<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alexandra.Dobsovicova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alexandra.Dobsovicova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Alexandra.Dobsovicova"/>
	<updated>2026-04-05T08:28:57Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=21460</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=21460"/>
		<updated>2015-06-25T11:54:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová-Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Naďa Buchtová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| Denisa Lešková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Vojtěch Soudný&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| František Sion&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=21459</id>
		<title>Vývoj knihoven ve středověku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=21459"/>
		<updated>2015-06-25T11:52:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pre Európu znamená označenie stredoveku roky 500-1500. Je obdobím zmien, ktoré začali dlhodobou krízou rímskej ríše, ktorá v 4. a 5. storočí vyústila do vojen a presunu germánskych a neskôr slovanských kmeňov do oblasti Európy &amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na území zničenej rímskej ríše sa vytvorili rané feudálne štáty. V stredoveku, hlavne v ranom období, tj. 5.-11. storočie, došlo k rozvoju duchovného života. Rozhodujúcim náboženstvom stredoveku sa stalo kresťanstvo a uplatňovala sa feudálna spoločnosť, ktorá sa opierala o systém náboženských a svetských hodnôt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knižnice v ranom stredoveku ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|Knižnice]] v období raného stredoveku sa vyvíjali v rámci cirkevných inštitúcii: teda v kostoloch, kláštoroch a na cirkevných úradoch. Spočiatku vznikali neorganizované zbierky liturgických kníh, teda kníh slúžiacich k bohoslužbám. V kostoloch a kláštoroch tak boli skrinky, truhly alebo výklenky v stene blízko oltára, kam sa knihy ukladali. Rukopisné knihy, ktoré boli vzácnymi a drahými umeleckými predmetmi sa pripútavali k laviciam reťazami – libri catenati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 4. storočí sa zmenila aj fyzická forma knihy a zvitok nahradil praktickejší kódex - pergamenová rukopisná kniha, ktorý slúžil lepšie na bohoslužby a iné cirkevné obrady. Jazykom kníh bola cirkevná latinčina. Jadrom fondov stredovekých knižníc bola Biblia, ktorá vznikala už na pôde staroveku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pisárska činnosť ===&lt;br /&gt;
Knihy opisovali mnísi v skriptóriách. Skriptóriá v duchovných inštitúciách spravidla susedili s knižnicou a vlastným kostolom a patrili tak k samému jadru týchto ústavov. Potreba náboženských a bohoslužobných kníh sa zvyšovala a tak mnísi v skriptóriách knihy opisovali a zdobili ich. Prišlo aj na deľbu práce:&lt;br /&gt;
*''Opisovači'' – opisovali knihy podľa predlohy&lt;br /&gt;
*''Verifikátori'' – overovali pravosť rukopisov&lt;br /&gt;
*''Iluminátori'' - zdobili knihy ornamentmi&lt;br /&gt;
*''Rubrikátori'' - maľovali červené iniciály a znamienka&lt;br /&gt;
*''Miniátori'' - maliari miniatúr, knižní ilustrátori&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Keďže pisárska činnosť bola v podstate považovaná za anonymnú službu Bohu, len málokedy je možné sa stretnúť s menami pisárov. Knihy k opisovaniu si kláštory požičiavali medzi sebou, alebo spôsobmi získavania nových kníh boli aj dary od šľachticov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkcie rukopisnej knihy ===&lt;br /&gt;
#''rukopisy liturgické'' – tvorili hlavne v ranom stredoveku podstatnú časť kódexov (napr. breviár – modlitebná kniha, kancionál – zbierka náboženských, hl. kostolných piesní, misál – kniha omšových ceremónií, modlitieb a čítaní, žaltár – kniha žalmov...)&lt;br /&gt;
#''rukopisy k študijným účelom'' – k rozmachu došlo od doby rozvoja univerzít a šírenia vzdelania&lt;br /&gt;
#''rukopisy zábavného a poučného čítania'' – svetské rukopisy neštudijného charakteru, zadávané objednávateľmi pisárom &amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kniha: v proměnách staletí&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovníci ===&lt;br /&gt;
Knihovníci v ranom stredoveku v kláštorných knižniciach boli poverení strážením kníh. Latinsky sa im hovorilo aj custos (strážca, dozorca), curator/provisor (poverený obstarávaním kníh), repositor (strážca pokladu); neskôr bibliothecarus (knihovník), librarius (od liber – kniha), Armarius (od armarium – skriňa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vláda Karola Veľkého ===&lt;br /&gt;
Na prelome 8. a 9. storočia vládol v západnej Európe v tzv. Franskej ríši Karol Veľký (768-814), ktorý dbal na rozvoj vzdelanosti. Za jeho éry, nazvanej karolínska renesancia, sa rozvinulo písomníctvo a vznikol nový stredoveký vzdelávací systém, ktorého strediskami boli kláštory a knižnice. V karolínskych knižniciach a s nimi spojených skriptóriách sa kodifikovala spisovná latinčina a bolo vytvorené jednoduché a praktické písmo – karolínska miniskula. Rýchle rozšírenie spisovnej latinčiny zjednodušilo aj šírenie vzdelanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knižnice vo vrcholnom stredoveku ==&lt;br /&gt;
V 12.-15. Storočí (vrcholný stredovek) došlo postupne v Európe k ekonomickým a spoločenským zmenám. Začala sa zúrodňovať pôda, zavádzali sa pokročilejšie výrobné metódy, stúpli obchodné styky, prešlo sa k peňažnému hospodárstvu a mestá začali ožívať a zakladali sa aj nové. Upevnila sa aj centrálna moc panovníka a začala rásť potreba vzdelaných ľudí. Preto sa v 11. a hlavne v 12. storočí začali zakladať mestské školy a ako vyučovacia metóda sa v nich objavovala scholastika, ktorá mala za cieľ nájsť cestu k Bohu cestou rozumu. Školy však potrebovali k svojej činnosti zbierky kníh, no vysoké ceny kódexov zabraňovali ich masívnemu budovaniu. Stredoveké cirkevné knižnice sa rozdeľovali na pokladnicové (knihy sa uchovávali spolu so vzácnymi predmetmi) a študijné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Univerzity ===&lt;br /&gt;
Tento proces vyvrcholil v stredoveku zakladaním univerzít. Pri vyučovaní na univerzitách bolo potrebné písanie. Rozmnožovali sa diela učiteľov, opisy žiakov, najprv súkromne, neskôr to boli zamestnanie pisárov a až vynález kníhtlače zrušil tento systém. Postupne začali vznikať knižné zbierky na univerzitách, hlavne pri internátoch a fakultách. Všeobecná univerzitná knižnica  vznikla po dlhom vývoji a začala byť prístupná širším vrstvám spoločnosti v stredoveku a viac ľudí získalo aj prístup k vzdelaniu, na rozdiel od obdobia uzavretých cirkevných knižníc. Takisto oproti kláštorným knižniciam, kde prevažovala ochrana a uchovávanie kníh, mali knižnice na univerzitách skôr študijný charakter a boli omnoho viac využívané.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
*HLAVÁČEK, Ivan. ''Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství).'' Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 394 s. ISBN 80-246-0917-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Stredoveké knižnice v Čechách]]&lt;br /&gt;
* [[Stredoveké knižnice v Európe]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=21458</id>
		<title>Stredoveké knižnice v Čechách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=21458"/>
		<updated>2015-06-25T11:50:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Staroslovienske obdobie ==&lt;br /&gt;
Od polovice 9. storočia sa na území Veľkej Moravy objavovali knižné jednotliviny, hlavne liturgické knihy v latinčine, ktoré boli na toto územie dovezené. Latinčinu postupne vytlačovala po roku 863 staroslovienska hlaholika, ktorú zaviedli Cyril s Metodom pri ich kresťanskej misii. Pôvodné pamiatky z tohto obdobia nie sú, až na niektoré zlomky, vôbec dochované. V Čechách tej doby nie sú takmer žiadne stopy po vlastnej knižnej kultúre.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK,  Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doba jednotlivých kníh a menších knižných súborov ==&lt;br /&gt;
Podľa svätováclavských legiend sa prvé liturgické knihy objavili v škole v Budči, kde slúžili na vzdelávanie kniežaťa Václava. Tieto knihy boli importované, latinské aj slovanské. Pravdepodobne, menší knižný súbor vlastnili aj mnísi v Sázavskom kláštore a menšie súbory sa nachádzali aj v katedrálnych kostoloch. Knižnice sa v tomto období rozvíjali v súvislosti so vznikom kláštorov, ktoré boli hlavnými stredovekými strediskami vzdelanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mníšske rády ===&lt;br /&gt;
Na územie Čiech prišiel ako prvý mníšky rád benediktíni. Najstaršími kláštormi bol ženský kláštor sv. Jiří na Pražskom hrade, založený v roku 967 a mužský kláštor v Břevnove založený  v roku 973. Pri obidvoch kláštoroch bola budovaná aj knižnica a tým pádom vzrastal aj počet tvorcov a konzumentov kníh. V roku 1030 bol založený Sázavský kláštor (sv. Vojtěch) s významnou pisárskou školou. Najstaršie dochované pamiatky sú tu Pražské zlomky a Zlomok evanjeliára.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Významné rukopisy z tohto obdobia: ===&lt;br /&gt;
*''Humpoldova legenda o sv. Václavovi'' – najstaršie česká pamiatka, v súčasnosti sa nachádza v Zemskej knižnici vo Wolfenbüteli (v Nemecku)&lt;br /&gt;
*''Kódex vyšehradský'' – vznikol asi v Břevnovskom kláštore a zachytáva korunováciu českého kráľa Vratislava v roku 1085 a úlomky zo 4 evanjelií. Uložený je v Národní knihovně v Prahe&lt;br /&gt;
*''Kodex gigas'' - Podlažická („Ďáblova“) bible – pochádza z 13. storočia z benediktínskeho kláštor v Podlažicích. Je zložený v viacerých textov (Starý a Nový zákon, Židovská kronika, opis Kosmovy kroniky, traktáty, zaklínadlá, dobové záznamy) a je bohato iluminovaný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cirkevné knižnice a súkromné zbierky 12. a 13. storočia ==&lt;br /&gt;
V 12. storočí došlo k rozmachu rehoľných hnutí a rehoľné rády prišli do Čiech a Nemecka, kde založili kláštory a pri nich skriptóriá a opisovačské dielne. Za takmer sto rokov, do konca 13. storočia sa počet kláštorov strojnásobil, čím sa zvýšil aj dopyt po písomnostiach. V 12. storočí bol založený premonštrátmi aj Strahovský kláštor s knižnicou a školou. Táto knižnica prežila aj požiar, husitské a švédske vojská počas 30-ročnej vojny a dodnes sú tu dochované zlomky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Medzi významné knižnice patrily aj: &lt;br /&gt;
*Klášterní knihovna v Plasech&lt;br /&gt;
*Vyšehradská kapitulní knihovna&lt;br /&gt;
*Knihovna cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě&lt;br /&gt;
*Cisterciácký klášter na Zbraslavi – Zbraslavská kronika&lt;br /&gt;
*Písařská a malířská dílna na Pražském hradě – Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto období vznikali aj prvé súkromné zbierky kníh na území Čiech, vďaka vláde Přemyslovcov (Přemysl Otakar II. a Václav II.) a zhromažďovaniu kníh bohatých feudálov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knižnice a kultúra v 14. storočí ==&lt;br /&gt;
Počas éry Karla IV. dosiahli Čechy kultúrny a politický rozmach. Praha sa stala cisárskym sídlom a začali sem prúdiť rukopisy z celej Európy a prenikať aj vplyvy talianskej renesancie. Z najvýznamnejších činov Karla IV. bolo založenie pražskej univerzity 7. apríla 1348. Študovalo tu mnoho cudzincov a Praha sa stala knižným exportným strediskom. Karol IV. zakladal v Čechách aj nové kláštory, hlavne v Prahe. Od prvej polovice 14. storočia sa mení podoba rukopisu a začína sa importovať papier, najprv z Talianska, neskôr z Norimbergu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začala sa rozvíjať aj literatúra zábavná a vzdelávacia, písaná v národných jazykoch, už aj v českom. Knihy už prenikali aj do meštianskych vrstiev, nielen do šľachtických kruhov. Z tejto doby sa uchoval rukopis tzv. Dalimilovej kroniky.&lt;br /&gt;
Zbierky kníh vlastnili cirkevní hodnostári, politické alebo literárne osobnosti. Osobné zbierky vlastnili aj panovníci, napr. Karol IV., ktorý ich aj sám používal. Knižnice sa ale aj naďalej budujú pri kláštoroch a katedrálnych kapitulách. &lt;br /&gt;
V knižniciach môžeme nájsť už aj súpisy kníh, aj keď skôr majú charakter majetkovej evidencie no obsahujú aj knižnično technické informácie. V roku 1389 sa objavil aj prvý „knihovní řád“ v listine pre farský kostol bavorský.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pražská univerzita ===&lt;br /&gt;
Najvýznamnejšími celkami sa stali knižnice súvisiace s pražskou univerzitou. Najdôležitejšími boli knižnice jednotlivých „kolejí“ ktoré tvorili intelektuálne zázemie celej univerzity. Najvýznamnejšiu „kolej“ založil sám Karol IV. v roku 1633 a niesla jeho meno – kolej Karlova.&lt;br /&gt;
Rozsiahlymi boli aj knižnice členov českej reformácie, ktorých jadro tvorila knižnica pri Betlémskej kapli v Prahe a knižnica Mistra Jana Husa. Obsahovali hlavne texty reformnej povahy , ale aj knihy s teologicko filozofickým základom.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto období vznikajú aj zárodky svetských šľachtických a meštianskych knižníc. Napríklad rožmberská knižnica a osobná knižnica Tomáša zo Štítného. Vyskytovali sa v týchto typoch knižníc prevažne knihy písané v českom jazyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
*HLAVÁČEK, Ivan. ''Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství).'' Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 394 s. ISBN 80-246-0917-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
* [[Stredoveké knižnice v Európe]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=21456</id>
		<title>Stredoveké knižnice v Čechách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=21456"/>
		<updated>2015-06-25T11:49:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: Alexandra.Dobsovicova přesunul stránku Dejiny českých knižníc v stredoveku na Stredoveké knižnice v Čechách: nesprávny názov&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Staroslovienske obdobie ==&lt;br /&gt;
Od polovice 9. storočia sa na území Veľkej Moravy objavovali knižné jednotliviny, hlavne liturgické knihy v latinčine, ktoré boli na toto územie dovezené. Latinčinu postupne vytlačovala po roku 863 staroslovienska hlaholika, ktorú zaviedli Cyril s Metodom pri ich kresťanskej misii. Pôvodné pamiatky z tohto obdobia nie sú, až na niektoré zlomky, vôbec dochované. V Čechách tej doby nie sú takmer žiadne stopy po vlastnej knižnej kultúre.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK,  Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doba jednotlivých kníh a menších knižných súborov ==&lt;br /&gt;
Podľa svätováclavských legiend sa prvé liturgické knihy objavili v škole v Budči, kde slúžili na vzdelávanie kniežaťa Václava. Tieto knihy boli importované, latinské aj slovanské. Pravdepodobne, menší knižný súbor vlastnili aj mnísi v Sázavskom kláštore a menšie súbory sa nachádzali aj v katedrálnych kostoloch. Knižnice sa v tomto období rozvíjali v súvislosti so vznikom kláštorov, ktoré boli hlavnými stredovekými strediskami vzdelanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mníšske rády ===&lt;br /&gt;
Na územie Čiech prišiel ako prvý mníšky rád benediktíni. Najstaršími kláštormi bol ženský kláštor sv. Jiří na Pražskom hrade, založený v roku 967 a mužský kláštor v Břevnove založený  v roku 973. Pri obidvoch kláštoroch bola budovaná aj knižnica a tým pádom vzrastal aj počet tvorcov a konzumentov kníh. V roku 1030 bol založený Sázavský kláštor (sv. Vojtěch) s významnou pisárskou školou. Najstaršie dochované pamiatky sú tu Pražské zlomky a Zlomok evanjeliára.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Významné rukopisy z tohto obdobia: ===&lt;br /&gt;
*''Humpoldova legenda o sv. Václavovi'' – najstaršie česká pamiatka, v súčasnosti sa nachádza v Zemskej knižnici vo Wolfenbüteli (v Nemecku)&lt;br /&gt;
*''Kódex vyšehradský'' – vznikol asi v Břevnovskom kláštore a zachytáva korunováciu českého kráľa Vratislava v roku 1085 a úlomky zo 4 evanjelií. Uložený je v Národní knihovně v Prahe&lt;br /&gt;
*''Kodex gigas'' - Podlažická („Ďáblova“) bible – pochádza z 13. storočia z benediktínskeho kláštor v Podlažicích. Je zložený v viacerých textov (Starý a Nový zákon, Židovská kronika, opis Kosmovy kroniky, traktáty, zaklínadlá, dobové záznamy) a je bohato iluminovaný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cirkevné knižnice a súkromné zbierky 12. a 13. storočia ==&lt;br /&gt;
V 12. storočí došlo k rozmachu rehoľných hnutí a rehoľné rády prišli do Čiech a Nemecka, kde založili kláštory a pri nich skriptóriá a opisovačské dielne. Za takmer sto rokov, do konca 13. storočia sa počet kláštorov strojnásobil, čím sa zvýšil aj dopyt po písomnostiach. V 12. storočí bol založený premonštrátmi aj Strahovský kláštor s knižnicou a školou. Táto knižnica prežila aj požiar, husitské a švédske vojská počas 30-ročnej vojny a dodnes sú tu dochované zlomky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Medzi významné knižnice patrily aj: &lt;br /&gt;
*Klášterní knihovna v Plasech&lt;br /&gt;
*Vyšehradská kapitulní knihovna&lt;br /&gt;
*Knihovna cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě&lt;br /&gt;
*Cisterciácký klášter na Zbraslavi – Zbraslavská kronika&lt;br /&gt;
*Písařská a malířská dílna na Pražském hradě – Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto období vznikali aj prvé súkromné zbierky kníh na území Čiech, vďaka vláde Přemyslovcov (Přemysl Otakar II. a Václav II.) a zhromažďovaniu kníh bohatých feudálov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knižnice a kultúra v 14. storočí ==&lt;br /&gt;
Počas éry Karla IV. dosiahli Čechy kultúrny a politický rozmach. Praha sa stala cisárskym sídlom a začali sem prúdiť rukopisy z celej Európy a prenikať aj vplyvy talianskej renesancie. Z najvýznamnejších činov Karla IV. bolo založenie pražskej univerzity 7. apríla 1348. Študovalo tu mnoho cudzincov a Praha sa stala knižným exportným strediskom. Karol IV. zakladal v Čechách aj nové kláštory, hlavne v Prahe. Od prvej polovice 14. storočia sa mení podoba rukopisu a začína sa importovať papier, najprv z Talianska, neskôr z Norimbergu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začala sa rozvíjať aj literatúra zábavná a vzdelávacia, písaná v národných jazykoch, už aj v českom. Knihy už prenikali aj do meštianskych vrstiev, nielen do šľachtických kruhov. Z tejto doby sa uchoval rukopis tzv. Dalimilovej kroniky.&lt;br /&gt;
Zbierky kníh vlastnili cirkevní hodnostári, politické alebo literárne osobnosti. Osobné zbierky vlastnili aj panovníci, napr. Karol IV., ktorý ich aj sám používal. Knižnice sa ale aj naďalej budujú pri kláštoroch a katedrálnych kapitulách. &lt;br /&gt;
V knižniciach môžeme nájsť už aj súpisy kníh, aj keď skôr majú charakter majetkovej evidencie no obsahujú aj knižnično technické informácie. V roku 1389 sa objavil aj prvý „knihovní řád“ v listine pre farský kostol bavorský.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pražská univerzita ===&lt;br /&gt;
Najvýznamnejšími celkami sa stali knižnice súvisiace s pražskou univerzitou. Najdôležitejšími boli knižnice jednotlivých „kolejí“ ktoré tvorili intelektuálne zázemie celej univerzity. Najvýznamnejšiu „kolej“ založil sám Karol IV. v roku 1633 a niesla jeho meno – kolej Karlova.&lt;br /&gt;
Rozsiahlymi boli aj knižnice členov českej reformácie, ktorých jadro tvorila knižnica pri Betlémskej kapli v Prahe a knižnica Mistra Jana Husa. Obsahovali hlavne texty reformnej povahy , ale aj knihy s teologicko filozofickým základom.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto období vznikajú aj zárodky svetských šľachtických a meštianskych knižníc. Napríklad rožmberská knižnica a osobná knižnica Tomáša zo Štítného. Vyskytovali sa v týchto typoch knižníc prevažne knihy písané v českom jazyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
*HLAVÁČEK, Ivan. ''Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství).'' Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 394 s. ISBN 80-246-0917-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
* [[Dejiny knižníc v európskom stredoveku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dejiny_%C4%8Desk%C3%BDch_kni%C5%BEn%C3%ADc_v_stredoveku&amp;diff=21457</id>
		<title>Dejiny českých knižníc v stredoveku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dejiny_%C4%8Desk%C3%BDch_kni%C5%BEn%C3%ADc_v_stredoveku&amp;diff=21457"/>
		<updated>2015-06-25T11:49:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: Alexandra.Dobsovicova přesunul stránku Dejiny českých knižníc v stredoveku na Stredoveké knižnice v Čechách: nesprávny názov&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Stredoveké knižnice v Čechách]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_Eur%C3%B3pe&amp;diff=21455</id>
		<title>Stredoveké knižnice v Európe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_Eur%C3%B3pe&amp;diff=21455"/>
		<updated>2015-06-25T11:45:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: Založena nová stránka s textem „'''Stredovek''' je prevažne európskou záležitosťou, pretože Ázia, Amerika, Afrika a Austrália zostali takmer nedotknuté. Pre Európu je teda vymed…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Stredovek''' je prevažne európskou záležitosťou, pretože Ázia, Amerika, Afrika a Austrália zostali takmer nedotknuté. Pre Európu je teda vymedzené obdobie stredoveku 500-1500. V rozvoji civilizácie a kultúry stredovek znamenal hlavne vzrast duchovného života a hlavným náboženstvom sa stalo kresťanstvo. V stredoveku sa uplatňovalo feudálne spoločenské zriadenie, ktoré sa opieralo o systém náboženských a svetských hodnôt.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK,  Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Raná stredoveká spoločnosť bola ekonomicky a politicky roztrieštená a prevažná časť obyvateľstva bola chudobná a negramotná. Svetskí feudáli nemali o vzdelanie záujem a aj takmer všetky knižnice vznikali v rámci cirkevných inštitúcii a knihy slúžili hlavne na bohoslužby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Najvýznamnejšou cirkevnou knižnicou bola už od raného kresťanstva pápežská knižnica v Ríme (súčasná Vatikánska Knižnica). Prvú kláštornú knižnicu založil mních M. Aureliu Cassiodorus (480-573) v kláštore Vivarium v Kalábrii, ktorý aj sám založil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mníšske rády a kláštory ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dôležitú úlohu v stredoveku zohrávali mníšske rády a kláštory. Mníšske rády boli pôvodom z Egypta a prvé európske kláštory boli zavedené vo francúzskom Provence. Význam pre vývoj mníšskych rádov mal sv. Benedikt z Nursie, ktorý založil asi v roku 529 kláštor Monte Cassino v Lombardii a stal sa zakladateľom rádu benediktínov. Táto rehoľa predpokladá existenciu knižníc v benediktínskych kláštoroch a nastolila v kláštornom živote rovnováhu medzi prísnosťou a umiernenosťou. Postupne vznikali ďalšie mníšske rády, napríklad kartuziáni, cisterciáni, premonštráti a od začiatku 13. storočia vznikla nová generácia mníšskych rádov, pre ktoré bolo typické pôsobenie v mestách (dominikánov, františkánov).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kláštory boli budované ako komplexy budov s kostolom, nemocnicou, hospodárskymi budovami. Popri svojej duchovnej funkcii hrali kláštory i úlohu hospodársku, intelektuálnu, umeleckú, ale aj politickú a vojenskú. Z hľadiska knižnej kultúry sú kláštory významné svojimi knižnicami, skriptóriami a školami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Írsko ==&lt;br /&gt;
Vlna drancovania sa vyhla Írsku a v zemi vznikli kláštory, v ktorých mnísi opisovali a zhromažďovali knihy. Na pergamenoch z ovčej a kravskej kože vznikali kódexy vysokej umeleckej úrovne. Najslávnejším írskym kódexom je Evanjeliár z Kells. K najväčším írskym kláštorom s knižnicami patrili Clonard, Finnians a Iona. Nanešťastie, kláštory aj s knižnicami zničili v 9. a 10. storočí Vikingovia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Západná Európa ==&lt;br /&gt;
V západnej Európe sa v 5. storočí usadili germánske kmene Frankov. Na prelome 8. a 9. storočia tu vládol Karol Veľký, kedy sa knižnice stali strediskami vzdelávacieho systému. Táto doba sa nazýva karolínska renesancia a symbolom doby bola palácová knižnica v Cáchách (Zürich), spojená s významnou palácovou školou. V nej boli sústredené najdôležitejšie literárne diela tej doby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrcholný stredovek a zakladanie univerzít ==&lt;br /&gt;
Začiatkom vrcholného stredoveku v 12. a 13. storočí mestá začali bohatnú, posilňovala sa pozícia stredového meštianstva a rástla aj potreba vzdelaných ľudí. Správa miest vyžadovala vzdelaných úradníkov a pisárov, lekárov a právnikov.&amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ,  Mirjam a kol. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kniha: v proměnách staletí&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; V 11. a 12. storočí sa začali zakladať aj mestské školy, ktoré potrebovali k vzdelávaniu knihy. Väčšie zbierky kníh vlastnili významné a bohaté školy pri katedrálach a veľkých chrámoch ako napr. knižnica pri Notre Dame, v Rouene, Yorku, Cantebury či Bamberku.&lt;br /&gt;
Proces vzdelanosti vyvrcholil zakladaním univerzít. Medzi prvé založené univerzity v Európe patrí parížska Sorbonna (13. stor.), v ktorej knižnici bolo možné zapožičať si knihy aj mimo priestor budovy. To bolo významným pokrokom vzhľadom na dovtedajšiu uzavretosť cirkevných knižníc a predzvesťou verejných knižníc. Neskôr boli založené aj univerzity v Oxforde, Cambridgi v Anglicku, v Salamance v Španielsku a v strednej Európe okrem Prahy aj v Krakove, Viedni atď. &lt;br /&gt;
Univerzity sa významne zaslúžili o laicizáciu stredovekej vzdelanosti. Vedľa teológia sa rozvíjala medicína, právo, ale aj prírodné vedy, matematika a astronómia. To všetko sa prejavilo aj v zmene funkcií univerzitných knižníc. Najčastejšie to boli knižnice „kolejí“. Knižné zbierky mali viac študijný a pracovný charakter. Vznik a pôsobenie európskych stredovekých univerzít s ich knižnicami priniesol značný zvrat v európskej vzdelanosti a univerzity dosiahli aj autonómiu voči svetskej a cirkevnej moci, keďže pápeži ich schvaľovali. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Dejiny českých knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=21454</id>
		<title>Dějiny knihoven v evropském středověku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=21454"/>
		<updated>2015-06-25T11:40:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Přesunout}}&lt;br /&gt;
'''Stredovek''' je prevažne európskou záležitosťou, pretože Ázia, Amerika, Afrika a Austrália zostali takmer nedotknuté. Pre Európu je teda vymedzené obdobie stredoveku 500-1500. V rozvoji civilizácie a kultúry stredovek znamenal hlavne vzrast duchovného života a hlavným náboženstvom sa stalo kresťanstvo. V stredoveku sa uplatňovalo feudálne spoločenské zriadenie, ktoré sa opieralo o systém náboženských a svetských hodnôt.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK,  Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Raná stredoveká spoločnosť bola ekonomicky a politicky roztrieštená a prevažná časť obyvateľstva bola chudobná a negramotná. Svetskí feudáli nemali o vzdelanie záujem a aj takmer všetky knižnice vznikali v rámci cirkevných inštitúcii a knihy slúžili hlavne na bohoslužby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Najvýznamnejšou cirkevnou knižnicou bola už od raného kresťanstva pápežská knižnica v Ríme (súčasná Vatikánska Knižnica). Prvú kláštornú knižnicu založil mních M. Aureliu Cassiodorus (480-573) v kláštore Vivarium v Kalábrii, ktorý aj sám založil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mníšske rády a kláštory ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dôležitú úlohu v stredoveku zohrávali mníšske rády a kláštory. Mníšske rády boli pôvodom z Egypta a prvé európske kláštory boli zavedené vo francúzskom Provence. Význam pre vývoj mníšskych rádov mal sv. Benedikt z Nursie, ktorý založil asi v roku 529 kláštor Monte Cassino v Lombardii a stal sa zakladateľom rádu benediktínov. Táto rehoľa predpokladá existenciu knižníc v benediktínskych kláštoroch a nastolila v kláštornom živote rovnováhu medzi prísnosťou a umiernenosťou. Postupne vznikali ďalšie mníšske rády, napríklad kartuziáni, cisterciáni, premonštráti a od začiatku 13. storočia vznikla nová generácia mníšskych rádov, pre ktoré bolo typické pôsobenie v mestách (dominikánov, františkánov).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kláštory boli budované ako komplexy budov s kostolom, nemocnicou, hospodárskymi budovami. Popri svojej duchovnej funkcii hrali kláštory i úlohu hospodársku, intelektuálnu, umeleckú, ale aj politickú a vojenskú. Z hľadiska knižnej kultúry sú kláštory významné svojimi knižnicami, skriptóriami a školami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Írsko ==&lt;br /&gt;
Vlna drancovania sa vyhla Írsku a v zemi vznikli kláštory, v ktorých mnísi opisovali a zhromažďovali knihy. Na pergamenoch z ovčej a kravskej kože vznikali kódexy vysokej umeleckej úrovne. Najslávnejším írskym kódexom je Evanjeliár z Kells. K najväčším írskym kláštorom s knižnicami patrili Clonard, Finnians a Iona. Nanešťastie, kláštory aj s knižnicami zničili v 9. a 10. storočí Vikingovia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Západná Európa ==&lt;br /&gt;
V západnej Európe sa v 5. storočí usadili germánske kmene Frankov. Na prelome 8. a 9. storočia tu vládol Karol Veľký, kedy sa knižnice stali strediskami vzdelávacieho systému. Táto doba sa nazýva karolínska renesancia a symbolom doby bola palácová knižnica v Cáchách (Zürich), spojená s významnou palácovou školou. V nej boli sústredené najdôležitejšie literárne diela tej doby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrcholný stredovek a zakladanie univerzít ==&lt;br /&gt;
Začiatkom vrcholného stredoveku v 12. a 13. storočí mestá začali bohatnú, posilňovala sa pozícia stredového meštianstva a rástla aj potreba vzdelaných ľudí. Správa miest vyžadovala vzdelaných úradníkov a pisárov, lekárov a právnikov.&amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ,  Mirjam a kol. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kniha: v proměnách staletí&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; V 11. a 12. storočí sa začali zakladať aj mestské školy, ktoré potrebovali k vzdelávaniu knihy. Väčšie zbierky kníh vlastnili významné a bohaté školy pri katedrálach a veľkých chrámoch ako napr. knižnica pri Notre Dame, v Rouene, Yorku, Cantebury či Bamberku.&lt;br /&gt;
Proces vzdelanosti vyvrcholil zakladaním univerzít. Medzi prvé založené univerzity v Európe patrí parížska Sorbonna (13. stor.), v ktorej knižnici bolo možné zapožičať si knihy aj mimo priestor budovy. To bolo významným pokrokom vzhľadom na dovtedajšiu uzavretosť cirkevných knižníc a predzvesťou verejných knižníc. Neskôr boli založené aj univerzity v Oxforde, Cambridgi v Anglicku, v Salamance v Španielsku a v strednej Európe okrem Prahy aj v Krakove, Viedni atď. &lt;br /&gt;
Univerzity sa významne zaslúžili o laicizáciu stredovekej vzdelanosti. Vedľa teológia sa rozvíjala medicína, právo, ale aj prírodné vedy, matematika a astronómia. To všetko sa prejavilo aj v zmene funkcií univerzitných knižníc. Najčastejšie to boli knižnice „kolejí“. Knižné zbierky mali viac študijný a pracovný charakter. Vznik a pôsobenie európskych stredovekých univerzít s ich knižnicami priniesol značný zvrat v európskej vzdelanosti a univerzity dosiahli aj autonómiu voči svetskej a cirkevnej moci, keďže pápeži ich schvaľovali. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Dejiny českých knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=20011</id>
		<title>Dějiny knihoven v evropském středověku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C4%9Bjiny_knihoven_v_evropsk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=20011"/>
		<updated>2015-06-01T17:54:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: Založena nová stránka s textem „'''Stredovek''' je prevažne európskou záležitosťou, pretože Ázia, Amerika, Afrika a Austrália zostali takmer nedotknuté. Pre Európu je teda vymed…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Stredovek''' je prevažne európskou záležitosťou, pretože Ázia, Amerika, Afrika a Austrália zostali takmer nedotknuté. Pre Európu je teda vymedzené obdobie stredoveku 500-1500. V rozvoji civilizácie a kultúry stredovek znamenal hlavne vzrast duchovného života a hlavným náboženstvom sa stalo kresťanstvo. V stredoveku sa uplatňovalo feudálne spoločenské zriadenie, ktoré sa opieralo o systém náboženských a svetských hodnôt.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK,  Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Raná stredoveká spoločnosť bola ekonomicky a politicky roztrieštená a prevažná časť obyvateľstva bola chudobná a negramotná. Svetskí feudáli nemali o vzdelanie záujem a aj takmer všetky knižnice vznikali v rámci cirkevných inštitúcii a knihy slúžili hlavne na bohoslužby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Najvýznamnejšou cirkevnou knižnicou bola už od raného kresťanstva pápežská knižnica v Ríme (súčasná Vatikánska Knižnica). Prvú kláštornú knižnicu založil mních M. Aureliu Cassiodorus (480-573) v kláštore Vivarium v Kalábrii, ktorý aj sám založil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mníšske rády a kláštory ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dôležitú úlohu v stredoveku zohrávali mníšske rády a kláštory. Mníšske rády boli pôvodom z Egypta a prvé európske kláštory boli zavedené vo francúzskom Provence. Význam pre vývoj mníšskych rádov mal sv. Benedikt z Nursie, ktorý založil asi v roku 529 kláštor Monte Cassino v Lombardii a stal sa zakladateľom rádu benediktínov. Táto rehoľa predpokladá existenciu knižníc v benediktínskych kláštoroch a nastolila v kláštornom živote rovnováhu medzi prísnosťou a umiernenosťou. Postupne vznikali ďalšie mníšske rády, napríklad kartuziáni, cisterciáni, premonštráti a od začiatku 13. storočia vznikla nová generácia mníšskych rádov, pre ktoré bolo typické pôsobenie v mestách (dominikánov, františkánov).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kláštory boli budované ako komplexy budov s kostolom, nemocnicou, hospodárskymi budovami. Popri svojej duchovnej funkcii hrali kláštory i úlohu hospodársku, intelektuálnu, umeleckú, ale aj politickú a vojenskú. Z hľadiska knižnej kultúry sú kláštory významné svojimi knižnicami, skriptóriami a školami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Írsko ==&lt;br /&gt;
Vlna drancovania sa vyhla Írsku a v zemi vznikli kláštory, v ktorých mnísi opisovali a zhromažďovali knihy. Na pergamenoch z ovčej a kravskej kože vznikali kódexy vysokej umeleckej úrovne. Najslávnejším írskym kódexom je Evanjeliár z Kells. K najväčším írskym kláštorom s knižnicami patrili Clonard, Finnians a Iona. Nanešťastie, kláštory aj s knižnicami zničili v 9. a 10. storočí Vikingovia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Západná Európa ==&lt;br /&gt;
V západnej Európe sa v 5. storočí usadili germánske kmene Frankov. Na prelome 8. a 9. storočia tu vládol Karol Veľký, kedy sa knižnice stali strediskami vzdelávacieho systému. Táto doba sa nazýva karolínska renesancia a symbolom doby bola palácová knižnica v Cáchách (Zürich), spojená s významnou palácovou školou. V nej boli sústredené najdôležitejšie literárne diela tej doby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrcholný stredovek a zakladanie univerzít ==&lt;br /&gt;
Začiatkom vrcholného stredoveku v 12. a 13. storočí mestá začali bohatnú, posilňovala sa pozícia stredového meštianstva a rástla aj potreba vzdelaných ľudí. Správa miest vyžadovala vzdelaných úradníkov a pisárov, lekárov a právnikov.&amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ,  Mirjam a kol. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kniha: v proměnách staletí&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; V 11. a 12. storočí sa začali zakladať aj mestské školy, ktoré potrebovali k vzdelávaniu knihy. Väčšie zbierky kníh vlastnili významné a bohaté školy pri katedrálach a veľkých chrámoch ako napr. knižnica pri Notre Dame, v Rouene, Yorku, Cantebury či Bamberku.&lt;br /&gt;
Proces vzdelanosti vyvrcholil zakladaním univerzít. Medzi prvé založené univerzity v Európe patrí parížska Sorbonna (13. stor.), v ktorej knižnici bolo možné zapožičať si knihy aj mimo priestor budovy. To bolo významným pokrokom vzhľadom na dovtedajšiu uzavretosť cirkevných knižníc a predzvesťou verejných knižníc. Neskôr boli založené aj univerzity v Oxforde, Cambridgi v Anglicku, v Salamance v Španielsku a v strednej Európe okrem Prahy aj v Krakove, Viedni atď. &lt;br /&gt;
Univerzity sa významne zaslúžili o laicizáciu stredovekej vzdelanosti. Vedľa teológia sa rozvíjala medicína, právo, ale aj prírodné vedy, matematika a astronómia. To všetko sa prejavilo aj v zmene funkcií univerzitných knižníc. Najčastejšie to boli knižnice „kolejí“. Knižné zbierky mali viac študijný a pracovný charakter. Vznik a pôsobenie európskych stredovekých univerzít s ich knižnicami priniesol značný zvrat v európskej vzdelanosti a univerzity dosiahli aj autonómiu voči svetskej a cirkevnej moci, keďže pápeži ich schvaľovali. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Dejiny českých knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=20008</id>
		<title>Stredoveké knižnice v Čechách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=20008"/>
		<updated>2015-06-01T17:50:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Staroslovienske obdobie ==&lt;br /&gt;
Od polovice 9. storočia sa na území Veľkej Moravy objavovali knižné jednotliviny, hlavne liturgické knihy v latinčine, ktoré boli na toto územie dovezené. Latinčinu postupne vytlačovala po roku 863 staroslovienska hlaholika, ktorú zaviedli Cyril s Metodom pri ich kresťanskej misii. Pôvodné pamiatky z tohto obdobia nie sú, až na niektoré zlomky, vôbec dochované. V Čechách tej doby nie sú takmer žiadne stopy po vlastnej knižnej kultúre.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK,  Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doba jednotlivých kníh a menších knižných súborov ==&lt;br /&gt;
Podľa svätováclavských legiend sa prvé liturgické knihy objavili v škole v Budči, kde slúžili na vzdelávanie kniežaťa Václava. Tieto knihy boli importované, latinské aj slovanské. Pravdepodobne, menší knižný súbor vlastnili aj mnísi v Sázavskom kláštore a menšie súbory sa nachádzali aj v katedrálnych kostoloch. Knižnice sa v tomto období rozvíjali v súvislosti so vznikom kláštorov, ktoré boli hlavnými stredovekými strediskami vzdelanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mníšske rády ===&lt;br /&gt;
Na územie Čiech prišiel ako prvý mníšky rád benediktíni. Najstaršími kláštormi bol ženský kláštor sv. Jiří na Pražskom hrade, založený v roku 967 a mužský kláštor v Břevnove založený  v roku 973. Pri obidvoch kláštoroch bola budovaná aj knižnica a tým pádom vzrastal aj počet tvorcov a konzumentov kníh. V roku 1030 bol založený Sázavský kláštor (sv. Vojtěch) s významnou pisárskou školou. Najstaršie dochované pamiatky sú tu Pražské zlomky a Zlomok evanjeliára.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Významné rukopisy z tohto obdobia: ===&lt;br /&gt;
*''Humpoldova legenda o sv. Václavovi'' – najstaršie česká pamiatka, v súčasnosti sa nachádza v Zemskej knižnici vo Wolfenbüteli (v Nemecku)&lt;br /&gt;
*''Kódex vyšehradský'' – vznikol asi v Břevnovskom kláštore a zachytáva korunováciu českého kráľa Vratislava v roku 1085 a úlomky zo 4 evanjelií. Uložený je v Národní knihovně v Prahe&lt;br /&gt;
*''Kodex gigas'' - Podlažická („Ďáblova“) bible – pochádza z 13. storočia z benediktínskeho kláštor v Podlažicích. Je zložený v viacerých textov (Starý a Nový zákon, Židovská kronika, opis Kosmovy kroniky, traktáty, zaklínadlá, dobové záznamy) a je bohato iluminovaný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cirkevné knižnice a súkromné zbierky 12. a 13. storočia ==&lt;br /&gt;
V 12. storočí došlo k rozmachu rehoľných hnutí a rehoľné rády prišli do Čiech a Nemecka, kde založili kláštory a pri nich skriptóriá a opisovačské dielne. Za takmer sto rokov, do konca 13. storočia sa počet kláštorov strojnásobil, čím sa zvýšil aj dopyt po písomnostiach. V 12. storočí bol založený premonštrátmi aj Strahovský kláštor s knižnicou a školou. Táto knižnica prežila aj požiar, husitské a švédske vojská počas 30-ročnej vojny a dodnes sú tu dochované zlomky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Medzi významné knižnice patrily aj: &lt;br /&gt;
*Klášterní knihovna v Plasech&lt;br /&gt;
*Vyšehradská kapitulní knihovna&lt;br /&gt;
*Knihovna cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě&lt;br /&gt;
*Cisterciácký klášter na Zbraslavi – Zbraslavská kronika&lt;br /&gt;
*Písařská a malířská dílna na Pražském hradě – Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto období vznikali aj prvé súkromné zbierky kníh na území Čiech, vďaka vláde Přemyslovcov (Přemysl Otakar II. a Václav II.) a zhromažďovaniu kníh bohatých feudálov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knižnice a kultúra v 14. storočí ==&lt;br /&gt;
Počas éry Karla IV. dosiahli Čechy kultúrny a politický rozmach. Praha sa stala cisárskym sídlom a začali sem prúdiť rukopisy z celej Európy a prenikať aj vplyvy talianskej renesancie. Z najvýznamnejších činov Karla IV. bolo založenie pražskej univerzity 7. apríla 1348. Študovalo tu mnoho cudzincov a Praha sa stala knižným exportným strediskom. Karol IV. zakladal v Čechách aj nové kláštory, hlavne v Prahe. Od prvej polovice 14. storočia sa mení podoba rukopisu a začína sa importovať papier, najprv z Talianska, neskôr z Norimbergu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začala sa rozvíjať aj literatúra zábavná a vzdelávacia, písaná v národných jazykoch, už aj v českom. Knihy už prenikali aj do meštianskych vrstiev, nielen do šľachtických kruhov. Z tejto doby sa uchoval rukopis tzv. Dalimilovej kroniky.&lt;br /&gt;
Zbierky kníh vlastnili cirkevní hodnostári, politické alebo literárne osobnosti. Osobné zbierky vlastnili aj panovníci, napr. Karol IV., ktorý ich aj sám používal. Knižnice sa ale aj naďalej budujú pri kláštoroch a katedrálnych kapitulách. &lt;br /&gt;
V knižniciach môžeme nájsť už aj súpisy kníh, aj keď skôr majú charakter majetkovej evidencie no obsahujú aj knižnično technické informácie. V roku 1389 sa objavil aj prvý „knihovní řád“ v listine pre farský kostol bavorský.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pražská univerzita ===&lt;br /&gt;
Najvýznamnejšími celkami sa stali knižnice súvisiace s pražskou univerzitou. Najdôležitejšími boli knižnice jednotlivých „kolejí“ ktoré tvorili intelektuálne zázemie celej univerzity. Najvýznamnejšiu „kolej“ založil sám Karol IV. v roku 1633 a niesla jeho meno – kolej Karlova.&lt;br /&gt;
Rozsiahlymi boli aj knižnice členov českej reformácie, ktorých jadro tvorila knižnica pri Betlémskej kapli v Prahe a knižnica Mistra Jana Husa. Obsahovali hlavne texty reformnej povahy , ale aj knihy s teologicko filozofickým základom.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto období vznikajú aj zárodky svetských šľachtických a meštianskych knižníc. Napríklad rožmberská knižnica a osobná knižnica Tomáša zo Štítného. Vyskytovali sa v týchto typoch knižníc prevažne knihy písané v českom jazyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
*HLAVÁČEK, Ivan. ''Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství).'' Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 394 s. ISBN 80-246-0917-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
* [[Dejiny knižníc v európskom stredoveku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=20007</id>
		<title>Vývoj knihoven ve středověku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=20007"/>
		<updated>2015-06-01T17:49:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pre Európu znamená označenie stredoveku roky 500-1500. Je obdobím zmien, ktoré začali dlhodobou krízou rímskej ríše, ktorá v 4. a 5. storočí vyústila do vojen a presunu germánskych a neskôr slovanských kmeňov do oblasti Európy &amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na území zničenej rímskej ríše sa vytvorili rané feudálne štáty. V stredoveku, hlavne v ranom období, tj. 5.-11. storočie, došlo k rozvoju duchovného života. Rozhodujúcim náboženstvom stredoveku sa stalo kresťanstvo a uplatňovala sa feudálna spoločnosť, ktorá sa opierala o systém náboženských a svetských hodnôt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raný stredovek ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|Knižnice]] v období raného stredoveku sa vyvíjali v rámci cirkevných inštitúcii: teda v kostoloch, kláštoroch a na cirkevných úradoch. Spočiatku vznikali neorganizované zbierky liturgických kníh, teda kníh slúžiacich k bohoslužbám. V kostoloch a kláštoroch tak boli skrinky, truhly alebo výklenky v stene blízko oltára, kam sa knihy ukladali. Rukopisné knihy, ktoré boli vzácnymi a drahými umeleckými predmetmi sa pripútavali k laviciam reťazami – libri catenati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 4. storočí sa zmenila aj fyzická forma knihy a zvitok nahradil praktickejší kódex - pergamenová rukopisná kniha, ktorý slúžil lepšie na bohoslužby a iné cirkevné obrady. Jazykom kníh bola cirkevná latinčina. Jadrom fondov stredovekých knižníc bola Biblia, ktorá vznikala už na pôde staroveku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pisárska činnosť ===&lt;br /&gt;
Knihy opisovali mnísi v skriptóriách. Skriptóriá v duchovných inštitúciách spravidla susedili s knižnicou a vlastným kostolom a patrili tak k samému jadru týchto ústavov. Potreba náboženských a bohoslužobných kníh sa zvyšovala a tak mnísi v skriptóriách knihy opisovali a zdobili ich. Prišlo aj na deľbu práce:&lt;br /&gt;
*''Opisovači'' – opisovali knihy podľa predlohy&lt;br /&gt;
*''Verifikátori'' – overovali pravosť rukopisov&lt;br /&gt;
*''Iluminátori'' - zdobili knihy ornamentmi&lt;br /&gt;
*''Rubrikátori'' - maľovali červené iniciály a znamienka&lt;br /&gt;
*''Miniátori'' - maliari miniatúr, knižní ilustrátori&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Keďže pisárska činnosť bola v podstate považovaná za anonymnú službu Bohu, len málokedy je možné sa stretnúť s menami pisárov. Knihy k opisovaniu si kláštory požičiavali medzi sebou, alebo spôsobmi získavania nových kníh boli aj dary od šľachticov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkcie rukopisnej knihy ===&lt;br /&gt;
#''rukopisy liturgické'' – tvorili hlavne v ranom stredoveku podstatnú časť kódexov (napr. breviár – modlitebná kniha, kancionál – zbierka náboženských, hl. kostolných piesní, misál – kniha omšových ceremónií, modlitieb a čítaní, žaltár – kniha žalmov...)&lt;br /&gt;
#''rukopisy k študijným účelom'' – k rozmachu došlo od doby rozvoja univerzít a šírenia vzdelania&lt;br /&gt;
#''rukopisy zábavného a poučného čítania'' – svetské rukopisy neštudijného charakteru, zadávané objednávateľmi pisárom &amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kniha: v proměnách staletí&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovníci ===&lt;br /&gt;
Knihovníci v ranom stredoveku v kláštorných knižniciach boli poverení strážením kníh. Latinsky sa im hovorilo aj custos (strážca, dozorca), curator/provisor (poverený obstarávaním kníh), repositor (strážca pokladu); neskôr bibliothecarus (knihovník), librarius (od liber – kniha), Armarius (od armarium – skriňa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vláda Karola Veľkého ==&lt;br /&gt;
Na prelome 8. a 9. storočia vládol v západnej Európe v tzv. Franskej ríši Karol Veľký (768-814), ktorý dbal na rozvoj vzdelanosti. Za jeho éry, nazvanej karolínska renesancia, sa rozvinulo písomníctvo a vznikol nový stredoveký vzdelávací systém, ktorého strediskami boli kláštory a knižnice. V karolínskych knižniciach a s nimi spojených skriptóriách sa kodifikovala spisovná latinčina a bolo vytvorené jednoduché a praktické písmo – karolínska miniskula. Rýchle rozšírenie spisovnej latinčiny zjednodušilo aj šírenie vzdelanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrcholný stredovek ==&lt;br /&gt;
V 12.-15. Storočí (vrcholný stredovek) došlo postupne v Európe k ekonomickým a spoločenským zmenám. Začala sa zúrodňovať pôda, zavádzali sa pokročilejšie výrobné metódy, stúpli obchodné styky, prešlo sa k peňažnému hospodárstvu a mestá začali ožívať a zakladali sa aj nové. Upevnila sa aj centrálna moc panovníka a začala rásť potreba vzdelaných ľudí. Preto sa v 11. a hlavne v 12. storočí začali zakladať mestské školy a ako vyučovacia metóda sa v nich objavovala scholastika, ktorá mala za cieľ nájsť cestu k Bohu cestou rozumu. Školy však potrebovali k svojej činnosti zbierky kníh, no vysoké ceny kódexov zabraňovali ich masívnemu budovaniu. Stredoveké cirkevné knižnice sa rozdeľovali na pokladnicové (knihy sa uchovávali spolu so vzácnymi predmetmi) a študijné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Univerzity ===&lt;br /&gt;
Tento proces vyvrcholil v stredoveku zakladaním univerzít. Pri vyučovaní na univerzitách bolo potrebné písanie. Rozmnožovali sa diela učiteľov, opisy žiakov, najprv súkromne, neskôr to boli zamestnanie pisárov a až vynález kníhtlače zrušil tento systém. Postupne začali vznikať knižné zbierky na univerzitách, hlavne pri internátoch a fakultách. Všeobecná univerzitná knižnica  vznikla po dlhom vývoji a začala byť prístupná širším vrstvám spoločnosti v stredoveku a viac ľudí získalo aj prístup k vzdelaniu, na rozdiel od obdobia uzavretých cirkevných knižníc. Takisto oproti kláštorným knižniciam, kde prevažovala ochrana a uchovávanie kníh, mali knižnice na univerzitách skôr študijný charakter a boli omnoho viac využívané.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
*HLAVÁČEK, Ivan. ''Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství).'' Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 394 s. ISBN 80-246-0917-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Dejiny českých knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
* [[Dejiny knižníc v európskom stredoveku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=20006</id>
		<title>Stredoveké knižnice v Čechách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stredovek%C3%A9_kni%C5%BEnice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=20006"/>
		<updated>2015-06-01T17:35:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: Založena nová stránka s textem „== Staroslovienske obdobie == Od polovice 9. storočia sa na území Veľkej Moravy objavovali knižné jednotliviny, hlavne liturgické knihy v latinčine…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Staroslovienske obdobie ==&lt;br /&gt;
Od polovice 9. storočia sa na území Veľkej Moravy objavovali knižné jednotliviny, hlavne liturgické knihy v latinčine, ktoré boli na toto územie dovezené. Latinčinu postupne vytlačovala po roku 863 staroslovienska hlaholika, ktorú zaviedli Cyril s Metodom pri ich kresťanskej misii. Pôvodné pamiatky z tohto obdobia nie sú, až na niektoré zlomky, vôbec dochované. V Čechách tej doby nie sú takmer žiadne stopy po vlastnej knižnej kultúre.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK,  Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doba jednotlivých kníh a menších knižných súborov ==&lt;br /&gt;
Podľa svätováclavských legiend sa prvé liturgické knihy objavili v škole v Budči, kde slúžili na vzdelávanie kniežaťa Václava. Tieto knihy boli importované, latinské aj slovanské. Pravdepodobne, menší knižný súbor vlastnili aj mnísi v Sázavskom kláštore a menšie súbory sa nachádzali aj v katedrálnych kostoloch. Knižnice sa v tomto období rozvíjali v súvislosti so vznikom kláštorov, ktoré boli hlavnými stredovekými strediskami vzdelanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mníšske rády ===&lt;br /&gt;
Na územie Čiech prišiel ako prvý mníšky rád benediktíni. Najstaršími kláštormi bol ženský kláštor sv. Jiří na Pražskom hrade, založený v roku 967 a mužský kláštor v Břevnove založený  v roku 973. Pri obidvoch kláštoroch bola budovaná aj knižnica a tým pádom vzrastal aj počet tvorcov a konzumentov kníh. V roku 1030 bol založený Sázavský kláštor (sv. Vojtěch) s významnou pisárskou školou. Najstaršie dochované pamiatky sú tu Pražské zlomky a Zlomok evanjeliára.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Významné rukopisy z tohto obdobia: ===&lt;br /&gt;
*''Humpoldova legenda o sv. Václavovi'' – najstaršie česká pamiatka, v súčasnosti sa nachádza v Zemskej knižnici vo Wolfenbüteli (v Nemecku)&lt;br /&gt;
*''Kódex vyšehradský'' – vznikol asi v Břevnovskom kláštore a zachytáva korunováciu českého kráľa Vratislava v roku 1085 a úlomky zo 4 evanjelií. Uložený je v Národní knihovně v Prahe&lt;br /&gt;
*''Kodex gigas'' - Podlažická („Ďáblova“) bible – pochádza z 13. storočia z benediktínskeho kláštor v Podlažicích. Je zložený v viacerých textov (Starý a Nový zákon, Židovská kronika, opis Kosmovy kroniky, traktáty, zaklínadlá, dobové záznamy) a je bohato iluminovaný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cirkevné knižnice a súkromné zbierky 12. a 13. storočia ==&lt;br /&gt;
V 12. storočí došlo k rozmachu rehoľných hnutí a rehoľné rády prišli do Čiech a Nemecka, kde založili kláštory a pri nich skriptóriá a opisovačské dielne. Za takmer sto rokov, do konca 13. storočia sa počet kláštorov strojnásobil, čím sa zvýšil aj dopyt po písomnostiach. V 12. storočí bol založený premonštrátmi aj Strahovský kláštor s knižnicou a školou. Táto knižnica prežila aj požiar, husitské a švédske vojská počas 30-ročnej vojny a dodnes sú tu dochované zlomky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Medzi významné knižnice patrily aj: &lt;br /&gt;
*Klášterní knihovna v Plasech&lt;br /&gt;
*Vyšehradská kapitulní knihovna&lt;br /&gt;
*Knihovna cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě&lt;br /&gt;
*Cisterciácký klášter na Zbraslavi – Zbraslavská kronika&lt;br /&gt;
*Písařská a malířská dílna na Pražském hradě – Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto období vznikali aj prvé súkromné zbierky kníh na území Čiech, vďaka vláde Přemyslovcov (Přemysl Otakar II. a Václav II.) a zhromažďovaniu kníh bohatých feudálov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knižnice a kultúra v 14. storočí ==&lt;br /&gt;
Počas éry Karla IV. dosiahli Čechy kultúrny a politický rozmach. Praha sa stala cisárskym sídlom a začali sem prúdiť rukopisy z celej Európy a prenikať aj vplyvy talianskej renesancie. Z najvýznamnejších činov Karla IV. bolo založenie pražskej univerzity 7. apríla 1348. Študovalo tu mnoho cudzincov a Praha sa stala knižným exportným strediskom. Karol IV. zakladal v Čechách aj nové kláštory, hlavne v Prahe. Od prvej polovice 14. storočia sa mení podoba rukopisu a začína sa importovať papier, najprv z Talianska, neskôr z Norimbergu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začala sa rozvíjať aj literatúra zábavná a vzdelávacia, písaná v národných jazykoch, už aj v českom. Knihy už prenikali aj do meštianskych vrstiev, nielen do šľachtických kruhov. Z tejto doby sa uchoval rukopis tzv. Dalimilovej kroniky.&lt;br /&gt;
Zbierky kníh vlastnili cirkevní hodnostári, politické alebo literárne osobnosti. Osobné zbierky vlastnili aj panovníci, napr. Karol IV., ktorý ich aj sám používal. Knižnice sa ale aj naďalej budujú pri kláštoroch a katedrálnych kapitulách. &lt;br /&gt;
V knižniciach môžeme nájsť už aj súpisy kníh, aj keď skôr majú charakter majetkovej evidencie no obsahujú aj knižnično technické informácie. V roku 1389 sa objavil aj prvý „knihovní řád“ v listine pre farský kostol bavorský.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pražská univerzita ===&lt;br /&gt;
Najvýznamnejšími celkami sa stali knižnice súvisiace s pražskou univerzitou. Najdôležitejšími boli knižnice jednotlivých „kolejí“ ktoré tvorili intelektuálne zázemie celej univerzity. Najvýznamnejšiu „kolej“ založil sám Karol IV. v roku 1633 a niesla jeho meno – kolej Karlova.&lt;br /&gt;
Rozsiahlymi boli aj knižnice členov českej reformácie, ktorých jadro tvorila knižnica pri Betlémskej kapli v Prahe a knižnica Mistra Jana Husa. Obsahovali hlavne texty reformnej povahy , ale aj knihy s teologicko filozofickým základom.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto období vznikajú aj zárodky svetských šľachtických a meštianskych knižníc. Napríklad rožmberská knižnica a osobná knižnica Tomáša zo Štítného. Vyskytovali sa v týchto typoch knižníc prevažne knihy písané v českom jazyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
*HLAVÁČEK, Ivan. ''Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství).'' Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 394 s. ISBN 80-246-0917-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=20005</id>
		<title>Vývoj knihoven ve středověku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=20005"/>
		<updated>2015-06-01T17:34:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pre Európu znamená označenie stredoveku roky 500-1500. Je obdobím zmien, ktoré začali dlhodobou krízou rímskej ríše, ktorá v 4. a 5. storočí vyústila do vojen a presunu germánskych a neskôr slovanských kmeňov do oblasti Európy &amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na území zničenej rímskej ríše sa vytvorili rané feudálne štáty. V stredoveku, hlavne v ranom období, tj. 5.-11. storočie, došlo k rozvoju duchovného života. Rozhodujúcim náboženstvom stredoveku sa stalo kresťanstvo a uplatňovala sa feudálna spoločnosť, ktorá sa opierala o systém náboženských a svetských hodnôt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raný stredovek ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|Knižnice]] v období raného stredoveku sa vyvíjali v rámci cirkevných inštitúcii: teda v kostoloch, kláštoroch a na cirkevných úradoch. Spočiatku vznikali neorganizované zbierky liturgických kníh, teda kníh slúžiacich k bohoslužbám. V kostoloch a kláštoroch tak boli skrinky, truhly alebo výklenky v stene blízko oltára, kam sa knihy ukladali. Rukopisné knihy, ktoré boli vzácnymi a drahými umeleckými predmetmi sa pripútavali k laviciam reťazami – libri catenati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 4. storočí sa zmenila aj fyzická forma knihy a zvitok nahradil praktickejší kódex - pergamenová rukopisná kniha, ktorý slúžil lepšie na bohoslužby a iné cirkevné obrady. Jazykom kníh bola cirkevná latinčina. Jadrom fondov stredovekých knižníc bola Biblia, ktorá vznikala už na pôde staroveku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pisárska činnosť ===&lt;br /&gt;
Knihy opisovali mnísi v skriptóriách. Skriptóriá v duchovných inštitúciách spravidla susedili s knižnicou a vlastným kostolom a patrili tak k samému jadru týchto ústavov. Potreba náboženských a bohoslužobných kníh sa zvyšovala a tak mnísi v skriptóriách knihy opisovali a zdobili ich. Prišlo aj na deľbu práce:&lt;br /&gt;
*''Opisovači'' – opisovali knihy podľa predlohy&lt;br /&gt;
*''Verifikátori'' – overovali pravosť rukopisov&lt;br /&gt;
*''Iluminátori'' - zdobili knihy ornamentmi&lt;br /&gt;
*''Rubrikátori'' - maľovali červené iniciály a znamienka&lt;br /&gt;
*''Miniátori'' - maliari miniatúr, knižní ilustrátori&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Keďže pisárska činnosť bola v podstate považovaná za anonymnú službu Bohu, len málokedy je možné sa stretnúť s menami pisárov. Knihy k opisovaniu si kláštory požičiavali medzi sebou, alebo spôsobmi získavania nových kníh boli aj dary od šľachticov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkcie rukopisnej knihy ===&lt;br /&gt;
#''rukopisy liturgické'' – tvorili hlavne v ranom stredoveku podstatnú časť kódexov (napr. breviár – modlitebná kniha, kancionál – zbierka náboženských, hl. kostolných piesní, misál – kniha omšových ceremónií, modlitieb a čítaní, žaltár – kniha žalmov...)&lt;br /&gt;
#''rukopisy k študijným účelom'' – k rozmachu došlo od doby rozvoja univerzít a šírenia vzdelania&lt;br /&gt;
#''rukopisy zábavného a poučného čítania'' – svetské rukopisy neštudijného charakteru, zadávané objednávateľmi pisárom &amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kniha: v proměnách staletí&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovníci ===&lt;br /&gt;
Knihovníci v ranom stredoveku v kláštorných knižniciach boli poverení strážením kníh. Latinsky sa im hovorilo aj custos (strážca, dozorca), curator/provisor (poverený obstarávaním kníh), repositor (strážca pokladu); neskôr bibliothecarus (knihovník), librarius (od liber – kniha), Armarius (od armarium – skriňa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vláda Karola Veľkého ==&lt;br /&gt;
Na prelome 8. a 9. storočia vládol v západnej Európe v tzv. Franskej ríši Karol Veľký (768-814), ktorý dbal na rozvoj vzdelanosti. Za jeho éry, nazvanej karolínska renesancia, sa rozvinulo písomníctvo a vznikol nový stredoveký vzdelávací systém, ktorého strediskami boli kláštory a knižnice. V karolínskych knižniciach a s nimi spojených skriptóriách sa kodifikovala spisovná latinčina a bolo vytvorené jednoduché a praktické písmo – karolínska miniskula. Rýchle rozšírenie spisovnej latinčiny zjednodušilo aj šírenie vzdelanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrcholný stredovek ==&lt;br /&gt;
V 12.-15. Storočí (vrcholný stredovek) došlo postupne v Európe k ekonomickým a spoločenským zmenám. Začala sa zúrodňovať pôda, zavádzali sa pokročilejšie výrobné metódy, stúpli obchodné styky, prešlo sa k peňažnému hospodárstvu a mestá začali ožívať a zakladali sa aj nové. Upevnila sa aj centrálna moc panovníka a začala rásť potreba vzdelaných ľudí. Preto sa v 11. a hlavne v 12. storočí začali zakladať mestské školy a ako vyučovacia metóda sa v nich objavovala scholastika, ktorá mala za cieľ nájsť cestu k Bohu cestou rozumu. Školy však potrebovali k svojej činnosti zbierky kníh, no vysoké ceny kódexov zabraňovali ich masívnemu budovaniu. Stredoveké cirkevné knižnice sa rozdeľovali na pokladnicové (knihy sa uchovávali spolu so vzácnymi predmetmi) a študijné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Univerzity ===&lt;br /&gt;
Tento proces vyvrcholil v stredoveku zakladaním univerzít. Pri vyučovaní na univerzitách bolo potrebné písanie. Rozmnožovali sa diela učiteľov, opisy žiakov, najprv súkromne, neskôr to boli zamestnanie pisárov a až vynález kníhtlače zrušil tento systém. Postupne začali vznikať knižné zbierky na univerzitách, hlavne pri internátoch a fakultách. Všeobecná univerzitná knižnica  vznikla po dlhom vývoji a začala byť prístupná širším vrstvám spoločnosti v stredoveku a viac ľudí získalo aj prístup k vzdelaniu, na rozdiel od obdobia uzavretých cirkevných knižníc. Takisto oproti kláštorným knižniciam, kde prevažovala ochrana a uchovávanie kníh, mali knižnice na univerzitách skôr študijný charakter a boli omnoho viac využívané.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
*HLAVÁČEK, Ivan. ''Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství).'' Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 394 s. ISBN 80-246-0917-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Dejiny českých knižníc v stredoveku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=20001</id>
		<title>Vývoj knihoven ve středověku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku&amp;diff=20001"/>
		<updated>2015-05-31T19:48:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: Založena nová stránka s textem „Pre Európu znamená označenie stredoveku roky 500-1500. Je obdobím zmien, ktoré začali dlhodobou krízou rímskej ríše, ktorá v 4. a 5. storočí v…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pre Európu znamená označenie stredoveku roky 500-1500. Je obdobím zmien, ktoré začali dlhodobou krízou rímskej ríše, ktorá v 4. a 5. storočí vyústila do vojen a presunu germánskych a neskôr slovanských kmeňov do oblasti Európy &amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na území zničenej rímskej ríše sa vytvorili rané feudálne štáty. V stredoveku, hlavne v ranom období, tj. 5.-11. storočie, došlo k rozvoju duchovného života. Rozhodujúcim náboženstvom stredoveku sa stalo kresťanstvo a uplatňovala sa feudálna spoločnosť, ktorá sa opierala o systém náboženských a svetských hodnôt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raný stredovek ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|Knižnice]] v období raného stredoveku sa vyvíjali v rámci cirkevných inštitúcii: teda v kostoloch, kláštoroch a na cirkevných úradoch. Spočiatku vznikali neorganizované zbierky liturgických kníh, teda kníh slúžiacich k bohoslužbám. V kostoloch a kláštoroch tak boli skrinky, truhly alebo výklenky v stene blízko oltára, kam sa knihy ukladali. Rukopisné knihy, ktoré boli vzácnymi a drahými umeleckými predmetmi sa pripútavali k laviciam reťazami – libri catenati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 4. storočí sa zmenila aj fyzická forma knihy a zvitok nahradil praktickejší kódex - pergamenová rukopisná kniha, ktorý slúžil lepšie na bohoslužby a iné cirkevné obrady. Jazykom kníh bola cirkevná latinčina. Jadrom fondov stredovekých knižníc bola Biblia, ktorá vznikala už na pôde staroveku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pisárska činnosť ===&lt;br /&gt;
Knihy opisovali mnísi v skriptóriách. Skriptóriá v duchovných inštitúciách spravidla susedili s knižnicou a vlastným kostolom a patrili tak k samému jadru týchto ústavov. Potreba náboženských a bohoslužobných kníh sa zvyšovala a tak mnísi v skriptóriách knihy opisovali a zdobili ich. Prišlo aj na deľbu práce:&lt;br /&gt;
*''Opisovači'' – opisovali knihy podľa predlohy&lt;br /&gt;
*''Verifikátori'' – overovali pravosť rukopisov&lt;br /&gt;
*''Iluminátori'' - zdobili knihy ornamentmi&lt;br /&gt;
*''Rubrikátori'' - maľovali červené iniciály a znamienka&lt;br /&gt;
*''Miniátori'' - maliari miniatúr, knižní ilustrátori&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Keďže pisárska činnosť bola v podstate považovaná za anonymnú službu Bohu, len málokedy je možné sa stretnúť s menami pisárov. Knihy k opisovaniu si kláštory požičiavali medzi sebou, alebo spôsobmi získavania nových kníh boli aj dary od šľachticov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkcie rukopisnej knihy ===&lt;br /&gt;
#''rukopisy liturgické'' – tvorili hlavne v ranom stredoveku podstatnú časť kódexov (napr. breviár – modlitebná kniha, kancionál – zbierka náboženských, hl. kostolných piesní, misál – kniha omšových ceremónií, modlitieb a čítaní, žaltár – kniha žalmov...)&lt;br /&gt;
#''rukopisy k študijným účelom'' – k rozmachu došlo od doby rozvoja univerzít a šírenia vzdelania&lt;br /&gt;
#''rukopisy zábavného a poučného čítania'' – svetské rukopisy neštudijného charakteru, zadávané objednávateľmi pisárom &amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kniha: v proměnách staletí&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovníci ===&lt;br /&gt;
Knihovníci v ranom stredoveku v kláštorných knižniciach boli poverení strážením kníh. Latinsky sa im hovorilo aj custos (strážca, dozorca), curator/provisor (poverený obstarávaním kníh), repositor (strážca pokladu); neskôr bibliothecarus (knihovník), librarius (od liber – kniha), Armarius (od armarium – skriňa).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vláda Karola Veľkého ==&lt;br /&gt;
Na prelome 8. a 9. storočia vládol v západnej Európe v tzv. Franskej ríši Karol Veľký (768-814), ktorý dbal na rozvoj vzdelanosti. Za jeho éry, nazvanej karolínska renesancia, sa rozvinulo písomníctvo a vznikol nový stredoveký vzdelávací systém, ktorého strediskami boli kláštory a knižnice. V karolínskych knižniciach a s nimi spojených skriptóriách sa kodifikovala spisovná latinčina a bolo vytvorené jednoduché a praktické písmo – karolínska miniskula. Rýchle rozšírenie spisovnej latinčiny zjednodušilo aj šírenie vzdelanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrcholný stredovek ==&lt;br /&gt;
V 12.-15. Storočí (vrcholný stredovek) došlo postupne v Európe k ekonomickým a spoločenským zmenám. Začala sa zúrodňovať pôda, zavádzali sa pokročilejšie výrobné metódy, stúpli obchodné styky, prešlo sa k peňažnému hospodárstvu a mestá začali ožívať a zakladali sa aj nové. Upevnila sa aj centrálna moc panovníka a začala rásť potreba vzdelaných ľudí. Preto sa v 11. a hlavne v 12. storočí začali zakladať mestské školy a ako vyučovacia metóda sa v nich objavovala scholastika, ktorá mala za cieľ nájsť cestu k Bohu cestou rozumu. Školy však potrebovali k svojej činnosti zbierky kníh, no vysoké ceny kódexov zabraňovali ich masívnemu budovaniu. Stredoveké cirkevné knižnice sa rozdeľovali na pokladnicové (knihy sa uchovávali spolu so vzácnymi predmetmi) a študijné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Univerzity ===&lt;br /&gt;
Tento proces vyvrcholil v stredoveku zakladaním univerzít. Pri vyučovaní na univerzitách bolo potrebné písanie. Rozmnožovali sa diela učiteľov, opisy žiakov, najprv súkromne, neskôr to boli zamestnanie pisárov a až vynález kníhtlače zrušil tento systém. Postupne začali vznikať knižné zbierky na univerzitách, hlavne pri internátoch a fakultách. Všeobecná univerzitná knižnica  vznikla po dlhom vývoji a začala byť prístupná širším vrstvám spoločnosti v stredoveku a viac ľudí získalo aj prístup k vzdelaniu, na rozdiel od obdobia uzavretých cirkevných knižníc. Takisto oproti kláštorným knižniciam, kde prevažovala ochrana a uchovávanie kníh, mali knižnice na univerzitách skôr študijný charakter a boli omnoho viac využívané.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Referencie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatúra===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
*HLAVÁČEK, Ivan. ''Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství).'' Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 394 s. ISBN 80-246-0917-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=17994</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=17994"/>
		<updated>2015-02-26T20:04:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alexandra.Dobsovicova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační politiky USA a EU|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Chápání informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současné nástroje informační politiky na úrovni EU|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Řízení informační politiky na národní úrovni|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současný vývoj a výzkum|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monitoring a hodnocení|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Komunikační proces|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| || || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A18 Základní extenzionální model: popis a příklady || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A23 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy ||Kovaříková, Lenka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A24 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Informační asymetrie, pojem, typologie || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Efekty podnikové informatiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Princip, struktura a typy expertních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22. Typologie knižní obálky, autorská kniha. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23. Hlavní zásady typografie. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Základní druhy knihoven v evropském středověku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Jiří Melantrich z Aventýnu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Daniel Adam z Veleslavína. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Karel František Rosenmüller. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Josef Čapek a kniha || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Kniha v exilu a samizdatu|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alexandra.Dobsovicova</name></author>
		
	</entry>
</feed>