<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Barunkapsychologie</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Barunkapsychologie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Barunkapsychologie"/>
	<updated>2026-05-17T00:21:02Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=23._Neuropsychologick%C3%A1_problematika&amp;diff=71491</id>
		<title>23. Neuropsychologická problematika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=23._Neuropsychologick%C3%A1_problematika&amp;diff=71491"/>
		<updated>2025-05-28T12:28:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barunkapsychologie: částečná grafická úprava textu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Neuropsychologie (NP) ==&lt;br /&gt;
Disciplína mezi neurologií a psychologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně subdisciplína v neurologii a psychologii, dnes už samostatný obor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulišťák uvádí:&lt;br /&gt;
Neuropsychologie řeší vztah mezi mozkem a chováním&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Míka: V NP je zájem prozkoumat, jak se mění zpracování a využití informací v závislosti na různém lokálním postižení nervového systému a jak lze případný deficit překonat&lt;br /&gt;
. Ptáme se, které mozkové procesy jsou postiženy a které uchovány, jaká je úroveň toho postižení, co způsobuje poruchu psychických funkcí a jak je rehabilitovat&lt;br /&gt;
Jde především o poruchy kognitivních fcí, změny v emocionalitě a v sociálních vztazích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;u&amp;gt;3 hlavní oblasti zájmu&amp;lt;/u&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Obecná představa o činnosti mozku&lt;br /&gt;
# Diagnostika&lt;br /&gt;
# Rehabilitace a terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;u&amp;gt;dále&amp;lt;/u&amp;gt;; pozornost, jazyk a řeč, paměť, emoce, vědomí, lateralita, rozdíly mezi ženským a mužským mozkem, stárnutí mozku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''1.Historie NP''' ====&lt;br /&gt;
Rozmach přichází se světovými válkami&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
začíná se s:&lt;br /&gt;
'''Anatomickým rozlišením korových struktu'''r v mozku zvířat a lidí, '''lokací mozkových poškození''', l – zkoumá se vliv na funkci (např. Brocka, Wernicke), '''Psychofyzikou''' – experimenty v oblasti myšlení, vnímání a paměti (Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Před 2. světovou válkou a při ní''':&lt;br /&gt;
Diagnostika a léčba vojáků se zraněním hlavy z války&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se již vytváří testové baterie a začínají výzkumy, např. Sperryho výzkum laterality a přerušení spojů hemisfér (Nobelova cena za medicínu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na východě Lurija pracuje s neurochirurgickými pacienty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následná diagnostika a rehabilitace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poruchy řeči, afázie&lt;br /&gt;
Funkce frontálních laloků, vztah mozku a psychiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzniká jeho učebnice neuropsychologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČR: Žák Luriji J. Míka, Švancara a Švancarová – výzkumy organických poruch u dětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diamant, Kulišťák, Preiss- neuropsychologická diagnostika dětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neuropsychologická diagnostika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když ještě neexistovaly zobrazovací techniky mozku (EEG, CT, MRI, fMRI, PET…), byla NP diagnostika topická, tzn. směřovala k určení místa mozkové léze&lt;br /&gt;
Nyní se stala jedním z celé řady postupů k vysvětlení narušené činnosti mozku&lt;br /&gt;
Ani nejlepší zobrazovací technika nám neprozradí, co poškození mozku způsobilo v psychice, jak se projevilo v chování a prožívání – zde nastupuje NP diagnostika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2 základní přístupy k NP diagnostice: ====&lt;br /&gt;
Klinicko-kazuistický (Lurija)&lt;br /&gt;
Kvalitativní, krátké, provádí klinik u lůžka pacienta, více neurologický přístup; specifické zkoušky, kde když pacient selže, má nejspíše nějakou neuropsychologickou poruchu (např. napodobení série pohybů jako „pěst, hrana, dlaň“)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychometrický (Halstead, Reitan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvantitativní, dlouhé standardizované vyšetření v laboratoři; testy, které byly normovány na zdravých osobách&lt;br /&gt;
Problém je, že bychom potřebovali testy vždy na jednu funkci, což nelze – i jednoduchý test lze rozdělit na více kognitivních funkcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NP vyšetření se skládá z:&lt;br /&gt;
Neuropsychologické testy&lt;br /&gt;
Anamnéza, výpovědi pacienta (případně osob v jeho okolí)&lt;br /&gt;
Pozorování chování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležité zjišťovat i depresivitu a úzkostnost, může to hrát velkou roli ve výsledcích testování (např. v Motole dotazníky Beckova škála úzkosti a GDS – geriatrická škála deprese) &lt;br /&gt;
deprese ve starším věku může být zaměňována kvůli svým projevům za demenci (tzv. pseudodemence)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především sledujeme kognitivní deficit; Srovnáváme buď pomocí norem s průměrem populace NEBO s individuálním standardem vyšetřovaného&lt;br /&gt;
Těžké je zjišťování premorbidní úrovně – používá se např. test NART (national adult reading test, schopnost číst přejatá slova) nebo Slovník z WAISe&lt;br /&gt;
Screeningové metody:&lt;br /&gt;
Rychlé, orientační&lt;br /&gt;
MMSE (Mini-mental state examination) – test v prezentaci od Nikolaie (link na konci)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenější a nejpoužívanější&lt;br /&gt;
Zkoumá: orientaci, pozornost, paměť, fatické funkce, vizuokonstruktivní schopnosti&lt;br /&gt;
Cut-off 24 – tzn. takové nebo menší skóre značí kognitivní poruchu&lt;br /&gt;
MMSE je rovněž součástí Addenbrookského kognitivního testu (ACE-R) – ten se hojně využívá ke globálnímu screeningovému zhodnocení kognitivních fcí&lt;br /&gt;
MoCA (Montreal cognitive assessment)&lt;br /&gt;
Obtížnější než MMSE a obsahuje i domény, které u MMSE nejsou&lt;br /&gt;
7-minutový test&lt;br /&gt;
Trvá 20-30 minut ☺&lt;br /&gt;
Komplexní (obecné) NP baterie:&lt;br /&gt;
Skládají se z testů na různé kognitivní funkce&lt;br /&gt;
Jednotlivé kognitivní domény:&lt;br /&gt;
Paměť&lt;br /&gt;
Pozornost (a pracovní paměť)&lt;br /&gt;
Exekutivní funkce&lt;br /&gt;
Vizuokonstruktivní schopnosti&lt;br /&gt;
Fatické funkce&lt;br /&gt;
V baterii oddělené testy na tyto jednotlivé fce, ale i podtest na paměť může měřit např. poruchu pozornosti atd.&lt;br /&gt;
K používaným metodám:&lt;br /&gt;
Známé především dvě baterie – Halsteadova-Reitanova neuropsychologická baterie (HRNB) a Luria-Nebraska Neuropsychological Battery (LNNB)&lt;br /&gt;
hojně užívaná je Neuropsychologická baterie PCP autorů Preiss, Rodriguez a spol. pro klinické vyšetření základních kognitivních fcí&lt;br /&gt;
Neuropsychologická baterie kognitivního centra FN Motol&lt;br /&gt;
Např. (většinou lze ukázky testů najít na netu):&lt;br /&gt;
MMSE jako screening&lt;br /&gt;
Digit Span – opakování čísel nejdříve popředu, pak pozadu (pozornost a pracovní paměť)&lt;br /&gt;
Digit symbols – dopisování symbolů k číslům (psychomotorické tempo)&lt;br /&gt;
TMT, Test cesty – spojování čísel na papíře; verze B má i písmena – člověk musí střídat čísla s písmeny, takže 1-A-2-B-3-C atd. (psychomotorické tempo, u B verze set-shifting – schopnost přepínat mezi úkoly, pozornost, exekutivní fce – strategie)&lt;br /&gt;
Stroop – na čas se říkají barvy bodů, pak barvy různých slov, nakonec barvy slov „červená“, „zelená“, „modrá“, „žlutá“ (set-shifting, inhibice)&lt;br /&gt;
Test NKP a Kategorická fluence – buď je 1 minuta na to říci co nejvíce slov od nějakého písmene (NKP) nebo 1 minuta na slova z nějaké kategorie (třeba zvířata nebo zelenina) (fatické funkce i exekutivní funkce)&lt;br /&gt;
Podobnosti – subtest z Wechslera, co mají společného 2 slova (např. pomeranč a banán) (exekutivní fce, konceptualizace)&lt;br /&gt;
BNT, Boston naming test – pojmenování obrázků (fatické funkce, sémantická paměť)&lt;br /&gt;
Logická paměť – čte se příběh, kolik informací si člověk zapamatuje hned po přečtení a po 20 minutách (epizodická paměť)&lt;br /&gt;
AVLT, Auditory Verbal Learning Test – čte se seznam 15 slov, kolik si jich člověk zapamatuje hned po přečtení; dělá se to za sebou 5x stále se stejnými slovy, sleduje se křivka učení; vkládá se i „matoucí“ druhý seznam, po kterém si má člověk vzpomenout zas na slova z prvního seznamu; poté opět oddálené vybavení (epizodická paměť, křivka učení, oddálené vybavení)&lt;br /&gt;
16 slov – také test na paměť, navíc se zde rozlišuje spontánní vybavení a vybavení s nápovědou, což je užitečné pro diferenciální diagnostiku alzheimerovy nemoci (zde totiž postižení hippokampu, pacient si informaci ani neuloží, proto mu ani nápověda nepomůže k vybavení – není co vybavit) (epizodická paměť, vybavení s nápovědou)&lt;br /&gt;
BVMT, The Brief Visuospatial Memory Test – na 10 vteřin se ukáže stránka s 6 jednoduchými obrázky, poté se zakryje a pacient kreslí (nonverbální paměť, vizuokonstrukce)&lt;br /&gt;
ROCF, Rey–Osterrieth complex figure – složitý obrázek, nejdříve se kreslí podle předlohy, sleduje se strategie kreslení; poté zpaměti po 3 minutách (nonverbální paměť, vizuokonstrukce, strategie)&lt;br /&gt;
Test hodin – pacient má nakreslit hodiny, poté zanést nějaký čas (vizuokonstrukce, paměť)&lt;br /&gt;
Pozornost a exekutivní fce se odráží ve všech testech i v celém testování&lt;br /&gt;
Neuropsychologická rehabilitace&lt;br /&gt;
Kulišťák:&lt;br /&gt;
V širším pojetí funkční adaptace člověka s mozkovým poškozením na běžné denní činnosti (sebeobsluha, náplň volného času, výkon povolání a další)&lt;br /&gt;
V užším pojetí kognitivní re-trénink (nácvik vyšších psychických fcí) – systematické úsilí o zlepšení mozkových deficitů&lt;br /&gt;
Využívá se plasticity mozku (schopnost mozku měnit svou strukturu pod vlivem opakovaných podnětů a zkušenosti)&lt;br /&gt;
Dvě pojetí:&lt;br /&gt;
1. Restorativní model – trénink přímo poškozené funkce (např. díky počítačovým rehabilitačním programům)&lt;br /&gt;
2. Kompenzační model – snaha poškozenou funkci obejít (zavedení poznámkového bloku při poruchách paměti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organické duševní poruchy podle MKN 10&lt;br /&gt;
U těchto poruch existuje mozkové onemocnění, poranění mozku nebo jiné poškození vedoucí k mozkové dysfunkci&lt;br /&gt;
F00 – demence u Alzheimerovy nemoci&lt;br /&gt;
Degenerativní onemocnění mozku, neznáme etiologii&lt;br /&gt;
U většiny lidí začíná v hipokampu, proto první postižená paměť&lt;br /&gt;
Pak se přidává porucha orientace a pozornosti (změny se šíří do frontálního a parietálního laloku)&lt;br /&gt;
Poté postiženy fce fatické (anomie) a vizuokonstruktivní&lt;br /&gt;
Vždycky dominuje postižení paměti – první zasažena novopaměť&lt;br /&gt;
Dysexekutivní syndrom – postižení exekutivních fcí (hlavně pozornost)&lt;br /&gt;
Anosognosie – nemocný si neuvědomuje svou nemoc&lt;br /&gt;
Pak i bludy, inverze cyklu den a noc&lt;br /&gt;
F01 – vaskulární demence&lt;br /&gt;
Následek mozkových infarktů&lt;br /&gt;
Velmi heterogenní skupina demencí, záleží, která místa jsou postižena&lt;br /&gt;
Většinou malé infarkty, jejichž vliv se kumuluje – multiinfarktová demence&lt;br /&gt;
Začátek je postupný a pomalejší&lt;br /&gt;
Typická je fluktuace (jeden den výborní, druhý den špatní – u myšlení, paměti i chůze)&lt;br /&gt;
Případně např. jeden velký infarkt, který zasáhne najednou velkou část mozku&lt;br /&gt;
Může být: výrazné psychomotorické zpomalení, vizuokonstruktivní dysfunkce, porucha paměti frontálního typu, dysexekutivní syndrom, často emoční labilita, spastický pláč, apatie&lt;br /&gt;
Mohou mít halucinace i bludy&lt;br /&gt;
F02 – demence u jiných nemocí&lt;br /&gt;
Demence s jinou příčinou než AN nebo vaskulární&lt;br /&gt;
Např.&lt;br /&gt;
U Pickovy choroby&lt;br /&gt;
U Creutzfeldt-Jakobovy nemoci&lt;br /&gt;
U Huntingtonovy nemoci&lt;br /&gt;
U Parkinsonovy nemoci&lt;br /&gt;
Frontotemporální lobární degenerace (není samostatně v MKN)&lt;br /&gt;
Častá degenerativní demence&lt;br /&gt;
Začátek ve frontálním a temporálním laloku (tzn. exekutivní funkce, chování, fatické poruchy)&lt;br /&gt;
Postupné zhoršování&lt;br /&gt;
Častá změna interpersonálních vztahů, emoční oploštění&lt;br /&gt;
Porucha chování&lt;br /&gt;
„odbrždění“ – chybí kontrola nad chováním, hyperoralita, utilizační chování (chce používat a zkoušet věci kolem sebe)&lt;br /&gt;
Perseverativní a stereotypní chování&lt;br /&gt;
Poruchy pozornosti&lt;br /&gt;
Poruchy řeči&lt;br /&gt;
Echolálie, perseverace, někdy až mutismus&lt;br /&gt;
Existují 3 hlavní formy – 1 behaviorální forma a 2 řečové:&lt;br /&gt;
Frontotemporální demence – FTD (porucha chování)&lt;br /&gt;
Primární progresivní afázie&lt;br /&gt;
Broccova afázie – rozumí řečenému, ale nedokáže správně mluvit&lt;br /&gt;
Pacient může mít několik let postižené jen Broccovo centrum, pak se to začne šířit na zbytek frontálního laloku&lt;br /&gt;
Sémantická demence&lt;br /&gt;
Wernickeho afázie – nerozumí řeči, ale sám mluví lépe&lt;br /&gt;
Ztrácí znalosti o vnějším světě&lt;br /&gt;
Ztráta sémantických fcí&lt;br /&gt;
Zdroje a literatura:&lt;br /&gt;
Kulišťák, P. (2011). Neuropsychologie (2., aktualiz. a přeprac. vyd.). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
Grawe, K. (2007). Neuropsychoterapie: nové přístupy k terapii na základě poznatků neurovědy (Vyd. 1.). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
Přednášky MUDr. Vyhnálka a Mgr. Nikolaie&lt;br /&gt;
http://www.neuro.lf1.cuni.cz/docs/predatest_kurz/TN_neuropsychologie_2012.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barunkapsychologie</name></author>
		
	</entry>
</feed>