<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Peckova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Peckova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Anna.Peckova"/>
	<updated>2026-04-20T22:08:09Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=22705</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=22705"/>
		<updated>2015-09-15T17:27:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Závěrečné tipy pro běžného uživatele */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží [http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182 ICC profily].  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnímání barev v Color managementu zásadním způsobem ovlivňuje '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev ([https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html Přímé barvy] jsou takové barvy, kterých '''nemůžeme''' dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Quentin. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné tipy pro běžného uživatele ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obrázky pro web'' by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obrázky pro tisk''''' '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=22701</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=22701"/>
		<updated>2015-09-15T17:21:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Externí zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží [http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182 ICC profily].  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnímání barev v Color managementu zásadním způsobem ovlivňuje '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev ([https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html Přímé barvy] jsou takové barvy, kterých '''nemůžeme''' dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Quentin. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné tipy pro běžného uživatele ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=22700</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=22700"/>
		<updated>2015-09-15T17:20:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží [http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182 ICC profily].  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnímání barev v Color managementu zásadním způsobem ovlivňuje '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev ([https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html Přímé barvy] jsou takové barvy, kterých '''nemůžeme''' dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Quentin. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné tipy pro běžného uživatele ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=22699</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=22699"/>
		<updated>2015-09-15T17:15:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Tištěná grafika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží [http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182 ICC profily].  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnímání barev v Color managementu zásadním způsobem ovlivňuje '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev ([https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html Přímé barvy] jsou takové barvy, kterých '''nemůžeme''' dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Quentin. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné tipy pro běžného uživatele ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=20003</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=20003"/>
		<updated>2015-06-01T15:33:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Systém Pantone */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží [http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182 ICC profily].  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev ([https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html Přímé barvy] jsou takové barvy, kterých '''nemůžeme''' dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Quentin. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19959</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19959"/>
		<updated>2015-05-28T07:44:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží [http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182 ICC profily].  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev ([https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html Přímé barvy] jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19958</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19958"/>
		<updated>2015-05-28T07:41:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží [http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182 ICC profily].  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev ([https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html Přímé barvy] jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19957</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19957"/>
		<updated>2015-05-28T07:33:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží [http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1182 ICC profily].  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev ([https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html Přímé barvy] jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19956</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19956"/>
		<updated>2015-05-28T07:30:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev ([https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/using/printing-spot-colors.html Přímé barvy] jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19955</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19955"/>
		<updated>2015-05-28T07:27:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot PANTONE MINION YELLOW].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19954</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19954"/>
		<updated>2015-05-28T07:23:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Aditivní míšení barev] přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://Pantone%20Minoin%20Yellow http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19952</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19952"/>
		<updated>2015-05-28T07:18:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* CMYK */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev CMY] nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://Pantone%20Minoin%20Yellow http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19951</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19951"/>
		<updated>2015-05-28T07:15:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Archivovaná verze stránky je dostupná na [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old tomto odkazu.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře? &lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://Pantone%20Minoin%20Yellow http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19950</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19950"/>
		<updated>2015-05-28T07:10:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Archivovaná verze stránky je dostupná na [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old tomto odkazu.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře? &lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Barva] je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://Pantone%20Minoin%20Yellow http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19949</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19949"/>
		<updated>2015-05-28T07:02:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Archivovaná verze stránky je dostupná na [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old tomto odkazu.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře? &lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://Pantone%20Minoin%20Yellow http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19948</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19948"/>
		<updated>2015-05-28T06:58:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Archivovaná verze stránky je dostupná na [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old tomto odkazu.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře? &lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://Pantone%20Minoin%20Yellow http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19921</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19921"/>
		<updated>2015-05-27T19:22:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Archivovaná verze stránky je dostupná na [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old tomto odkazu.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře? &lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://Pantone%20Minoin%20Yellow http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19917</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19917"/>
		<updated>2015-05-27T18:43:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minion Yellow [http://Pantone%20Minoin%20Yellow http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19916</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19916"/>
		<updated>2015-05-27T18:41:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem [http://Pantone%20Minoin%20Yellow http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/pci/minion-yellow?from=mascot&lt;br /&gt;
http://www.pantone.com/about-us&lt;br /&gt;
http://www.ralcolor.com/&lt;br /&gt;
http://www.quentin.cz/quentin/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19915</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19915"/>
		<updated>2015-05-27T18:34:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Aditivní míšení barev – RGB */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplné absorbci světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
ANDERSON REID. Exploring digital prepress. Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, c2007, xiii, 334 p., 16 p. of plates. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19903</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19903"/>
		<updated>2015-05-27T15:35:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorky2.gif|thumb|270x270px]]&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ral-k5.gif|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19902</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19902"/>
		<updated>2015-05-27T15:31:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Barva */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19901</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19901"/>
		<updated>2015-05-27T15:29:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Barevné vzorníky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěnéi online, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19900</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19900"/>
		<updated>2015-05-27T15:13:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
[[File:Pantone logo.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura  ==&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19899</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19899"/>
		<updated>2015-05-27T15:02:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19898</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19898"/>
		<updated>2015-05-27T15:01:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19893</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19893"/>
		<updated>2015-05-27T14:48:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový &lt;br /&gt;
[[File:CMYK channels skala.jpg|thumb|181x181px]]&lt;br /&gt;
kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19891</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19891"/>
		<updated>2015-05-27T14:46:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Systém Pantone */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový &lt;br /&gt;
[[File:CMYK channels skala.jpg|thumb|181x181px]]&lt;br /&gt;
kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;!DOCTYPE html&amp;gt; &amp;lt;html class=. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19890</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19890"/>
		<updated>2015-05-27T14:44:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|140x140px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový &lt;br /&gt;
[[File:CMYK channels skala.jpg|thumb|181x181px]]&lt;br /&gt;
kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19887</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19887"/>
		<updated>2015-05-27T14:42:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Subtraktivní míšení barev – CMY */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|135x135px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
[[File:CMY ideal version.svg|thumb|130x130px]]&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
[[File:CMYK channels skala.jpg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19886</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19886"/>
		<updated>2015-05-27T14:39:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
[[File:Siebdruck-raster.jpg|thumb|195x195px]]&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je:&lt;br /&gt;
* červená (Red)&lt;br /&gt;
* zelená (Green)&lt;br /&gt;
* a modrá (blue).&lt;br /&gt;
Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  &lt;br /&gt;
* V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.&lt;br /&gt;
* Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.&lt;br /&gt;
* Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=19885</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=19885"/>
		<updated>2015-05-27T14:28:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19884</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19884"/>
		<updated>2015-05-27T14:23:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* CMYK? */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je červená (Red), zelená (Green) a modrá (blue). Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.  Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.  Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.  Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19883</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19883"/>
		<updated>2015-05-27T14:20:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je červená (Red), zelená (Green) a modrá (blue). Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.  Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.  Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.  Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK? ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19882</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19882"/>
		<updated>2015-05-27T14:17:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je červená (Red), zelená (Green) a modrá (blue). Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.  Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.  Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.  Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK? ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19881</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19881"/>
		<updated>2015-05-27T13:58:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je červená (Red), zelená (Green) a modrá (blue). Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.  Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.  Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.  Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK? ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně&amp;lt;ref&amp;gt;Ral Color. [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19877</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19877"/>
		<updated>2015-05-27T13:37:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je červená (Red), zelená (Green) a modrá (blue). Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.  Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.  Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.  Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK? ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správa barev ==&lt;br /&gt;
Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ICC profily ==&lt;br /&gt;
Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to '''Osvětlení'''. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné vzorníky ==&lt;br /&gt;
V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém Pantone ===&lt;br /&gt;
Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty. První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém RAL ===&lt;br /&gt;
Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém HKS  ===&lt;br /&gt;
Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěrečné typy pro běžného uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro web'''- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrázky pro tisk '''by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19873</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19873"/>
		<updated>2015-05-27T13:07:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barva ==&lt;br /&gt;
Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje. Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aditivní míšení barev – RGB ==&lt;br /&gt;
Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je červená (Red), zelená (Green) a modrá (blue). Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.  Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.  Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.  Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subtraktivní míšení barev – CMY  ==&lt;br /&gt;
Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek: &lt;br /&gt;
* Azurové (Cyan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Purpurové (Magenta) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* žluté (Yellow)&lt;br /&gt;
Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CMYK? ==&lt;br /&gt;
Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.   Správa barev  Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   ICC profily  Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.  Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu?  Je to Osvětlení. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.  Barevné vzorníky  V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.  Systém Pantone  Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty.   První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.  Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.  Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.  Systém RAL  Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně.  Systém HKS   Je pojmenován po svých tvůrcích. Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev.   Shrnutí  Obrázky pro web- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.  Obrázky připravené k tisku by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19871</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19871"/>
		<updated>2015-05-27T13:02:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Tónový přechod je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ ZDEŇKA. DTP a předtisková příprava: kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 288 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tiskový rastr ==&lt;br /&gt;
Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.&lt;br /&gt;
* U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.&lt;br /&gt;
* Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  &lt;br /&gt;
Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   &lt;br /&gt;
* Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.&lt;br /&gt;
* Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi.&lt;br /&gt;
* Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.&lt;br /&gt;
S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozlišení obrazu ==&lt;br /&gt;
Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky:&lt;br /&gt;
* Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.&lt;br /&gt;
* Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.&lt;br /&gt;
Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).   Barva  Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje (M. Kaplanová a koletiv, 2009). Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.  Aditivní míšení barev – RGB  Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je červená (Red), zelená (Green) a modrá (blue). Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.  Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.  Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.  Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.  Subtraktivní míšení barev – CMY  Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek:  Azurové (Cyan)  purpurové (Magenta)  žluté (Yellow)  Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.  CMYK?  Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.   Správa barev  Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   ICC profily  Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.  Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu?  Je to Osvětlení. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.  Barevné vzorníky  V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.  Systém Pantone  Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty.   První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.  Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.  Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.  Systém RAL  Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně.  Systém HKS   Je pojmenován po svých tvůrcích. Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev.   Shrnutí  Obrázky pro web- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.  Obrázky připravené k tisku by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19868</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19868"/>
		<updated>2015-05-27T12:56:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tištěná grafika ==&lt;br /&gt;
Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí&amp;lt;ref&amp;gt;KAPLANOVÁ MARIE. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Odstín je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.  Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk.  Tiskový rastr  Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.  U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.  Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).  Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.  Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi  Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.  S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.   Rozlišení obrazu  Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky.  Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.  Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.  Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).   Barva  Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje (M. Kaplanová a koletiv, 2009). Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.  Aditivní míšení barev – RGB  Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je červená (Red), zelená (Green) a modrá (blue). Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.  Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.  Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.  Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.  Subtraktivní míšení barev – CMY  Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek:  Azurové (Cyan)  purpurové (Magenta)  žluté (Yellow)  Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.  CMYK?  Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.   Správa barev  Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   ICC profily  Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.  Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu?  Je to Osvětlení. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.  Barevné vzorníky  V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.  Systém Pantone  Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty.   První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.  Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.  Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.  Systém RAL  Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně.  Systém HKS   Je pojmenován po svých tvůrcích. Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev.   Shrnutí  Obrázky pro web- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.  Obrázky připravené k tisku by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19866</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19866"/>
		<updated>2015-05-27T12:53:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.  Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?  Tištěná grafika  Jak se v tisku vytváří odstíny a tónové přechody? Většina tiskových technik není schopna reprodukovat plynulé přechody barev, proto byla v 19. století vynalezena Autotypie. Autotypie je reprodukční technika, která simuluje pozvolný tónový přechod pomocí pravidelně rozmístěných bodů s různou velikostí.  Vysvětleme si to na černobílé fotografii. Když se na ni díváme z normální vzdálenosti, zdá se nám, že jsou tónové přechody hladké a plynulé. Ale když použijeme lupu, zjistíme, že je obraz tvořen malými černými tečkami (tiskovými body). Tiskové body jsou menší, než je rozlišovací schopnost lidského oka, a tudíž je nevidíme jako jednotlivé prvky, nýbrž jako jednolitou plochu. Odstín je tedy dán mírou mezi potištěnou a nepotištěnou plochou papíru.  Pouze dvě tiskové techniky dokáží vytvořit plynulé přechody bez použití rastru. Je to klasický hlubotisk a světlotisk.  Tiskový rastr  Pro reprodukci obrazu je tedy nutné obraz rozložit do pravidelné sítě tiskových bodů. Takové síti říkáme tiskový rastr. Existují dva druhy rastru. Autotypický, o němž už jsme částečně mluvili, a méně užívaný stochastický rastr.  U Autotypického rastrování je obraz tvořen různě velkými body, které jsou od sebe v celé ploše obrazu vzdáleny stejně.  Stochastické rastrování, neboli frekvenčně modulovaný rastr, vytváří tiskové body, které jsou stejně veliké a tmavší místa jsou tvořena větším nahuštěním tiskových bodů blízko sebe.  Vzdálenost mezi jednotlivými body je určena hustotou rastru. Hustota rastru se udává v počtu linek na palec (lpi).  Proč je hustota rastru zajímavá?  Je to dáno hlavně tím, že naše oko není schopno od určité vzdálenosti rozlišit jednotlivé body. Hustotu rastru tedy volíme podle toho, z jaké vzdálenosti se na tiskovinu budeme dívat. S větší vzdáleností se budou zvětšovat i tiskové body.   Např. pro časopisy a noviny je vhodné využít rastr s hustotou 85-175 linek na palec.  Pro billboardy vzdálené očím pozorovatele 5m je to 40lpi  Pro megabordy vzdálené až 15m je to pouze 12lpi.  S lpi částečně souvisí i rozlišení obrazu.   Rozlišení obrazu  Rozlišení obrazu je počet tiskových bodů na palec.  Rozlišení je důležité proto, že má vliv na vykreslení detailů obrazu. Vyšší rozlišení zaručuje větší kvalitu obrazu a věrnou reprodukci. (Čím více bodů obrázek obsahuje, tím více detailů zachycuje). Z toho i vyplývá, že rozlišení je nepřímo úměrné velikosti obrázku v délkových jednotkách.   Pro rozlišení se používají dvě zkratky.  Dpi (dots per inch) v případě, že hovoříme o rozlišení tiskáren a o osvitových jednotkách.  Ppi (pixel per inch) v případě, že mluvíme o bodech obrazu v podobě datového souboru v rastrovém formátu.  Pro obrázky, které pozorujeme z dálky, není třeba tak vysoké rozlišení jako pro knihy a časopisy. Vlastně jde o to, jaké médium bude vytištěnou informaci nosit, a jakou kvalitu reprodukce obrazu vyžadujeme.  Obrázky určené do knih a časopisů mají rozlišení od 150-300dpi.  Kdežto obrázky určené pro obrazovky mají rozlišení kolem 75-110ppi. Toto rozlišení vychází z rozlišení obrazovek.  V případě publikování obrázků na web je lepší spíše vycházet z rozměru obrazu v pixelech (např. 600x250px).   Barva  Barva je subjektivní vjem závisející na mnoha faktorech. To, že vidíme nějakou barvu, nám umožňuje náš mozek, protože objekt sám o sobě barevný není, barevný vjem vzniká důsledkem rozkladu světla odrazem od předmětu.  Barva je určitá vlnová délka elektromagnetického záření. Předmět se tedy jeví barevný podle toho, které vlnové délky odráží, ostatní vlnové délky pohlcuje (M. Kaplanová a koletiv, 2009). Oko vnímá barvu přes tyčinky a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlost předmětů a čípky vnímají barvu. Oko obsahuje tři druhy čípků, jedny jsou zaměřeny na vlnové délky představující zelenou, jedny na modrou a poslední na červenou. Z toho vyplývá, že když chceme reprodukovat nějakou barvu, musíme umět ovládat intenzitu vlnových délek modré, červené a zelené.  Hlavní odlišnost mezi zobrazením na obrazovce a tištěným médiem tkví právě v barvě. Proto si v následujícím odstavci vysvětlíme Aditivní a subtraktivní míšení barev.  Aditivní míšení barev – RGB  Aditivní míšení barev přímo vychází z principu, jakým funguje lidské oko. Jde o systém, kde se zjednodušeně řečeno mísí barevná světla. Základními barvami je červená (Red), zelená (Green) a modrá (blue). Pokud překryjeme paprsky těchto tří barevných světel, jejich účinek se sčítá a vznikají nové barvy.  V případě plné intenzity všech tří světel vzniká barva bílá.  Pokud je intenzita nízká, vznikají různé odstíny šedi.  Není-li žádný zdroj světla, je tma a oko vidí černou.  Aditivní míšení barev využívají všechna zařízení, která reprodukují barvu vyzařováním světla. Jsou to monitory, televizní obrazovky, projektory, skenery i digitální fotoaparáty.  Subtraktivní míšení barev – CMY  Subtraktivní míšení barev je založeno na odečítání spektrálních složek bílého světla. Subtraktivního míšení barev je využíváno v tisku. Barvy jsou tvořeny pomocí tří základních složek:  Azurové (Cyan)  purpurové (Magenta)  žluté (Yellow)  Každá z těchto tiskových barev pohlcuje červenou, modrou a zelenou barvu a ostatní odráží. Když přes sebe překryjeme azurovou, magentu a žlutou, mělo by dojít k úplnému pohlcení světla, a tudíž bychom měli vidět černou barvu. To ale tak úplně neplatí.  CMYK?  Při soutisku barev CMY nevzniká úplně černá, je to spíše taková tmavě hnědá, tudíž vytištěný obraz nemá takový kontrast. Proto se používá černá barva, která potřebný kontrast dodá. Je označovaná jako klíčová - Key (proto je K na konci zkratky CMYK). Dalším neméně důležitým důvodem je to, že většina tiskovin obsahuje velké množství textu tištěného převážně černou barvou a skládat černou barvu ze CMY by bylo poměrně neefektivní.   Správa barev  Barevná věrnost je jedním ze základních indikátorů kvality tisku. Každému se již určitě stalo, že stejný dokument vypadá jinak při prohlížení na monitoru a jinak po vytištění. Už ale víme, že pro zobrazení na monitoru se využívá aditivního míšení barev a pro tisk subtraktivního míšení barev. Podání barev je tedy logicky v obou případech odlišné. Může být ale odlišné i v případě, že si dokument zobrazujeme pomocí zařízení, které využívá stejného způsobu míšení barev např. na dvou monitorech. Je to způsobeno různou kalibrací monitorů. Řešením tohoto problému se v polygrafii věnuje správa barev - Color management.   ICC profily  Cílem Color managementu je sjednotit reprodukci barev na všech zařízeních při zachování co největší barevné věrnosti původní předlohy. K tomu slouží ICC profily.  ICC profil je datový soubor, který popisuje vztah mezi hodnotami generovanými vstupním zařízením, resp. mezi hodnotami řídící výstupní zařízení (jednoduše řečeno mezi RGB, resp. CMYK). ICC profily se používají ke sjednocení vizuálního dojmu ze všech zařízení. V tiskárnách se monitory nastavují tak, aby výsledné barvy byly co nejvěrnější barvě, která bude vytištěna.  Co může ovlivnit vnímání barvy přes využívání Color managementu?  Je to Osvětlení. Přirozené světlo poskytuje slunce, ale dnes je běžné umělé osvětlení v podobě žárovek, výbojek, laserů a LED diod. Světlo vyzařované jednotlivými typy zdrojů se vzájemně liší. Proto mezinárodní komise pro osvětlení CIE definovala několik standardních světelných zdrojů, pro které stanovila určité charakteristiky.  Barevné vzorníky  V řadě průmyslových odvětví včetně polygrafie se pro popis určité barvy využívá vzorníků, kde jsou konkrétní barvy zobrazeny 100% přesně v určitém tónu, sytosti a jasu. Vzorníky vznikaly jako snaha definovat určité barvy, aby je bylo možné opakovat a kontrolovat. Vzorníky jsou tištěné, a tudíž umožňují okamžité porovnání barev. Dnes jsou barevné vzorníky i ve verzích online. Barevné vzorníky vznikají i pro různé materiály - textil, plast, omítky atd.  Systém Pantone  Pantone jsou barevné vzorníky, které byly zpočátku nejčastěji využívány tiskaři. Nyní jsou využívány i pro textil, interiérové barvy nebo plasty.   První vzorník Pantone Color Matching obsahoval na počátku 504 přímých barev (Přímé barvy jsou takové barvy, kterých nemůžeme dosáhnout přetiskem 4 základních tiskových barev CMYK).  Dnes se titulem Pantone pyšní 1761 přímých barev.  Pantone vytvořilo několik vzorníků. Jedním z těch zajímavějších je Pantone color bridge guide Euro, který vedle sebe zobrazuje přímou barvu Pantone a její nejbližší ekvivalent ve Cmyku.  Zajímavým zpestřením bylo letošní odhalení nové Pantone barvy s názvem Pantone Minoin Yellow.  Systém RAL  Ral definuje 213 základních barev v oblasti interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně.  Systém HKS   Je pojmenován po svých tvůrcích. Snahou tohoto systému je, aby barva byla na všech typech potiskovaného papíru stejná. Na rozdíl od systému Pantone se proto pro danou barvu v závislosti na typu papíru odlišuje receptura míchání barev.   Shrnutí  Obrázky pro web- by měly mít rozlišení 72-110ppi a měly by být převedeny do RGB. Použití velkého obrázku např. v rozlišení pro tisk nezlepší viditelnou kvalitu, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč, tudíž se budou webové stránky dlouho načítat.  Obrázky připravené k tisku by měly mít rozlišení 300dpi a měly by být ve CMYKu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=19855</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=19855"/>
		<updated>2015-05-27T10:40:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19854</id>
		<title>Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky&amp;diff=19854"/>
		<updated>2015-05-27T10:38:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: vložení textu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je vztah rozlišení u elektronické a tištěné grafiky? Uveďte způsoby korespondence reprezentace barvy v počítači a její tištěné reprodukce, Typy normalizovaných barevných vzorníků a jejich použití. Jaké parametry ovlivňují barevné podání na monitoru a na papíře?&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=19853</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=19853"/>
		<updated>2015-05-27T10:36:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: Vytvoření odkazu na nově vytvořenou státnicovou otázku.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[https://wikisofia.cz/index.php/Rozdíl_mezi_elektronickou_a_tištěnou_prezentací_grafiky|Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18117</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18117"/>
		<updated>2015-03-03T18:34:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Peckova: /* Studia nových médií */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační politiky USA a EU|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Chápání informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současné nástroje informační politiky na úrovni EU|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Řízení informační politiky na národní úrovni|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současný vývoj a výzkum|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monitoring a hodnocení|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Komunikační proces|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| || || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A18 Základní extenzionální model: popis a příklady || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A23 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy ||Kovaříková, Lenka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A24 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Informační asymetrie, pojem, typologie || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Efekty podnikové informatiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Princip, struktura a typy expertních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Šafářová, Kateřina&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22. Typologie knižní obálky, autorská kniha. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23. Hlavní zásady typografie. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Základní druhy knihoven v evropském středověku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Jiří Melantrich z Aventýnu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Daniel Adam z Veleslavína. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Karel František Rosenmüller. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Josef Čapek a kniha || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Kniha v exilu a samizdatu|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Peckova</name></author>
		
	</entry>
</feed>