<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alzbeta.Cvrckova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alzbeta.Cvrckova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Alzbeta.Cvrckova"/>
	<updated>2026-04-22T08:44:29Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=42175</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=42175"/>
		<updated>2017-01-15T09:44:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OneHotBook === &lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Zahraniční nakladatelé audioknih=&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
==Velcí univerzální nakladatelé==&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Specializovaní nakladatelé==&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41255</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41255"/>
		<updated>2017-01-03T18:37:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Retrospektivní konverze katalogů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní Knihovna, 2005. Dostupné také z: http://retrokon.nkp.cz/dokumenty/retrokonverze-1/retrospektivni-konverze-katalogu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Nádvorníková a Libuše Koudelková. &amp;lt;i&amp;gt;Retrospektivní konverze katalogů&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 1994, 53 s. ISBN 80-900041-4-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitost retrospektivní konverze a její problematika==&lt;br /&gt;
Katalogy jsou klíčem k knihovním fondům a jejich převod do elektronické podoby otevírá nové možnosti zprostředkování katalogů nejen čtenářům, ale i ostatním knihovnám a institucím. Automatizovaný výpůjční systém je dnes v knihovnách samozřejmostí a stejně by měla být i retrokonverze. To je ale práce náročná, hlavně finančně, a zdánlivě nekonečná. Uživatelé si rychle zvykli na přístupnost aktuální literatury a budou jej vyžadovat i literatury starší a hůře dohledatelné. Proto, chce-li se knihovna rozvíjet a uspokojovat informační potřebu svých čtenářů, musí na retrokonverzi intenzivně pracovat. &lt;br /&gt;
Klíčem k úspěšné retrokonverzi je především využívání sekundárních zdrojů a sdílení dat mezi knihovnami a institucemi. Retrokonverze je bohužel finančně velmi náročná ať je zadávána firmě nebo vypracovávána samotnou knihovnou a nedá se financovat z běžného rozpočtu knihovny. Otázka financování je stále aktuální. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Retrospektivní konverze katalogů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní Knihovna, 2005. Dostupné také z: http://retrokon.nkp.cz/dokumenty/retrokonverze-1/retrospektivni-konverze-katalogu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatek financí&lt;br /&gt;
* Nedostatek vhodného technického vybavení&lt;br /&gt;
* Nedostatek informací a znalostí o využití technického vybavení&lt;br /&gt;
* Opoždění a neznalost mezinárodních standardů vůči ostatním zemím, kvůli dlouhému setrvání za železnou oponou&lt;br /&gt;
* Velikost katalogů &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cíle retrospektivní konverze===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů díky urychlení výpůjčních služeb&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* Uspokojení nejnáročnějších informačních potřeb včetně bibliofilských zájmů&lt;br /&gt;
* Vytvoření souborného katalogu &lt;br /&gt;
* vytvoření bázi dat, lokální i národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Plánování retrospektivní konverze ===&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny, která zabrání aby se do počítače dostaly záznamy, které ve fondu už nejsou. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
===Důležité otázky při plánování===&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé dílčí sbírky versus obecné katalogy'''&amp;lt;br /&amp;gt;Zvolíme retrokonverzi podle katalogu jako celku od A do Z nebo po jednotlivých sbírkách v nich obsažených? Jak tyto metody zkombinovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ruční zakládání záznamů'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jestliže zvolíme ruční ukládání záznamů musíme zvážit jestli může efektivně zpracovat úkol samostatná knihovna nebo zda by nebylo na místě zadat úkol externí specializované firmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití zahraničních bází dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jsme schopni naplno a efektivně využít zahraničních bází dat(OCLC, Library of Congress atd.) a jsme schopni zvládnout konverze z národních formátů (ISMARC, UKMARC atd.) do UNIMARCu nebo našeho výměnného formátu? Odpovídá vynaložená práce výsledku? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Minimální povinná struktura dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jako minimální povinnou úroveň záznamu zvolit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzájemná spolupráce'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jaké jsou možnosti pomoci? Společné projekty, vzájemné poskytování záznamů, vlastní programy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitalizace obrazu a retrokonverze'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jsou vhodné i netradiční postupy zpřístupnění dat jako například záznamy lístků v obrazové podobě? Jak moc jsme ochotni zařadit retrokonverzi jako způsob zpřístupnění katalogů a sbírek? &amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Nádvorníková a Libuše Koudelková. &amp;lt;i&amp;gt;Retrospektivní konverze katalogů&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 1994, 53 s. ISBN 80-900041-4-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
Zásadní přístupy ke knihovnímu fondu jako předmětu retrokonverze jsou možné dva&lt;br /&gt;
* Zvolí se fond nejfrekventovanější literatury a pracuje se s ní přímo ve výpůjčním procesu, nejčastěji při vracení. Do databáze se tak dostane jádro fondu a práce neváže nadbytečné pracovní síly, čas a s tím spojené finance. Je to rychlejší a levnější způsob. Avšak takto vytvořený katalog je neohraničený a nesoustavný. Také zbavujeme starší a nefrekventovanou všech budoucích výhod automatizace. Problémy se poté odkládají na další generaci knihovníků. Obecně není tato metoda doporučována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zvolení sekundárního pramene je druhou možností. V zahraničí se vyskytují příklady pořizování kopií záznamů, s těmi se dá dále volně pracovat bez možnosti poškození a manipulace s originálem. Konvertován bývá nejčastěji jmenný katalog, s retrokonverzí věcného katalogu se setkáváme zřídka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &amp;lt;br /&amp;gt; Zadání retrokonverze jako zakázku specializované službě (OCLC, SAZTEC) nebo firmě s volnou pracovní kapacitou, ale bez odborného základu. První možnost poskytuje odbornost knihovníků a využití jejich znalostí, na straně druhé se vyhnout přetížení vlastních knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody&lt;br /&gt;
* Zkušenosti&lt;br /&gt;
* Malá zátěž pro pracovníky knihovny&lt;br /&gt;
* Technické vybavení&lt;br /&gt;
* Předem dané datum ukončení a cena&lt;br /&gt;
Nevýhody&lt;br /&gt;
* Finanční náročnost, nedostupné všem&lt;br /&gt;
* Nutné dodatečné kontroly&lt;br /&gt;
* Katalog musí někdy opustit knihovnu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně'' &amp;lt;br /&amp;gt;Retrokonverzi provádějí samotní zaměstnanci knihovny. Můžeme se tak vyhnout chybovosti a provádět změny během procesu avšak je potřeba myslet na časovou kapacitu zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody&lt;br /&gt;
* Nižší nákladovost&lt;br /&gt;
* Malá chybovost&lt;br /&gt;
* Možnost zasahovat již v procesu&lt;br /&gt;
* Katalog nemusí opouštět knihovnu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody&lt;br /&gt;
* Velká zátěž vlastních knihovníků&lt;br /&gt;
* Nutnost zakoupení technického vybavení &lt;br /&gt;
* Těžko odhadnutelná cena i termín dokončení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==VISK 5 - Retrokon==&lt;br /&gt;
VISK - Program VISK byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 10. 4. 2000 č. 351 o Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání. Základním cílem programu Veřejné informační služby knihoven (dále jen VISK) je inovace veřejných informačních služeb knihoven na bází informačních technologií (ICT).  [http://visk.nkp.cz/cile-programu-visk]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 5 je dílčí součást projektu VISK zaměřující se na retrokonverzi katalogů v České republice. Zajištuje financování, legislativu a vybírá účastníky retrokonverze po celé ČR. Momentálně je Česká republika. Podle VISK 5 je situace okolo retro konverze závažná a při stejném financování by mohal trvat ještě 20 let. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrokon je samostatná internetová stránka VISK 5, kde můžete najít například informace o retro konverzi, ale i souhrné zprávy z VISK 5 a odkazy na další stránky a osoby pracující na retrokonvezi. &amp;lt;ref&amp;gt;[http://retrokon.nkp.cz/]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
STOKLASOVÁ, Bohdana a Miroslav BAREŠ. Retrospective conversion in czech libraries. Praha: Národní knihovna České republiky, 1995. ISBN 80-7050-215-0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NÁDVORNÍKOVÁ, Marie a Libuše KOUDELKOVÁ. Retrospektivní konverze katalogů. Brno: Sdružení knihoven České republiky,1994. ISBN 80-900041-4-8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://visk.nkp.cz/visk-5 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://retrokon.nkp.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Retrokonverze, katalog, VISK, fond&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41219</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41219"/>
		<updated>2017-01-02T14:00:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Retrospektivní konverze katalogů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní Knihovna, 2005. Dostupné také z: http://retrokon.nkp.cz/dokumenty/retrokonverze-1/retrospektivni-konverze-katalogu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitost retrospektivní konverze a její problematika==&lt;br /&gt;
Katalogy jsou klíčem k knihovním fondům a jejich převod do elektronické podoby otevírá nové možnosti zprostředkování katalogů nejen čtenářům, ale i ostatním knihovnám a institucím. Automatizovaný výpůjční systém je dnes v knihovnách samozřejmostí a stejně by měla být i retrokonverze. To je ale práce náročná, hlavně finančně, a zdánlivě nekonečná. Uživatelé si rychle zvykli na přístupnost aktuální literatury a budou jej vyžadovat i literatury starší a hůře dohledatelné. Proto, chce-li se knihovna rozvíjet a uspokojovat informační potřebu svých čtenářů, musí na retrokonverzi intenzivně pracovat. &lt;br /&gt;
Klíčem k úspěšné retrokonverzi je především využívání sekundárních zdrojů a sdílení dat mezi knihovnami a institucemi. Retrokonverze je bohužel finančně velmi náročná ať je zadávána firmě nebo vypracovávána samotnou knihovnou a nedá se financovat z běžného rozpočtu knihovny. Otázka financování je stále aktuální. [http://retrokon.nkp.cz/dokumenty/retrokonverze-1/retrospektivni-konverze-katalogu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatek financí&lt;br /&gt;
* Nedostatek vhodného technického vybavení&lt;br /&gt;
* Nedostatek informací a znalostí o využití technického vybavení&lt;br /&gt;
* Opoždění a neznalost mezinárodních standardů vůči ostatním zemím, kvůli dlouhému setrvání za železnou oponou&lt;br /&gt;
* Velikost katalogů &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cíle retrospektivní konverze===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů díky urychlení výpujčních služeb&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* Uspokojení nejnáročnějších informačních potřeb včetně bibliofilských zájmů&lt;br /&gt;
* Vytvoření souborného katalogu &lt;br /&gt;
* vytvoření bázi dat, lokální i národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Plánování retrospektivní konverze ===&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny, která zabrání aby se do počítače dostaly záznamy, které ve fondu už nejsou. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
===Důležité otázky při plánování===&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé dílčí sbírky versus obecné katalogy'''&amp;lt;br /&amp;gt;Zvolíme retrokonverzi podle katalogu jako celku od A do Z nebo po jednotlivých sbírkách v nich obsažených? Jak tyto metody zkombinovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ruční zakládání záznamů'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jestliže zvolíme ruční ukládání záznamů musíme zvážit jestli může efektivně zpracovat úkol samostatná knihovna nebo zda by nebylo na místě zadat úkol externí specializované firmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití zahraničních bází dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jsme schopni naplno a efektivně využít zahraničních bází dat(OCLC, Library of Congress atd.) a jsme schopni zvládnout konverze z národních formátů (ISMARC, UKMARC atd.) do UNIMARCu nebo našeho výměnného formátu? Odpovídá vynaložená práce výsledku? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Minimální povinná struktura dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jako minimální povinnou úroveň záznamu zvolit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzájemná spolupráce'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jaké jsou možnosti pomoci? Společné projekty, vzájemné poskytování záznamů, vlastní programy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitalizace obrazu a retrokonverze'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jsou vhodné i netradiční postupy zpřístupnění dat jako například záznamy lístků v obrazové podobě? Jak moc jsme ochotni zařadit retrokonverzi jako způsob zpřístupnění katalogů a sbírek? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
Zásadní přístupy ke knihovnímu fondu jako předmětu retrokonverze jsou možné dva&lt;br /&gt;
* Zvolí se fond nejfrekventovanější literatury a pracuje se s ní přímo ve výpůjčním procesu, nejčastěji při vracení. Do databáze se tak dostane jádro fondu a práce neváže nadbytečné pracovní síly, čas a s tím spojené finance. Je to rychlejší a levnější způsob. Avšak takto vytvořený katalog je neohraničený a nesoustavný. Také zbavujeme starší a nefrekventovanou všech budoucích výhod automatizace. Problémy se poté odkládají na další generaci knihovníků. Obecně není tato metoda doporučována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zvolení sekundárního pramene je druhou možností. V zahraničí se vyskytují příklady pořizování kopií záznamů, s těmi se dá dále volně pracovat bez možnosti poškození a manipulace s originálem. Konvertován bývá nejčastěji jmenný katalog, s retrokonverzí věcného katalogu se setkáváme zřídka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &amp;lt;br /&amp;gt; Zadání retrokonverze jako zakázku specializované službě (OCLC, SAZTEC) nebo firmě s volnou pracovní kapacitou, ale bez odborného základu. První možnost poskytuje odbornost knihovníků a využití jejich znalostí, na straně druhé se vyhnout přetížení vlastních knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody&lt;br /&gt;
* Zkušenosti&lt;br /&gt;
* Malá zátěž pro pracovníky knihovny&lt;br /&gt;
* Technické vybavení&lt;br /&gt;
* Předem dané datum ukončení a cena&lt;br /&gt;
Nevýhody&lt;br /&gt;
* Finanční náročnost, nedostupné všem&lt;br /&gt;
* Nutné dodatečné kontroly&lt;br /&gt;
* Katalog musí někdy opustit knihovnu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně'' &amp;lt;br /&amp;gt;Retrokonverzi provádějí samotní zaměstnanci knihovny. Můžeme se tak vyhnout chybovosti a provádět změny během procesu avšak je potřeba myslet na časovou kapacitu zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody&lt;br /&gt;
* Nižší nákladovost&lt;br /&gt;
* Malá chybovost&lt;br /&gt;
* Možnost zasahovat již v procesu&lt;br /&gt;
* Katalog nemusí opouštět knihovnu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody&lt;br /&gt;
* Velká zátěž vlastních knihovníků&lt;br /&gt;
* Nutnost zakoupení technického vybavení &lt;br /&gt;
* Těžko odhadnutelná cena i termín dokončení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==VISK 5 - Retrokon==&lt;br /&gt;
VISK - Program VISK byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 10. 4. 2000 č. 351 o Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání. Základním cílem programu Veřejné informační služby knihoven (dále jen VISK) je inovace veřejných informačních služeb knihoven na bází informačních technologií (ICT). [http://visk.nkp.cz/cile-programu-visk] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VISK 5 je dílčí součást projektu VISK zaměřující se na retrokonverzi katalogů v České republice. Zajištuje financování, legislativu a vybírá účastníky retrokonverze po celé ČR. Momentálně je Česká republika. Podle VISK 5 je situace okolo retro konverze závažná a při stejném financování by mohal trvat ještě 20 let. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrokon je samostatná internetová stránka VISK 5, kde můžete najít například informac o retro konverzi, ale i souhrné zprávy z VISK 5 a odkazy na další strányk a osoby pracující an retrokonvezi. [http://retrokon.nkp.cz/] [http://nprk.nkp.cz/Info/OAplikaci]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41196</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41196"/>
		<updated>2017-01-01T20:34:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důležitost retrospektivní konverze a její problematika===&lt;br /&gt;
Katalogy jsou klíčem k knihovním fondům a jejich převod do elektronické podoby otevírá nové možnosti zprostředkování katalogů nejen čtenářům, ale i ostatním knihovnám a institucím. Automatizovaný výpůjční systém je dnes v knihovnách samozřejmostí a stejně by měla být i retrokonverze. To je ale práce náročná, hlavně finančně, a zdánlivě nekonečná. Uživatelé si rychle zvykli na přístupnost aktuální literatury a budou jej vyžadovat i literatury starší a hůře dohledatelné. Proto, chce-li se knihovna rozvíjet a uspokojovat informační potřebu svých čtenářů, musí na retrokonverzi intenzivně pracovat. &lt;br /&gt;
Klíčem k úspěšné retrokonverzi je především využívání sekundárních zdrojů a sdílení dat mezi knihovnami a institucemi. Retrokonverze je bohužel finančně velmi náročná ať je zadávána firmě nebo vypracovávána samotnou knihovnou a nedá se financovat z běžného rozpočtu knihovny. Otázka financování je stále aktuální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatek financí&lt;br /&gt;
* Nedostatek vhodného technického vybavení&lt;br /&gt;
* Nedostatek informací a znalostí o využití technického vybavení&lt;br /&gt;
* Opoždění a neznalost mezinárodních standardů vůči ostatním zemím, kvůli dlouhému setrvání za železnou oponou&lt;br /&gt;
* Velikost katalogů &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cíle retrospektivní konverze===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů díky urychlení výpujčních služeb&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* Uspokojení nejnáročnějších informačních potřeb včetně bibliofilských zájmů&lt;br /&gt;
* Vytvoření souborného katalogu &lt;br /&gt;
* vytvoření bázi dat, lokální i národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Plánování retrospektivní konverze ===&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny, která zabrání aby se do počítače dostaly záznamy, které ve fondu už nejsou. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
===Důležité otázky při plánování===&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé dílčí sbírky versus obecné katalogy'''&amp;lt;br /&amp;gt;Zvolíme retrokonverzi podle katalogu jako celku od A do Z nebo po jednotlivých sbírkách v nich obsažených? Jak tyto metody zkombinovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ruční zakládání záznamů'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jestliže zvolíme ruční ukládání záznamů musíme zvážit jestli může efektivně zpracovat úkol samostatná knihovna nebo zda by nebylo na místě zadat úkol externí specializované firmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití zahraničních bází dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jsme schopni naplno a efektivně využít zahraničních bází dat(OCLC, Library of Congress atd.) a jsme schopni zvládnout konverze z národních formátů (ISMARC, UKMARC atd.) do UNIMARCu nebo našeho výměnného formátu? Odpovídá vynaložená práce výsledku? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Minimální povinná struktura dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jako minimální povinnou úroveň záznamu zvolit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzájemná spolupráce'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jaké jsou možnosti pomoci? Společné projekty, vzájemné poskytování záznamů, vlastní programy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitalizace obrazu a retrokonverze'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jsou vhodné i netradiční postupy zpřístupnění dat jako například záznamy lístků v obrazové podobě? Jak moc jsme ochotni zařadit retrokonverzi jako způsob zpřístupnění katalogů a sbírek? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
Zásadní přístupy ke knihovnímu fondu jako předmětu retrokonverze jsou možné dva&lt;br /&gt;
* Zvolí se fond nejfrekventovanější literatury a pracuje se s ní přímo ve výpůjčním procesu, nejčastěji při vracení. Do databáze se tak dostane jádro fondu a práce neváže nadbytečné pracovní síly, čas a s tím spojené finance. Je to rychlejší a levnější způsob. Avšak takto vytvořený katalog je neohraničený a nesoustavný. Také zbavujeme starší a nefrekventovanou všech budoucích výhod automatizace. Problémy se poté odkládají na další generaci knihovníků. Obecně není tato metoda doporučována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zvolení sekundárního pramene je druhou možností. V zahraničí se vyskytují příklady pořizování kopií záznamů, s těmi se dá dále volně pracovat bez možnosti poškození a manipulace s originálem. Konvertován bývá nejčastěji jmenný katalog, s retrokonverzí věcného katalogu se setkáváme zřídka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &amp;lt;br /&amp;gt; Zadání retrokonverze jako zakázku specializované službě (OCLC, SAZTEC) nebo firmě s volnou pracovní kapacitou, ale bez odborného základu. První možnost poskytuje odbornost knihovníků a využití jejich znalostí, na straně druhé se vyhnout přetížení vlastních knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody&lt;br /&gt;
* Zkušenosti&lt;br /&gt;
* Malá zátěž pro pracovníky knihovny&lt;br /&gt;
* Technické vybavení&lt;br /&gt;
* Předem dané datum ukončení a cena&lt;br /&gt;
Nevýhody&lt;br /&gt;
* Finanční náročnost, nedostupné všem&lt;br /&gt;
* Nutné dodatečné kontroly&lt;br /&gt;
* Katalog musí někdy opustit knihovnu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně'' &amp;lt;br /&amp;gt;Retrokonverzi provádějí samotní zaměstnanci knihovny. Můžeme se tak vyhnout chybovosti a provádět změny během procesu avšak je potřeba myslet na časovou kapacitu zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody&lt;br /&gt;
* Nižší nákladovost&lt;br /&gt;
* Malá chybovost&lt;br /&gt;
* Možnost zasahovat již v procesu&lt;br /&gt;
* Katalog nemusí opouštět knihovnu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody&lt;br /&gt;
* Velká zátěž vlastních knihovníků&lt;br /&gt;
* Nutnost zakoupení technického vybavení &lt;br /&gt;
* Těžko odhadnutelná cena i termín dokončení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41195</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41195"/>
		<updated>2017-01-01T20:15:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důležitost retrospektivní konverze a její problematika===&lt;br /&gt;
Katalogy jsou klíčem k knihovním fondům a jejich převod do elektronické podoby otevírá nové možnosti zprostředkování katalogů nejen čtenářům, ale i ostatním knihovnám a institucím. Automatizovaný výpůjční systém je dnes v knihovnách samozřejmostí a stejně by měla být i retrokonverze. To je ale práce náročná, hlavně finančně, a zdánlivě nekonečná. Uživatelé si rychle zvykli na přístupnost aktuální literatury a budou jej vyžadovat i literatury starší a hůře dohledatelné. Proto, chce-li se knihovna rozvíjet a uspokojovat informační potřebu svých čtenářů, musí na retrokonverzi intenzivně pracovat. &lt;br /&gt;
Klíčem k úspěšné retrokonverzi je především využívání sekundárních zdrojů a sdílení dat mezi knihovnami a institucemi. Retrokonverze je bohužel finančně velmi náročná ať je zadávána firmě nebo vypracovávána samotnou knihovnou a nedá se financovat z běžného rozpočtu knihovny. Otázka financování je stále aktuální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatek financí&lt;br /&gt;
* Nedostatek vhodného technického vybavení&lt;br /&gt;
* Nedostatek informací a znalostí o využití technického vybavení&lt;br /&gt;
* Opoždění a neznalost mezinárodních standardů vůči ostatním zemím, kvůli dlouhému setrvání za železnou oponou&lt;br /&gt;
* Velikost katalogů &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cíle retrospektivní konverze===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů díky urychlení výpujčních služeb&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* Uspokojení nejnáročnějších informačních potřeb včetně bibliofilských zájmů&lt;br /&gt;
* Vytvoření souborného katalogu &lt;br /&gt;
* vytvoření bázi dat, lokální i národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Plánování retrospektivní konverze ===&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny, která zabrání aby se do počítače dostaly záznamy, které ve fondu už nejsou. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
===Důležité otázky při plánování===&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé dílčí sbírky versus obecné katalogy'''&amp;lt;br /&amp;gt;Zvolíme retrokonverzi podle katalogu jako celku od A do Z nebo po jednotlivých sbírkách v nich obsažených? Jak tyto metody zkombinovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ruční zakládání záznamů'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jestliže zvolíme ruční ukládání záznamů musíme zvážit jestli může efektivně zpracovat úkol samostatná knihovna nebo zda by nebylo na místě zadat úkol externí specializované firmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití zahraničních bází dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jsme schopni naplno a efektivně využít zahraničních bází dat(OCLC, Library of Congress atd.) a jsme schopni zvládnout konverze z národních formátů (ISMARC, UKMARC atd.) do UNIMARCu nebo našeho výměnného formátu? Odpovídá vynaložená práce výsledku? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Minimální povinná struktura dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jako minimální povinnou úroveň záznamu zvolit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzájemná spolupráce'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jaké jsou možnosti pomoci? Společné projekty, vzájemné poskytování záznamů, vlastní programy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitalizace obrazu a retrokonverze'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jsou vhodné i netradiční postupy zpřístupnění dat jako například záznamy lístků v obrazové podobě? Jak moc jsme ochotni zařadit retrokonverzi jako způsob zpřístupnění katalogů a sbírek? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
Zásadní přístupy ke knihovnímu fondu jako předmětu retrokonverze jsou možné dva&lt;br /&gt;
* Zvolí se fond nejfrekventovanější literatury a pracuje se s ní přímo ve výpůjčním procesu, nejčastěji při vracení. Do databáze se tak dostane jádro fondu a práce neváže nadbytečné pracovní síly, čas a s tím spojené finance. Je to rychlejší a levnější způsob. Avšak takto vytvořený katalog je neohraničený a nesoustavný. Také zbavujeme starší a nefrekventovanou všech budoucích výhod automatizace. Problémy se poté odkládají na další generaci knihovníků. Obecně není tato metoda doporučována.&lt;br /&gt;
* Zvolení sekundárního pramene je druhou možností. V zahraničí se vyskytují příklady pořizování kopií záznamů, s těmi se dá dále volně pracovat bez možnosti poškození a manipulace s originálem. Konvertován bývá nejčastěji jmenný katalog, s retrokonverzí věcného katalogu se setkáváme zřídka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &amp;lt;br /&amp;gt; Zadání retrokonverze jako zakázku specializované službě (OCLC, SAZTEC) nebo firmě s volnou pracovní kapacitou, ale bez odborného základu. První možnost poskytuje odbornost knihovníků a využití jejich znalostí, na straně druhé se vyhnout přetížení vlastních knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody&lt;br /&gt;
* Zkušenosti&lt;br /&gt;
* Malá zátěž pro pracovníky knihovny&lt;br /&gt;
* Technické vybavení&lt;br /&gt;
* Předem dané datum ukončení a cena&lt;br /&gt;
Nevýhody&lt;br /&gt;
* Finanční náročnost, nedostupné všem&lt;br /&gt;
* Nutné dodatečné kontroly&lt;br /&gt;
* Katalog musí někdy opustit knihovnu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně'' &amp;lt;br /&amp;gt;Retrokonverzi provádějí samotní zaměstnanci knihovny. Můžeme se tak vyhnout chybovosti a provádět změny během procesu avšak je potřeba myslet na časovou kapacitu zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody&lt;br /&gt;
* Nižší nákladovost&lt;br /&gt;
* Malá chybovost&lt;br /&gt;
* Možnost zasahovat již v procesu&lt;br /&gt;
* Katalog nemusí opouštět knihovnu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody&lt;br /&gt;
* Velká zátěž vlastních knihovníků&lt;br /&gt;
* Nutnost zakoupení technického vybavení &lt;br /&gt;
* Těžko odhadnutelná cena i termín dokončení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41193</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41193"/>
		<updated>2017-01-01T19:59:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důležitost retrospektivní konverze a její problematika===&lt;br /&gt;
Katalogy jsou klíčem k knihovním fondům a jejich převod do elektronické podoby otevírá nové možnosti zprostředkování katalogů nejen čtenářům, ale i ostatním knihovnám a institucím. Automatizovaný výpůjční systém je dnes v knihovnách samozřejmostí a stejně by měla být i retrokonverze. To je ale práce náročná, hlavně finančně, a zdánlivě nekonečná. Uživatelé si rychle zvykli na přístupnost aktuální literatury a budou jej vyžadovat i literatury starší a hůře dohledatelné. Proto, chce-li se knihovna rozvíjet a uspokojovat informační potřebu svých čtenářů, musí na retrokonverzi intenzivně pracovat. &lt;br /&gt;
Klíčem k úspěšné retrokonverzi je především využívání sekundárních zdrojů a sdílení dat mezi knihovnami a institucemi. Retrokonverze je bohužel finančně velmi náročná ať je zadávána firmě nebo vypracovávána samotnou knihovnou a nedá se financovat z běžného rozpočtu knihovny. Otázka financování je stále aktuální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatek financí&lt;br /&gt;
* Nedostatek vhodného technického vybavení&lt;br /&gt;
* Nedostatek informací a znalostí o využití technického vybavení&lt;br /&gt;
* Opoždění a neznalost mezinárodních standardů vůči ostatním zemím, kvůli dlouhému setrvání za železnou oponou&lt;br /&gt;
* Velikost katalogů &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cíle retrospektivní konverze===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů díky urychlení výpujčních služeb&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* Uspokojení nejnáročnějších informačních potřeb včetně bibliofilských zájmů&lt;br /&gt;
* Vytvoření souborného katalogu &lt;br /&gt;
* vytvoření bázi dat, lokální i národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Plánování retrospektivní konverze ===&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny, která zabrání aby se do počítače dostaly záznamy, které ve fondu už nejsou. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
===Důležité otázky při plánování===&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé dílčí sbírky versus obecné katalogy'''&amp;lt;br /&amp;gt;Zvolíme retrokonverzi podle katalogu jako celku od A do Z nebo po jednotlivých sbírkách v nich obsažených? Jak tyto metody zkombinovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ruční zakládání záznamů'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jestliže zvolíme ruční ukládání záznamů musíme zvážit jestli může efektivně zpracovat úkol samostatná knihovna nebo zda by nebylo na místě zadat úkol externí specializované firmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití zahraničních bází dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jsme schopni naplno a efektivně využít zahraničních bází dat(OCLC, Library of Congress atd.) a jsme schopni zvládnout konverze z národních formátů (ISMARC, UKMARC atd.) do UNIMARCu nebo našeho výměnného formátu? Odpovídá vynaložená práce výsledku? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Minimální povinná struktura dat'''&amp;lt;br /&amp;gt;Jako minimální povinnou úroveň záznamu zvolit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzájemná spolupráce'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jaké jsou možnosti pomoci? Společné projekty, vzájemné poskytování záznamů, vlastní programy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitalizace obrazu a retrokonverze'''&amp;lt;br /&amp;gt; Jsou vhodné i netradiční postupy zpřístupnění dat jako například záznamy lístků v obrazové podobě? Jak moc jsme ochotni zařadit retrokonverzi jako způsob zpřístupnění katalogů a sbírek? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
Zásadní přístupy ke knihovnímu fondu jako předmětu retrokonverze jsou možné dva&lt;br /&gt;
* Zvolí se fond nejfrekventovanější literatury a pracuje se s ní přímo ve výpůjčním procesu, nejčastěji při vracení. Do databáze se tak dostane jádro fondu a práce neváže nadbytečné pracovní síly, čas a s tím spojené finance. Je to rychlejší a levnější způsob. Avšak takto vytvořený katalog je neohraničený a nesoustavný. Také zbavujeme starší a nefrekventovanou všech budoucích výhod automatizace. Problémy se poté odkládají na další generaci knihovníků. Obecně není tato metoda doporučována.&lt;br /&gt;
* Zvolení sekundárního pramene je druhou možností. V zahraničí se vyskytují příklady pořizování kopií záznamů, s těmi se dá dále volně pracovat bez možnosti poškození a manipulace s originálem. Konvertován bývá nejčastěji jmenný katalog, s retrokonverzí věcného katalogu se setkáváme zřídka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zadání retrokonverze jako zakázku specializované službě (OCLC, SAZTEC) nebo firmě s volnou pracovní kapacitou, ale bez odborného základu. První možnost poskytuje odbornost knihovníků a využití jejich znalostí, na straně druhé se vyhnout přetížení vlastních knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody&lt;br /&gt;
* Zkušenosti&lt;br /&gt;
* Malá zátěž pro pracovníky knihovny&lt;br /&gt;
* Technické vybavení&lt;br /&gt;
* Předem dané datum ukončení a cena&lt;br /&gt;
Nevýhody&lt;br /&gt;
* Finanční náročnost, nedostupné všem&lt;br /&gt;
* Nutné dodatečné kontroly&lt;br /&gt;
* Katalog musí někdy opustit knihovnu &lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně''&lt;br /&gt;
* Plusy: levnější provoz, bezprostřední komunikace mezi knihovníky, měla by být menší chybovost&lt;br /&gt;
* Časově náročné, nutnost investovat do technického vybavení, předpokládá se ochota zaměstnanců podílet se, předpokládá se znalost standardů.&lt;br /&gt;
* Lze i kombinace obou metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41192</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41192"/>
		<updated>2017-01-01T18:59:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důležitost retrospektivní konverze a její problematika===&lt;br /&gt;
Katalogy jsou klíčem k knihovním fondům a jejich převod do elektronické podoby otevírá nové možnosti zprostředkování katalogů nejen čtenářům, ale i ostatním knihovnám a institucím. Automatizovaný výpůjční systém je dnes v knihovnách samozřejmostí a stejně by měla být i retrokonverze. To je ale práce náročná, hlavně finančně, a zdánlivě nekonečná. Uživatelé si rychle zvykli na přístupnost aktuální literatury a budou jej vyžadovat i literatury starší a hůře dohledatelné. Proto, chce-li se knihovna rozvíjet a uspokojovat informační potřebu svých čtenářů, musí na retrokonverzi intenzivně pracovat. &lt;br /&gt;
Klíčem k úspěšné retrokonverzi je především využívání sekundárních zdrojů a sdílení dat mezi knihovnami a institucemi. Retrokonverze je bohužel finančně velmi náročná ať je zadávána firmě nebo vypracovávána samotnou knihovnou a nedá se financovat z běžného rozpočtu knihovny. Otázka financování je stále aktuální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatek financí&lt;br /&gt;
* Nedostatek vhodného technického vybavení&lt;br /&gt;
* Nedostatek informací a znalostí o využití technického vybavení&lt;br /&gt;
* Opoždění a neznalost mezinárodních standardů vůči ostatním zemím, kvůli dlouhému setrvání za železnou oponou&lt;br /&gt;
* Velikost katalogů &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cíle retrospektivní konverze===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů díky urychlení výpujčních služeb&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* Uspokojení nejnáročnějších informačních potřeb včetně bibliofilských zájmů&lt;br /&gt;
* Vytvoření souborného katalogu &lt;br /&gt;
* vytvoření bázi dat, lokální i národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Plánování retrospektivní konverze ===&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny, která zabrání aby se do počítače dostaly záznamy, které ve fondu už nejsou. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
==Důležité otázky při plánování==&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé dílčí sbírky versus obecné katalogy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolíme retrokonverzi podle katalogu jako celku od A do Z nebo po jednotlivých sbírkách v nich obsažených? Jak tyto metody zkombinovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ruční zakládání záznamů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jestliže zvolíme ruční ukládání záznamů musíme zvážit jestli může efektivně zpracovat úkol samostatná knihovna nebo zda by nebylo na místě zadat úkol externí specializované firmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití zahraničních bází dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsme schopni naplno a efektivně využít zahraničních bází dat(OCLC, Library of Congress atd.) a jsme schopni zvládnout konverze z národních formátů (ISMARC, UKMARC atd.) do UNIMARCu nebo našeho výměnného formátu? Odpovídá vynaložená práce výsledku? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Minimální povinná struktura dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako minimální povinnou úroveň záznamu zvolit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzájemná spolupráce'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké jsou možnosti pomoci? Společné projekty, vzájemné poskytování záznamů, vlastní programy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitalizace obrazu a retrokonverze'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou vhodné i netradiční postupy zpřístupnění dat jako například záznamy lístků v obrazové podobě? Jak moc jsme ochotni zařadit retrokonverzi jako způsob zpřístupnění katalogů a sbírek? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
Zásadní přístupy ke knihovnímu fondu jako předmětu retrokonverze jsou možné dva&lt;br /&gt;
* Zvolí se fond nejfrekventovanější literatury a pracuje se s ní přímo ve výpůjčním procesu, nejčastěji při vracení. Do databáze se tak dostane jádro fondu a práce neváže nadbytečné pracovní síly, čas a s tím spojené finance. Je to rychlejší a levnější způsob. Avšak takto vytvořený katalog je neohraničený a nesoustavný. Také zbavujeme starší a nefrekventovanou všech budoucích výhod automatizace. Problémy se poté odkládají na další generaci knihovníků. Obecně není tato metoda doporučována.&lt;br /&gt;
* Zvolení sekundárního &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &lt;br /&gt;
* Velmi drahé, nutná kontrola, katalog často musí opustit knihovnu &lt;br /&gt;
* Plusy: nezapojuje se personál knihovny, stanoveny technické závazky, termíny a kvalita&lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně''&lt;br /&gt;
* Plusy: levnější provoz, bezprostřední komunikace mezi knihovníky, měla by být menší chybovost&lt;br /&gt;
* Časově náročné, nutnost investovat do technického vybavení, předpokládá se ochota zaměstnanců podílet se, předpokládá se znalost standardů.&lt;br /&gt;
* Lze i kombinace obou metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41155</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41155"/>
		<updated>2017-01-01T15:07:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot;&lt;br /&gt;
===Důležitost retrospektivní konverze a její problematika===&lt;br /&gt;
Katalogy jsou klíčem k knihovním fondům a jejich převod do elektronické podoby otevírá nové možnosti zprostředkování katalogů nejen čtenářům, ale i ostatním knihovnám a institucím. Automatizovaný výpůjční systém je dnes v knihovnách samozřejmostí a stejně by měla být i retrokonverze. To je ale práce náročná, hlavně finančně, a zdánlivě nekonečná. Uživatelé si rychle zvykli na přístupnost aktuální literatury a budou jej vyžadovat i literatury starší a hůře dohledatelné. Proto, chce-li se knihovna rozvíjet a uspokojovat informační potřebu svých čtenářů, musí na retrokonverzi intenzivně pracovat. &lt;br /&gt;
Klíčem k úspěšné retrokonverzi je především využívání sekundárních zdrojů a sdílení dat mezi knihovnami a institucemi. Retrokonverze je bohužel finančně velmi náročná ať je zadávána firmě nebo vypracovávána samotnou knihovnou a nedá se financovat z běžného rozpočtu knihovny. Otázka financování je stále aktuální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatek financí&lt;br /&gt;
* Nedostatek vhodného technického vybavení&lt;br /&gt;
* Nedostatek informací a znalostí o využití technického vybavení&lt;br /&gt;
* Opoždění a neznalost mezinárodních standardů vůči ostatním zemím, kvůli dlouhému setrvání za železnou oponou&lt;br /&gt;
* Velikost katalogů &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cíle retrospektivní konverze===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů díky urychlení výpujčních služeb&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* Uspokojení nejnáročnějších informačních potřeb včetně bibliofilských zájmů&lt;br /&gt;
* Vytvoření souborného katalogu &lt;br /&gt;
* vytvoření bázi dat, lokální i národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Plánování retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
==Důležité otázky při plánování==&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé dílčí sbírky versus obecné katalogy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolíme retrokonverzi podle katalogu jako celku od A do Z nebo po jednotlivých sbírkách v nich obsažených? Jak tyto metody zkombinovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ruční zakládání záznamů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jestliže zvolíme ruční ukládání záznamů musíme zvážit jestli může efektivně zpracovat úkol samostatná knihovna nebo zda by nebylo na místě zadat úkol externí specializované firmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití zahraničních bází dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsme schopni naplno a efektivně využít zahraničních bází dat(OCLC, Library of Congress atd.) a jsme schopni zvládnout konverze z národních formátů (ISMARC, UKMARC atd.) do UNIMARCu nebo našeho výměnného formátu? Odpovídá vynaložená práce výsledku? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Minimální povinná struktura dat'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako minimální povinnou úroveň záznamu zvolit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzájemná spolupráce'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké jsou možnosti pomoci? Společné projekty, vzájemné poskytování záznamů, vlastní programy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitalizace obrazu a retrokonverze'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou vhodné i netradiční postupy zpřístupnění dat jako například záznamy lístků v obrazové podobě? Jak moc jsme ochotni zařadit retrokonverzi jako způsob zpřístupnění katalogů a sbírek? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &lt;br /&gt;
* Velmi drahé, nutná kontrola, katalog často musí opustit knihovnu &lt;br /&gt;
* Plusy: nezapojuje se personál knihovny, stanoveny technické závazky, termíny a kvalita&lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně''&lt;br /&gt;
* Plusy: levnější provoz, bezprostřední komunikace mezi knihovníky, měla by být menší chybovost&lt;br /&gt;
* Časově náročné, nutnost investovat do technického vybavení, předpokládá se ochota zaměstnanců podílet se, předpokládá se znalost standardů.&lt;br /&gt;
* Lze i kombinace obou metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41152</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41152"/>
		<updated>2017-01-01T14:35:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot;&lt;br /&gt;
===Důležitost retrospektivní konverze a její problematika===&lt;br /&gt;
Katalogy jsou klíčem k knihovním fondům a jejich převod do elektronické podoby otevírá nové možnosti zprostředkování katalogů nejen čtenářům, ale i ostatním knihovnám a institucím. Automatizovaný výpůjční systém je dnes v knihovnách samozřejmostí a stejně by měla být i retrokonverze. To je ale práce náročná, hlavně finančně, a zdánlivě nekonečná. Uživatelé si rychle zvykli na přístupnost aktuální literatury a budou jej vyžadovat i literatury starší a hůře dohledatelné. Proto, chce-li se knihovna rozvíjet a uspokojovat informační potřebu svých čtenářů, musí na retrokonverzi intenzivně pracovat. &lt;br /&gt;
Klíčem k úspěšné retrokonverzi je především využívání sekundárních zdrojů a sdílení dat mezi knihovnami a institucemi. Retrokonverze je bohužel finančně velmi náročná ať je zadávána firmě nebo vypracovávána samotnou knihovnou a nedá se financovat z běžného rozpočtu knihovny. Otázka financování je stále aktuální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatek financí&lt;br /&gt;
* Nedostatek vhodného technického vybavení&lt;br /&gt;
* Nedostatek informací a znalostí o využití technického vybavení&lt;br /&gt;
* Opoždění a neznalost mezinárodních standardů vůči ostatním zemím, kvůli dlouhému setrvání za železnou oponou&lt;br /&gt;
* Velikost katalogů &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cíle retrospektivní konverze===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů díky urychlení výpujčních služeb&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* Uspokojení nejnáročnějších informačních potřeb včetně bibliofilských zájmů&lt;br /&gt;
* Vytvoření souborného katalogu &lt;br /&gt;
* vytvoření bázi dat, lokální i národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Plánování retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
==Důležité otázky při plánování==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
Jednotlivé dílčí sbírky nebo katalogy jako celek?&lt;br /&gt;
Zvolit cestu zpracování katalogu od A do Z nebo po jednotlivých sbírkách v nich obsažených, jak tyto metody kombinovat?&lt;br /&gt;
Ruční ukládání záznamů&lt;br /&gt;
Je-li zvolena metoda ručního ukládání záznamů je třeba zvážit zda je rozměr takovéto práce v silách knihovny nebo by se už vyplatilo zadat práci externí specializované firmě&lt;br /&gt;
Využití zahraničních bází dat&lt;br /&gt;
Jsme schopni využít zahraničních bází dat efektivně? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &lt;br /&gt;
* Velmi drahé, nutná kontrola, katalog často musí opustit knihovnu &lt;br /&gt;
* Plusy: nezapojuje se personál knihovny, stanoveny technické závazky, termíny a kvalita&lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně''&lt;br /&gt;
* Plusy: levnější provoz, bezprostřední komunikace mezi knihovníky, měla by být menší chybovost&lt;br /&gt;
* Časově náročné, nutnost investovat do technického vybavení, předpokládá se ochota zaměstnanců podílet se, předpokládá se znalost standardů.&lt;br /&gt;
* Lze i kombinace obou metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41148</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41148"/>
		<updated>2017-01-01T13:05:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot;&lt;br /&gt;
===Důležitost retrospektivní konverze a její problematika===&lt;br /&gt;
Katalogy jsou klíčem k knihovním fondům a jejich převod do elektronické podoby otevírá nové možnosti zprostředkování katalogů nejen čtenářům, ale i ostatním knihovnám a institucím. Automatizovaný výpůjční systém je dnes v knihovnách samozřejmostí a stejně by měla být i retrokonverze. To je ale práce náročná, hlavně finančně, a zdánlivě nekonečná. Uživatelé si rychle zvykli na přístupnost aktuální literatury a budou jej vyžadovat i literatury starší a hůře dohledatelné. Proto, chce-li se knihovna rozvíjet a uspokojovat informační potřebu svých čtenářů, musí na retrokonverzi intenzivně pracovat. &lt;br /&gt;
Klíčem k úspěšné retrokonverzi je především využívání sekundárních zdrojů a sdílení dat mezi knihovnami a institucemi. &lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle retrospektivní konverze''' ===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů díky urychlení výpujčních služeb&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* Uspokojení nejnáročnějších informačních potřeb včetně bibliofilských zájmů&lt;br /&gt;
* Vytvoření souborného katalogu &lt;br /&gt;
* vytvoření bázi dat, lokální i národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Plánování retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &lt;br /&gt;
* Velmi drahé, nutná kontrola, katalog často musí opustit knihovnu &lt;br /&gt;
* Plusy: nezapojuje se personál knihovny, stanoveny technické závazky, termíny a kvalita&lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně''&lt;br /&gt;
* Plusy: levnější provoz, bezprostřední komunikace mezi knihovníky, měla by být menší chybovost&lt;br /&gt;
* Časově náročné, nutnost investovat do technického vybavení, předpokládá se ochota zaměstnanců podílet se, předpokládá se znalost standardů.&lt;br /&gt;
* Lze i kombinace obou metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41147</id>
		<title>Vyložte problematiku retrospektivního zpracování knihovních fondů pro automatizované systémy a uveďte příklady používaných postupů, resp. technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vylo%C5%BEte_problematiku_retrospektivn%C3%ADho_zpracov%C3%A1n%C3%AD_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_pro_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_postup%C5%AF,_resp._technologi%C3%AD&amp;diff=41147"/>
		<updated>2017-01-01T12:13:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Retrospektivní konverze je převod existujících bibliografických záznamů dříve vydaných dokumentů z &amp;quot;klasické&amp;quot; (lístkové nebo svazkové) podoby do strojem čitelné podoby v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;The process of converting to a machine-redable form the records in a manual or nonmachine-redable file that are not converted trough day-to-day processing&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní katalogizace''' (retrokatalogizace) = originální katalogizace knihovního materiálu, zejména staršího, který nebyl z nějakých důvodů zkatalogizován v minulosti. Zde se nejedná o zpracování pro automatizované systémy – tudíž toto není předmětem otázky.&lt;br /&gt;
# '''Rekatalogizace''' = je katalogizace již v minulosti zkatalogizovaného materiálu, a to metodou de visu, tedy vytvoření nového záznamu s knihou v ruce. Volí se v případě, že původní katalogizační záznam není dosti kvalitním podkladem pro převod do strojem čitelné podoby&lt;br /&gt;
# '''Retrospektivní konverze''' = převod bibliografických záznamů dokumentů zkatalogizovaných tradičním způsobem do elektronické podoby. V nouzové variantě do podoby obrazové, v optimální do podoby textu strukturovaného v souladu s platnými mezinárodními standardy. Proces musí být uskutečněn v souladu s předem stanovenou metodikou a standardy. V praxi je běžně používán termín „retrokonverze“. V USA či Evropě se také vžil pojem „recon“, „retrocon“ podle názvu jedné z metod. Výraz „retrospektivní konverze“ se objevil ve Spojených státech Amerických v roce 1969 v souvislosti s poskytováním bibliografických údajů Library of Congress na magnetických páskách. První rozsáhlejší retrospektivní konverze byla zahájena v roce 1973 vybudováním souborného katalogu seriálových publikací CONSER (Cooperative Online Serials). Dnes jsou služby retrokonverze propojeny se službami katalogizace, kterou poskytují například velká databázová centra OCLC (Online Computer Library Catalogue), RLIN (Research Libraries Information Network) a UTLAS (University of Toronto Automated Library System).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle retrospektivní konverze''' ===&lt;br /&gt;
* Zajistit převod záznamů dokumentů do jiného formátu pokud možno rychle a s co nejmenšími finančními náklady&lt;br /&gt;
* Zaručení optimálního využití knihovního fondu&lt;br /&gt;
* Otevření fondu místním i vzdáleným uživatelům&lt;br /&gt;
* Zkvalitnění, zrychlení a usnadnění knihovnických procesů&lt;br /&gt;
* Omezení duplicit&lt;br /&gt;
* Možnost spolupráce knihoven při tvorbě katalogů a možnost jejich sdílení&lt;br /&gt;
* Ochrana dat&lt;br /&gt;
* U&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Plánování retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
* Před zahájením projektu retrokonverze by knihovny nejprve měly zjistit, zda je projekt vůbec realizovatelný a jestliže ano, za jakých podmínek. Je vhodná doba na revizi katalogu, reklasifikaci a samotnou retrospektivní konverzi?&lt;br /&gt;
* Velmi malé knihovny s minimálním či vůbec žádným využíváním svého fondu a malým růstem mohou vyjít velmi dobře pouze s klasickým lístkovým katalogem. &lt;br /&gt;
* '''Ne každý katalog je vhodný k přeměně do online verze'''.&lt;br /&gt;
* Projekt retrospektivní konverze předpokládá již funkční automatizovanou knihovnu. &lt;br /&gt;
* Plánování je nutné jak z hlediska bibliografické realizace, tak i na základě daného finančního rozpočtu.&lt;br /&gt;
* Je nutné mít přehled o celém procesu, nestačí naplánovat pouze jednu jeho fázi. Rozhodnutí týkající se jedné části se nutně musí odrazit i na dalších.&lt;br /&gt;
* Retrospektivní konverze vyžaduje dobrou znalost standardů, je personálně, časově, organizačně a především finančně náročná. Neobejde se bez dodatečných úprav. &lt;br /&gt;
* Před zahájením procesu retrokonverze je nutné uskutečnit jeho pilotní fázi, která umožní, aby se během samotného projektu knihovna vyvarovala některých chyb. &lt;br /&gt;
* Projektu retrospektivní konverze by měla předcházet revize fondu knihovny. Na základě revize by se mělo rozhodnout je-li možné využít některou z metod retrospektivní konverze či zda je nutná (či možná) rekatalogizace fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody retrospektivní konverze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska místa provedení''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Zadání specializovanému dodavateli'' &lt;br /&gt;
* Velmi drahé, nutná kontrola, katalog často musí opustit knihovnu &lt;br /&gt;
* Plusy: nezapojuje se personál knihovny, stanoveny technické závazky, termíny a kvalita&lt;br /&gt;
2. ''Interní retrokonverze v knihovně''&lt;br /&gt;
* Plusy: levnější provoz, bezprostřední komunikace mezi knihovníky, měla by být menší chybovost&lt;br /&gt;
* Časově náročné, nutnost investovat do technického vybavení, předpokládá se ochota zaměstnanců podílet se, předpokládá se znalost standardů.&lt;br /&gt;
* Lze i kombinace obou metod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska způsobu provedení''':&lt;br /&gt;
# ''Plné indexování'' – vznikají plnohodnotné, nezkrácené bibliografické záznamy; velmi nákladné&lt;br /&gt;
# ''Online konverze'' – porovnání záznamů knihovny se záznamy z externí báze (báze jiné knihovny, komerční báze….)&lt;br /&gt;
# ''Offline konverze'' – porovnání s bází na CD ROM (levnější než online)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metody '''z hlediska podkladových materiálů''':&lt;br /&gt;
# Podle přírůstkového seznamu – není moc vhodná metoda, protože v přír. Seznamu jsou zkrácené záznamy&lt;br /&gt;
# Podle lístkového katalogu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alternativní metody''':&lt;br /&gt;
# ''Ruční přepis'' – manuální přepis do databáze&lt;br /&gt;
# ''Skenování katalogizačních lístků'' – spíše přechodné řešení, může následovat další fáze retrokonverze&lt;br /&gt;
# ''Konverze „živého“ fondu'' – konverze nejvíce využívaných dokumentů&lt;br /&gt;
# ''Rekatalogizace'' – není to metoda retrospektivní konverze, ale hojně využívaná alternativa, především pro knihovny s malými či specializovanými fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=39530</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=39530"/>
		<updated>2016-11-20T11:16:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Tympanium - audioknihy [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&lt;br /&gt;
Audioknihy.net - audiostory-rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: &amp;lt;ref&amp;gt;http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Popron Music -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Radioservis -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Fonia -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy/Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/o-spolecnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OneHotBook === &lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.onehotbook.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.straky.cz/index.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.xyz.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.lumeni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.fragment.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.synergiepublishing.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref&amp;gt;www.eddica.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;http://audioteka.com/cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=30154</id>
		<title>Mundaneum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=30154"/>
		<updated>2016-01-24T12:02:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Mundaneum''', nebo-li také papírový google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a [[Henri La Fontain|Henri La Fontainem]]. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve městě Mons. Shromažďovalo informace ve formě odkazových metadat, vlastnilo i část celých publikací, ale nezaměřovalo se na ně.  &lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Založeno v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. MUNDANEUM (Světový palác), &amp;quot;město všech znalostí&amp;quot; vzniklo za podpory Belgického státu v Bruselu. Fungovalo do roku 1922 (poté skončila podpora státu), nakonec se ho podařilo znovu otevřít, ale opět jen na omezenou dobu (do roku 1934, kdy knihovna měla už přes 15 mil. záznamů) a pak byl palác až do roku 1940 uzavřen (Belgie obsazena Němci). V prostorách Mundanea byla zřízena sbírka umění Třetí říše a Otletovo dílo bylo přesunuto do budovy Leopold Park, Mundaneum bylo zrekonstruováno a přístupné až do roku 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vytvořit centrální úložiště světových vědomostí, ve kterých by bylo možné neomezeně vyhledávat – za tímto účelem vytvořili speciální klasifikační systém:  [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC). Dnes je tento koncept právem považován za předchůdce internetu. Původní myšlenka byla ale původně daleko odvážnější – [[Mundaneum]] mělo být jen součástí obrovského komplexu, který by zahrnoval daleko víc, než jen světovou knihovnu. Součástí Světového města mělo být také světové muzeum, světová univerzita, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. &lt;br /&gt;
V anglických novinách bylo popsáno takto: &amp;lt;br /&amp;gt; [[Soubor:Drawers.jpg|náhled|vpravo|Archiv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Světové centrum organizuje sbírky celosvětového významu. Mezi tyto kolekce patří Mezinárodní muzeum, Mezinárodní knihovna, Mezinárodní bibliografický katalog a Univerzální archiv dokumentů. Tyto kolekce jsou součástí jednoho hromadného dokumentárního systému, sloužící jako encyklopedický záznam všeho lidského vědění, neskutečně velké skladiště knih, dokumentů, katalogů a vědeckých objektů. Založeno podle standartních metod, je utvářeno díky shromažďování všeho, co by mohli spoluúčastnící se organizace shromáždit nebo chtít zařadit. Blízce sjednocuje a koordinuje všechny jeho části a je obohaceno o duplikáty všech soukromých prací, kdekoli už byly nalezeny, tyto kolekce budou postupně utvářet celkové podvědomí a kompletně reprezentovat celý svět.'' (Union of International Associations, 1914, p. 116). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Visions of Xanadu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivy Mundanea obsahuje něco okolo 6 kilometrů dokumentů. Pokud nepočítáme soukromé sbírky [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a Henri La Fontaina a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných talířů a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Centre d'archives | Mundaneum&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;/ref&amp;gt; [[Soubor:Le Répertoire Bibliographique Universel vers 1900.jpg|náhled|vpravo|Zařazování v archivu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dnes ==&lt;br /&gt;
Dnes prostory bývalého Mundanea fungují jako [http://expositions.mundaneum.org/en výstavní prostor] – na počest Paula Otleta a Henriho La Fontaina.&amp;lt;br /&amp;gt;  Jejich úkolem je zachovat a ochránit archiv Mundanea a prezentovat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. V roce 2015 byly jeho prostory kompletně renovovány a zpřístupněny i invalidům. &lt;br /&gt;
Systému vyhledávání v Mundaneu je dnes asi nejblíže princip [[wiki]], nejen veřejné [http://www.wikipedia.org wikipedie], ale například i systému, ve kterém je uložen tento text.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí dokazy ===&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Paul Otlet]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Henri La Fontain]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Archiv, Wikipedie, Paul Otlet, Henri La Fontain&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=30153</id>
		<title>Carol Tenopir</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=30153"/>
		<updated>2016-01-24T11:52:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Carol Tenopir''' je americká profesorka Informační vědy na univerzitě v Teneesee, Knoxville. Její zaměření je převážně přístupnost informací a jejich vyhledávání, elektronické vydavatelství a [[informační věda]]. Vydala pět knih,více jak 200 článků a je držitelkou několika prestižních ocenění. 28 let psala sloupek [[Online Databáze]] pro [[Library Journal]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vzdělání a osobní život ==&lt;br /&gt;
Jako první vystudovala bakalářské studium angličtiny a historie na univerzitě Whittier v Californii (1974), poté vystudovala magistra Knihovnictví (Library science) na California State University, Fullerton (1976). Svůj doktorát z knihovnictví a informačních věd, obhájila na  University of Illinois at Urbana-Champaign (1984). Její práce se týkala ''Získávání informací z Fulltextové databáze článků''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Má za muže Dr. Geralda Lundeena, syna Andyho a kocoura jménem Humuhumu, pojmenovaného po Hawaiské rybě Humuhumunukunukuapua'a. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pomoc uživatelům lépe pochopit jejich interakce s aktuální informací jako prostředkem předvídat budoucí interakce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pochopení způsobů zkušených i začínajících uživatelů pracujících s informacemi v technologickém kontextu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Přinášení různé prostředků, jejiž prostřednictvím se přistupuje k informacím a komunikuje s knihovníky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Uvědomění si rostoucí očekávání uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pochopení role knihovníků v rozvoji a udržování přístupu k informacím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zvýšení lehkosti a přesnosti vyhledávání informací&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Publikované práce ==&lt;br /&gt;
=== Knihy ===&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Donald Ward KING. Communication patterns of engineers. Hoboken, NJ: John Wiley, 2004, x, 266 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Jung Soon RO. Full text databases. New York: Greenwood Press, 1990, xii, 251 p. ISBN 0313263035.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol. Issues in online database searching. Englewood, Colo.: Libraries Unlimited, 1989, xiv, 188 p. ISBN 0872877094.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Gerald W LUNDEEN. Managing your information: how to design and create a textual database on your microcomputer. New York: Neal-Schuman, 1988, xii, 226 p. ISBN 1555700233.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol, Brenda HITCHCOCK a Sara Ashley PILLOW. Use and users of electronic library resources: an overview and analysis of recent research studies. Washington, D.C.: Council on Library and Information Resources, 2003, vi, 66 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vybrané články ===&lt;br /&gt;
*Karen McClanahan, Lei Wu, Carol Tenopir and Donald W. King. “Embracing Change: Perceptions of E-Journals by University Faculty Members,” Submitted to Learned Publishing, May 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Carol Tenopir, Donald W. King, Sheri Edwards, Lei Wu. “Electronic Journals and Changes in Scholarly Article Seeking and Reading Patterns,” Aslib Proceedings: New Information Perspectives, 61 (1) February 2009: 5-32. DOI: 10.1108/00012530910932267&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tenopir C, Volentine R, King DW. Article and Book Reading Patterns of Scholars: Findings for Publishers. Learned Publishing. In Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Levine KJ, Allard S, Tenopir C. Communicating in the 21st Century Workplace: A Theory of Communication Nexus. In: Current Topics in Management. Vol. 16. New Brunswick, NJ: M.A. Rahim, Ed., Transaction Publishers; 2012. pp. 121-140.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Volentine R, Tenopir C. Value of Academic Reading and Value of the Library in Academics’ Own Words. Aslib Proceedings. In Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Donald W. King, Carol Tenopir, Songphan Choemprayong, and Lei Wu. “Scholarly Journal Information Seeking and Reading Patterns of Faculty at Five U.S. Universities,” Learned Publishing, 22 (2) April 2009: 126-144. DOI: 10.1087/2009208&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Čestné tituly a ocenění ==&lt;br /&gt;
*Fellow of the American Association for the Advancement of Sciences, 2013&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*College of Communication and Information, Board of Visitor’s Professor, Inaugural recipient, 2012&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Faculty Achievement Award, Southeastern Conference Academic Consortium, Inaugural recipient representing the University of Tennessee, 2011-2012&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*University of Illinois, Graduate School of Library &amp;amp; Information Science Alumni Association, Distinguished Alumnus Award, 2010&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Emerald Publishing, Best Paper Award for Aslib Proceedings, 2010, for “Electronic Journals and Changes in Scholarly Article Seeking and Reading Patterns”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*American Society for Information Science &amp;amp; Technology, Award of Merit, 2009 (“the Society’s highest honor”)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
http://scholar.cci.utk.edu/carol-tenopir&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://web.utk.edu/~tenopir/index.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Carol_Tenopir&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[informační věda]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informace, vyhledávání, vydavatelství&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29914</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29914"/>
		<updated>2016-01-21T18:41:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Bonnie Nardi''' je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na [[teorie aktivity|teorii aktivity]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal [[Lev Vygotsky]] v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti [[Aleksey Leontiev]] a [[Sergei Rubinstein]]. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve, či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Komunikace zprostředkovaná počítačem ===&lt;br /&gt;
Tento výzkum se zakládá hlavně na masivně rozšířených online multiplayerových hrách jako například [[World of Warcraft]]. Bonnie Nardi zkoumala interakci hráčů, jejich chování a vztahy uvnitř a vně hry. Aby její výzkumy nebyly pouze teoretické, sama začala hru hrát a aktivně se jí účastnila. V rámci tohoto výzkumu vyšla kniha ''My life as a Night Elf priest: An Anthropological Account of World of Warcraft'' .Kniha zkoumá sociální aspekty hraní online videoher. Dotýká se také tématu závislosti nebo genderswappu. Někteří však tvrdí, že tato studie byla naprosto zbytečná a neměla být státem vůbec finančně podporována &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;UCI 'World of Warcraft' research squandered $3 million, critic says- OC Watchdog Blog: Orange County Register&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.ocregister.com/taxdollars/strong-477833-http-href.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační studia a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Pro knihovníky je profesorka známá a důležitá hlavně díky knize ''Information Ecologies: Using Technology With Heart'', kterou napsala spolu s [[Vicky O'day]]. V této knize pojednává o knihovnících jako o o základních kamenech informačního ekosystému, na kterém stojí náš svět a že žádný knihovník nedokáže být nahrazen inteligentním softwarem. Také tvrdí, že lidská kreativita a zkušenost může být technickými prostředky pouze podporována, nikoli nahrazena. Nardi nás navádí, abychom se stali kritickými uživateli technologií, využívali je zodpovědně a uvědomili si jaké mají psychologicko sociální důsledky pro náš další vývoj. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. My life as a night elf priest: an anthropological account of World of warcraft. Ann Arbor: University of Michigan Library, 2010, 236 p. Technologies of the imagination. ISBN 978-0-472-05098-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*KAPTELININ, Victor a Bonnie A NARDI. Acting with technology: activity theory and interaction design. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2006, 333 p. Acting with technology.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A a Vicki O'DAY. Information ecologies: using technology with heart. Cambridge: MIT Press, 1999, xi, 232 s. ISBN 0-262-64042-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. A small matter of programming: perspectives on end user computing. Cambridge, MA: MIT Press, 1993, xvi, 162 p. ISBN 0262140535.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TOM BOELLSTORFF [AND OTHERS] a [FOREWORD BY GEORGE MARCUS]. Ethnography and virtual worlds a handbook of method. Princeton: Princeton University Press, 2012. ISBN 9781400845286.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*LEONARDI, Paul M, Bonnie A NARDI a Jannis KALLINIKOS. Materiality and organizing: social interaction in a technological world. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 2012, xiv, 365 p. ISBN 0199664064.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
http://www.artifex.org/~bonnie/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Bonnie_Nardi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.darrouzet-nardi.net/bonnie/default.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Bonnie_Nardi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
http://www.press.umich.edu/1597570/my_life_as_a_night_elf_priest&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[teorie aktivity]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World of Warcraft]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Online hry, sociální vztahy, interakce, technologie, knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29913</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29913"/>
		<updated>2016-01-21T18:37:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Bonnie Nardi''' je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na [[teorie aktivity|teorii aktivity]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal [[Lev Vygotsky]] v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti [[Aleksey Leontiev]] a [[Sergei Rubinstein]]. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve, či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Komunikace zprostředkovaná počítačem ===&lt;br /&gt;
Tento výzkum se zakládá hlavně na masivně rozšířených online multiplayerových hrách jako například [[World of Warcraft]]. Bonnie Nardi zkoumala interakci hráčů, jejich chování a vztahy uvnitř a vně hry. Aby její výzkumy nebyly pouze teoretické, sama začala hru hrát a aktivně se jí účastnila. V rámci tohoto výzkumu vyšla kniha ''My life as a Night Elf priest: An Anthropological Account of World of Warcraft'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;My Life as a Night Elf Priest&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.press.umich.edu/1597570/my_life_as_a_night_elf_priest&amp;lt;/ref&amp;gt; .Kniha zkoumá sociální aspekty hraní online videoher. Dotýká se také tématu závislosti nebo genderswappu. Někteří však tvrdí, že tato studie byla naprosto zbytečná a neměla být státem vůbec finančně podporována &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;UCI 'World of Warcraft' research squandered $3 million, critic says- OC Watchdog Blog: Orange County Register&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.ocregister.com/taxdollars/strong-477833-http-href.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační studia a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Pro knihovníky je profesorka známá a důležitá hlavně díky knize ''Information Ecologies: Using Technology With Heart'', kterou napsala spolu s [[Vicky O'day]]. V této knize pojednává o knihovnících jako o o základních kamenech informačního ekosystému, na kterém stojí náš svět a že žádný knihovník nedokáže být nahrazen inteligentním softwarem. Také tvrdí, že lidská kreativita a zkušenost může být technickými prostředky pouze podporována, nikoli nahrazena. Nardi nás navádí, abychom se stali kritickými uživateli technologií, využívali je zodpovědně a uvědomili si jaké mají psychologicko sociální důsledky pro náš další vývoj. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. My life as a night elf priest: an anthropological account of World of warcraft. Ann Arbor: University of Michigan Library, 2010, 236 p. Technologies of the imagination. ISBN 978-0-472-05098-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*KAPTELININ, Victor a Bonnie A NARDI. Acting with technology: activity theory and interaction design. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2006, 333 p. Acting with technology.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A a Vicki O'DAY. Information ecologies: using technology with heart. Cambridge: MIT Press, 1999, xi, 232 s. ISBN 0-262-64042-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. A small matter of programming: perspectives on end user computing. Cambridge, MA: MIT Press, 1993, xvi, 162 p. ISBN 0262140535.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TOM BOELLSTORFF [AND OTHERS] a [FOREWORD BY GEORGE MARCUS]. Ethnography and virtual worlds a handbook of method. Princeton: Princeton University Press, 2012. ISBN 9781400845286.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*LEONARDI, Paul M, Bonnie A NARDI a Jannis KALLINIKOS. Materiality and organizing: social interaction in a technological world. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 2012, xiv, 365 p. ISBN 0199664064.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
http://www.artifex.org/~bonnie/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Bonnie_Nardi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.darrouzet-nardi.net/bonnie/default.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Bonnie_Nardi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[teorie aktivity]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World of Warcraft]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Online hry, sociální vztahy, interakce, technologie, knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29912</id>
		<title>Carol Tenopir</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29912"/>
		<updated>2016-01-21T18:33:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Carol Tenopir''' je americká profesorka Informační vědy na univerzitě v Teneesee, Knoxville. Její zaměření je převážně přístupnost informací a jejich vyhledávání, elektronické vydavatelství a [[informační věda]]. Vydala pět knih,více jak 200 článků a je držitelkou několika prestižních ocenění. 28 let psala sloupek [[Online Databáze]] pro [[Library Journal]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vzdělání a osobní život ==&lt;br /&gt;
Jako první vystudovala bakalářské studium angličtiny a historie na univerzitě Whittier v Californii (1974), poté vystudovala magistra Knihovnictví (Library science) na California State University, Fullerton (1976). Svůj doktorát z knihovnictví a informačních věd, obhájila na  University of Illinois at Urbana-Champaign (1984). Její práce se týkala ''Získávání informací z Fulltextové databáze článků''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Má za muže Dr. Geralda Lundeena, syna Andyho a kocoura jménem Humuhumu, pojmenovaného po Hawaiské rybě Humuhumunukunukuapua'a. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Publikované práce ==&lt;br /&gt;
=== Knihy ===&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Donald Ward KING. Communication patterns of engineers. Hoboken, NJ: John Wiley, 2004, x, 266 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Jung Soon RO. Full text databases. New York: Greenwood Press, 1990, xii, 251 p. ISBN 0313263035.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol. Issues in online database searching. Englewood, Colo.: Libraries Unlimited, 1989, xiv, 188 p. ISBN 0872877094.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Gerald W LUNDEEN. Managing your information: how to design and create a textual database on your microcomputer. New York: Neal-Schuman, 1988, xii, 226 p. ISBN 1555700233.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol, Brenda HITCHCOCK a Sara Ashley PILLOW. Use and users of electronic library resources: an overview and analysis of recent research studies. Washington, D.C.: Council on Library and Information Resources, 2003, vi, 66 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vybrané články ===&lt;br /&gt;
*Karen McClanahan, Lei Wu, Carol Tenopir and Donald W. King. “Embracing Change: Perceptions of E-Journals by University Faculty Members,” Submitted to Learned Publishing, May 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Carol Tenopir, Donald W. King, Sheri Edwards, Lei Wu. “Electronic Journals and Changes in Scholarly Article Seeking and Reading Patterns,” Aslib Proceedings: New Information Perspectives, 61 (1) February 2009: 5-32. DOI: 10.1108/00012530910932267&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tenopir C, Volentine R, King DW. Article and Book Reading Patterns of Scholars: Findings for Publishers. Learned Publishing. In Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Levine KJ, Allard S, Tenopir C. Communicating in the 21st Century Workplace: A Theory of Communication Nexus. In: Current Topics in Management. Vol. 16. New Brunswick, NJ: M.A. Rahim, Ed., Transaction Publishers; 2012. pp. 121-140.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Volentine R, Tenopir C. Value of Academic Reading and Value of the Library in Academics’ Own Words. Aslib Proceedings. In Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Donald W. King, Carol Tenopir, Songphan Choemprayong, and Lei Wu. “Scholarly Journal Information Seeking and Reading Patterns of Faculty at Five U.S. Universities,” Learned Publishing, 22 (2) April 2009: 126-144. DOI: 10.1087/2009208&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Čestné tituly a ocenění ==&lt;br /&gt;
*Fellow of the American Association for the Advancement of Sciences, 2013&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*College of Communication and Information, Board of Visitor’s Professor, Inaugural recipient, 2012&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Faculty Achievement Award, Southeastern Conference Academic Consortium, Inaugural recipient representing the University of Tennessee, 2011-2012&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*University of Illinois, Graduate School of Library &amp;amp; Information Science Alumni Association, Distinguished Alumnus Award, 2010&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Emerald Publishing, Best Paper Award for Aslib Proceedings, 2010, for “Electronic Journals and Changes in Scholarly Article Seeking and Reading Patterns”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*American Society for Information Science &amp;amp; Technology, Award of Merit, 2009 (“the Society’s highest honor”)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
http://scholar.cci.utk.edu/carol-tenopir&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://web.utk.edu/~tenopir/index.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[informační věda]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informace, vyhledávání, vydavatelství&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=29911</id>
		<title>Mundaneum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=29911"/>
		<updated>2016-01-21T18:30:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Mundaneum''', nebo-li také papírový google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a [[Henri La Fontain|Henri La Fontainem]]. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve &lt;br /&gt;
== městě Mons.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Založeno v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. MUNDANEUM (Světový palác), &amp;quot;město všech znalostí&amp;quot; vzniklo za podpory Belgického státu v Bruselu. Fungovalo do roku 1922 (poté skončila podpora státu), nakonec se ho podařilo znovu otevřít, ale opět jen na omezenou dobu (do roku 1934, kdy knihovna měla už přes 15 mil. záznamů) a pak byl palác až do roku 1940 uzavřen (Belgie obsazena Němci). V prostorách Mundanea byla zřízena sbírka umění Třetí říše a Otletovo dílo bylo přesunuto do budovy Leopold Park, Mundaneum bylo zrekonstruováno a přístupné až do roku 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vytvořit centrální úložiště světových vědomostí, ve kterých by bylo možné neomezeně vyhledávat – za tímto účelem vytvořili speciální klasifikační systém:  [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC). Dnes je tento koncept právem považován za předchůdce internetu. Původní myšlenka byla ale původně daleko odvážnější – [[Mundaneum]] mělo být jen součástí obrovského komplexu, který by zahrnoval daleko víc, než jen světovou knihovnu. Součástí Světového města mělo být také světové muzeum, světová univerzita, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. &lt;br /&gt;
V anglických novinách bylo popsáno takto: &amp;lt;br /&amp;gt; [[Soubor:Drawers.jpg|náhled|vpravo|Archiv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Světové centrum organizuje sbírky celosvětového významu. Mezi tyto kolekce patří Mezinárodní muzeum, Mezinárodní knihovna, Mezinárodní bibliografický katalog a Univerzální archiv dokumentů. Tyto kolekce jsou součástí jednoho hromadného dokumentárního systému, sloužící jako encyklopedický záznam všeho lidského vědění, neskutečně velké skladiště knih, dokumentů, katalogů a vědeckých objektů. Založeno podle standartních metod, je utvářeno díky shromažďování všeho, co by mohli spoluúčastnící se organizace shromáždit nebo chtít zařadit. Blízce sjednocuje a koordinuje všechny jeho části a je obohaceno o duplikáty všech soukromých prací, kdekoli už byly nalezeny, tyto kolekce budou postupně utvářet celkové podvědomí a kompletně reprezentovat celý svět.'' (Union of International Associations, 1914, p. 116). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Visions of Xanadu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivy Mundanea obsahuje něco okolo 6 kilometrů dokumentů. Pokud nepočítáme soukromé sbírky [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a Henri La Fontaina a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných talířů a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Centre d'archives | Mundaneum&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;/ref&amp;gt; [[Soubor:Le Répertoire Bibliographique Universel vers 1900.jpg|náhled|vpravo|Zařazování v archivu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dnes ==&lt;br /&gt;
Dnes prostory bývalého Mundanea fungují jako [http://expositions.mundaneum.org/en výstavní prostor] – na počest Paula Otleta a Henriho La Fontaina.&amp;lt;br /&amp;gt;  Jejich úkolem je zachovat a ochránit archiv Mundanea a prezentovat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. V roce 2015 byly jeho prostory kompletně renovovány a zpřístupněny i invalidům. &lt;br /&gt;
Systému vyhledávání v Mundaneu je dnes asi nejblíže princip [[wiki]], nejen veřejné [http://www.wikipedia.org wikipedie], ale například i systému, ve kterém je uložen tento text.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí dokazy ===&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Paul Otlet]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Henri La Fontain]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Archiv, Wikipedie, Paul Otlet, Henri La Fontain&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=29910</id>
		<title>Mundaneum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=29910"/>
		<updated>2016-01-21T18:28:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Mundaneum''', nebo-li také papírový google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a [[Henri La Fontain|Henri La Fontainem]]. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve &lt;br /&gt;
== městě Mons.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Založeno v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. MUNDANEUM (Světový palác), &amp;quot;město všech znalostí&amp;quot; vzniklo za podpory Belgického státu v Bruselu. Fungovalo do roku 1922 (poté skončila podpora státu), nakonec se ho podařilo znovu otevřít, ale opět jen na omezenou dobu (do roku 1934, kdy knihovna měla už přes 15 mil. záznamů) a pak byl palác až do roku 1940 uzavřen (Belgie obsazena Němci). V prostorách Mundanea byla zřízena sbírka umění Třetí říše a Otletovo dílo bylo přesunuto do budovy Leopold Park, Mundaneum bylo zrekonstruováno a přístupné až do roku 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vytvořit centrální úložiště světových vědomostí, ve kterých by bylo možné neomezeně vyhledávat – za tímto účelem vytvořili speciální klasifikační systém:  [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC). Dnes je tento koncept právem považován za předchůdce internetu. Původní myšlenka byla ale původně daleko odvážnější – [[Mundaneum]] mělo být jen součástí obrovského komplexu, který by zahrnoval daleko víc, než jen světovou knihovnu. Součástí Světového města mělo být také světové muzeum, světová univerzita, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. &lt;br /&gt;
V anglických novinách bylo popsáno takto: &amp;lt;br /&amp;gt; [[Soubor:Drawers.jpg|náhled|vpravo|Archiv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Světové centrum organizuje sbírky celosvětového významu. Mezi tyto kolekce patří Mezinárodní muzeum, Mezinárodní knihovna, Mezinárodní bibliografický katalog a Univerzální archiv dokumentů. Tyto kolekce jsou součástí jednoho hromadného dokumentárního systému, sloužící jako encyklopedický záznam všeho lidského vědění, neskutečně velké skladiště knih, dokumentů, katalogů a vědeckých objektů. Založeno podle standartních metod, je utvářeno díky shromažďování všeho, co by mohli spoluúčastnící se organizace shromáždit nebo chtít zařadit. Blízce sjednocuje a koordinuje všechny jeho části a je obohaceno o duplikáty všech soukromých prací, kdekoli už byly nalezeny, tyto kolekce budou postupně utvářet celkové podvědomí a kompletně reprezentovat celý svět.'' (Union of International Associations, 1914, p. 116). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Visions of Xanadu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivy Mundanea obsahuje něco okolo 6 kilometrů dokumentů. Pokud nepočítáme soukromé sbírky [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a Henri La Fontaina a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných talířů a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Centre d'archives | Mundaneum&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;/ref&amp;gt; [[Soubor:Le Répertoire Bibliographique Universel vers 1900.jpg|náhled|vpravo|Zařazování v archivu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dnes ==&lt;br /&gt;
Dnes prostory bývalého Mundanea fungují jako [http://expositions.mundaneum.org/en výstavní prostor] – na počest Paula Otleta a Henriho La Fontaina.&amp;lt;br /&amp;gt;  Jejich úkolem je zachovat a ochránit archiv Mundanea a prezentovat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. V roce 2015 byly jeho prostory kompletně renovovány a zpřístupněny i invalidům. &lt;br /&gt;
Systému vyhledávání v Mundaneu je dnes asi nejblíže princip [[wiki]], nejen veřejné [http://www.wikipedia.org wikipedie], ale například i systému, ve kterém je uložen tento text.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Paul Otlet]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Henri La Fontain]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Archiv, Wikipedie, Paul Otlet, Henri La Fontain&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29543</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29543"/>
		<updated>2016-01-14T10:52:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na [[teorie aktivity|teorii aktivity]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal [[Lev Vygotsky]] v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti [[Aleksey Leontiev]] a [[Sergei Rubinstein]]. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve, či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Komunikace zprostředkovaná počítačem ===&lt;br /&gt;
Tento výzkum se zakládá hlavně na masivně rozšířených online multiplayerových hrách jako například [[World of Warcraft]]. Bonnie Nardi zkoumala interakci hráčů, jejich chování a vztahy uvnitř a vně hry. Aby její výzkumy nebyly pouze teoretické, sama začala hru hrát a aktivně se jí účastnila. V rámci tohoto výzkumu vyšla kniha ''My life as a Night Elf priest: An Anthropological Account of World of Warcraft'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;My Life as a Night Elf Priest&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.press.umich.edu/1597570/my_life_as_a_night_elf_priest&amp;lt;/ref&amp;gt; .Kniha zkoumá sociální aspekty hraní online videoher. Dotýká se také tématu závislosti nebo genderswappu. Někteří však tvrdí, že tato studie byla naprosto zbytečná a neměla být státem vůbec finančně podporována &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;UCI 'World of Warcraft' research squandered $3 million, critic says- OC Watchdog Blog: Orange County Register&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.ocregister.com/taxdollars/strong-477833-http-href.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační studia a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Pro knihovníky je profesorka známá a důležitá hlavně díky knize ''Information Ecologies: Using Technology With Heart'', kterou napsala spolu s [[Vicky O'day]]. V této knize pojednává o knihovnících jako o o základních kamenech informačního ekosystému, na kterém stojí náš svět a že žádný knihovník nedokáže být nahrazen inteligentním softwarem. Také tvrdí, že lidská kreativita a zkušenost může být technickými prostředky pouze podporována, nikoli nahrazena. Nardi nás navádí, abychom se stali kritickými uživateli technologií, využívali je zodpovědně a uvědomili si jaké mají psychologicko sociální důsledky pro náš další vývoj. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. My life as a night elf priest: an anthropological account of World of warcraft. Ann Arbor: University of Michigan Library, 2010, 236 p. Technologies of the imagination. ISBN 978-0-472-05098-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*KAPTELININ, Victor a Bonnie A NARDI. Acting with technology: activity theory and interaction design. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2006, 333 p. Acting with technology.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A a Vicki O'DAY. Information ecologies: using technology with heart. Cambridge: MIT Press, 1999, xi, 232 s. ISBN 0-262-64042-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. A small matter of programming: perspectives on end user computing. Cambridge, MA: MIT Press, 1993, xvi, 162 p. ISBN 0262140535.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TOM BOELLSTORFF [AND OTHERS] a [FOREWORD BY GEORGE MARCUS]. Ethnography and virtual worlds a handbook of method. Princeton: Princeton University Press, 2012. ISBN 9781400845286.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*LEONARDI, Paul M, Bonnie A NARDI a Jannis KALLINIKOS. Materiality and organizing: social interaction in a technological world. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 2012, xiv, 365 p. ISBN 0199664064.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
http://www.artifex.org/~bonnie/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Bonnie_Nardi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.darrouzet-nardi.net/bonnie/default.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Bonnie_Nardi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[teorie aktivity]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World of Warcraft]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=29539</id>
		<title>Mundaneum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=29539"/>
		<updated>2016-01-14T10:39:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Mundaneum, nebo-li také papírový google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a [[Henri La Fontain|Henri La Fontainem]]. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve městě Mons.&lt;br /&gt;
=== '''Historie''' ===&lt;br /&gt;
Založeno v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. MUNDANEUM (Světový palác), &amp;quot;město všech znalostí&amp;quot; vzniklo za podpory Belgického státu v Bruselu. Fungovalo do roku 1922 (poté skončila podpora státu), nakonec se ho podařilo znovu otevřít, ale opět jen na omezenou dobu (do roku 1934, kdy knihovna měla už přes 15 mil. záznamů) a pak byl palác až do roku 1940 uzavřen (Belgie obsazena Němci). V prostorách Mundanea byla zřízena sbírka umění Třetí říše a Otletovo dílo bylo přesunuto do budovy Leopold Park, Mundaneum bylo zrekonstruováno a přístupné až do roku 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vytvořit centrální úložiště světových vědomostí, ve kterých by bylo možné neomezeně vyhledávat – za tímto účelem vytvořili speciální klasifikační systém:  [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC). Dnes je tento koncept právem považován za předchůdce internetu. Původní myšlenka byla ale původně daleko odvážnější – [[Mundaneum]] mělo být jen součástí obrovského komplexu, který by zahrnoval daleko víc, než jen světovou knihovnu. Součástí Světového města mělo být také světové muzeum, světová univerzita, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. &lt;br /&gt;
V anglických novinách bylo popsáno takto: &amp;lt;br /&amp;gt; [[Soubor:Drawers.jpg|náhled|vpravo|Archiv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Světové centrum organizuje sbírky celosvětového významu. Mezi tyto kolekce patří Mezinárodní muzeum, Mezinárodní knihovna, Mezinárodní bibliografický katalog a Univerzální archiv dokumentů. Tyto kolekce jsou součástí jednoho hromadného dokumentárního systému, sloužící jako encyklopedický záznam všeho lidského vědění, neskutečně velké skladiště knih, dokumentů, katalogů a vědeckých objektů. Založeno podle standartních metod, je utvářeno díky shromažďování všeho, co by mohli spoluúčastnící se organizace shromáždit nebo chtít zařadit. Blízce sjednocuje a koordinuje všechny jeho části a je obohaceno o duplikáty všech soukromých prací, kdekoli už byly nalezeny, tyto kolekce budou postupně utvářet celkové podvědomí a kompletně reprezentovat celý svět.'' (Union of International Associations, 1914, p. 116). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Visions of Xanadu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivy Mundanea obsahuje něco okolo 6 kilometrů dokumentů. Pokud nepočítáme soukromé sbírky [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a Henri La Fontaina a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných talířů a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Centre d'archives | Mundaneum&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;/ref&amp;gt; [[Soubor:Le Répertoire Bibliographique Universel vers 1900.jpg|náhled|vpravo|Zařazování v archivu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dnes ==&lt;br /&gt;
Dnes prostory bývalého Mundanea fungují jako [http://expositions.mundaneum.org/en výstavní prostor] – na počest Paula Otleta a Henriho La Fontaina.&amp;lt;br /&amp;gt;  Jejich úkolem je zachovat a ochránit archiv Mundanea a prezentovat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. V roce 2015 byly jeho prostory kompletně renovovány a zpřístupněny i invalidům. &lt;br /&gt;
Systému vyhledávání v Mundaneu je dnes asi nejblíže princip [[wiki]], nejen veřejné [http://www.wikipedia.org wikipedie], ale například i systému, ve kterém je uložen tento text.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Paul Otlet]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Henri La Fontain]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29538</id>
		<title>Carol Tenopir</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29538"/>
		<updated>2016-01-14T10:35:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Carol Tenopir ==&lt;br /&gt;
Je americká profesorka Informační vědy na univerzitě v Teneesee, Knoxville. Její zaměření je převážně přístupnost informací a jejich vyhledávání, elektronické vydavatelství a [[informační věda]]. Vydala pět knih,více jak 200 článků a je držitelkou několika prestižních ocenění. 28 let psala sloupek [[Online Databáze]] pro [[Library Journal]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vzdělání a osobní život ==&lt;br /&gt;
Jako první vystudovala bakalářské studium angličtiny a historie na univerzitě Whittier v Californii (1974), poté vystudovala magistra Knihovnictví (Library science) na California State University, Fullerton (1976). Svůj doktorát z knihovnictví a informačních věd, obhájila na  University of Illinois at Urbana-Champaign (1984). Její práce se týkala ''Získávání informací z Fulltextové databáze článků''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Má za muže Dr. Geralda Lundeena, syna Andyho a kocoura jménem Humuhumu, pojmenovaného po Hawaiské rybě Humuhumunukunukuapua'a. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Publikované práce ==&lt;br /&gt;
=== Knihy ===&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Donald Ward KING. Communication patterns of engineers. Hoboken, NJ: John Wiley, 2004, x, 266 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Jung Soon RO. Full text databases. New York: Greenwood Press, 1990, xii, 251 p. ISBN 0313263035.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol. Issues in online database searching. Englewood, Colo.: Libraries Unlimited, 1989, xiv, 188 p. ISBN 0872877094.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Gerald W LUNDEEN. Managing your information: how to design and create a textual database on your microcomputer. New York: Neal-Schuman, 1988, xii, 226 p. ISBN 1555700233.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol, Brenda HITCHCOCK a Sara Ashley PILLOW. Use and users of electronic library resources: an overview and analysis of recent research studies. Washington, D.C.: Council on Library and Information Resources, 2003, vi, 66 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vybrané články ===&lt;br /&gt;
*Karen McClanahan, Lei Wu, Carol Tenopir and Donald W. King. “Embracing Change: Perceptions of E-Journals by University Faculty Members,” Submitted to Learned Publishing, May 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Carol Tenopir, Donald W. King, Sheri Edwards, Lei Wu. “Electronic Journals and Changes in Scholarly Article Seeking and Reading Patterns,” Aslib Proceedings: New Information Perspectives, 61 (1) February 2009: 5-32. DOI: 10.1108/00012530910932267&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tenopir C, Volentine R, King DW. Article and Book Reading Patterns of Scholars: Findings for Publishers. Learned Publishing. In Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Levine KJ, Allard S, Tenopir C. Communicating in the 21st Century Workplace: A Theory of Communication Nexus. In: Current Topics in Management. Vol. 16. New Brunswick, NJ: M.A. Rahim, Ed., Transaction Publishers; 2012. pp. 121-140.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Volentine R, Tenopir C. Value of Academic Reading and Value of the Library in Academics’ Own Words. Aslib Proceedings. In Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Donald W. King, Carol Tenopir, Songphan Choemprayong, and Lei Wu. “Scholarly Journal Information Seeking and Reading Patterns of Faculty at Five U.S. Universities,” Learned Publishing, 22 (2) April 2009: 126-144. DOI: 10.1087/2009208&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Čestné tituly a ocenění ==&lt;br /&gt;
*Fellow of the American Association for the Advancement of Sciences, 2013&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*College of Communication and Information, Board of Visitor’s Professor, Inaugural recipient, 2012&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Faculty Achievement Award, Southeastern Conference Academic Consortium, Inaugural recipient representing the University of Tennessee, 2011-2012&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*University of Illinois, Graduate School of Library &amp;amp; Information Science Alumni Association, Distinguished Alumnus Award, 2010&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Emerald Publishing, Best Paper Award for Aslib Proceedings, 2010, for “Electronic Journals and Changes in Scholarly Article Seeking and Reading Patterns”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*American Society for Information Science &amp;amp; Technology, Award of Merit, 2009 (“the Society’s highest honor”)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
http://scholar.cci.utk.edu/carol-tenopir&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://web.utk.edu/~tenopir/index.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[informační věda]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=29537</id>
		<title>Mundaneum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=29537"/>
		<updated>2016-01-14T10:30:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Mundaneum, nebo-li také papírový google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve městě Mons.&lt;br /&gt;
=== '''Historie''' ===&lt;br /&gt;
Založeno v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. MUNDANEUM (Světový palác), &amp;quot;město všech znalostí&amp;quot; vzniklo za podpory Belgického státu v Bruselu. Fungovalo do roku 1922 (poté skončila podpora státu), nakonec se ho podařilo znovu otevřít, ale opět jen na omezenou dobu (do roku 1934, kdy knihovna měla už přes 15 mil. záznamů) a pak byl palác až do roku 1940 uzavřen (Belgie obsazena Němci). V prostorách Mundanea byla zřízena sbírka umění Třetí říše a Otletovo dílo bylo přesunuto do budovy Leopold Park, Mundaneum bylo zrekonstruováno a přístupné až do roku 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vytvořit centrální úložiště světových vědomostí, ve kterých by bylo možné neomezeně vyhledávat – za tímto účelem vytvořili speciální klasifikační systém:  [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC). Dnes je tento koncept právem považován za předchůdce internetu. Původní myšlenka byla ale původně daleko odvážnější – [[Mundaneum]] mělo být jen součástí obrovského komplexu, který by zahrnoval daleko víc, než jen světovou knihovnu. Součástí Světového města mělo být také světové muzeum, světová univerzita, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. &lt;br /&gt;
V anglických novinách bylo popsáno takto: &amp;lt;br /&amp;gt; [[Soubor:Drawers.jpg|náhled|vpravo|Archiv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Světové centrum organizuje sbírky celosvětového významu. Mezi tyto kolekce patří Mezinárodní muzeum, Mezinárodní knihovna, Mezinárodní bibliografický katalog a Univerzální archiv dokumentů. Tyto kolekce jsou součástí jednoho hromadného dokumentárního systému, sloužící jako encyklopedický záznam všeho lidského vědění, neskutečně velké skladiště knih, dokumentů, katalogů a vědeckých objektů. Založeno podle standartních metod, je utvářeno díky shromažďování všeho, co by mohli spoluúčastnící se organizace shromáždit nebo chtít zařadit. Blízce sjednocuje a koordinuje všechny jeho části a je obohaceno o duplikáty všech soukromých prací, kdekoli už byly nalezeny, tyto kolekce budou postupně utvářet celkové podvědomí a kompletně reprezentovat celý svět.'' (Union of International Associations, 1914, p. 116). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Visions of Xanadu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivy Mundanea obsahuje něco okolo 6 kilometrů dokumentů. Pokud nepočítáme soukromé sbírky [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a Henri La Fontaina a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných talířů a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Centre d'archives | Mundaneum&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;/ref&amp;gt; [[Soubor:Le Répertoire Bibliographique Universel vers 1900.jpg|náhled|vpravo|Zařazování v archivu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dnes ==&lt;br /&gt;
Dnes prostory bývalého Mundanea fungují jako [http://expositions.mundaneum.org/en výstavní prostor] – na počest Paula Otleta a Henriho La Fontaina.&amp;lt;br /&amp;gt;  Jejich úkolem je zachovat a ochránit archiv Mundanea a prezentovat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. V roce 2015 byly jeho prostory kompletně renovovány a zpřístupněny i invalidům. &lt;br /&gt;
Systému vyhledávání v Mundaneu je dnes asi nejblíže princip [[wiki]], nejen veřejné [http://www.wikipedia.org wikipedie], ale například i systému, ve kterém je uložen tento text.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29534</id>
		<title>Carol Tenopir</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29534"/>
		<updated>2016-01-14T10:23:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Carol Tenopir ==&lt;br /&gt;
Je americká profesorka Informační vědy na univerzitě v Teneesee, Knoxville. Její zaměření je převážně přístupnost informací a jejich vyhledávání, elektronické vydavatelství a informační věda. Vydala pět knih,více jak 200 článků a je držitelkou několika prestižních ocenění. Již 28 let píše sloupek Online Databáze pro Library Journal. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vzdělání a osobní život ==&lt;br /&gt;
Jako první vystudovala bakalářské studium angličtiny a historie na univerzitě Whittier v Californii (1974), poté vystudovala magistra Knihovnictví (Library science) na California State University, Fullerton (1976). Svůj doktorát z knihovnictví a informačních věd, obhájila na  University of Illinois at Urbana-Champaign (1984). Její práce se týkala ''Získávání informací z Fulltextové databáze článků''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Má za muže Dr. Geralda Lundeena, syna Andyho a kocoura jménem Humuhumu, pojmenovaného po Hawaiské rybě Humuhumunukunukuapua'a. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Publikované práce ==&lt;br /&gt;
=== Knihy ===&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Donald Ward KING. Communication patterns of engineers. Hoboken, NJ: John Wiley, 2004, x, 266 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Jung Soon RO. Full text databases. New York: Greenwood Press, 1990, xii, 251 p. ISBN 0313263035.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol. Issues in online database searching. Englewood, Colo.: Libraries Unlimited, 1989, xiv, 188 p. ISBN 0872877094.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Gerald W LUNDEEN. Managing your information: how to design and create a textual database on your microcomputer. New York: Neal-Schuman, 1988, xii, 226 p. ISBN 1555700233.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol, Brenda HITCHCOCK a Sara Ashley PILLOW. Use and users of electronic library resources: an overview and analysis of recent research studies. Washington, D.C.: Council on Library and Information Resources, 2003, vi, 66 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vybrané články ===&lt;br /&gt;
*Karen McClanahan, Lei Wu, Carol Tenopir and Donald W. King. “Embracing Change: Perceptions of E-Journals by University Faculty Members,” Submitted to Learned Publishing, May 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Carol Tenopir, Donald W. King, Sheri Edwards, Lei Wu. “Electronic Journals and Changes in Scholarly Article Seeking and Reading Patterns,” Aslib Proceedings: New Information Perspectives, 61 (1) February 2009: 5-32. DOI: 10.1108/00012530910932267&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tenopir C, Volentine R, King DW. Article and Book Reading Patterns of Scholars: Findings for Publishers. Learned Publishing. In Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Volentine R, Tenopir C. Value of Academic Reading and Value of the Library in Academics’ Own Words. Aslib Proceedings. In Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Donald W. King, Carol Tenopir, Songphan Choemprayong, and Lei Wu. “Scholarly Journal Information Seeking and Reading Patterns of Faculty at Five U.S. Universities,” Learned Publishing, 22 (2) April 2009: 126-144. DOI: 10.1087/2009208&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29533</id>
		<title>Carol Tenopir</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29533"/>
		<updated>2016-01-14T10:14:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Carol Tenopir ==&lt;br /&gt;
Je americká profesorka Informační vědy na univerzitě v Teneesee, Knoxville. Její zaměření je převážně přístupnost informací a jejich vyhledávání, elektronické vydavatelství a informační věda. Vydala pět knih,více jak 200 článků a je držitelkou několika prestižních ocenění. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vzdělání a osobní život ==&lt;br /&gt;
Jako první vystudovala bakalářské studium angličtiny a historie na univerzitě Whittier v Californii (1974), poté vystudovala magistra Knihovnictví (Library science) na California State University, Fullerton (1976). Svůj doktorát z knihovnictví a informačních věd, obhájila na  University of Illinois at Urbana-Champaign (1984). Její práce se týkala ''Získávání informací z Fulltextové databáze článků''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Má za muže Dr. Geralda Lundeena, syna Andyho a kocoura jménem Humuhumu, pojmenovaného po Hawaiské rybě Humuhumunukunukuapua'a. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Publikované práce ==&lt;br /&gt;
=== Knihy ===&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Donald Ward KING. Communication patterns of engineers. Hoboken, NJ: John Wiley, 2004, x, 266 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Jung Soon RO. Full text databases. New York: Greenwood Press, 1990, xii, 251 p. ISBN 0313263035.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol. Issues in online database searching. Englewood, Colo.: Libraries Unlimited, 1989, xiv, 188 p. ISBN 0872877094.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol a Gerald W LUNDEEN. Managing your information: how to design and create a textual database on your microcomputer. New York: Neal-Schuman, 1988, xii, 226 p. ISBN 1555700233.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TENOPIR, Carol, Brenda HITCHCOCK a Sara Ashley PILLOW. Use and users of electronic library resources: an overview and analysis of recent research studies. Washington, D.C.: Council on Library and Information Resources, 2003, vi, 66 p.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29532</id>
		<title>Carol Tenopir</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Carol_Tenopir&amp;diff=29532"/>
		<updated>2016-01-14T10:04:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: Založena nová stránka s textem „== Carol Tenopir == Je americká profesorka Informační vědy na univerzitě v Teneesee, Knoxville. Její zaměření je převážně přístupnost inform…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Carol Tenopir ==&lt;br /&gt;
Je americká profesorka Informační vědy na univerzitě v Teneesee, Knoxville. Její zaměření je převážně přístupnost informací a jejich vyhledávání, elektronické vydavatelství a informační věda. Vydala pět knih,více jak 200 článků a je držitelkou několika prestižních ocenění. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vzdělání a osobní život ==&lt;br /&gt;
Jako první vystudovala bakalářské studium angličtiny a historie na univerzitě Whittier v Californii (1974), poté vystudovala magistra Knihovnictví (Library science) na California State University, Fullerton (1976). Svůj doktorát z knihovnictví a informačních věd, obhájila na  University of Illinois at Urbana-Champaign (1984). Její práce se týkala ''Získávání informací z Fulltextové databáze článků''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Má za muže Dr. Geralda Lundeena, syna Andyho a kocoura jménem Humuhumu, pojmenovaného po Hawaiské rybě Humuhumunukunukuapua'a. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29358</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29358"/>
		<updated>2016-01-12T14:10:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na [[teorie aktivity| teorii aktivity]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal [[Lev Vygotsky]] v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti [[Aleksey Leontiev]] a [[Sergei Rubinstein]]. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve, či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Komunikace zprostředkovaná počítačem ===&lt;br /&gt;
Tento výzkum se zakládá hlavně na masivně rozšířených online multiplayerových hrách jako například [[World of Warcraft]]. Bonnie Nardi zkoumala interakci hráčů, jejich chování a vztahy uvnitř a vně hry. Aby její výzkumy nebyly pouze teoretické, sama začala hru hrát a aktivně se jí účastnila. V rámci tohoto výzkumu vyšla kniha ''My life as a Night Elf priest: An Anthropological Account of World of Warcraft'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;My Life as a Night Elf Priest&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.press.umich.edu/1597570/my_life_as_a_night_elf_priest&amp;lt;/ref&amp;gt; .Kniha zkoumá sociální aspekty hraní online videoher. Dotýká se také tématu závislosti nebo genderswappu. Někteří však tvrdí, že tato studie byla naprosto zbytečná a neměla být státem vůbec finančně podporována &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;UCI 'World of Warcraft' research squandered $3 million, critic says- OC Watchdog Blog: Orange County Register&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.ocregister.com/taxdollars/strong-477833-http-href.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační studia a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Pro knihovníky je profesorka známá a důležitá hlavně díky knize ''Information Ecologies: Using Technology With Heart'', kterou napsala spolu s [[Vicky O'day]]. V této knize pojednává o knihovnících jako o o základních kamenech informačního ekosystému, na kterém stojí náš svět a že žádný knihovník nedokáže být nahrazen inteligentním softwarem. Také tvrdí, že lidská kreativita a zkušenost může být technickými prostředky pouze podporována, nikoli nahrazena. Nardi nás navádí, abychom se stali kritickými uživateli technologií, využívali je zodpovědně a uvědomili si jaké mají psychologicko sociální důsledky pro náš další vývoj. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. My life as a night elf priest: an anthropological account of World of warcraft. Ann Arbor: University of Michigan Library, 2010, 236 p. Technologies of the imagination. ISBN 978-0-472-05098-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*KAPTELININ, Victor a Bonnie A NARDI. Acting with technology: activity theory and interaction design. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2006, 333 p. Acting with technology.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A a Vicki O'DAY. Information ecologies: using technology with heart. Cambridge: MIT Press, 1999, xi, 232 s. ISBN 0-262-64042-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. A small matter of programming: perspectives on end user computing. Cambridge, MA: MIT Press, 1993, xvi, 162 p. ISBN 0262140535.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TOM BOELLSTORFF [AND OTHERS] a [FOREWORD BY GEORGE MARCUS]. Ethnography and virtual worlds a handbook of method. Princeton: Princeton University Press, 2012. ISBN 9781400845286.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*LEONARDI, Paul M, Bonnie A NARDI a Jannis KALLINIKOS. Materiality and organizing: social interaction in a technological world. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 2012, xiv, 365 p. ISBN 0199664064.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
http://www.artifex.org/~bonnie/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Bonnie_Nardi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.darrouzet-nardi.net/bonnie/default.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Bonnie_Nardi&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29357</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29357"/>
		<updated>2016-01-12T14:05:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na [[teorie aktivity|teorii aktivity]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal [[Lev Vygotsky]] v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti [[Aleksey Leontiev]] a [[Sergei Rubinstein]]. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve, či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Komunikace zprostředkovaná počítačem ===&lt;br /&gt;
Tento výzkum se zakládá hlavně na masivně rozšířených online multiplayerových hrách jako například [[World of Warcraft]]. Bonnie Nardi zkoumala interakci hráčů, jejich chování a vztahy uvnitř a vně hry. Aby její výzkumy nebyly pouze teoretické, sama začala hru hrát a aktivně se jí účastnila. V rámci tohoto výzkumu vyšla kniha ''My life as a Night Elf priest: An Anthropological Account of World of Warcraft'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;My Life as a Night Elf Priest&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.press.umich.edu/1597570/my_life_as_a_night_elf_priest&amp;lt;/ref&amp;gt; .Kniha zkoumá sociální aspekty hraní online videoher. Dotýká se také tématu závislosti nebo genderswappu. Někteří však tvrdí, že tato studie byla naprosto zbytečná a neměla být státem vůbec finančně podporována &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;UCI 'World of Warcraft' research squandered $3 million, critic says- OC Watchdog Blog: Orange County Register&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.ocregister.com/taxdollars/strong-477833-http-href.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační studia a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Pro knihovníky je profesorka známá a důležitá hlavně díky knize ''Information Ecologies: Using Technology With Heart'', kterou napsala spolu s [[Vicky O'day]]. V této knize pojednává o knihovnících jako o o základních kamenech informačního ekosystému, na kterém stojí náš svět a že žádný knihovník nedokáže být nahrazen inteligentním softwarem. Také tvrdí, že lidská kreativita a zkušenost může být technickými prostředky pouze podporována, nikoli nahrazena. Nardi nás navádí, abychom se stali kritickými uživateli technologií, využívali je zodpovědně a uvědomili si jaké mají psychologicko sociální důsledky pro náš další vývoj. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. My life as a night elf priest: an anthropological account of World of warcraft. Ann Arbor: University of Michigan Library, 2010, 236 p. Technologies of the imagination. ISBN 978-0-472-05098-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*KAPTELININ, Victor a Bonnie A NARDI. Acting with technology: activity theory and interaction design. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2006, 333 p. Acting with technology.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A a Vicki O'DAY. Information ecologies: using technology with heart. Cambridge: MIT Press, 1999, xi, 232 s. ISBN 0-262-64042-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*NARDI, Bonnie A. A small matter of programming: perspectives on end user computing. Cambridge, MA: MIT Press, 1993, xvi, 162 p. ISBN 0262140535.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*TOM BOELLSTORFF [AND OTHERS] a [FOREWORD BY GEORGE MARCUS]. Ethnography and virtual worlds a handbook of method. Princeton: Princeton University Press, 2012. ISBN 9781400845286.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*LEONARDI, Paul M, Bonnie A NARDI a Jannis KALLINIKOS. Materiality and organizing: social interaction in a technological world. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 2012, xiv, 365 p. ISBN 0199664064.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
http://www.artifex.org/~bonnie/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Bonnie_Nardi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.darrouzet-nardi.net/bonnie/default.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Bonnie_Nardi&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29353</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29353"/>
		<updated>2016-01-12T13:41:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na [[teorii aktivity]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal [[Lev Vygotsky]] v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti [[Aleksey Leontiev]] a [[Sergei Rubinstein]]. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Komunikace zprostředkovaná počítačem ===&lt;br /&gt;
Tento výzkum se zakládá hlavně na masivně rozšířených online multiplayerových hrách jako například World of Warcraft. Bonnie Nardi zkoumala interakci hráčů, jejich chování a vztahy uvnitř a vně hry. Aby její výzkumy nebyly pouze teoretické, sama začala hru hrát a aktivně se jí účastnila. V rámci tohoto výzkumu vyšla kniha ''My life as a Night Elf priest: An Anthropological Account of World of Warcraft'' &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;My Life as a Night Elf Priest&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-12]. Dostupné z: http://www.press.umich.edu/1597570/my_life_as_a_night_elf_priest&amp;lt;/ref&amp;gt; .Kniha zkoumá sociální aspekty hraní online videoher. Dotýká se také tématu závislosti nebo genderswappu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační studia a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Pro knihovníky je profesorka známá a důležitá hlavně díky knize ''Information Ecologies: Using Technology With Heart'', kterou napsala spolu s [[Vicky O'day]]. V této knize pojednává o knihovnících jako o o základních kamenech&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29347</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29347"/>
		<updated>2016-01-12T13:23:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na [[teorii aktivity]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal [[Lev Vygotsky]] v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti [[Aleksey Leontiev]] a [[Sergei Rubinstein]]. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Komunikace zprostředkovaná počítačem ===&lt;br /&gt;
Tento výzkum se zakládá hlavně na masivně rozšířených online multiplayerových hrách jako například World of Warcraft. Bonnie Nardi zkoumala interakci hráčů, jejich chování a vztahy uvnitř a vně hry. Aby její výzkumy nebyly pouze teoretické, sama začala hru hrát a aktivně se jí účastnila. V rámci tohoto výzkumu vyšla kniha ''My life as a Night Elf priest: An Anthropological Account of World of Warcraft''.Kniha zkoumá sociální aspekty hraní online videoher. Dotýká se také tématu závislosti nebo genderswappu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29344</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29344"/>
		<updated>2016-01-12T11:53:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na teorii aktivity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal Lev Vygotsky v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti Aleksey Leontiev a Sergei Rubinstein. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Komunikace zprostředkovaná počítačem ===&lt;br /&gt;
Tento výzkum se zakládá hlavně na masivně rozšířených online multiplayerových hrách jako například World of Warcraft. Bonnie Nardi zkoumala interakci hráčů, jejich chování a vztahy uvnitř a vně hry. Aby její výzkumy nebyly pouze teoretické, sama začala hru hrát a aktivně se jí účastnila. V rámci tohoto výzkumu vyšla kniha My life as a Night Elf priest: An Anthropological Account of World of Warcraft.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29343</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29343"/>
		<updated>2016-01-12T11:44:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na teorii aktivity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal Lev Vygotsky v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti Aleksey Leontiev a Sergei Rubinstein. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Komunikace zprostředkovaná počítačem ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29342</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29342"/>
		<updated>2016-01-12T11:40:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na teorii aktivity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal Lev Vygotsky v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti Aleksey Leontiev a Sergei Rubinstein. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač). Bonnie Nardi utvořila několik interaktivních ploch, o kterých věří, že dokážou dále rozvíjet tento obor. Sama však uznává, že budou muset být dříve či později zcela zreorganizovány. Hlavně protože nedokáží vstřebat a reprodukovat flexibilitu lidské komunikace a všechny její prvky. Zatímco wiki stránky a blogy dokázaly zlepšit lidskou komunikaci, bude potřeba lepší technologie aby dokázala odrazit, zařadit a zorganizovat všechny stránky lidské komunikace a dokázala spolupracovat s ostatními designy.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29341</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29341"/>
		<updated>2016-01-12T11:33:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na teorii aktivity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Má tři děti. Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal Lev Vygotsky v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti Aleksey Leontiev a Sergei Rubinstein. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;br /&gt;
Je obor, který se zabývá interakcí a vztahy mezi produktem a jeho uživatelem. Největší důraz se přitom klade na interakci člověka a zařízení (mobil, počítač).&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29340</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29340"/>
		<updated>2016-01-12T11:27:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na teorii aktivity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &lt;br /&gt;
Má tři děti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii, kterou započal Lev Vygotsky v roce 1920. Poté v ní pokračovali a dále ji rozvíjeli jeho studenti Aleksey Leontiev a Sergei Rubinstein. Jedná se o teorii, která tvrdí, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Teoretici, kteří teorii aktivity zkoumali jí vždy testovali v praxi a věřili, že to je pouze výsledek teorie a ne samostatná činnost. Bonnie Nardi zkoumala hlavně, jak může být tato teorie z psychologického hlediska použita, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Interaktivní design ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29339</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29339"/>
		<updated>2016-01-12T11:16:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: /* Bonnie Nardi */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na teorii aktivity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Promovala na University of California v Berkeley. Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, byla zaměstnávána firmami jako Apple nebo Hewlett-Packard aby zkoumala chování zákazníků doma a v kancelářích. Je jednou z mála antropoložek, kterou zaměstnaly takto velké vysoko technologické firmy. V roce 1981 strávila rok v západní  Samoi, kde zkoumala vysoký počet narozených dětí. &lt;br /&gt;
Má tři děti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi pracuje na mnoha různých projektech a rozptyl její práce je veliký. &lt;br /&gt;
=== Teorie aktivity ===&lt;br /&gt;
Původně se jedná o ruskou teorii&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29338</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=29338"/>
		<updated>2016-01-12T11:02:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: Založena nová stránka s textem „== Bonnie Nardi == '''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and C…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bonnie Nardi ==&lt;br /&gt;
'''Na této stránce se pracuje.''' Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na teorii aktivity.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28891</id>
		<title>Znakový jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28891"/>
		<updated>2016-01-07T12:01:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Znakový jazyk == &lt;br /&gt;
Znakový jazyk je plnohodnotný, přirozený komunikační systém, vytvářený pomocí specifických vizuálně pohybových prostředků: tvary rukou, jejich pohyby a umístěním v prostoru, [[Mimika|mimikou]], pozicemi hlavy a horní částí trupu. Znakový jazyk se vytvářel spontánně v jednotlivých komunitách neslyšících a dále se rozvíjel. Znakový jazyk není univerzální, v každé zemi se liší. Uživateli znakového jazyka jsou převážně lidé se sluchovým postižením, jejich rodina a přátelé. Využívají ho i tlumočníci nebo lidé s poruchou řeči. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Terminologie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sign Language.svg|náhled|vpravo|Znakový jazyk]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:I love you in Sign Language or the number 19 in Finger Binary.jpg|náhled|vpravo|Americký znak pro &amp;quot;Miluji tě&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
* znakový jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znakovaný jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prstová abeceda&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znaková řeč&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znakový jazyk ===&lt;br /&gt;
Neslyšící mají v každé zemi svůj národní znakový jazyk, který je zcela nezávislý na jazyku dané země. Má vlastní gramatiku, syntax, slovní zásobu i neverbální složku jazyka. To, co se nám může jevit jako grimasy a škleby, je pro neslyšící totéž, jako například pro nás změna přízvuku či tón hlasu.Znakový jazyk může od ostatních jazyků slova přejímat, ale rozhodně je to nečiní na nich závislým. Znakové jazyky mají i vlastní dialekty. Povšimnout si toho můžeme například v českém znakovém jazyce, kdy rozdílně znakují pražští neslyšící, plzenští nebo ostravští. Existují i rasové odchylky, které můžeme zaznamenat především na starší generaci černošských neslyšících hlavně na jihu [[USA]]. Znakový jazyk se v každé zemi vytvářel samostatně, není univerzální. Jsou znakové jazyky, které se využívají ve více zemích, jako například americký znakový jazyk se využívá i v anglicky mluvící části Kanady. Existuje také Mezinárodní znakový systém, který je univerzální pro všechny země, avšak jej většina neslyšících neovládá. Využívá se na Deaflympiádě či při setkávání [[Světová federace neslyšících|Světové federace neslyšících]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znakovaný jazyk ===&lt;br /&gt;
Jedná se o umělý posunkový [[kód]], který byl uměle vytvořen, aby se slyšící lépe domluvili s neslyšícími. Tento kód je zcela závislý na jazyku dané země, přejímá od něj gramatiku a hlavně stavbu věty. Dobře jí rozumějí hlavně nedoslýchaví a poté neslyšící, kteří umějí perfektně odezírat. Tlumočník znakovaného jazyka větu zřetelně vyslovuje a současně ji doplňuje znaky se stejnou posloupností. Znakovaný jazyk se dá naučit snadněji, než znakový jazyk. Využívají ho hlavně slyšící rodiče neslyšících dětí a učitelé ve školách pro neslyšící, aby si žáci dokázali svým způsobem osvojit stavbu jazyka jejich země. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Prstová abeceda ===&lt;br /&gt;
Prstová abeceda samozřejmě také není žádným jazykem, ale souborem dohodnutých (a ustálených) posunků pro jednotlivá písmena abecedy ukazovaných jednou nebo oběma rukama. &amp;lt;ref&amp;gt;HRUBÝ, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obouruční prstovou abecedu využívají například i skauti a je obecně známá. Jednoruční abeceda se využívá pro hláskování cizích slov nebo slov, pro které znak neexistuje nebo ho neznáme. Komunikace pouze prstovou abecedou je však zdlouhavé a pro komunikaci s neslyšícím velmi problematické. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znaková řeč ===&lt;br /&gt;
Znaková řeč je [[zákonem o znakové řeči]] z roku 1998 definovaný termín, který obsahuje dva dorozumívací prostředky: český znakový jazyk a znakovanou češtinu.  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Oralismus ==&lt;br /&gt;
Orální metoda se zakládá na nepoužívání používání jakéhokoli znakování. Za každou cenu se snaží neslyšící naučit mluvit a slyšet, při absolutní hluchotě se snaží využívat odezírání ze rtů. Staví na tom, že znakující lidé jsou příliš odlišní a až příliš se podobají zvířatům. Tím, že je naučí mluvit a odezírat ze rtů, je navrátí zpátky na úroveň lidských bytostí. Zapřísáhlým oralistou byl například vynálezce [[Alexander Graham Bell]] Zde se můžete podívat na několik názorů, které o znakovém jazyce a jeho vyučování panovalo.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Řeč známková vůbec, je nejprimitivnější prostředek dorozumívací, má sloužiti pro vzdělávání hluchoněmých dětí, typu nejnižšího.''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V.Parma. Obzor hluchoněmých, roč. V,1.července 1923, str.2 &amp;lt;ref&amp;gt;HRUBÝ, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''(...)Dívaly se na mne jakoby říkaly &amp;quot;Tak ses na nás přišel podívat, na nás nebohé, na ta mladá stvoření, která vypadají jako lidé, ale lidmi jsou pouze z půlky. Přišel ses na nás podívat stejně, jako by ses šel podívat na něco podivného a zvláštního.&amp;quot;'' Lewis Dudley při návštěvě školy, kde se vyučoval znakový jazyk. &amp;lt;ref&amp;gt;BAYNTON, Douglas C. &amp;lt;i&amp;gt;Forbidden signs: American culture and the campaign against sign language&amp;lt;/i&amp;gt;. Chicago: University of Chicago Press, 1996, xi, 228 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1880 se na Milánském kongresu učitelů neslyšících rozhodlo, že orální metoda vzdělávání neslyšících by měla být preferována nad znaky.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Účastníci kongresu - berouce v úvahu nezpochybnitelnou nadřazenost mluvy nad znaky při znovu zařazování neslyšících do společnosti a ve snaze poskytnout jim perfektnější znalosti jazyka, prohlašují, že orální metoda musí být preferována nad znaky ve vzdělávání a výchově hluchoněmých.'' Ustanovení Milánského kongresu. &amp;lt;ref&amp;gt;HRUBÝ, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Znakový jazyk začal být velmi hrubě a totálně potlačován, zakazován a z většiny škol byl zcela vymýcen. Až v šedesátých letech 20. století se začaly objevovat výzkumy, které dokazovaly, že národní znakové jazyky jsou zcela plnohodnotné a na všech úrovních se vyrovnají jazykům mluveným. Neslyšící dnes využívají k dorozumívání majoritně znakový jazyk. Orální metoda výuky se využívá pouze u neslyšících se zbytky sluchu nebo u lidí ohluchlých. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
HRUBÝ, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s. ISBN 80-7216-096-6&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BAYNTON, Douglas C. Forbidden signs: American culture and the campaign against sign language. Chicago: University of Chicago Press, 1996, xi, 228 p. ISBN 0-226-03964-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HRUBÝ, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu 2. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s. ISBN 80-7216-075-3&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ARMSTRONG, David F a Sherman WILCOX. The gestural origin of language. New York: Oxford University Press, 2007, 151 p. ISBN 9780195163483.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HOMOLÁČ, Jiří. Komunikace neslyšících: sociolingvistika : (antologie textů). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1998, 161 s. ISBN 80-85899-40-x.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Znakov%C3%BD_jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www.spreadthesign.com/cz Video slovník znakových jazyků]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://ruce.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.cun.cz/ Česká Unie Neslyšících]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28890</id>
		<title>Znakový jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28890"/>
		<updated>2016-01-07T11:35:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Znakový jazyk == &lt;br /&gt;
Znakový jazyk je plnohodnotný, přirozený komunikační systém, vytvářený pomocí specifických vizuálně pohybových prostředků: tvary rukou, jejich pohyby umístěním v prostoru, [[Mimika|mimikou]], pozicemi hlavy a horní částí trupu. Znakový jazyk se vytvářel spontánně v jednotlivých komunitách neslyšících a dále se rozvíjel. Znakový jazyk není univerzální, v každé zemi se liší. Uživateli znakového jazyka jsou převážně lidé se sluchovým postižením, jejich rodina a přátelé. Využívají ho též i tlumočníci nebo lidé s poruchou řeči. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Terminologie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sign Language.svg|náhled|vpravo|Znakový jazyk]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:I love you in Sign Language or the number 19 in Finger Binary.jpg|náhled|vpravo|Americký znak pro &amp;quot;Miluji tě&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
* znakový jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znakovaný jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prstová abeceda&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znaková řeč&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znakový jazyk ===&lt;br /&gt;
Neslyšící mají v každé zemi svůj národní znakový jazyk, který je zcela nezávislý na jazyku dané země. Má vlastní gramatiku, syntax, slovní zásobu i neverbální složku jazyka. To, co se nám může jevit jako grimasy a škleby, je pro neslyšící totéž, jako například pro nás změna přízvuku či tón hlasu.Znakový jazyk může od ostatních jazyků slova přejímat, ale rozhodně je to nečiní na nich závislým. Znakové jazyky mají i vlastní dialekty. Povšimnout si toho můžeme například v českém znakovém jazyce, kdy rozdílně znakují pražští neslyšící, plzenští nebo ostravští. Existují i rasové odchylky, které můžeme zaznamenat především na starší generaci černošských neslyšících hlavně na jihu [[USA]]. Znakový jazyk se v každé zemi vytvářel samostatně, není univerzální. Jsou znakové jazyky, které se využívají ve více zemích jako například Americký znakový jazyk se využívá i v anglicky mluvící části Kanady. Existuje také Mezinárodní znakový systém, který je univerzální pro všechny země, avšak jej většina neslyšících neovládá. Využívá se na Deaflympiádě či při setkávání [[Světová federace neslyšících|Světové federace neslyšících]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znakovaný jazyk ===&lt;br /&gt;
Jedná se o umělý posunkový [[kód]], který byl uměle vytvořen, aby se slyšící lépe domluvili s neslyšícími. Tento kód je zcela závislý na jazyku dané země, přejímá od něj gramatiku a hlavně stavbu věty. Dobře jí rozumějí hlavně nedoslýchavý a poté neslyšící, kteří umějí perfektně odezírat. Tlumočník znakovaného jazyka větu zřetelně vyslovuje a současně ji doplňuje znaky se stejnou posloupností. Znakovaný jazyk se dá naučit snadněji, než znakový jazyk. Využívají ho hlavně slyšící rodiče neslyšících dětí a učitelé ve školách pro neslyšící, aby si žáci dokázali svým způsobem osvojit stavbu jazyka jejich země. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Prstová abeceda ===&lt;br /&gt;
Prstová abeceda samozřejmě také není žádným jazykem, ale souborem dohodnutých (a ustálených) posunků pro jednotlivá písmena abecedy ukazovaných jednou nebo oběma rukama. &amp;lt;ref&amp;gt;HRUBÝ, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obouruční prstovou abecedu využívají například i skautové a je obecně známá. Jednoruční abeceda se využívá pro hláskování cizích slov nebo slov, pro které znak neexistuje nebo ho neznáme. Komunikace pouze prstovou abecedou je však zdlouhavé a pro komunikaci s neslyšícím velmi problematické. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znaková řeč ===&lt;br /&gt;
Znaková řeč je [[zákonem o znakové řeči]] z roku 1998 definovaný termín, který obsahuje dva dorozumívací prostředky: český znakový jazyk a znakovanou češtinu.  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Oralismus ==&lt;br /&gt;
Orální metoda se zakládá na zákazu používání jakéhokoli znakování. Za každou cenu se snaží neslyšící naučit mluvit a slyšet, při absolutní hluchotě se snaží využívat odezírání ze rtů. Staví na tom, že znakující lidé jsou příliš odlišní a až příliš se podobají zvířatům. Tím, že je naučí mluvit a odezírat ze rtů, je navrátí zpátky na úroveň lidských bytostí. Zapřísáhlým oralistou byl například vynálezce [[Alexander Graham Bell]] Zde se můžete podívat na několik názorů, které o znakovém jazyce a jeho vyučování panovalo.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Řeč známková vůbec, je nejprimitivnější prostředek dorozumívací, má sloužiti pro vzdělávání hluchoněmých dětí, typu nejnižšího.''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V.Parma. Obzor hluchoněmých, roč. V,1.července 1923, str.2 &amp;lt;ref&amp;gt;HRUBÝ, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''(...)Dívaly se na mne jakoby říkali &amp;quot;Tak ses na nás přišel podívat, na nás nebohé, na ta mladá stvoření, která vypadají jako lidé, ale lidmi jsou pouze z půlky. Přišel ses na nás podívat stejně, jako by ses šel podívat na něco podivného a zvláštního.&amp;quot;'' Lewis Dudley při návštěvě školy, kde se vyučoval znakový jazyk. &amp;lt;ref&amp;gt;BAYNTON, Douglas C. &amp;lt;i&amp;gt;Forbidden signs: American culture and the campaign against sign language&amp;lt;/i&amp;gt;. Chicago: University of Chicago Press, 1996, xi, 228 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1880 se na Milánském kongresu učitelů neslyšících rozhodlo, že orální metoda vzdělávání neslyšících by měla být preferována nad znaky.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Účastníci kongresu - berouce v úvahu nezpochybnitelnou nadřazenost mluvy nad znaky při znovu zařazování neslyšících do společnosti a ve snaze poskytnout jim perfektnější znalosti jazyka, prohlašují, že orální metoda musí být preferována nad znaky ve vzdělávání a výchově hluchoněmých.'' Ustanovení Milánského kongresu. &amp;lt;ref&amp;gt;HRUBÝ, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Znakový jazyk začal být velmi hrubě a totálně potlačován, zakazován a z většiny škol byl zcela vymýcen. Až v šedesátých letech 20. století se začaly objevovat výzkumy, které dokazovaly, že národní znakové jazyky jsou zcela plnohodnotné a na všech úrovních se vyrovnají jazykům mluveným. Neslyšící dnes využívají k dorozumívání majoritně znakový jazyk. Orální metoda výuky se využívá pouze u neslyšících se zbytky sluchu nebo u lidí ohluchlých. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
HRUBÝ, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s. ISBN 80-7216-096-6&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BAYNTON, Douglas C. Forbidden signs: American culture and the campaign against sign language. Chicago: University of Chicago Press, 1996, xi, 228 p. ISBN 0-226-03964-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HRUBÝ, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu 2. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s. ISBN 80-7216-075-3&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ARMSTRONG, David F a Sherman WILCOX. The gestural origin of language. New York: Oxford University Press, 2007, 151 p. ISBN 9780195163483.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HOMOLÁČ, Jiří. Komunikace neslyšících: sociolingvistika : (antologie textů). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1998, 161 s. ISBN 80-85899-40-x.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Znakov%C3%BD_jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www.spreadthesign.com/cz Video slovník znakových jazyků]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://ruce.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.cun.cz/ Česká Unie Neslyšících]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28889</id>
		<title>Znakový jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28889"/>
		<updated>2016-01-07T10:28:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Znakový jazyk == &lt;br /&gt;
'''na této stránce se stále pracuje'''&lt;br /&gt;
Znakový jazyk je plnohodnotný, přirozený komunikační systém, vytvářený pomocí specifických vizuálně pohybových prostředků: tvary rukou, jejich pohyby umístěním v prostoru, [[Mimika|mimikou]], pozicemi hlavy a horní částí trupu. Znakový jazyk se vytvářel spontánně v jednotlivých komunitách neslyšících a dále se rozvíjel. Znakový jazyk není univerzální, v každé zemi se liší. Uživateli znakového jazyka jsou převážně lidé se sluchovým postižením, jejich rodina a přátelé. Využívají ho též i tlumočníci nebo lidé s poruchou řeči. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Terminologie ==&lt;br /&gt;
* znakový jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znakovaný jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prstová abeceda&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znaková řeč&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znakový jazyk ===&lt;br /&gt;
Neslyšící mají v každé zemi svůj národní znakový jazyk, který je zcela nezávislý na jazyku dané země. Má vlastní gramatiku, syntax, slovní zásobu i neverbální složku jazyka. To, co se nám může jevit jako grimasy a škleby, je pro neslyšící totéž, jako například pro nás změna přízvuku či tón hlasu.Znakový jazyk může od ostatních jazyků slova přejímat, ale rozhodně je to nečiní na nich závislým. Znakové jazyky mají i vlastní dialekty. Povšimnout si toho můžeme například v českém znakovém jazyce, kdy rozdílně znakují pražští neslyšící, plzenští nebo ostravští. Existují i rasové odchylky, které můžeme zaznamenat především na starší generaci černošských neslyšících hlavně na jihu USA. Znakový jazyk se v každé zemi vytvářel samostatně, není univerzální. Jsou znakové jazyky, které se využívají ve více zemích jako například Americký znakový jazyk se využívá i v anglicky mluvící části Kanady. Existuje také Mezinárodní znakový systém, který je univerzální pro všechny země, avšak jej většina neslyšících neovládá. Využívá se na Deaflympiádě či při setkávání [[Světová federace neslyšících|Světové federace neslyšících]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znakovaný jazyk ===&lt;br /&gt;
Jedná se o umělý posunkový kód, který byl uměle vytvořen, aby se slyšící lépe domluvili s neslyšícími. Tento kód je zcela závislý na jazyku dané země, přejímá od něj gramatiku a hlavně stavbu věty. Dobře jí rozumějí hlavně nedoslýchavý a poté neslyšící, kteří umějí perfektně odezírat. Tlumočník znakovaného jazyka větu zřetelně vyslovuje a současně ji doplňuje znaky se stejnou posloupností. Znakovaný jazyk se dá naučit snadněji, než znakový jazyk. Využívají ho hlavně slyšící rodiče neslyšících dětí a učitelé ve školách pro neslyšící, aby si žáci dokázali svým způsobem osvojit stavbu jazyka jejich země. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Prstová abeceda ===&lt;br /&gt;
Prstová abeceda samozřejmě také není žádným jazykem, ale souborem dohodnutých (a ustálených) posunků pro jednotlivá písmena abecedy ukazovaných jednou nebo oběma rukama. &amp;lt;ref&amp;gt;HRUBÝ, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obouruční prstovou abecedu využívají například i skautové a je obecně známá. Jednoruční abeceda se využívá pro hláskování cizích slov nebo slov, pro které znak neexistuje nebo ho neznáme. Komunikace pouze prstovou abecedou je však zdlouhavé a pro komunikaci s neslyšícím velmi problematické. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znaková řeč ===&lt;br /&gt;
Znaková řeč je [[zákonem o znakové řeči]] z roku 1998 definovaný termín, který obsahuje dva dorozumívací prostředky: český znakový jazyk a znakovanou češtinu.  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Oralismus ==&lt;br /&gt;
Orální metoda se zakládá na zákazu používání jakéhokoli znakování. Za každou cenu se snaží neslyšící naučit mluvit a slyšet, při absolutní hluchotě se snaží využívat odezírání ze rtů. Staví na tom, že znakující lidé jsou příliš odlišní a až příliš se podobají zvířatům. Tím, že je naučí mluvit a odezírat ze rtů je navrátí zpátky na úroveň lidských bytostí. V roce 1880 se na Milánském kongresu učitelů neslyšících rozhodlo, že orální metoda vzdělávání neslyšících by měla být preferována nad znaky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 ''Účastníci kongresu - berouce v úvahu nezpochybnitelnou nadřazenost mluvy nad znaky při znovu zařazování neslyšících do společnosti a ve snaze poskytnout jim perfektnější znalosti jazyka, prohlašují, že orální metoda musí být preferována nad znaky ve vzdělávání a výchově hluchoněmých.'' &amp;lt;ref&amp;gt;HRUBÝ, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999, 395 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Znakový jazyk začal být velmi hrubě a totálně potlačován, zakazován a z většiny škol byl zcela vymýcen.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28821</id>
		<title>Znakový jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28821"/>
		<updated>2016-01-06T11:03:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Znakový jazyk == &lt;br /&gt;
'''na této stránce se stále pracuje'''&lt;br /&gt;
Znakový jazyk je plnohodnotný, přirozený komunikační systém, vytvářený pomocí specifických vizuálně pohybových prostředků: tvary rukou, jejich pohyby umístěním v prostoru ,[[Mimika|mimikou]], pozicemi hlavy a horní částí trupu. Znakový jazyk se vytvářel spontánně v jednotlivých komunitách neslyšících a dále se rozvíjel. Znakový jazyk není univerzální, v každé zemi se liší. Uživateli znakového jazyka jsou převážně lidé se sluchovým postižením, jejich rodina a přátelé. Využívají ho též i tlumočníci nebo lidé s poruchou řeči. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
* znakový jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znakovaný jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prstová abeceda&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znaková řeč&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znakový jazyk ===&lt;br /&gt;
Neslyšící mají v každé zemi svůj národní znakový jazyk, který je zcela nezávislý na jazyku dané země. Má vlastní gramatiku, syntax, slovní zásobu i neverbální složku jazyka. To, co se nám může jevit jako grimasy a škleby, je pro neslyšící totéž, jako například pro nás změna přízvuku či tón hlasu.Znakový jazyk může od ostatních jazyků slova přejímat, ale rozhodně je to nečiní na nich závislým. Znakové jazyky mají i vlastní dialekty. Povšimnout si toho můžeme například v českém znakovém jazyce, kdy rozdílně znakují Pražští neslyšící, Plzenští nebo Ostravští. Existují i rasové odchylky, které můžeme zaznamenat především na starší generaci černošských neslyšících hlavně na jihu USA. Znakový jazyk se v každé zemi vytvářel samostatně, není univerzální. Jsou znakové jazyky, které se využívají ve více zemích jako například Americký znakový jazyk se využívá i v anglicky mluvící části Kanady. Existuje také Mezinárodní znakový systém, který je univerzální pro všechny země, avšak jej většina neslyšících neovládá. Využívá se na Deaflympiádě či při setkávání [[Světové federace neslyšících]].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28820</id>
		<title>Znakový jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28820"/>
		<updated>2016-01-06T10:55:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Znakový jazyk ==&lt;br /&gt;
Znakový jazyk je plnohodnotný, přirozený komunikační systém, vytvářený pomocí specifických vizuálně pohybových prostředků: tvary rukou, jejich pohyby umístěním v prostoru ,[[Mimika|mimikou]], pozicemi hlavy a horní částí trupu. Znakový jazyk se vytvářel spontánně v jednotlivých komunitách neslyšících a dále se rozvíjel. Znakový jazyk není univerzální, v každé zemi se liší. Uživateli znakového jazyka jsou převážně lidé se sluchovým postižením, jejich rodina a přátelé. Využívají ho též i tlumočníci nebo lidé s poruchou řeči. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
* znakový jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znakovaný jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prstová abeceda&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znaková řeč&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Znakový jazyk ===&lt;br /&gt;
Neslyšící mají v každé zemi svůj národní znakový jazyk, který je zcela nezávislý na jazyku dané země. Má vlastní gramatiku, syntax, slovní zásobu i neverbální složku jazyka. To, co se nám může jevit jako grimasy a škleby, je pro neslyšící totéž, jako například pro nás změna přízvuku či tón hlasu.Znakový jazyk může od ostatních jazyků slova přejímat, ale rozhodně je to nečiní na nich závislým. Znakové jazyky mají i vlastní dialekty. Povšimnout si toho můžeme například v českém znakovém jazyce, kdy rozdílně znakují Pražští neslyšící, Plzenští nebo Ostravští. Existují i rasové odchylky, které můžeme zaznamenat především na starší generaci černošských neslyšících hlavně na jihu USA. Znakový jazyk se v každé zemi vytvářel samostatně, není univerzální. Jsou znakové jazyky, které se využívají ve více zemích jako například Americký znakový jazyk se využívá i v anglicky mluvící části Kanady.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28819</id>
		<title>Znakový jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28819"/>
		<updated>2016-01-06T10:32:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Znakový jazyk ==&lt;br /&gt;
Znakový jazyk je plnohodnotný, přirozený komunikační systém, vytvářený pomocí specifických vizuálně pohybových prostředků: tvary rukou, jejich pohyby umístěním v prostoru ,[[Mimika|mimikou]], pozicemi hlavy a horní částí trupu. Znakový jazyk se vytvářel spontánně v jednotlivých komunitách neslyšících a dále se rozvíjel. Znakový jazyk není univerzální, v každé zemi se liší. Uživateli znakového jazyka jsou převážně lidé se sluchovým postižením, jejich rodina a přátelé. Využívají ho též i tlumočníci nebo lidé s poruchou řeči. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Terminologie ===&lt;br /&gt;
* znakový jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znakovaný jazyk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prstová abeceda&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* znaková řeč&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Znakový jazyk ====&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28818</id>
		<title>Znakový jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28818"/>
		<updated>2016-01-06T10:09:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Znakový jazyk ==&lt;br /&gt;
Znakový jazyk je plnohodnotný, přirozený komunikační systém, vytvářený pomocí specifických vizuálně pohybových prostředků: tvary rukou, jejich pohyby umístěním v prostoru ,[[Mimika|mimikou]], pozicemi hlavy a horní částí trupu. Znakový jazyk se vytvářel spontánně v jednotlivých komunitách neslyšících a dále se rozvíjel. Znakový jazyk není univerzální, v každé zemi se liší. Uživateli znakového jazyk jsou převážně lidé se sluchovým postižením, jejich rodina a přátelé. Využívají ho též i tlumočníci nebo lidé s poruchou řeči. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Historie ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28815</id>
		<title>Znakový jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znakov%C3%BD_jazyk&amp;diff=28815"/>
		<updated>2016-01-06T09:56:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: Založena nová stránka s textem „== Znakový jazyk ==&amp;lt;br /&amp;gt; Znakový jazyk je plnohodnotný, přirozený komunikační systém, vytvářený pomocí specifických vizuálně pohybových pr…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Znakový jazyk ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Znakový jazyk je plnohodnotný, přirozený komunikační systém, vytvářený pomocí specifických vizuálně pohybových prostředků:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
tvary rukou, jejich pohyby umístěním v prostoru , mimikou, pozicemi hlavy a horní částí trupu. Znakový jazyk se vytvářel spontánně v jednotlivých komunitách neslyšících a dále se rozvíjel. Znakový jazyk není univerzální, v každé zemi se liší. Uživateli znakového jazyk jsou převážně lidé se sluchovým postižením, jejich rodina a přátelé. Využívají ho též i tlumočníci nebo lidé s poruchou&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=27330</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=27330"/>
		<updated>2015-12-20T11:10:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Asa Don Dickinson; Emilia Currás; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey; Calvin Northrup Mooers;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Seymour Irving Taine; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[]] || [[]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] || ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=27328</id>
		<title>Mundaneum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=27328"/>
		<updated>2015-12-20T10:58:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Mundaneum, nebo-li také papírový google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve městě Mons.&lt;br /&gt;
=== '''Historie''' ===&lt;br /&gt;
Založeno v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. MUNDANEUM (Světový palác), &amp;quot;město všech znalostí&amp;quot; vzniklo za podpory Belgického státu v Bruselu. Fungovalo do roku 1922 (poté skončila podpora státu), nakonec se ho podařilo znovu otevřít, ale opět jen na omezenou dobu (do roku 1934, kdy knihovna měla už přes 15 mil. záznamů) a pak byl palác až do roku 1940 uzavřen (Belgie obsazena Němci). V prostorách Mundanea byla zřízena sbírka umění Třetí říše a Otletovo dílo bylo přesunuto do budovy Leopold Park, Mundaneum bylo zrekonstruováno a přístupné až do roku 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vytvořit centrální úložiště světových vědomostí, ve kterých by bylo možné neomezeně vyhledávat – za tímto účelem vytvořili speciální klasifikační systém:  [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC). Dnes je tento koncept právem považován za předchůdce internetu. Původní myšlenka byla ale původně daleko odvážnější – [[Mundaneum]] mělo být jen součástí obrovského komplexu, který by zahrnoval daleko víc, než jen světovou knihovnu. Součástí Světového města mělo být také světové muzeum, světová univerzita, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. &lt;br /&gt;
V anglických novinách bylo popsáno takto: &amp;lt;br /&amp;gt; [[Soubor:Drawers.jpg|náhled|vpravo|Archiv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Světové centrum organizuje sbírky celosvětového významu. Mezi tyto kolekce patří Mezinárodní muzeum, Mezinárodní knihovna, Mezinárodní bibliografický katalog a Univerzální archiv dokumentů. Tyto kolekce jsou součástí jednoho hromadného dokumentárního systému, sloužící jako encyklopedický záznam všeho lidského vědění, neskutečně velké skladiště knih, dokumentů, katalogů a vědeckých objektů. Založeno podle standartních metod, je utvářeno díky shromažďování všeho, co by mohli spoluúčastnící se organizace shromáždit nebo chtít zařadit. Blízce sjednocuje a koordinuje všechny jeho části a je obohaceno o duplikáty všech soukromých prací, kdekoli už byly nalezeny, tyto kolekce budou postupně utvářet celkové podvědomí a kompletně reprezentovat celý svět.'' (Union of International Associations, 1914, p. 116). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Visions of Xanadu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivy Mundanea obsahuje něco okolo 6 kilometrů dokumentů. Pokud nepočítáme soukromé sbírky [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a Henri La Fontaina a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných talířů a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Centre d'archives | Mundaneum&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;/ref&amp;gt; [[Soubor:Le Répertoire Bibliographique Universel vers 1900.jpg|náhled|vpravo|Zařazování v archivu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Dnes''' ===&lt;br /&gt;
Dnes prostory bývalého Mundanea fungují jako [http://expositions.mundaneum.org/en výstavní prostor] – na počest Paula Otleta a Henriho La Fontaina.&amp;lt;br /&amp;gt;  Jejich úkolem je zachovat a ochránit archiv Mundanea a prezentovat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. V roce 2015 byly jeho prostory kompletně renovovány a zpřístupněny i invalidům. &lt;br /&gt;
Systému vyhledávání v Mundaneu je dnes asi nejblíže princip [[wiki]], nejen veřejné [http://www.wikipedia.org wikipedie], ale například i systému, ve kterém je uložen tento text.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;nowiki&amp;gt;Odkazy&amp;lt;/nowiki&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=27324</id>
		<title>Mundaneum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=27324"/>
		<updated>2015-12-19T19:14:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Mundaneum, nebo-li také papírový google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve městě Mons.&lt;br /&gt;
=== '''Historie''' ===&lt;br /&gt;
Založeno v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. MUNDANEUM (Světový palác), &amp;quot;město všech znalostí&amp;quot; vzniklo za podpory Belgického státu v Bruselu. Fungovalo do roku 1922 (poté skončila podpora státu), nakonec se ho podařilo znovu otevřít, ale opět jen na omezenou dobu (do roku 1934, kdy knihovna měla už přes 15 mil. záznamů) a pak byl palác až do roku 1940 uzavřen (Belgie obsazena Němci). V prostorách Mundanea byla zřízena sbírka umění Třetí říše a Otletovo dílo bylo přesunuto do budovy Leopold Park, Mundaneum bylo zrekonstruováno a přístupné až do roku 1972.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vytvořit centrální úložiště světových vědomostí, ve kterých by bylo možné neomezeně vyhledávat – za tímto účelem vytvořili speciální klasifikační systém:  [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC). Dnes je tento koncept právem považován za předchůdce internetu. Původní myšlenka byla ale původně daleko odvážnější – [[Mundaneum]] mělo být jen součástí obrovského komplexu, který by zahrnoval daleko víc, než jen světovou knihovnu. Součástí Světového města mělo být také světové muzeum, světová univerzita, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. &lt;br /&gt;
V anglických novinách bylo popsáno takto: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Světové centrum organizuje sbírky celosvětového významu. Mezi tyto kolekce patří Mezinárodní muzeum, Mezinárodní knihovna, Mezinárodní bibliografický katalog a Univerzální archiv dokumentů. Tyto kolekce jsou součástí jednoho hromadného dokumentárního systému, sloužící jako encyklopedický záznam všeho lidského vědění, neskutečně velké skladiště knih, dokumentů, katalogů a vědeckých objektů. Založeno podle standartních metod, je utvářeno díky shromažďování všeho, co by mohli spoluúčastnící se organizace shromáždit nebo chtít zařadit. Blízce sjednocuje a koordinuje všechny jeho části a je obohaceno o duplikáty všech soukromých prací, kdekoli už byly nalezeny, tyto kolekce budou postupně utvářet celkové podvědomí a kompletně reprezentovat celý svět.'' (Union of International Associations, 1914, p. 116). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Visions of Xanadu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivy Mundanea obsahuje něco okolo 6 kilometrů dokumentů. Pokud nepočítáme soukromé sbírky [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a Henri La Fontaina a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných talířů a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Centre d'archives | Mundaneum&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Dnes''' ===&lt;br /&gt;
Dnes prostory bývalého Mundanea fungují jako [http://expositions.mundaneum.org/en výstavní prostor] – na počest Paula Otleta a Henriho La Fontaina.&amp;lt;br /&amp;gt;  Jejich úkolem je zachovat a ochránit archiv Mundanea a prezentovat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. V roce 2015 byly jeho prostory kompletně renovovány a zpřístupněny i invalidům. &lt;br /&gt;
Systému vyhledávání v Mundaneu je dnes asi nejblíže princip [[wiki]], nejen veřejné [http://www.wikipedia.org wikipedie], ale například i systému, ve kterém je uložen tento text.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;nowiki&amp;gt;Odkazy&amp;lt;/nowiki&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=27313</id>
		<title>Mundaneum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=27313"/>
		<updated>2015-12-19T13:39:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mundaneum, nebo-li také papírový google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve městě Mons.&lt;br /&gt;
=== '''Historie''' ===&lt;br /&gt;
Založeno v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. MUNDANEUM (Světový palác), &amp;quot;město všech znalostí&amp;quot; vzniklo za podpory Belgického státu v Bruselu. Fungovalo do roku 1922 (poté skončila podpora státu), nakonec se ho podařilo znovu otevřít, ale opět jen na omezenou dobu (do roku 1934, kdy knihovna měla už přes 15 mil. záznamů) a pak byl palác až do roku 1940 uzavřen (Belgie obsazena Němci). V prostorách Mundanea byla zřízena sbírka umění Třetí říše a Otletovo dílo bylo přesunuto do budovy Leopold Park, Mundaneum bylo zrekonstruováno a přístupné až do roku 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vytvořit centrální úložiště světových vědomostí, ve kterých by bylo možné neomezeně vyhledávat – za tímto účelem vytvořili speciální klasifikační systém:  [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC). Dnes je tento koncept právem považován za předchůdce internetu. Původní myšlenka byla ale původně daleko odvážnější – [[Mundaneum]] mělo být jen součástí obrovského komplexu, který by zahrnoval daleko víc, než jen světovou knihovnu. Součástí Světového města mělo být také světové muzeum, světová univerzita, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. &lt;br /&gt;
V anglických novinách bylo popsáno takto: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Světové centrum organizuje sbírky celosvětového významu. Mezi tyto kolekce patří Mezinárodní muzeum, Mezinárodní knihovna, Mezinárodní bibliografický katalog a Univerzální archiv dokumentů. Tyto kolekce jsou součástí jednoho hromadného dokumentárního systému, sloužící jako encyklopedický záznam všeho lidského vědění, neskutečně velké skladiště knih, dokumentů, katalogů a vědeckých objektů. Založeno podle standartních metod, je utvářeno díky shromažďování všeho, co by mohli spoluúčastnící se organizace shromáždit nebo chtít zařadit. Blízce sjednocuje a koordinuje všechny jeho části a je obohaceno o duplikáty všech soukromých prací, kdekoli už byly nalezeny, tyto kolekce budou postupně utvářet celkové podvědomí a kompletně reprezentovat celý svět.'' (Union of International Associations, 1914, p. 116). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Visions of Xanadu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivy Mundanea obsahuje něco okolo 6 kilometrů dokumentů. Pokud nepočítáme soukromé sbírky [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a Henri La Fontaina a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných talířů a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Centre d'archives | Mundaneum&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Dnes''' ===&lt;br /&gt;
Dnes prostory bývalého Mundanea fungují jako [http://expositions.mundaneum.org/en výstavní prostor] – na počest Paula Otleta a Henriho La Fontaina.&amp;lt;br /&amp;gt; Jejich úkolem je zachovat a ochránit archiv Mundanea a prezentovat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. &lt;br /&gt;
Systému vyhledávání v Mundaneu je dnes asi nejblíže princip [[wiki]], nejen veřejné [http://www.wikipedia.org wikipedie], ale například i systému, ve kterém je uložen tento text.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=27312</id>
		<title>Mundaneum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&amp;diff=27312"/>
		<updated>2015-12-19T13:33:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alzbeta.Cvrckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mundaneum, nebo-li také papírový google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve městě Mons.&lt;br /&gt;
=== '''Historie''' ===&lt;br /&gt;
Založeno v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a Henri La Fontainem. MUNDANEUM (Světový palác), &amp;quot;město všech znalostí&amp;quot; vzniklo za podpory Belgického státu v Bruselu. Fungovalo do roku 1922 (poté skončila podpora státu), nakonec se ho podařilo znovu otevřít, ale opět jen na omezenou dobu (do roku 1934, kdy knihovna měla už přes 15 mil. záznamů) a pak byl palác až do roku 1940 uzavřen (Belgie obsazena Němci). V prostorách Mundanea byla zřízena sbírka umění Třetí říše a Otletovo dílo bylo přesunuto do budovy Leopold Park, Mundaneum bylo zrekonstruováno a přístupné až do roku 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vytvořit centrální úložiště světových vědomostí, ve kterých by bylo možné neomezeně vyhledávat – za tímto účelem vytvořili speciální klasifikační systém:  [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC). Dnes je tento koncept právem považován za předchůdce internetu. Původní myšlenka byla ale původně daleko odvážnější – [[Mundaneum]] mělo být jen součástí obrovského komplexu, který by zahrnoval daleko víc, než jen světovou knihovnu. Součástí Světového města mělo být také světové muzeum, světová univerzita, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. &lt;br /&gt;
V anglických novinách bylo popsáno takto: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Světové centrum organizuje sbírky celosvětového významu. Mezi tyto kolekce patří Mezinárodní muzeum, Mezinárodní knihovna, Mezinárodní bibliografický katalog a Univerzální archiv dokumentů. Tyto kolekce jsou součástí jednoho hromadného dokumentárního systému, sloužící jako encyklopedický záznam všeho lidského vědění, neskutečně velké skladiště knih, dokumentů, katalogů a vědeckých objektů. Založeno podle standartních metod, je utvářeno díky shromažďování všeho, co by mohli spoluúčastnící se organizace shromáždit nebo chtít zařadit. Blízce sjednocuje a koordinuje všechny jeho části a je obohaceno o duplikáty všech soukromých prací, kdekoli už byly nalezeny, tyto kolekce budou postupně utvářet celkové podvědomí a kompletně reprezentovat celý svět.'' (Union of International Associations, 1914, p. 116). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Visions of Xanadu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivy Mundanea obsahuje něco okolo 6 kilometrů dokumentů. Pokud nepočítáme soukromé sbírky [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a Henri La Fontaina a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných talířů a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Centre d'archives | Mundaneum&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Dnes''' ===&lt;br /&gt;
Dnes prostory bývalého Mundanea fungují jako [http://expositions.mundaneum.org/en výstavní prostor] – na počest Paula Otleta a Henriho La Fontaina.&amp;lt;br /&amp;gt; Jejich úkolem je zachovat a ochránit archiv Mundanea a prezentovat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. &lt;br /&gt;
Systému vyhledávání v Mundaneu je dnes asi nejblíže princip [[wiki]], nejen veřejné [http://www.wikipedia.org wikipedie], ale například i systému, ve kterém je uložen tento text.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Mundaneum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://archives.mundaneum.org/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alzbeta.Cvrckova</name></author>
		
	</entry>
</feed>