<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Barbora.Kojanova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Barbora.Kojanova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Barbora.Kojanova"/>
	<updated>2026-04-22T08:31:30Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuroembryologie&amp;diff=50074</id>
		<title>Neuroembryologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuroembryologie&amp;diff=50074"/>
		<updated>2017-11-14T12:40:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neuroembryologie se zabývá velikostí a tvarem nervové soustavy, která se postupně v průběhu embryonálního života vyvíjí a buduje spolu se zbytkem těla. Nervové buňky se s vývojem uspořádávají do oblastí strukturně a funkčně vymezených.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj nervové soustavy probíhá na základě stejných obecných zákonitostí jako vývoj jiných částí těla. Nervová soustava se ale vyznačuje vysokou vnitřní specializací, složitým uspořádáním a proměnlivostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velká většina neuronů vzniká již v embryonálním období, později to není běžné. &lt;br /&gt;
* Konečný celkový počet neuronů závisí na intenzitě a délce buněčného dělení a také na přirozené smrti některých neuronů, ke které dochází až pozdě v zárodečném vývoji. &lt;br /&gt;
* Po zrození neuron putuje na své definitivní místo, které bývá od místa svého zrodu velmi vzdálené, diferencuje se a dokončuje odstředivá a dostředivá propojení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Lokalizace neuronů&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Buňky se pohybují zejména plazením po přilehlém povrchu. Jak neurony nacházejí svůj cíl, se stále přesně neví. Směr udávají povrchy lišící se svou přilnavostí, které buňky obklopují. Jeden z těchto povrchů představuje povrch gliových buněk. Migrace neuronů však není závislá pouze na gliích, ale i na jiných buňkách a adhezivních povrchách v mezibuněčné hmotě. Dále mohou mít na pohyb neuronů vliv i koncentrační gradienty chemických látek. Nicméně důkaz pro to neexistuje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Diferenciace&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nervové buňky se rodí geneticky stejně založené, ale diferencují se v tvarově i funkčně rozlišné buňky. Vyvíjejí se buďto v neurony, nebo v glie. Neurony jsou jiné velikostí, tvarem, rozsahem, orientací axonů a dendritů, ale i nervovými přenašeči. Způsob, jakým tyto rozdíly vznikají, stále není zcela jasný. Jejich vlastnosti se vyvíjejí díky vzájemnému působení s jinými buňkami.&lt;br /&gt;
Když buňky doputují na své definitivní místo, nastává další krok a tím je diferenciace různých druhů neuronů. Ta probíhá v interakci s tkáněmi, které mají být inervovány současně s vytvářením nervových spojení. Jakmile začne buňka vystrkovat neurity, jeden z nich se vyvine jako axon a z ostatních se potom stanou dendrity. Dendritický strom (počet, umístění, povaha a rozsah dendritů a jejich větvení) je nejvýraznějším rozlišovacím znakem neuronu. Tvar dendritického stromu a celkově buněčného těla se ustavuje již v raných vývojových stádiích a v průběhu života se až na výjimky (např. velikost buněk) nemění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Přežívání a smrt&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož při buněčném dělení v raných vývojových stádiích vzniká asi 2-3x víc neuronů, než kolik jich je třeba, část z nich brzy po propojení s ostatními buňkami přirozeně odumírá. Přežívají jen ty neurony, které si našly svůj cíl. Nadbytečné buňky odumírají. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Mezibuněčná spojení&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkce jednotlivých neuronů je do značné míry určena uspořádáním s jinými buňkami a kontakty s nimi. V těchto spojeních dochází ke změnám po velmi dlouhou dobu, někdy i po celý život.&lt;br /&gt;
Za to, aby správně přirůstala membrána prodlužujícího se neuritu, a také aby neurity udržovaly směr ke svému cíli, odpovídá růstový kužel. Ten reaguje na podněty od okolních buněk a mezibuněčné hmoty. Na počátku vývoje neurity rostou velmi bujně a tvoří se větší počet větví, než je třeba. V průběhu zrání buňka větve eliminuje, některých se zbaví a jiné přetrvávají. Během období intenzivního růstu se nadbytečné dendritické a axonové větve ztrácí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje:&lt;br /&gt;
Michel, G. F., &amp;amp; Moore, C. L. (1999). ''Psychobiologie: Biologické základy vývoje chování.'' Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuroembryologie&amp;diff=50073</id>
		<title>Neuroembryologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuroembryologie&amp;diff=50073"/>
		<updated>2017-11-14T12:39:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: Založena nová stránka s textem „&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Neuroembryologie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt; &amp;lt;/big&amp;gt;   Neuroembryologie se zabývá velikostí a tvarem nervové soustavy, která se postupně v průb…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Neuroembryologie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neuroembryologie se zabývá velikostí a tvarem nervové soustavy, která se postupně v průběhu embryonálního života vyvíjí a buduje spolu se zbytkem těla. Nervové buňky se s vývojem uspořádávají do oblastí strukturně a funkčně vymezených.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj nervové soustavy probíhá na základě stejných obecných zákonitostí jako vývoj jiných částí těla. Nervová soustava se ale vyznačuje vysokou vnitřní specializací, složitým uspořádáním a proměnlivostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velká většina neuronů vzniká již v embryonálním období, později to není běžné. &lt;br /&gt;
* Konečný celkový počet neuronů závisí na intenzitě a délce buněčného dělení a také na přirozené smrti některých neuronů, ke které dochází až pozdě v zárodečném vývoji. &lt;br /&gt;
* Po zrození neuron putuje na své definitivní místo, které bývá od místa svého zrodu velmi vzdálené, diferencuje se a dokončuje odstředivá a dostředivá propojení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Lokalizace neuronů&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Buňky se pohybují zejména plazením po přilehlém povrchu. Jak neurony nacházejí svůj cíl, se stále přesně neví. Směr udávají povrchy lišící se svou přilnavostí, které buňky obklopují. Jeden z těchto povrchů představuje povrch gliových buněk. Migrace neuronů však není závislá pouze na gliích, ale i na jiných buňkách a adhezivních povrchách v mezibuněčné hmotě. Dále mohou mít na pohyb neuronů vliv i koncentrační gradienty chemických látek. Nicméně důkaz pro to neexistuje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Diferenciace&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nervové buňky se rodí geneticky stejně založené, ale diferencují se v tvarově i funkčně rozlišné buňky. Vyvíjejí se buďto v neurony, nebo v glie. Neurony jsou jiné velikostí, tvarem, rozsahem, orientací axonů a dendritů, ale i nervovými přenašeči. Způsob, jakým tyto rozdíly vznikají, stále není zcela jasný. Jejich vlastnosti se vyvíjejí díky vzájemnému působení s jinými buňkami.&lt;br /&gt;
Když buňky doputují na své definitivní místo, nastává další krok a tím je diferenciace různých druhů neuronů. Ta probíhá v interakci s tkáněmi, které mají být inervovány současně s vytvářením nervových spojení. Jakmile začne buňka vystrkovat neurity, jeden z nich se vyvine jako axon a z ostatních se potom stanou dendrity. Dendritický strom (počet, umístění, povaha a rozsah dendritů a jejich větvení) je nejvýraznějším rozlišovacím znakem neuronu. Tvar dendritického stromu a celkově buněčného těla se ustavuje již v raných vývojových stádiích a v průběhu života se až na výjimky (např. velikost buněk) nemění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Přežívání a smrt&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož při buněčném dělení v raných vývojových stádiích vzniká asi 2-3x víc neuronů, než kolik jich je třeba, část z nich brzy po propojení s ostatními buňkami přirozeně odumírá. Přežívají jen ty neurony, které si našly svůj cíl. Nadbytečné buňky odumírají. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Mezibuněčná spojení&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkce jednotlivých neuronů je do značné míry určena uspořádáním s jinými buňkami a kontakty s nimi. V těchto spojeních dochází ke změnám po velmi dlouhou dobu, někdy i po celý život.&lt;br /&gt;
Za to, aby správně přirůstala membrána prodlužujícího se neuritu, a také aby neurity udržovaly směr ke svému cíli, odpovídá růstový kužel. Ten reaguje na podněty od okolních buněk a mezibuněčné hmoty. Na počátku vývoje neurity rostou velmi bujně a tvoří se větší počet větví, než je třeba. V průběhu zrání buňka větve eliminuje, některých se zbaví a jiné přetrvávají. Během období intenzivního růstu se nadbytečné dendritické a axonové větve ztrácí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje:&lt;br /&gt;
Michel, G. F., &amp;amp; Moore, C. L. (1999). ''Psychobiologie: Biologické základy vývoje chování.'' Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=32561</id>
		<title>Státnicové otázky z Obecné psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=32561"/>
		<updated>2016-03-10T12:22:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Obecná psychologie jako základní disciplína psychologických věd. Předmět obecné psychologie.]]  || Loskotová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické zákonitosti a jejich charakter.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace psychiky.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vědomí a nevědomí, prožívání a chování jako základní dimenze psychiky.]]  || Petra Klára Týnovská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy, jejich klasifikace, vzájemné vztahy.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.]]  || Loskotová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.]]  || Kucharský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představivost, druhy představ a jejich vlastnosti. Teorie představivosti.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantazie, charakteristika fantazijních představ a mechanismy jejich vzniku a uplatňování; formy  fantazijní činnosti.]]  || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Symbolické procesy: myšlení, řeč, jazyk, mluva.]]  || Šmitáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.]] ||Dan P.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmotvorné procesy. Teorie utváření pojmů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Řešení problémů.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Základy sémiotiky a její uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich vývoj.]]   ||Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozornost a její vlastnosti. Teorie pozornosti: zařazení pozornosti do systému psychických procesů.]]  ||Bibiana Takáčová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí paměti. Teorie a modely paměti.]]  || Jiroutová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asociační zákonitosti.]] || Nikola F&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Učení jako jedna ze základních forem činnosti. Druhy a formy učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy a mechanismy učení. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojetí emocí; vlastnosti emocí. Teorie emocí a jejich vývoj.]]  || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoční regulace, výraz emocí, vývoj emocí a jejich socializace.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace a motivační procesy. Teorie motivace a jejich vývoj.]]  || Klára V&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace motivačních dispozic.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivost: pojetí kreativity. Vývoj teorií kreativity.]]      || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Plánování a iniciace činnosti, formy realizace záměrů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a psychologické teorie rozhodování.]]  || Schinková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy a volní vlastnosti. Teorie vůle a jejich vývoj.]] || Šímová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Regulace a psychické řízení činnosti, chování a jednání.]]  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
*Eysenck, M. W., Keane, M. T.: Kognitivní psychologie. Praha, Academia 2008. &lt;br /&gt;
*Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2007 (3. vyd.).&lt;br /&gt;
*Sedláková, M.:Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
*Sternberg, R.:  Kognitivní psychologie. Praha, Portál 2002.&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=31012</id>
		<title>Státnicové otázky z Obecné psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=31012"/>
		<updated>2016-02-01T18:54:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Obecná psychologie jako základní disciplína psychologických věd. Předmět obecné psychologie.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické zákonitosti a jejich charakter.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace psychiky.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vědomí a nevědomí, prožívání a chování jako základní dimenze psychiky.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy, jejich klasifikace, vzájemné vztahy.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.]]  || Kucharský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představivost, druhy představ a jejich vlastnosti. Teorie představivosti.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantazie, charakteristika fantazijních představ a mechanismy jejich vzniku a uplatňování; formy  fantazijní činnosti.]]  || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Symbolické procesy: myšlení, řeč, jazyk, mluva.]]  || Šmitáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmotvorné procesy. Teorie utváření pojmů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Řešení problémů.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Základy sémiotiky a její uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich vývoj.]]   ||Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozornost a její vlastnosti. Teorie pozornosti: zařazení pozornosti do systému psychických procesů.]]  ||Bibiana Takáčová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí paměti. Teorie a modely paměti.]]  || Jiroutová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asociační zákonitosti.]] || Nikola F&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Učení jako jedna ze základních forem činnosti. Druhy a formy učení.]]  || Kojanová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy a mechanismy učení. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení.]]  || Kojanová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojetí emocí; vlastnosti emocí. Teorie emocí a jejich vývoj.]]  || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoční regulace, výraz emocí, vývoj emocí a jejich socializace.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace a motivační procesy. Teorie motivace a jejich vývoj.]]  || Klára V&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace motivačních dispozic.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivost: pojetí kreativity. Vývoj teorií kreativity.]]      || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Plánování a iniciace činnosti, formy realizace záměrů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a psychologické teorie rozhodování.]]  || Schinková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy a volní vlastnosti. Teorie vůle a jejich vývoj.]] || Šímová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Regulace a psychické řízení činnosti, chování a jednání.]]  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
*Eysenck, M. W., Keane, M. T.: Kognitivní psychologie. Praha, Academia 2008. &lt;br /&gt;
*Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2007 (3. vyd.).&lt;br /&gt;
*Sedláková, M.:Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
*Sternberg, R.:  Kognitivní psychologie. Praha, Portál 2002.&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9912</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9912"/>
		<updated>2014-11-28T12:40:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zákon cviku (frekvence) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;&amp;quot;&amp;gt;Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''instrumentální podmiňování''' = '''učení pokusem a omylem''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Instrumentální podmiňování ===&lt;br /&gt;
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.'''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;, proto je považován za zastánce '''konekcionismu'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* předsměr konekcionismu&lt;br /&gt;
Psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy. Spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti. Síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]] &lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější. &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1920 vyvinul test inteligence, známý jako '''test CAVD''', který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru. Tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku a stal se základem moderních inteligenčních testů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9911</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9911"/>
		<updated>2014-11-28T12:37:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligenční testy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;&amp;quot;&amp;gt;Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''instrumentální podmiňování''' = '''učení pokusem a omylem''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Instrumentální podmiňování ===&lt;br /&gt;
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.'''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* předsměr konekcionismu&lt;br /&gt;
Psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy. Spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti. Síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]] &lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější. &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1920 vyvinul test inteligence, známý jako '''test CAVD''', který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru. Tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku a stal se základem moderních inteligenčních testů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9910</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9910"/>
		<updated>2014-11-28T12:36:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligenční testy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;&amp;quot;&amp;gt;Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''instrumentální podmiňování''' = '''učení pokusem a omylem''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Instrumentální podmiňování ===&lt;br /&gt;
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.'''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* předsměr konekcionismu&lt;br /&gt;
Psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy. Spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti. Síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]] &lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější. &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''. Tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku a stal se základem moderních inteligenčních testů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9909</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9909"/>
		<updated>2014-11-28T12:33:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Konekcionismus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;&amp;quot;&amp;gt;Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''instrumentální podmiňování''' = '''učení pokusem a omylem''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Instrumentální podmiňování ===&lt;br /&gt;
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.'''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* předsměr konekcionismu&lt;br /&gt;
Psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy. Spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti. Síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]] &lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější. &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9908</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9908"/>
		<updated>2014-11-28T12:32:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Konekcionismus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;&amp;quot;&amp;gt;Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''instrumentální podmiňování''' = '''učení pokusem a omylem''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Instrumentální podmiňování ===&lt;br /&gt;
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.'''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* předsměr konekcionismu&lt;br /&gt;
Psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy. Spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti. Síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]] &lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9906</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9906"/>
		<updated>2014-11-28T12:23:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Instrumentální podmiňování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;&amp;quot;&amp;gt;Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''instrumentální podmiňování''' = '''učení pokusem a omylem''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Instrumentální podmiňování ===&lt;br /&gt;
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.'''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9905</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9905"/>
		<updated>2014-11-28T12:21:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Pokusy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;&amp;quot;&amp;gt;Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''instrumentální podmiňování''' = '''učení pokusem a omylem''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Instrumentální podmiňování ===&lt;br /&gt;
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9904</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9904"/>
		<updated>2014-11-28T12:17:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Pokusy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''instrumentální podmiňování''' = '''učení pokusem a omylem''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Instrumentální podmiňování ===&lt;br /&gt;
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9900</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=9900"/>
		<updated>2014-11-28T12:13:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Pokusy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
* Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8918</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8918"/>
		<updated>2014-11-19T09:53:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8917</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8917"/>
		<updated>2014-11-19T09:47:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Testy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inteligenční testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8916</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8916"/>
		<updated>2014-11-19T09:46:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Testy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dimenze inteligence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8915</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8915"/>
		<updated>2014-11-19T09:43:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zákon efektu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmiňování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
=== Pokusy ===&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon efektu (účinku) ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon cviku (frekvence) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8914</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8914"/>
		<updated>2014-11-19T09:39:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8913</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8913"/>
		<updated>2014-11-19T09:32:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8907</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8907"/>
		<updated>2014-11-18T21:40:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Konekcionismus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8905</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8905"/>
		<updated>2014-11-18T21:40:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8904</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8904"/>
		<updated>2014-11-18T21:37:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence). &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8902</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8902"/>
		<updated>2014-11-18T21:29:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':&lt;br /&gt;
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)&lt;br /&gt;
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti&lt;br /&gt;
* plocha - funkce hloubky a šířky&lt;br /&gt;
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8897</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8897"/>
		<updated>2014-11-18T21:19:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8896</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8896"/>
		<updated>2014-11-18T21:18:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují tři široké třídy intelektuálního fungování a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence - ta je měřena inteligenčními testy&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět&lt;br /&gt;
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8895</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8895"/>
		<updated>2014-11-18T21:16:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Došel k závěru, že existují tři široké třídy intelektuálního fungování a mezi nimi je velký rozdíl:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* abstraktní inteligence&lt;br /&gt;
* mechanická inteligence&lt;br /&gt;
* sociální inteligence&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8894</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8894"/>
		<updated>2014-11-18T21:11:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8893</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8893"/>
		<updated>2014-11-18T21:09:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ stal se základem moderních inteligenčních testů&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8892</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8892"/>
		<updated>2014-11-18T21:05:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako '''test CAVD'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8891</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8891"/>
		<updated>2014-11-18T20:58:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike se také zabýval inteligencí a jejím měřením. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8890</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8890"/>
		<updated>2014-11-18T20:57:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike se také zabýval inteligencí a jejím měřením. &amp;lt;ref&amp;gt;Plucker, J. A., &amp;amp; Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8889</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8889"/>
		<updated>2014-11-18T20:51:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Inteligence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8888</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8888"/>
		<updated>2014-11-18T20:32:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8887</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8887"/>
		<updated>2014-11-18T20:31:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Konekcionismus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8886</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8886"/>
		<updated>2014-11-18T20:30:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Konekcionismus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8884</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8884"/>
		<updated>2014-11-18T20:29:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8883</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8883"/>
		<updated>2014-11-18T20:28:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8882</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8882"/>
		<updated>2014-11-18T20:27:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zákon efektu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|výsledky]]&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Puzzlebox.jpg&amp;diff=8879</id>
		<title>Soubor:Puzzlebox.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Puzzlebox.jpg&amp;diff=8879"/>
		<updated>2014-11-18T20:18:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: Barbora Kojanová (barbyk@seznam.cz) načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Puzzlebox.jpg&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8878</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8878"/>
		<updated>2014-11-18T20:17:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zdroje obrázků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:puzzlebox results.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8877</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8877"/>
		<updated>2014-11-18T20:16:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:puzzlebox results.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&lt;br /&gt;
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8875</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8875"/>
		<updated>2014-11-18T20:15:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zákon efektu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:puzzlebox results.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Puzzlebox_results.jpg&amp;diff=8874</id>
		<title>Soubor:Puzzlebox results.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Puzzlebox_results.jpg&amp;diff=8874"/>
		<updated>2014-11-18T20:13:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8873</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8873"/>
		<updated>2014-11-18T20:03:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zákon efektu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8871</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8871"/>
		<updated>2014-11-18T20:02:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zákon efektu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Atkinson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8868</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8868"/>
		<updated>2014-11-18T19:58:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zákon efektu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. &amp;lt;ref&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8867</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8867"/>
		<updated>2014-11-18T19:57:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití &amp;lt;ref&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8866</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8866"/>
		<updated>2014-11-18T19:56:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zákon efektu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití &amp;lt;ref&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8865</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8865"/>
		<updated>2014-11-18T19:55:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: /* Zákon efektu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8864</id>
		<title>Edward Thorndike</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&amp;diff=8864"/>
		<updated>2014-11-18T19:53:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Kojanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;(1874-1949)&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník [[etologie]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]. &lt;br /&gt;
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. &lt;br /&gt;
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. &amp;lt;ref&amp;gt;Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]] &lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Narodil se do rodiny metodického pastora.&lt;br /&gt;
*	Pod vedením [[William James|Williama Jamese]] vystudoval Harvard.&lt;br /&gt;
*	Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením [[J. M. Cattell|J. M. Cattella]] získal doktorát.&lt;br /&gt;
*	Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.&lt;br /&gt;
*	Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].&lt;br /&gt;
*	Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.&lt;br /&gt;
*	Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.&lt;br /&gt;
*	Byl výborný učitel a řečník. &amp;lt;ref&amp;gt;Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon efektu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]] &lt;br /&gt;
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice&lt;br /&gt;
* do této skříňky umístil hladovou kočku&lt;br /&gt;
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek&lt;br /&gt;
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela&lt;br /&gt;
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.&lt;br /&gt;
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela&lt;br /&gt;
* kočka se osvobodila a získala odměnu&lt;br /&gt;
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu&lt;br /&gt;
* nahodilého chování ubývalo&lt;br /&gt;
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin&lt;br /&gt;
→ Thorndike zavedl termín   '''&amp;lt;big&amp;gt;instrumentální podmiňování&amp;lt;/big&amp;gt;''' = '''&amp;lt;big&amp;gt;učení pokusem a omylem :&amp;lt;/big&amp;gt;''' &lt;br /&gt;
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků&lt;br /&gt;
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''&lt;br /&gt;
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
→ &amp;lt;big&amp;gt;'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proces zákonu účinku je podobný '''evoluci''' - selekce změn, které podporují přežití&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ '''&amp;lt;big&amp;gt;zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; → '''konekcionismus'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konekcionismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== asocianismus ===&lt;br /&gt;
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]&lt;br /&gt;
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]&lt;br /&gt;
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková dějiny&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti&lt;br /&gt;
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== konekcionismus ===&lt;br /&gt;
* Thorndikeova teorie učení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější &amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland&lt;br /&gt;
informace se člení na elementy - '''uzly''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ mezi nimi existují '''konekce''' (spoje) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí '''konekcionistické sítě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''&lt;br /&gt;
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])&lt;br /&gt;
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)&lt;br /&gt;
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů&lt;br /&gt;
* znalosti jsou distribuovány do celého systému&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''konekcionistické modely:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím&lt;br /&gt;
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Plháková obecná&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/&lt;br /&gt;
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
</feed>