<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Barbora.Pitasova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Barbora.Pitasova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Barbora.Pitasova"/>
	<updated>2026-04-21T06:05:41Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57014</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57014"/>
		<updated>2019-01-25T20:17:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Software v kontextu softwarových studií==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jinými technickými disciplínami. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: The MIT Press, [2017]. Software studies. ISBN 978-0-262-03624-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c2009. Software studies. ISBN 978-0-262-01343-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://mitpress.mit.edu/books/series/software-studies Software Studies - The MIT Press]&lt;br /&gt;
*[http://lab.softwarestudies.com/ Software Studies Initiative]&lt;br /&gt;
*[https://monoskop.org/Software_studies Monoskop - Software Studies]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Současné umění a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57013</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57013"/>
		<updated>2019-01-25T20:15:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Software v kontextu softwarových studií==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jinými technickými disciplínami. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;i&amp;gt;. Cambridge: The MIT Press, [2017]. Software studies. ISBN 978-0-262-03624-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c2009. Software studies. ISBN 978-0-262-01343-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://mitpress.mit.edu/books/series/software-studies Software Studies - The MIT Press]&lt;br /&gt;
*[http://lab.softwarestudies.com/ Software Studies Initiative]&lt;br /&gt;
*[https://monoskop.org/Software_studies Monoskop - Software Studies]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Současné umění a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57012</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57012"/>
		<updated>2019-01-25T20:15:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Software v kontextu softwarový studií==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jinými technickými disciplínami. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;i&amp;gt;. Cambridge: The MIT Press, [2017]. Software studies. ISBN 978-0-262-03624-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c2009. Software studies. ISBN 978-0-262-01343-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://mitpress.mit.edu/books/series/software-studies Software Studies - The MIT Press]&lt;br /&gt;
*[http://lab.softwarestudies.com/ Software Studies Initiative]&lt;br /&gt;
*[https://monoskop.org/Software_studies Monoskop - Software Studies]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Současné umění a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57008</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57008"/>
		<updated>2019-01-25T20:02:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jinými technickými disciplínami. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;i&amp;gt;. Cambridge: The MIT Press, [2017]. Software studies. ISBN 978-0-262-03624-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c2009. Software studies. ISBN 978-0-262-01343-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://mitpress.mit.edu/books/series/software-studies Software Studies - The MIT Press]&lt;br /&gt;
*[http://lab.softwarestudies.com/ Software Studies Initiative]&lt;br /&gt;
*[https://monoskop.org/Software_studies Monoskop - Software Studies]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Současné umění a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57007</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57007"/>
		<updated>2019-01-25T20:00:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jinými technickými disciplínami. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;i&amp;gt;. Cambridge: The MIT Press, [2017]. Software studies. ISBN 978-0-262-03624-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c2009. Software studies. ISBN 978-0-262-01343-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20The%20MIT%20Press https://mitpress.mit.edu/books/series/software-studies Software Studies - The MIT Press]&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20Initiative http://lab.softwarestudies.com/ Software Studies Initiative]&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20Monoskop https://monoskop.org/Software_studies Monoskop - Software Studies]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Současné umění a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57006</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57006"/>
		<updated>2019-01-25T19:56:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jinými technickými disciplínami. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;i&amp;gt;. Cambridge: The MIT Press, [2017]. Software studies. ISBN 978-0-262-03624-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: MIT Press, c2009. Software studies. ISBN 978-0-262-01343-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20The%20MIT%20Press https://mitpress.mit.edu/books/series/software-studies]&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20Initiative http://lab.softwarestudies.com/]&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20Monoskop https://monoskop.org/Software_studies]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Současné umění a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57005</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57005"/>
		<updated>2019-01-25T19:53:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jinými technickými disciplínami. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, MA: The MIT Press, [2017].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, Mass: MIT Press, c2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20The%20MIT%20Press https://mitpress.mit.edu/books/series/software-studies]&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20Initiative http://lab.softwarestudies.com/]&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20Monoskop https://monoskop.org/Software_studies]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Současné umění a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57004</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57004"/>
		<updated>2019-01-25T19:52:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, MA: The MIT Press, [2017].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, Mass: MIT Press, c2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20The%20MIT%20Press https://mitpress.mit.edu/books/series/software-studies]&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20Initiative http://lab.softwarestudies.com/]&lt;br /&gt;
*[http://Software%20Studies%20Monoskop https://monoskop.org/Software_studies]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Současné umění a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57003</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57003"/>
		<updated>2019-01-25T19:40:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, MA: The MIT Press, [2017].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, Mass: MIT Press, c2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Současné umění a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57002</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57002"/>
		<updated>2019-01-25T19:30:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo &amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;&amp;gt;HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horakova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VEE, Annette. &amp;lt;i&amp;gt;Coding literacy: how computer programming is changing writing&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, MA: The MIT Press, [2017].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WARDRIP-FRUIN, Noah. &amp;lt;i&amp;gt;Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, Mass: MIT Press, c2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázku===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57001</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=57001"/>
		<updated>2019-01-25T19:13:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;&amp;gt; MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;manovich&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z:  https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/03-vznik.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56905</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56905"/>
		<updated>2019-01-25T08:38:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]]&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z:  https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/03-vznik.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Noah Wardrip-Fruin&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56904</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56904"/>
		<updated>2019-01-25T08:32:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]]&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z:  https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/03-vznik.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56903</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56903"/>
		<updated>2019-01-25T08:22:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]]&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z:  https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/03-vznik.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wendy Chun'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56902</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56902"/>
		<updated>2019-01-25T08:18:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, nová média, softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]]&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z:  https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/03-vznik.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wendy Chun'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56901</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56901"/>
		<updated>2019-01-25T08:15:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, nová média, softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]]&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u '''Marshalla McLuhana'''. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z:  https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/03-vznik.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wendy Chun'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56873</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56873"/>
		<updated>2019-01-24T21:04:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, nová média, softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo HCI&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u '''Marshalla McLuhana'''. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila hledisko informační teorie a jejího využití.&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z:  https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/03-vznik.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wendy Chun'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56872</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56872"/>
		<updated>2019-01-24T21:02:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, nová média, softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo HCI&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“&amp;lt;ref&amp;gt;tamtéž&amp;lt;/ref&amp;gt; Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u '''Marshalla McLuhana'''. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila hledisko informační teorie a jejího využití.2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wendy Chun'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56871</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56871"/>
		<updated>2019-01-24T20:59:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, nová média, softwarové dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo HCI&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“ Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u '''Marshalla McLuhana'''. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila hledisko informační teorie a jejího využití.2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wendy Chun'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56870</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56870"/>
		<updated>2019-01-24T20:59:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=SOFTWAROVÁ STUDIA=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, nová média, softwarové dílo, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo HCI&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“ Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u '''Marshalla McLuhana'''. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila hledisko informační teorie a jejího využití.2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wendy Chun'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56869</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56869"/>
		<updated>2019-01-24T20:52:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=SOFTWAROVÁ STUDIA=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
software, software studies, nová média, softwarové dílo, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 85&amp;lt;/ref&amp;gt;. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo HCI&amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH 2018, str. 84&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software přesněji softwarové dílo&amp;lt;ref&amp;gt;HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“ Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u '''Marshalla McLuhana'''. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila hledisko informační teorie a jejího využití.2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
'''2002''' Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2007''' Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důležitá jména==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Professor Matthew Fuller&amp;lt;/i&amp;gt;. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noah Wardrip-Fruin'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wendy Chun'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použité zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANOVICH, Lev. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk nových médií&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁKOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56868</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56868"/>
		<updated>2019-01-24T20:12:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se | 30 dní}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře1. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo HCI2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme sotfwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software přesněji softwarové dílo.3 Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“ Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 Lev Manovich  poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u Marshalla McLuhana. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila hledisko informační teorie a jejího využití.2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2002 Software Studies Workout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2007 Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2008 První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2011 První odborné periodiku o softwarových studiích&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56867</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56867"/>
		<updated>2019-01-24T20:11:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se | 30 dní}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře1. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo HCI2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chceme sotfwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software přesněji softwarové dílo.3 Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“ Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 Lev Manovich  poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u Marshalla McLuhana. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila hledisko informační teorie a jejího využití.2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:&lt;br /&gt;
2002 Software Studies Workout&lt;br /&gt;
2007 Založení Software Studies Initiative&lt;br /&gt;
2008 První publikace s termínem softwarová studia v názvu&lt;br /&gt;
2011 První odborné periodiku o softwarových studiích&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56865</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56865"/>
		<updated>2019-01-23T20:47:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se | 30 dní}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře1. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsob distribuce, prezentace a správy dat, operace ovládané počítačovými programy nebo HCI2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Pojem softwerová studia (nebo také teorie softwaru)  poprvé použil v roce 2001 Lev Manovich ve své knize „Jazyk novým médií“3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56079</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56079"/>
		<updated>2018-11-04T18:26:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se | 30 dní}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56078</id>
		<title>Softwarová studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Softwarov%C3%A1_studia&amp;diff=56078"/>
		<updated>2018-11-04T18:25:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se | 1 den}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.&lt;br /&gt;
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]&lt;br /&gt;
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1993). &amp;quot;Es gibt keine Software&amp;quot;. Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software&amp;lt;ref&amp;gt;Kittler, Friedrich (1995). &amp;quot;There is no software&amp;quot;. CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''&amp;lt;ref&amp;gt;Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''&amp;lt;ref&amp;gt;Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56077</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56077"/>
		<updated>2018-11-04T18:23:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová&lt;br /&gt;
x&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Facebook, Deweyho desetinné třídění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aneta Špínová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
X Neil Harbisson&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| OAI-PMH|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56076</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56076"/>
		<updated>2018-11-04T18:21:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Pitasova: zapis Pitasova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová&lt;br /&gt;
x&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Facebook, Deweyho desetinné třídění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aneta Špínová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
X Neil Harbisson&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| OAI-PMH|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || Softwarová studia || x ||[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Pitasova</name></author>
		
	</entry>
</feed>