<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Hlusickova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Hlusickova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Anna.Hlusickova"/>
	<updated>2026-04-23T18:01:57Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=44584</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=44584"/>
		<updated>2017-02-13T08:40:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Zatímco''' ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od [https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julia Caesara]. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;Starověký Řím. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero] byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovny_starov%C4%9Bku Knihovny starověku] &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko Starověké Řecko]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[http://Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98ecku Knihovny ve starověkém Řecku] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julius Caesar] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero]  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Literatura_starov%C4%9Bk%C3%A9ho_%C5%98ecka Literatura středověkého Řecka]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, dějiny, historie, starověký Řím, starověk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]] [[Kategorie: Knihovny]] [[Kategorie: Dějiny]] [[Kategorie: Historie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=44583</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=44583"/>
		<updated>2017-02-13T08:35:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Zatímco''' ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od [https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julia Caesara]. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;Starověký Řím. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero] byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julius Caesar] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero]  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, dějiny, historie, starověký Řím, starověk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]] [[Kategorie: Knihovny]] [[Kategorie: Dějiny]] [[Kategorie: Historie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=44582</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=44582"/>
		<updated>2017-02-13T08:31:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Twitter''' je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva neboli tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (neboli sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
neboli # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slovník pojmů ====&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Tweet - zpráva o 140 znacích či obrázek/fotka, kterou uživatel pošle na svůj twitter účet&lt;br /&gt;
*Twitter účet - miniblog uživatele (či skupiny uživatelů). Jsou zde tweety, či retweety od ostatních uživatelů.&lt;br /&gt;
*Dash - domovská stránka uživatele, kde se mu zobrazují tweety od lidí co má ve sledování.&lt;br /&gt;
*Follower - uživatel, který sleduje jiného uživatele (překlad: následovník, sledující)&lt;br /&gt;
*Retweet - znovu poslání tweetu na stránku (oblíbené především u uživatelů, co sledují účty umělců, retweetují fanarty na svůj twitter účet, ovšem s původním odkazem na umělce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nejpopulárnější uživatelé ====&lt;br /&gt;
Pět nejpopulárnějších účtů na Twitteru:&amp;lt;ref&amp;gt;http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Katy Perry s 95.340.511 followery &lt;br /&gt;
# Justine Bieber 91.218.999 followerů &lt;br /&gt;
# Taylor Swift 83.105.239. &lt;br /&gt;
# Barack Obama 80.555.414. &lt;br /&gt;
# Rihanna 69.223.784&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|250px|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F Twitter Top 100  Most Followers]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Internet]] [[Kategorie: Web]] [[Kategorie: Informace]] [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie: Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=44581</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=44581"/>
		<updated>2017-02-13T08:27:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Twitter''' je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva neboli tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (neboli sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
neboli # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slovník pojmů ====&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Tweet - zpráva o 140 znacích či obrázek/fotka, kterou uživatel pošle na svůj twitter účet&lt;br /&gt;
*Twitter účet - miniblog uživatele (či skupiny uživatelů). Jsou zde tweety, či retweety od ostatních uživatelů.&lt;br /&gt;
*Dash - domovská stránka uživatele, kde se mu zobrazují tweety od lidí co má ve sledování.&lt;br /&gt;
*Follower - uživatel, který sleduje jiného uživatele (překlad: následovník, sledující)&lt;br /&gt;
*Retweet - znovu poslání tweetu na stránku (oblíbené především u uživatelů, co sledují účty umělců, retweetují fanarty na svůj twitter účet, ovšem s původním odkazem na umělce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nejpopulárnější uživatelé ====&lt;br /&gt;
Pět nejpopulárnějších účtů na Twitteru:&amp;lt;ref&amp;gt;http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Katy Perry s 95.340.511 followery &lt;br /&gt;
# Justine Bieber 91.218.999 followerů &lt;br /&gt;
# Taylor Swift 83.105.239. &lt;br /&gt;
# Barack Obama 80.555.414. &lt;br /&gt;
# Rihanna 69.223.784&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|250px|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F Twitter Top 100  Most Followers]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Internet]] [[Kategorie: Web]] [[Kategorie: Informace]] [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=44580</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=44580"/>
		<updated>2017-02-13T08:26:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Twitter''' je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slovník pojmů ====&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Tweet - zpráva o 140 znacích či obrázek/fotka, kterou uživatel pošle na svůj twitter účet&lt;br /&gt;
*Twitter účet - miniblog uživatele (či skupiny uživatelů). Jsou zde tweety, či retweety od ostatních uživatelů.&lt;br /&gt;
*Dash - domovská stránka uživatele, kde se mu zobrazují tweety od lidí co má ve sledování.&lt;br /&gt;
*Follower - uživatel, který sleduje jiného uživatele (překlad: následovník, sledující)&lt;br /&gt;
*Retweet - znovu poslání tweetu na stránku (oblíbené především u uživatelů, co sledují účty umělců, retweetují fanarty na svůj twitter účet, ovšem s původním odkazem na umělce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nejpopulárnější uživatelé ====&lt;br /&gt;
Pět nejpopulárnějších účtů na Twitteru:&amp;lt;ref&amp;gt;http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Katy Perry s 95.340.511 followery &lt;br /&gt;
# Justine Bieber 91.218.999 followerů &lt;br /&gt;
# Taylor Swift 83.105.239. &lt;br /&gt;
# Barack Obama 80.555.414. &lt;br /&gt;
# Rihanna 69.223.784&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|250px|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F Twitter Top 100  Most Followers]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Internet]] [[Kategorie: Web]] [[Kategorie: Informace]] [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=44579</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=44579"/>
		<updated>2017-02-13T08:24:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Twitter''' je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slovník pojmů ====&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Tweet - zpráva o 140 znacích či obrázek/fotka, kterou uživatel pošle na svůj twitter účet&lt;br /&gt;
*Twitter účet - miniblog uživatele (či skupiny uživatelů). Jsou zde tweety, či retweety od ostatních uživatelů.&lt;br /&gt;
*Dash - domovská stránka uživatele, kde se mu zobrazují tweety od lidí co má ve sledování.&lt;br /&gt;
*Follower - uživatel, který sleduje jiného uživatele (překlad: následovník, sledující)&lt;br /&gt;
*Retweet - znovu poslání tweetu na stránku (oblíbené především u uživatelů, co sledují účty umělců, retweetují fanarty na svůj twitter účet, ovšem s původním odkazem na umělce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nejpopulárnější uživatelé ====&lt;br /&gt;
Pět nejpopulárnějších účtů na Twitteru:&amp;lt;ref&amp;gt;http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Katy Perry s 95.340.511 followery &lt;br /&gt;
# Justine Bieber 91.218.999 followerů &lt;br /&gt;
# Taylor Swift 83.105.239. &lt;br /&gt;
# Barack Obama 80.555.414. &lt;br /&gt;
# Rihanna 69.223.784&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|250px|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F Twitter Top 100  Most Followers]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Internet]] [[Kategorie: Web]] [[Kategorie: Informace]] [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=43705</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=43705"/>
		<updated>2017-01-31T13:13:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Twitter''' je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slovník pojmů ====&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Tweet - zpráva o 140 znacích či obrázek/fotka, kterou uživatel pošle na svůj twitter účet&lt;br /&gt;
*Twitter účet - miniblog uživatele (či skupiny uživatelů). Jsou zde tweety, či retweety od ostatních uživatelů.&lt;br /&gt;
*Dash - domovská stránka uživatele, kde se mu zobrazují tweety od lidí co má ve sledování.&lt;br /&gt;
*Follower - uživatel, který sleduje jiného uživatele (překlad: následovník, sledující)&lt;br /&gt;
*Retweet - znovu poslání tweetu na stránku (oblíbené především u uživatelů, co sledují účty umělců, retweetují fanarty na svůj twitter účet, ovšem s původním odkazem na umělce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nejpopulárnější uživatelé ====&lt;br /&gt;
Pět nejpopulárnějších účtů na Twitteru:&amp;lt;ref&amp;gt;http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Katy Perry s 95.340.511 followery &lt;br /&gt;
# Justine Bieber 91.218.999 followerů &lt;br /&gt;
# Taylor Swift 83.105.239. &lt;br /&gt;
# Barack Obama 80.555.414. &lt;br /&gt;
# Rihanna 69.223.784&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|250px|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F Twitter Top 100  Most Followers]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Internet]] [[Kategorie: Web]] [[Kategorie: Informace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=43303</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=43303"/>
		<updated>2017-01-26T08:51:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Zatímco''' ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od [https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julia Caesara]. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero] byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julius Caesar] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero]  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, dějiny, historie, starověký Řím, starověk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]] [[Kategorie: Knihovny]] [[Kategorie: Dějiny]] [[Kategorie: Historie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=43302</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=43302"/>
		<updated>2017-01-26T08:50:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Zatímco''' ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od [https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julia Caesara]. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero] byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julius Caesar] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero]  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, dějiny, historie, starověký Řím, starověk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]] [[Knihovny]] [[Dějiny]] [[Historie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42476</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42476"/>
		<updated>2017-01-17T10:55:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Zatímco''' ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od [https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julia Caesara]. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero] byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julius Caesar] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero]  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, dějiny, historie, starověký Řím, starověk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42475</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42475"/>
		<updated>2017-01-17T10:54:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Twitter''' je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slovník pojmů ====&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Tweet - zpráva o 140 znacích či obrázek/fotka, kterou uživatel pošle na svůj twitter účet&lt;br /&gt;
*Twitter účet - miniblog uživatele (či skupiny uživatelů). Jsou zde tweety, či retweety od ostatních uživatelů.&lt;br /&gt;
*Dash - domovská stránka uživatele, kde se mu zobrazují tweety od lidí co má ve sledování.&lt;br /&gt;
*Follower - uživatel, který sleduje jiného uživatele (překlad: následovník, sledující)&lt;br /&gt;
*Retweet - znovu poslání tweetu na stránku (oblíbené především u uživatelů, co sledují účty umělců, retweetují fanarty na svůj twitter účet, ovšem s původním odkazem na umělce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nejpopulárnější uživatelé ====&lt;br /&gt;
Pět nejpopulárnějších účtů na Twitteru:&amp;lt;ref&amp;gt;http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Katy Perry s 95.340.511 followery &lt;br /&gt;
# Justine Bieber 91.218.999 followerů &lt;br /&gt;
# Taylor Swift 83.105.239. &lt;br /&gt;
# Barack Obama 80.555.414. &lt;br /&gt;
# Rihanna 69.223.784&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|náhled|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F Twitter Top 100  Most Followers]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42474</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42474"/>
		<updated>2017-01-17T10:54:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Twitter'''er je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slovník pojmů ====&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Tweet - zpráva o 140 znacích či obrázek/fotka, kterou uživatel pošle na svůj twitter účet&lt;br /&gt;
*Twitter účet - miniblog uživatele (či skupiny uživatelů). Jsou zde tweety, či retweety od ostatních uživatelů.&lt;br /&gt;
*Dash - domovská stránka uživatele, kde se mu zobrazují tweety od lidí co má ve sledování.&lt;br /&gt;
*Follower - uživatel, který sleduje jiného uživatele (překlad: následovník, sledující)&lt;br /&gt;
*Retweet - znovu poslání tweetu na stránku (oblíbené především u uživatelů, co sledují účty umělců, retweetují fanarty na svůj twitter účet, ovšem s původním odkazem na umělce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nejpopulárnější uživatelé ====&lt;br /&gt;
Pět nejpopulárnějších účtů na Twitteru:&amp;lt;ref&amp;gt;http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Katy Perry s 95.340.511 followery &lt;br /&gt;
# Justine Bieber 91.218.999 followerů &lt;br /&gt;
# Taylor Swift 83.105.239. &lt;br /&gt;
# Barack Obama 80.555.414. &lt;br /&gt;
# Rihanna 69.223.784&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|náhled|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F Twitter Top 100  Most Followers]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42443</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42443"/>
		<updated>2017-01-16T19:16:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slovník pojmů ====&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Tweet - zpráva o 140 znacích či obrázek/fotka, kterou uživatel pošle na svůj twitter účet&lt;br /&gt;
*Twitter účet - miniblog uživatele (či skupiny uživatelů). Jsou zde tweety, či retweety od ostatních uživatelů.&lt;br /&gt;
*Dash - domovská stránka uživatele, kde se mu zobrazují tweety od lidí co má ve sledování.&lt;br /&gt;
*Follower - uživatel, který sleduje jiného uživatele (překlad: následovník, sledující)&lt;br /&gt;
*Retweet - znovu poslání tweetu na stránku (oblíbené především u uživatelů, co sledují účty umělců, retweetují fanarty na svůj twitter účet, ovšem s původním odkazem na umělce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nejpopulárnější uživatelé ====&lt;br /&gt;
Pět nejpopulárnějších účtů na Twitteru:&amp;lt;ref&amp;gt;http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Katy Perry s 95.340.511 followery &lt;br /&gt;
# Justine Bieber 91.218.999 followerů &lt;br /&gt;
# Taylor Swift 83.105.239. &lt;br /&gt;
# Barack Obama 80.555.414. &lt;br /&gt;
# Rihanna 69.223.784&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|náhled|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F Twitter Top 100  Most Followers]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42442</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42442"/>
		<updated>2017-01-16T19:13:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slovník pojmů ====&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Tweet - zpráva o 140 znacích či obrázek/fotka, kterou uživatel pošle na svůj twitter účet&lt;br /&gt;
*Twitter účet - miniblog uživatele (či skupiny uživatelů). Jsou zde tweety, či retweety od ostatních uživatelů.&lt;br /&gt;
*Dash - domovská stránka uživatele, kde se mu zobrazují tweety od lidí co má ve sledování.&lt;br /&gt;
*Follower - uživatel, který sleduje jiného uživatele (překlad: následovník, sledující)&lt;br /&gt;
*Retweet - znovu poslání tweetu na stránku (oblíbené především u uživatelů, co sledují účty umělců, retweetují fanarty na svůj twitter účet, ovšem s původním odkazem na umělce).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nejpopulárnější uživatelé ====&lt;br /&gt;
Pět nejpopulárnějších účtů na Twitteru:&amp;lt;ref&amp;gt;http://twittercounter.com/pages/100?utm_expid=102679131-119.B5dx6DHfRue_Wqt11kTNlA.0&amp;amp;utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Katy Perry s 95.340.511 followery &lt;br /&gt;
# Justine Bieber 91.218.999 followerů &lt;br /&gt;
# Taylor Swift 83.105.239. &lt;br /&gt;
# Barack Obama 80.555.414. &lt;br /&gt;
# Rihanna 69.223.784&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|náhled|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42439</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42439"/>
		<updated>2017-01-16T18:58:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od [https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julia Caesara]. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero] byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julius Caesar] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero]  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, dějiny, historie, starověký Řím, starověk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42336</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42336"/>
		<updated>2017-01-16T00:00:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od [https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julia Caesara]. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero] byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julius Caesar] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero]  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, dějiny, historie, starověký Řím, starověk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42335</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42335"/>
		<updated>2017-01-15T23:58:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od [https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar Julia Caesara]. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucius_Aemilius_Paullus_Macedonicus Lucius Aemilius Paullus Macedonicus] přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Tullius_Cicero Marcus Tullius Cicero] byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42329</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42329"/>
		<updated>2017-01-15T22:24:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul Lucius Aemilius Paulus Macedonicus přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - Marcus Tullius Cicero byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42324</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42324"/>
		<updated>2017-01-15T22:20:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě. Díla byla napsána na papyru a pergamenu.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul Lucius Aemilius Paulus Macedonicus přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech. &amp;lt;ref&amp;gt;HRBKOVÁ, Kateřina. Jak se žilo ve starověkém Římě. Ilustroval Jan HORA. Prostějov: Computer Media, 2014. ISBN 9788074021664.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - Marcus Tullius Cicero byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm Řím]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovny, Řím, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42323</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42323"/>
		<updated>2017-01-15T22:18:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|náhled|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42315</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42315"/>
		<updated>2017-01-15T22:09:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|náhled|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter Twitter]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42287</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42287"/>
		<updated>2017-01-15T19:38:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Papyrus se spolu s knihou dostaly do Říma zřejmě v době první punské války (264–241 př. n. l.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul Lucius Aemilius Paulus Macedonicus přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ, proto v čítárnách bylo v ranních a dopoledních hodinách, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení a zároveň se tak lépe chránily papyrové svitky před vlhkostí, která pronikala při převládajících jižních a západních větrech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - Marcus Tullius Cicero byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Řím]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42286</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42286"/>
		<updated>2017-01-15T19:35:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Papyrus se spolu s knihou dostaly do Říma zřejmě v době první punské války (264–241 př. n. l.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul Lucius Aemilius Paulus Macedonicus přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ z více důvodů. Díky situování na východ bylo v ranních a dopoledních hodinách dostatečný přísun přirozeného slunečního svitu (Římané upředňostňovali studium právě v této době). Druhým důvodem byl &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - Marcus Tullius Cicero byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Řím]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42285</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42285"/>
		<updated>2017-01-15T19:34:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Papyrus se spolu s knihou dostaly do Říma zřejmě v době první punské války (264–241 př. n. l.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul Lucius Aemilius Paulus Macedonicus přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ z více důvodů. Díky situování na východ bylo v ranních a dopoledních hodinách dostatečný přísun přirozeného slunečního svitu (Římané upředňostňovali studium právě v této době). Druhým důvodem byl &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - Marcus Tullius Cicero byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Řím]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42284</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42284"/>
		<updated>2017-01-15T19:33:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Papyrus se spolu s knihou dostaly do Říma zřejmě v době první punské války (264–241 př. n. l.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Získávání knih ====&lt;br /&gt;
Ve 2. stol. př. n. l. Římané, jako říše dobývající cizí země, si přivlastňovala knihy jako válečnou kořist. Konzul Lucius Aemilius Paulus Macedonicus přivezl po roce 168 př. n. l. do Říma bohatou knihovnu makedonského krále Pesea. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Knihovny byly ve větší míře situovány na východ z více důvodů. Díky situování na východ bylo v ranních a dopoledních hodinách dostatečný přísun přirozeného slunečního svitu (Římané upředňostňovali studium právě v této době). Druhým důvodem byl &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Díky prop&lt;br /&gt;
 Propojení s chrámem či jeho těsná blízkost a socha příslušného boha či bohyně v zadní stěně knihovny pak pocit nadpozemskosti ještě umocňovala. Knihovny byly většinou situovány na východ, což umožňovalo dostatečný přísun denního světla v ranních a dopoledních hodinách . &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - Marcus Tullius Cicero byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &amp;lt;ref&amp;gt;HÁLOVÁ, Marie. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Knihovny ve starověkém Římě a římské říši / Marie Hálová ; vedoucí práce Petra Večeřová ; oponent práce Richard Šípek [online]. 2010 [cit. 2016-12-30].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Řím]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42282</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42282"/>
		<updated>2017-01-15T19:15:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Roman_Republic-44BC (1).png|náhled|vpravo|Římská republika v roce 44 př. n. l. během vraždy Julia Caesara]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektura ====&lt;br /&gt;
Velké římské knihovny se především vyznačovaly symetričností, která byla v římské říši spojována s čistotou s věděním a velkolepostí (blíže k bohu, tuto myšlenku posléze převzala například gotika). Díky této dualitě měl návštěvník pocit, že vstoupil do chrámu vědění. Díky prop&lt;br /&gt;
 Propojení s chrámem či jeho těsná blízkost a socha příslušného boha či bohyně v zadní stěně knihovny pak pocit nadpozemskosti ještě umocňovala. Knihovny byly většinou situovány na východ, což umožňovalo dostatečný přísun denního světla v ranních a dopoledních hodinách . &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - Marcus Tullius Cicero byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Řím]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Roman_Republic-44BC_(1).png&amp;diff=42281</id>
		<title>Soubor:Roman Republic-44BC (1).png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Roman_Republic-44BC_(1).png&amp;diff=42281"/>
		<updated>2017-01-15T19:14:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42280</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42280"/>
		<updated>2017-01-15T19:08:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Starověký Řím byla civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově pravděpodobně v 8. století př. n. l., jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp. 6. století n. l. Forma vlády Říma se v průběhu staletí proměnila nejprve z království na republiku a nakonec v císařství. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Veřejné knihovny ===&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu.&lt;br /&gt;
Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromé knihovny ===&lt;br /&gt;
Osobní knihovny ve starověkém Římě a římské říši. Osobní knihovny existovaly na území římské říše již od 2. století před naším letopočtem. Dochovaly se informace, že osobní knihovny vlastnili aristokraté, bohatí občané, lidé se vzděláním a spisovatelům. Od období Augustovy vlády se vlastnictví knihovny stalo známkou společenského postavení. Tato myšlenka vydržela již do dnešních dob. &lt;br /&gt;
Vybrané soukromé knihovny: &lt;br /&gt;
* Vila papyrů v Herculaneu - knihovna byla pravděpodobně založena Caesarovým tchánem. Vilu v roce 79 n. l. zasypala láva při výbuchu Vesuvu a díky tomu se dochovala ve velmi dobrém stavu. &lt;br /&gt;
* Knihovny Marca Tulia Cicerona - Marcus Tullius Cicero byl zakladatelem politické filozofie. Svou soukromou knihovnu měl podle předpokladů ve všech svých vilách, které byly převážně na pobřeží jižní Itálie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Řím]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42276</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42276"/>
		<updated>2017-01-15T18:36:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků.  [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|náhled|vpravo|Co trendovalo 31. 12. 2016]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42275</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42275"/>
		<updated>2017-01-15T18:35:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 [[File:twitter.png|náhled|vpravo|textové logo Twitteru]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Twitter.png&amp;diff=42274</id>
		<title>Soubor:Twitter.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Twitter.png&amp;diff=42274"/>
		<updated>2017-01-15T18:33:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42273</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42273"/>
		<updated>2017-01-15T18:30:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42271</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42271"/>
		<updated>2017-01-15T18:24:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znanaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace ===&lt;br /&gt;
Twitter si stejně jako Facebook zakládá na rychlé registraci uživatelů. Uživatel jen vyplní své jméno, e-mailovou adresu a heslo. Na e-mail mu za několik vteřin příjde potvrzující odkaz. Twitter nového uživatele sám navede a poradí, jak jednotlivé složky na stránce fungují. Doporučí mu hrstku nejpopulárnějších uživatelů sítě, popřípadě hashtagy, o které by mohl mít zájem. Záleží poté na uživatelovi co bude preferovat. Uživatel může svůj twitter účet využít jen k pasivnímu sledování ostatních uživatelů, propagováním svých názorů (politikové) či vlastní tvorby (umělci mohou publikovat fanarty či fotografie svých děl) či aktivnímu vyjadřování svých názorů na události ve světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42270</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42270"/>
		<updated>2017-01-15T18:17:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znanaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Twitter založili Jack Dorsey, Noah Glass, Biz Stone a Evan Williams v roce 2006 a několik měsíců po jejím zveřejnění se dočkala celosvětové popularity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V roce 2016 měl Twitter více jak 310 miliónů uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
* Twitter v roce 2016 prodal svou dceřinou společnost Vine (mikroblog, kde uživaté mohli publikovat 6 vteřinová videa) &amp;lt;ref&amp;gt;Twitter chops down Vine as social media platform goes into austerity mode. Fierce Online Video [online]. 2016, , 1-1 [cit. 2017-01-15].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42267</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42267"/>
		<updated>2017-01-15T18:05:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znanaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Twitter znamená v překladu šťebetání ptáčků (proto v logu modrý pták) a tweet je zvuk, který pták vydá tedy 'píp'&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42266</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42266"/>
		<updated>2017-01-15T18:01:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znanaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hashtag ===&lt;br /&gt;
nebo-li # je slovo a odkaz díky kterému se může uživatel orientovat na Twitteru. Díky právě hastagů se určují trendy na síti, šokující i sťastné události, svátky, či události. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. &lt;br /&gt;
# '''Finance Twitter''' - Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42264</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42264"/>
		<updated>2017-01-15T17:55:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znanaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
V České republice není Twitter natolik rozšířen, že se nedá poukázat na rozsah, v jakém ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také celé korporace či státy. &lt;br /&gt;
Twitter je nejvíce rozšířenější v USA a také ji nejvíce ovlivňují šest twitterových skupin. &lt;br /&gt;
# '''Black Twitter''' -  Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. &lt;br /&gt;
# '''Media Twitter''' - Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). &lt;br /&gt;
# '''NBA Twiter''' - Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. &lt;br /&gt;
# '''Politics Twitter''' - I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. &lt;br /&gt;
# '''Advertising Twitter''' - Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. Finance Twitter. Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42263</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42263"/>
		<updated>2017-01-15T17:51:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znanaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Twitter v USA ===&lt;br /&gt;
Ameriků ovlivňují. Black Twitter. Komunita afriko-amerických spisovatelů, komiků, aktivistů a 'social justice warriors' převážně tweetujícími pod #BlackLivesMatter. Media Twitter. Skupina žurnalistů, ediotorů a kritiků, kteří informují společnost o novinkách v USA i ve světě (nejznámnější BuzzFeed či New York Times Magazine). NBA Twiter. Komunita hráčů, trenérů i fanoušků jednoho z nejoblíbenějších sportů v USA. Politics Twitter. I politikové, soudci, zastupci Republikánů či Demokratů rádi tweetují své názory. Ironicky nejvíce použivanými hastagy byly v roce 2016 #BernieBro a #NeverTrump. Advertising Twitter. Občané USA žijí reklamou. Tato skupina umožňuje i obyčejným smrtelníkům nahlédnout do tajů reklamy. Finance Twitter. Kde správně investovat, do čeho a jakou částu radí i na twitteru odborníci i lajci. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCRACKEN, Harry. LIVE FROM TWITTER HQ. Fast Company [online]. 2016, (209), 94-102 [cit. 2016-12-15]. ISSN 10859241.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42256</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42256"/>
		<updated>2017-01-15T17:38:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znanaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
* Jakmile se tweet odešle, uživatel ho již nemůže dále upravovat. Pokud uživatel chce svůj tweet přepsat, musí ho smazat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Do budoucnosti chystá velkou změnu v uživatelském rozhraní. Potvrdil to ve svém tweetu právě ředitel Twitteru Jack Dorsey. Uživatel bude moct své tweety upravovat i po jejich zveřejnění.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42255</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42255"/>
		<updated>2017-01-15T17:35:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znanaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z [https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play] nebo v [https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Upravování tweetů &amp;lt;ref&amp;gt;ČÍŽEK, Jakub. Jack Dorsey se zeptal komunity, na čem má Twitter pracovat v roce 2017. Možná se dočkáme možnosti dodatečných úprav. Živě [online]. [cit. 2016-12-31]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/jack-dorsey-se-zeptal-komunity-na-cem-ma-twitter-pracovat-v-roce-2017-mozna-se-dockame-moznosti-dodatecnych-uprav/sc-4-a-185431/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs Google Play]&lt;br /&gt;
[https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8 Apple Store]&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
twitter, tweet, sociální síť&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42254</id>
		<title>Twitter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Twitter&amp;diff=42254"/>
		<updated>2017-01-15T17:29:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Twitter je online sociální síť, která se zaměřuje na rychlost a krátkou délku zdělení. Každá zpráva nebo-li tweet může obsahovat do 140 znanaků. Registrovaný uživatel může tweety posílat, retweetovat (nebo-li sdílet je i na svém twitter účtu) či komentovat. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter&amp;lt;/ref&amp;gt; Twitter si uživatel může zobrazil v běžném webovém prohlížeči či si stáhnout aplikaci z Google Play &amp;lt;ref&amp;gt;https://play.google.com/store/apps/details?id=com.twitter.android&amp;amp;hl=cs&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo v Apple Store &amp;lt;ref&amp;gt;https://itunes.apple.com/us/app/twitter/id333903271?mt=8&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
Twitter pracuje popularitě hashtagů v takovém rozmezí, že každy uživatel má po své stránce na levé straně okno, kde může vidět co právě 'trenduje' ve světě. [[File:co trendovalo 31.12. 2016.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
* Když 27. prosince 2016 začalo trendovat jméno Carrie Fisher, svět Star Wars zachvátila panika a právem. Herečka známá pro svou roli Leii zemřela. &lt;br /&gt;
* Nejvíce sledovanou osobností na twitteru je právě nyní zvolený prezident [https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw Donald Trump]. Komik a moderátor [https://en.wikipedia.org/wiki/Trevor_Noah Trevor Noah] rád vtipku o tom, že rozhodnutí Donalda Trumpa se lidé dozvědí společně s kongresem díky právě twitteru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://twitter.com/realDonaldTrump?ref_src=twsrc%5Etfw twitter účet Donalda Trumpa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
[[internet]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Co_trendovalo_31.12._2016.jpg&amp;diff=42249</id>
		<title>Soubor:Co trendovalo 31.12. 2016.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Co_trendovalo_31.12._2016.jpg&amp;diff=42249"/>
		<updated>2017-01-15T17:15:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: Anna.Hlusickova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Co trendovalo 31.12. 2016.jpg&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42246</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42246"/>
		<updated>2017-01-15T17:09:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu  Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
. Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42239</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42239"/>
		<updated>2017-01-15T17:00:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu  Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
. Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42238</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Římě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B&amp;diff=42238"/>
		<updated>2017-01-15T16:57:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zatímco ve starověkém Řecku existovaly soukromé knihovny vzdělanců a knihovny při školách, které byly centry soudobého vědění, v antickém Římě vznikaly knihovny veřejné. První zmínka o snaze založit veřejnou knihovnu pochází od Julia Caesara. Římské veřejné knihovny měly pravidelnou půjčovní službu a kromě prezenčního studia umožňovaly i absenční výpůjčky. První veřejnou knihovny založil Asinius Pollio v roce 39. př. n. l. v chrámu Svobody na Aventinském pahorku v Římě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení první veřejné knihovny rozhodl Gaius Julius Caesar. Knihovnu měl vést Marcus Terentius Varro, autor nejstaršího známého spisu o knihovnách &amp;quot;De bibliothecis&amp;quot; (nedochováno). Caesar nestihl svůj plán uskutečnit, ale po jeho zavraždění knihovnu založil Asinius Pollio v roce 39 př. n. l. Vybudoval první veřejnou knihovnu v chrámu  Následovalo otevření dalších veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
* V paláci na Palatinu v roce 33 př. n. l. vybudována Augustem, měla sál pro 600 osob, oddělení řecké a latinské literatury, zničena požárem v roce 363.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Martově poli vybudována Augustem další knihovna na počest jeho sestry Octavie nazvaná Octavianská.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velkolepá knihovna Ulpia založená vladařem Traianem měla dva sály oddělené trajánskými sloupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
. Vedoucími knihoven byli prokuratorové - významní učenci a básníci, knihovníky byli propuštění otroci, kteří se nazývali librarii. Knihovny byly budovány u chrámů nebo v chrámech, ve veřejných lázních a v domech mecenášů. Rozlehlé knihovní sály zdobily sochy a sloupy, měly promyšlené osvětlení. Díla uchovávaná v knihovnách se dělila na řecká a antická a byla oborově tříděna. V Římě se také poprvé projevila určitá specializace knihoven. Kromě veřejných knihoven začaly v době Augustově (27 př. n. l. - 14) vzkvétat také soukromé knihovny. V Herkulaneu - městu pohřbeném pod sopečným materiálem, byla při vykopávkách nalezena knihovna v domě bohatého Římana Cornelia Pisona Cesani. Obsahovala 2.000 papyrusových svitků uložených v pouzdrech na policích. Po pádu římské říše barbaři zničili veškerou kulturu a díla antických autorů dnes známe pouze z opisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří et al. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Co_trendovalo_31.12._2016.jpg&amp;diff=41136</id>
		<title>Soubor:Co trendovalo 31.12. 2016.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Co_trendovalo_31.12._2016.jpg&amp;diff=41136"/>
		<updated>2016-12-31T13:12:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=40586</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=40586"/>
		<updated>2016-12-23T20:36:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| Zdrojový kód|| Hardware||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || Quora || Vizualizace ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| Ergonomie|| Informační společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková|| E-learning v českém mimoškolním prostředí || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39582</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39582"/>
		<updated>2016-11-21T23:03:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Hlusickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová|| Vzácné knihy a rukopisy||Bibliometrické metody||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| Autorské právo|| Apple||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| Twitter|| Knihovny ve starověkém Římě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Hlusickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>