<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Andrea.Vasilova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Andrea.Vasilova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Andrea.Vasilova"/>
	<updated>2026-04-20T17:41:05Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=42754</id>
		<title>Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=42754"/>
		<updated>2017-01-19T20:17:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
''Stáří je naše budoucnost – osobní i profesní''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou silnou cílovou skupinou, na kterou knihovny směřují své služby. Obecně se dá konstatovat, že senioři tvoří cca 30% uživatelů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny jsou si tohoto faktu vědomy a své služby seniorům samozřejmě nabízejí a poskytují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Služby seniorům ==&lt;br /&gt;
Senioři v knihovnách mají možnost využívat nejen tradiční knihovnické služby. Mnoho knihoven umožňuje seniorům získávat vědomosti a [[Znalosti, vědění a knihovnictví/old|znalosti]] spojené s novými [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]], a tak podporovat integraci seniorů do [[informační společnost|informační společnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihovny služby seniorům koncipují specifickým způsobem. Proto by knihovna, jež chce být považována za přátelskou k seniorům, měla splňovat některé parametry. Tyto parametry jsou považovány za základ dobrých služeb knihoven seniorům.&lt;br /&gt;
Pro seniory není potřeba v knihovně budovat speciální fond. Výjimku tvoří senioři se smyslovým, fyzickým či mentálním handicapem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Registrace do knihovny za zvýhodněnou cenu''' - Senioři se většinou ocitnou ve skromnějších podmínkách, po opuštění pracovního procesu. A právě senioři jsou z hlediska materiálního zabezpečení skupinou, jež potřebuje sociální solidaritu. Tato solidarita je v různé míře součástí národních politik většiny evropských států včetně ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Asistenční služba''' - V každé knihovně, která je přátelská k seniorům, by měla/y pracovat kontaktní osoba/y (zaměstnanec/zaměstnanci) se  specializací na práci se seniory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dálkové služby''' - Knihovna využívá všech prostředků vzdálené komunikace, nabízí dálkové služby. Jedná se o e-mailovou komunikaci, SKYPE, ICQ, ev. komunikaci prostřednictvím sociálních sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Služba doručování výpůjček do domu''' - Službou lze poskytovat donášku, dovážku, případně zásilku. Vždy záleží na možnostech knihovny. Doporučeným intervalem pro pravidelné doručování dokumentů je cca 1měsíc, vždy stejný konkrétní den v týdnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Př. Městská knihovna Slavoj Dvůr Králové nad Labem&amp;lt;ref name=&amp;quot;slavoj&amp;quot;&amp;gt;Služby: rozvoz dokumentu. Slavoj.cz [online]. ©2014 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.slavoj.cz/sluzby/rozvoz-dokumentu.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Vhodné fyzické a technické podmínky''' - [[Knihovny a informační instituce|knihovna]] vytváří vhodné fyzické a technické podmínky a opatření umožňující samostatný pohyb a pobyt uživatelům – seniorům.  Př. Bezbariérový přístup do knihovny, vhodně osvětlit přístupové cesty, snadné otevírání dveří do budovy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Web pro seniory''' - Webové rozhraní knihovny musí splňovat pravidla přístupnosti podle metodiky WCAG 2.0. Cílem je, aby se senior mohl samostatně dostat k informacím uvedeným na stránkách, aniž by byl znevýhodněn možným zhoršením senzorických, motorických či kognitivních schopností. Webové stránky musí samozřejmě dodržovat všechny další obecně platná pravidla: dobrou strukturu, přehlednost, srozumitelnou navigaci, na hlavní stránce poskytovat dostatečné informace o chodu knihovny, a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihovna Rakovník&amp;lt;ref name=&amp;quot;rakovník&amp;quot;&amp;gt;Senioři. Knihovna-rakovnik.cz [online]. ©2011 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovna-rakovnik.cz/seniori/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Spolupráce a propagace''' - Knihovna spolupracuje s organizacemi, které se věnují práci se seniory zejména na místní a regionální úrovni. Jedná se zejména o domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, církevní a charitativní zařízení, denní stacionáře, zájmová sdružení, kluby seniorů, atd. Knihovna spolupracuje s ostatními knihovnami na regionální i celostátní úrovni, které se věnují práci se seniory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Př. www. Seniorum.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;seniorum&amp;quot;&amp;gt;Seniorum [online]. ©2008-2009 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, sedesatka.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedesatka&amp;quot;&amp;gt;Šedesátka. Sedesatka.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.sedesatka.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;Portál vzdělávání seniorů. E-senior.czu.cz [online]. ©2013-2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://e-senior.czu.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělávací aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna přátelská k seniorům má široké pole působnosti, pořádá aktivizační programy pro seniory, především vzdělávací. Nabízí se pestrá paleta aktivit, které napomáhají aktivizaci seniorů a jejich zapojení do činností prospěšných jim i společnosti. Minimálním požadavkem je Virtuální Univerzita 3. věku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V) ===&lt;br /&gt;
VU3V je distanční forma U3V. Výuka je rozšířena i do míst, ve kterých není vysoká škola a nabídnou tak možnost zájmového vzdělávání seniorům. Vzdělávání je založeno na informačních a komunikačních technologiích. Základ semestrálních kurzů je tvořen multimediálními přednáškami vedenými akademickými pracovníky. Výuka VU3V zahrnuje skupinové přednášky, samostatné testy, komunikaci s lektorem a další aktivity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; př. www.e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Univerzity třetího věku (U3V) ===&lt;br /&gt;
Jsou specifickou součástí celoživotního vzdělávání. Poskytují občanům seniorského věku vzdělání na vysokoškolské úrovni. U3V musí být garantovány univerzitou nebo soukromou vysokou školou. Vzdělávání na U3V je založeno na osobním rozvoji, nemají nárok na vysokoškolský titul. Účastníci kurzů mají statut posluchače univerzity. Vyučujícími jsou vysokoškolští učitelé, profesoři, docenti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Knihovna Kroměřížska&amp;lt;ref name=&amp;quot;kroměříž&amp;quot;&amp;gt;Služby: vzdělávání. Knihkm.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihkm.cz/sluzby/vzdelavani/univerzita-iii-veku.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akademie třetího věku (A3V) ===&lt;br /&gt;
A3V je středně náročná forma zájmového vzdělávání s volnější tematickou strukturou (nemusí jít o ucelené studijní programy). Kromě přednášek a diskuzí se pořádají i různé aktivity, např. exkurze, práce v zájmových kroužcích. Lektory bývají pedagogové středních i vysokých škol, odborníci z praxe. Výuka probíhá v krátkodobých nebo dlouhodobých cyklech (semestrech). Potvrzení o absolutoriu se vydává na základě prezence. Podmínkou přijetí ke studiu je zájem, odevzdání vyplněné přihlášky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Kulturní akademie třetího věku. Kjm.cz [online]. 2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/ka3v2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Volné vzdělávací tematické cykly pro seniory ===&lt;br /&gt;
Tyto cykly se blíží A3V, jsou však ještě volněji koncipované a tematicky rozptýlené, účast je nepravidelná, účastníci obvykle netvoří ucelenou skupinu, třídu, vybírají si jen jednotlivá témata. Formálně jde nejčastěji o přednášky spojené se závěrečnou diskuzí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Městská knihovna Velké Meziříčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kurzy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o ucelený soubor přednášek, seminářů, cvičení atd. spojených společným tématem a obvykle také osobou vyučujících. Bývají ukončeny ústní zkouškou, písemným testem, může být i praktické ověřování. Zásadní pro účastníka bývá účast na celém kurzu. Po absolvování kurzu získává účastník obvykle osvědčení či certifikát. Knihovny nejčastěji pořádají kurzy počítačových/digitálních dovedností, tj. základy práce s PC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Př. Městská knihvona Český Těšín&amp;lt;ref name=&amp;quot;těšín&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Počítačové kurzy. Knihovnatesin.cz [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovnatesin.cz/pocitacove-kurzy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jazykové kurzy'' - př. Městská knihovna Dobříš, Městská knihovna Humpolec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Občanské vzdělávání'' - ekonomická gramotnost, péče o zdraví aj. Př. Městská knihovna Chrudim&amp;lt;ref name=&amp;quot;chrudim&amp;quot;&amp;gt;Pro seniory. Knihovna-cr.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.knihovna-cr.cz/pro-seniory.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Rukodělné kurzy'' - jsou orientované na různé druhy ručních prací, často oživující polozapomenuté techniky, př. paličkování. Nejčastějšími účastníky bývají ženy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Výtvarné kurzy'' - od kurzů malby a kresby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Př. Městská knihovna Sedlčany&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akce ==&lt;br /&gt;
* '''Trénování paměti''' - V těchto kurzech vznikají mezi účastníky užší přátelské vztahy. Po absolvování prvních lekcí odkládají ostych, úspěchy ostatních i vlastní je inspirují k dalším výkonům. Ochotněji a lépe plní domácí úkoly. Senioři dostanou návod na to, jak si lépe zapamatovat, lépe se soustředit na všední úkoly, jak zvládnout mimořádné události. př. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana&amp;lt;ref name=&amp;quot;paměť&amp;quot;&amp;gt;Trénování paměti pro seniory. Knihovnabbb.cz [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z:http://www.knihovnabbb.cz/trenovani-pameti-pro-seniory.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kulturní, poznávací a společenské akce''' - Při realizaci a plánování aktivit je třeba se seniory spolupracovat, aby nebyli jen účastníky, ale aktivně se na programem podíleli. Např. besedy, divadelní představení, literární večery, koncerty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kluby seniorů''' - Jsou neformální platformou. Senioři se nemusí přihlašovat ani chodit na akce pravidelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Senioři píší Wikipedii, KMO Ostrava-Michálkovice 3.jpg|thumb|vpravo|Senioři píší Wikipedii]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Pohybové aktivity pro seniory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Senioři píší Wikipedii''' - Senioři jako tvůrci a zejména korektoři wikipedie. Zájem je velký, díky jejich celoživotním zkušenostem a znalostem. př. Knihovna Přerov&amp;lt;ref name=&amp;quot;prerov&amp;quot;&amp;gt;Senioři píší Wikipedii. Knihovnaprerov.cz [online]. ©2015 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://knihovnaprerov.cz/aktuality/akce/197-seniori-pisi-wikipedii.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Reminiscenční techniky (práce se vzpomínkami)''' - Tyto techniky pomáhají v terapeutické rovině, v knihovnách však jde o tzv. oddechovou úroveň. Účastníci jsou podněcováni ke vzpomínkám a diskuzi o minulosti. Jde o společenskou interakcí v příjemném prostředí. Vzpomínky pomáhají posílit paměť seniorů, rozvíjet jejich kreativitu, překonat pocity izolace. Podle počtu osob jsou buď individuální nebo skupinové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna pořádá cílené mezigenerační/integrační aktivity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Senioři čtou dětem ===&lt;br /&gt;
Senioři čtou dětem z MŠ, event.1. stupně ZŠ. Senior je v roli „lektora“. Nejobvyklejším příkladem jsou tzv. pohádkové babičky (dědečkové), kteří pravidelně ve vyhrazených hodinách předčítají dětem. př. Portál pro aktivní seniory www.i60.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;čtení&amp;quot;&amp;gt;Babičky a dědečkové opět čtou dětem. Www.i60.cz [online]. ©2015 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.i60.cz/clanek/detail/9306/babicky-a-dedeckove-opet-ctou-detem.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Děti/adolescenti===&lt;br /&gt;
Děti/adolescenti čtou seniorům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Masarykova veřejná knihovna Vsetín&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsetín&amp;quot;&amp;gt;Knihovna Vsetín. Mvk.cz [online]. 2008 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.mvk.cz/knihovna/vsetin/vypis-akci-10065/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&lt;br /&gt;
* MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Slu%C5%BEby_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihoven Služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/U%C5%BEivatel_a_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99_v_knihovn%C4%9B Uživatel a čtenář v knihovně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Služby, senioři, čtení,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=42455</id>
		<title>Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=42455"/>
		<updated>2017-01-16T21:22:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
''Stáří je naše budoucnost – osobní i profesní''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou silnou cílovou skupinou, na kterou knihovny směřují své služby. Obecně se dá konstatovat, že senioři tvoří cca 30% uživatelů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny jsou si tohoto faktu vědomy a své služby seniorům samozřejmě nabízejí a poskytují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Služby seniorům ==&lt;br /&gt;
Senioři v knihovnách mají možnost využívat nejen tradiční knihovnické služby. Mnoho knihoven umožňuje seniorům získávat vědomosti a [[Znalosti, vědění a knihovnictví/old|znalosti]] spojené s novými [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]], a tak podporovat integraci seniorů do [[informační společnost|informační společnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihovny služby seniorům koncipují specifickým způsobem. Proto by knihovna, jež chce být považována za přátelskou k seniorům, měla splňovat některé parametry. Tyto parametry jsou považovány za základ dobrých služeb knihoven seniorům.&lt;br /&gt;
Pro seniory není potřeba v knihovně budovat speciální fond. Výjimku tvoří senioři se smyslovým, fyzickým či mentálním handicapem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Registrace do knihovny za zvýhodněnou cenu''' - Senioři se většinou ocitnou ve skromnějších podmínkách, po opuštění pracovního procesu. A právě senioři jsou z hlediska materiálního zabezpečení skupinou, jež potřebuje sociální solidaritu. Tato solidarita je v různé míře součástí národních politik většiny evropských států včetně ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Asistenční služba''' - V každé knihovně, která je přátelská k seniorům, by měla/y pracovat kontaktní osoba/y (zaměstnanec/zaměstnanci) se  specializací na práci se seniory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dálkové služby''' - Knihovna využívá všech prostředků vzdálené komunikace, nabízí dálkové služby. Jedná se o e-mailovou komunikaci, SKYPE, ICQ, ev. komunikaci prostřednictvím sociálních sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Služba doručování výpůjček do domu''' - Službou lze poskytovat donášku, dovážku, případně zásilku. Vždy záleží na možnostech knihovny. Doporučeným intervalem pro pravidelné doručování dokumentů je cca 1měsíc, vždy stejný konkrétní den v týdnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Př. Městská knihovna Slavoj Dvůr Králové nad Labem&amp;lt;ref name=&amp;quot;slavoj&amp;quot;&amp;gt;Služby: rozvoz dokumentu. Slavoj.cz [online]. ©2014 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.slavoj.cz/sluzby/rozvoz-dokumentu.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Vhodné fyzické a technické podmínky''' - [[Knihovny a informační instituce|knihovna]] vytváří vhodné fyzické a technické podmínky a opatření umožňující samostatný pohyb a pobyt uživatelům – seniorům.  Př. Bezbariérový přístup do knihovny, vhodně osvětlit přístupové cesty, snadné otevírání dveří do budovy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Web pro seniory''' - Webové rozhraní knihovny musí splňovat pravidla přístupnosti podle metodiky WCAG 2.0. Cílem je, aby se senior mohl samostatně dostat k informacím uvedeným na stránkách, aniž by byl znevýhodněn možným zhoršením senzorických, motorických či kognitivních schopností. Webové stránky musí samozřejmě dodržovat všechny další obecně platná pravidla: dobrou strukturu, přehlednost, srozumitelnou navigaci, na hlavní stránce poskytovat dostatečné informace o chodu knihovny, a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihovna Rakovník&amp;lt;ref name=&amp;quot;rakovník&amp;quot;&amp;gt;Senioři. Knihovna-rakovnik.cz [online]. ©2011 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovna-rakovnik.cz/seniori/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Spolupráce a propagace''' - Knihovna spolupracuje s organizacemi, které se věnují práci se seniory zejména na místní a regionální úrovni. Jedná se zejména o domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, církevní a charitativní zařízení, denní stacionáře, zájmová sdružení, kluby seniorů, atd. Knihovna spolupracuje s ostatními knihovnami na regionální i celostátní úrovni, které se věnují práci se seniory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Př. www. Seniorum.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;seniorum&amp;quot;&amp;gt;Seniorum [online]. ©2008-2009 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, sedesatka.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedesatka&amp;quot;&amp;gt;Šedesátka. Sedesatka.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.sedesatka.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;Portál vzdělávání seniorů. E-senior.czu.cz [online]. ©2013-2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://e-senior.czu.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělávací aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna přátelská k seniorům má široké pole působnosti, pořádá aktivizační programy pro seniory, především vzdělávací. Nabízí se pestrá paleta aktivit, které napomáhají aktivizaci seniorů a jejich zapojení do činností prospěšných jim i společnosti. Minimálním požadavkem je Virtuální Univerzita 3. věku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V) ===&lt;br /&gt;
VU3V je distanční forma U3V. Výuka je rozšířena i do míst, ve kterých není vysoká škola a nabídnou tak možnost zájmového vzdělávání seniorům. Vzdělávání je založeno na informačních a komunikačních technologiích. Základ semestrálních kurzů je tvořen multimediálními přednáškami vedenými akademickými pracovníky. Výuka VU3V zahrnuje skupinové přednášky, samostatné testy, komunikaci s lektorem a další aktivity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; př. www.e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Univerzity třetího věku (U3V) ===&lt;br /&gt;
Jsou specifickou součástí celoživotního vzdělávání. Poskytují občanům seniorského věku vzdělání na vysokoškolské úrovni. U3V musí být garantovány univerzitou nebo soukromou vysokou školou. Vzdělávání na U3V je založeno na osobním rozvoji, nemají nárok na vysokoškolský titul. Účastníci kurzů mají statut posluchače univerzity. Vyučujícími jsou vysokoškolští učitelé, profesoři, docenti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Knihovna Kroměřížska&amp;lt;ref name=&amp;quot;kroměříž&amp;quot;&amp;gt;Služby: vzdělávání. Knihkm.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihkm.cz/sluzby/vzdelavani/univerzita-iii-veku.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akademie třetího věku (A3V) ===&lt;br /&gt;
A3V je středně náročná forma zájmového vzdělávání s volnější tematickou strukturou (nemusí jít o ucelené studijní programy). Kromě přednášek a diskuzí se pořádají i různé aktivity, např. exkurze, práce v zájmových kroužcích. Lektory bývají pedagogové středních i vysokých škol, odborníci z praxe. Výuka probíhá v krátkodobých nebo dlouhodobých cyklech (semestrech). Potvrzení o absolutoriu se vydává na základě prezence. Podmínkou přijetí ke studiu je zájem, odevzdání vyplněné přihlášky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Kulturní akademie třetího věku. Kjm.cz [online]. 2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/ka3v2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Volné vzdělávací tematické cykly pro seniory ===&lt;br /&gt;
Tyto cykly se blíží A3V, jsou však ještě volněji koncipované a tematicky rozptýlené, účast je nepravidelná, účastníci obvykle netvoří ucelenou skupinu, třídu, vybírají si jen jednotlivá témata. Formálně jde nejčastěji o přednášky spojené se závěrečnou diskuzí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Městská knihovna Velké Meziříčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kurzy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o ucelený soubor přednášek, seminářů, cvičení atd. spojených společným tématem a obvykle také osobou vyučujících. Bývají ukončeny ústní zkouškou, písemným testem, může být i praktické ověřování. Zásadní pro účastníka bývá účast na celém kurzu. Po absolvování kurzu získává účastník obvykle osvědčení či certifikát. Knihovny nejčastěji pořádají kurzy počítačových/digitálních dovedností, tj. základy práce s PC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Př. Městská knihvona Český Těšín&amp;lt;ref name=&amp;quot;těšín&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Počítačové kurzy. Knihovnatesin.cz [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovnatesin.cz/pocitacove-kurzy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jazykové kurzy'' - př. Městská knihovna Dobříš, Městská knihovna Humpolec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Občanské vzdělávání'' - ekonomická gramotnost, péče o zdraví aj. Př. Městská knihovna Chrudim&amp;lt;ref name=&amp;quot;chrudim&amp;quot;&amp;gt;Pro seniory. Knihovna-cr.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.knihovna-cr.cz/pro-seniory.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Rukodělné kurzy'' - jsou orientované na různé druhy ručních prací, často oživující polozapomenuté techniky, př. paličkování. Nejčastějšími účastníky bývají ženy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Výtvarné kurzy'' - od kurzů malby a kresby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Př. Městská knihovna Sedlčany&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akce ==&lt;br /&gt;
* '''Trénovní paměti''' - V těchto kurzech vznikají mezi účastníky užší přátelské vztahy. Po absolvování prvních lekcí odkládají ostych, úspěchy ostatních i vlastní je inspirují k dalším výkonům. Ochotněji a lépe plní domácí úkoly. Senioři dostanou návod na to, jak si lépe zapamatovat, lépe se soustředit na všední úkoly, jak zvládnout mimořádné události. př. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana&amp;lt;ref name=&amp;quot;paměť&amp;quot;&amp;gt;Trénování paměti pro seniory. Knihovnabbb.cz [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z:http://www.knihovnabbb.cz/trenovani-pameti-pro-seniory.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kulturní, poznávací a společenské akce''' - Při realizaci a plánování aktivit je třeba se seniory spolupracovat, aby nebyli jen účastníky, ale aktivně se na programem podíleli. Např. besedy, divadelní představení, literární večery, koncerty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kluby seniorů''' - Jsou neformální platformou. Senioři se nemusí přihlašovat ani chodit na akce pravidelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Senioři píší Wikipedii, KMO Ostrava-Michálkovice 3.jpg|thumb|vpravo|Senioři píší Wikipedii]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Pohybové aktivity pro seniory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Senioři píší Wikipedii''' - Senioři jako tvůrci a zejména korektoři wikipedie. Zájem je velký, díky jejich celoživotním zkušenostem a znalostem. př. Knihovna Přerov&amp;lt;ref name=&amp;quot;prerov&amp;quot;&amp;gt;Senioři píší Wikipedii. Knihovnaprerov.cz [online]. ©2015 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://knihovnaprerov.cz/aktuality/akce/197-seniori-pisi-wikipedii.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Reminiscenční techniky (práce se vzpomínkami)''' - Tyto techniky pomáhají v terapeutické rovině, v knihovnách však jde o tzv. oddechovou úroveň. Účastníci jsou podněcováni ke vzpomínkám a diskuzi o minulosti. Jde o společenskou interakcí v příjemném prostředí. Vzpomínky pomáhají posílit paměť seniorů, rozvíjet jejich kreativitu, překonat pocity izolace. Podle počtu osob jsou buď individuální nebo skupinové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna pořádá cílené mezigenerační/integrační aktivity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Senioři čtou dětem ===&lt;br /&gt;
Senioři čtou dětem z MŠ, event.1. stupně ZŠ. Senior je v roli „lektora“. Nejobvyklejším příkladem jsou tzv. pohádkové babičky (dědečkové), které pravidelně ve vyhrazených hodinách předčítají dětem. př. Portál pro aktivní seniory www.i60.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;čtení&amp;quot;&amp;gt;Babičky a dědečkové opět čtou dětem. Www.i60.cz [online]. ©2015 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.i60.cz/clanek/detail/9306/babicky-a-dedeckove-opet-ctou-detem.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Děti/adolescenti===&lt;br /&gt;
Děti/adolescenti čtou seniorům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Masarykova veřejná knihovna Vsetín&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsetín&amp;quot;&amp;gt;Knihovna Vsetín. Mvk.cz [online]. 2008 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.mvk.cz/knihovna/vsetin/vypis-akci-10065/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&lt;br /&gt;
* MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Slu%C5%BEby_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihoven Služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/U%C5%BEivatel_a_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99_v_knihovn%C4%9B Uživatel a čtenář v knihovně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Služby, senioři, čtení,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=40902</id>
		<title>Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=40902"/>
		<updated>2016-12-29T19:27:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
''Stáří je naše budoucnost – osobní i profesní''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou silnou cílovou skupinou, na kterou knihovny směřují své služby. Obecně se dá konstatovat, že senioři tvoří cca 30% uživatelů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny jsou si tohoto faktu vědomy a své služby seniorům samozřejmě nabízejí a poskytují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Služby seniorům ==&lt;br /&gt;
Senioři v knihovnách mají možnost využívat nejen tradiční knihovnické služby. Mnoho knihoven umožňuje seniorům získávat vědomosti a [[Znalosti, vědění a knihovnictví/old|znalosti]] spojené s novými [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]], a tak podporovat integraci seniorů do [[informační společnost|informační společnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihovny služby seniorům koncipují specifickým způsobem. Proto by knihovna, jež chce být považována za přátelskou k seniorům, měla splňovat některé parametry. Tyto parametry jsou považovány za základ dobrých služeb knihoven seniorům.&lt;br /&gt;
Pro seniory není potřeba v knihovně budovat speciální fond. Výjimku tvoří senioři se smyslovým, fyzickým či mentálním handicapem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Registrace do knihovny za zvýhodněnou cenu''' - Senioři se většinou ocitnou ve skromnějších podmínkách, po opuštění pracovního procesu. A právě senioři jsou z hlediska materiálního zabezpečení skupinou, jež potřebuje sociální solidaritu. Tato solidarita je v různé míře součástí národních politik většiny evropských států včetně ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Asistenční služba''' - V každé knihovně, která je přátelská k seniorům, by měla/y pracovat kontaktní osoba/y (zaměstnanec/zaměstnanci) se  specializací na práci se seniory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dálkové služby''' - Knihovna využívá všech prostředků vzdálené komunikace, nabízí dálkové služby. Jedná se o e-mailovou komunikaci, SKYPE, ICQ, ev. Komunikaci prostřednictvím sociálních sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Služba doručování výpůjček do domu''' - Službou lze poskytovat donášku, dovážku, případně zásilku. Vždy záleží na možnostech knihovny. Doporučeným intervalem pro pravidelné doručování dokumentů je cca 1měsíc, vždy stejný konkrétní den v týdnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Př. Městská knihovna Slavoj Dvůr Králové nad Labem&amp;lt;ref name=&amp;quot;slavoj&amp;quot;&amp;gt;Služby: rozvoz dokumentu. Slavoj.cz [online]. ©2014 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.slavoj.cz/sluzby/rozvoz-dokumentu.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Vhodné fyzické a technické podmínky''' - [[Knihovny a informační instituce|knihovna]] vytváří vhodné fyzické a technické podmínky a opatření umožňující samostatný pohyb a pobyt uživatelům – seniorům.  Př. Bezbariérový přístup do knihovny, vhodně osvětlit přístupové cesty,, snadné otevírání dveří do budovy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Web pro seniory''' - Webové rozhraní knihovny musí splňovat pravidla přístupnosti podle metodiky WCAG 2.0. Cílem je, aby se senior mohl samostatně dostat k informacím uvedeným na stránkách, aniž by byl znevýhodněn možným zhoršením senzorických, motorických či kognitivních schopností. Webové stránky musí samozřejmě dodržovat všechny další obecně platná pravidla: dobrou strukturu, přehlednost, srozumitelnou navigaci, na hlavní stránce poskytovat dostatečné informace o chodu knihovny, a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihovna Rakovník&amp;lt;ref name=&amp;quot;rakovník&amp;quot;&amp;gt;Senioři. Knihovna-rakovnik.cz [online]. ©2011 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovna-rakovnik.cz/seniori/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Spolupráce a propagace''' - Knihovna spolupracuje s organizacemi, které se věnují práci se seniory zejména na místní a regionální úrovni. Jedná se zejména o domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, církevní a charitativní zařízení, denní stacionáře, zájmová sdružení, kluby seniorů, atd. Knihovna spolupracuje s ostatními knihovnami na regionální i celostátní úrovni, které se věnují práci se seniory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Př. www. Seniorum.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;seniorum&amp;quot;&amp;gt;Seniorum [online]. ©2008-2009 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, sedesatka.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedesatka&amp;quot;&amp;gt;Šedesátka. Sedesatka.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.sedesatka.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;Portál vzdělávání seniorů. E-senior.czu.cz [online]. ©2013-2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://e-senior.czu.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělávací aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna přátelská k seniorům má široké pole působnosti, pořádá aktivizační programy pro seniory, především vzdělávací. Nabízí se pestrá paleta aktivit, které napomáhají aktivizaci seniorů a jejich zapojení do činností prospěšných jim i společnosti. Minimálním požadavkem je Virtuální Univerzita 3. věku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V) ===&lt;br /&gt;
VU3V je distanční forma U3V. Výuka je rozšířena i do míst, ve kterých není vysoká škola a nabídnou tak možnost zájmového vzdělávání seniorům. Vzdělávání je založeno na informačních a komunikačních technologiích. Základ semestrálních kurzů je tvořen multimediálními přednáškami vedenými akademickými pracovníky. Výuka VU3V zahrnuje skupinové přednášky, samostatné testy, komunikaci s lektorem a další aktivity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; př. www.e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Univerzity třetího věku (U3V) ===&lt;br /&gt;
Jsou specifickou součástí celoživotního vzdělávání. Poskytují občanům seniorského věku vzdělání na vysokoškolské úrovni. U3V musí být garantovány univerzitou nebo soukromou vysokou školou. Vzdělávání na U3V je založeno na osobním rozvoji, nemají nárok na vysokoškolský titul. Účastníci kurzů mají statut posluchače univerzity. Vyučujícími jsou vysokoškolští učitelé, profesoři, docenti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Knihovna Kroměřížska&amp;lt;ref name=&amp;quot;kroměříž&amp;quot;&amp;gt;Služby: vzdělávání. Knihkm.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihkm.cz/sluzby/vzdelavani/univerzita-iii-veku.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akademie třetího věku (A3V) ===&lt;br /&gt;
A3V je středně náročná forma zájmového vzdělávání s volnější tematickou strukturou (nemusí jít o ucelené studijní programy). Kromě přednášek a diskuzí se pořádají i různé aktivity, např. exkurze, práce v zájmových kroužcích. Lektory bývají pedagogové středních i vysokých škol, odborníci z praxe. Výuka probíhá v krátkodobých nebo dlouhodobých cyklech (semestrech). Potvrzení o absolutoriu se vydává na základě prezence. Podmínkou přijetí ke studiu je zájem, odevzdání vyplněné přihlášky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Kulturní akademie třetího věku. Kjm.cz [online]. 2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/ka3v2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Volné vzdělávací tematické cykly pro seniory ===&lt;br /&gt;
Tyto cykly se blíží A3V, jsou však ještě volněji koncipované a tematicky rozptýlené, účast je nepravidelná, účastníci obvykle netvoří ucelenou skupinu, třídu, vybírají si jen jednotlivá témata. Formálně jde nejčastěji o přednášky spojené se závěrečnou diskuzí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Městská knihovna Velké Meziříčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kurzy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o ucelený soubor přednášek, seminářů, cvičení atd. spojených společným tématem a obvykle také osobou vyučujících. Bývají ukončeny ústní zkouškou, písemným testem, může být i praktické ověřování. Zásadní pro účastníka bývá účast na celém kurzu. Po absolvování kurzu získává účastník obvykle osvědčení či certifikát. Knihovny nejčastěji pořádají kurzy počítačových/digitálních dovedností, tj. základy práce s PC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Př. Městská knihvona Český Těšín&amp;lt;ref name=&amp;quot;těšín&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Počítačové kurzy. Knihovnatesin.cz [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovnatesin.cz/pocitacove-kurzy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jazykové kurzy'' - př. Městská knihovna Dobříš, Městská knihovna Humpolec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Občanské vzdělávání'' - ekonomická gramotnost, péče o zdraví aj. Př. Městská knihovna Chrudim&amp;lt;ref name=&amp;quot;chrudim&amp;quot;&amp;gt;Pro seniory. Knihovna-cr.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.knihovna-cr.cz/pro-seniory.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Rukodělné kurzy'' - jsou orientované na různé druhy ručních prací, často oživující polozapomenuté techniky, př. paličkování. Nejčastějšími účastníky bývají ženy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Výtvarné kurzy'' - od kurzů malby a kresby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Př. Městská knihovna Sedlčany&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akce ==&lt;br /&gt;
* '''Trénovní paměti''' - V těchto kurzech vznikají mezi účastníky užší přátelské vztahy. Po absolvování prvních lekcí odkládají ostych, úspěchy ostatních i vlastní je inspirují k dalším výkonům. Ochotněji a lépe plní domácí úkoly. Senioři dostanou návod na to, jak si lépe zapamatovat, lépe se soustředit na všední úkoly, jak zvládnout mimořádné události. př. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana&amp;lt;ref name=&amp;quot;paměť&amp;quot;&amp;gt;Trénování paměti pro seniory. Knihovnabbb.cz [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z:http://www.knihovnabbb.cz/trenovani-pameti-pro-seniory.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kulturní, poznávací a společenské akce''' - Při realizaci a plánování aktivit je třeba se seniory spolupracovat, aby nebyli jen účastníky, ale aktivně se na programem podíleli. Např. besedy, divadelní představení, literární večery, koncerty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kluby seniorů''' - Jsou neformální platformou. Senioři se nemusí přihlašovat ani chodit na akce pravidelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Senioři píší Wikipedii, KMO Ostrava-Michálkovice 3.jpg|thumb|vpravo|Senioři píší Wikipedii]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Pohybové aktivity pro seniory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Senioři píší Wikipedii''' - Senioři jako tvůrci a zejména korektoři wikipedie. Zájem je velký, díky jejich celoživotním zkušenostem a znalostem. př. Knihovna Přerov&amp;lt;ref name=&amp;quot;prerov&amp;quot;&amp;gt;Senioři píší Wikipedii. Knihovnaprerov.cz [online]. ©2015 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://knihovnaprerov.cz/aktuality/akce/197-seniori-pisi-wikipedii.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Reminiscenční techniky (práce se vzpomínkami)''' - Tyto techniky pomáhají v terapeutické rovině, v knihovnách však jde o tzv. oddechovou úroveň. Účastníci jsou podněcováni ke vzpomínkám a diskuzi o minulosti. Jde o společenskou interakcí v příjemném prostředí. Vzpomínky pomáhají posílit paměť seniorů, rozvíjet jejich kreativitu, překonat pocity izolace. Podle počtu osob jsou buď individuální nebo skupinové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna pořádá cílené mezigenerační/integrační aktivity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Senioři čtou dětem ===&lt;br /&gt;
Senioři čtou dětem z MŠ, event.1. stupně ZŠ. Senior je v roli „lektora“. Nejobvyklejším příkladem jsou tzv. pohádkové babičky (dědečkové), které pravidelně ve vyhrazených hodinách předčítají dětem. př. Portál pro aktivní seniory www.i60.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;čtení&amp;quot;&amp;gt;Babičky a dědečkové opět čtou dětem. Www.i60.cz [online]. ©2015 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.i60.cz/clanek/detail/9306/babicky-a-dedeckove-opet-ctou-detem.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Děti/adolescenti===&lt;br /&gt;
Děti/adolescenti čtou seniorům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Masarykova veřejná knihovna Vsetín&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsetín&amp;quot;&amp;gt;Knihovna Vsetín. Mvk.cz [online]. 2008 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.mvk.cz/knihovna/vsetin/vypis-akci-10065/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&lt;br /&gt;
* MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Slu%C5%BEby_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihoven Služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/U%C5%BEivatel_a_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99_v_knihovn%C4%9B Uživatel a čtenář v knihovně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Služby, senioři, čtení,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=40901</id>
		<title>Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=40901"/>
		<updated>2016-12-29T19:26:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
''Stáří je naše budoucnost – osobní i profesní''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou silnou cílovou skupinou, na kterou knihovny směřují své služby. Obecně se dá konstatovat, že senioři tvoří cca 30% uživatelů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny jsou si tohoto faktu vědomy a své služby seniorům samozřejmě nabízejí a poskytují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Služby seniorům ==&lt;br /&gt;
Senioři v knihovnách mají možnost využívat nejen tradiční knihovnické služby. Mnoho knihoven umožňuje seniorům získávat vědomosti a [[Znalosti, vědění a knihovnictví/old|znalosti]] spojené s novými [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]], a tak podporovat integraci seniorů do [[informační společnost|informační společnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihovny služby seniorům koncipují specifickým způsobem. Proto by knihovna, jež chce být považována za přátelskou k seniorům, měla splňovat některé parametry. Tyto parametry jsou považovány za základ dobrých služeb knihoven seniorům.&lt;br /&gt;
Pro seniory není potřeba v knihovně budovat speciální fond. Výjimku tvoří senioři se smyslovým, fyzickým či mentálním handicapem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Registrace do knihovny za zvýhodněnou cenu''' - Senioři se většinou ocitnou ve skromnějších podmínkách, po opuštění pracovního procesu. A právě senioři jsou z hlediska materiálního zabezpečení skupinou, jež potřebuje sociální solidaritu. Tato solidarita je v různé míře součástí národních politik většiny evropských států včetně ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Asistenční služba''' - V každé knihovně, která je přátelská k seniorům, by měla/y pracovat kontaktní osoba/y (zaměstnanec/zaměstnanci) se  specializací na práci se seniory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dálkové služby''' - Knihovna využívá všech prostředků vzdálené komunikace, nabízí dálkové služby. Jedná se o e-mailovou komunikaci, SKYPE, ICQ, ev. Komunikaci prostřednictvím sociálních sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Služba doručování výpůjček do domu''' - Službou lze poskytovat donášku, dovážku, případně zásilku. Vždy záleží na možnostech knihovny. Doporučeným intervalem pro pravidelné doručování dokumentů je cca 1měsíc, vždy stejný konkrétní den v týdnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Př. Městská knihovna Slavoj Dvůr Králové nad Labem&amp;lt;ref name=&amp;quot;slavoj&amp;quot;&amp;gt;Služby: rozvoz dokumentu. Slavoj.cz [online]. ©2014 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.slavoj.cz/sluzby/rozvoz-dokumentu.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Vhodné fyzické a technické podmínky''' - [[Knihovny a informační instituce|knihovna]] vytváří vhodné fyzické a technické podmínky a opatření umožňující samostatný pohyb a pobyt uživatelům – seniorům.  Př. Bezbariérový přístup do knihovny, vhodně osvětlit přístupové cesty,, snadné otevírání dveří do budovy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Web pro seniory''' - Webové rozhraní knihovny musí splňovat pravidla přístupnosti podle metodiky WCAG 2.0. Cílem je, aby se senior mohl samostatně dostat k informacím uvedeným na stránkách, aniž by byl znevýhodněn možným zhoršením senzorických, motorických či kognitivních schopností. Webové stránky musí samozřejmě dodržovat všechny další obecně platná pravidla: dobrou strukturu, přehlednost, srozumitelnou navigaci, na hlavní stránce poskytovat dostatečné informace o chodu knihovny, a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihovna Rakovník&amp;lt;ref name=&amp;quot;rakovník&amp;quot;&amp;gt;Senioři. Knihovna-rakovnik.cz [online]. ©2011 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovna-rakovnik.cz/seniori/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Spolupráce a propagace''' - Knihovna spolupracuje s organizacemi, které se věnují práci se seniory zejména na místní a regionální úrovni. Jedná se zejména o domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, církevní a charitativní zařízení, denní stacionáře, zájmová sdružení, kluby seniorů, atd. Knihovna spolupracuje s ostatními knihovnami na regionální i celostátní úrovni, které se věnují práci se seniory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Př. www. Seniorum.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;seniorum&amp;quot;&amp;gt;Seniorum [online]. ©2008-2009 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, sedesatka.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedesatka&amp;quot;&amp;gt;Šedesátka. Sedesatka.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.sedesatka.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;Portál vzdělávání seniorů. E-senior.czu.cz [online]. ©2013-2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://e-senior.czu.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělávací aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna přátelská k seniorům má široké pole působnosti, pořádá aktivizační programy pro seniory, především vzdělávací. Nabízí se pestrá paleta aktivit, které napomáhají aktivizaci seniorů a jejich zapojení do činností prospěšných jim i společnosti. Minimálním požadavkem je Virtuální Univerzita 3. věku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V) ===&lt;br /&gt;
VU3V je distanční forma U3V. Výuka je rozšířena i do míst, ve kterých není vysoká škola a nabídnou tak možnost zájmového vzdělávání seniorům. Vzdělávání je založeno na informačních a komunikačních technologiích. Základ semestrálních kurzů je tvořen multimediálními přednáškami vedenými akademickými pracovníky. Výuka VU3V zahrnuje skupinové přednášky, samostatné testy, komunikaci s lektorem a další aktivity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; př. www.e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Univerzity třetího věku (U3V) ===&lt;br /&gt;
Jsou specifickou součástí celoživotního vzdělávání. Poskytují občanům seniorského věku vzdělání na vysokoškolské úrovni. U3V musí být garantovány univerzitou nebo soukromou vysokou školou. Vzdělávání na U3V je založeno na osobním rozvoji, nemají nárok na vysokoškolský titul. Účastníci kurzů mají statut posluchače univerzity. Vyučujícími jsou vysokoškolští učitelé, profesoři, docenti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Knihovna Kroměřížska&amp;lt;ref name=&amp;quot;kroměříž&amp;quot;&amp;gt;Služby: vzdělávání. Knihkm.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihkm.cz/sluzby/vzdelavani/univerzita-iii-veku.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akademie třetího věku (A3V) ===&lt;br /&gt;
A3V je středně náročná forma zájmového vzdělávání s volnější tematickou strukturou (nemusí jít o ucelené studijní programy). Kromě přednášek a diskuzí se pořádají i různé aktivity, např. exkurze, práce v zájmových kroužcích. Lektory bývají pedagogové středních i vysokých škol, odborníci z praxe. Výuka probíhá v krátkodobých nebo dlouhodobých cyklech (semestrech). Potvrzení o absolutoriu se vydává na základě prezence. Podmínkou přijetí ke studiu je zájem, odevzdání vyplněné přihlášky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Kulturní akademie třetího věku. Kjm.cz [online]. 2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/ka3v2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Volné vzdělávací tematické cykly pro seniory ===&lt;br /&gt;
Tyto cykly se blíží A3V, jsou však ještě volněji koncipované a tematicky rozptýlené, účast je nepravidelná, účastníci obvykle netvoří ucelenou skupinu, třídu, vybírají si jen jednotlivá témata. Formálně jde nejčastěji o přednášky spojené se závěrečnou diskuzí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;př. Městská knihovna Velké Meziříčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kurzy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o ucelený soubor přednášek, seminářů, cvičení atd. spojených společným tématem a obvykle také osobou vyučujících. Bývají ukončeny ústní zkouškou, písemným testem, může být i praktické ověřování. Zásadní pro účastníka bývá účast na celém kurzu. Po absolvování kurzu získává účastník obvykle osvědčení či certifikát. Knihovny nejčastěji pořádají kurzy počítačových/digitálních dovedností, tj. základy práce s PC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Př. Městská knihvona Český Těšín&amp;lt;ref name=&amp;quot;těšín&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Počítačové kurzy. Knihovnatesin.cz [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovnatesin.cz/pocitacove-kurzy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jazykové kurzy'' - př. Městská knihovna Dobříš, Městská knihovna Humpolec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Občanské vzdělávání'' - ekonomická gramotnost, péče o zdraví aj. Př. Městská knihovna Chrudim&amp;lt;ref name=&amp;quot;chrudim&amp;quot;&amp;gt;Pro seniory. Knihovna-cr.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.knihovna-cr.cz/pro-seniory.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Rukodělné kurzy'' - jsou orientované na různé druhy ručních prací, často oživující polozapomenuté techniky, př. paličkování. Nejčastějšími účastníky bývají ženy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Výtvarné kurzy'' - od kurzů malby a kresby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Př. Městská knihovna Sedlčany&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akce ==&lt;br /&gt;
* '''Trénovní paměti''' - V těchto kurzech vznikají mezi účastníky užší přátelské vztahy. Po absolvování prvních lekcí odkládají ostych, úspěchy ostatních i vlastní je inspirují k dalším výkonům. Ochotněji a lépe plní domácí úkoly. Senioři dostanou návod na to, jak si lépe zapamatovat, lépe se soustředit na všední úkoly, jak zvládnout mimořádné události. př. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana&amp;lt;ref name=&amp;quot;paměť&amp;quot;&amp;gt;Trénování paměti pro seniory. Knihovnabbb.cz [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z:http://www.knihovnabbb.cz/trenovani-pameti-pro-seniory.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kulturní, poznávací a společenské akce''' - Při realizaci a plánování aktivit je třeba se seniory spolupracovat, aby nebyli jen účastníky, ale aktivně se na programem podíleli. Např. besedy, divadelní představení, literární večery, koncerty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kluby seniorů''' - Jsou neformální platformou. Senioři se nemusí přihlašovat ani chodit na akce pravidelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Senioři píší Wikipedii, KMO Ostrava-Michálkovice 3.jpg|thumb|vpravo|Senioři píší Wikipedii]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Pohybové aktivity pro seniory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Senioři píší Wikipedii''' - Senioři jako tvůrci a zejména korektoři wikipedie. Zájem je velký, díky jejich celoživotním zkušenostem a znalostem. př. Knihovna Přerov&amp;lt;ref name=&amp;quot;prerov&amp;quot;&amp;gt;Senioři píší Wikipedii. Knihovnaprerov.cz [online]. ©2015 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://knihovnaprerov.cz/aktuality/akce/197-seniori-pisi-wikipedii.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Reminiscenční techniky (práce se vzpomínkami)''' - Tyto techniky pomáhají v terapeutické rovině, v knihovnách však jde o tzv. oddechovou úroveň. Účastníci jsou podněcováni ke vzpomínkám a diskuzi o minulosti. Jde o společenskou interakcí v příjemném prostředí. Vzpomínky pomáhají posílit paměť seniorů, rozvíjet jejich kreativitu, překonat pocity izolace. Podle počtu osob jsou buď individuální nebo skupinové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna pořádá cílené mezigenerační/integrační aktivity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Senioři čtou dětem ===&lt;br /&gt;
Senioři čtou dětem z MŠ, event.1. stupně ZŠ. Senior je v roli „lektora“. Nejobvyklejším příkladem jsou tzv. pohádkové babičky (dědečkové), které pravidelně ve vyhrazených hodinách předčítají dětem. př. Portál pro aktivní seniory www.i60.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;čtení&amp;quot;&amp;gt;Babičky a dědečkové opět čtou dětem. Www.i60.cz [online]. ©2015 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.i60.cz/clanek/detail/9306/babicky-a-dedeckove-opet-ctou-detem.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Děti/adolescenti===&lt;br /&gt;
Děti/adolescenti čtou seniorům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Masarykova veřejná knihovna Vsetín&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsetín&amp;quot;&amp;gt;Knihovna Vsetín. Mvk.cz [online]. 2008 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.mvk.cz/knihovna/vsetin/vypis-akci-10065/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&lt;br /&gt;
* MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Slu%C5%BEby_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihoven Služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/U%C5%BEivatel_a_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99_v_knihovn%C4%9B Uživatel a čtenář v knihovně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Služby, senioři, čtení,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=40898</id>
		<title>Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=40898"/>
		<updated>2016-12-29T18:01:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
''Stáří je naše budoucnost – osobní i profesní''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou silnou cílovou skupinou, na kterou knihovny směřují své služby. Obecně se dá konstatovat, že senioři tvoří cca 30% uživatelů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihovny jsou si tohoto faktu vědomy a své služby seniorům samozřejmě nabízejí a poskytují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Služby seniorům ==&lt;br /&gt;
Senioři v knihovnách mají možnost využívat nejen tradiční [[knihovnické|služby]]. Mnoho knihoven umožňuje seniorům získávat [[vědomosti]] a [[znalosti]] spojené s novými [[informačními|a|komunikačními|technologiemi]], a tak podporovat integraci seniorů do [[informační|společnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihovny služby seniorům koncipují specifickým způsobem. Proto by knihovna, jež chce být považována za přátelskou k seniorům, měla splňovat některé parametry. Tyto parametry jsou považovány za základ dobrých služeb knihoven seniorům.&lt;br /&gt;
Pro seniory není potřeba v knihovně budovat speciální fond. Výjimku tvoří senioři se smyslovým, fyzickým či mentálním handicapem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Registrace do knihovny za zvýhodněnou cenu''' - Senioři se většinou ocitnou ve skromnějších podmínkách, po opuštění pracovního procesu. A právě senioři jsou z hlediska materiálního zabezpečení skupinou, jež potřebuje sociální solidaritu. Tato solidarita je v různé míře součástí národních politik většiny evropských států včetně ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Asistenční služba''' - V každé knihovně, která je přátelská k seniorům, by měla/y pracovat kontaktní osoba/y (zaměstnanec/zaměstnanci) se  specializací na práci se seniory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dálkové služby''' - Knihovna využívá všech prostředků vzdálené komunikace, nabízí dálkové služby. Jedná se o e-mailovou komunikaci, SKYPE, ICQ, ev. Komunikaci prostřednictvím sociálních sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Služba doručování výpůjček do domu''' - Službou lze poskytovat donášku, dovážku, případně zásilku. Vždy záleží na možnostech knihovny. Doporučeným intervalem pro pravidelné doručování dokumentů je cca 1měsíc, vždy stejný konkrétní den v týdnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;. Př. Městská knihovna Slavoj Dvůr Králové nad Labem&amp;lt;ref name=&amp;quot;slavoj&amp;quot;&amp;gt;Služby: rozvoz dokumentu. Slavoj.cz [online]. ©2014 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.slavoj.cz/sluzby/rozvoz-dokumentu.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Vhodné fyzické a technické podmínky''' - Knihovna vytváří vhodné fyzické a technické podmínky a opatření umožňující samostatný pohyb a pobyt uživatelům – seniorům.  Př. Bezbariérový přístup do knihovny, vhodně osvětlit přístupové cesty,, snadné otevírání dveří do budovy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Web pro seniory''' - Webové rozhraní knihovny musí splňovat pravidla přístupnosti podle metodiky WCAG 2.0. Cílem je, aby se senior mohl samostatně dostat k informacím uvedeným na stránkách, aniž by byl znevýhodněn možným zhoršením senzorických, motorických či kognitivních schopností. Webové stránky musí samozřejmě dodržovat všechny další obecně platná pravidla: dobrou strukturu, přehlednost, srozumitelnou navigaci, na hlavní stránce poskytovat dostatečné informace o chodu knihovny, a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihovna Rakovník&amp;lt;ref name=&amp;quot;rakovník&amp;quot;&amp;gt;Senioři. Knihovna-rakovnik.cz [online]. ©2011 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovna-rakovnik.cz/seniori/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Spolupráce a propagace''' - Knihovna spolupracuje s organizacemi, které se věnují práci se seniory zejména na místní a regionální úrovni. Jedná se zejména o domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, církevní a charitativní zařízení, denní stacionáře, zájmová sdružení, kluby seniorů, atd. Knihovna spolupracuje s ostatními knihovnami na regionální i celostátní úrovni, které se věnují práci se seniory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;Př. www. Seniorum.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;seniorum&amp;quot;&amp;gt;Seniorum [online]. ©2008-2009 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, sedesatka.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedesatka&amp;quot;&amp;gt;Šedesátka. Sedesatka.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.sedesatka.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;Portál vzdělávání seniorů. E-senior.czu.cz [online]. ©2013-2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://e-senior.czu.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělávací aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna přátelská k seniorům má široké pole působnosti, pořádá aktivizační programy pro seniory, především vzdělávací. Nabízí se pestrá paleta aktivit, které napomáhají aktivizaci seniorů a jejich zapojení do činností prospěšných jim i společnosti. Minimálním požadavkem je Virtuální Univerzita 3. věku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V) ===&lt;br /&gt;
VU3V je distanční forma U3V. Výuka je rozšířena i do míst, ve kterých není vysoká škola a nabídnou tak možnost zájmového vzdělávání seniorům. Vzdělávání je založeno na informačních a komunikačních technologiích. Základ semestrálních kurzů je tvořen multimediálními přednáškami vedenými akademickými pracovníky. Výuka VU3V zahrnuje skupinové přednášky, samostatné testy, komunikaci s lektorem a další aktivity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;'''Web:''' www.e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Univerzity třetího věku (U3V) ===&lt;br /&gt;
Jsou specifickou součástí celoživotního vzdělávání. Poskytují občanům seniorského věku vzdělání na vysokoškolské úrovni. U3V musí být garantovány univerzitou nebo soukromou vysokou školou. Vzdělávání na U3V je založeno na osobním rozvoji, nemají nárok na vysokoškolský titul. Účastníci kurzů mají statut posluchače univerzity. Vyučujícími jsou vysokoškolští učitelé, profesoři, docenti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;Př. Knihovna Kroměřížska&amp;lt;ref name=&amp;quot;kroměříž&amp;quot;&amp;gt;Služby: vzdělávání. Knihkm.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihkm.cz/sluzby/vzdelavani/univerzita-iii-veku.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akademie třetího věku (A3V) ===&lt;br /&gt;
A3V je středně náročná forma zájmového vzdělávání s volnější tematickou strukturou (nemusí jít o ucelené studijní programy). Kromě přednášek a diskuzí se pořádají i různé aktivity, např. exkurze, práce v zájmových kroužcích. Lektory bývají pedagogové středních i vysokých škol, odborníci z praxe. Výuka probíhá v krátkodobých nebo dlouhodobých cyklech (semestrech). Potvrzení o absolutoriu se vydává na základě prezence. Podmínkou přijetí ke studiu je zájem, odevzdání vyplněné přihlášky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Kulturní akademie třetího věku. Kjm.cz [online]. 2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/ka3v2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Volné vzdělávací tematické cykly pro seniory ===&lt;br /&gt;
Tyto cykly se blíží A3V, jsou však ještě volněji koncipované a tematicky rozptýlené, účast je nepravidelná, účastníci obvykle netvoří ucelenou skupinu, třídu, vybírají si jen jednotlivá témata. Formálně jde nejčastěji o přednášky spojené se závěrečnou diskuzí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihovna Velké Meziříčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kurzy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o ucelený soubor přednášek, seminářů, cvičení atd. spojených společným tématem a obvykle také osobou vyučujících. Bývají ukončeny ústní zkouškou, písemným testem, může být i praktické ověřování. Zásadní pro účastníka bývá účast na celém kurzu. Po absolvování kurzu získává účastník obvykle osvědčení či certifikát. Knihovny nejčastěji pořádají kurzy počítačových/digitálních dovedností, tj. základy práce s PC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihvona Český Těšín&amp;lt;ref name=&amp;quot;těšín&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Počítačové kurzy. Knihovnatesin.cz [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovnatesin.cz/pocitacove-kurzy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jazykové kurzy'' - př. Městská knihovna Dobříš, Městská knihovna Humpolec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Občanské vzdělávání'' - ekonomická gramotnost, péče o zdraví aj. Př. Městská knihovna Chrudim&amp;lt;ref name=&amp;quot;chrudim&amp;quot;&amp;gt;Pro seniory. Knihovna-cr.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.knihovna-cr.cz/pro-seniory.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Rukodělné kurzy'' - jsou orientované na různé druhy ručních prací, často oživující polozapomenuté techniky, př. paličkování. Nejčastějšími účastníky bývají ženy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Výtvarné kurzy'' - od kurzů malby a kresby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihovna Sedlčany&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akce ==&lt;br /&gt;
* '''Trénovní paměti''' - V těchto kurzech vznikají mezi účastníky užší přátelské vztahy. Po absolvování prvních lekcí odkládají ostych, úspěchy ostatních i vlastní je inspirují k dalším výkonům. Ochotněji a lépe plní domácí úkoly. Senioři dostanou návod na to, jak si lépe zapamatovat, lépe se soustředit na všední úkoly, jak zvládnout mimořádné události.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kulturní, poznávací a společenské akce''' - Při realizaci a plánování aktivit je třeba se seniory spolupracovat, aby nebyli jen účastníky, ale aktivně se na programem podíleli. Např. besedy, divadelní představení, literární večery, koncerty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kluby seniorů''' - Jsou neformální platformou. Senioři se nemusí přihlašovat ani chodit na akce pravidelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Pohybové aktivity pro seniory''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Senioři píší Wikipedii''' - Senioři jako tvůrci a zejména korektoři wikipedie. Zájem je velký, díky svým celoživotním zkušenostem a znalostem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Reminiscenční techniky (práce se vzpomínkami)''' - Tyto techniky pomáhají v terapeutické rovině, v knihovnách však jde o tzv. oddechovou úroveň. Účastníci jsou podněcováni ke vzpomínkám a diskuzi o minulosti. Jde o společenskou interakcí v příjemném prostředí. Vzpomínky pomáhají posílit paměť seniorů, rozvíjet jejich kreativitu, překonat pocity izolace. Podle počtu osob jsou buď individuální nebo skupinové&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna pořádá cílené mezigenerační/integrační aktivity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Senioři čtou dětem ===&lt;br /&gt;
Senioři čtou dětem z MŠ, event.1. stupně ZŠ. Senior je v roli „lektora“. Nejobvyklejším příkladem jsou tzv. pohádkové babičky (dědečkové), které pravidelně ve vyhrazených hodinách předčítají dětem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Děti/adolescenti===&lt;br /&gt;
Děti/adolescenti čtou seniorům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Masarykova veřejná knihovna Vsetín&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsetín&amp;quot;&amp;gt;Knihovna Vsetín. Mvk.cz [online]. 2008 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.mvk.cz/knihovna/vsetin/vypis-akci-10065/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&lt;br /&gt;
* MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Slu%C5%BEby_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihoven Služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/U%C5%BEivatel_a_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99_v_knihovn%C4%9B Uživatel a čtenář v knihovně]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Služby, senioři, čtení,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=40891</id>
		<title>Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_knihoven_pro_seniory,_typologie_a_projekty&amp;diff=40891"/>
		<updated>2016-12-29T16:45:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: Založena nová stránka s textem „ ''Stáří je naše budoucnost – osobní i profesní''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
''Stáří je naše budoucnost – osobní i profesní''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot;&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana a Zlata HOUŠKOVÁ, ed. Rovný přístup - knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2016, 87 s. ISBN 978-80-7050-674-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Senioři jsou silnou cílovou skupinou, na kterou knihovny směřují své služby. Obecně se dá konstatovat, že senioři tvoří cca 30% uživatelů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihovny jsou si tohoto faktu vědomy a své služby seniorům samozřejmě nabízejí a poskytují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Senioři v knihovnách mají možnost využívat nejen tradiční [[knihovnické|služby]]. Mnoho knihoven umožňuje seniorům získávat vědomosti a znalosti spojené s novými informačními a komunikačními technologiemi, a tak podporovat integraci seniorů do informační společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunitní knihovna&amp;quot;&amp;gt;GAJDUŠKOVÁ, Helena, Kateřina JANOŠKOVÁ, Marie POKORNÁ a Katarína VANDLÍKOVÁ. Komunitní knihovna a senioři: Metodický materiál. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2012, 27 s. ISBN 978-80-904967-2-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihovny služby seniorům koncipují specifickým způsobem. Proto by knihovna, jež chce být považována za přátelskou k seniorům, měla splňovat některé parametry. Tyto parametry jsou považovány za základ dobrých služeb knihoven seniorům.&lt;br /&gt;
Pro seniory není potřeba v knihovně budovat speciální fond. Výjimku tvoří senioři se smyslovým, fyzickým či mentálním handicapem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Služby seniorům ==&lt;br /&gt;
* '''Registrace do knihovny za zvýhodněnou cenu''' - Senioři se většinou ocitnou ve skromnějších podmínkách, po opuštění pracovního procesu. A právě senioři jsou z hlediska materiálního zabezpečení skupinou, jež potřebuje sociální solidaritu. Tato solidarita je v různé míře součástí národních politik většiny evropských států včetně ČR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Asistenční služba''' - V každé knihovně, která je přátelská k seniorům, by měla/y pracovat kontaktní osoba/y (zaměstnanec/zaměstnanci) se  specializací na práci se seniory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dálkové služby''' - Knihovna využívá všech prostředků vzdálené komunikace, nabízí dálkové služby. Jedná se o e-mailovou komunikaci, SKYPE, ICQ, ev. Komunikaci prostřednictvím sociálních sítí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Služba doručování výpůjček do domu''' - Službou lze poskytovat donášku, dovážku, případně zásilku. Vždy záleží na možnostech knihovny. Doporučeným intervalem pro pravidelné doručování dokumentů je cca 1měsíc, vždy stejný konkrétní den v týdnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;. Př. Městská knihovna Slavoj Dvůr Králové nad Labem&amp;lt;ref name=&amp;quot;slavoj&amp;quot;&amp;gt;Služby: rozvoz dokumentu. Slavoj.cz [online]. ©2014 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.slavoj.cz/sluzby/rozvoz-dokumentu.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Vhodné fyzické a technické podmínky''' - Knihovna vytváří vhodné fyzické a technické podmínky a opatření umožňující samostatný pohyb a pobyt uživatelům – seniorům.  Př. Bezbariérový přístup do knihovny, vhodně osvětlit přístupové cesty,, snadné otevírání dveří do budovy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Web pro seniory''' - Webové rozhraní knihovny musí splňovat pravidla přístupnosti podle metodiky WCAG 2.0. Cílem je, aby se senior mohl samostatně dostat k informacím uvedeným na stránkách, aniž by byl znevýhodněn možným zhoršením senzorických, motorických či kognitivních schopností. Webové stránky musí samozřejmě dodržovat všechny další obecně platná pravidla: dobrou strukturu, přehlednost, srozumitelnou navigaci, na hlavní stránce poskytovat dostatečné informace o chodu knihovny, a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihovna Rakovník&amp;lt;ref name=&amp;quot;rakovník&amp;quot;&amp;gt;Senioři. Knihovna-rakovnik.cz [online]. ©2011 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihovna-rakovnik.cz/seniori/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Spolupráce a propagace''' - Knihovna spolupracuje s organizacemi, které se věnují práci se seniory zejména na místní a regionální úrovni. Jedná se zejména o domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, církevní a charitativní zařízení, denní stacionáře, zájmová sdružení, kluby seniorů, atd. Knihovna spolupracuje s ostatními knihovnami na regionální i celostátní úrovni, které se věnují práci se seniory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Př. www. Seniorum.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;seniorum&amp;quot;&amp;gt;Seniorum [online]. ©2008-2009 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, sedesatka.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedesatka&amp;quot;&amp;gt;Šedesátka. Sedesatka.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.sedesatka.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;, e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot;&amp;gt;Portál vzdělávání seniorů. E-senior.czu.cz [online]. ©2013-2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://e-senior.czu.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělávací aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna přátelská k seniorům má široké pole působnosti, pořádá aktivizační programy pro seniory, především vzdělávací. Nabízí se pestrá paleta aktivit, které napomáhají aktivizaci seniorů a jejich zapojení do činností prospěšných jim i společnosti. Minimálním požadavkem je Virtuální Univerzita 3. věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V)''' - VU3V je distanční forma U3V. Výuka je rozšířena i do míst, ve kterých není vysoká škola a nabídnou tak možnost zájmového vzdělávání seniorům. Vzdělávání je založeno na informačních a komunikačních technologiích. Základ semestrálních kurzů je tvořen multimediálními přednáškami vedenými akademickými pracovníky. Výuka VU3V zahrnuje skupinové přednášky, samostatné testy, komunikaci s lektorem a další aktivity.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;'''Web:''' www.e-senior.cz&amp;lt;ref name=&amp;quot;e-senior&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Univerzity třetího věku (U3V)''' - Jsou specifickou součástí celoživotního vzdělávání. Poskytují občanům seniorského věku vzdělání na vysokoškolské úrovni. U3V musí být garantovány univerzitou nebo soukromou vysokou školou. Vzdělávání na U3V je založeno na osobním rozvoji, nemají nárok na vysokoškolský titul. Účastníci kurzů mají statut posluchače univerzity. Vyučujícími jsou vysokoškolští učitelé, profesoři, docenti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;Př. Knihovna Kroměřížska&amp;lt;ref name=&amp;quot;kroměříž&amp;quot;&amp;gt;Služby: vzdělávání. Knihkm.cz [online]. ©2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.knihkm.cz/sluzby/vzdelavani/univerzita-iii-veku.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Akademie třetího věku (A3V)''' - A3V je středně náročná forma zájmového vzdělávání s volnější tematickou strukturou (nemusí jít o ucelené studijní programy). Kromě přednášek a diskuzí se pořádají i různé aktivity, např. exkurze, práce v zájmových kroužcích. Lektory bývají pedagogové středních i vysokých škol, odborníci z praxe. Výuka probíhá v krátkodobých nebo dlouhodobých cyklech (semestrech). Potvrzení o absolutoriu se vydává na základě prezence. Podmínkou přijetí ke studiu je zájem, odevzdání vyplněné přihlášky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Knihovna Jiřího Mahena v Brně&amp;lt;ref name=&amp;quot;mahen&amp;quot;&amp;gt;Senioři: Kulturní akademie třetího věku. Kjm.cz [online]. 2016 [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/ka3v2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Volné vzdělávací tematické cykly pro seniory''' - Tyto cykly se blíží A3V, jsou však ještě volněji koncipované a tematicky rozptýlené, účast je nepravidelná, účastníci obvykle netvoří ucelenou skupinu, třídu, vybírají si jen jednotlivá témata. Formálně jde nejčastěji o přednášky spojené se závěrečnou diskuzí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihovna Velké Meziříčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kurzy''' - Jedná se o ucelený soubor přednášek, seminářů, cvičení atd. spojených společným tématem a obvykle také osobou vyučujících. Bývají ukončeny ústní zkouškou, písemným testem, může být i praktické ověřování. Zásadní pro účastníka bývá účast na celém kurzu. Po absolvování kurzu získává účastník obvykle osvědčení či certifikát. Knihovny nejčastěji pořádají kurzy počítačových/digitálních dovedností, tj. základy práce s PC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Městská knihvona Český Těšín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Jazykové kurzy''' - př. Městská knihovna Dobříš, Městská knihovna Humpolec&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Občanské vzdělávání''' - ekonomická gramotnost, péče o zdraví aj. Př. Městská knihovna Chrudim&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Rukodělné kurzy''' - jsou orientované na různé druhy ručních prací, často oživující polozapomenuté techniky, př. paličkování. Nejčastějšími účastníky bývají ženy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Výtvarné kurzy''' - od kurzů malby a kresby. Př. Městská knihovna Sedlčany&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akce ==&lt;br /&gt;
* '''Trénovní paměti''' - V těchto kurzech vznikají mezi účastníky užší přátelské vztahy. Po absolvování prvních lekcí odkládají ostych, úspěchy ostatních i vlastní je inspirují k dalším výkonům. Ochotněji a lépe plní domácí úkoly. Senioři dostanou návod na to, jak si lépe zapamatovat, lépe se soustředit na všední úkoly, jak zvládnout mimořádné události.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kulturní, poznávací a společenské akce''' - Při realizaci a plánování aktivit je třeba se seniory spolupracovat, aby nebyli jen účastníky, ale aktivně se na programem podíleli. Např. besedy, divadelní představení, literární večery, koncerty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kluby seniorů''' - Jsou neformální platformou. Senioři se nemusí přihlašovat ani chodit na akce pravidelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Pohybové aktivity pro seniory''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Senioři píší Wikipedii''' - Senioři jako tvůrci a zejména korektoři wikipedie. Zájem je velký, díky svým celoživotním zkušenostem a znalostem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Reminiscenční techniky (práce se vzpomínkami)''' - Tyto techniky pomáhají v terapeutické rovině, v knihovnách však jde o tzv. oddechovou úroveň. Účastníci jsou podněcováni ke vzpomínkám a diskuzi o minulosti. Jde o společenskou interakcí v příjemném prostředí. Vzpomínky pomáhají posílit paměť seniorů, rozvíjet jejich kreativitu, překonat pocity izolace. Podle počtu osob jsou buď individuální nebo skupinové&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační aktivity ==&lt;br /&gt;
Knihovna pořádá cílené mezigenerační/integrační aktivity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Senioři čtou dětem''' - senioři a děti z MŠ a event.1. stupně ZŠ. Senior je v roli „lektora“. Nejobvyklejším příkladem jsou tzv. pohádkové babičky (dědečkové), které pravidelně ve vyhrazených hodinách předčítají dětem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Děti/adolescenti''' - čtou seniorům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rovný přístup&amp;quot; /&amp;gt; Př. Masarykova veřejná knihovna Vsetín&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Divadlo,_film,_tanec&amp;diff=40829</id>
		<title>Divadlo, film, tanec</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Divadlo,_film,_tanec&amp;diff=40829"/>
		<updated>2016-12-29T00:15:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Mousikeprogettieducativi ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Mousiké - vzdělávací projekty je redakční projekt, který vychází vstříc zejména těm, kteří učí a využívají tanec, hudbu a kreativní pohyb ve škole a obecněji, které jsou zapojeny do uměleckého vzdělávání dětí a dospělých .&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://http://www.mousikeprogettieducativi.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton Book Company ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Princetoon Book Company je specialista na vydávání a distribuci knih  a videí o tanci přes 35 let. Má seznam více než 500 titulů souvisejících s tancem. Nakladatelství publikuje pod názvem Dance Horizons a distribuuje pro The Dance Notation Buerau  a Dance Books Ltd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://http://www.dancehorizons.com/&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.princetonbookcompany.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dance Books ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dance Books je jedinou společností ve Velké Británii, která se věnuje pouze vydávání knih a příbuzných materiálů o tanci a lidském pohybu. Vydávájí bezmála 200 položek a prodávají je formou zásilkového obchodu a prostřednictvím knihkupců po celém světě .&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.dancebooks.co.uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Amber Lane Press ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Amber Lane Press je malý nezávislý nakladatel, který se specializuje na drama. Sídlí v Charlbury mezi Oxfordem a Stratfordem nad Avonou. Publikováním her a knih o divadle se nakladatelství zabývá již více než 30 let. Na svém seznamu má mnoho známých a zavedených jmen dramatiků, včetně Biyi Bandele, Stevena Berkoffa, Ronalda Harwooda, Juliana Mitchella, Martin Shermana, Hugha Whitemore a Sira Arnolda Weskera.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.amberlanepress.co.uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oberon Books ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Oberon Brooks je nezávislé nakladatelství ve Velké Británii. Specializuje se na divadlo, dramata a divadelní umění, má mnoho dnešních originálních dramatiků. Na seznamu má více jak 1500 knih. Seznam zahrnuje i některé knihy z nejlepšího britského divadla od roku 1940, evropského a světového divadla v překladu a klasiky od předních světových dramatiků. Jejich publikace široce pokrývají divadlo, operu, tanec a další. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.oberonbooks.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Theater der Zeit ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Theater der Zeit patří mezi nejvíce respektované nakladatele v oblasti divadla, politiky a kultury. Každoročně publikuje 40 knih a 16 výtisků časopisů. Od roku 2015 nakladatelství produkuje a distribuuje přes Label Hook Music také divadelní hudbu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.theaterderzeit.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Omnibus Press ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Omnibus Press je největším světovým vydavatelem, který se specializuje na knihy související s hudbou. Nakladatelství vydává kolem 40 nových titulů ročně. Omnibus Press zahájil svou činnost v roce 1976 jako obecné nakladatelství, které doplňuje noty vydávané a distribuované mateřskou společností Music Salec Ltd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.omnibuspress.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Impuls Theater Verlag ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Impuls Theater Verlag vydává hry a literaturu pro amatérská divadla, v programu má více jak 2000 titulů! Zájemci si mohou zvolit komedii, thriller, drama, lidové divadlo, skicu, školní divadlo a divadlo pro seniory. Zde najdete vesměs prakticky vyzkoušené divadelní hry, muzikály a divadelní kabaretní představení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://theaterverlag.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verlag für Kindertheater ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství pro dětská divadla bylo založeno v roce 1970 Uwe Weitendorfem z lásky k divadlu pro děti. Dramatizace literárních děl tvoří nedílnou a podstatnou složku v programu vydavatele. Zastupuje mnoho nejznámějších autorů. V okruhu programu &amp;quot;mladí znějící&amp;quot; vyvíjejí vysoko hodnocený repertoár současných dětských oper, hudeních her a muzikálů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.kindertheater.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Music Theatre International ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Music Theatre International (MTI) je jedním z předních světových divadelních licenčních agentur. Společnost byla založena v roce 1952 skladatelem Frankem Loesserem a Donem Walkerem. MTI je hnací silou při prosazování hudebního divadla jako živé a poutavé umělecké formy. MTI pracuje přímo se skladateli, textaři a knižními spisovateli těch muzikálů, kteří předloží originální skripta, hudební materiály a dynamické divadelní prostředky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.mtishows.com&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Divadlo,_film,_tanec&amp;diff=40828</id>
		<title>Divadlo, film, tanec</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Divadlo,_film,_tanec&amp;diff=40828"/>
		<updated>2016-12-29T00:09:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Mousikeprogettieducativi ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Mousiké, vzdělávací projekty je redakční projekt, který vychází vstříc zejména těm, kteří učí a využívají tanec, hudbu a kreativní pohyb ve škole a obecněji, které jsou zapojeny do uměleckého vzdělávání dětí a dospělých .&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://http://www.mousikeprogettieducativi.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton Book Company ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Princetoon Book Company je specialista na vydávání a distribuci knih  a videí o tanci přes 35 let. Má seznam více než 500 titulů souvisejících s tancem. Nakladatelství publikuje pod názvem Dance Horizons a distribuuje pro The Dance Notation Buerau  a Dance Books Ltd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://http://www.dancehorizons.com/&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.princetonbookcompany.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dance Books ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dance Books je jedinou společností ve Velké Británii, která se věnuje pouze vydávání knih a příbuzných materiálů o tanci a lidském pohybu. Vydávájí bezmála 200 položek a prodávají je formou zásilkového obchodu a prostřednictvím knihkupců po celém světě .&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.dancebooks.co.uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Amber Lane Press ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Amber Lane Press je malý nezávislý nakladatel, který se specializuje na drama. Sídlí v Charlbury mezi Oxfordem a Stratfordem nad Avonou. Publikováním her a knih o divadle se nakladatelství zabývá již více než 30 let. Na svém seznamu má mnoho známých a zavedených jmen dramatiků, včetně Biyi Bandele, Stevena Berkoffa, Ronalda Harwooda, Juliana Mitchella, Martin Shermana, Hugha Whitemore a Sira Arnolda Weskera.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.amberlanepress.co.uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oberon Books ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Oberon Brooks je nezávislé nakladatelství ve Velké Británii. Specializuje se na divadlo, dramata a divadelní umění, má mnoho dnešních originálních dramatiků. Na seznamu má více jak 1500 knih. Seznam zahrnuje i některé knihy z nejlepšího britského divadla od roku 1940, evropského a světového divadla v překladu a klasiky od předních světových dramatiků. Jejich publikace širce pokrývají divadlo, operu, tanec a další. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.oberonbooks.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Theater der Zeit ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Theater der Zeit patří mezi nejvíce respektované nakladatele v oblasti divadla, politiky a kultury. Každoročně publikuje 40 knih a 16 výtisků časopisů. Od roku 2015 nakladatelství produkuje a distribujuje přes Label Hook Music také divadelní hudbu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.theaterderzeit.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Omnibus Press ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Omnibus Press je největším světovým vydavatelem, který se specializuje na knihy související s hudbou. Nakladatelství vydává kolem 40 nových titulů ročně. Omnibus Press zahájil svou činnost v roce 1976 jako obecné nakladatelství, které doplňuje noty vydávané a distirbuované mateřskou společností Music Salec Ltd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.omnibuspress.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Impuls Theater Verlag ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Impuls Theater Verlag vydává hry a literaturu pro amatérská divadla, v programu má více jak 2000 titulů! Zájemci si mohou zvolit komedii, thriller, drama, lidové divadlo, skicu, školní divadlo a divadlo pro seniory. Zde najdete vesměs prakticky vyzkoušené divadelní hry, muzikály a divadelní kabaretní představení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://theaterverlag.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verlag für Kindertheater ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství pro dětská divadla bylo založeno v roce 1970 Uwe Weitendorfem z lásky k divadlu pro děti. Dramatizace literárních děl tvoří nedílnou a podstatnou složku v programu vydavatele. Zastupuje mnoho njeznámějších autorů. V okruhu programu &amp;quot;mladí znějící&amp;quot; vyvíjejí vysoko hodnocený repertoár současných dětských oper, hudeních her a muzikálů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.kindertheater.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Music Theatre International ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Music Theatre International (MTI) je jedním z předních světových divadelních licenčních agentur. Společnost byla založena v roce 1952 skladatelem Frankem Loesserem a Donem Walkerem. MTI je hnací silou při prosazování hudebního divadla jako živé a poutavé umělecké formy. MTI pracuje přímo se skladateli, textaři a knižními spisovateli těch muzikálů, kteří předloží originální skripa, hudební materiály a dynamické divadelní prostředky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.mtishows.com&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Divadlo,_film,_tanec&amp;diff=40827</id>
		<title>Divadlo, film, tanec</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Divadlo,_film,_tanec&amp;diff=40827"/>
		<updated>2016-12-29T00:08:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: Založena nová stránka s textem „== Zahraniční nakladatelé v oboru: Divadlo, film, tanec ==  == Mousikeprogettieducativi == '''Anotace:''' Mousiké, vzdělávací projekty je redakční…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zahraniční nakladatelé v oboru: Divadlo, film, tanec ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mousikeprogettieducativi ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Mousiké, vzdělávací projekty je redakční projekt, který vychází vstříc zejména těm, kteří učí a využívají tanec, hudbu a kreativní pohyb ve škole a obecněji, které jsou zapojeny do uměleckého vzdělávání dětí a dospělých .&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://http://www.mousikeprogettieducativi.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton Book Company ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Princetoon Book Company je specialista na vydávání a distribuci knih  a videí o tanci přes 35 let. Má seznam více než 500 titulů souvisejících s tancem. Nakladatelství publikuje pod názvem Dance Horizons a distribuuje pro The Dance Notation Buerau  a Dance Books Ltd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://http://www.dancehorizons.com/&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.princetonbookcompany.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dance Books ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dance Books je jedinou společností ve Velké Británii, která se věnuje pouze vydávání knih a příbuzných materiálů o tanci a lidském pohybu. Vydávájí bezmála 200 položek a prodávají je formou zásilkového obchodu a prostřednictvím knihkupců po celém světě .&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.dancebooks.co.uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Amber Lane Press ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Amber Lane Press je malý nezávislý nakladatel, který se specializuje na drama. Sídlí v Charlbury mezi Oxfordem a Stratfordem nad Avonou. Publikováním her a knih o divadle se nakladatelství zabývá již více než 30 let. Na svém seznamu má mnoho známých a zavedených jmen dramatiků, včetně Biyi Bandele, Stevena Berkoffa, Ronalda Harwooda, Juliana Mitchella, Martin Shermana, Hugha Whitemore a Sira Arnolda Weskera.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.amberlanepress.co.uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oberon Books ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Oberon Brooks je nezávislé nakladatelství ve Velké Británii. Specializuje se na divadlo, dramata a divadelní umění, má mnoho dnešních originálních dramatiků. Na seznamu má více jak 1500 knih. Seznam zahrnuje i některé knihy z nejlepšího britského divadla od roku 1940, evropského a světového divadla v překladu a klasiky od předních světových dramatiků. Jejich publikace širce pokrývají divadlo, operu, tanec a další. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.oberonbooks.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Theater der Zeit ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Theater der Zeit patří mezi nejvíce respektované nakladatele v oblasti divadla, politiky a kultury. Každoročně publikuje 40 knih a 16 výtisků časopisů. Od roku 2015 nakladatelství produkuje a distribujuje přes Label Hook Music také divadelní hudbu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.theaterderzeit.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Omnibus Press ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Omnibus Press je největším světovým vydavatelem, který se specializuje na knihy související s hudbou. Nakladatelství vydává kolem 40 nových titulů ročně. Omnibus Press zahájil svou činnost v roce 1976 jako obecné nakladatelství, které doplňuje noty vydávané a distirbuované mateřskou společností Music Salec Ltd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.omnibuspress.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Impuls Theater Verlag ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Impuls Theater Verlag vydává hry a literaturu pro amatérská divadla, v programu má více jak 2000 titulů! Zájemci si mohou zvolit komedii, thriller, drama, lidové divadlo, skicu, školní divadlo a divadlo pro seniory. Zde najdete vesměs prakticky vyzkoušené divadelní hry, muzikály a divadelní kabaretní představení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://theaterverlag.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verlag für Kindertheater ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství pro dětská divadla bylo založeno v roce 1970 Uwe Weitendorfem z lásky k divadlu pro děti. Dramatizace literárních děl tvoří nedílnou a podstatnou složku v programu vydavatele. Zastupuje mnoho njeznámějších autorů. V okruhu programu &amp;quot;mladí znějící&amp;quot; vyvíjejí vysoko hodnocený repertoár současných dětských oper, hudeních her a muzikálů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.kindertheater.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Music Theatre International ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Music Theatre International (MTI) je jedním z předních světových divadelních licenčních agentur. Společnost byla založena v roce 1952 skladatelem Frankem Loesserem a Donem Walkerem. MTI je hnací silou při prosazování hudebního divadla jako živé a poutavé umělecké formy. MTI pracuje přímo se skladateli, textaři a knižními spisovateli těch muzikálů, kteří předloží originální skripa, hudební materiály a dynamické divadelní prostředky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.mtishows.com&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40818</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40818"/>
		<updated>2016-12-28T22:03:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec, Kateřina Kohoutková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]  || Markéta Forstová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová, Miriam Tančiboková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová, David Jiří Šlosar&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková, Lukáš Záleský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková, Andrea Dosoudilová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš, Kateřina Štěrbová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály antikvární literatury]] || Markéta Michálková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]] || Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociologie]] || Veronika Křivánková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Divadlo, film, tanec]] || Andrea Vasilová&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40817</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40817"/>
		<updated>2016-12-28T22:01:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Tabulka hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec, Kateřina Kohoutková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]  || Markéta Forstová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová, Miriam Tančiboková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová, David Jiří Šlosar&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková, Lukáš Záleský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková, Andrea Dosoudilová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš, Kateřina Štěrbová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály antikvární literatury]] || Markéta Michálková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]] || Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociologie]] || Veronika Křivánková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40816</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40816"/>
		<updated>2016-12-28T21:57:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Tabulka hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec, Kateřina Kohoutková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]  || Markéta Forstová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová, Miriam Tančiboková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová, David Jiří Šlosar&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková, Lukáš Záleský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková, Andrea Dosoudilová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš, Kateřina Štěrbová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály antikvární literatury]] || Markéta Michálková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]] || Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociologie]] || Veronika Křivánková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
  [[Divadlo, film, tanec]] || Andrea Vasilová&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=32148</id>
		<title>Komunikační šum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=32148"/>
		<updated>2016-02-13T18:39:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Komunikační šum''' jsou okolnosti, které zkreslují a narušují přenos informace. Tyto rušivé vlivy způsobují, že může být vysílaná zpráva nesprávně přijata.&lt;br /&gt;
Šum může být chápán pouze jako rušivé vlivy komunikačního kanálu, nebo v širším významu jako veškerá zkreslení ať už k nim dochází v kterékoli fázi komunikačního modelu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vymětal&amp;quot;&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Šum v Shannon–Weaver [[model komunikace|modelu komunikace]]==&lt;br /&gt;
Shannonův model komunikace má pět základních prvků: informační zdroj, vysílač (kodér), kanál, přijímač (dekodér) a místo určení. Šum je potom prvkem šestým, který předchozích pět ovlivňuje a způsobuje selhání komunikace.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V publikaci Matematická teorie komunikace z roku 1949 [[Claude Shannon|Claude Shannon]] a Warren Weaver zveřejnili první klasický přenosový model komunikace vycházející ze studia telefonických hovorů. Hlavním přínosem byla snaha autorů systematicky vyložit příčiny možného selhání komunikace (vliv šumu). (Jirák, Köpplová 2009, 27) &lt;br /&gt;
Claude Shannon a [[Warren Weaver]] soustředili svou pozornost při zkoumání faktorů, jež se podílejí na úspěšnosti komunikace z pohledu podavatele, především na problematiku šumů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Shannon communication system.svg|thumb|Shannon communication system]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozlišili tři hladiny šumů:=== &lt;br /&gt;
*technické či mechanické šumy (poruchy)&lt;br /&gt;
*sémantické šumy (míra porozumění, neporozumění)&lt;br /&gt;
*psychologické šumy (například při nedůvěře příjemce v podavatele&amp;lt;ref name=&amp;quot;oltk&amp;quot;&amp;gt;Šum. Oltk [online]. aktualizováno 3.11.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/%C5%A0um&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy komunikačního šumu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fyzický šum===&lt;br /&gt;
Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.&lt;br /&gt;
===Fyziologický šum===&lt;br /&gt;
Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.&lt;br /&gt;
===Psychologický šum===&lt;br /&gt;
Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.&lt;br /&gt;
===Sémantický šum===&lt;br /&gt;
K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Kromě [[komunikace]] mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.&lt;br /&gt;
===Verbální šum===&lt;br /&gt;
Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.&lt;br /&gt;
===Neverbální šum===&lt;br /&gt;
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
==Poměr signálu k šumu==&lt;br /&gt;
DeVito zmiňuje pojem &amp;quot;poměr signálu k šumu&amp;quot; kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;de.vito&amp;quot;&amp;gt;DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikačního šumu se nelze zcela zbavit, ale je možné jej zredukovat, pokud se naučíme lépe naslouchat a zdokonalíme se ve vysílání a přijímání neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační šum v systémech == &lt;br /&gt;
Informační šum ve spojitosti se systémy je definován jako &amp;quot;chyba informačního systému spočívající v nevyhledání relevantních dokumentů (šum prvního druhu) nebo ve vyhledání nerelevantních dokumentů, které věcně neodpovídají zadání rešeršního dotazu (šum druhého druhu).Tento pojem tedy souvisí s informační potřebou uživatelů a lze ho tedy chápat jako nahodilou překážku v informačním systému, která předávanou [[informace|informaci]] nějakým způsobem pozměňuje, čímž nemusí být informační potřeba naplněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy šumu v systémech == &lt;br /&gt;
Hovoříme o pěti základních šumech:&lt;br /&gt;
*'''Pragmatický šum''' vzniká, pokud je k uspokojení informační potřeby použit prostředník, např. informační specialista a uživatel není schopen svůj požadavek přesně formulovat, popř. specialista pochopí požadavek jiným způsobem&lt;br /&gt;
*K '''sémantickému šumu''' dochází při použití nevhodných slov, nebo jsou slova nesprávně kódována&lt;br /&gt;
*U '''technického šumu'''je na vině technika a může se jednat třeba o poruchu počítače&lt;br /&gt;
*'''Selekční šum''' vzniká v rámci vyhledávacího procesu a nejsou vyhledány relevantní dokumenty (chyba systému)&lt;br /&gt;
*'''Gnozeologický šum''' je způsobem nedostatečnými poznatky uživatele&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Informační šum. Wikiknihovna [online]. aktualizováno 16.8.2013 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
*DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&lt;br /&gt;
*JIROUŠKOVÁ, Michaela. Šum. ''Encyklopedie lingvistiky'', ed. Kateřina PROKOPOVÁ. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. [cit.2015-12-15] 2014http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Šum&lt;br /&gt;
*Šum. Oltk [online]. aktualizováno 3.11.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/%C5%A0um&lt;br /&gt;
*Šum. Cs.Wikipedia [online]. aktualizováno 5.11.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0um&lt;br /&gt;
*Informační šum. Wikiknihovna [online]. aktualizováno 16.8.2013 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační kanál]]&lt;br /&gt;
*[[Verbální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, informace, komunikant, komunikátor, informační kanál&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Fritz_Machlup&amp;diff=31396</id>
		<title>Diskuse:Fritz Machlup</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Fritz_Machlup&amp;diff=31396"/>
		<updated>2016-02-04T20:00:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ahoj,&lt;br /&gt;
díky za heslo. Oprav prosím následující.&lt;br /&gt;
* Na konec sekce Odkazy připiš Související články.&lt;br /&gt;
* Do textu doplň aspoň 5 odkazů na další wiki hesla z našeho oboru. &lt;br /&gt;
* Smaž přebytečné mezery mezi odstavci.&lt;br /&gt;
* Mini odstavec úspěchy buď prodluž, nebo smaž.&lt;br /&gt;
* Odrážky v odstavci Teorie znalostí netřeba uvádět dvojitě - pomocí tečky a čísla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 4. 2. 2016, 18:29 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
chyby jsem odstranila. V textu jsem doplnila 4 odkazy na další hesla z oboru. Ještě se pokusím doplnit 5. odkaz. A. Vasilová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Gregory_Bateson&amp;diff=31395</id>
		<title>Diskuse:Gregory Bateson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Gregory_Bateson&amp;diff=31395"/>
		<updated>2016-02-04T19:58:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ahoj,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
díky za heslo. Oprav prosím následující.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na konec sekce Odkazy připiš Související články - určitě Kybernetika.&lt;br /&gt;
* Do textu doplň aspoň 5 odkazů na další wiki hesla z našeho oboru - určitě Kybernetika, Norbert Wiener.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 4. 2. 2016, 14:46 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
chyby jsem odstranila. A. Vasilová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fritz_Machlup&amp;diff=31394</id>
		<title>Fritz Machlup</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fritz_Machlup&amp;diff=31394"/>
		<updated>2016-02-04T19:54:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Fritz Machlup''' (15.prosinec 1902, Wiener-Neustadt, Rakousko - 30. leden 1983, New Jersey),  ekonom, advokát, profesor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Wikiknihovna [online]. aktualizováno 18.5.2012 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Fritz_Machlup&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Fritz Machlup signature.gif|thumb|Fritz Machlup signature]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se v Wiener-Neustadt, v Rakousku, v blízkosti Vídně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. En.Wikipedia [online]. aktualizováno 4.11.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&amp;lt;/ref&amp;gt;V 18 letech začal studovat ekonomii na Vídeňské státní univerzitě, kde mezi jeho učitele patřili například Friedrich von Wieser a Ludwig von Mises, u kterého se účastnil slavného soukromého semináře.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1925 publikoval  pod  názvem :. Die Goldkernwahrung.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fr.wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Fr. Wikipedia [online]. aktualizováno 21.8.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&amp;lt;/ref&amp;gt;Oženil se a měl dvě děti, syna a dceru. V roce 1933 utekl z nacistického Německa do Spojených států, kde v roce 1940 získal americké občanství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;V letech 1935 a 1947 vyučuje na univerzitě v Buffalu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;info&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Infoamerica [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.infoamerica.org/teoria/machlup1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1947 se Machlup stal profesorem politické ekonomie na Johns Hopkins University. V letech 1960 - 1971 byl ředitelem Mezinárodní sekce na Princentonské univerzitě. Byl také hostujícím profesorem na 4 univerzitách ve Spojených státech a dokonce v letech 1965 - 1977 působil jako poradce amerického ministerstva financí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fr.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;V letech 1971-1974 byl prezident mezinárodní hospodářské komory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Byl také výborný sportovec – lyžař a šermíř. Umírá v New Jersey, roku 1983.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bellagio ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fritz Machlup založil vlastní organizaci akademiků pod názvem &amp;quot;Bellagio&amp;quot; za účelem studování monetární ekonomie, mezinárodních měnových problémů a dalších problémů. Tato skupina studovala zmíněné problémy, rozvíjela akademický konsensus a nabízela řešení vhodná pro praxi. Skupina Bellagio měla velký úspěch, přinášela praktická a vhodná řešení a pro Fritze Machlupa znamenala další významný mezník v jeho kariéře. Skupina Bellagio upoutala pozornost vlád a významných bankéřů a na tomto základě vzniklo mnoho knih a bylo napsáno mnoho článků o mezinárodní měnové krizi a byla navržena její řešení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další aktivity == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1962 - 1964: prezident komory Asociace univerzitních profesorů.&lt;br /&gt;
*1966 - prezident Americké ekonomické asociace&lt;br /&gt;
*1971 - 1974: prezident Mezinárodní ekonomické asociace, aktivní člen americké Asociace univerzitních profesorů&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další věcí, kterou Fritz Machlup přispěl, je chápání pěti typu znalostí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pracovní znalosti: centrum odborného zájmu, znalostí&lt;br /&gt;
*Intelektuální znalosti: odpovídá na naši intelektuální zvídavost&lt;br /&gt;
*Znalost [[řeč|řečmi]] a koníčky: znalosti uspokojující non-intelektuální zvídavost, pro náš volný čas a naše emoční simulace&lt;br /&gt;
*Duchovní znalosti: připojený k našim náboženským přesvědčením.&lt;br /&gt;
*nežádoucí znalosti: získané náhodně&amp;lt;ref name=&amp;quot;fr.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fritzi Machlupovi je přičítáno autorství konceptu poločasu rozpadu znalosti. Jde o čas, který uplyne před tím, než se znalost ukáže být nepravdivá nebo zastaralá. Od konceptu poločasu rozpadu používaného ve fyzice se liší tím, že neexistuje žádná záruka, že znalost zastará za určitou dobu. Obor knihovnictví a [[informační věda|informační vědu]] Fritz chápe jako [[informační společnost|informační společnost]], do které, mimo to počítá i vědu, výzkum, vzdělávací systém, informační stroje, zábavu, účetnictví, práva, lékařství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během svého života napsal spoustu vědeckých prací: 24 knih, 11 knih ve spolupráci s dalšími autory, 62 dlouhých esejí, 108 kratších esejí a přes 200 příspěvků do novin. Hlavní obsah jeho knih byly mezinárodní měnové problémy. Obohatil teorii platební bilance(teorie směnných kurzů, mezinárodní pohyb kapitálu a dalších finančních transakcí, …). Poskytl také řešení k mezinárodnímu měnovému systému. Z jeho tvorby uvádíme několik děl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1923 - Die Goldkernwahrung &lt;br /&gt;
*1946 - The Economist - dílo, jehož hlavní myšlenkou je předpoklad, že firmy mají maximalizovat zisk. Ekonom Richard Lester tvrdil, že podnikatelé nemají dostatek [[informace|informací]] o poptávkách a nákladových podmínkách, aby maximalizovali zisk. Machlup souhlasil, ale tvrdil, že cílem maximalizace zisku za předpokladu, že firma nemá předvídat všechno, co dělá, ale má předvídat, jak bude reagovat na změny v poptávce nebo v nákladech&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*1949 - The Basing-Point System: An Economic Analysis of a Controversial Pricing Practice - tato kniha přiměla prezidenta Trumana představit návrh zákona k jednotnosti práva snížit ceny &lt;br /&gt;
*1952 - The Economics of Sellers´Competition &lt;br /&gt;
*1958 - An Economic Review of the Patent System &lt;br /&gt;
*1962 - The Production and Distribution of Knowledge in the United States&amp;lt;ref name=&amp;quot;econlib&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Econlib [online]. 2008 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.econlib.org/library/Enc/bios/Machlup.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Eseje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1931 - Exchange credit, industrial credit and capital formation &lt;br /&gt;
*1937 - Can We Control the Boom? &lt;br /&gt;
*1937 - Monopoly and Competition: A clarification of market positions&lt;br /&gt;
*1960 - The Supply of Inventors and Inventions&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Wikiknihovna [online]. aktualizováno 18.5.2012 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Fritz_Machlup&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. En.Wikipedia [online]. aktualizováno 4.11.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Fr. Wikipedia [online]. aktualizováno 21.8.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Infoamerica [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.infoamerica.org/teoria/machlup1.htm&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Econlib [online]. 2008 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.econlib.org/library/Enc/bios/Machlup.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[informační věda]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[řeč]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Fritz Machlup, Bellagio, ekonomika, mezinárodní měnová krize, informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fritz_Machlup&amp;diff=31392</id>
		<title>Fritz Machlup</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fritz_Machlup&amp;diff=31392"/>
		<updated>2016-02-04T19:42:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Fritz Machlup''' (15.prosinec 1902, Wiener-Neustadt, Rakousko - 30. leden 1983, New Jersey),  ekonom, advokát, profesor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Wikiknihovna [online]. aktualizováno 18.5.2012 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Fritz_Machlup&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Fritz Machlup signature.gif|thumb|Fritz Machlup signature]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se v Wiener-Neustadt, v Rakousku, v blízkosti Vídně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. En.Wikipedia [online]. aktualizováno 4.11.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&amp;lt;/ref&amp;gt;V 18 letech začal studovat ekonomii na Vídeňské státní univerzitě, kde mezi jeho učitele patřili například Friedrich von Wieser a Ludwig von Mises, u kterého se účastnil slavného soukromého semináře.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1925 publikoval  pod  názvem :. Die Goldkernwahrung.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fr.wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Fr. Wikipedia [online]. aktualizováno 21.8.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&amp;lt;/ref&amp;gt;Oženil se a měl dvě děti, syna a dceru. V roce 1933 utekl z nacistického Německa do Spojených států, kde v roce 1940 získal americké občanství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;V letech 1935 a 1947 vyučuje na univerzitě v Buffalu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;info&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Infoamerica [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.infoamerica.org/teoria/machlup1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1947 se Machlup stal profesorem politické ekonomie na Johns Hopkins University. V letech 1960 - 1971 byl ředitelem Mezinárodní sekce na Princentonské univerzitě. Byl také hostujícím profesorem na 4 univerzitách ve Spojených státech a dokonce v letech 1965 - 1977 působil jako poradce amerického ministerstva financí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fr.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;V letech 1971-1974 byl prezident mezinárodní hospodářské komory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Byl také výborný sportovec – lyžař a šermíř. Umírá v New Jersey, roku 1983.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bellagio ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fritz Machlup založil vlastní organizaci akademiků pod názvem &amp;quot;Bellagio&amp;quot; za účelem studování monetární ekonomie, mezinárodních měnových problémů a dalších problémů. Tato skupina studovala zmíněné problémy, rozvíjela akademický konsensus a nabízela řešení vhodná pro praxi. Skupina Bellagio měla velký úspěch, přinášela praktická a vhodná řešení a pro Fritze Machlupa znamenala další významný mezník v jeho kariéře. Skupina Bellagio upoutala pozornost vlád a významných bankéřů a na tomto základě vzniklo mnoho knih a bylo napsáno mnoho článků o mezinárodní měnové krizi a byla navržena její řešení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další aktivity == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1962 - 1964: prezident komory Asociace univerzitních profesorů.&lt;br /&gt;
*1966 - prezident Americké ekonomické asociace&lt;br /&gt;
*1971 - 1974: prezident Mezinárodní ekonomické asociace, aktivní člen americké Asociace univerzitních profesorů&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další věcí, kterou Fritz Machlup přispěl, je chápání pěti typu znalostí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pracovní znalosti: centrum odborného zájmu, znalostí&lt;br /&gt;
*Intelektuální znalosti: odpovídá na naši intelektuální zvídavost&lt;br /&gt;
*Znalost [[řeč|řečmi]] a koníčky: znalosti uspokojující non-intelektuální zvídavost, pro náš volný čas a naše emoční simulace&lt;br /&gt;
*Duchovní znalosti: připojený k našim náboženským přesvědčením.&lt;br /&gt;
*nežádoucí znalosti: získané náhodně&amp;lt;ref name=&amp;quot;fr.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fritzi Machlupovi je přičítáno autorství konceptu poločasu rozpadu znalosti. Jde o čas, který uplyne před tím, než se znalost ukáže být nepravdivá nebo zastaralá. Od konceptu poločasu rozpadu používaného ve fyzice se liší tím, že neexistuje žádná záruka, že znalost zastará za určitou dobu. Obor knihovnictví a [[informační věda|informační vědu]] Fritz chápe jako [[informační společnost|informační společnost]], do které, mimo to počítá i vědu, výzkum, vzdělávací systém, informační stroje, zábavu, účetnictví, práva, lékařství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během svého života napsal spoustu vědeckých prací: 24 knih, 11 knih ve spolupráci s dalšími autory, 62 dlouhých esejí, 108 kratších esejí a přes 200 příspěvků do novin. Hlavní obsah jeho knih byly mezinárodní měnové problémy. Obohatil teorii platební bilance(teorie směnných kurzů, mezinárodní pohyb kapitálu a dalších finančních transakcí, …). Poskytl také řešení k mezinárodnímu měnovému systému. Z jeho tvorby uvádíme několik děl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1923 - Die Goldkernwahrung &lt;br /&gt;
*1946 - The Economist - dílo, jehož hlavní myšlenkou je předpoklad, že firmy mají maximalizovat zisk. Ekonom Richard Lester tvrdil, že podnikatelé nemají dostatek [[informace|informací]] o poptávkách a nákladových podmínkách, aby maximalizovali zisk. Machlup souhlasil, ale tvrdil, že cílem maximalizace zisku za předpokladu, že firma nemá předvídat všechno, co dělá, ale má předvídat, jak bude reagovat na změny v poptávce nebo v nákladech&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*1949 - The Basing-Point System: An Economic Analysis of a Controversial Pricing Practice - tato kniha přiměla prezidenta Trumana představit návrh zákona k jednotnosti práva snížit ceny &lt;br /&gt;
*1952 - The Economics of Sellers´Competition &lt;br /&gt;
*1958 - An Economic Review of the Patent System &lt;br /&gt;
*1962 - The Production and Distribution of Knowledge in the United States&amp;lt;ref name=&amp;quot;econlib&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Econlib [online]. 2008 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.econlib.org/library/Enc/bios/Machlup.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Eseje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1931 - Exchange credit, industrial credit and capital formation &lt;br /&gt;
*1937 - Can We Control the Boom? &lt;br /&gt;
*1937 - Monopoly and Competition: A clarification of market positions&lt;br /&gt;
*1960 - The Supply of Inventors and Inventions&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Wikiknihovna [online]. aktualizováno 18.5.2012 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Fritz_Machlup&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. En.Wikipedia [online]. aktualizováno 4.11.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Fr. Wikipedia [online]. aktualizováno 21.8.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Infoamerica [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.infoamerica.org/teoria/machlup1.htm&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Econlib [online]. 2008 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.econlib.org/library/Enc/bios/Machlup.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[informační věda]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[řeč]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Fritz Machlup, Bellagio, ekonomika, mezinárodní měnová krize, informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=31388</id>
		<title>Gregory Bateson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=31388"/>
		<updated>2016-02-04T19:14:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Gregory Bateson''' (1904-1980) byl anglický biolog, antropolog, filosof, teoretik [[kybernetika|kybernetiky]] a [[komunikace|komunikace]] a multidisciplinární myslitel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gregory Bateson se narodil v anglickém Grantchesteru do ateistické rodiny. Jeho otec William byl významným genetikem, který se zasloužil o znovuobjevení tehdy neznámých experimentů křížení hrachu z r. 1865 Gregora Mendelu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v Sydney). Byl třikrát ženatý, z každého manželství měl jedno dítě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Bateson byl celoživotní ateista.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Zemřel ve věku 76 let v San Franciscu s pocitem, že byl hluboce nepochopen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve třicátých letech prováděl antropologické výzkumy na Bali a Nové Guiney.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1936 vydal etnologickou studii o příbuzenství systému Iatmul a domorodé skupiny v Nové Guineji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn funkcionalismem Bronislawa Malinowského a Alfreda Radcliffe-Browna. Roku 1937 odešel do USA. V té době se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Po válce se stal zakládajícím členem multidisciplinární skupiny matematiků a sociálních vědců, kteří se setkávali na tzv. Macy Conferences on Cybernetics. Zabývali se novými myšlenkami a výsledky výzkumů z období války v oblasti kybernetiky, teorie informace a digitálních počítačů. Jeho oporou v terminologii teorie komunikace, [[počítač|počítačů]] a formální logiky se stal zakladatel kybernetiky [[Norbert Wiener|Norbert Wiener]].  Koncem čtyřicátých let pracoval v Langley Porter Clinic, kde se věnoval psychoterapii. Společně s psychiatrem Jurgenem Rueschem napsal knihu Communication: The Social Matrix of Psychiatry (1951).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Věnoval se také problematice komunikace u lidí postižených schizofrenií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Batesonův zájem o psychologii a terapii vycházel ze studia komunikace a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé [[mentální mapa|mentální mapy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě výzkumů v oblasti logických typů, dvojité vazby a schizofrenie začal studovat komunikaci mezi zvířaty na Floride, Panenských ostrovech a na Havaji. V r. 1972 vydal svou nejslavnější knihu Steps to Ecology of Mind a stal se kultovní osobností. Ve své knize se staví proti vědcům, kteří se pokusili o &amp;quot;snížení&amp;quot; všeho na pouhé věci, jeho záměrem bylo zavést &amp;quot;mysl&amp;quot; zpět do vědeckých rovnic. Z jeho pohledu je “mysl” nedílnou součástí &amp;quot;hmotné skutečnosti&amp;quot;, a proto je nesmyslné snažit se oddělit mysl od hmoty.  Založil tzv. Palo Alto skupinu pracující na rodinné terapii. Jeho významné myšlenky jsou ve velké míře shrnuty v jeho knize z r. 1978, Mind and Nature.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SOCyberntics.png|thumb|SOCyberntics]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínos == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20. a 30. letech jako antropolog pomáhal v Bali nalézt vědu kybernetiky mezi mnohými jinými věcmi. Jeho teorii přijalo mnoho myslitelů, protože model poskytuje epistemologii pro rozvoj nového pochopení lidského šílenství a také jeho vynález teorie dvojité vazby (the double bind).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;„Double bind“ je typický psychologický ambivalentní manévr či trik tyranů, kteří své oběti dostávají do bezvýchodných situací, kdy podle tyranů vše dělají špatně, ať dělají věci pozitivně, či negativně, ať své úkoly plní, nebo neplní. Chronická aplikace dvojité vazby vede k emoční labilitě, zvyšuje neuroticismus a ambivalentní postoje, nebo dokonce možná vede až k autismu a schizofrenii.(J. Carter)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&amp;lt;/ref&amp;gt;Double bind je tedy výsledek zapletenosti mezilidských vztahů, k nimž dochází díky vnitřně sporné, ale ve své rozporuplnosti těžko prohlédnutelné komunikaci. Popisem tohoto zauzlení umožnil Bateson porozumět psychickým poruchám, které byly dosud zahrnovány pod schizofrenii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Naven. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. Mead, Balinese character. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942&lt;br /&gt;
*J. Ruesch – G. Bateson, Communication. The social matrix of psychiatry (1951)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Steps to an ecology of mind (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, evoluci a epistomologii 1972)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Mind and Nature (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. C. Bateson, Angels fear (Andělé se bojí. K epistomologii posvátného. Posmrtně 1988)&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Rodney E. Donaldson, Na Písmo svaté Unity ( další kroky k ekologii mysli. Posmrtně 1991)&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů (Gilles Deleuze, Felix Guattari) i společenských vědců (Paul Watzlawick). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. Zdeňka Neubauera, Stanislava Komárka a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Mentální mapa]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Gregory Bateson, schizofrenie, lidská komunikace, antropolog, terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=31381</id>
		<title>Gregory Bateson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=31381"/>
		<updated>2016-02-04T18:45:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Gregory Bateson''' (1904-1980) byl anglický biolog, antropolog, filosof, teoretik [[kybernetika|kybernetiky]] a [[komunikace|komunikace]] a multidisciplinární myslitel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gregory Bateson se narodil v anglickém Grantchesteru do ateistické rodiny. Jeho otec William byl významným genetikem, který se zasloužil o znovuobjevení tehdy neznámých experimentů křížení hrachu z r. 1865 Gregora Mendelu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v Sydney). Byl třikrát ženatý, z každého manželství měl jedno dítě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Bateson byl celoživotní ateista.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Zemřel ve věku 76 let v San Franciscu s pocitem, že byl hluboce nepochopen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve třicátých letech prováděl antropologické výzkumy na Bali a Nové Guiney.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1936 vydal etnologickou studii o příbuzenství systému Iatmul a domorodé skupiny v Nové Guineji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn funkcionalismem Bronislawa Malinowského a Alfreda Radcliffe-Browna. Roku 1937 odešel do USA. V té době se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Po válce se stal zakládajícím členem multidisciplinární skupiny matematiků a sociálních vědců, kteří se setkávali na tzv. Macy Conferences on Cybernetics. Zabývali se novými myšlenkami a výsledky výzkumů z období války v oblasti kybernetiky, teorie informace a digitálních počítačů. Jeho oporou v terminologii teorie komunikace, [[počítač|počítačů]] a formální logiky se stal zakladatel kybernetiky [[Norbert Wiener|Norbert Wiener]].  Koncem čtyřicátých let pracoval v Langley Porter Clinic, kde se věnoval psychoterapii. Společně s psychiatrem Jurgenem Rueschem napsal knihu Communication: The Social Matrix of Psychiatry (1951).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Věnoval se také problematice komunikace u lidí postižených schizofrenií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Batesonův zájem o psychologii a terapii vycházel ze studia komunikace a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé [[mentální mapa|mentální mapy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě výzkumů v oblasti logických typů, dvojité vazby a schizofrenie začal studovat komunikaci mezi zvířaty na Floride, Panenských ostrovech a na Havaji. V r. 1972 vydal svou nejslavnější knihu Steps to Ecology of Mind a stal se kultovní osobností. Ve své knize se staví proti vědcům, kteří se pokusili o &amp;quot;snížení&amp;quot; všeho na pouhé věci, jeho záměrem bylo zavést &amp;quot;mysl&amp;quot; zpět do vědeckých rovnic. Z jeho pohledu je “mysl” nedílnou součástí &amp;quot;hmotné skutečnosti&amp;quot;, a proto je nesmyslné snažit se oddělit mysl od hmoty.  Založil tzv. Palo Alto skupinu pracující na rodinné terapii. Jeho významné myšlenky jsou ve velké míře shrnuty v jeho knize z r. 1978, Mind and Nature.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SOCyberntics.png|thumb|SOCyberntics]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínos == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20. a 30. letech jako antropolog pomáhal v Bali nalézt vědu kybernetiky mezi mnohými jinými věcmi. Jeho teorii přijalo mnoho myslitelů, protože model poskytuje epistemologii pro rozvoj nového pochopení lidského šílenství a také jeho vynález teorie dvojité vazby (the double bind).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;„Double bind“ je typický psychologický ambivalentní manévr či trik tyranů, kteří své oběti dostávají do bezvýchodných situací, kdy podle tyranů vše dělají špatně, ať dělají věci pozitivně, či negativně, ať své úkoly plní, nebo neplní. Chronická aplikace dvojité vazby vede k emoční labilitě, zvyšuje neuroticismus a ambivalentní postoje, nebo dokonce možná vede až k autismu a schizofrenii.(J. Carter)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&amp;lt;/ref&amp;gt;Double bind je tedy výsledek zapletenosti mezilidských vztahů, k nimž dochází díky vnitřně sporné, ale ve své rozporuplnosti těžko prohlédnutelné komunikaci. Popisem tohoto zauzlení umožnil Bateson porozumět psychickým poruchám, které byly dosud zahrnovány pod schizofrenii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Naven. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. Mead, Balinese character. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942&lt;br /&gt;
*J. Ruesch – G. Bateson, Communication. The social matrix of psychiatry (1951)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Steps to an ecology of mind (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, evoluci a epistomologii 1972)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Mind and Nature (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. C. Bateson, Angels fear (Andělé se bojí. K epistomologii posvátného. Posmrtně 1988)&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Rodney E. Donaldson, Na Písmo svaté Unity ( další kroky k ekologii mysli. Posmrtně 1991)&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů (Gilles Deleuze, Felix Guattari) i společenských vědců (Paul Watzlawick). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. Zdeňka Neubauera, Stanislava Komárka a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&lt;br /&gt;
[[Mentální mapa]]&lt;br /&gt;
[[Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Gregory Bateson, schizofrenie, lidská komunikace, antropolog, terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=31376</id>
		<title>Gregory Bateson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=31376"/>
		<updated>2016-02-04T18:29:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Gregory Bateson''' (1904-1980) byl anglický biolog, antropolog, filosof, teoretik [[kybernetika|kybernetiky]] a komunikace a multidisciplinární myslitel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gregory Bateson se narodil v anglickém Grantchesteru do ateistické rodiny. Jeho otec William byl významným genetikem, který se zasloužil o znovuobjevení tehdy neznámých experimentů křížení hrachu z r. 1865 Gregora Mendelu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v Sydney). Byl třikrát ženatý, z každého manželství měl jedno dítě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Bateson byl celoživotní ateista.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Zemřel ve věku 76 let v San Franciscu s pocitem, že byl hluboce nepochopen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve třicátých letech prováděl antropologické výzkumy na Bali a Nové Guiney.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1936 vydal etnologickou studii o příbuzenství systému Iatmul a domorodé skupiny v Nové Guineji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn funkcionalismem Bronislawa Malinowského a Alfreda Radcliffe-Browna. Roku 1937 odešel do USA. V té době se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Po válce se stal zakládajícím členem multidisciplinární skupiny matematiků a sociálních vědců, kteří se setkávali na tzv. Macy Conferences on Cybernetics. Zabývali se novými myšlenkami a výsledky výzkumů z období války v oblasti kybernetiky, teorie informace a digitálních počítačů. Jeho oporou v terminologii teorie komunikace, [[počítač|počítačů]] a formální logiky se stal zakladatel kybernetiky [[Norbert Wiener|Norbert Wiener]].  Koncem čtyřicátých let pracoval v Langley Porter Clinic, kde se věnoval psychoterapii. Společně s psychiatrem Jurgenem Rueschem napsal knihu Communication: The Social Matrix of Psychiatry (1951).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Věnoval se také problematice komunikace u lidí postižených schizofrenií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Batesonův zájem o psychologii a terapii vycházel ze studia komunikace a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé [[mentální mapa|mentální mapy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě výzkumů v oblasti logických typů, dvojité vazby a schizofrenie začal studovat komunikaci mezi zvířaty na Floride, Panenských ostrovech a na Havaji. V r. 1972 vydal svou nejslavnější knihu Steps to Ecology of Mind a stal se kultovní osobností. Ve své knize se staví proti vědcům, kteří se pokusili o &amp;quot;snížení&amp;quot; všeho na pouhé věci, jeho záměrem bylo zavést &amp;quot;mysl&amp;quot; zpět do vědeckých rovnic. Z jeho pohledu je “mysl” nedílnou součástí &amp;quot;hmotné skutečnosti&amp;quot;, a proto je nesmyslné snažit se oddělit mysl od hmoty.  Založil tzv. Palo Alto skupinu pracující na rodinné terapii. Jeho významné myšlenky jsou ve velké míře shrnuty v jeho knize z r. 1978, Mind and Nature.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SOCyberntics.png|thumb|SOCyberntics]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínos == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20. a 30. letech jako antropolog pomáhal v Bali nalézt vědu kybernetiky mezi mnohými jinými věcmi. Jeho teorii přijalo mnoho myslitelů, protože model poskytuje epistemologii pro rozvoj nového pochopení lidského šílenství a také jeho vynález teorie dvojité vazby (the double bind).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;„Double bind“ je typický psychologický ambivalentní manévr či trik tyranů, kteří své oběti dostávají do bezvýchodných situací, kdy podle tyranů vše dělají špatně, ať dělají věci pozitivně, či negativně, ať své úkoly plní, nebo neplní. Chronická aplikace dvojité vazby vede k emoční labilitě, zvyšuje neuroticismus a ambivalentní postoje, nebo dokonce možná vede až k autismu a schizofrenii.(J. Carter)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&amp;lt;/ref&amp;gt;Double bind je tedy výsledek zapletenosti mezilidských vztahů, k nimž dochází díky vnitřně sporné, ale ve své rozporuplnosti těžko prohlédnutelné komunikaci. Popisem tohoto zauzlení umožnil Bateson porozumět psychickým poruchám, které byly dosud zahrnovány pod schizofrenii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Naven. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. Mead, Balinese character. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942&lt;br /&gt;
*J. Ruesch – G. Bateson, Communication. The social matrix of psychiatry (1951)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Steps to an ecology of mind (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, evoluci a epistomologii 1972)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Mind and Nature (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. C. Bateson, Angels fear (Andělé se bojí. K epistomologii posvátného. Posmrtně 1988)&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Rodney E. Donaldson, Na Písmo svaté Unity ( další kroky k ekologii mysli. Posmrtně 1991)&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů (Gilles Deleuze, Felix Guattari) i společenských vědců (Paul Watzlawick). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. Zdeňka Neubauera, Stanislava Komárka a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Gregory Bateson, schizofrenie, lidská komunikace, antropolog, terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=30877</id>
		<title>Gregory Bateson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=30877"/>
		<updated>2016-01-31T20:30:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Gregory Bateson''' (1904-1980) byl anglický biolog, antropolog, filosof, teoretik kybernetiky a komunikace a multidisciplinární myslitel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gregory Bateson se narodil v anglickém Grantchesteru do ateistické rodiny. Jeho otec William byl významným genetikem, který se zasloužil o znovuobjevení tehdy neznámých experimentů křížení hrachu z r. 1865 Gregora Mendelu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v Sydney). Byl třikrát ženatý, z každého manželství měl jedno dítě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Bateson byl celoživotní ateista.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Zemřel ve věku 76 let v San Franciscu s pocitem, že byl hluboce nepochopen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve třicátých letech prováděl antropologické výzkumy na Bali a Nové Guiney.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1936 vydal etnologickou studii o příbuzenství systému Iatmul a domorodé skupiny v Nové Guineji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn funkcionalismem Bronislawa Malinowského a Alfreda Radcliffe-Browna. Roku 1937 odešel do USA. V té době se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Po válce se stal zakládajícím členem multidisciplinární skupiny matematiků a sociálních vědců, kteří se setkávali na tzv. Macy Conferences on Cybernetics. Zabývali se novými myšlenkami a výsledky výzkumů z období války v oblasti kybernetiky, teorie informace a digitálních počítačů. Jeho oporou v terminologii teorie komunikace, počítačů a formální logiky se stal zakladatel kybernetiky Norbert Wiener.  Koncem čtyřicátých let pracoval v Langley Porter Clinic, kde se věnoval psychoterapii. Společně s psychiatrem Jurgenem Rueschem napsal knihu Communication: The Social Matrix of Psychiatry (1951).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Věnoval se také problematice komunikace u lidí postižených schizofrenií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Batesonův zájem o psychologii a terapii vycházel ze studia komunikace a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé mentální mapy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě výzkumů v oblasti logických typů, dvojité vazby a schizofrenie začal studovat komunikaci mezi zvířaty na Floride, Panenských ostrovech a na Havaji. V r. 1972 vydal svou nejslavnější knihu Steps to Ecology of Mind a stal se kultovní osobností. Ve své knize se staví proti vědcům, kteří se pokusili o &amp;quot;snížení&amp;quot; všeho na pouhé věci, jeho záměrem bylo zavést &amp;quot;mysl&amp;quot; zpět do vědeckých rovnic. Z jeho pohledu je “mysl” nedílnou součástí &amp;quot;hmotné skutečnosti&amp;quot;, a proto je nesmyslné snažit se oddělit mysl od hmoty.  Založil tzv. Palo Alto skupinu pracující na rodinné terapii. Jeho významné myšlenky jsou ve velké míře shrnuty v jeho knize z r. 1978, Mind and Nature.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SOCyberntics.png|thumb|SOCyberntics]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínos == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20. a 30. letech jako antropolog pomáhal v Bali nalézt vědu kybernetiky mezi mnohými jinými věcmi. Jeho teorii přijalo mnoho myslitelů, protože model poskytuje epistemologii pro rozvoj nového pochopení lidského šílenství a také jeho vynález teorie dvojité vazby (the double bind).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;„Double bind“ je typický psychologický ambivalentní manévr či trik tyranů, kteří své oběti dostávají do bezvýchodných situací, kdy podle tyranů vše dělají špatně, ať dělají věci pozitivně, či negativně, ať své úkoly plní, nebo neplní. Chronická aplikace dvojité vazby vede k emoční labilitě, zvyšuje neuroticismus a ambivalentní postoje, nebo dokonce možná vede až k autismu a schizofrenii.(J. Carter)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&amp;lt;/ref&amp;gt;Double bind je tedy výsledek zapletenosti mezilidských vztahů, k nimž dochází díky vnitřně sporné, ale ve své rozporuplnosti těžko prohlédnutelné komunikaci. Popisem tohoto zauzlení umožnil Bateson porozumět psychickým poruchám, které byly dosud zahrnovány pod schizofrenii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Naven. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. Mead, Balinese character. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942&lt;br /&gt;
*J. Ruesch – G. Bateson, Communication. The social matrix of psychiatry (1951)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Steps to an ecology of mind (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, evoluci a epistomologii 1972)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Mind and Nature (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. C. Bateson, Angels fear (Andělé se bojí. K epistomologii posvátného. Posmrtně 1988)&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Rodney E. Donaldson, Na Písmo svaté Unity ( další kroky k ekologii mysli. Posmrtně 1991)&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů (Gilles Deleuze, Felix Guattari) i společenských vědců (Paul Watzlawick). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. Zdeňka Neubauera, Stanislava Komárka a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&lt;br /&gt;
*Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Gregory Bateson, schizofrenie, lidská komunikace, antropolog, terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fritz_Machlup&amp;diff=30874</id>
		<title>Fritz Machlup</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fritz_Machlup&amp;diff=30874"/>
		<updated>2016-01-31T20:25:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: Založena nová stránka s textem „ '''Fritz Machlup''' (15.prosinec 1902, Wiener-Neustadt, Rakousko - 30. leden 1983, New Jersey),  ekonom, advokát, profesor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Fritz Machlup''' (15.prosinec 1902, Wiener-Neustadt, Rakousko - 30. leden 1983, New Jersey),  ekonom, advokát, profesor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Wikiknihovna [online]. aktualizováno 18.5.2012 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Fritz_Machlup&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Fritz Machlup signature.gif|thumb|Fritz Machlup signature]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se v Wiener-Neustadt, v Rakousku, v blízkosti Vídně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. En.Wikipedia [online]. aktualizováno 4.11.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&amp;lt;/ref&amp;gt;V 18 letech začal studovat ekonomii na Vídeňské státní univerzitě, kde mezi jeho učitele patřili například Friedrich von Wieser a Ludwig von Mises, u kterého se účastnil slavného soukromého semináře.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1925 publikoval  pod  názvem :. Die Goldkernwahrung.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fr.wiki&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Fr. Wikipedia [online]. aktualizováno 21.8.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&amp;lt;/ref&amp;gt;Oženil se a měl dvě děti, syna a dceru. V roce 1933 utekl z nacistického Německa do Spojených států, kde v roce 1940 získal americké občanství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;V letech 1935 a 1947 vyučuje na univerzitě v Buffalu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;info&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Infoamerica [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.infoamerica.org/teoria/machlup1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1947 se Machlup stal profesorem politické ekonomie na Johns Hopkins University. V letech 1960 - 1971 byl ředitelem Mezinárodní sekce na Princentonské univerzitě. Byl také hostujícím profesorem na 4 univerzitách ve Spojených státech a dokonce v letech 1965 - 1977 působil jako poradce amerického ministerstva financí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fr.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;V letech 1971-1974 byl prezident mezinárodní hospodářské komory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Byl také výborný sportovec – lyžař a šermíř. Umírá v New Jersey, roku 1983.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bellagio ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fritz Machlup založil vlastní organizaci akademiků pod názvem &amp;quot;Bellagio&amp;quot; za účelem studování monetární ekonomie, mezinárodních měnových problémů a dalších problémů. Tato skupina studovala zmíněné problémy, rozvíjela akademický konsensus a nabízela řešení vhodná pro praxi. Skupina Bellagio měla velký úspěch, přinášela praktická a vhodná řešení a pro Fritze Machlupa znamenala další významný mezník v jeho kariéře. Skupina Bellagio upoutala pozornost vlád a významných bankéřů a na tomto základě vzniklo mnoho knih a bylo napsáno mnoho článků o mezinárodní měnové krizi a byla navržena její řešení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další aktivity == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1962 - 1964: prezident komory Asociace univerzitních profesorů.&lt;br /&gt;
*1966 - prezident Americké ekonomické asociace&lt;br /&gt;
*1971 - 1974: prezident Mezinárodní ekonomické asociace, aktivní člen americké Asociace univerzitních profesorů&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další věcí, kterou Fritz Machlup přispěl, je chápání pěti typu znalostí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1) Pracovní znalosti: centrum odborného zájmu, znalostí&lt;br /&gt;
*2) Intelektuální znalosti: odpovídá na naši intelektuální zvídavost&lt;br /&gt;
*3) Znalost řečmi a koníčky: znalosti uspokojující non-intelektuální zvídavost, pro náš volný čas a naše emoční simulace&lt;br /&gt;
*4) Duchovní znalosti: připojený k našim náboženským přesvědčením.&lt;br /&gt;
*5) nežádoucí znalosti: získané náhodně&amp;lt;ref name=&amp;quot;fr.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fritzi Machlupovi je přičítáno autorství konceptu poločasu rozpadu znalosti. Jde o čas, který uplyne před tím, než se znalost ukáže být nepravdivá nebo zastaralá. Od konceptu poločasu rozpadu používaného ve fyzice se liší tím, že neexistuje žádná záruka, že znalost zastará za určitou dobu. Obor knihovnictví a informační vědu Fritz chápe jako informační společnost, do které, mimo to počítá i vědu, výzkum, vzdělávací systém, informační stroje, zábavu, účetnictví, práva, lékařství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úspěchy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Několikrát kandidoval na Nobelovu cenu za ekonomiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během svého života napsal spoustu vědeckých prací: 24 knih, 11 knih ve spolupráci s dalšími autory, 62 dlouhých esejí, 108 kratších esejí a přes 200 příspěvků do novin. Hlavní obsah jeho knih byly mezinárodní měnové problémy. Obohatil teorii platební bilance(teorie směnných kurzů, mezinárodní pohyb kapitálu a dalších finančních transakcí, …). Poskytl také řešení k mezinárodnímu měnovému systému. Z jeho tvorby uvádíme několik děl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1923 - Die Goldkernwahrung &lt;br /&gt;
*1946 - The Economist - dílo, jehož hlavní myšlenkou je předpoklad, že firmy mají maximalizovat zisk. Ekonom Richard Lester tvrdil, že podnikatelé nemají dostatek informací o poptávkách a nákladových podmínkách, aby maximalizovali zisk. Machlup souhlasil, ale tvrdil, že cílem maximalizace zisku za předpokladu, že firma nemá předvídat všechno, co dělá, ale má předvídat, jak bude reagovat na změny v poptávce nebo v nákladech&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*1949 - The Basing-Point System: An Economic Analysis of a Controversial Pricing Practice - tato kniha přiměla prezidenta Trumana představit návrh zákona k jednotnosti práva snížit ceny &lt;br /&gt;
*1952 - The Economics of Sellers´Competition &lt;br /&gt;
*1958 - An Economic Review of the Patent System &lt;br /&gt;
*1962 - The Production and Distribution of Knowledge in the United States&amp;lt;ref name=&amp;quot;econlib&amp;quot;&amp;gt;Fritz Machlup. Econlib [online]. 2008 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.econlib.org/library/Enc/bios/Machlup.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Eseje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1931 - Exchange credit, industrial credit and capital formation &lt;br /&gt;
*1937 - Can We Control the Boom? &lt;br /&gt;
*1937 - Monopoly and Competition: A clarification of market positions&lt;br /&gt;
*1960 - The Supply of Inventors and Inventions&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Wikiknihovna [online]. aktualizováno 18.5.2012 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Fritz_Machlup&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. En.Wikipedia [online]. aktualizováno 4.11.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Fr. Wikipedia [online]. aktualizováno 21.8.2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Infoamerica [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.infoamerica.org/teoria/machlup1.htm&lt;br /&gt;
*Fritz Machlup. Econlib [online]. 2008 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.econlib.org/library/Enc/bios/Machlup.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Fritz Machlup, Bellagio, ekonomika, mezinárodní měnová krize, informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=30872</id>
		<title>Gregory Bateson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=30872"/>
		<updated>2016-01-31T20:10:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Gregory Bateson''' (1904-1980) byl anglický biolog, antropolog, filosof, teoretik kybernetiky a komunikace a multidisciplinární myslitel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gregory Bateson se narodil v anglickém Grantchesteru do ateistické rodiny. Jeho otec William byl významným genetikem, který se zasloužil o znovuobjevení tehdy neznámých experimentů křížení hrachu z r. 1865 Gregora Mendelu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v Sydney). Byl třikrát ženatý, z každého manželství měl jedno dítě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Bateson byl celoživotní ateista.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Zemřel ve věku 76 let v San Franciscu s pocitem, že byl hluboce nepochopen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve třicátých letech prováděl antropologické výzkumy na Bali a Nové Guiney.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1936 vydal etnologickou studii o příbuzenství systému Iatmul a domorodé skupiny v Nové Guineji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn funkcionalismem Bronislawa Malinowského a Alfreda Radcliffe-Browna. Roku 1937 odešel do USA. V té době se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Po válce se stal zakládajícím členem multidisciplinární skupiny matematiků a sociálních vědců, kteří se setkávali na tzv. Macy Conferences on Cybernetics. Zabývali se novými myšlenkami a výsledky výzkumů z období války v oblasti kybernetiky, teorie informace a digitálních počítačů. Jeho oporou v terminologii teorie komunikace, počítačů a formální logiky se stal zakladatel kybernetiky Norbert Wiener.  Koncem čtyřicátých let pracoval v Langley Porter Clinic, kde se věnoval psychoterapii. Společně s psychiatrem Jurgenem Rueschem napsal knihu Communication: The Social Matrix of Psychiatry (1951).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Věnoval se také problematice komunikace u lidí postižených schizofrenií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Batesonův zájem o psychologii a terapii vycházel ze studia komunikace a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé mentální mapy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě výzkumů v oblasti logických typů, dvojité vazby a schizofrenie začal studovat komunikaci mezi zvířaty na Floride, Panenských ostrovech a na Havaji. V r. 1972 vydal svou nejslavnější knihu Steps to Ecology of Mind a stal se kultovní osobností. Ve své knize se staví proti vědcům, kteří se pokusili o &amp;quot;snížení&amp;quot; všeho na pouhé věci, jeho záměrem bylo zavést &amp;quot;mysl&amp;quot; zpět do vědeckých rovnic. Z jeho pohledu je “mysl” nedílnou součástí &amp;quot;hmotné skutečnosti&amp;quot;, a proto je nesmyslné snažit se oddělit mysl od hmoty.  Založil tzv. Palo Alto skupinu pracující na rodinné terapii. Jeho významné myšlenky jsou ve velké míře shrnuty v jeho knize z r. 1978, Mind and Nature.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SOCyberntics.png|thumb|SOCyberntics]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínos == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20. a 30. letech jako antropolog pomáhal v Bali nalézt vědu kybernetiky mezi mnohými jinými věcmi. Jeho teorii přijalo mnoho myslitelů, protože model poskytuje epistemologii pro rozvoj nového pochopení lidského šílenství a také jeho vynález teorie dvojité vazby (the double bind).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;„Double bind“ je typický psychologický ambivalentní manévr či trik tyranů, kteří své oběti dostávají do bezvýchodných situací, kdy podle tyranů vše dělají špatně, ať dělají věci pozitivně, či negativně, ať své úkoly plní, nebo neplní. Chronická aplikace dvojité vazby vede k emoční labilitě, zvyšuje neuroticismus a ambivalentní postoje, nebo dokonce možná vede až k autismu a schizofrenii.(J. Carter)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&amp;lt;/ref&amp;gt;Double bind je tedy výsledek zapletenosti mezilidských vztahů, k nimž dochází díky vnitřně sporné, ale ve své rozporuplnosti těžko prohlédnutelné komunikaci. Popisem tohoto zauzlení umožnil Bateson porozumět psychickým poruchám, které byly dosud zahrnovány pod schizofrenii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Naven. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. Mead, Balinese character. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942&lt;br /&gt;
*J. Ruesch – G. Bateson, Communication. The social matrix of psychiatry (1951)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Steps to an ecology of mind (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, evoluci a epistomologii 1972)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Mind and Nature (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. C. Bateson, Angels fear (Andělé se bojí. K epistomologii posvátného. Posmrtně 1988)&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Rodney E. Donaldson, Na Písmo svaté Unity ( další kroky k ekologii mysli. Posmrtně 1991)&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů (Gilles Deleuze, Felix Guattari) i společenských vědců (Paul Watzlawick). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. Zdeňka Neubauera, Stanislava Komárka a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Gregory Bateson, schizofrenie, lidská komunikace, antropolog, terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=30870</id>
		<title>Gregory Bateson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gregory_Bateson&amp;diff=30870"/>
		<updated>2016-01-31T19:30:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: Založena nová stránka s textem „ '''Gregory Bateson''' (1904-1980) byl anglický biolog, antropolog, filosof, teoretik kybernetiky a komunikace a multidisciplinární myslitel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Gregory Bateson''' (1904-1980) byl anglický biolog, antropolog, filosof, teoretik kybernetiky a komunikace a multidisciplinární myslitel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gregory Bateson se narodil v anglickém Grantchesteru do ateistické rodiny. Jeho otec William byl významným genetikem, který se zasloužil o znovuobjevení tehdy neznámých experimentů křížení hrachu z r. 1865 Gregora Mendelu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v Sydney). Byl třikrát ženatý, z každého manželství měl jedno dítě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Bateson byl celoživotní ateista.&amp;lt;ref name=&amp;quot;en.wiki&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson&amp;lt;/ref&amp;gt;Zemřel ve věku 76 let v San Franciscu s pocitem, že byl hluboce nepochopen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve třicátých letech prováděl antropologické výzkumy na Bali a Nové Guiney.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;V roce 1936 vydal etnologickou studii o příbuzenství systému Iatmul a domorodé skupiny v Nové Guineji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn funkcionalismem Bronislawa Malinowského a Alfreda Radcliffe-Browna. Roku 1937 odešel do USA. V té době se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Po válce se stal zakládajícím členem multidisciplinární skupiny matematiků a sociálních vědců, kteří se setkávali na tzv. Macy Conferences on Cybernetics. Zabývali se novými myšlenkami a výsledky výzkumů z období války v oblasti kybernetiky, teorie informace a digitálních počítačů. Jeho oporou v terminologii teorie komunikace, počítačů a formální logiky se stal zakladatel kybernetiky Norbert Wiener.  Koncem čtyřicátých let pracoval v Langley Porter Clinic, kde se věnoval psychoterapii. Společně s psychiatrem Jurgenem Rueschem napsal knihu Communication: The Social Matrix of Psychiatry (1951).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Věnoval se také problematice komunikace u lidí postižených schizofrenií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sborník&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Batesonův zájem o psychologii a terapii vycházel ze studia komunikace a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé mentální mapy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě výzkumů v oblasti logických typů, dvojité vazby a schizofrenie začal studovat komunikaci mezi zvířaty na Floride, Panenských ostrovech a na Havaji. V r. 1972 vydal svou nejslavnější knihu Steps to Ecology of Mind a stal se kultovní osobností. Ve své knize se staví proti vědcům, kteří se pokusili o &amp;quot;snížení&amp;quot; všeho na pouhé věci, jeho záměrem bylo zavést &amp;quot;mysl&amp;quot; zpět do vědeckých rovnic. Z jeho pohledu je “mysl” nedílnou součástí &amp;quot;hmotné skutečnosti&amp;quot;, a proto je nesmyslné snažit se oddělit mysl od hmoty.  Založil tzv. Palo Alto skupinu pracující na rodinné terapii. Jeho významné myšlenky jsou ve velké míře shrnuty v jeho knize z r. 1978, Mind and Nature.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SOCyberntics.png|thumb|SOCyberntics]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínos == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20. a 30. letech jako antropolog pomáhal v Bali nalézt vědu kybernetiky mezi mnohými jinými věcmi. Jeho teorii přijalo mnoho myslitelů, protože model poskytuje epistemologii pro rozvoj nového pochopení lidského šílenství a také jeho vynález teorie dvojité vazby (the double bind).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;„Double bind“ je typický psychologický ambivalentní manévr či trik tyranů, kteří své oběti dostávají do bezvýchodných situací, kdy podle tyranů vše dělají špatně, ať dělají věci pozitivně, či negativně, ať své úkoly plní, nebo neplní. Chronická aplikace dvojité vazby vede k emoční labilitě, zvyšuje neuroticismus a ambivalentní postoje, nebo dokonce možná vede až k autismu a schizofrenii.(J. Carter)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory&amp;lt;/ref&amp;gt;Double bind je tedy výsledek zapletenosti mezilidských vztahů, k nimž dochází díky vnitřně sporné, ale ve své rozporuplnosti těžko prohlédnutelné komunikaci. Popisem tohoto zauzlení umožnil Bateson porozumět psychickým poruchám, které byly dosud zahrnovány pod schizofrenii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Naven. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. Mead, Balinese character. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942&lt;br /&gt;
*J. Ruesch – G. Bateson, Communication. The social matrix of psychiatry (1951)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Steps to an ecology of mind (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, evoluci a epistomologii 1972)&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Mind and Nature (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979)&lt;br /&gt;
*G. Bateson – M. C. Bateson, Angels fear (Andělé se bojí. K epistomologii posvátného. Posmrtně 1988)&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*G. Bateson, Rodney E. Donaldson, Na Písmo svaté Unity ( další kroky k ekologii mysli. Posmrtně 1991)&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů (Gilles Deleuze, Felix Guattari) i společenských vědců (Paul Watzlawick). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. Zdeňka Neubauera, Stanislava Komárka a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;quicki&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Gregory Bateson, schizofrenie, lidská komunikace, antropolog, terapie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28635</id>
		<title>Gramatika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28635"/>
		<updated>2016-01-04T21:04:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt; &lt;br /&gt;
'''''Gramatika (mluvnice)''''' je organizovaný úhrn pravidel jazykového systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Gramatika''''' je nauka o stavbě jazyka, o jazykových prostředcích spojujících slova ve věty bez přihlížení k věcnému obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nauka o slovní zásobě a významu slov, mluvnice (gramatika), nauka o slohu a nauka o spisovné výslovnosti a pravopis jsou hlavními složkami jazykovědy (lingvistiky).&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V antickém Řecku vznikla jako součást filozofie (&amp;quot;umění psát&amp;quot;) nejprve morfologie (Dionýsios Thráx), později syntax (Apollónios Dyskolos), která nabyla přibližně dnešní podoby až v 19.století. V nejširším pojetí dnes gramatika zahrnuje hláskosloví ('''''fonetika''''' - nauka o tvoření hlásek, '''''fonologie''''' – nauka o významotvornosti hlásek), tvarosloví ('''''morfologie'''''), skladba ('''''syntax''''') a nauka o slovní zásobě ('''''lexikologie'''''). Výběr a uspořádání jazykových prostředků je náplní slohu, stylu ('''''stylistika''''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mluvnice (gramatika) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''''Hláskosloví''''' – zabývá se zvukovou složkou jazyka a jejím grafickým (písemným) zaznamenáním. Patří sem mj.&lt;br /&gt;
*''fonetika'' – zajišťuje, jak se hlásky tvoří, jak je slyšíme a jak se obměňuj&lt;br /&gt;
*''fonologie'' – zabývá se fonémy, tj. jednotkami schopnými rozlišit význam slova (mít x mýt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''''Nauka o slovní zásobě''''' (lexikologie)&lt;br /&gt;
- zabývá se významy slov a vztahy mezi nimi. Patří sem např. &lt;br /&gt;
*''slovotvorba'' – popisuje způsoby tvoření nových slov&lt;br /&gt;
*''sémantika'' – nauka o významu slov&lt;br /&gt;
*''etymologie'' – zkoumá původ slova&lt;br /&gt;
*''frazeologie'' – ustálená slovní spojení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''''Tvarosloví''''' (morfologie)&lt;br /&gt;
- nauka o tvoření tvarů slov&lt;br /&gt;
- o slovních druzích&lt;br /&gt;
- vysvětluje mluvnické významy slov ohebných&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) '''''Skladba''''' (syntax)&lt;br /&gt;
- nauka o stavbě vět a souvětí&lt;br /&gt;
- zabývá se větnými členy, větami hlavními a vedlejšími, jejich druhy, …&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) '''''Nauka o slohu''''' (stylistika)&lt;br /&gt;
- zabývá se způsobem výběru jazykových prostředků a jejich uspořádáním v jazykových projevech či textech podle jejich zaměření, cíle, situace a podmínek projevu mluveného či psaného&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Mluvnické kategorie''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mluvnické kategorie jsou kategorie vymezené mluvnickou stavbou jazyka. Vyjadřuje je tvar slova, samy vyjadřují vztah slova k jiným slovům ve větě. Jsou to : u jmen - rod, číslo a pád; u sloves – osoba, číslo, čas, slovesný rod, způsob, vid.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pojmy&amp;quot;&amp;gt;BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Záměna s pravopisem'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V běžném mluveném jazyce se v souvislosti s chybami v textu často zaměňuje gramatika a pravopis, kdy se pravopisná chyba nazývá chybou gramatickou. Jde o základní nepochopení samé podstaty věci: gramatická chyba je chyba systému jazyka, v praxi se s ní setkáváme hlavně u cizinců, neboť rodilý mluvčí se gramatických chyb zpravidla nedopouští.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Podle metod zaměření se gramatika rozlišuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''preskriptivní (normativní) gramatika'' – popisuje systém z hlediska snahy zachytit a předepsat správný úzus prostředků jazykového systému&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''deskriptivní (popisná) gramatika'' – ta realisticky popisuje vše, co v jazyce je&lt;br /&gt;
*''diachronická (historická) gramatika'' – popisuje vývoj jazyka&lt;br /&gt;
*''synchronická (deskriptivní) gramatika''- popisuje jazyk určitého období&lt;br /&gt;
*''komparativní gramatika'' - srovnávající dva či více různých jazyků&lt;br /&gt;
*''formální gramatika'' - zkoumající pouze formálně vyjádřené, pozorovatelné jazykové jevy &lt;br /&gt;
*''pojmová (filozofická) gramatika'' - založená na popisu významů &lt;br /&gt;
*''(transformačně) generativní gramatika'' - tvořící obecnou teorii analýzy jazyka&lt;br /&gt;
*''univerzální (obecná) gramatika'' - hledající mluvnické kategorie společné všem jazykům&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citáty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Mám nad českým jazykem takovou moc, že když to nařídím, tak se od zítřka bude psát p**a s tvrdým y“'' akademik František Trávníček, ÚJČ ČSAV&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&lt;br /&gt;
* BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&lt;br /&gt;
* SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&lt;br /&gt;
* Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&lt;br /&gt;
* Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gramatika, Mluvnice, Jazykověda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28632</id>
		<title>Gramatika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28632"/>
		<updated>2016-01-04T20:43:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt; &lt;br /&gt;
'''''Gramatika (mluvnice)''''' je organizovaný úhrn pravidel jazykového systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Gramatika''''' je nauka o stavbě jazyka, o jazykových prostředcích spojujících slova ve věty bez přihlížení k věcnému obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nauka o slovní zásobě a významu slov, mluvnice (gramatika), nauka o slohu a nauka o spisovné výslovnosti a pravopis jsou hlavními složkami jazykovědy (lingvistiky).&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V antickém Řecku vznikla jako součást filozofie (&amp;quot;umění psát&amp;quot;) nejprve morfologie (Dionýsios Thráx), později syntax (Apollónios Dyskolos), která nabyla přibližně dnešní podoby až v 19.století. V nejširším pojetí dnes gramatika zahrnuje hláskosloví ('''''fonetika''''' - nauka o tvoření hlásek, '''''fonologie''''' – nauka o významotvornosti hlásek), tvarosloví ('''''morfologie'''''), skladba ('''''syntax''''') a nauka o slovní zásobě ('''''lexikologie'''''). Výběr a uspořádání jazykových prostředků je náplní slohu, stylu ('''''stylistika''''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mluvnice (gramatika) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''''Hláskosloví''''' – zabývá se zvukovou složkou jazyka a jejím grafickým (písemným) zaznamenáním. Patří sem mj.&lt;br /&gt;
*''fonetika'' – zajišťuje, jak se hlásky tvoří, jak je slyšíme a jak se obměňuj&lt;br /&gt;
*''fonologie'' – zabývá se fonémy, tj. jednotkami schopnými rozlišit význam slova (mít x mýt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''''Nauka o slovní zásobě''''' (lexikologie)&lt;br /&gt;
- zabývá se významy slov a vztahy mezi nimi. Patří sem např. &lt;br /&gt;
*''slovotvorba'' – popisuje způsoby tvoření nových slov&lt;br /&gt;
*''sémantika'' – nauka o významu slov&lt;br /&gt;
*''etymologie'' – zkoumá původ slova&lt;br /&gt;
*''frazeologie'' – ustálená slovní spojení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''''Tvarosloví''''' (morfologie)&lt;br /&gt;
- nauka o tvoření tvarů slov&lt;br /&gt;
- o slovních druzích&lt;br /&gt;
- vysvětluje mluvnické významy slov ohebných&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) '''''Skladba''''' (syntax)&lt;br /&gt;
- nauka o stavbě vět a souvětí&lt;br /&gt;
- zabývá se větnými členy, větami hlavními a vedlejšími, jejich druhy, …&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) '''''Nauka o slohu''''' (stylistika)&lt;br /&gt;
- zabývá se způsobem výběru jazykových prostředků a jejich uspořádáním v jazykových projevech či textech podle jejich zaměření, cíle, situace a podmínek projevu mluveného či psaného&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Mluvnické kategorie''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mluvnické kategorie jsou kategorie vymezené mluvnickou stavbou jazyka. Vyjadřuje je tvar slova, samy vyjadřují vztah slova k jiným slovům ve větě. Jsou to : u jmen - rod, číslo a pád; u sloves – osoba, číslo, čas, slovesný rod, způsob, vid.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pojmy&amp;quot;&amp;gt;BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Záměna s pravopisem'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V běžném mluveném jazyce se v souvislosti s chybami v textu často zaměňuje gramatika a pravopis, kdy se pravopisná chyba nazývá chybou gramatickou. Jde o základní nepochopení samé podstaty věci: gramatická chyba je chyba systému jazyka, v praxi se s ní setkáváme hlavně u cizinců, neboť rodilý mluvčí se gramatických chyb zpravidla nedopouští.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Podle metod zaměření se gramatika rozlišuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''preskriptivní (normativní) gramatika'' – popisuje systém z hlediska snahy zachytit a předepsat správný úzus prostředků jazykového systému&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''deskriptivní (popisná) gramatika'' – ta realisticky popisuje vše, co v jazyce je&lt;br /&gt;
*''diachronická (historická) gramatika'' – popisuje vývoj jazyka&lt;br /&gt;
*''synchronická (deskriptivní) gramatika''- popisuje jazyk určitého období&lt;br /&gt;
*''komparativní gramatika'' - srovnávající dva či více různých jazyků&lt;br /&gt;
*''formální gramatika'' - zkoumající pouze formálně vyjádřené, pozorovatelné jazykové jevy &lt;br /&gt;
*''pojmová (filozofická) gramatika'' - založená na popisu významů &lt;br /&gt;
*''(transformačně) generativní gramatika'' - tvořící obecnou teorii analýzy jazyka&lt;br /&gt;
*''univerzální (obecná) gramatika'' - hledající mluvnické kategorie společné všem jazykům&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&lt;br /&gt;
* BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&lt;br /&gt;
* SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&lt;br /&gt;
* Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&lt;br /&gt;
* Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gramatika, Mluvnice, Jazykověda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28629</id>
		<title>Gramatika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28629"/>
		<updated>2016-01-04T20:41:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Citáty */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt; &lt;br /&gt;
'''''Gramatika (mluvnice)''''' je organizovaný úhrn pravidel jazykového systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Gramatika''''' je nauka o stavbě jazyka, o jazykových prostředcích spojujících slova ve věty bez přihlížení k věcnému obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nauka o slovní zásobě a významu slov, mluvnice (gramatika), nauka o slohu a nauka o spisovné výslovnosti a pravopis jsou hlavními složkami jazykovědy (lingvistiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V antickém Řecku vznikla jako součást filozofie (&amp;quot;umění psát&amp;quot;) nejprve morfologie (Dionýsios Thráx), později syntax (Apollónios Dyskolos), která nabyla přibližně dnešní podoby až v 19.století. V nejširším pojetí dnes gramatika zahrnuje hláskosloví ('''''fonetika''''' - nauka o tvoření hlásek, '''''fonologie''''' – nauka o významotvornosti hlásek), tvarosloví ('''''morfologie'''''), skladba ('''''syntax''''') a nauka o slovní zásobě ('''''lexikologie'''''). Výběr a uspořádání jazykových prostředků je náplní slohu, stylu ('''''stylistika''''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mluvnice (gramatika) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''''Hláskosloví''''' – zabývá se zvukovou složkou jazyka a jejím grafickým (písemným) zaznamenáním. Patří sem mj.&lt;br /&gt;
*''fonetika'' – zajišťuje, jak se hlásky tvoří, jak je slyšíme a jak se obměňuj&lt;br /&gt;
*''fonologie'' – zabývá se fonémy, tj. jednotkami schopnými rozlišit význam slova (mít x mýt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''''Nauka o slovní zásobě''''' (lexikologie)&lt;br /&gt;
- zabývá se významy slov a vztahy mezi nimi. Patří sem např. &lt;br /&gt;
*''slovotvorba'' – popisuje způsoby tvoření nových slov&lt;br /&gt;
*''sémantika'' – nauka o významu slov&lt;br /&gt;
*''etymologie'' – zkoumá původ slova&lt;br /&gt;
*''frazeologie'' – ustálená slovní spojení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''''Tvarosloví''''' (morfologie)&lt;br /&gt;
- nauka o tvoření tvarů slov&lt;br /&gt;
- o slovních druzích&lt;br /&gt;
- vysvětluje mluvnické významy slov ohebných&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) '''''Skladba''''' (syntax)&lt;br /&gt;
- nauka o stavbě vět a souvětí&lt;br /&gt;
- zabývá se větnými členy, větami hlavními a vedlejšími, jejich druhy, …&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) '''''Nauka o slohu''''' (stylistika)&lt;br /&gt;
- zabývá se způsobem výběru jazykových prostředků a jejich uspořádáním v jazykových projevech či textech podle jejich zaměření, cíle, situace a podmínek projevu mluveného či psaného&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Mluvnické kategorie''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mluvnické kategorie jsou kategorie vymezené mluvnickou stavbou jazyka. Vyjadřuje je tvar slova, samy vyjadřují vztah slova k jiným slovům ve větě. Jsou to : u jmen - rod, číslo a pád; u sloves – osoba, číslo, čas, slovesný rod, způsob, vid.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pojmy&amp;quot;&amp;gt;BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Záměna s pravopisem'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V běžném mluveném jazyce se v souvislosti s chybami v textu často zaměňuje gramatika a pravopis, kdy se pravopisná chyba nazývá chybou gramatickou. Jde o základní nepochopení samé podstaty věci: gramatická chyba je chyba systému jazyka, v praxi se s ní setkáváme hlavně u cizinců, neboť rodilý mluvčí se gramatických chyb zpravidla nedopouští.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Podle metod zaměření se gramatika rozlišuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''preskriptivní (normativní) gramatika'' – popisuje systém z hlediska snahy zachytit a předepsat správný úzus prostředků jazykového systému&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''deskriptivní (popisná) gramatika'' – ta realisticky popisuje vše, co v jazyce je&lt;br /&gt;
*''diachronická (historická) gramatika'' – popisuje vývoj jazyka&lt;br /&gt;
*''synchronická (deskriptivní) gramatika''- popisuje jazyk určitého období&lt;br /&gt;
*''komparativní gramatika'' - srovnávající dva či více různých jazyků&lt;br /&gt;
*''formální gramatika'' - zkoumající pouze formálně vyjádřené, pozorovatelné jazykové jevy &lt;br /&gt;
*''pojmová (filozofická) gramatika'' - založená na popisu významů &lt;br /&gt;
*''(transformačně) generativní gramatika'' - tvořící obecnou teorii analýzy jazyka&lt;br /&gt;
*''univerzální (obecná) gramatika'' - hledající mluvnické kategorie společné všem jazykům&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&lt;br /&gt;
* BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&lt;br /&gt;
* SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&lt;br /&gt;
* Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&lt;br /&gt;
* Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gramatika, Mluvnice, Jazykověda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28624</id>
		<title>Gramatika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28624"/>
		<updated>2016-01-04T20:24:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Mluvnice (gramatika) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt; &lt;br /&gt;
'''''Gramatika (mluvnice)''''' je organizovaný úhrn pravidel jazykového systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Gramatika''''' je nauka o stavbě jazyka, o jazykových prostředcích spojujících slova ve věty bez přihlížení k věcnému obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nauka o slovní zásobě a významu slov, mluvnice (gramatika), nauka o slohu a nauka o spisovné výslovnosti a pravopis jsou hlavními složkami jazykovědy (lingvistiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V antickém Řecku vznikla jako součást filozofie (&amp;quot;umění psát&amp;quot;) nejprve morfologie (Dionýsios Thráx), později syntax (Apollónios Dyskolos), která nabyla přibližně dnešní podoby až v 19.století. V nejširším pojetí dnes gramatika zahrnuje hláskosloví ('''''fonetika''''' - nauka o tvoření hlásek, '''''fonologie''''' – nauka o významotvornosti hlásek), tvarosloví ('''''morfologie'''''), skladba ('''''syntax''''') a nauka o slovní zásobě ('''''lexikologie'''''). Výběr a uspořádání jazykových prostředků je náplní slohu, stylu ('''''stylistika''''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mluvnice (gramatika) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''''Hláskosloví''''' – zabývá se zvukovou složkou jazyka a jejím grafickým (písemným) zaznamenáním. Patří sem mj.&lt;br /&gt;
*''fonetika'' – zajišťuje, jak se hlásky tvoří, jak je slyšíme a jak se obměňuj&lt;br /&gt;
*''fonologie'' – zabývá se fonémy, tj. jednotkami schopnými rozlišit význam slova (mít x mýt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''''Nauka o slovní zásobě''''' (lexikologie)&lt;br /&gt;
- zabývá se významy slov a vztahy mezi nimi. Patří sem např. &lt;br /&gt;
*''slovotvorba'' – popisuje způsoby tvoření nových slov&lt;br /&gt;
*''sémantika'' – nauka o významu slov&lt;br /&gt;
*''etymologie'' – zkoumá původ slova&lt;br /&gt;
*''frazeologie'' – ustálená slovní spojení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''''Tvarosloví''''' (morfologie)&lt;br /&gt;
- nauka o tvoření tvarů slov&lt;br /&gt;
- o slovních druzích&lt;br /&gt;
- vysvětluje mluvnické významy slov ohebných&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) '''''Skladba''''' (syntax)&lt;br /&gt;
- nauka o stavbě vět a souvětí&lt;br /&gt;
- zabývá se větnými členy, větami hlavními a vedlejšími, jejich druhy, …&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) '''''Nauka o slohu''''' (stylistika)&lt;br /&gt;
- zabývá se způsobem výběru jazykových prostředků a jejich uspořádáním v jazykových projevech či textech podle jejich zaměření, cíle, situace a podmínek projevu mluveného či psaného&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Mluvnické kategorie''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mluvnické kategorie jsou kategorie vymezené mluvnickou stavbou jazyka. Vyjadřuje je tvar slova, samy vyjadřují vztah slova k jiným slovům ve větě. Jsou to : u jmen - rod, číslo a pád; u sloves – osoba, číslo, čas, slovesný rod, způsob, vid.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pojmy&amp;quot;&amp;gt;BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Záměna s pravopisem'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V běžném mluveném jazyce se v souvislosti s chybami v textu často zaměňuje gramatika a pravopis, kdy se pravopisná chyba nazývá chybou gramatickou. Jde o základní nepochopení samé podstaty věci: gramatická chyba je chyba systému jazyka, v praxi se s ní setkáváme hlavně u cizinců, neboť rodilý mluvčí se gramatických chyb zpravidla nedopouští.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Podle metod zaměření se gramatika rozlišuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''preskriptivní (normativní) gramatika'' – popisuje systém z hlediska snahy zachytit a předepsat správný úzus prostředků jazykového systému&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''deskriptivní (popisná) gramatika'' – ta realisticky popisuje vše, co v jazyce je&lt;br /&gt;
*''diachronická (historická) gramatika'' – popisuje vývoj jazyka&lt;br /&gt;
*''synchronická (deskriptivní) gramatika''- popisuje jazyk určitého období&lt;br /&gt;
*''komparativní gramatika'' - srovnávající dva či více různých jazyků&lt;br /&gt;
*''formální gramatika'' - zkoumající pouze formálně vyjádřené, pozorovatelné jazykové jevy &lt;br /&gt;
*''pojmová (filozofická) gramatika'' - založená na popisu významů &lt;br /&gt;
*''(transformačně) generativní gramatika'' - tvořící obecnou teorii analýzy jazyka&lt;br /&gt;
*''univerzální (obecná) gramatika'' - hledající mluvnické kategorie společné všem jazykům&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citáty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Mám nad českým jazykem takovou moc, že když to nařídím, tak se od zítřka bude psát piča s tvrdým y“'' akademik František Trávníček, ÚJČ ČSAV&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&lt;br /&gt;
* BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&lt;br /&gt;
* SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&lt;br /&gt;
* Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&lt;br /&gt;
* Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gramatika, Mluvnice, Jazykověda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28622</id>
		<title>Gramatika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gramatika&amp;diff=28622"/>
		<updated>2016-01-04T20:17:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: Založena nová stránka s textem „  '''''Gramatika (mluvnice)''''' je organizovaný úhrn pravidel jazykového systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přeh…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt; &lt;br /&gt;
'''''Gramatika (mluvnice)''''' je organizovaný úhrn pravidel jazykového systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Gramatika''''' je nauka o stavbě jazyka, o jazykových prostředcích spojujících slova ve věty bez přihlížení k věcnému obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;Gramatika. Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nauka o slovní zásobě a významu slov, mluvnice (gramatika), nauka o slohu a nauka o spisovné výslovnosti a pravopis jsou hlavními složkami jazykovědy (lingvistiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V antickém Řecku vznikla jako součást filozofie (&amp;quot;umění psát&amp;quot;) nejprve morfologie (Dionýsios Thráx), později syntax (Apollónios Dyskolos), která nabyla přibližně dnešní podoby až v 19.století. V nejširším pojetí dnes gramatika zahrnuje hláskosloví ('''''fonetika''''' - nauka o tvoření hlásek, '''''fonologie''''' – nauka o významotvornosti hlásek), tvarosloví ('''''morfologie'''''), skladba ('''''syntax''''') a nauka o slovní zásobě ('''''lexikologie'''''). Výběr a uspořádání jazykových prostředků je náplní slohu, stylu ('''''stylistika''''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mluvnice (gramatika) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''''Hláskosloví''''' – zabývá se zvukovou složkou jazyka a jejím grafickým (písemným) zaznamenáním. Patří se mj.&lt;br /&gt;
*''fonetika'' – zajišťuje, jak se hlásky tvoří, jak je slyšíme a jak se obměňuj&lt;br /&gt;
*''fonologie'' – zabývá se fonémy, tj. jednotkami schopnými rozlišit význam slova (mít x mýt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''''Nauka o slovní zásobě''''' (lexikologie)&lt;br /&gt;
- zabývá se významy slov a vztahy mezi nimi. Patří sem např. &lt;br /&gt;
*''slovotvorba'' – popisuje způsoby tvoření nových slov&lt;br /&gt;
*''sémantika'' – nauka o významu slov&lt;br /&gt;
*''etymologie'' – zkoumá původ slova&lt;br /&gt;
*''frazeologie'' – ustálená slovní spojení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''''Tvarosloví''''' (morfologie)&lt;br /&gt;
- nauka o tvoření tvarů slov&lt;br /&gt;
- o slovních druzích&lt;br /&gt;
- vysvětluje mluvnické významy slov ohebných&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) '''''Skladba''''' (syntax)&lt;br /&gt;
- nauka o stavbě vět a souvětí&lt;br /&gt;
- zabývá se větnými členy, větami hlavními a vedlejšími, jejich druhy, …&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) '''''Nauka o slohu''''' (stylistika)&lt;br /&gt;
- zabývá se způsobem výběru jazykových prostředků a jejich uspořádáním v jazykových projevech či textech podle jejich zaměření, cíle, situace a podmínek projevu mluveného či psaného&amp;lt;ref name=&amp;quot;DUMY&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Mluvnické kategorie''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mluvnické kategorie jsou kategorie vymezené mluvnickou stavbou jazyka. Vyjadřuje je tvar slova, samy vyjadřují vztah slova k jiným slovům ve větě. Jsou to : u jmen - rod, číslo a pád; u sloves – osoba, číslo, čas, slovesný rod, způsob, vid.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pojmy&amp;quot;&amp;gt;BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Záměna s pravopisem'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V běžném mluveném jazyce se v souvislosti s chybami v textu často zaměňuje gramatika a pravopis, kdy se pravopisná chyba nazývá chybou gramatickou. Jde o základní nepochopení samé podstaty věci: gramatická chyba je chyba systému jazyka, v praxi se s ní setkáváme hlavně u cizinců, neboť rodilý mluvčí se gramatických chyb zpravidla nedopouští.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Podle metod zaměření se gramatika rozlišuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''preskriptivní (normativní) gramatika'' – popisuje systém z hlediska snahy zachytit a předepsat správný úzus prostředků jazykového systému&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čermák&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''deskriptivní (popisná) gramatika'' – ta realisticky popisuje vše, co v jazyce je&lt;br /&gt;
*''diachronická (historická) gramatika'' – popisuje vývoj jazyka&lt;br /&gt;
*''synchronická (deskriptivní) gramatika''- popisuje jazyk určitého období&lt;br /&gt;
*''komparativní gramatika'' - srovnávající dva či více různých jazyků&lt;br /&gt;
*''formální gramatika'' - zkoumající pouze formálně vyjádřené, pozorovatelné jazykové jevy &lt;br /&gt;
*''pojmová (filozofická) gramatika'' - založená na popisu významů &lt;br /&gt;
*''(transformačně) generativní gramatika'' - tvořící obecnou teorii analýzy jazyka&lt;br /&gt;
*''univerzální (obecná) gramatika'' - hledající mluvnické kategorie společné všem jazykům&amp;lt;ref name=&amp;quot;cojeco&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citáty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Mám nad českým jazykem takovou moc, že když to nařídím, tak se od zítřka bude psát piča s tvrdým y“'' akademik František Trávníček, ÚJČ ČSAV&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001, 340 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024601540.&lt;br /&gt;
* BRABCOVÁ, Radoslava a Simona PIŠLOVÁ. Přehled pojmů z českého jazyka a literatury. Jinočany: H &amp;amp; H, 1992. ISBN 8085467259.&lt;br /&gt;
* SÁLOVÁ, : Mgr. Radmila. Jazykověda a její složky [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/98799&lt;br /&gt;
* Gramatika. Wikipedia [online]. 1. 1. 2016 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatika&lt;br /&gt;
* Gramatika. Cojeco [online]. 1.10.2000 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&amp;amp;id_desc=30630&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;title=gramatika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gramatika, Mluvnice, Jazykověda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28271</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28271"/>
		<updated>2015-12-29T21:36:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Lev Manovich; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || Rukopis ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem info. v úvodu a popisu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] ||[[]] ||&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28270</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28270"/>
		<updated>2015-12-29T21:14:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; ; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Karen Markey;Jakob Nielsen; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || Rukopis ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Lev Manovich]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem info. v úvodu a popisu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] ||[[]] ||&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&amp;diff=28269</id>
		<title>Thomas Daniel Wilson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&amp;diff=28269"/>
		<updated>2015-12-29T21:12:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&amp;diff=27722</id>
		<title>Thomas Daniel Wilson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&amp;diff=27722"/>
		<updated>2015-12-23T21:41:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Na této stránce pracuje Andrea Vasilová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dr. Thomas D. Wilson''' byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&amp;diff=27715</id>
		<title>Thomas Daniel Wilson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Thomas_Daniel_Wilson&amp;diff=27715"/>
		<updated>2015-12-23T20:12:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: Založena nová stránka s textem „   '''Dr. Thomas D. Wilson''' byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dr. Thomas D. Wilson''' byl učitel, vědec a nakonec, vedoucí odboru v průběhu své kariéry v zahraničí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=25120</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=25120"/>
		<updated>2015-11-23T18:15:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Ross Ashby; James R. Beniger; Harold Borko; Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Bertram C. Brookes; Manuel Castells; Harlan Cleveland; Francis Joseph Cole; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Brenda Louise Dervin; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Frits Donker Duyvis; Jason Farradane; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Richard De Gennaro; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Donald T. Hawkins; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Karen Spärck Jones; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Manfred Kochen; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey; Calvin Northrup Mooers;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Gerald Salton; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Ralph R. Shaw; Carol C. Kuhlthau; Martin Schrettinger; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Don R. Swanson; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Robert Saxton Taylor; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| Thomas J. Watson&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] ||  || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || || [[Johannes Gutenberg]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || Brewster Kahle&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[]] || || [[Vannevar Bush]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[William Gibson]] ||[[Alexander Graham Bell]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Marschall Mcluhan]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Theodor H. Nelson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Alan Pritchard]] ||[[ Christine L. Borgman]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Emilia Currás]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[]] || [[]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Robert Sabert Casey]] || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] || ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[David Eliss]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24684</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24684"/>
		<updated>2015-11-11T19:43:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Ross Ashby;  David Bawden; James R. Beniger; Karl Ludwig von Bertalanffy ; Christine L. Borgman; Harold Borko; Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Bertram C. Brookes; Robert Sabert Casey; Manuel Castells; Harlan Cleveland; Francis Joseph Cole; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Ruth M. Davis; Anthony Debons; Brenda Louise Dervin; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Frits Donker Duyvis; David Ellis; Jason Farradane; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Richard De Gennaro; Lisa M. Given; Emanuel Goldberg; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Donald T. Hawkins; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Karen Spärck Jones; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Manfred Kochen; Frederick Wilfrid Lancaster; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Hans Peter Luhn; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey;  Alexander Ivanovich Mikhailov; Calvin Northrup Mooers; Bonnie Nardi;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Lyn Robinson; Frank Bradway Rogers; Gerald Salton; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Ralph R. Shaw; Carol C. Kuhlthau; Martin Schrettinger; A. V. Sokolov; Diane H. Sonnenwald; Amanda Spink; Roger K. Summit; Don R. Swanson; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Robert Saxton Taylor; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěrbová Kateřina|| || [[John Vincent Atanasoff]] |||| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  || [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald]]||Claude Shannon &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] ||  || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || || [[Johannes Gutenberg]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || Brewster Kahle&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Jiří Cejpek]] || || [[Vannevar Bush]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[William Gibson]] ||[[Alexander Graham Bell]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková||  [[Ivan Lukačovič]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Marschall Mcluhan]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Theodor H. Nelson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Alan Pritchard]] ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Emilia Currás]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || ||  || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24683</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24683"/>
		<updated>2015-11-11T19:41:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Ross Ashby;  David Bawden; James R. Beniger; Karl Ludwig von Bertalanffy ; Christine L. Borgman; Harold Borko; Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Bertram C. Brookes; Robert Sabert Casey; Manuel Castells; Harlan Cleveland; Francis Joseph Cole; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Ruth M. Davis; Anthony Debons; Brenda Louise Dervin; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Frits Donker Duyvis; David Ellis; Jason Farradane; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Richard De Gennaro; Lisa M. Given; Emanuel Goldberg; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Donald T. Hawkins; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Karen Spärck Jones; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Manfred Kochen; Frederick Wilfrid Lancaster; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Hans Peter Luhn; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey;  Alexander Ivanovich Mikhailov; Calvin Northrup Mooers; Bonnie Nardi;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Lyn Robinson; Frank Bradway Rogers; Gerald Salton; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Ralph R. Shaw; Carol C. Kuhlthau; Martin Schrettinger; A. V. Sokolov; Diane H. Sonnenwald; Amanda Spink; Roger K. Summit; Don R. Swanson; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Robert Saxton Taylor; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; Thomas Daniel Wilson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěrbová Kateřina|| || [[John Vincent Atanasoff]] |||| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  || [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald]]||Claude Shannon &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] ||  || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || || [[Johannes Gutenberg]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || Brewster Kahle&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Jiří Cejpek]] || || [[Vannevar Bush]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[William Gibson]] ||[[Alexander Graham Bell]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková||  [[Ivan Lukačovič]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Marschall Mcluhan]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Theodor H. Nelson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Alan Pritchard]] ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Emilia Currás]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || ||  || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24553</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24553"/>
		<updated>2015-11-08T21:24:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Andrea.Vasilova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Ross Ashby;  David Bawden; James R. Beniger; Karl Ludwig von Bertalanffy ; Christine L. Borgman; Harold Borko; Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Bertram C. Brookes; Robert Sabert Casey; Manuel Castells; Harlan Cleveland; Cyril Cleverdon; Francis Joseph Cole; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Emilia Currás; Ruth M. Davis; Anthony Debons; Brenda Louise Dervin; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Frits Donker Duyvis; David Ellis; Jason Farradane; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Richard De Gennaro; William Gibson; Lisa M. Given; Emanuel Goldberg; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Donald T. Hawkins; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Karen Spärck Jones; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Manfred Kochen; Carol C. Kuhlthau; Frederick Wilfrid Lancaster; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Hans Peter Luhn; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey; Margaret Meadová; Alexander Ivanovich Mikhailov; Calvin Northrup Mooers; Bonnie Nardi; Gabriel Naudé; Theodor H. Nelson; Jakob Nielsen; Harry Nyquist; Friedrich Wilhelm Ostwald; Charles Sanders Peirce; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Lyn Robinson; Frank Bradway Rogers; Gerald Salton; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Ralph R. Shaw; Jesse Shera; Martin Schrettinger; A. V. Sokolov; Diane H. Sonnenwald; Amanda Spink; Roger K. Summit; Don R. Swanson; Leo Szilard; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Mortimer Taube; Robert Saxton Taylor; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; Martha Ethelyn Williams; Thomas Daniel Wilson; Birger Hjørland&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] ||  || [[Paul Otlet]] ||toho Otleta jsem přesunul jako opravu hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Andy Rubin]] || [[Michael Dell ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěrbová Kateřina|| || [[John Vincent Atanasoff]] |||| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  || [[Augustin Merta ]] || [[Claude Shannon]]||heslo Shannon již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] ||  || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || || [[Johannes Gutenberg]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Jiří Cejpek]] || || [[Vannevar Bush]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Henry Evelyn Bliss]] ||[[Alexander Graham Bell]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková||  [[Konrad Zuse]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Marschall Mcluhan]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Alan Pritchard]] ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] || || ||&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Andrea.Vasilova</name></author>
		
	</entry>
</feed>