový vývoj. Výpočetní technika se již v knihovnách plně usadila, a to nejen pro interní pracovní postupy a pro síť knihoven ke zlepšení služeb zákazníkům, ale také, aby umožnila zákazníkům přístupnost tohoto nového média. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako protiváha vůči pomíjivé, často povrchní, co do kvality nefiltrované nabídce v Internetu je nutné číst knihy, jež jsou obsahově kompletnější a vyváženější. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Návrh pro budoucnost:'''&lt;br /&gt;
*	knihovna jako kulturní středisko – centrum umění a kultury musí být atraktivní pro velkou část publika a musí udržovat těsné vztahy s mnoha dalšími zařízeními&lt;br /&gt;
*	intenzifikace knihovních funkcí – digitální a nedigitální integrovaná nabídka znalostí, informací a kultury, zpracovaných ke zpřístupnění &lt;br /&gt;
*	knihovna v aktivní společnosti x knihovna ve zdrženlivé společnosti &lt;br /&gt;
*	na kultuře se podílejí především ti lidé, kteří vyrostli v kulturním prostředí →péče o děti (pobočky ve školách, kroužky, soutěže)&lt;br /&gt;
*	vyhledávání nových cílových skupin – mezery na trhu (koníčkáři, zvláštní zájmy)&lt;br /&gt;
*	cílená reklama&lt;br /&gt;
*	menší města – centrum pro umění a zábavu, role pro obyvatelstvo i turistiku&lt;br /&gt;
*	nesmí se stát místem masového rozptýlení, je reakcí na masovou zábavu, více odpovídá zdrženlivé společnosti&lt;br /&gt;
*	spolupráce s obecní správou, trvalé příspěvky z její strany&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== FINSKO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Publikace Ministerstva školství z roku 2003 Strategie knihoven 2010&amp;lt;ref&amp;gt;Library Strategy 2010: Policy for acces to knowledge and culture. Publications of the Ministry of Education, 2003. ISBN 952-442-188-7. Dostupné z: http://www.minedu.fi/export/sites/default/OPM/Julkaisut/2003/liitteet/opm_98_kseng.pdf?lang=en &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vedle základního školství představují veřejné knihovny nejdůležitější nástroj veřejné správy pro vytváření předpokladů pro občanství v informační společnosti. Jsou životně důležitou civilizační a kulturní službou: uspokojují potřeby jednotlivců a mají rozsáhlý vliv na učení, výuku a aktivní občanství. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jak v tradičním rámci, tak v rámci digitálního prostředí, jsou knihovny přenašečem obsahů, jak vzdělání, tak kultury, působíce tak jako místní a regionální střediska kultury a znalostí. Knihovny zajišťují, aby lidé měli rovný přístup ke zdrojům znalostí a kultury.&lt;br /&gt;
Knihovna informační společnosti není jediným osamělým prvkem; je to hybrid, v němž probíhající operace jsou směsí tradičních knihovnických služeb se službami digitální knihovny, která zprostředkovává pouze digitální materiál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cíle:'''&lt;br /&gt;
*	kritéria kvality - kvalifikovaný personál, zaměření na tuzemské jazykové skupiny i imigranty&lt;br /&gt;
*	 cílené služby a špičková odbornost&lt;br /&gt;
*	funkční knihovní sítě – nejmodernější standardizovaná technologická infrastruktura, rozvoj webových služeb odpovídajících informačním potřebám občanů&lt;br /&gt;
*	nové modely spolupráce mezi organizacemi&lt;br /&gt;
*	růst různorodosti a informační služby&lt;br /&gt;
*	bezplatnost základních služeb (zakotveno v Knihovním zákonu)&lt;br /&gt;
*	informační zajištění pro samostatně studující&lt;br /&gt;
*	veřejná správa – politika dělby činností mezi místními úřady a státem, opatření státu&lt;br /&gt;
*	vyrovnání regionálních rozdílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NĚMECKO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
projekt budoucnosti zemského hlavního města Stuttgartu Knihovna 21 (autor: Ingrid Burssmann) + Strategická koncepce Knihovna 2007, publikace z roku 2004&amp;lt;ref&amp;gt;BUSSMANN, Ingrid. Die Bibliothek 21 in Stuttgart: Schaufester des literarischen und kulturellen Lebens der Stadt - Von der Vision zur Wirklichkeit. Dostupné z: http://edoc.hu-berlin.de/miscellanies/bibliotheksbau-30189/350/PDF/350.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Cíle:'''&lt;br /&gt;
*	knihovny mohou účinně přispět k zvýšení kvality německého systému vzdělávání; pevnější začlenění knihoven do vzdělávacího systému&lt;br /&gt;
*	podnícení diskuze o výkonovém potenciálu knihoven&lt;br /&gt;
*	výchozím bodem je ústavně zakotvené právo na přístup všech občanů k informacím a zdrojům znalostí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Stuttgart library.jpeg|350px|náhled|vpravo|Stadtbibliothek Stuttgart]]  &lt;br /&gt;
'''Politický a společenský přínos knihoven v Německu:'''&lt;br /&gt;
*	bohatstvím Německa jsou znalosti a schopnosti jeho obyvatel&lt;br /&gt;
*	gramotnost jako schopnost číst a mediální gramotnost – podpora četby&lt;br /&gt;
*	 celoživotní studium&lt;br /&gt;
*	digitální přehrada – veřejný přístup do internetu, odborná asistence&lt;br /&gt;
*	orientace v záplavě informací&lt;br /&gt;
*	místa setkávání&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''KRA''' – Knihovnická rozvojová agentura: informační motor pro německé knihovny&lt;br /&gt;
*	návrh založit KRA jako centrální nástroj řízení pro inovace a zajištění kvality celostátního rozvoje knihoven&lt;br /&gt;
*	vhodnou organizační formou by byla nezávislá veřejně prospěšná veřejnoprávní, nebo soukromoprávní nadace; KRA by měla být založena na základě iniciativy spolku&lt;br /&gt;
*	financování – předpokládá se vlastní kapitál, vedení podnikatelského charakteru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''úkoly a role:'''&lt;br /&gt;
*	integrace a síťové propojení&lt;br /&gt;
*	orientace na zákazníka&lt;br /&gt;
*	zvyšování efektivnosti – optimalizace nasazení zdrojů&lt;br /&gt;
*	inovační motor – odpovědnost za přenos znalostí v německém knihovnictví&lt;br /&gt;
*	plánování rozvoje&lt;br /&gt;
*	programy na podporu &lt;br /&gt;
*	zajištění kvality&lt;br /&gt;
*	modernizace práce knihoven&lt;br /&gt;
*	vyvíjení distribučních strategií&lt;br /&gt;
*	kooperace s partnery&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RAKOUSKO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna budoucnosti – Budoucnost knihoven, 2002&amp;lt;ref&amp;gt; Framework for the future : libraries, learning and information in the next decade. Department for Culture, Media and Sport (DCMS), 2003.    BUSSMANN, Ingrid. Die Bibliothek 21 in Stuttgart: Schaufester des literarischen und kulturellen Lebens der Stadt - Von der Vision zur Wirklichkeit. Dostupné z: &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše společnost se nachází v radikálním procesu přeměn. Nové informační a komunikační technologie ovlivňují všechny oblasti života: školu, práci, vzdělání a kulturu, soužití, dokonce sociální strukturu – a samozřejmě také veřejné knihovny. Propast mezi informačně chudými a informačně bohatými se stále zvětšuje, hrozí sociální napětí. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad jako žádná jiná instituce mohou veřejné knihovny přispívat k odvrácení těchto společenských konfliktů – náplní jejich práce jsou odevždy informace. Přístup k nim je snadný, neboť knihovny lze nalézt všude: na 2600 místech je již dnes 1,2 miliónů stálých uživatelů. Veřejné knihovny garantují svobodný přístup ke znalostem, ke kulturním činnostem a tvůrčímu myšlení tím, že poskytují k dispozici média v bezprostřední blízkosti obyvatel. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny reagují rychle na nové možnosti a potřeby a rozšiřují svou nabídku. Do své nabídky zahrnují aktuální média všeho druhu a poskytují návod k jejich smysluplnému používání. Umožňují přístup k elektronickým informacím v lokálním dosahu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny jsou nositelkami a zprostředkovatelkami kultury a zaručují všem občanům bez ohledu na jejich vzdělání, původ a věk svobodný přístup ke kulturním znalostem a ke kulturním aktivitám. A to úspěšně! Zatímco v Rakousku počet osob, jež čtou knihy, klesá, veřejné knihovny mohou zaznamenávat trvale rostoucí počty čtenářů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradiční knihovna se stává moderním informačním, komunikačním a technologickým střediskem. Tradiční off-line média se ale nesmějí vedle nových on-line médií dostat do pozadí – to znamená, že nároky na práci knihovníků a knihoven vzrostly.  &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Veřejné knihovny jsou uzlovými body znalostních sítí na společenském základě. Svou tradiční sociální funkci si musejí podržet a zároveň nově vymezit. Vedle toho si musejí zachovat svou sociálně-integrační funkci jako místa setkávání a komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== VELKÁ BRITÁNIE A SEVERNÍ IRSKO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rámec pro budoucnost – Knihovny, studium a informace v příštím desetiletí&amp;lt;ref&amp;gt;  Framework for the future : libraries, learning and information in the next decade. Department for Culture, Media and Sport (DCMS), 2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou velmi oceňovanou veřejnou institucí vzniklou kolem společenského ideálu: zpřístupňovat zdroje, jež mohou být užívány všemi členy obce k podněcování představivosti a hledání prostřednictvím literatury krásné či odborné pro kulturu a obchod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Basingstoke-discovery-centre-2.jpg|350px|náhled|vlevo|Basingstoke Discovery Centre]]   &lt;br /&gt;
Knihovny mají potenciál dokázat ještě více. Knihovny hrají ústřední úlohu v tom, aby zajistily každému přístup ke zdrojům, informacím a znalostem, jež potřebuje – v první řadě těm skupinám ve společnosti, jež by jinak byly znevýhodněny, včetně lidí méně majetných a osob s problémy s gramotností. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Inovace nejsou rozprostřeny rovnoměrně a díky řadě omezení mají často krátkou životnost. Služby veřejných knihoven jsou v Anglii provozovány 149 samostatnými knihovními správami, jež působí prostřednictvím 3500 veřejných knihoven. Takovéto roztříštění zabraňuje šíření osvědčených zkušeností mezi správními úřady.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny rovněž čelí intenzívní konkurenci v získávání a udržení pracovníků. Vysokoškolsky vzdělaní knihovníci jsou přitahováni platy soukromého sektoru. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny potřebují '''soudobé poslání'''. Potřebují stále obnovovat a sdělovat svůj účel komunitám, jimž slouží. Jejich soudobé poslání má být založeno na:&lt;br /&gt;
*	stálém vývoji&lt;br /&gt;
*	veřejných hodnotách&lt;br /&gt;
*	svébytnosti&lt;br /&gt;
*	místním uplatňování celostátních programů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato kritéria naplňují tři oblasti činností a měly by spočívat v jádru soudobého poslání knihoven:&lt;br /&gt;
*	podpora čtenosti a neformálního sebevzdělávání&lt;br /&gt;
*	zprostředkování digitálních dovedností a přístupu k digitálním službám včetně e-governmentu&lt;br /&gt;
*	 opatření k řešení problému sociálního vyloučení, k utváření komunitní totožnosti a rozvíjení občanství&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální občanství:'''&lt;br /&gt;
Financování z výnosů loterie od Fondu nové příležitosti umožnilo takřka všem veřejným knihovnám v Anglii založit učební střediska v rámci programu Spojené království on-line do konce prosince 2002, jakož i vybavit personál knihoven počítačovou gramotností a kvalifikací pro asistenci při studiu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Související program dotovaný 50 milióny liber představuje tvorbu obsahu přístupného on-line: Lidová síť. Investice do ní byla prvním významným krokem na cestě umožňující knihovnám naplnit jejich potenciál v digitálním věku. Rada pro muzea, archivy a knihovny vede široké diskuze, jak by se měla Lidová síť rozvíjet:&lt;br /&gt;
*	přístup ke státní správě – do roku 2005 bude veškerá státní správa přístupná on-line&lt;br /&gt;
*	nové spojení ke službám v místě&lt;br /&gt;
*	on-line informační služby&lt;br /&gt;
*	tvorba obsahu&lt;br /&gt;
*	poskytnutí sídla pro on-line komunity&lt;br /&gt;
*	on-line kultura&lt;br /&gt;
*	celostátní obsah&lt;br /&gt;
*	spojení s vysílateli&lt;br /&gt;
*	informace&lt;br /&gt;
*	on-line studium&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny byly vytvořeny 140 let před tím, než se stal internet oblíbenou činností. Avšak ve znamení své schopnosti přizpůsobit se jsou veřejné knihovny v předních řadách těch, kdo předkládá nové způsoby využívání digitálních technologií na podporu obcí a studia.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soudobé poslání knihoven:'''&lt;br /&gt;
Nové nápady jednotlivých londýnských obvodů na novou tvář knihoven:&lt;br /&gt;
*	obvod Tower Hamlets – nový druh knihovny jako obdoba obchodu pod názvem Idea Store – studovna, kavárna, moderní design, kvalifikovaný personál, internet&lt;br /&gt;
*	Hampsihre – Discovery Centres (Centra objevů)- spojení knihovny, muzea, zdravotnického zařízení, volnočasové aktivity, e-governmentu&lt;br /&gt;
*	Liverpool – Libraries plus – další služby jako sport, zdraví, vzdělání, služby pro podnikatele&lt;br /&gt;
[[Soubor:Winchester Discovery Centre, Hampshire.jpg|350px|náhled|vpravo|Winchester Discovery Centre]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obnova knihoven'''&lt;br /&gt;
*	neexistuje jediná vize pro budoucí image a prezentaci knihoven, ty musejí být vymyšleny a uzpůsobeny podle místních okolností&lt;br /&gt;
*	vize musí začít od důkladně pomyšleného porozumění soudobým potřebám uživatelů a neuživatelů, založeného na konkrétním šetření a přímé práci s nimi&lt;br /&gt;
*	úspěšné knihovny nejsou službami izolovanými od jiných&lt;br /&gt;
*	čtyři hlavní faktory poslání: evoluce; hodnota pro veřejnost; specifičnost; místní uplatnění národních programů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihy, čtení a studium'''&lt;br /&gt;
*	kvalitní knižní fondy&lt;br /&gt;
*	důležitost čtení – šíření internetu nevytlačilo čtení, většina webových stránek je založena na textu&lt;br /&gt;
*	knihovny nejsou jen zásobníkem knih, napomáhají lidem zakusit a vychutnat potěšení z četby&lt;br /&gt;
*	veřejné knihovny a studium – síť pro studium, existující souběžně s formálním vzděláváním, ale také ho daleko překračující; doplnění a posílení formálního učení, a tím zvýšení jeho účinnosti&lt;br /&gt;
*	tři hlavní oblasti aktivit: podpora pro předškolní učení, pro žáky a studenty a pro studenty staršího věku&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Obec a občanské hodnoty'''&lt;br /&gt;
Knihovny mají velmi důležitou úlohu jako stabilizující instituce v našich obcích, patří k těm nejzákladnějším institucím s vlastním členstvím v občanské společnosti. Aby knihovny mohly plnit tuto úlohu v občanském životě i nadále, musejí být v budoucnu v souladu s potřebami všech v rámci obce.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velká síla knihoven spočívá v jejich smyslu pro styk v místě: jejich vztahy s komunitami, jimž poskytují své služby, a jejich úloha, již hrají v naplňování širších úkolů místních zařízení. Základnou pro tento vztah je skutečnost, že zřizovatelem knihoven je místní správa.&lt;br /&gt;
V každé organizační struktuře však silné stránky mohou vézt ke slabostem. Jedním z nedostatků této tak velmi decentralizované sítě je, že může vést k tříštění a nedostatku strategického usměrňování pro odvětví jako celek. &lt;br /&gt;
*	vyšší míra uznání ze strany ústředních orgánů správy&lt;br /&gt;
*	větší uznání ze strany místní správy&lt;br /&gt;
*	lepší vedení oboru na celostátní a regionální úrovni&lt;br /&gt;
*	nový plán rozvoje knihovnictví&lt;br /&gt;
*	regionální potenciál&lt;br /&gt;
*	výzva a zlepšování&lt;br /&gt;
*	rozvinout nové vztahy s podnikatelskou komunitou&lt;br /&gt;
→vize – [https://libraryconnect.elsevier.com/newsletters/social-library-2013 Knihovna v roce 2013]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ČR: Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V červenci 2004 přijala vláda „Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010“ (dále jen „Koncepce“). České knihovny tak získaly poprvé ve své historii strategický rozvojový dokument schválený vládou. Koncepce navazuje na materiál „Strategie knihoven 1999-2003“&amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010. Národní knihovna: Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 3, [cit. 2010-06-10]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403123.html. ISSN 1214-0678&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Koncepce'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.Část : USNESENÍ Vlády ČR''' – schválení Koncepce a ztoho vyplívající povinnosti a doporučení &lt;br /&gt;
- ukládá min. kultury: &lt;br /&gt;
*1) seznámit s Koncepcí hejtmany, primátory, svaz měst a obcí + profesní sdružení v oblasti knihoven&lt;br /&gt;
*2) realizovat Koncepci&lt;br /&gt;
*3) zpracovat a předložit zprávu o plnění Koncepce&lt;br /&gt;
*4) navrhnout rozpočet&lt;br /&gt;
*5) zveřejnit usnesení&lt;br /&gt;
- ukladá vládě+org. statní správy spolupráci s min. kultury při realizaci&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Část: Předkládací zpráva'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním veřejným knihovnickým a informačním služebám (dále jen VKIS) prostřednictvím možnosti koordinace výdajů veřejných rozpočtů a účelné využití fondů EU. &lt;br /&gt;
Materiál byl zpracován v souladu se základními cíli programů Evropské unie a UNESCO. &lt;br /&gt;
Veškeré připomínky byly akceptovány, materiál je tudíž předkládán bez rozporu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Část: Koncepce'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepce shrnuje hlavní problémové okruhy českého knihovnictví, navrhuje způsob jejich řešení a určuje odpovědnosti za plnění stanovených úkolů. V úvodu materiálu je popsán současný stav knihovnictví, knihoven a informačních institucí (včetně základních statistických údajů uvedených v příloze), charakterizovány slabé a silné stránky, rizika a příležitosti. Dále jsou shrnuty a zhodnoceny současné státem vyhlašované a financované dotační tituly a programy na podporu rozvoje VKIS. Vlastní koncepce určuje směry vývoje knihovnictví na příštích 5 let a jako hlavní součást popisuje téměř tři desítky dílčích cílů a postupných kroků, jak vytyčených směrů dosáhnout. Nezbytnou součástí je též vyčíslení potřebných finančních nákladů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''1	Úloha knihoven v informační společnosti''&lt;br /&gt;
Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se podílejí zejména na:&lt;br /&gt;
*•	celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu,&lt;br /&gt;
*•	vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje,&lt;br /&gt;
*•	zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy,&lt;br /&gt;
*•	zprostředkování informací na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikatelům,&lt;br /&gt;
*•	zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání,&lt;br /&gt;
*•	uchovávání a ochraně kulturního dědictví,&lt;br /&gt;
*•	podpoře budování místních komunit a sociální integraci na místní úrovni,&lt;br /&gt;
*•	podpoře rozvoje venkova,&lt;br /&gt;
*•	podpoře aktivního využívání volného času, zábavy a rekreace.&lt;br /&gt;
Rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a služby, které musí pohotově reagovat na měnící se požadavky uživatelů knihoven.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Moravská zemská knihovna.jpg|450px|náhled|vpravo|Moravská zemská knihovna]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2       Analýza současného stavu (veřejných knihovnických a informačních služeb) knihoven''&lt;br /&gt;
Dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), tvoří systém knihoven v ČR:&lt;br /&gt;
*a) knihovny zřízené MK – Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR), Moravská zemská knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana,&lt;br /&gt;
*b) krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje,&lt;br /&gt;
*c) základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce nebo jiným zřizovatelem,&lt;br /&gt;
*d) specializované knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K 20. 6. 2004 bylo v evidenci knihoven MK evidováno 6.014 knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
+popis jednotlivých knihoven&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2.1   Základní vývojové tendence uplynulého období a jejich vyhodnocení&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2.1.1   Východiska Koncepce''&lt;br /&gt;
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&lt;br /&gt;
+ ustanovení obecně závazných předpisů vztahujících se ke knihovnám a jejich úloze ve společnosti ( např. zákon o autor. právu, o svobodném přístupu k informacím atd.)&lt;br /&gt;
+  základních tezí politických a dalších odborných dokumentů přijatých vládou ČR, UNESCO, EU a Mezinárodní federací knihovnických asociací (dále jen IFLA).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2.2 Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika v oblasti poskytování VKIS''&lt;br /&gt;
Tabulka dostupná na http://knihovna.nkp.cz/nkkr0403/0403123.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2.3   Vyhodnocení účinnosti stávajících rozvojových programů, porovnání jejich nákladů s přínosy a dosaženými účinky''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Programy Min. kultury&lt;br /&gt;
Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven. Umožnil výrazně stabilizovat síť knihoven v malých obcích a přispěl k rozvoji rozsahu a kvality VKIS na venkově.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Program Veřejné informační služby knihoven (dále jen [http://visk.nkp.cz/ VISK])&lt;br /&gt;
VISK 1 – Koordinační centrum programu VISK - Koordinační centrum programu VISK je NK ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 3 – Informační centra veřejných knihoven – připojování knihoven na internet a vybavení výpočetní a komunikační technikou včetně příslušného i specializovaného knihovnického softwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 4 – Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven - zajištěn provoz a rozvoj Digitální knihovny, která umožňuje zpřístupnění a dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů vzniklých v rámci digitalizačních programů VISK 6 a VISK 7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 5 – Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 6 – Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů [http://visk.nkp.cz/visk-6 Memoriae Mundi Series Bohemica]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 7 – Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 8 – Elektronické informační zdroje – přístupy k el. Inf. Zdrojům a jejich propagace, program „Jednotná informační brána“, který umožňuje integrovat vyhledávání v katalozích a databázích v desítkách domácích a zahraničních knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 9 – CASLIN – Souborný katalog ČR a jeho provoz a rozvoj&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Caslin.jpg|900px|Caslin]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://ipk.nkp.cz/programy-podpory/knihovna-21.-stoleti-k21 Knihovna 21. století]&lt;br /&gt;
zaměřen na podporu nadstandardní knihovnické, informační a kulturně vzdělávací činnosti &lt;br /&gt;
Program Česká knihovna&lt;br /&gt;
zajistit dostupnost současné české literární tvorby &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Program výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
Program Zpřístupňování a ochrana knihovních fondů formou digitalizace s využitím mezinárodní sítě internet v souvislosti s vytvářením informační společnosti, Program Správa a ochrana dat v knihovnách, Program Nové postupy ochrany a konzervace knihovních fondů, Program Knihovny a informační společnost, Program  Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů&lt;br /&gt;
Licence na půjčování zvukových záznamů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Programy a fondy na podporu knihoven z ostatních resortů&lt;br /&gt;
Program Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI (MŠMT)- základním cílem vytvořit podmínky pro zajištění dostupnosti informací, publikovaných ve světových vědeckých a odborných časopisech pro potřeby české vědy, výzkumu, vývoje, vzdělávání a dalších společenských aktivit&lt;br /&gt;
Program Informační infrastruktura výzkumu – 1N (MŠMT) &lt;br /&gt;
Fond rozvoje vysokých škol (MŠMT)&lt;br /&gt;
Účelová dotace MZd pro veřejné informační služby ve zdravotnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3       Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Hlavní cíl Koncepce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prostřednictvím knihovního systému umožnit občanům rovný přístup k publikovaným dokumentům a dalším informačním zdrojům v jakékoliv formě. Vytvářet informační infrastrukturu pro výchovu a celoživotní vzdělávání, uspokojování kulturních zájmů občanů, výzkumnou a vývojovou činnost a podílet se na ekonomických aktivitách a nezávislém rozhodování jednotlivce.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4. Dílčí cíle Koncepce'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
	*A. Formování knihovního systému&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	*B. Rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	*C. Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	*D. Ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	*E. Rozvoj lidských zdrojů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATUŠÍK, Zdeněk. Strategie pro evropské knihovny. Prezentace podle knihy. In: SlideShare [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/stunome/strategie-pro-evropske-knihovny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old]]&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Moravsk%C3%A1_zemsk%C3%A1_knihovna.jpg&amp;diff=44800</id>
		<title>Soubor:Moravská zemská knihovna.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Moravsk%C3%A1_zemsk%C3%A1_knihovna.jpg&amp;diff=44800"/>
		<updated>2017-02-15T10:40:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Caslin.jpg&amp;diff=44799</id>
		<title>Soubor:Caslin.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Caslin.jpg&amp;diff=44799"/>
		<updated>2017-02-15T10:36:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:The_near_and_far_future_of_libraries.png&amp;diff=44798</id>
		<title>Soubor:The near and far future of libraries.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:The_near_and_far_future_of_libraries.png&amp;diff=44798"/>
		<updated>2017-02-15T10:24:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Basingstoke-discovery-centre-2.jpg&amp;diff=44797</id>
		<title>Soubor:Basingstoke-discovery-centre-2.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Basingstoke-discovery-centre-2.jpg&amp;diff=44797"/>
		<updated>2017-02-15T10:14:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Henny_Langeveld_(1990s).jpg&amp;diff=44796</id>
		<title>Soubor:Henny Langeveld (1990s).jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Henny_Langeveld_(1990s).jpg&amp;diff=44796"/>
		<updated>2017-02-15T10:11:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Stuttgart_library.jpeg&amp;diff=44795</id>
		<title>Soubor:Stuttgart library.jpeg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Stuttgart_library.jpeg&amp;diff=44795"/>
		<updated>2017-02-15T10:05:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Winchester_Discovery_Centre,_Hampshire.jpg&amp;diff=44794</id>
		<title>Soubor:Winchester Discovery Centre, Hampshire.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Winchester_Discovery_Centre,_Hampshire.jpg&amp;diff=44794"/>
		<updated>2017-02-15T10:00:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44755</id>
		<title>Bibliografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44755"/>
		<updated>2017-02-14T17:28:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliografie''' se zabývá zejména metodami evidence knih a následné práce s nimi. S knihou pracuje jako s fyzickým objektem, popřípadě jako s kulturním nosičem, a oproti jejímu obsahu se zaměřuje na práci s ní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Má dva hlavní významy &amp;lt;ref&amp;gt; Význam termínu bibliografie. In: Ptejte se knihovny [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2008 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-terminu-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) můžeme bibliografii chápat jako nauku o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice jejich zpracování,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) nebo také jako seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek, a sestavený podle předem stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
Bibliografie poskytuje informace o primárních informačních zdrojích bez ohledu na to, ve které knihovně se dokument nalézá. &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etymologie a historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo bibliografie pochází z řeckého βιβλιογραφία, bibliographia, doslova „psaní knihy“. Na počátku našeho letopočtu se tento výraz používal pro přepisování knih (tj. vytváření jejich kopií).&lt;br /&gt;
Ve 12. století dochází k posunu významu, kdy se používá pro aktivitu pořádání knih. Od 17. století je pojem používán v dnešním významu jako systém popisu (evidence) knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jednoho z otců bibliografie je považován Konrad Gessner, přírodovědec žijící v 16. století. První soupis všech v době vydání (1825) známých českých literárních děl vytvořil Josef Jungmann. &amp;lt;ref&amp;gt;Ottův slovník naučný IV. [online]. Praha, 1891 [cit. 2017-02-14]. ISBN 80-7185-063-2. Dostupné z: https://archive.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metody bibliografie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Enumerativní ====&lt;br /&gt;
Také se označuje jako systematická či kompilativní.&lt;br /&gt;
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).&lt;br /&gt;
Knižní bibliografie by měla obsahovat: 1. jméno autora, 2. název díla, 3. místo vydání, 4. jméno nakladatelství, 5. rok vydání, 6. ISBN, 7. rozsah dokumentu (počet stran), 8. pořadí vydání a případně 9. číslo stránky odkud bylo citováno. &lt;br /&gt;
V případě periodik je to 1. jméno autora, 2. název článku, 3. název periodika, 4. ročník, číslo 5. rozsah, 6. datum publikování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analytická ====&lt;br /&gt;
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. &amp;lt;ref&amp;gt;Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Odnože ===&lt;br /&gt;
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).&lt;br /&gt;
Webografie&amp;lt;ref&amp;gt;Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography &amp;lt;/ref&amp;gt; se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Česká národní bibliografie ===&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44754</id>
		<title>Bibliografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44754"/>
		<updated>2017-02-14T17:28:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliografie''' se zabývá zejména metodami evidence knih a následné práce s nimi. S knihou pracuje jako s fyzickým objektem, popřípadě jako s kulturním nosičem, a oproti jejímu obsahu se zaměřuje na práci s ní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Má dva hlavní významy &amp;lt;ref&amp;gt; Význam termínu bibliografie. In: Ptejte se knihovny [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2008 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-terminu-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) můžeme bibliografii chápat jako nauku o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice jejich zpracování,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) nebo také jako seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek, a sestavený podle předem stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
Bibliografie poskytuje informace o primárních informačních zdrojích bez ohledu na to, ve které knihovně se dokument nalézá. &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etymologie a historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo bibliografie pochází z řeckého βιβλιογραφία, bibliographia, doslova „psaní knihy“. Na počátku našeho letopočtu se tento výraz používal pro přepisování knih (tj. vytváření jejich kopií).&lt;br /&gt;
Ve 12. století dochází k posunu významu, kdy se používá pro aktivitu pořádání knih. Od 17. století je pojem používán v dnešním významu jako systém popisu (evidence) knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jednoho z otců bibliografie je považován Konrad Gessner, přírodovědec žijící v 16. století. První soupis všech v době vydání (1825) známých českých literárních děl vytvořil Josef Jungmann. &amp;lt;ref&amp;gt;Ottův slovník naučný IV. [online]. Praha, 1891 [cit. 2017-02-14]. ISBN 80-7185-063-2. Dostupné z: https://archive.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metody bibliografie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Enumerativní ====&lt;br /&gt;
Také se označuje jako systematická či kompilativní.&lt;br /&gt;
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).&lt;br /&gt;
Knižní bibliografie by měla obsahovat: 1. jméno autora, 2. název díla, 3. místo vydání, 4. jméno nakladatelství, 5. rok vydání, 6. ISBN, 7. rozsah dokumentu (počet stran), 8. pořadí vydání a případně 9. číslo stránky odkud bylo citováno. &lt;br /&gt;
V případě periodik je to 1. jméno autora, 2. název článku, 3. název periodika, 4. ročník, číslo 5. rozsah, 6. datum publikování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analytická ====&lt;br /&gt;
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. &amp;lt;ref&amp;gt;Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Odnože ===&lt;br /&gt;
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).&lt;br /&gt;
Webografie&amp;lt;ref&amp;gt;Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography &amp;lt;/ref&amp;gt; se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Česká národní bibliografie ===&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44753</id>
		<title>Bibliografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44753"/>
		<updated>2017-02-14T17:27:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliografie''' se zabývá zejména metodami evidence knih a následné práce s nimi. S knihou pracuje jako s fyzickým objektem, popřípadě jako s kulturním nosičem, a oproti jejímu obsahu se zaměřuje na práci s ní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Má dva hlavní významy &amp;lt;ref&amp;gt; Význam termínu bibliografie. In: Ptejte se knihovny [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2008 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-terminu-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) můžeme bibliografii chápat jako nauku o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice jejich zpracování,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) nebo také jako seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek, a sestavený podle předem stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
Bibliografie poskytuje informace o primárních informačních zdrojích bez ohledu na to, ve které knihovně se dokument nalézá. &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etymologie a historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo bibliografie pochází z řeckého βιβλιογραφία, bibliographia, doslova „psaní knihy“. Na počátku našeho letopočtu se tento výraz používal pro přepisování knih (tj. vytváření jejich kopií).&lt;br /&gt;
Ve 12. století dochází k posunu významu, kdy se používá pro aktivitu pořádání knih. Od 17. století je pojem používán v dnešním významu jako systém popisu (evidence) knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jednoho z otců bibliografie je považován Konrad Gessner, přírodovědec žijící v 16. století. První soupis všech v době vydání (1825) známých českých literárních děl vytvořil Josef Jungmann. &amp;lt;ref&amp;gt;Ottův slovník naučný IV. [online]. Praha, 1891 [cit. 2017-02-14]. ISBN 80-7185-063-2. Dostupné z: https://archive.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metody bibliografie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Enumerativní ====&lt;br /&gt;
Také se označuje jako systematická či kompilativní.&lt;br /&gt;
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).&lt;br /&gt;
Knižní bibliografie by měla obsahovat: 1. jméno autora, 2. název díla, 3. místo vydání, 4. jméno nakladatelství, 5. rok vydání, 6. ISBN, 7. rozsah dokumentu (počet stran), 8. pořadí vydání a případně 9. číslo stránky odkud bylo citováno. &lt;br /&gt;
V případě periodik je to 1. jméno autora, 2. název článku, 3. název periodika, 4. ročník, číslo 5. rozsah, 6. datum publikování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analytická ====&lt;br /&gt;
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. &amp;lt;ref&amp;gt;Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Odnože ===&lt;br /&gt;
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).&lt;br /&gt;
Webografie&amp;lt;ref&amp;gt;Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography &amp;lt;/ref&amp;gt; se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Česká národní bibliografie ===&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44752</id>
		<title>Bibliografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44752"/>
		<updated>2017-02-14T17:27:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliografie''' se zabývá zejména metodami evidence knih a následné práce s nimi. S knihou pracuje jako s fyzickým objektem, popřípadě jako s kulturním nosičem, a oproti jejímu obsahu se zaměřuje na práci s ní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Má dva hlavní významy &amp;lt;ref&amp;gt; Význam termínu bibliografie. In: Ptejte se knihovny [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2008 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-terminu-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) můžeme bibliografii chápat jako nauku o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice jejich zpracování,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) nebo také jako seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek, a sestavený podle předem stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
Bibliografie poskytuje informace o primárních informačních zdrojích bez ohledu na to, ve které knihovně se dokument nalézá. &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etymologie a historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo bibliografie pochází z řeckého βιβλιογραφία, bibliographia, doslova „psaní knihy“. Na počátku našeho letopočtu se tento výraz používal pro přepisování knih (tj. vytváření jejich kopií).&lt;br /&gt;
Ve 12. století dochází k posunu významu, kdy se používá pro aktivitu pořádání knih. Od 17. století je pojem používán v dnešním významu jako systém popisu (evidence) knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jednoho z otců bibliografie je považován Konrad Gessner, přírodovědec žijící v 16. století. První soupis všech v době vydání (1825) známých českých literárních děl vytvořil Josef Jungmann. &amp;lt;ref&amp;gt;Ottův slovník naučný IV. [online]. Praha, 1891 [cit. 2017-02-14]. ISBN 80-7185-063-2. Dostupné z: https://archive.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metody bibliografie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Enumerativní ====&lt;br /&gt;
Také se označuje jako systematická či kompilativní.&lt;br /&gt;
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).&lt;br /&gt;
Knižní bibliografie by měla obsahovat: 1. jméno autora, 2. název díla, 3. místo vydání, 4. jméno nakladatelství, 5. rok vydání, 6. ISBN, 7. rozsah dokumentu (počet stran), 8. pořadí vydání a případně 9. číslo stránky odkud bylo citováno. &lt;br /&gt;
V případě periodik je to 1. jméno autora, 2. název článku, 3. název periodika, 4. ročník, číslo 5. rozsah, 6. datum publikování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analytická ====&lt;br /&gt;
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. &amp;lt;ref&amp;gt;Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Odnože ===&lt;br /&gt;
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).&lt;br /&gt;
Webografie&amp;lt;ref&amp;gt;Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography &amp;lt;/ref&amp;gt; se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Česká národní bibliografie ===&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44751</id>
		<title>Bibliografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliografie&amp;diff=44751"/>
		<updated>2017-02-14T17:11:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliografie''' se zabývá zejména metodami evidence knih a následné práce s nimi. S knihou pracuje jako s fyzickým objektem, popřípadě jako s kulturním nosičem, a oproti jejímu obsahu se zaměřuje na práci s ní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Má dva hlavní významy &amp;lt;ref&amp;gt; Význam termínu bibliografie. In: Ptejte se knihovny [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2008 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-terminu-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) můžeme bibliografii chápat jako nauku o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice jejich zpracování,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) nebo také jako seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek, a sestavený podle předem stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
Bibliografie poskytuje informace o primárních informačních zdrojích bez ohledu na to, ve které knihovně se dokument nalézá. &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etymologie a historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo bibliografie pochází z řeckého βιβλιογραφία, bibliographia, doslova „psaní knihy“. Na počátku našeho letopočtu se tento výraz používal pro přepisování knih (tj. vytváření jejich kopií).&lt;br /&gt;
Ve 12. století dochází k posunu významu, kdy se používá pro aktivitu pořádání knih. Od 17. století je pojem používán v dnešním významu jako systém popisu (evidence) knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jednoho z otců bibliografie je považován Konrad Gessner, přírodovědec žijící v 16. století. První soupis všech v době vydání (1825) známých českých literárních děl vytvořil Josef Jungmann. &amp;lt;ref&amp;gt;Ottův slovník naučný IV. [online]. Praha, 1891 [cit. 2017-02-14]. ISBN 80-7185-063-2. Dostupné z: https://archive.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metody bibliografie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Enumerativní ====&lt;br /&gt;
Také se označuje jako systematická či kompilativní.&lt;br /&gt;
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).&lt;br /&gt;
Knižní bibliografie by měla obsahovat: 1. jméno autora, 2. název díla, 3. místo vydání, 4. jméno nakladatelství, 5. rok vydání, 6. ISBN, 7. rozsah dokumentu (počet stran), 8. pořadí vydání a případně 9. číslo stránky odkud bylo citováno. &lt;br /&gt;
V případě periodik je to 1. jméno autora, 2. název článku, 3. název periodika, 4. ročník, číslo 5. rozsah, 6. datum publikování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analytická ====&lt;br /&gt;
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ &amp;lt;ref&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&amp;amp;ccl_term=wtd=bibliografie&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. &amp;lt;ref&amp;gt;Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Odnože ===&lt;br /&gt;
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).&lt;br /&gt;
Webografie&amp;lt;ref&amp;gt;Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography &amp;lt;/ref&amp;gt; se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Česká národní bibliografie ===&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Bibliografie_podle_Otty.jpg&amp;diff=44750</id>
		<title>Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Bibliografie_podle_Otty.jpg&amp;diff=44750"/>
		<updated>2017-02-14T16:37:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: Alena.Kralova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Bibliografie_podle_Otty.jpg&amp;diff=44749</id>
		<title>Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Bibliografie_podle_Otty.jpg&amp;diff=44749"/>
		<updated>2017-02-14T16:33:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=40224</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=40224"/>
		<updated>2016-12-14T18:46:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| Autorské právo|| Apple||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| Twitter|| Knihovny ve starověkém Římě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| Zdrojový kód|| Hardware||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || Počítačová etika|| Elektronický časopis||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || Quora || Vizualizace ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| Ergonomie|| Informační společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková|| E-learning v českém mimoškolním prostředí || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| Vědecká data|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Kralova</name></author>
		
	</entry>
</feed>