<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Brixova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Brixova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Anna.Brixova"/>
	<updated>2026-04-08T17:49:35Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20220</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20220"/>
		<updated>2015-06-10T00:32:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je „přebitar“ funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vybrané druhy novomediálního umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Robotika ===&lt;br /&gt;
Robotické umění zahrnuje mnoho subžánrů, všechny se ale zaobírají určitými formami robotiky a automatizovaných technologií. Jednotlivé instalace zahrnují počítače, sensory a další prvky sladěné programy, tak aby byl navázán interaktivní vztah mezi vystavovným dílem a divákem. Významná je taktéž neprogramová linie tohoto umění, která má nejblíže ke klasickému sochařství.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bioart/Nanoart  ===&lt;br /&gt;
Nanoumění je disciplína zahrnující &amp;quot;nanokrajinu&amp;quot; – přirozené struktury formované na molekulární a atomické úrovni, a &amp;quot;nanosochy&amp;quot; – struktury vytvořené vědci a umělci manipulací molekulární struktury chemickými a fyzickými procesy. Tyto objekty jsou vizualizovány skrze elektronické mikroskopy a následně představovány širokému publiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například Eduardo Kac je americký umělec, známý zejména pro svou interaktivní instalace a bio umění. Byl prvním kyber–člověkem, v roce 1997 si nechal implantovat do těla čip a to v rámci svého projektu „time capsule“. Ten byl formou sociálního komentáře a měl vést k zamyšlení nad naším vztahem k technologiím. Čip si nechal implantovat nad kotník, místo, které symbolicky zvolil jako oblast, kde byli často značkováni otroci. Kac sám sebe označuje jako transgenetického nebo také bio umělce. Užívá technologie a genetiku k vytvoření provokativních prací, které prozkoumávají vědecké techniky a často je i kritizují. Jeho první a také nejznámější transgenetická práce s názvem Genesis představovala úryvek z Bible, který byl přeložený do Morseova kódu a posléze byl tento kód transformován do genetické matice. Genetická sekvence byla implantována na nespecifikovanou bakterii, která byla umístěna do Petriho misky, uložené pod UV zářením, které mohlo být aktivováno online iíváky a genesis tak mohla být sledována přes webkameru. Rozsvěcováním UV lampy vznikaly v bakterii genetické mutace. Výsledný kód bakterie byl znovu převeden do latinky, Kac tak za spolupráce diváků změnil text Genesis. Jeho mediálně nejznámější práce je pravděpodobně svítící králíček Alba, kdy Kac nechal s pomocí francouzské genetické laboratoře implementovat Albě fluorescentní protein z medúz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Internet art  ===&lt;br /&gt;
Net art se uskutečňuje v novém typu reality, nezávislém na klasických kategoriích prostoru a času. Jeho prostorem je „síť“ a nikoli trojrozměrný prostor, do něhož jsou umisťovány objekty. Převažující formou net artu jsou internetové stránky, bez ohledu na způsob jejich tvorby (HTML, JavaScript, QuickTime, Flash). Mezi net art lze zařadit i mailing list i akce mimo internet, ovšem přes internet organizované (např. skupina ®TMark, u nás tzv. reality hack 01). Do internet artu konkretně patří alternativní prohlížeče či programy, např. Shredder&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.potatoland.org/shredder/shredder.html&amp;lt;/ref&amp;gt; (uživatel má nový pohled na webové stránky, kdy je obsah stránek zcela přeměněn), nebo Earshot (vyhledává na internetu audio data, z nichž pak vytváří interaktivní skladby).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktury, koláže  ===&lt;br /&gt;
Jedná se většinou o kombinace animací a koláží fungujících v jakémsi grafickém hypertextu, často doplněné o ruchy a audiostopy. Např. superbad&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.superbad.com&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Umění kódu  ===&lt;br /&gt;
Nový způsob poetického vyjádření, například ve stylu seskupení internetových adres (Link X&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.desk.nl/~you/linkx/&amp;lt;/ref&amp;gt;). Kombinace grafiky využívající fragmenty souborů a příběhu, kdy každý další odkaz vede na zcela jiný server (např. Agatha appears&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.c3.hu/collection/agatha/&amp;lt;/ref&amp;gt;), apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Interaktivní umění ===&lt;br /&gt;
Součástí jednotlivých instalací jsou kromě videoprojekcí a audia např. lasery, analyzátory hlasu, robotika, LED osvětlení, mody pro komunikaci člověk-stroj atd. Interaktivní výstavy jsou součástí např. Národní galerie v Londýně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální poezie ===&lt;br /&gt;
Forma elektronické literatury, zahrnující široký záběr přístupů k poezii jako takové. Klíčové je použití počítače. Může být přístupná jak v formě CD/DVD, jako instalace, jako filmová prezentace, nebo na internetu či prostřednictvím elektronického média. Významné množství současné poezie je přístupné jak on-line, tak offline, popřípadě kombinovaně. Je mnoho druhů digitální poezie, jako hypertext, kinetická poezie, počítačem generované animace, digitální vizuální poezie, poezie kódu, experimentální videopoezie, interaktivní poezie. Zajímavý je pak druh kolektivní poezie – kolaborativní psaní, jakési poetické wiki, které dávají možnost svým účastníkům/čtenářům být součástí tvůrčího procesu. Mezi propagátory e-poezie v Evropě se řadí: Joan Brossa, Gianni Toti, Caterina Davinio, Lello Masucci,Jean-Pierre Balpe a další.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20219</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20219"/>
		<updated>2015-06-10T00:30:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního [[umění]] a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z dadaismu. '''[[Dadaismus]]''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''[[Situacionistická internacionála]]''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot;&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy [[nová média]] (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a podobně. Byli také známí svými provokatérskými akcemi, které nabývaly podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout na povrch absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o [[Marxismus|marxistické]] myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', člověk jako divák tak preferuje obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl rozmach '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (hnutí za práva žen, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život.   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Členové The Yes Men vystupují často jako mluvčí společností či státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxonMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti sociálního umění často působí umělecké kolektivy a skupiny, mezi jinými Sparwasser HQ, Société Réaliste, RADEK atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále u nás působí například: skupina Silver (umění kódu), uskupení Pode Bal (politické umění), Michal Bielický (prostorové iluze) a Markéta Baňková (net-art)&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media''. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a KELLNER D.'' New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging''. New Media [online]. vol. 6, issue 1, [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media''. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20218</id>
		<title>Literatura a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20218"/>
		<updated>2015-06-10T00:24:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii '''a také '''vznik nových literárních směrů'''. Stejně jako v ostatních odvětvích [[umění]] se i zde projevily změny v tvorbě a recepci díla. Nově je čtenář často i součástí tvorby, z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – permanentnosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná.&lt;br /&gt;
== Písmo v umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Calligramme.jpg|thumb|Kaligram Guillauma Apollinaira jako zástupce ergodické literatury - jeho čtení vyžaduje aktivnější účast čtenáře]]&lt;br /&gt;
Nové přesahy v literatuře mají své kořeny již na počátku 20. století v dadaistické hře se slovy. Proti [[Dadaismus|dadaismu]] se posléze negativně vymezilo hnutí [[Lettrismus|lettrismu]] v polovině minulého století. Lettristé si zvolili za výchozí bod své tvorby právě [[písmo]], východisko skupiny bylo čistě básnické a akademické, postupně však jejich tvorba začala zasahovat do všech odvětví umění. V 70. letech se začíná ve větší míře projevovat opačná tendence než u lettrismu, '''umělci''' mající na zřeteli zejména estetické hledisko '''začínají pracovat''' s písmem a s '''textem jako prostředkem výtvarného vyjádření'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z prvních [[Videoart|videoartistů]] '''Gary Hill '''ve svých instalacích zkoumá problematiku jazyka, zkušenost řeči a dialog člověka s technologií (například ''Why Do Things Get in a Muddle?'' &amp;lt;ref&amp;gt;ke shlédnutí zde: https://vimeo.com/45472623&amp;lt;/ref&amp;gt;). Gary Hill také často spolupracuje s básníky či využívá texty filosofů. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Hill&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zajímavou osobností využívající texty k umělecké tvorbě je americká konceptuální umělkyně '''Barbara Kruger''' – jako své médium používá zejména kolážovanou fotografii stylizovanou do reklamního plakátu, ke které vždy přidává úderný slogan. Svou prací reflektuje konzumerismus moderního světa, zkoumá vliv masmédií na naše vnímání moci, násilí či sexuality. Svými texty Kruger útočí přímo na diváka, pokládá mu otázky, které jej nutí k zamyšlení nad současným děním (slogany typu: ''Láska na prodej''; ''Nakupuji, tedy jsem'', ad.).&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbara_Kruger&amp;lt;/ref&amp;gt; Jiným způsobem se práce s textem zhostila '''Jenny Holzer''' – jako médium si zvolila rozměrné světelné instalace. Slova a myšlenky umisťuje do veřejného prostoru, když své texty promítá na architektonicky významné stavby. Pracuje jak s texty, které vytvořila sama, tak s díly významných literátů či s úryvky ze státních dokumentů nebo záznamy vojenských výslechů. Světelné instalace tak často bývají metaforou, kterou chce „osvětlit“ něco, co bylo doposud skryté a neveřejné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Jenny_Holzer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z českého prostředí se k písmu jako výtvarnému vyjádření hlásí například '''Magdalena Jetelová''', která v 90. letech začíná v tvorbě používat laserové paprsky, kterými píše na různá místa po celém světě (''Atlantický val'', 1991). Její díla jsou často na pomezí land artu a světelné instalace, ve svých textech mnohdy vystihuje povahu místa či reflektuje jeho historii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Jetelov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologie a literatura ==&lt;br /&gt;
[[Technologie, věda a technika|Nové technologie]] přinesly i nové možnosti tvorby v oblasti literatury. Již v počátcích internetu si někteří spisovatelé uvědomili potenciál '''[[Hypertext a hypermedia|hypertextu]]''' – ten byl po dlouhou dobu hlavním ozvláštněním literární tvorby (například hypertextový příběh ''My boyfriend came from the war'' ruské autorky Oliy Lialiny&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.teleportacia.org/war/&amp;lt;/ref&amp;gt;). S Webem 2.0 pak přišel zcela zásadní obrat v literatuře a tím byla '''demokratizace autorství'''. Spolu s jednoduchým uživatelským rozhraním se před uživateli internetu objevil veřejný prostor, ve kterém měli najednou možnost publikovat své texty bez jakékoliv nutnosti konzultace s editory či nakladatelstvím. Další výhodou publikace na internetu byla i možná '''anonymizace''' děl a také rychlá '''zpětná vazba '''čtenářů – autor, který si nebyl jist svým výtvorem se jednoduše skryl za přezdívku a díky komentářům čtenářů se dozvěděl, co by měl na svém psaní změnit. I role čtenáře se v tomto případě změnila – díky možnosti vyjádřit se k dílu se z něj stal i kritik a potažmo mentor začínajících internetových přispěvatelů. Komunikace na literárním serveru tak nabyla komunitního charakteru a zároveň přestala sledovat lineární model: autor — dílo — čtenář, ale začala se řídit modelem variabilní, kde jsou role účastníků proměnlivé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento boom volné literární tvorby podpořil vznik literárních fór, blogů a také jednoho z největších fenoménů nového století – fanfikce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu se tak umělecká tvorba a její publikace stala přístupná široké veřejnosti. S tímto faktem se museli vyrovnávat i profesionální spisovatelé – otázku, zda do své tvorby zapojit i svět internetu, si asi kladl každý literární umělec. Názory se různily, řada umělců se však pokusila svá díla propojit s novým světem virtuální reality a vznikly tak zajímavé projekty. V České republice například Petr Odillo Stradický spustil projekt ''HyperHomer'' (1999), který měl naplnit ideu '''kolektivního autorství''' (bohužel se nesetkal s větším ohlasem čtenářů): „Čtenář má podle vize toho to projektu přestat být pasivním příjemcem textu a stát se spoluautorem — je vyzván, aby tvořil svá vlastní pokračování výchozího textu v podobě vlastních webových stránek, které bude zasílat administrátorům projektu, a ti je následně umístí na příslušné místo hypertextu. Role čtenáře má být posílena rovněž samotnou hypertextovostí, která čtenáři umožňuje řídit proces čtení nehledě k předem dané linearitě textu, číst pokaždé jinak, asociativně — tudíž opět vnášet do procesu čtení výrazný tvůrčí aspekt.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; S podobným projektem přišel i Michal Viewegh, který na webových stránkách MF Dnes založil „blogový román“ (2009) – Viewegh napsal úvodní kapitolu románu a čtenáři měli posílat svá vlastní pokračování, z nichž byl vybraný počet uveřejněn a odměněn. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci literární tvorby v oblasti nových médií se však není potřeba omezovat pouze na pole internetu, někteří umělci využívali jako platformu pro svá díla například SMS zprávy. Podobně jako francouzská experimentálně literární skupina Oulipo zakládá svou tvorbu na sérii předdefinovaných omezení, i nové technologie implicitně skýtají určitá omezení, která někteří umělci mohou chápat jako výzvu k tvoření. Krátké zprávy mohou svou úsečností a zhuštěností lákat k tvorbě poezie či absurdních textů, e-maily zase k epistolární formě románu na pokračování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; Fenomén literatury, která vzniká pro digitální nosiče a není určena k tisku, se nazývá '''elektronická literatura'''. Jedná se o e-booky, literaturu určenou pro dotykové displeje, SMS zprávy, interaktivní příběhy s hypertextovými odkazy (často na pomezí her), digitální poezii, atd. &amp;lt;ref&amp;gt;Názvů odvětví existuje mnoho - digitální literatura, interaktivní literatura, hypertextová poezie - terminologie je v tomto ohledu poněkud nejednotná. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ''Pry, a Novella'' &amp;lt;ref&amp;gt;http://prynovella.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; (Samantha Gorman a Danny Cannizzaro) je multimediální příběh určený pro tablety využívající video, zvuk, obraz a text. Zároveň vyžaduje participaci čtenáře, který text nečte lineárně, nýbrž v něm objevuje stopy příběhu používáním klasických dotykových gest.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možné dělení interakce literatury a nových médií ===&lt;br /&gt;
Karel Piorecký ve své studii ''Česká literatura a nová média''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; určuje tři základní způsoby interakce literatury a nového média v postmoderním kontextu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''distributivní využití''': nové médium je využito jako volný prostor pro distribuci textů; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''marketingové využití''': využití potenciálu média k prezentaci autora, jehož tvorba s novým médiem jinak nijak úzce nesouvisí, využití nových způsobů oslovení čtenáře;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''umělecké využití''': nové médium není primárně využíváno, je spíše zkoumána jeho estetika a sémantika jazyka v digitálním prostředí, základní princip je zpochybňování a kritika zdánlivě samozřejmých principů fungování nového média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIORECKÝ, Karel. ''Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu''. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura, lingvistika, knihy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20217</id>
		<title>Literatura a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20217"/>
		<updated>2015-06-10T00:23:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii '''a také '''vznik nových literárních směrů'''. Stejně jako v ostatních odvětvích [[umění]] se i zde projevily změny v tvorbě a recepci díla. Nově je čtenář často i součástí tvorby, z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – permanentnosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná.&lt;br /&gt;
== Písmo v umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Calligramme.jpg|thumb|Kaligram Guillauma Apollinaira jako zástupce ergodické literatury - jeho čtení vyžaduje aktivnější účast čtenáře]]&lt;br /&gt;
Nové přesahy v literatuře mají své kořeny již na počátku 20. století v dadaistické hře se slovy. Proti [[Dadaismus|dadaismu]] se posléze negativně vymezilo hnutí [[Lettrismus|lettrismu]] v polovině minulého století. Lettristé si zvolili za výchozí bod své tvorby právě [[písmo]], východisko skupiny bylo čistě básnické a akademické, postupně však jejich tvorba začala zasahovat do všech odvětví umění. V 70. letech se začíná ve větší míře projevovat opačná tendence než u lettrismu, '''umělci''' mající na zřeteli zejména estetické hledisko '''začínají pracovat''' s písmem a s '''textem jako prostředkem výtvarného vyjádření'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z prvních [[Videoart|videoartistů]] '''Gary Hill '''ve svých instalacích zkoumá problematiku jazyka, zkušenost řeči a dialog člověka s technologií (například ''Why Do Things Get in a Muddle?'' &amp;lt;ref&amp;gt;ke shlédnutí zde: https://vimeo.com/45472623&amp;lt;/ref&amp;gt;). Gary Hill také často spolupracuje s básníky či využívá texty filosofů. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Hill&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zajímavou osobností využívající texty k umělecké tvorbě je americká konceptuální umělkyně '''Barbara Kruger''' – jako své médium používá zejména kolážovanou fotografii stylizovanou do reklamního plakátu, ke které vždy přidává úderný slogan. Svou prací reflektuje konzumerismus moderního světa, zkoumá vliv masmédií na naše vnímání moci, násilí či sexuality. Svými texty Kruger útočí přímo na diváka, pokládá mu otázky, které jej nutí k zamyšlení nad současným děním (slogany typu: ''Láska na prodej''; ''Nakupuji, tedy jsem'', ad.).&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbara_Kruger&amp;lt;/ref&amp;gt; Jiným způsobem se práce s textem zhostila '''Jenny Holzer''' – jako médium si zvolila rozměrné světelné instalace. Slova a myšlenky umisťuje do veřejného prostoru, když své texty promítá na architektonicky významné stavby. Pracuje jak s texty, které vytvořila sama, tak s díly významných literátů či s úryvky ze státních dokumentů nebo záznamy vojenských výslechů. Světelné instalace tak často bývají metaforou, kterou chce „osvětlit“ něco, co bylo doposud skryté a neveřejné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Jenny_Holzer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z českého prostředí se k písmu jako výtvarnému vyjádření hlásí například '''Magdalena Jetelová''', která v 90. letech začíná v tvorbě používat laserové paprsky, kterými píše na různá místa po celém světě (''Atlantický val'', 1991). Její díla jsou často na pomezí land artu a světelné instalace, ve svých textech mnohdy vystihuje povahu místa či reflektuje jeho historii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Jetelov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologie a literatura ==&lt;br /&gt;
[[Technologie, věda a technika|Nové technologie]] přinesly i nové možnosti tvorby v oblasti literatury. Již v počátcích internetu si někteří spisovatelé uvědomili potenciál '''[[Hypertext a hypermedia|hypertextu]]''' – ten byl po dlouhou dobu hlavním ozvláštněním literární tvorby (například hypertextový příběh ''My boyfriend came from the war'' ruské autorky Oliy Lialiny). S Webem 2.0 pak přišel zcela zásadní obrat v literatuře a tím byla '''demokratizace autorství'''. Spolu s jednoduchým uživatelským rozhraním se před uživateli internetu objevil veřejný prostor, ve kterém měli najednou možnost publikovat své texty bez jakékoliv nutnosti konzultace s editory či nakladatelstvím. Další výhodou publikace na internetu byla i možná '''anonymizace''' děl a také rychlá '''zpětná vazba '''čtenářů – autor, který si nebyl jist svým výtvorem se jednoduše skryl za přezdívku a díky komentářům čtenářů se dozvěděl, co by měl na svém psaní změnit. I role čtenáře se v tomto případě změnila – díky možnosti vyjádřit se k dílu se z něj stal i kritik a potažmo mentor začínajících internetových přispěvatelů. Komunikace na literárním serveru tak nabyla komunitního charakteru a zároveň přestala sledovat lineární model: autor — dílo — čtenář, ale začala se řídit modelem variabilní, kde jsou role účastníků proměnlivé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento boom volné literární tvorby podpořil vznik literárních fór, blogů a také jednoho z největších fenoménů nového století – fanfikce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu se tak umělecká tvorba a její publikace stala přístupná široké veřejnosti. S tímto faktem se museli vyrovnávat i profesionální spisovatelé – otázku, zda do své tvorby zapojit i svět internetu, si asi kladl každý literární umělec. Názory se různily, řada umělců se však pokusila svá díla propojit s novým světem virtuální reality a vznikly tak zajímavé projekty. V České republice například Petr Odillo Stradický spustil projekt ''HyperHomer'' (1999), který měl naplnit ideu '''kolektivního autorství''' (bohužel se nesetkal s větším ohlasem čtenářů): „Čtenář má podle vize toho to projektu přestat být pasivním příjemcem textu a stát se spoluautorem — je vyzván, aby tvořil svá vlastní pokračování výchozího textu v podobě vlastních webových stránek, které bude zasílat administrátorům projektu, a ti je následně umístí na příslušné místo hypertextu. Role čtenáře má být posílena rovněž samotnou hypertextovostí, která čtenáři umožňuje řídit proces čtení nehledě k předem dané linearitě textu, číst pokaždé jinak, asociativně — tudíž opět vnášet do procesu čtení výrazný tvůrčí aspekt.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; S podobným projektem přišel i Michal Viewegh, který na webových stránkách MF Dnes založil „blogový román“ (2009) – Viewegh napsal úvodní kapitolu románu a čtenáři měli posílat svá vlastní pokračování, z nichž byl vybraný počet uveřejněn a odměněn. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci literární tvorby v oblasti nových médií se však není potřeba omezovat pouze na pole internetu, někteří umělci využívali jako platformu pro svá díla například SMS zprávy. Podobně jako francouzská experimentálně literární skupina Oulipo zakládá svou tvorbu na sérii předdefinovaných omezení, i nové technologie implicitně skýtají určitá omezení, která někteří umělci mohou chápat jako výzvu k tvoření. Krátké zprávy mohou svou úsečností a zhuštěností lákat k tvorbě poezie či absurdních textů, e-maily zase k epistolární formě románu na pokračování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; Fenomén literatury, která vzniká pro digitální nosiče a není určena k tisku, se nazývá '''elektronická literatura'''. Jedná se o e-booky, literaturu určenou pro dotykové displeje, SMS zprávy, interaktivní příběhy s hypertextovými odkazy (často na pomezí her), digitální poezii, atd. &amp;lt;ref&amp;gt;Názvů odvětví existuje mnoho - digitální literatura, interaktivní literatura, hypertextová poezie - terminologie je v tomto ohledu poněkud nejednotná. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ''Pry, a Novella'' &amp;lt;ref&amp;gt;http://prynovella.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; (Samantha Gorman a Danny Cannizzaro) je multimediální příběh určený pro tablety využívající video, zvuk, obraz a text. Zároveň vyžaduje participaci čtenáře, který text nečte lineárně, nýbrž v něm objevuje stopy příběhu používáním klasických dotykových gest.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možné dělení interakce literatury a nových médií ===&lt;br /&gt;
Karel Piorecký ve své studii ''Česká literatura a nová média''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; určuje tři základní způsoby interakce literatury a nového média v postmoderním kontextu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''distributivní využití''': nové médium je využito jako volný prostor pro distribuci textů; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''marketingové využití''': využití potenciálu média k prezentaci autora, jehož tvorba s novým médiem jinak nijak úzce nesouvisí, využití nových způsobů oslovení čtenáře;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''umělecké využití''': nové médium není primárně využíváno, je spíše zkoumána jeho estetika a sémantika jazyka v digitálním prostředí, základní princip je zpochybňování a kritika zdánlivě samozřejmých principů fungování nového média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIORECKÝ, Karel. ''Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu''. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura, lingvistika, knihy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20216</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20216"/>
		<updated>2015-06-10T00:21:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je „přebitar“ funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vybrané druhy novomediálního umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Robotika ===&lt;br /&gt;
Robotické umění zahrnuje mnoho subžánrů, všechny se ale zaobírají určitými formami robotiky a automatizovaných technologií. Jednotlivé instalace zahrnují počítače, sensory a další prvky sladěné programy, tak aby byl navázán interaktivní vztah mezi vystavovným dílem a divákem. Významná je taktéž neprogramová linie tohoto umění, která má nejblíže ke klasickému sochařství.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bioart/Nanoart  ===&lt;br /&gt;
Nanoumění je disciplína zahrnující &amp;quot;nanokrajinu&amp;quot; – přirozené struktury formované na molekulární a atomické úrovni, a &amp;quot;nanosochy&amp;quot; – struktury vytvořené vědci a umělci manipulací molekulární struktury chemickými a fyzickými procesy. Tyto objekty jsou vizualizovány skrze elektronické mikroskopy a následně představovány širokému publiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například Eduardo Kac je americký umělec, známý zejména pro svou interaktivní instalace a bio umění. Byl prvním kyber–člověkem, v roce 1997 si nechal implantovat do těla čip a to v rámci svého projektu „time capsule“. Ten byl formou sociálního komentáře a měl vést k zamyšlení nad naším vztahem k technologiím. Čip si nechal implantovat nad kotník, místo, které symbolicky zvolil jako oblast, kde byli často značkováni otroci. Kac sám sebe označuje jako transgenetického nebo také bio umělce. Užívá technologie a genetiku k vytvoření provokativních prací, které prozkoumávají vědecké techniky a často je i kritizují. Jeho první a také nejznámější transgenetická práce s názvem Genesis představovala úryvek z Bible, který byl přeložený do Morseova kódu a posléze byl tento kód transformován do genetické matice. Genetická sekvence byla implantována na nespecifikovanou bakterii, která byla umístěna do Petriho misky, uložené pod UV zářením, které mohlo být aktivováno online iíváky a genesis tak mohla být sledována přes webkameru. Rozsvěcováním UV lampy vznikaly v bakterii genetické mutace. Výsledný kód bakterie byl znovu převeden do latinky, Kac tak za spolupráce diváků změnil text Genesis. Jeho mediálně nejznámější práce je pravděpodobně svítící králíček Alba, kdy Kac nechal s pomocí francouzské genetické laboratoře implementovat Albě fluorescentní protein z medúz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Internet art  ===&lt;br /&gt;
Net art se uskutečňuje v novém typu reality, nezávislém na klasických kategoriích prostoru a času. Jeho prostorem je „síť“ a nikoli trojrozměrný prostor, do něhož jsou umisťovány objekty. Převažující formou net artu jsou internetové stránky, bez ohledu na způsob jejich tvorby (HTML, JavaScript, QuickTime, Flash). Mezi net art lze zařadit i mailing list i akce mimo internet, ovšem přes internet organizované (např. skupina ®TMark, u nás tzv. reality hack 01). Do internet artu konkretně patří alternativní prohlížeče či programy, např. Shredder&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.potatoland.org/shredder/shredder.html&amp;lt;/ref&amp;gt; (uživatel má nový pohled na webové stránky, kdy je obsah stránek zcela přeměněn), nebo Earshot (vyhledává na internetu audio data, z nichž pak vytváří interaktivní skladby).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktury, koláže  ===&lt;br /&gt;
Jedná se většinou o kombinace animací a koláží fungujících v jakémsi grafickém hypertextu, často doplněné o ruchy a audiostopy. Např. superbad&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.superbad.com&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Umění kódu  ===&lt;br /&gt;
Nový způsob poetického vyjádření, například ve stylu seskupení internetových adres (Link X&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.desk.nl/~you/linkx/&amp;lt;/ref&amp;gt;). Kombinace grafiky využívající fragmenty souborů a příběhu, kdy každý další odkaz vede na zcela jiný server (např. Agatha appears&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.c3.hu/collection/agatha/&amp;lt;/ref&amp;gt;), apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální poezie ===&lt;br /&gt;
Forma elektronické literatury, zahrnující široký záběr přístupů k poezii jako takové. Klíčové je použití počítače. Může být přístupná jak v formě CD/DVD, jako instalace, jako filmová prezentace, nebo na internetu či prostřednictvím elektronického média. Významné množství současné poezie je přístupné jak on-line, tak offline, popřípadě kombinovaně. Je mnoho druhů digitální poezie, jako hypertext, kinetická poezie, počítačem generované animace, digitální vizuální poezie, poezie kódu, experimentální videopoezie, interaktivní poezie. Zajímavý je pak druh kolektivní poezie – kolaborativní psaní, jakési poetické wiki, které dávají možnost svým účastníkům/čtenářům být součástí tvůrčího procesu. Mezi propagátory e-poezie v Evropě se řadí: Joan Brossa, Gianni Toti, Caterina Davinio, Lello Masucci,Jean-Pierre Balpe a další.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20215</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20215"/>
		<updated>2015-06-10T00:20:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je „přebitar“ funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy novomediálního umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Robotika ===&lt;br /&gt;
Robotické umění zahrnuje mnoho subžánrů, všechny se ale zaobírají určitými formami robotiky a automatizovaných technologií. Jednotlivé instalace zahrnují počítače, sensory a další prvky sladěné programy, tak aby byl navázán interaktivní vztah mezi vystavovným dílem a divákem. Významná je taktéž neprogramová linie tohoto umění, která má nejblíže ke klasickému sochařství.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bioart/Nanoart  ===&lt;br /&gt;
Nanoumění je disciplína zahrnující &amp;quot;nanokrajinu&amp;quot; – přirozené struktury formované na molekulární a atomické úrovni, a &amp;quot;nanosochy&amp;quot; – struktury vytvořené vědci a umělci manipulací molekulární struktury chemickými a fyzickými procesy. Tyto objekty jsou vizualizovány skrze elektronické mikroskopy a následně představovány širokému publiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například Eduardo Kac je americký umělec, známý zejména pro svou interaktivní instalace a bio umění. Byl prvním kyber–člověkem, v roce 1997 si nechal implantovat do těla čip a to v rámci svého projektu „time capsule“. Ten byl formou sociálního komentáře a měl vést k zamyšlení nad naším vztahem k technologiím. Čip si nechal implantovat nad kotník, místo, které symbolicky zvolil jako oblast, kde byli často značkováni otroci. Kac sám sebe označuje jako transgenetického nebo také bio umělce. Užívá technologie a genetiku k vytvoření provokativních prací, které prozkoumávají vědecké techniky a často je i kritizují. Jeho první a také nejznámější transgenetická práce s názvem Genesis představovala úryvek z Bible, který byl přeložený do Morseova kódu a posléze byl tento kód transformován do genetické matice. Genetická sekvence byla implantována na nespecifikovanou bakterii, která byla umístěna do Petriho misky, uložené pod UV zářením, které mohlo být aktivováno online iíváky a genesis tak mohla být sledována přes webkameru. Rozsvěcováním UV lampy vznikaly v bakterii genetické mutace. Výsledný kód bakterie byl znovu převeden do latinky, Kac tak za spolupráce diváků změnil text Genesis. Jeho mediálně nejznámější práce je pravděpodobně svítící králíček Alba, kdy Kac nechal s pomocí francouzské genetické laboratoře implementovat Albě fluorescentní protein z medúz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Internet art  ===&lt;br /&gt;
Net art se uskutečňuje v novém typu reality, nezávislém na klasických kategoriích prostoru a času. Jeho prostorem je „síť“ a nikoli trojrozměrný prostor, do něhož jsou umisťovány objekty. Převažující formou net artu jsou internetové stránky, bez ohledu na způsob jejich tvorby (HTML, JavaScript, QuickTime, Flash). Mezi net art lze zařadit i mailing list i akce mimo internet, ovšem přes internet organizované (např. skupina ®TMark, u nás tzv. reality hack 01). Do internet artu konkretně patří alternativní prohlížeče či programy, např. Shredder&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.potatoland.org/shredder/shredder.html&amp;lt;/ref&amp;gt; (uživatel má nový pohled na webové stránky, kdy je obsah stránek zcela přeměněn), nebo Earshot (vyhledává na internetu audio data, z nichž pak vytváří interaktivní skladby).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktury, koláže  ===&lt;br /&gt;
Jedná se většinou o kombinace animací a koláží fungujících v jakémsi grafickém hypertextu, často doplněné o ruchy a audiostopy. Např. superbad&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.superbad.com&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Umění kódu  ===&lt;br /&gt;
Nový způsob poetického vyjádření, například ve stylu seskupení internetových adres (Link X&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.desk.nl/~you/linkx/&amp;lt;/ref&amp;gt;). Kombinace grafiky využívající fragmenty souborů a příběhu, kdy každý další odkaz vede na zcela jiný server (např. Agatha appears&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.c3.hu/collection/agatha/&amp;lt;/ref&amp;gt;), apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální poezie ===&lt;br /&gt;
Forma elektronické literatury, zahrnující široký záběr přístupů k poezii jako takové. Klíčové je použití počítače. Může být přístupná jak v formě CD/DVD, jako instalace, jako filmová prezentace, nebo na internetu či prostřednictvím elektronického média. Významné množství současné poezie je přístupné jak on-line, tak offline, popřípadě kombinovaně. Je mnoho druhů digitální poezie, jako hypertext, kinetická poezie, počítačem generované animace, digitální vizuální poezie, poezie kódu, experimentální videopoezie, interaktivní poezie. Zajímavý je pak druh kolektivní poezie – kolaborativní psaní, jakési poetické wiki, které dávají možnost svým účastníkům/čtenářům být součástí tvůrčího procesu.  Mezi propagátory e-poezie v Evropě se řadí: Joan Brossa, Gianni Toti, Caterina Davinio, Lello Masucci,Jean-Pierre Balpe a další.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20214</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20214"/>
		<updated>2015-06-10T00:16:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je „přebitar“ funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy novomediálního umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Robotika ===&lt;br /&gt;
Robotické umění zahrnuje mnoho subžánrů, všechny se ale zaobírají určitými formami robotiky a automatizovaných technologií. Jednotlivé instalace zahrnují počítače, sensory a další prvky sladěné programy, tak aby byl navázán interaktivní vztah mezi vystavovným dílem a divákem. Významná je taktéž neprogramová linie tohoto umění, která má nejblíže ke klasickému sochařství.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bioart/Nanotechnologie  ===&lt;br /&gt;
Nanoumění je disciplína zahrnující &amp;quot;nanokrajinu&amp;quot; – přirozené struktury formované na molekulární a atomické úrovni, a &amp;quot;nanosochy&amp;quot; – struktury vytvořené vědci a umělci manipulací molekulární struktury chemickými a fyzickými procesy. Tyto objekty jsou vizualizovány skrze elektronické mikroskopy a následně představovány širokému publiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například Eduardo Kac je americký umělec, známý zejména pro svou interaktivní instalace a bio umění. Byl prvním kyber–člověkem, v roce 1997 si nechal implantovat do těla čip a to v rámci svého projektu „time capsule“. Ten byl formou sociálního komentáře a měl vést k zamyšlení nad naším vztahem k technologiím. Čip si nechal implantovat nad kotník, místo, které symbolicky zvolil jako oblast, kde byli často značkováni otroci. Kac sám sebe označuje jako transgenetického nebo také bio umělce. Užívá technologie a genetiku k vytvoření provokativních prací, které prozkoumávají vědecké techniky a často je i kritizují. Jeho první a také nejznámější transgenetická práce s názvem Genesis představovala úryvek z Bible, který byl přeložený do Morseova kódu a posléze byl tento kód transformován do genetické matice. Genetická sekvence byla implantována na nespecifikovanou bakterii, která byla umístěna do Petriho misky, uložené pod UV zářením, které mohlo být aktivováno online iíváky a genesis tak mohla být sledována přes webkameru. Rozsvěcováním UV lampy vznikaly v bakterii genetické mutace. Výsledný kód bakterie byl znovu převeden do latinky, Kac tak za spolupráce diváků změnil text Genesis. Jeho mediálně nejznámější práce je pravděpodobně svítící králíček Alba, kdy Kac nechal s pomocí francouzské genetické laboratoře implementovat Albě fluorescentní protein z medúz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Internet art  ===&lt;br /&gt;
Net art se uskutečňuje v novém typu reality, nezávislém na klasických kategoriích prostoru a času. Jeho prostorem je „síť“ a nikoli trojrozměrný prostor, do něhož jsou umisťovány objekty. Převažující formou net artu jsou internetové stránky, bez ohledu na způsob jejich tvorby (HTML, JavaScript, QuickTime, Flash). Mezi net art lze zařadit i mailing list i akce mimo internet, ovšem přes internet organizované (např. skupina ®TMark, u nás tzv. reality hack 01). Do internet artu konkretně patří alternativní prohlížeče či programy, např. Shredder&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.potatoland.org/shredder/shredder.html&amp;lt;/ref&amp;gt; (uživatel má nový pohled na webové stránky, kdy je obsah stránek zcela přeměněn), nebo Earshot (vyhledává na internetu audio data, z nichž pak vytváří interaktivní skladby).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktury, koláže  ===&lt;br /&gt;
Jedná se většinou o kombinace animací a koláží fungujících v jakémsi grafickém hypertextu, často doplněné o ruchy a audiostopy. Např. superbad&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.superbad.com&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Umění kódu  ===&lt;br /&gt;
Nový způsob poetického vyjádření, například ve stylu seskupení internetových adres (Link X&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.desk.nl/~you/linkx/&amp;lt;/ref&amp;gt;). Kombinace grafiky využívající fragmenty souborů a příběhu, kdy každý další odkaz vede na zcela jiný server (např. Agatha appears&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.c3.hu/collection/agatha/&amp;lt;/ref&amp;gt;), apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20213</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20213"/>
		<updated>2015-06-10T00:15:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je „přebitar“ funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy novomediálního umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Robotika ===&lt;br /&gt;
Robotické umění zahrnuje mnoho subžánrů, všechny se ale zaobírají určitými formami robotiky a automatizovaných technologií. Jednotlivé instalace zahrnují počítače, sensory a další prvky sladěné programy, tak aby byl navázán interaktivní vztah mezi vystavovným dílem a divákem. Významná je taktéž neprogramová linie tohoto umění, která má nejblíže ke klasickému sochařství.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bioart/Nanotechnologie  ===&lt;br /&gt;
Nanoumění je disciplína zahrnující &amp;quot;nanokrajinu&amp;quot; – přirozené struktury formované na molekulární a atomické úrovni, a &amp;quot;nanosochy&amp;quot; – struktury vytvořené vědci a umělci manipulací molekulární struktury chemickými a fyzickými procesy. Tyto objekty jsou vizualizovány skrze elektronické mikroskopy a následně představovány širokému publiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například Eduardo Kac je americký umělec, známý zejména pro svou interaktivní instalace a bio umění. Byl prvním kyber–člověkem, v roce 1997 si nechal implantovat do těla čip a to v rámci svého projektu „time capsule“. Ten byl formou sociálního komentáře a měl vést k zamyšlení nad naším vztahem k technologiím. Čip si nechal implantovat nad kotník, místo, které symbolicky zvolil jako oblast, kde byli často značkováni otroci. Kac sám sebe označuje jako transgenetického nebo také bio umělce. Užívá technologie a genetiku k vytvoření provokativních prací, které prozkoumávají vědecké techniky a často je i kritizují. Jeho první a také nejznámější transgenetická práce s názvem Genesis představovala úryvek z Bible, který byl přeložený do Morseova kódu a posléze byl tento kód transformován do genetické matice. Genetická sekvence byla implantována na nespecifikovanou bakterii, která byla umístěna do Petriho misky, uložené pod UV zářením, které mohlo být aktivováno online iíváky a genesis tak mohla být sledována přes webkameru. Rozsvěcováním UV lampy vznikaly v bakterii genetické mutace. Výsledný kód bakterie byl znovu převeden do latinky, Kac tak za spolupráce diváků změnil text Genesis. Jeho mediálně nejznámější práce je pravděpodobně svítící králíček Alba, kdy Kac nechal s pomocí francouzské genetické laboratoře implementovat Albě fluorescentní protein z medúz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Internet art  ===&lt;br /&gt;
Net art se uskutečňuje v novém typu reality, nezávislém na klasických kategoriích prostoru a času. Jeho prostorem je „síť“ a nikoli trojrozměrný prostor, do něhož jsou umisťovány objekty. Převažující formou net artu jsou internetové stránky, bez ohledu na způsob jejich tvorby (HTML, JavaScript, QuickTime, Flash). Mezi net art lze zařadit i mailing list i akce mimo internet, ovšem přes internet organizované (např. skupina ®TMark, u nás tzv. reality hack 01). Do internet artu konkretně patří alternativní prohlížeče či programy, např. Shredder&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.potatoland.org/shredder/shredder.html&amp;lt;/ref&amp;gt; (uživatel má nový pohled na webové stránky, kdy je obsah stránek zcela přeměněn), nebo Earshot (vyhledává na internetu audio data, z nichž pak vytváří interaktivní skladby).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktury, koláže  ===&lt;br /&gt;
Jedná se většinou o kombinace animací a koláží fungujících v jakémsi grafickém hypertextu, často doplněné o ruchy a audiostopy. Např. superbad&amp;lt;ref&amp;gt;www.superbad.com&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Umění kódu  ===&lt;br /&gt;
Nový způsob poetického vyjádření, například ve stylu seskupení internetových adres (Link X&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.desk.nl/~you/linkx/&amp;lt;/ref&amp;gt;). Kombinace grafiky využívající fragmenty souborů a příběhu, kdy každý další odkaz vede na zcela jiný server (např. Agatha appears&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.c3.hu/collection/agatha/&amp;lt;/ref&amp;gt;), apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20212</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20212"/>
		<updated>2015-06-10T00:13:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je „přebitar“ funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy novomediálního umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Robotika ===&lt;br /&gt;
Robotické umění zahrnuje mnoho subžánrů, všechny se ale zaobírají určitými formami robotiky a automatizovaných technologií. Jednotlivé instalace zahrnují počítače, sensory a další prvky sladěné programy, tak aby byl navázán interaktivní vztah mezi vystavovným dílem a divákem. Významná je taktéž neprogramová linie tohoto umění, která má nejblíže ke klasickému sochařství.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bioart/Nanotechnologie  ===&lt;br /&gt;
Nanoumění je disciplína zahrnující &amp;quot;nanokrajinu&amp;quot; – přirozené struktury formované na molekulární a atomické úrovni, a &amp;quot;nanosochy&amp;quot; – struktury vytvořené vědci a umělci manipulací molekulární struktury chemickými a fyzickými procesy. Tyto objekty jsou vizualizovány skrze elektronické mikroskopy a následně představovány širokému publiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například Eduardo Kac je americký umělec, známý zejména pro svou interaktivní instalace a bio umění. Byl prvním kyber–člověkem, v roce 1997 si nechal implantovat do těla čip a to v rámci svého projektu „time capsule“. Ten byl formou sociálního komentáře a měl vést k zamyšlení nad naším vztahem k technologiím. Čip si nechal implantovat nad kotník, místo, které symbolicky zvolil jako oblast, kde byli často značkováni otroci. Kac sám sebe označuje jako transgenetického nebo také bio umělce. Užívá technologie a genetiku k vytvoření provokativních prací, které prozkoumávají vědecké techniky a často je i kritizují. Jeho první a také nejznámější transgenetická práce s názvem Genesis představovala úryvek z Bible, který byl přeložený do Morseova kódu a posléze byl tento kód transformován do genetické matice. Genetická sekvence byla implantována na nespecifikovanou bakterii, která byla umístěna do Petriho misky, uložené pod UV zářením, které mohlo být aktivováno online iíváky a genesis tak mohla být sledována přes webkameru. Rozsvěcováním UV lampy vznikaly v bakterii genetické mutace. Výsledný kód bakterie byl znovu převeden do latinky, Kac tak za spolupráce diváků změnil text Genesis. Jeho mediálně nejznámější práce je pravděpodobně svítící králíček Alba, kdy Kac nechal s pomocí francouzské genetické laboratoře implementovat Albě fluorescentní protein z medúz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Internet art  ===&lt;br /&gt;
Net art se uskutečňuje v novém typu reality, nezávislém na klasických kategoriích prostoru a času. Jeho prostorem je „síť“ a nikoli trojrozměrný prostor, do něhož jsou umisťovány objekty. Převažující formou net artu jsou internetové stránky, bez ohledu na způsob jejich tvorby (HTML, JavaScript, QuickTime, Flash). Mezi net art lze zařadit i mailing list i akce mimo internet, ovšem přes internet organizované (např. skupina ®TMark, u nás tzv. reality hack 01). Do internet artu konkretně patří alternativní prohlížeče či programy, např. Shredder (uživatel má nový pohled na webové stránky, kdy je obsah stránek zcela přeměněn), nebo Earshot (vyhledává na internetu audio data, z nichž pak vytváří interaktivní skladby).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktury, koláže  ===&lt;br /&gt;
Jedná se většinou o kombinace animací a koláží fungujících v jakémsi grafickém hypertextu, často doplněné o ruchy a audiostopy. Např. superbad.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Umění kódu  ===&lt;br /&gt;
Nový způsob poetického vyjádření, například ve stylu seskupení internetových adres (Link X). Kombinace grafiky využívající fragmenty souborů a příběhu, kdy každý další odkaz vede na zcela jiný server (např. Agatha appears), apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20211</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=20211"/>
		<updated>2015-06-10T00:10:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je „přebitar“ funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhy novomediálního umění  Robotika  Robotické umění zahrnuje mnoho subžánrů, všechny se ale zaobírají určitými formami robotiky a automatizovaných technologií. Jednotlivé instalace zahrnují počítače, sensory a další prvky sladěné programy, tak aby byl navázán interaktivní vztah mezi vystavovným dílem a divákem. Významná je taktéž neprogramová linie tohoto umění, která má nejblíže ke klasickému sochařství.  Bioart/Nanotechnologie  Nanoumění je disciplína zahrnující &amp;quot;nanokrajinu&amp;quot; – přirozené struktury formované na molekulární a atomické úrovni, a &amp;quot;nanosochy&amp;quot; – struktury vytvořené vědci a umělci manipulací molekulární struktury chemickými a fyzickými procesy. Tyto objekty jsou vizualizovány skrze elektronické mikroskopy a následně představovány širokému publiku.   Například Eduardo Kac je americký umělec, známý zejména pro svou interaktivní instalace a bio umění. Byl prvním kyber–člověkem, v roce 1997 si nechal implantovat do těla čip a to v rámci svého projektu „time capsule“. Ten byl formou sociálního komentáře a měl vést k zamyšlení nad naším vztahem k technologiím. Čip si nechal implantovat nad kotník, místo, které symbolicky zvolil jako oblast, kde byli často značkováni otroci. Kac sám sebe označuje jako transgenetického nebo také bio umělce. Užívá technologie a genetiku k vytvoření provokativních prací, které prozkoumávají vědecké techniky a často je i kritizují. Jeho první a také nejznámější transgenetická práce s názvem Genesis představovala úryvek z Bible, který byl přeložený do Morseova kódu a posléze byl tento kód transformován do genetické matice. Genetická sekvence byla implantována na nespecifikovanou bakterii, která byla umístěna do Petriho misky, uložené pod UV zářením, které mohlo být aktivováno online iíváky a genesis tak mohla být sledována přes webkameru. Rozsvěcováním UV lampy vznikaly v bakterii genetické mutace. Výsledný kód bakterie byl znovu převeden do latinky, Kac tak za spolupráce diváků změnil text Genesis. Jeho mediálně nejznámější práce je pravděpodobně svítící králíček Alba, kdy Kac nechal s pomocí francouzské genetické laboratoře implementovat Albě fluorescentní protein z medúz.  Internet art  Net art se uskutečňuje v novém typu reality, nezávislém na klasických kategoriích prostoru a času. Jeho prostorem je „síť“ a nikoli trojrozměrný prostor, do něhož jsou umisťovány objekty. Převažující formou net artu jsou internetové stránky, bez ohledu na způsob jejich tvorby (HTML, JavaScript, QuickTime, Flash). Mezi net art lze zařadit i mailing list i akce mimo internet, ovšem přes internet organizované (např. skupina ®TMark, u nás tzv. reality hack 01). Do internet artu konkretně patří alternativní prohlížeče, programy např. Shredder (uživatel má nový pohled na webové stránky, kdy je obsah stránek zcela přeměněn), nebo Earshot (vyhledává na internetu audio data, z nichž pak vytváří interaktivní skladby).  Struktury, koláže  Jedná se většinou o kombinace animací a koláží fungujících v jakémsi grafickém hypertextu, často doplněné o ruchy a audiostopy. Např. superbad.  Umění kódu  Nový způsob poetického vyjádření, například ve stylu seskupení internetových adres (Link X). Kombinace grafiky využívající fragmenty souborů a příběhu, kdy každý další odkaz vede na zcela jiný server (např. Agatha appears), apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19944</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19944"/>
		<updated>2015-05-27T21:18:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je „přebitar“ funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19943</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19943"/>
		<updated>2015-05-27T21:18:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19942</id>
		<title>Literatura a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19942"/>
		<updated>2015-05-27T21:16:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii '''a také '''vznik nových literárních směrů'''. Stejně jako v ostatních odvětvích [[umění]] se i zde projevily změny v tvorbě a recepci díla. Nově je čtenář často i součástí tvorby, z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – permanentnosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná.&lt;br /&gt;
== Písmo v umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Calligramme.jpg|thumb|Kaligram Guillauma Apollinaira jako zástupce ergodické literatury - jeho čtení vyžaduje aktivnější účast čtenáře]]&lt;br /&gt;
Nové přesahy v literatuře mají své kořeny již na počátku 20. století v dadaistické hře se slovy. Proti [[Dadaismus|dadaismu]] se posléze negativně vymezilo hnutí [[Lettrismus|lettrismu]] v polovině minulého století. Lettristé si zvolili za výchozí bod své tvorby právě [[písmo]], východisko skupiny bylo čistě básnické a akademické, postupně však jejich tvorba začala zasahovat do všech odvětví umění. V 70. letech se začíná ve větší míře projevovat opačná tendence než u lettrismu, '''umělci''' mající na zřeteli zejména estetické hledisko '''začínají pracovat''' s písmem a s '''textem jako prostředkem výtvarného vyjádření'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z prvních [[Videoart|videoartistů]] '''Gary Hill '''ve svých instalacích zkoumá problematiku jazyka, zkušenost řeči a dialog člověka s technologií (například ''Why Do Things Get in a Muddle?'' &amp;lt;ref&amp;gt;ke shlédnutí zde: https://vimeo.com/45472623&amp;lt;/ref&amp;gt;). Gary Hill také často spolupracuje s básníky či využívá texty filosofů. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Hill&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zajímavou osobností využívající texty k umělecké tvorbě je americká konceptuální umělkyně '''Barbara Kruger''' – jako své médium používá zejména kolážovanou fotografii stylizovanou do reklamního plakátu, ke které vždy přidává úderný slogan. Svou prací reflektuje konzumerismus moderního světa, zkoumá vliv masmédií na naše vnímání moci, násilí či sexuality. Svými texty Kruger útočí přímo na diváka, pokládá mu otázky, které jej nutí k zamyšlení nad současným děním (slogany typu: ''Láska na prodej''; ''Nakupuji, tedy jsem'', ad.).&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbara_Kruger&amp;lt;/ref&amp;gt; Jiným způsobem se práce s textem zhostila '''Jenny Holzer''' – jako médium si zvolila rozměrné světelné instalace. Slova a myšlenky umisťuje do veřejného prostoru, když své texty promítá na architektonicky významné stavby. Pracuje jak s texty, které vytvořila sama, tak s díly významných literátů či s úryvky ze státních dokumentů nebo záznamy vojenských výslechů. Světelné instalace tak často bývají metaforou, kterou chce „osvětlit“ něco, co bylo doposud skryté a neveřejné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Jenny_Holzer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z českého prostředí se k písmu jako výtvarnému vyjádření hlásí například '''Magdalena Jetelová''', která v 90. letech začíná v tvorbě používat laserové paprsky, kterými píše na různá místa po celém světě (''Atlantický val'', 1991). Její díla jsou často na pomezí land artu a světelné instalace, ve svých textech mnohdy vystihuje povahu místa či reflektuje jeho historii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Jetelov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologie a literatura ==&lt;br /&gt;
[[Technologie, věda a technika|Nové technologie]] přinesly i nové možnosti tvorby v oblasti literatury. Již v počátcích internetu si někteří spisovatelé uvědomili potenciál '''[[Hypertext a hypermedia|hypertextu]]''' – ten byl po dlouhou dobu hlavním ozvláštněním literární tvorby. S Webem 2.0 pak přišel zcela zásadní obrat v literatuře a tím byla '''demokratizace autorství'''. Spolu s jednoduchým uživatelským rozhraním se před uživateli internetu objevil veřejný prostor, ve kterém měli najednou možnost publikovat své texty bez jakékoliv nutnosti konzultace s editory či nakladatelstvím. Další výhodou publikace na internetu byla i možná '''anonymizace''' děl a také rychlá '''zpětná vazba '''čtenářů – autor, který si nebyl jist svým výtvorem se jednoduše skryl za přezdívku a díky komentářům čtenářů se dozvěděl, co by měl na svém psaní změnit. I role čtenáře se v tomto případě změnila – díky možnosti vyjádřit se k dílu se z něj stal i kritik a potažmo mentor začínajících internetových přispěvatelů. Komunikace na literárním serveru tak nabyla komunitního charakteru a zároveň přestala sledovat lineární model: autor — dílo — čtenář, ale začala se řídit modelem variabilní, kde jsou role účastníků proměnlivé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento boom volné literární tvorby podpořil vznik literárních fór, blogů a také jednoho z největších fenoménů nového století – fanfikce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu se tak umělecká tvorba a její publikace stala přístupná široké veřejnosti. S tímto faktem se museli vyrovnávat i profesionální spisovatelé – otázku, zda do své tvorby zapojit i svět internetu, si asi kladl každý literární umělec. Názory se různily, řada umělců se však pokusila svá díla propojit s novým světem virtuální reality a vznikly tak zajímavé projekty. V České republice například Petr Odillo Stradický spustil projekt ''HyperHomer'' (1999), který měl naplnit ideu '''kolektivního autorství''' (bohužel se nesetkal s větším ohlasem čtenářů): „Čtenář má podle vize toho to projektu přestat být pasivním příjemcem textu a stát se spoluautorem — je vyzván, aby tvořil svá vlastní pokračování výchozího textu v podobě vlastních webových stránek, které bude zasílat administrátorům projektu, a ti je následně umístí na příslušné místo hypertextu. Role čtenáře má být posílena rovněž samotnou hypertextovostí, která čtenáři umožňuje řídit proces čtení nehledě k předem dané linearitě textu, číst pokaždé jinak, asociativně — tudíž opět vnášet do procesu čtení výrazný tvůrčí aspekt.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; S podobným projektem přišel i Michal Viewegh, který na webových stránkách MF Dnes založil „blogový román“ (2009) – Viewegh napsal úvodní kapitolu románu a čtenáři měli posílat svá vlastní pokračování, z nichž byl vybraný počet uveřejněn a odměněn. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci literární tvorby v oblasti nových médií se však není potřeba omezovat pouze na pole internetu, někteří umělci využívali jako platformu pro svá díla například SMS zprávy. Podobně jako francouzská experimentálně literární skupina Oulipo zakládá svou tvorbu na sérii předdefinovaných omezení, i nové technologie implicitně skýtají určitá omezení, která někteří umělci mohou chápat jako výzvu k tvoření. Krátké zprávy mohou svou úsečností a zhuštěností lákat k tvorbě poezie či absurdních textů, e-maily zase k epistolární formě románu na pokračování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; Fenomén literatury, která vzniká pro digitální nosiče a není určena k tisku, se nazývá '''elektronická literatura'''. Jedná se o e-booky, literaturu určenou pro dotykové displeje, SMS zprávy, interaktivní příběhy s hypertextovými odkazy (často na pomezí her), digitální poezii, atd. &amp;lt;ref&amp;gt;Názvů odvětví existuje mnoho - digitální literatura, interaktivní literatura, hypertextová poezie - terminologie je v tomto ohledu poněkud nejednotná. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ''Pry, a Novella'' &amp;lt;ref&amp;gt;http://prynovella.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; (Samantha Gorman a Danny Cannizzaro) je multimediální příběh určený pro tablety využívající video, zvuk, obraz a text. Zároveň vyžaduje participaci čtenáře, který text nečte lineárně, nýbrž v něm objevuje stopy příběhu používáním klasických dotykových gest.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možné dělení interakce literatury a nových médií ===&lt;br /&gt;
Karel Piorecký ve své studii ''Česká literatura a nová média''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; určuje tři základní způsoby interakce literatury a nového média v postmoderním kontextu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''distributivní využití''': nové médium je využito jako volný prostor pro distribuci textů; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''marketingové využití''': využití potenciálu média k prezentaci autora, jehož tvorba s novým médiem jinak nijak úzce nesouvisí, využití nových způsobů oslovení čtenáře;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''umělecké využití''': nové médium není primárně využíváno, je spíše zkoumána jeho estetika a sémantika jazyka v digitálním prostředí, základní princip je zpochybňování a kritika zdánlivě samozřejmých principů fungování nového média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIORECKÝ, Karel. ''Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu''. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura, lingvistika, knihy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19941</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19941"/>
		<updated>2015-05-27T21:04:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního [[umění]] a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z dadaismu. '''[[Dadaismus]]''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''[[Situacionistická internacionála]]''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot;&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy [[nová média]] (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a podobně. Byli také známí svými provokatérskými akcemi, které nabývaly podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout na povrch absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o [[Marxismus|marxistické]] myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', člověk jako divák tak preferuje obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl rozmach '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (hnutí za práva žen, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život.   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Členové The Yes Men vystupují často jako mluvčí společností či státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxonMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media''. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a KELLNER D.'' New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging''. New Media [online]. vol. 6, issue 1, [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media''. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19940</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19940"/>
		<updated>2015-05-27T20:59:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního [[umění]] a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z dadaismu. '''[[Dadaismus]]''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''[[Situacionistická internacionála]]''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot;&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy [[nová média]] (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a podobně. Byli také známí svými provokatérskými akcemi, které nabývaly podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout na povrch absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o [[Marxismus|marxistické]] myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', člověk jako divák tak preferuje obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxoMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media''. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a KELLNER D.'' New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging''. New Media [online]. vol. 6, issue 1, [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media''. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19939</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19939"/>
		<updated>2015-05-27T20:53:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19938</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19938"/>
		<updated>2015-05-27T20:40:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního [[umění]] a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z dadaismu. '''[[Dadaismus]]''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''[[Situacionistická internacionála]]''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot;&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy [[nová média]] (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o [[Marxismus|marxistické]] myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxoMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media''. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a KELLNER D.'' New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging''. New Media [online]. vol. 6, issue 1, [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media''. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19937</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19937"/>
		<updated>2015-05-27T20:38:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19936</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19936"/>
		<updated>2015-05-27T20:38:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. Umění a nová média. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH LEV. &amp;lt;i&amp;gt;The language of new media&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19935</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19935"/>
		<updated>2015-05-27T20:37:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. Umění a nová média. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19934</id>
		<title>Literatura a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19934"/>
		<updated>2015-05-27T20:37:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii '''a také '''vznik nových literárních směrů'''. Stejně jako v ostatních odvětvích [[umění]] se i zde projevily změny v tvorbě a recepci díla. Nově je čtenář často i součástí tvorby, z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – permanentnosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo v umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Calligramme.jpg|thumb|Kaligram Guillauma Apollinaira jako zástupce ergodické literatury - jeho čtení vyžaduje aktivnější účast čtenáře]]&lt;br /&gt;
Nové přesahy v literatuře mají své kořeny již na počátku 20. století v dadaistické hře se slovy. Proti [[Dadaismus|dadaismu]] se posléze negativně vymezilo hnutí [[Lettrismus|lettrismu]] v polovině minulého století. Lettristé si zvolili za výchozí bod své tvorby právě [[písmo]], východisko skupiny bylo čistě básnické a akademické, postupně však jejich tvorba začala zasahovat do všech odvětví umění. V 70. letech se začíná ve větší míře projevovat opačná tendence než u lettrismu, '''umělci''' mající na zřeteli zejména estetické hledisko '''začínají pracovat''' s písmem a s '''textem jako prostředkem výtvarného vyjádření'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z prvních [[Videoart|videoartistů]] '''Gary Hill '''ve svých instalacích zkoumá problematiku jazyka, zkušenost řeči a dialog člověka s technologií (například ''Why Do Things Get in a Muddle?'' &amp;lt;ref&amp;gt;ke shlédnutí zde: https://vimeo.com/45472623&amp;lt;/ref&amp;gt;). Gary Hill také často spolupracuje s básníky či využívá texty filosofů. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Hill&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zajímavou osobností využívající texty k umělecké tvorbě je americká konceptuální umělkyně '''Barbara Kruger''' – jako své médium používá zejména kolážovanou fotografii stylizovanou do reklamního plakátu, ke které vždy přidává úderný slogan. Svou prací reflektuje konzumerismus moderního světa, zkoumá vliv masmédií na naše vnímání moci, násilí či sexuality. Svými texty Kruger útočí přímo na diváka, pokládá mu otázky, které jej nutí k zamyšlení nad současným děním (slogany typu: ''Láska na prodej''; ''Nakupuji, tedy jsem'', ad.).&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbara_Kruger&amp;lt;/ref&amp;gt; Jiným způsobem se práce s textem zhostila '''Jenny Holzer''' – jako médium si zvolila rozměrné světelné instalace. Slova a myšlenky umisťuje do veřejného prostoru, když své texty promítá na architektonicky významné stavby. Pracuje jak s texty, které vytvořila sama, tak s díly významných literátů či s úryvky ze státních dokumentů nebo záznamy vojenských výslechů. Světelné instalace tak často bývají metaforou, kterou chce „osvětlit“ něco, co bylo doposud skryté a neveřejné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Jenny_Holzer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z českého prostředí se k písmu jako výtvarnému vyjádření hlásí například '''Magdalena Jetelová''', která v 90. letech začíná v tvorbě používat laserové paprsky, kterými píše na různá místa po celém světě (''Atlantický val'', 1991). Její díla jsou často na pomezí land-artu a světelné instalace, ve svých textech mnohdy vystihuje povahu místa či reflektuje jeho historii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Jetelov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologie a literatura ==&lt;br /&gt;
[[Technologie, věda a technika|Nové technologie]] přinesly i nové možnosti tvorby v oblasti literatury. Již v počátcích internetu si někteří spisovatelé uvědomili potenciál '''[[Hypertext a hypermedia|hypertextu]]''' – ten byl po dlouhou dobu hlavním ozvláštněním literární tvorby. S webem 2.0 pak přišel zcela zásadní obrat v literatuře a tím byla '''demokratizace autorství'''. Spolu s jednoduchým uživatelským rozhraním se před uživateli internetu objevil veřejný prostor, ve kterém měli najednou možnost publikovat své texty bez jakékoliv nutnosti konzultace s editory či nakladatelstvím. Další výhodou publikace na internetu byla i možná '''anonymizace''' děl a také rychlá '''zpětná vazba '''čtenářů – autor, který si nebyl jist svým výtvorem se jednoduše skryl za přezdívku a díky komentářům čtenářů se dozvěděl, co by měl na svém psaní změnit. I role čtenáře se v tomto případě změnila – díky možnosti vyjádřit se k dílu se z něj vlastně stává i kritik a potažmo mentor začínajících internetových přispěvatelů. Komunikace na literárním serveru tak nabývá komunitního charakteru, zároveň už nesleduje lineární model: autor — dílo — čtenář, ale model variabilní: role účastníků jsou proměnlivé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento boom volné literární tvorby podpořil vznik literárních fór, blogů a také jednoho z největších fenoménů nového století – fanfikce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu se tak umělecká tvorba a její publikace stala přístupná široké veřejnosti. S tímto faktem se museli vyrovnávat i profesionální spisovatelé – otázku, zda do své tvorby zapojit i svět internetu, si asi kladl každý literární umělec. Názory se různily, řada umělců se však pokusila svá díla propojit s novým světem virtuální reality a vznikly tak zajímavé projekty. V České republice například Petr Odillo Stradický spustil projekt ''HyperHomer'' (1999), který měl naplnit vizi '''kolektivního autorství''' (bohužel se nesetkal s větším ohlasem čtenářů): „Čtenář má podle vize toho to projektu přestat být pasivním příjemcem textu a stát se spoluautorem — je vyzván, aby tvořil svá vlastní pokračování výchozího textu v podobě vlastních webových stránek, které bude zasílat administrátorům projektu, a ti je následně umístí na příslušné místo hypertextu. Role čtenáře má být posílena rovněž samotnou hypertextovostí, která čtenáři umožňuje řídit proces čtení nehledě k předem dané linearitě textu, číst pokaždé jinak, asociativně — tudíž opět vnášet do procesu čtení výrazný tvůrčí aspekt.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; S podobným projektem přišel i Michal Viewegh, který na webových stránkách MF Dnes založil „blogový román“ (2009) – Viewegh napsal úvodní kapitolu románu a čtenáři měli posílat svá vlastní pokračování, z nichž byl určitý počet uveřejněn a odměněn. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci literární tvorby v oblasti nových médií se však není potřeba omezovat pouze na pole internetu, někteří umělci například využívali jako platformu pro svá díla SMS zprávy. Podobně jako například francouzská skupina Oulipo zakládá svou tvorbu na sérii předdefinovaných omezení, i nové technologie skýtají určitá omezení, která někteří umělci mohou chápat jako výzvu k tvoření. Krátké zprávy mohou svou úsečností a zhuštěností lákat k tvorbě poezie či absurdních textů, e-maily zase k epistolární formě románu na pokračování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; Fenomén literatury, která vzniká pro digitální nosiče a není určena k tisku, se nazývá '''elektronická literatura'''. Jedná se o e-booky, literaturu určenou pro dotykové displeje, SMS zprávy, interaktivní příběhy s hypertextovými odkazy (často na pomezí her), digitální poezii, atd &amp;lt;ref&amp;gt;Názvů odvětví existuje mnoho - digitální literatura, interaktivní literatura, hypertextová poezie - terminologie je v tomto ohledu poněkud nejednotná. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ''Pry, a Novella'' &amp;lt;ref&amp;gt;http://prynovella.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; (Samantha Gorman a Danny Cannizzaro) je multimediální příběh určený pro tablety využívající video, zvuk, obraz a text. Zároveň vyžaduje participaci čtenáře, který text nečte lineárně, nýbrž v něm objevuje stopy příběhu používáním klasických dotykových gest.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možné dělení interakce literatury a nových médií ===&lt;br /&gt;
Karel Piorecký ve své studii ''Česká literatura a nová média''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; určuje tři základní způsoby interakce literatury a nového média v postmoderním kontextu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''distributivní využití''': nové médium je využito jako volný prostor pro distribuci textů; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''marketingové využití''': využití potenciálu média k prezentaci autora, jehož tvorba s novým médiem jinak nijak úzce nesouvisí, využití nových způsobů oslovení čtenáře;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''umělecké využití''': nové médium není primárně využíváno, je spíše zkoumána jeho estetika a sémantika jazyka v digitálním prostředí, základní princip je zpochybňování a kritika zdánlivě samozřejmých principů fungování nového média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. ''Umění a nová média''. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIORECKÝ, Karel. ''Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu''. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura, lingvistika, knihy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19933</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19933"/>
		<updated>2015-05-27T20:35:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. ''Cybertext: perspectives on ergodic literature''. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. ''Alternative and activist new media.'' Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. &amp;lt;i&amp;gt;Umění a nová média&amp;lt;/i&amp;gt;. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19932</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19932"/>
		<updated>2015-05-27T20:35:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. Cybertext: perspectives on ergodic literature. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. Remediation: understanding new media. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. Alternative and activist new media Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BÜSCHER BARBARA. &amp;lt;i&amp;gt;Umění a nová média&amp;lt;/i&amp;gt;. Vydání první. 188 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19931</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19931"/>
		<updated>2015-05-27T20:32:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního [[umění]] a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z dadaismu. '''[[Dadaismus]]''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''[[Situacionistická internacionála]]''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot;&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy [[nová média]] (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o [[Marxismus|marxistické]] myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxoMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. Alternative and activist new media. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19930</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19930"/>
		<updated>2015-05-27T20:31:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. Cybertext: perspectives on ergodic literature. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BOLTER JAY DAVID. Remediation: understanding new media. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. Alternative and activist new media Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19929</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19929"/>
		<updated>2015-05-27T20:30:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. Alternative and activist new media Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AARSETH ESPEN. Cybertext: perspectives on ergodic literature. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19928</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19928"/>
		<updated>2015-05-27T20:30:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''[[remediace]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti [[Nová média|novomediálního]] umění se stal '''nástup [[Videoart|videoartu]]''' v 60. letech v USA (za jeho „otce“ je považován Nam June Paik). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci [[Sociální hnutí|aktivistických hnutí]]''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19927</id>
		<title>Literatura a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19927"/>
		<updated>2015-05-27T20:24:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii '''a také '''vznik nových literárních směrů'''. Stejně jako v ostatních odvětvích [[umění]] se i zde projevily změny v tvorbě a recepci díla. Nově je čtenář často i součástí tvorby, z dříve esenciální složky [[Literatura, lingvistika, knihy|literatury]] – permanentnosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo v umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Calligramme.jpg|thumb|Kaligram Guillauma Apollinaira jako zástupce ergodické literatury - jeho čtení vyžaduje aktivnější účast čtenáře]]&lt;br /&gt;
Nové přesahy v literatuře mají své kořeny již na počátku 20. století v dadaistické hře se slovy. Proti [[Dadaismus|dadaismu]] se posléze negativně vymezilo hnutí [[Lettrismus|lettrismu]] v polovině minulého století. Lettristé si zvolili za výchozí bod své tvorby právě [[písmo]], východisko skupiny bylo čistě básnické a akademické, postupně však jejich tvorba začala zasahovat do všech odvětví umění. V 70. letech se začíná ve větší míře projevovat opačná tendence než u lettrismu, '''umělci''' mající na zřeteli zejména estetické hledisko '''začínají pracovat''' s písmem a s '''textem jako prostředkem výtvarného vyjádření'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z prvních [[Videoart|videoartistů]] '''Gary Hill '''ve svých instalacích zkoumá problematiku jazyka, zkušenost řeči a dialog člověka s technologií (například ''Why Do Things Get in a Muddle?'' &amp;lt;ref&amp;gt;ke shlédnutí zde: https://vimeo.com/45472623&amp;lt;/ref&amp;gt;). Gary Hill také často spolupracuje s básníky či využívá texty filosofů. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Hill&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zajímavou osobností využívající texty k umělecké tvorbě je americká konceptuální umělkyně '''Barbara Kruger''' – jako své médium používá zejména kolážovanou fotografii stylizovanou do reklamního plakátu, ke které vždy přidává úderný slogan. Svou prací reflektuje konzumerismus moderního světa, zkoumá vliv masmédií na naše vnímání moci, násilí či sexuality. Svými texty Kruger útočí přímo na diváka, pokládá mu otázky, které jej nutí k zamyšlení nad současným děním (slogany typu: ''Láska na prodej''; ''Nakupuji, tedy jsem'', ad.).&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbara_Kruger&amp;lt;/ref&amp;gt; Jiným způsobem se práce s textem zhostila '''Jenny Holzer''' – jako médium si zvolila rozměrné světelné instalace. Slova a myšlenky umisťuje do veřejného prostoru, když své texty promítá na architektonicky významné stavby. Pracuje jak s texty, které vytvořila sama, tak s díly významných literátů či s úryvky ze státních dokumentů nebo záznamy vojenských výslechů. Světelné instalace tak často bývají metaforou, kterou chce „osvětlit“ něco, co bylo doposud skryté a neveřejné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Jenny_Holzer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z českého prostředí se k písmu jako výtvarnému vyjádření hlásí například '''Magdalena Jetelová''', která v 90. letech začíná v tvorbě používat laserové paprsky, kterými píše na různá místa po celém světě (''Atlantický val'', 1991). Její díla jsou často na pomezí land-artu a světelné instalace, ve svých textech mnohdy vystihuje povahu místa či reflektuje jeho historii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Jetelov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologie a literatura ==&lt;br /&gt;
[[Technologie, věda a technika|Nové technologie]] přinesly i nové možnosti tvorby v oblasti literatury. Již v počátcích internetu si někteří spisovatelé uvědomili potenciál '''[[Hypertext a hypermedia|hypertextu]]''' – ten byl po dlouhou dobu hlavním ozvláštněním literární tvorby. S webem 2.0 pak přišel zcela zásadní obrat v literatuře a tím byla '''demokratizace autorství'''. Spolu s jednoduchým uživatelským rozhraním se před uživateli internetu objevil veřejný prostor, ve kterém měli najednou možnost publikovat své texty bez jakékoliv nutnosti konzultace s editory či nakladatelstvím. Další výhodou publikace na internetu byla i možná '''anonymizace''' děl a také rychlá '''zpětná vazba '''čtenářů – autor, který si nebyl jist svým výtvorem se jednoduše skryl za přezdívku a díky komentářům čtenářů se dozvěděl, co by měl na svém psaní změnit. I role čtenáře se v tomto případě změnila – díky možnosti vyjádřit se k dílu se z něj vlastně stává i kritik a potažmo mentor začínajících internetových přispěvatelů. Komunikace na literárním serveru tak nabývá komunitního charakteru, zároveň už nesleduje lineární model: autor — dílo — čtenář, ale model variabilní: role účastníků jsou proměnlivé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento boom volné literární tvorby podpořil vznik literárních fór, blogů a také jednoho z největších fenoménů nového století – fanfikce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu se tak umělecká tvorba a její publikace stala přístupná široké veřejnosti. S tímto faktem se museli vyrovnávat i profesionální spisovatelé – otázku, zda do své tvorby zapojit i svět internetu, si asi kladl každý literární umělec. Názory se různily, řada umělců se však pokusila svá díla propojit s novým světem virtuální reality a vznikly tak zajímavé projekty. V České republice například Petr Odillo Stradický spustil projekt ''HyperHomer'' (1999), který měl naplnit vizi '''kolektivního autorství''' (bohužel se nesetkal s větším ohlasem čtenářů): „Čtenář má podle vize toho to projektu přestat být pasivním příjemcem textu a stát se spoluautorem — je vyzván, aby tvořil svá vlastní pokračování výchozího textu v podobě vlastních webových stránek, které bude zasílat administrátorům projektu, a ti je následně umístí na příslušné místo hypertextu. Role čtenáře má být posílena rovněž samotnou hypertextovostí, která čtenáři umožňuje řídit proces čtení nehledě k předem dané linearitě textu, číst pokaždé jinak, asociativně — tudíž opět vnášet do procesu čtení výrazný tvůrčí aspekt.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; S podobným projektem přišel i Michal Viewegh, který na webových stránkách MF Dnes založil „blogový román“ (2009) – Viewegh napsal úvodní kapitolu románu a čtenáři měli posílat svá vlastní pokračování, z nichž byl určitý počet uveřejněn a odměněn. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci literární tvorby v oblasti nových médií se však není potřeba omezovat pouze na pole internetu, někteří umělci například využívali jako platformu pro svá díla SMS zprávy. Podobně jako například francouzská skupina Oulipo zakládá svou tvorbu na sérii předdefinovaných omezení, i nové technologie skýtají určitá omezení, která někteří umělci mohou chápat jako výzvu k tvoření. Krátké zprávy mohou svou úsečností a zhuštěností lákat k tvorbě poezie či absurdních textů, e-maily zase k epistolární formě románu na pokračování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; Fenomén literatury, která vzniká pro digitální nosiče a není určena k tisku, se nazývá '''elektronická literatura'''. Jedná se o e-booky, literaturu určenou pro dotykové displeje, SMS zprávy, interaktivní příběhy s hypertextovými odkazy (často na pomezí her), digitální poezii, atd &amp;lt;ref&amp;gt;Názvů odvětví existuje mnoho - digitální literatura, interaktivní literatura, hypertextová poezie - terminologie je v tomto ohledu poněkud nejednotná. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ''Pry, a Novella'' &amp;lt;ref&amp;gt;http://prynovella.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; (Samantha Gorman a Danny Cannizzaro) je multimediální příběh určený pro tablety využívající video, zvuk, obraz a text. Zároveň vyžaduje participaci čtenáře, který text nečte lineárně, nýbrž v něm objevuje stopy příběhu používáním klasických dotykových gest.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možné dělení interakce literatury a nových médií ===&lt;br /&gt;
Karel Piorecký ve své studii ''Česká literatura a nová média''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; určuje tři základní způsoby interakce literatury a nového média v postmoderním kontextu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''distributivní využití''': nové médium je využito jako volný prostor pro distribuci textů; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''marketingové využití''': využití potenciálu média k prezentaci autora, jehož tvorba s novým médiem jinak nijak úzce nesouvisí, využití nových způsobů oslovení čtenáře;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''umělecké využití''': nové médium není primárně využíváno, je spíše zkoumána jeho estetika a sémantika jazyka v digitálním prostředí, základní princip je zpochybňování a kritika zdánlivě samozřejmých principů fungování nového média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura, lingvistika, knihy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19926</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19926"/>
		<updated>2015-05-27T20:19:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního [[umění]] a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z dadaismu. '''[[Dadaismus]]''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''[[Situacionistická internacionála]]''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot;&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy [[nová média]] (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o [[Marxismus|marxistické]] myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxoMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. Alternative and activist new media. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19925</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19925"/>
		<updated>2015-05-27T20:16:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot;&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxoMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. Alternative and activist new media. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19924</id>
		<title>Literatura a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19924"/>
		<updated>2015-05-27T20:14:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii '''a také '''vznik nových literárních směrů'''. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily změny v tvorbě a recepci díla. Nově je čtenář často i součástí tvorby, z dříve esenciální složky literatury – permanentnosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo v umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Calligramme.jpg|thumb|Kaligram Guillauma Apollinaira jako zástupce ergodické literatury - jeho čtení vyžaduje aktivnější účast čtenáře]]&lt;br /&gt;
Nové přesahy v literatuře mají své kořeny již na počátku 20. století v dadaistické hře se slovy. Proti dadaismu se posléze negativně vymezilo hnutí lettrismu v polovině minulého století. Lettristé si zvolili za výchozí bod své tvorby právě písmo, východisko skupiny bylo čistě básnické a akademické, postupně však jejich tvorba začala zasahovat do všech odvětví umění. V 70. letech se začíná ve větší míře projevovat opačná tendence než u lettrismu, '''umělci''' mající na zřeteli zejména estetické hledisko '''začínají pracovat''' s písmem a s '''textem jako prostředkem výtvarného vyjádření'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z prvních videoartistů '''Gary Hill '''ve svých instalacích zkoumá problematiku jazyka, zkušenost řeči a dialog člověka s technologií (například ''Why Do Things Get in a Muddle?'' &amp;lt;ref&amp;gt;ke shlédnutí zde: https://vimeo.com/45472623&amp;lt;/ref&amp;gt;). Gary Hill také často spolupracuje s básníky či využívá texty filosofů. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Hill&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zajímavou osobností využívající texty k umělecké tvorbě je americká konceptuální umělkyně '''Barbara Kruger''' – jako své médium používá zejména kolážovanou fotografii stylizovanou do reklamního plakátu, ke které vždy přidává úderný slogan. Svou prací reflektuje konzumerismus moderního světa, zkoumá vliv masmédií na naše vnímání moci, násilí či sexuality. Svými texty Kruger útočí přímo na diváka, pokládá mu otázky, které jej nutí k zamyšlení nad současným děním (slogany typu: ''Láska na prodej''; ''Nakupuji, tedy jsem'', ad.).&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbara_Kruger&amp;lt;/ref&amp;gt; Jiným způsobem se práce s textem zhostila '''Jenny Holzer''' – jako médium si zvolila rozměrné světelné instalace Slova a myšlenky umisťuje do veřejného prostoru, když své texty promítá na architektonicky významné stavby. Pracuje jak s texty, které vytvořila sama, tak s díly významných literátů či s úryvky ze státních dokumentů nebo záznamy vojenských výslechů. Světelné instalace tak často bývají metaforou, kterou chce „osvětlit“ něco, co bylo doposud skryté a neveřejné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Jenny_Holzer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z českého prostředí se k písmu jako výtvarnému vyjádření hlásí například '''Magdalena Jetelová''', která v 90. letech začíná v tvorbě používat laserové paprsky, kterými píše na různá místa po celém světě (''Atlantický val'', 1991). Její díla jsou často na pomezí land-artu a světelné instalace, ve svých textech mnohdy vystihuje povahu místa či reflektuje jeho historii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Jetelov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologie a literatura ==&lt;br /&gt;
Nové technologie přinesly i nové možnosti tvorby v oblasti literatury. Již v počátcích internetu si někteří spisovatelé uvědomili potenciál '''hypertextu''' – ten byl po dlouhou dobu hlavním ozvláštněním literární tvorby. S webem 2.0 pak přišel zcela zásadní obrat v literatuře a tím byla '''demokratizace autorství'''. Spolu s jednoduchým uživatelským rozhraním se před uživateli internetu objevil veřejný prostor, ve kterém měli najednou možnost publikovat své texty bez jakékoliv nutnosti konzultace s editory či nakladatelstvím. Další výhodou publikace na internetu byla i možná '''anonymizace''' děl a také rychlá '''zpětná vazba '''čtenářů – autor, který si nebyl jist svým výtvorem se jednoduše skryl za přezdívku a díky komentářům čtenářů se dozvěděl, co by měl na svém psaní změnit. I role čtenáře se v tomto případě změnila – díky možnosti vyjádřit se k dílu se z něj vlastně stává i kritik a potažmo mentor začínajících internetových přispěvatelů. Komunikace na literárním serveru tak nabývá komunitního charakteru, zároveň už nesleduje lineární model: autor — dílo — čtenář, ale model variabilní: role účastníků jsou proměnlivé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento boom volné literární tvorby podpořil vznik literárních fór, blogů a také jednoho z největších fenoménů nového století – fanfikce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu se tak umělecká tvorba a její publikace stala přístupná široké veřejnosti. S tímto faktem se museli vyrovnávat i profesionální spisovatelé – otázku, zda do své tvorby zapojit i svět internetu, si asi kladl každý literární umělec. Názory se různily, řada umělců se však pokusila svá díla propojit s novým světem virtuální reality a vznikly tak zajímavé projekty. V České republice například Petr Odillo Stradický spustil projekt ''HyperHomer'' (1999), který měl naplnit vizi '''kolektivního autorství''' (bohužel se nesetkal s větším ohlasem čtenářů): „Čtenář má podle vize toho to projektu přestat být pasivním příjemcem textu a stát se spoluautorem — je vyzván, aby tvořil svá vlastní pokračování výchozího textu v podobě vlastních webových stránek, které bude zasílat administrátorům projektu, a ti je následně umístí na příslušné místo hypertextu. Role čtenáře má být posílena rovněž samotnou hypertextovostí, která čtenáři umožňuje řídit proces čtení nehledě k předem dané linearitě textu, číst pokaždé jinak, asociativně — tudíž opět vnášet do procesu čtení výrazný tvůrčí aspekt.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; S podobným projektem přišel i Michal Viewegh, který na webových stránkách MF Dnes založil „blogový román“ (2009) – Viewegh napsal úvodní kapitolu románu a čtenáři měli posílat svá vlastní pokračování, z nichž byl určitý počet uveřejněn a odměněn. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci literární tvorby v oblasti nových médií se však není potřeba omezovat pouze na pole internetu, někteří umělci například využívali jako platformu pro svá díla SMS zprávy. Podobně jako například francouzská skupina Oulipo zakládá svou tvorbu na sérii předdefinovaných omezení, i nové technologie skýtají určitá omezení, která někteří umělci mohou chápat jako výzvu k tvoření. Krátké zprávy mohou svou úsečností a zhuštěností lákat k tvorbě poezie či absurdních textů, e-maily zase k epistolární formě románu na pokračování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; Fenomén literatury, která vzniká pro digitální nosiče a není určena k tisku, se nazývá '''elektronická literatura'''. Jedná se o e-booky, literaturu určenou pro dotykové displeje, SMS zprávy, interaktivní příběhy s hypertextovými odkazy (často na pomezí her), digitální poezii, atd &amp;lt;ref&amp;gt;Názvů odvětví existuje mnoho - digitální literatura, interaktivní literatura, hypertextová poezie - terminologie je v tomto ohledu poněkud nejednotná. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ''Pry, a Novella'' &amp;lt;ref&amp;gt;http://prynovella.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; (Samantha Gorman a Danny Cannizzaro) je multimediální příběh určený pro tablety využívající video, zvuk, obraz a text. Zároveň vyžaduje participaci čtenáře, který text nečte lineárně, nýbrž v něm objevuje stopy příběhu používáním klasických dotykových gest.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možné dělení interakce literatury a nových médií ===&lt;br /&gt;
Karel Piorecký ve své studii ''Česká literatura a nová média''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; určuje tři základní způsoby interakce literatury a nového média v postmoderním kontextu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''distributivní využití''': nové médium je využito jako volný prostor pro distribuci textů; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''marketingové využití''': využití potenciálu média k prezentaci autora, jehož tvorba s novým médiem jinak nijak úzce nesouvisí, využití nových způsobů oslovení čtenáře;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''umělecké využití''': nové médium není primárně využíváno, je spíše zkoumána jeho estetika a sémantika jazyka v digitálním prostředí, základní princip je zpochybňování a kritika zdánlivě samozřejmých principů fungování nového média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura, lingvistika, knihy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19923</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19923"/>
		<updated>2015-05-27T20:09:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''remediace'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti novomediálního umění se stal '''nástup videoartu''' v 60. letech v USA ([[Nam June Paik]]). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo WochenKlausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky literatury – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci aktivistických hnutí''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19922</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19922"/>
		<updated>2015-05-27T20:08:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot;&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxoMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
LIEVROUW LEAH A. Alternative and activist new media. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19908</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19908"/>
		<updated>2015-05-27T15:52:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot;&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref name=&amp;quot;lievrouw&amp;quot; /&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxoMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19907</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19907"/>
		<updated>2015-05-27T15:48:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa &amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxoMobil''. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/The_Yes_Men&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.paralelnipolis.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ztohoven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19906</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19906"/>
		<updated>2015-05-27T15:42:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: ''Bhópálská katastrofa'', ''hurikán Katrina'' a ''ExxoMobil''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: ''Lékařská péče pro lidi bez domova'', ''Vytvoření centra pro seniory'', ''Upcycling cooperative''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: ''Mediální realita'' (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), ''Občan K.'', ''Morální reforma'' a ''Paralelní polis''. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19905</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19905"/>
		<updated>2015-05-27T15:41:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie ''sociální plastiky'' Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě '''způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce''', kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou a umění se tak stává základním sebevyjádřením a způsobem života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The Yes Men''' je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: Bhópálská katastrofa, hurikán Katrina a ExxoMobil. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rakouská skupina '''WochenKlausur''' se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: Lékařská péče pro lidi bez domova, Vytvoření centra pro seniory, Upcycling cooperative. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina '''Ztohoven''', která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: Mediální realita (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), Občan K., Morální reforma a Paralelní polis. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19904</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19904"/>
		<updated>2015-05-27T15:40:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
K lepšímu pochopení přesahu aktivismu a umění může pomoci i teorie sociální plastiky Josepha Beuyse. Ten prohlašuje, že právě způsob jakým formujeme a tvoříme náš svět, z nás dělá umělce, kteří vytvářejí sociální plastiku. Jakákoliv tvořivá činnost člověka je plastikou, umění se stává klíčem k životu. The Yes Men je aktivistická dvojice využívající jako svou hlavní strategii při upozorňování na sociální problémy „nápravu totožnosti“ (Identity correction), která by měla metaforicky vést i k nápravě společnosti. Vystupují často jako mluvčí společností, státní příslušníci a svými veřejnými („oficiálními“) prohlášeními do médií ukazují svůj názor na různá sociální témata nebo se ironicky vyjadřují k politickým záležitostem. Jejich nejznámějšími projekty jsou: Bhópálská katastrofa, hurikán Katrina a ExxoMobil. Rakouská skupina WochenKlausur se zaměřuje na drobná lokální zlepšení společensko-politických nedostatků (s možným přesahem do legislativy) s dlouhodobým účinkem. Jejich akce mají umělecký podtext a kladou důraz na uměleckou kreativitu. Z jejich nejznámějších projektů: Lékařská péče pro lidi bez domova, Vytvoření centra pro seniory, Upcycling cooperative. V Čechách působí na rovině sociálního umění a aktivismu skupina Ztohoven, která se soustředí především na umělecky ztvárněný protest proti autoritářství, často provozovaný formou hackingu. Z jejich projektů: Mediální realita (atomový výbuch v pořadu ČT2 Panorama), Občan K., Morální reforma a Paralelní polis. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19888</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19888"/>
		<updated>2015-05-27T14:43:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním důležitým bodem vedoucím k modernímu aktivismu a sociálnímu umění byl vznik '''nových sociálních hnutí''' (NSH), která podle stejnojmenné teorie vznikla díky prostoru zformovanému velkými celospolečenskými hnutími (mírová hnutí, hnutí za občanská práva) po roce 1960. Tento prostor začala zaplňovat '''menší hnutí zaměřená na rozsáhlé problémy '''(práva zvířat, ochrana životního prostředí) či na určité '''sociální skupiny''' (ženské hnutí, hnutí za práva homosexuálů). Podle teoretiků NSH jsou zástupci těchto sociálních hnutí často angažováni v kultuře, mediálním světě a ve světě informačních technologií.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika NSH ===&lt;br /&gt;
Nová společenská hnutí mohou být podle Lievrouwa charakterizována na dvou rovinách:   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Na rovině účastníků''' jsou v NSH angažováni:   &lt;br /&gt;
* lidé pohybující se v oblasti kultury a vzdělávání,  &lt;br /&gt;
* lidé sdílející kolektivní identitu a často i životní styl,  &lt;br /&gt;
* lidé, kteří hájí hodnoty skupiny zejména symbolickým vyjádřením.  &lt;br /&gt;
'''Na rovině akce''' NSH:   &lt;br /&gt;
* pracují zejména se sociálními sítěmi,  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity zasahují do každodenního života (nejde o velké ojedinělé akce),   &lt;br /&gt;
* ve velké míře využívají média a informační technologie,   &lt;br /&gt;
* mají nekonvenční repertoár (kreativní, spontánní akce),  &lt;br /&gt;
* jejich aktivity mají trvalejší následky pro každodenní život   &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19870</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19870"/>
		<updated>2015-05-27T12:59:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''remediace'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti novomediálního umění se stal '''nástup videoartu''' v 60. letech v USA ([[Nam June Paik]]). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus.&lt;br /&gt;
[[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo Wochenklausur.&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky literatury – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci aktivistických hnutí''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19869</id>
		<title>Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19869"/>
		<updated>2015-05-27T12:57:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technologické inovace''' přinesly zejména nové možnosti '''mezioborových přesahů''' (tzv. „cross over“), umožnily vzájemné sblížení nejen výtvarných umění, tance, audiovizuálního umění a literatury, ale i nové formy spolupráce mezi jednotlivými umělci a uměleckými skupinami. Přinesly s sebou '''nové formy uměleckého vyjádření''', které ovšem nenahrazují formy tradiční, naopak je rozvíjejí a čerpají z nich (tento způsob přetváření médií pojmenoval David Bolter '''remediace'''&amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER JAY DAVID. &amp;lt;i&amp;gt;Remediation: understanding new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c1999, xi, 295 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tyto tendence se v umělecké sféře objevily již na počátku 20. století s nástupem avantgard a nadále sílily i s rostoucím odporem k tradičnímu „salónnímu“ umění. Zásadním zvratem v oblasti novomediálního umění se stal '''nástup videoartu''' v 60. letech v USA ([[Nam June Paik]]). Z významných umělců a uměleckých hnutí pracujících s novými médii jmenujme Johna Cage, Allana Kaprowa a skupinu Fluxus. Z avantgardní tvorby však vzešel ještě další fenomén současné kultury – [[Sociální umění, aktivismus a nová média|sociální umění a aktivismus]]. Tyto dva proudy k sobě mají velice blízko, zejména díky své reakcionářské povaze. Oba vychází především z [[Dadaismus|dadaismu]], který předurčil jejich budoucí směřování svou '''provokativností''', '''kritikou tradičních hodnot''' a snahou '''ničit zažité stereotypy'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt; Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době na pomezí aktivismu a sociálního umění působí například skupina The Yes Men nebo Wochenklausur. [[File:One and Three Chair.jpg|thumb|Joseph Kosuth: ''Tři židle'' - na díle amerického konceptuálního umělce vidíme uchopení reality skrze odlišná média.|310x310px]]&lt;br /&gt;
Nová média kromě interdisciplinarity přináší i další fenomén v umělecké tvorbě dosud nerozšířený – '''pomíjivost'''. V době, kdy se ke slovu dostávají poválečné generace, je kladen důraz na jedinečnost uměleckého prožitku (performance), nemožnost dílo „opakovat“ se tak stává integrální součástí tvorby některých umělců. Na druhé straně se zde objevuje i možnost dílo zaznamenat například na audiovizuální nosiče, přičemž pro některé umělce může být záznam tím jediným, co veřejnosti prezentují. '''Nová média '''tak mají v tomto ohledu '''dvojí efekt''', dílo na jednu stranu '''partikularizují''' a na druhou '''globalizují'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka: [[Literatura a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii''' a také vznik nových literárních směrů. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily '''změny v tvorbě i v recepci díla'''. Z dříve esenciální složky literatury – trvalosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. Nově čtenář přestává být pasivním recipientem díla, ale mnohdy se podílí na jeho tvorbě, nebo jej musí aktivním způsobem číst (tento druh literatury pojmenovává Espen Aarseth jako '''literaturu ergodickou''' &amp;lt;ref&amp;gt;AARSETH ESPEN. &amp;lt;i&amp;gt;Cybertext: perspectives on ergodic literature&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins, c1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;). &lt;br /&gt;
== Sociální umění, aktivismus a nová média ==&lt;br /&gt;
''Hlavní stránka:'' ''[[Sociální umění, aktivismus a nová média]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová média usnadnila '''vznik a propagaci aktivistických hnutí''', ta jsou často i na '''pomezí umění a aktivismu'''. Sociální umění se snaží uměleckým dílem upozornit na určité sociální problémy, tvorba takových umělecko-aktivistických skupin se pak povětšinou odehrává ve '''veřejném prostoru''', kde také často nabývá formy performance, happeningu nebo eventu. Takové umění je zpravidla silně '''reflexivní''', reaguje na aktuální dění, snaží se '''využívat masmédií''' a klade velký '''důraz na sdělení''' – v takovém případě může dojít až ke '''ztrátě estetické funkce''', která je &amp;quot;přebita&amp;quot; funkcí fatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;přednáška Denisy Bytelové dostupná na: https://www.youtube.com/watch?v=HBeuykw9BNA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19867</id>
		<title>Literatura a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19867"/>
		<updated>2015-05-27T12:55:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii '''a také '''vznik nových literárních směrů'''. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily změny v tvorbě a recepci díla. Nově je čtenář často i součástí tvorby, z dříve esenciální složky literatury – permanentnosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo v umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Calligramme.jpg|thumb|Kaligram Guillauma Apollinaira jako zástupce ergodické literatury - jeho čtení vyžaduje aktivnější účast čtenáře]]&lt;br /&gt;
Nové přesahy v literatuře mají své kořeny již na počátku 20. století v dadaistické hře se slovy. Proti dadaismu se posléze negativně vymezilo hnutí lettrismu v polovině minulého století. Lettristé si zvolili za výchozí bod své tvorby právě písmo, východisko skupiny bylo čistě básnické a akademické, postupně však jejich tvorba začala zasahovat do všech odvětví umění. V 70. letech se začíná ve větší míře projevovat opačná tendence než u lettrismu, '''umělci''' mající na zřeteli zejména estetické hledisko '''začínají pracovat''' s písmem a s '''textem jako prostředkem výtvarného vyjádření'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z prvních videoartistů '''Gary Hill '''ve svých instalacích zkoumá problematiku jazyka, zkušenost řeči a dialog člověka s technologií (například ''Why Do Things Get in a Muddle?'' &amp;lt;ref&amp;gt;ke shlédnutí zde: https://vimeo.com/45472623&amp;lt;/ref&amp;gt;). Gary Hill také často spolupracuje s básníky či využívá texty filosofů. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Hill&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zajímavou osobností využívající texty k umělecké tvorbě je americká konceptuální umělkyně '''Barbara Kruger''' – jako své médium používá zejména kolážovanou fotografii stylizovanou do reklamního plakátu, ke které vždy přidává úderný slogan. Svou prací reflektuje konzumerismus moderního světa, zkoumá vliv masmédií na naše vnímání moci, násilí či sexuality. Svými texty Kruger útočí přímo na diváka, pokládá mu otázky, které jej nutí k zamyšlení nad současným děním (slogany typu: ''Láska na prodej''; ''Nakupuji, tedy jsem'', ad.).&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbara_Kruger&amp;lt;/ref&amp;gt; Jiným způsobem se práce s textem zhostila '''Jenny Holzer''' – jako médium si zvolila rozměrné světelné instalace Slova a myšlenky umisťuje do veřejného prostoru, když své texty promítá na architektonicky významné stavby. Pracuje jak s texty, které vytvořila sama, tak s díly významných literátů či s úryvky ze státních dokumentů nebo záznamy vojenských výslechů. Světelné instalace tak často bývají metaforou, kterou chce „osvětlit“ něco, co bylo doposud skryté a neveřejné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Jenny_Holzer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z českého prostředí se k písmu jako výtvarnému vyjádření hlásí například '''Magdalena Jetelová''', která v 90. letech začíná v tvorbě používat laserové paprsky, kterými píše na různá místa po celém světě (''Atlantický val'', 1991). Její díla jsou často na pomezí land-artu a světelné instalace, ve svých textech mnohdy vystihuje povahu místa či reflektuje jeho historii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Jetelov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologie a literatura ==&lt;br /&gt;
Nové technologie přinesly i nové možnosti tvorby v oblasti literatury. Již v počátcích internetu si někteří spisovatelé uvědomili potenciál '''hypertextu''' – ten byl po dlouhou dobu hlavním ozvláštněním literární tvorby. S webem 2.0 pak přišel zcela zásadní obrat v literatuře a tím byla '''demokratizace autorství'''. Spolu s jednoduchým uživatelským rozhraním se před uživateli internetu objevil veřejný prostor, ve kterém měli najednou možnost publikovat své texty bez jakékoliv nutnosti konzultace s editory či nakladatelstvím. Další výhodou publikace na internetu byla i možná '''anonymizace''' děl a také rychlá '''zpětná vazba '''čtenářů – autor, který si nebyl jist svým výtvorem se jednoduše skryl za přezdívku a díky komentářům čtenářů se dozvěděl, co by měl na svém psaní změnit. I role čtenáře se v tomto případě změnila – díky možnosti vyjádřit se k dílu se z něj vlastně stává i kritik a potažmo mentor začínajících internetových přispěvatelů. Komunikace na literárním serveru tak nabývá komunitního charakteru, zároveň už nesleduje lineární model: autor — dílo — čtenář, ale model variabilní: role účastníků jsou proměnlivé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento boom volné literární tvorby podpořil vznik literárních fór, blogů a také jednoho z největších fenoménů nového století – fanfikce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu se tak umělecká tvorba a její publikace stala přístupná široké veřejnosti. S tímto faktem se museli vyrovnávat i profesionální spisovatelé – otázku, zda do své tvorby zapojit i svět internetu, si asi kladl každý literární umělec. Názory se různily, řada umělců se však pokusila svá díla propojit s novým světem virtuální reality a vznikly tak zajímavé projekty. V České republice například Petr Odillo Stradický spustil projekt ''HyperHomer'' (1999), který měl naplnit vizi '''kolektivního autorství''' (bohužel se nesetkal s větším ohlasem čtenářů): „Čtenář má podle vize toho to projektu přestat být pasivním příjemcem textu a stát se spoluautorem — je vyzván, aby tvořil svá vlastní pokračování výchozího textu v podobě vlastních webových stránek, které bude zasílat administrátorům projektu, a ti je následně umístí na příslušné místo hypertextu. Role čtenáře má být posílena rovněž samotnou hypertextovostí, která čtenáři umožňuje řídit proces čtení nehledě k předem dané linearitě textu, číst pokaždé jinak, asociativně — tudíž opět vnášet do procesu čtení výrazný tvůrčí aspekt.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; S podobným projektem přišel i Michal Viewegh, který na webových stránkách MF Dnes založil „blogový román“ (2009) – Viewegh napsal úvodní kapitolu románu a čtenáři měli posílat svá vlastní pokračování, z nichž byl určitý počet uveřejněn a odměněn. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci literární tvorby v oblasti nových médií se však není potřeba omezovat pouze na pole internetu, někteří umělci například využívali jako platformu pro svá díla SMS zprávy. Podobně jako například francouzská skupina Oulipo zakládá svou tvorbu na sérii předdefinovaných omezení, i nové technologie skýtají určitá omezení, která někteří umělci mohou chápat jako výzvu k tvoření. Krátké zprávy mohou svou úsečností a zhuštěností lákat k tvorbě poezie či absurdních textů, e-maily zase k epistolární formě románu na pokračování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; Fenomén literatury, která vzniká pro digitální nosiče a není určena k tisku, se nazývá '''elektronická literatura'''. Jedná se o e-booky, literaturu určenou pro dotykové displeje, SMS zprávy, interaktivní příběhy s hypertextovými odkazy (často na pomezí her), digitální poezii, atd &amp;lt;ref&amp;gt;Názvů odvětví existuje mnoho - digitální literatura, interaktivní literatura, hypertextová poezie - terminologie je v tomto ohledu poněkud nejednotná. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ''Pry, a Novella'' &amp;lt;ref&amp;gt;http://prynovella.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; (Samantha Gorman a Danny Cannizzaro) je multimediální příběh určený pro tablety využívající video, zvuk, obraz a text. Zároveň vyžaduje participaci čtenáře, který text nečte lineárně, nýbrž v něm objevuje stopy příběhu používáním klasických dotykových gest.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možné dělení interakce literatury a nových médií ===&lt;br /&gt;
Karel Piorecký ve své studii ''Česká literatura a nová média''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; určuje tři základní způsoby interakce literatury a nového média v postmoderním kontextu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''distributivní využití''': nové médium je využito jako volný prostor pro distribuci textů; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''marketingové využití''': využití potenciálu média k prezentaci autora, jehož tvorba s novým médiem jinak nijak úzce nesouvisí, využití nových způsobů oslovení čtenáře;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''umělecké využití''': nové médium není primárně využíváno, je spíše zkoumána jeho estetika a sémantika jazyka v digitálním prostředí, základní princip je zpochybňování a kritika zdánlivě samozřejmých principů fungování nového média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19865</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19865"/>
		<updated>2015-05-27T12:52:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|''Krása je v ulicích'' - jeden ze sloganů Pařížských studentských nepokojů v roce 1968, v nichž myšlenky SI sehrály důležitou roli]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad.  &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19864</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19864"/>
		<updated>2015-05-27T12:49:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|La beaute est dans la rue]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dadaisté''' ve své tvorbě kombinovali tehdy nová média (fotografii a film) s tradičními uměleckými technikami. Často tvořili koláže, básně vznikaly z náhodných výstřižků novin a tak dále. Byli také známi svými provokatérskými akcemi, které nabývali podoby uměleckých instalací, předčítání poezie či politických diskuzí. Členové skupiny také několikrát zasahovali do veřejných událostí a bohoslužeb, přičemž někdy docházelo i k osobnímu kontaktu dadaistů se státními zaměstnanci či členy církve přímo na ulici, kde je dadaisté mnohdy dráždili a obtěžovali. Důležitý je ovšem fakt, že se všechny tyto akce děly skrze umění – právě '''umění''' mělo být tím hlavním '''narušitelem veřejného prostoru''' a díky němu měla vytanout absurdnost soudobého světa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Situacionistická internacionála''' (SI) se své kritice společnosti opírala o marxistické myšlenky, její zástupci však posunuli Marxovu teorii odcizení dále – prohlašovali, že v době všudypřítomnosti médií, propagandy a reklamy už bytí subjektu není určováno vlastnictvím, ale vystupováním či zjevem. Moderní společnost přirovnávají ke ''spektáklu'', preferujeme obraz před skutečností, společnost se odcizuje sama sobě a světu tím, že místo reality a přirozenosti vyznává smyšlené a uměle vytvořené náhražky. Čím více diváci spektákl pozorují, tím více se v něm ztrácejí a místo toho, aby své vlastní přání a potřeby chápali sami ze sebe, odvozují je právě ze spektáklu. SI přišla s několika strategiemi, které měly diváka ze spektáklu navrátit do běžného života, strategie většinou spočívají v '''nabourávání každodennosti uměním'''. Tyto strategie využívaly '''akcí ve veřejném prostoru''' (happeningy, pouliční divadlo), parodie (reklama, film), graffiti, ad.  &lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19863</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19863"/>
		<updated>2015-05-27T12:13:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|La beaute est dans la rue]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19862</id>
		<title>Literatura a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19862"/>
		<updated>2015-05-27T12:12:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii '''a také '''vznik nových literárních směrů'''. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily změny v tvorbě a recepci díla. Nově je čtenář často i součástí tvorby, z dříve esenciální složky literatury – permanentnosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo v umění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Calligramme.jpg|thumb|Calligramme]]&lt;br /&gt;
Nové přesahy v literatuře mají své kořeny již na počátku 20. století v dadaistické hře se slovy. Proti dadaismu se posléze negativně vymezilo hnutí lettrismu v polovině minulého století. Lettristé si zvolili za výchozí bod své tvorby právě písmo, východisko skupiny bylo čistě básnické a akademické, postupně však jejich tvorba začala zasahovat do všech odvětví umění. V 70. letech se začíná ve větší míře projevovat opačná tendence než u lettrismu, '''umělci''' mající na zřeteli zejména estetické hledisko '''začínají pracovat''' s písmem a s '''textem jako prostředkem výtvarného vyjádření'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z prvních videoartistů '''Gary Hill '''ve svých instalacích zkoumá problematiku jazyka, zkušenost řeči a dialog člověka s technologií (například ''Why Do Things Get in a Muddle?'' &amp;lt;ref&amp;gt;ke shlédnutí zde: https://vimeo.com/45472623&amp;lt;/ref&amp;gt;). Gary Hill také často spolupracuje s básníky či využívá texty filosofů. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Hill&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zajímavou osobností využívající texty k umělecké tvorbě je americká konceptuální umělkyně '''Barbara Kruger''' – jako své médium používá zejména kolážovanou fotografii stylizovanou do reklamního plakátu, ke které vždy přidává úderný slogan. Svou prací reflektuje konzumerismus moderního světa, zkoumá vliv masmédií na naše vnímání moci, násilí či sexuality. Svými texty Kruger útočí přímo na diváka, pokládá mu otázky, které jej nutí k zamyšlení nad současným děním (slogany typu: ''Láska na prodej''; ''Nakupuji, tedy jsem'', ad.).&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbara_Kruger&amp;lt;/ref&amp;gt; Jiným způsobem se práce s textem zhostila '''Jenny Holzer''' – jako médium si zvolila rozměrné světelné instalace Slova a myšlenky umisťuje do veřejného prostoru, když své texty promítá na architektonicky významné stavby. Pracuje jak s texty, které vytvořila sama, tak s díly významných literátů či s úryvky ze státních dokumentů nebo záznamy vojenských výslechů. Světelné instalace tak často bývají metaforou, kterou chce „osvětlit“ něco, co bylo doposud skryté a neveřejné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Jenny_Holzer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z českého prostředí se k písmu jako výtvarnému vyjádření hlásí například '''Magdalena Jetelová''', která v 90. letech začíná v tvorbě používat laserové paprsky, kterými píše na různá místa po celém světě (''Atlantický val'', 1991). Její díla jsou často na pomezí land-artu a světelné instalace, ve svých textech mnohdy vystihuje povahu místa či reflektuje jeho historii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Jetelov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologie a literatura ==&lt;br /&gt;
Nové technologie přinesly i nové možnosti tvorby v oblasti literatury. Již v počátcích internetu si někteří spisovatelé uvědomili potenciál '''hypertextu''' – ten byl po dlouhou dobu hlavním ozvláštněním literární tvorby. S webem 2.0 pak přišel zcela zásadní obrat v literatuře a tím byla '''demokratizace autorství'''. Spolu s jednoduchým uživatelským rozhraním se před uživateli internetu objevil veřejný prostor, ve kterém měli najednou možnost publikovat své texty bez jakékoliv nutnosti konzultace s editory či nakladatelstvím. Další výhodou publikace na internetu byla i možná '''anonymizace''' děl a také rychlá '''zpětná vazba '''čtenářů – autor, který si nebyl jist svým výtvorem se jednoduše skryl za přezdívku a díky komentářům čtenářů se dozvěděl, co by měl na svém psaní změnit. I role čtenáře se v tomto případě změnila – díky možnosti vyjádřit se k dílu se z něj vlastně stává i kritik a potažmo mentor začínajících internetových přispěvatelů. Komunikace na literárním serveru tak nabývá komunitního charakteru, zároveň už nesleduje lineární model: autor — dílo — čtenář, ale model variabilní: role účastníků jsou proměnlivé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento boom volné literární tvorby podpořil vznik literárních fór, blogů a také jednoho z největších fenoménů nového století – fanfikce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu se tak umělecká tvorba a její publikace stala přístupná široké veřejnosti. S tímto faktem se museli vyrovnávat i profesionální spisovatelé – otázku, zda do své tvorby zapojit i svět internetu, si asi kladl každý literární umělec. Názory se různily, řada umělců se však pokusila svá díla propojit s novým světem virtuální reality a vznikly tak zajímavé projekty. V České republice například Petr Odillo Stradický spustil projekt ''HyperHomer'' (1999), který měl naplnit vizi '''kolektivního autorství''' (bohužel se nesetkal s větším ohlasem čtenářů): „Čtenář má podle vize toho to projektu přestat být pasivním příjemcem textu a stát se spoluautorem — je vyzván, aby tvořil svá vlastní pokračování výchozího textu v podobě vlastních webových stránek, které bude zasílat administrátorům projektu, a ti je následně umístí na příslušné místo hypertextu. Role čtenáře má být posílena rovněž samotnou hypertextovostí, která čtenáři umožňuje řídit proces čtení nehledě k předem dané linearitě textu, číst pokaždé jinak, asociativně — tudíž opět vnášet do procesu čtení výrazný tvůrčí aspekt.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; S podobným projektem přišel i Michal Viewegh, který na webových stránkách MF Dnes založil „blogový román“ (2009) – Viewegh napsal úvodní kapitolu románu a čtenáři měli posílat svá vlastní pokračování, z nichž byl určitý počet uveřejněn a odměněn. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci literární tvorby v oblasti nových médií se však není potřeba omezovat pouze na pole internetu, někteří umělci například využívali jako platformu pro svá díla SMS zprávy. Podobně jako například francouzská skupina Oulipo zakládá svou tvorbu na sérii předdefinovaných omezení, i nové technologie skýtají určitá omezení, která někteří umělci mohou chápat jako výzvu k tvoření. Krátké zprávy mohou svou úsečností a zhuštěností lákat k tvorbě poezie či absurdních textů, e-maily zase k epistolární formě románu na pokračování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; Fenomén literatury, která vzniká pro digitální nosiče a není určena k tisku, se nazývá '''elektronická literatura'''. Jedná se o e-booky, literaturu určenou pro dotykové displeje, SMS zprávy, interaktivní příběhy s hypertextovými odkazy (často na pomezí her), digitální poezii, atd &amp;lt;ref&amp;gt;Názvů odvětví existuje mnoho - digitální literatura, interaktivní literatura, hypertextová poezie - terminologie je v tomto ohledu poněkud nejednotná. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ''Pry, a Novella'' &amp;lt;ref&amp;gt;http://prynovella.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; (Samantha Gorman a Danny Cannizzaro) je multimediální příběh určený pro tablety využívající video, zvuk, obraz a text. Zároveň vyžaduje participaci čtenáře, který text nečte lineárně, nýbrž v něm objevuje stopy příběhu používáním klasických dotykových gest.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možné dělení interakce literatury a nových médií ===&lt;br /&gt;
Karel Piorecký ve své studii ''Česká literatura a nová média''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; určuje tři základní způsoby interakce literatury a nového média v postmoderním kontextu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''distributivní využití''': nové médium je využito jako volný prostor pro distribuci textů; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''marketingové využití''': využití potenciálu média k prezentaci autora, jehož tvorba s novým médiem jinak nijak úzce nesouvisí, využití nových způsobů oslovení čtenáře;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''umělecké využití''': nové médium není primárně využíváno, je spíše zkoumána jeho estetika a sémantika jazyka v digitálním prostředí, základní princip je zpochybňování a kritika zdánlivě samozřejmých principů fungování nového média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19861</id>
		<title>Literatura a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19861"/>
		<updated>2015-05-27T12:11:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vznik nových technologií umožnil '''přenos textu do digitální podoby'''. Tato změna média přinesla nové možnosti '''propojení literární tvorby s jinými médii '''a také '''vznik nových literárních směrů'''. Stejně jako v ostatních odvětvích umění se i zde projevily změny v tvorbě a recepci díla. Nově je čtenář často i součástí tvorby, z dříve esenciální složky literatury – permanentnosti – se nyní stává pouze možnost, díla jsou naopak mnohdy pomíjivá a neopakovatelná. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo v umění ==&lt;br /&gt;
Nové přesahy v literatuře mají své kořeny již na počátku 20. století v dadaistické hře se slovy. Proti dadaismu se posléze negativně vymezilo hnutí lettrismu v polovině minulého století. Lettristé si zvolili za výchozí bod své tvorby právě písmo, východisko skupiny bylo čistě básnické a akademické, postupně však jejich tvorba začala zasahovat do všech odvětví umění. V 70. letech se začíná ve větší míře projevovat opačná tendence než u lettrismu, '''umělci''' mající na zřeteli zejména estetické hledisko '''začínají pracovat''' s písmem a s '''textem jako prostředkem výtvarného vyjádření'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z prvních videoartistů '''Gary Hill '''ve svých instalacích zkoumá problematiku jazyka, zkušenost řeči a dialog člověka s technologií (například ''Why Do Things Get in a Muddle?'' &amp;lt;ref&amp;gt;ke shlédnutí zde: https://vimeo.com/45472623&amp;lt;/ref&amp;gt;). Gary Hill také často spolupracuje s básníky či využívá texty filosofů. &amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Hill&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zajímavou osobností využívající texty k umělecké tvorbě je americká konceptuální umělkyně '''Barbara Kruger''' – jako své médium používá zejména kolážovanou fotografii stylizovanou do reklamního plakátu, ke které vždy přidává úderný slogan. Svou prací reflektuje konzumerismus moderního světa, zkoumá vliv masmédií na naše vnímání moci, násilí či sexuality. Svými texty Kruger útočí přímo na diváka, pokládá mu otázky, které jej nutí k zamyšlení nad současným děním (slogany typu: ''Láska na prodej''; ''Nakupuji, tedy jsem'', ad.).&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbara_Kruger&amp;lt;/ref&amp;gt; Jiným způsobem se práce s textem zhostila '''Jenny Holzer''' – jako médium si zvolila rozměrné světelné instalace Slova a myšlenky umisťuje do veřejného prostoru, když své texty promítá na architektonicky významné stavby. Pracuje jak s texty, které vytvořila sama, tak s díly významných literátů či s úryvky ze státních dokumentů nebo záznamy vojenských výslechů. Světelné instalace tak často bývají metaforou, kterou chce „osvětlit“ něco, co bylo doposud skryté a neveřejné.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Jenny_Holzer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z českého prostředí se k písmu jako výtvarnému vyjádření hlásí například '''Magdalena Jetelová''', která v 90. letech začíná v tvorbě používat laserové paprsky, kterými píše na různá místa po celém světě (''Atlantický val'', 1991). Její díla jsou často na pomezí land-artu a světelné instalace, ve svých textech mnohdy vystihuje povahu místa či reflektuje jeho historii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Magdalena_Jetelov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologie a literatura ==&lt;br /&gt;
Nové technologie přinesly i nové možnosti tvorby v oblasti literatury. Již v počátcích internetu si někteří spisovatelé uvědomili potenciál '''hypertextu''' – ten byl po dlouhou dobu hlavním ozvláštněním literární tvorby. S webem 2.0 pak přišel zcela zásadní obrat v literatuře a tím byla '''demokratizace autorství'''. Spolu s jednoduchým uživatelským rozhraním se před uživateli internetu objevil veřejný prostor, ve kterém měli najednou možnost publikovat své texty bez jakékoliv nutnosti konzultace s editory či nakladatelstvím. Další výhodou publikace na internetu byla i možná '''anonymizace''' děl a také rychlá '''zpětná vazba '''čtenářů – autor, který si nebyl jist svým výtvorem se jednoduše skryl za přezdívku a díky komentářům čtenářů se dozvěděl, co by měl na svém psaní změnit. I role čtenáře se v tomto případě změnila – díky možnosti vyjádřit se k dílu se z něj vlastně stává i kritik a potažmo mentor začínajících internetových přispěvatelů. Komunikace na literárním serveru tak nabývá komunitního charakteru, zároveň už nesleduje lineární model: autor — dílo — čtenář, ale model variabilní: role účastníků jsou proměnlivé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento boom volné literární tvorby podpořil vznik literárních fór, blogů a také jednoho z největších fenoménů nového století – fanfikce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu se tak umělecká tvorba a její publikace stala přístupná široké veřejnosti. S tímto faktem se museli vyrovnávat i profesionální spisovatelé – otázku, zda do své tvorby zapojit i svět internetu, si asi kladl každý literární umělec. Názory se různily, řada umělců se však pokusila svá díla propojit s novým světem virtuální reality a vznikly tak zajímavé projekty. V České republice například Petr Odillo Stradický spustil projekt ''HyperHomer'' (1999), který měl naplnit vizi '''kolektivního autorství''' (bohužel se nesetkal s větším ohlasem čtenářů): „Čtenář má podle vize toho to projektu přestat být pasivním příjemcem textu a stát se spoluautorem — je vyzván, aby tvořil svá vlastní pokračování výchozího textu v podobě vlastních webových stránek, které bude zasílat administrátorům projektu, a ti je následně umístí na příslušné místo hypertextu. Role čtenáře má být posílena rovněž samotnou hypertextovostí, která čtenáři umožňuje řídit proces čtení nehledě k předem dané linearitě textu, číst pokaždé jinak, asociativně — tudíž opět vnášet do procesu čtení výrazný tvůrčí aspekt.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; S podobným projektem přišel i Michal Viewegh, který na webových stránkách MF Dnes založil „blogový román“ (2009) – Viewegh napsal úvodní kapitolu románu a čtenáři měli posílat svá vlastní pokračování, z nichž byl určitý počet uveřejněn a odměněn. &amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci literární tvorby v oblasti nových médií se však není potřeba omezovat pouze na pole internetu, někteří umělci například využívali jako platformu pro svá díla SMS zprávy. Podobně jako například francouzská skupina Oulipo zakládá svou tvorbu na sérii předdefinovaných omezení, i nové technologie skýtají určitá omezení, která někteří umělci mohou chápat jako výzvu k tvoření. Krátké zprávy mohou svou úsečností a zhuštěností lákat k tvorbě poezie či absurdních textů, e-maily zase k epistolární formě románu na pokračování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot; /&amp;gt; Fenomén literatury, která vzniká pro digitální nosiče a není určena k tisku, se nazývá '''elektronická literatura'''. Jedná se o e-booky, literaturu určenou pro dotykové displeje, SMS zprávy, interaktivní příběhy s hypertextovými odkazy (často na pomezí her), digitální poezii, atd &amp;lt;ref&amp;gt;Názvů odvětví existuje mnoho - digitální literatura, interaktivní literatura, hypertextová poezie - terminologie je v tomto ohledu poněkud nejednotná. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ''Pry, a Novella'' &amp;lt;ref&amp;gt;http://prynovella.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; (Samantha Gorman a Danny Cannizzaro) je multimediální příběh určený pro tablety využívající video, zvuk, obraz a text. Zároveň vyžaduje participaci čtenáře, který text nečte lineárně, nýbrž v něm objevuje stopy příběhu používáním klasických dotykových gest.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možné dělení interakce literatury a nových médií ===&lt;br /&gt;
Karel Piorecký ve své studii ''Česká literatura a nová média''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piorecky&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; určuje tři základní způsoby interakce literatury a nového média v postmoderním kontextu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) '''distributivní využití''': nové médium je využito jako volný prostor pro distribuci textů; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) '''marketingové využití''': využití potenciálu média k prezentaci autora, jehož tvorba s novým médiem jinak nijak úzce nesouvisí, využití nových způsobů oslovení čtenáře;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) '''umělecké využití''': nové médium není primárně využíváno, je spíše zkoumána jeho estetika a sémantika jazyka v digitálním prostředí, základní princip je zpochybňování a kritika zdánlivě samozřejmých principů fungování nového média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média : Prolegomena k tématu. Česká literatura [online]. 2012, 60(6): 821–850 [cit. 2015-05-26]. ISSN 0009-0468. Dostupné z: https://www.academia.edu/2700451/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia._Prolegomena_k_t%C3%A9matu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19860</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19860"/>
		<updated>2015-05-27T12:07:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:La beaute est dans la rue.png|thumb|La beaute est dans la rue]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19859</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19859"/>
		<updated>2015-05-27T11:56:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19858</id>
		<title>Sociální umění, aktivismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=19858"/>
		<updated>2015-05-27T10:50:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Brixova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kořeny sociálního umění a aktivismu sahají do počátku 20. století a vycházejí především z [[Dadaismus|dadaismu]]. '''Dadaismus''' se jako avantgardní umělecký směr vyznačoval negativním postojem k válce, absurdností tvorby, '''kritikou zažitých zvyklostí a hodnot '''a i když se jednalo o umění záměrně „nesmyslné“, byl to směr s určitým politickým směřováním. Na dadaismus a surrealismus pak v 60. letech navazuje '''Situacionistická internacionála''' (původně měla společné počátky s lettrismem), umělecko-politické hnutí, které se snaží o '''kritiku společnosti''', '''politických uskupení''' a '''každodenního života''', přičemž ke svému záměru hojně '''využívá masmédií''' a '''nových technologií''', především filmu. Situacionisté zastávali teorii '''revoluce myšlením''' – ke změně hodnot může dojít nenásilnou osvětou a '''aktivismem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;LIEVROUW LEAH A. &amp;lt;i&amp;gt;Alternative and activist new media&amp;lt;/i&amp;gt;. Malden, MA: Polity, 2011, ix, 294 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHN R. a  KELLNER D. New Media and Internet Activism: From the 'Battle of Seattle' to Blogging. &amp;lt;i&amp;gt;New Media&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 6, issue 1, undefined [cit. 2015-05-27]. DOI: 10.1177/1461444804039908. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444804039908&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
COULDRY NICK a  CURRAN JAMES. &amp;lt;i&amp;gt;Contesting media power: alternative media in a networked world&amp;lt;/i&amp;gt;. Lanham, Md: Rowman, c2003, x, 319 p.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Cyberprotest: new media, citizens, and social movements&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Routledge, 2004, xvi, 316 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Brixova</name></author>
		
	</entry>
</feed>