<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Benecpar</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Benecpar"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Benecpar"/>
	<updated>2026-05-17T11:05:11Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Serotonin&amp;diff=88423</id>
		<title>Serotonin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Serotonin&amp;diff=88423"/>
		<updated>2025-10-13T09:27:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Benecpar: /* Serotonin a regulace nálady */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Serotonin''' neboli ''5-Hydroxytryptamin'' (5-HT) je přítomen nejvíce v krevních destičkách a v trávicím ústrojí (zde v enterochromafinních buňkách a myenterickém plexu). Menší množství se nachází v mozku a sítnici. Serotonin patří do stejné kategorie chemických látek jako dopamin a noradrenalin, neboli mezi tzv. monoaminy, biogenní aminy.&amp;lt;ref&amp;gt;Atkinson, R. L. (2003) ''Psychologie''. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání&amp;lt;/ref&amp;gt; V těle se tvoří hydroxylací esenciální aminokyseliny tryptofanu. Větší příjem tryptofanu v potravě, může zvýšit obsah serotoninu v mozku. V epifýze je serotonin přeměňován na melatonin. Neurony obsahující serotonin mají svá těla v tzv. jádrech raphe ([[Jádra raphe|nucleus raphe]]) v [[Mozkový kmen|mozkovém kmeni]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;gagong&amp;quot;&amp;gt;Ganong, W. F. (2005). ''Přehled lékařské fyziologie''. Praha: Galén. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Serotonin-skeletal.png|thumb|210x210px|STRUKTURA SEROTONINU]]&lt;br /&gt;
Po uvolnění ze serotoinergních neuronů je serotonin opět vychytáván a přeměňován na 5-hydroxyindoloctovou kyselinu (5-HIAA). Tato látka je vylučována ven z těla močí. Hladina 5-HIAA v moči je ukazatel metabolismu serotoninu v těle.&amp;lt;ref name=&amp;quot;gagong&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:kodex.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje velké množství popsaných serotoninových receptorů a toto množství se stále zvyšuje. Označují se 5-HT&amp;lt;sub&amp;gt;1-7&amp;lt;/sub&amp;gt;. Zároveň existuje velké množství podtypů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Receptory 5-HT&amp;lt;sub&amp;gt;2A&amp;lt;/sub&amp;gt; (první podtyp druhého receptoru) slouží k zprostředkování kontrakce hladkého svalstva a agregaci krevních destiček. Receptory 5-HT&amp;lt;sub&amp;gt;2C&amp;lt;/sub&amp;gt;, 5-HT&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt; a 5-HT&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt; jsou přítomny v trávicím ústrojí, kde podporují sekreci trávicích šťáv, peristaltické pohyby a zvracení. 5-HT&amp;lt;sub&amp;gt;6&amp;lt;/sub&amp;gt; a 5-HT&amp;lt;sub&amp;gt;7&amp;lt;/sub&amp;gt; jsou v [[Limbický systém|limbickém systému]] v mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;gagong&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Význam serotoninu v těle==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Serotonin a spánek===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V průběhu bdělého stavu serotoinergní neurony produkují vzruchovou aktivitu, ta se zpomaluje při ospalosti. Při [[non-REM spánek|non-REM spánku]] je tato aktivita ještě pomalejší, v průběhu [[REM spánek|REM spánku]] zcela ustává.&amp;lt;ref&amp;gt;Atkinson, R. L. (2003) ''Psychologie''. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Serotonin a regulace nálady===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hraje důležitou úlohu při regulaci [[Nálada|nálady]]. Nízké hladiny serotoninu jsou spojovány s depresivními stavy. Pacienti s [[Deprese|depresí]] mají v mozkomíšním moku sníženou hladinu 5-HIAA (kyselina 5-hydroxyindoloctová), která je hlavním ukazatelem zdravého metabolismu serotoninu. Byla vyvinuta specifická antidepresiva, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, které zamezují neuronům zpětné vychytávání serotoninu. Mezi tato antidepresiva patří ku příkladu Prozac, Zoloft a Paxil.&amp;lt;ref&amp;gt;Marano, H., E. (1999). Depression: Beyond Serotonin. Psychology Today. Retrived from http://www.psychologytoday.com/articles/199903/depression-beyond-serotonin&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Serotonin a přírodní látky ===&lt;br /&gt;
Kromě farmakologických látek existují i přírodní sloučeniny, které mohou nepřímo ovlivňovat hladiny serotoninu v těle. Některé rostliny obsahují izoflavony nebo jiné bioaktivní látky, které podporují přirozenou tvorbu serotoninu prostřednictvím ovlivnění metabolismu tryptofanu. Například rostlina Kudzu (Pueraria lobata), známá z tradiční čínské medicíny, je zkoumána pro své možné účinky na nervovou soustavu a rovnováhu neurotransmiterů, včetně serotoninu.&amp;lt;ref&amp;gt;''Kudzu - podceňovaný hrdina čínské medicíny , Naturway..cz,'' Dostupné z: https://www.naturway.cz/rady-postupy/kudzu-podcenovany-hrdina-cinske-mediciny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně bylo zjištěno, že látky obsažené v kurkumě (Curcuma longa), zejména kurkumin, mohou mít příznivý vliv na náladu, působit antioxidačně a protizánětlivě, a tím nepřímo napomáhat k udržení psychické rovnováhy.&amp;lt;ref&amp;gt;Svatoš, L., Valášková, L., (2021), ''Kurkumin - co už víme a co je nadějné.'' Farmacie v praxi.cz, Dostupné z https://www.farmaciepropraxi.cz/savepdfs/lek/2021/03/16.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Serotonin a halucinogeny===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Halucinogeny typu LSD (diethylamid kyseliny lysergové), MDMA (3,4-methylendioxymethamfetamin, neboli extáze) a další, které jsou rovněž jako serotonin deriváty tryptaminu, vyvolávají zvýšení hladiny serotoninu v mozku. Působí prostřednictvím aktivace receptoru 5-HT&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; v mozku. Na tyto receptory se navazují a zvyšují uvolňování serotoninu až do jeho vyčerpání. Počátečním stavem je euforie, která přechází do poruch koncentrace a deprese, nebo tzv. serotoninového syndromu, jež se projevuje nadměrnou aktivitou svalů a halucinacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;Rosling, C. (2000). Serotonin. University of Bristol. Retrived from http://www.chm.bris.ac.uk/motm/serotonin/home1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:lsd-struktur.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Guyton, A. C., Hall, J., E. (2000). ''Textbook of Medical Physiology''. Philadelphia: W. B. Saunders.&lt;br /&gt;
*Greenier, E., Lukyanova, V., &amp;amp; Reede, L. (2014). ''Serotonin Syndrome: Fentanyl and Selective Serotonin Reuptake Inhibitor Interactions''. AANA Journal, 82(5), 340-345.&lt;br /&gt;
*Blough, B., Landavazo, A., Decker, A., Partilla, J., Baumann, M., &amp;amp; Rothman, R. (2014). ''Interaction of psychoactive tryptamines with biogenic amine transporters and serotonin receptor subtypes''. Psychopharmacology, 231(21), 4135-4144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
serotonin, halucinogeny, deprese, LSD, nálada, spánek, serotoninový syndrom, trávení, peristaltika&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Neurofyziologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Benecpar</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Strava_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=76069</id>
		<title>Strava a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Strava_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=76069"/>
		<updated>2025-09-13T16:28:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Benecpar: /* Buddhismus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;!--[[File:Fast Day.jpg|thumb|upright 1.5||Thomas Rowlandson, Půst]] --&amp;gt;&lt;br /&gt;
Všechna světová náboženství předepisují svým věřícím, co jíst a co nejíst. Vytváří tak určité normy, které se zpravidla časem kodifikují v psaných nařízeních a zákazech. Všechna náboženství vytyčují určitá '''alimentární tabu''', která bývají kodifikována v posvátných textech. Alimentární tabu se většinou týkají konkrétních potravin nebo skupiny potravin v každodenním stravování, nebo určitého zákazu jídla v určitou dobu. Alimentární tabu se mohou vztahovat také na způsob přípravy jídla či nádob, v nichž je pokrm připravovaný a materiálů, z nichž jsou nádoby vyrobeny. Nezkonzumované jídlo pak většina náboženství vnímá jako oběť bohům, předkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hinduismus==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posvátnou knihou [[Hinduismus|hinduismu]] je '''Rigvéda''', v níž nalezneme i pojednání o stravovacích nařízeních. Hinduismus předpokládá [[reinkarnace|reinkarnaci]] a nejvyšším bohem je Brahma, i když v lidových variantách dominují i jiní bohové, např. Višnu. Indická společnost je rozdělena na nepropustné [[kastovní systém|kasty]], jejichž základem je rodina, v rámci níž probíhají [[Náboženství (Etnologie)|náboženské]] obřady. Každá rodina má vlastní svatyně, v hinduismu je tak náboženský obřad individuálním a soukromým aktem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kastovní systém a stravování===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Každá z kast má jiný typ stravování''', v podstatě tu platí pravidlo, že čím vyšší kasta, tím striktnější stravovací předpisy. Další pravidla předepisují i denní dobu, kdy lze konzumovat konkrétní potraviny. Týká se to především luštěnin, obilnin, zeleniny a ovoce. Potrava nejvyšší kasty podléhá v hinduismu nejpřísnějším pravidlům: jsou striktními [[Vegetariánství|vegetariány]], nekonzumují ani vejce a ryby. Podle jejich představ je ten, kdo se čistě živí, sám čistý. Sklenice brahmána se nesmí dotknout rtů, nádoby se nesmí dotknout ani stín jiné. Příslušníci dalších kast se řídí různými jinými pravidly, někteří nesmí jíst vestoje, jiní vleže. Dalším je zapovězeno konzumovat pokrmy pod širým nebem nebo v mokrém oblečení. Víra přikazuje i zakazuje stravování v určitý čas. Některé kasty tak nesmí jíst příliš časně, další zase příliš pozdě. Pro všechny kasty pak platí zákaz konzumace hovězího, drůbežího, oslího i vepřového, avšak nejnižší kasta [[nedotknutelní|nedotknutelných]] jíst maso těchto zvířat může, protože tito jedí, co dostanou nebo najdou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní potravinou''', která tvoří základ jídelníčku hinduistů, je '''rýže'''. Ta je zároveň považována za těžší jídlo, na druhé straně lehkým jídlem jsou ostatní obilniny, luštěniny, ale i cukr a sůl. Ve stravování hinduistů je všeobecně zapovězena konzumace cibule, česneku a řepy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hinduismus a půsty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nedílnou součástí každého náboženství jsou půsty. V hinduismu se jedná o složitý komplex, který variuje. Frekvence souvisí s ročním obdobím i s konkrétní kastou, do níž jedinec náleží. Nejčastěji se drží půst 1. den v měsíci, 11. den lunárního měsíce a každý 1. den v týdnu (na počest jednoho z bohů). Zajímavostí je, že za vykonání půstu je považována i pomoc druhému člověku. Postící se člověk se zříká rýže, tedy jindy hlavní složky stravy. Může ale v rámci méně přísného půstu jíst hrách, moučné placky, banány, kokosy nebo ořechy. Půsty však mají i zdravotní charakter. Hinduisté tak mnohdy drží i individuální půsty, při nichž se např. stravují pouze rýží uvařenou v mléce, která je považována za posvátný pokrm. &lt;br /&gt;
		&lt;br /&gt;
===Strava a posvátno===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posvátný pokrm si vyžaduje i '''správný postup při přípravě''' a specifické nádoby při jeho vaření. Pří přípravě posvátné stravy nesmí být použita hliněná nádoba, naopak se preferuje nádoba mosazná. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
18 náboženských svátků v hinduismu je samozřejmě také spjato s konkrétními pokrmy, slaví se hostinou, avšak jde spíše o kvantitu než o kvalitu. Pokrmy tak jsou více solené, kořeněné, všeho si hinduisté ve sváteční čas dopřávají více. Nutno podotknout, že tato tendence je patrná obecně v lidovém prostředí, sváteční jídlo je spíše otázkou kvantity, jde tedy o nasycení, které není vždy naprosto běžné. Pouze vyšší vrstvy si většinou dopřávaly ve sváteční čas specifické pokrmy, drahé koření a dovozové potraviny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro hinduismus stejně jako pro mnohá jiná náboženství mají '''některá jídla magickou moc''', rýže znamená plodnost, stejné účinky jsou připisovány i banánu. Sůl má zajišťovat šťastný a dobrý život, ořech pohostinnost a mango je považováno za nositele posvátna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Buddhismus==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Buddhismus]] se vyvinul v 6. století z hinduismu, z něhož převzal i víru v reinkarnaci - všichni, kdo v převtělování věří, jsou '''vegetariány''', protože člověk se může převtělit i do zvířete. Dalším pilířem je v buddhismu nirvána, cíl všech buddhistů. Buddhismus se dělí na dva základní směry, na velký a malý búz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Víra zakazuje působení bolesti živým tvorům, braní si, co mi není dáno, lhaní, užívání alkoholu a sexuální nemorálnost. Pro mnichy platí ještě asketičtější předpisy - nesmí pít žádný alkohol, konzumovat maso, nesmí si zdobit tělo. Jediným jejich majetkem je oranžové oblečení, břitva, jehla, sítko, a miska. Vše co potřebují, si musí vyžebrat. Tento požadavek však může zároveň relativizovat striktní vegetariánství. Mnich nesmí spát na měkké posteli.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strava běžných lidí je velice '''podobná stravě hinduistů''', jejím základem je rýže, dále převládá zelenina, obilniny či luštěniny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tibetském buddhismu se duchovní význam stravy propojuje i s širšími náboženskými tradicemi. Pohřební rituály &amp;lt;ref&amp;gt;Tibetské pohřební tradice a rituály, Krematorium.cz, Dostupné z https://www.krematorium.cz/clanky/zajimavosti/tibetske-pohrebni-tradice-a-ritualy-44/&amp;lt;/ref&amp;gt; ukazují, že tělo je dočasné a jeho nakládání po smrti je projevem úcty, podobně jako střídmost a úcta při jídle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Judaismus==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem [[Judaismus|židovského]] náboženství je Tóra. Na rozdíl od jiných náboženství je výrazem národní identity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Košer - alimentární příkazy v judaismu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I zde jsou velmi propracovaná '''alimentární tabu''', která '''se odvíjí od Starého zákona'''. Vedle zákazu jednotlivých potravin, je zde kladen důraz na správný postup při přípravě ('''košer''').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze základů stravování Židů je '''konzumace vykrváceného masa''' a navíc pouze některých zvířat, ostatní jsou považována za nečistá. Lze jíst maso přežvýkavých sudokopytníků. Naopak zcela zakázaná je konzumace vepřového, koňského, oslího, zaječího a králičího masa. Jíst ryby je povoleno, ale jako ryby jsou klasifikovány jen ty, které se rozmnožují mimoděložně, ostatní jsou zapovězeny - např. jeseter. Požadavek vykrvácení masa je spojen s tabuizací krve. Zvíře tak může být zabito pouze určitým způsobem a určitým člověkem, musí dokonale vykrvácet.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jídelníček Židů a dělení stravy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V židovském jídelníčku dále dominuje '''ovoce, zelenina a obiloviny'''. Typické jsou nekynuté chlebové placky- '''macesy''', jejichž příprava též podléhá striktním předpisům, stejně jako příprava vína. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro židovskou kuchyni je dále typické dělení na '''mléčné a masité potraviny'''. Týká se to jak nádob na vaření, tak dřezů na mytí těchto nádob a míst na ukládání potravin (dnes musí mít oddělené lednice na masité a na mléčné potraviny), navzájem totiž nesmí přijít do kontaktu. Zároveň se toto dělení dodržuje i při samotné konzumaci pokrmů. Po mléčných lze jíst maso hned, pouze si musí vypláchnout ústa nebo zajíst mléčné jídlo chlebem. Mléčné pokrmy se pak po masitých mohou konzumovat až s čtyřhodinovou prodlevou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Křesťanství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I v [[Křesťanství|křesťanství]] existují '''jídelní předpisy''', avšak '''týkají se především půstů'''. V obecném měřítku lze za nejpřísnější považovat pravoslaví, jehož věřící dodržují více půstů, které jsou navíc striktnější. Naopak nejmírnější jsou protestanté, kteří k půstům nejsou nuceni, mohou se jich účastnit pouze dobrovolně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Křesťanství a půsty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době půstu se '''zakazuje konzumace masa''', ale člověk by si měl odříkat i další potraviny, které představují určitý luxus - sladké, alkohol a podobně. Avšak v tradiční společnosti se v týdnu běžně maso nekonzumovalo, pouze o svátcích a nedělích. Jen v bohatších domácnostech si ho dopřávali častěji. Navíc máme doklady, že za maso bylo považováno především vepřové, proto se v době postní mnohdy povolovala konzumace drůbežího masa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro [[Katolictví|katolictví]] je nejdůležitějším [[Postní období před Velikonocemi|předvelikonoční půst]], další větší je v době adventní. Po velice dlouhou dobu se pak udržel zvyk postit se i každý pátek. Přetrval i hluboko do 20. století, dokonce i závodní jídelny tuto zvyklost udržovaly, později se však z ideologických důvodů (snaha vymýtit náboženství) bezmasý pátek přenesl na čtvrtek. [[Pravoslaví]] pak zachovává půstů více, dva velké a jeden letní. Letní se nazývá apoštolský nebo petrský, je odvislý od Velikonoc. V době postní je přísně zapovězena konzumace alkoholu, vajec, ryb a masa. Nejpřísnějším je půst na '''Velký pátek''' a na '''Štědrý den''', kdy je doporučen absolutní půst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Islám==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Islám]] vznikl v 7. století n. l. Posvátnou knihou islámu je Korán, který má dvě základní verze - šíitskou a sunitskou. V oblasti stravovacích nařízení a zákazů se v mnohém '''opírá o judaismus a křesťanství'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Halal - alimentární příkazy v islámu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro muslimy platí stejně jako pro židovské věřící, že smějí konzumovat pouze '''zcela vykrvácené maso''' zvířat zabitých určitým způsobem. Prase je stejně tak považováno za nečisté zvíře, proto se nesmí jíst ani jeho maso. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Islám a půsty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním půstem muslimů je během '''Ramadánu''', který připadá na 9. měsíc v roce. Přes den je půst neobyčejně přísný, až do západu Slunce se nesmí nic jíst, pít ani kouřit. Z tohoto půstu jsou vyňaty těhotné a kojící ženy a nemocní, ale jsou nuceni to později vynahradit. V islámu existují i individuální půsty, trvající zpravidla jeden až dva dny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroj===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠTĚPÁNOVÁ, Irena. ''Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu''. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Antropology of Food and Habits'', Paris 1975&lt;br /&gt;
*''Food in Perspective'', Edinburg 1981&lt;br /&gt;
*''European Food History'', New York 1992&lt;br /&gt;
*Beranová M., ''Chléb a sýr u českých Slovanů''. Archeologické rozhledy 1990, r.42, s. 398-401&lt;br /&gt;
*Beranová M., ''Jídlo a pití za Rudolfa II''., Praha 1997&lt;br /&gt;
*Douglas M., ''Complexité culturelle: cuisin et société.'' Paris, Sociétés, 1988, č. 19&lt;br /&gt;
*Stoličná R., ''Jedlá a nápoje našich predkov'', Bratislava 1991&lt;br /&gt;
*Štěpánová, Irena. ''Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu''. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012&lt;br /&gt;
*Úlehlová-Tilschová M., ''Česká strava lidová'', Praha 2011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Etnologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Benecpar</name></author>
		
	</entry>
</feed>