<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Dana.Kubatova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Dana.Kubatova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Dana.Kubatova"/>
	<updated>2026-04-22T02:09:16Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel_a_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99_v_knihovn%C4%9B&amp;diff=29643</id>
		<title>Uživatel a čtenář v knihovně</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel_a_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99_v_knihovn%C4%9B&amp;diff=29643"/>
		<updated>2016-01-18T01:55:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: Založena nová stránka s textem „'''Uživatel knihovny''' – využívá služeb knihovny a nemusí v ní být zaregistrovaný.&amp;lt;br /&amp;gt; '''Čtenář''' 	-  uživatel knihovny, který je zare…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Uživatel knihovny''' – využívá služeb knihovny a nemusí v ní být zaregistrovaný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Čtenář''' 	-  uživatel knihovny, který je zaregistrován a využívá služby knihovny a jednou za rok si musí 	něco půjčit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Návštěvník''' - jde pouze kolem knihovny, přichází do knihovny za jiným účel, jde např. na výstavu. Je potencionálním uživatelem knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Zákazník''' - platí za služby knihovny (reprografické či rešeršní služby). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Informační služby :: Knihovnictví :: MaturitniOtazky.cz: Informační služby :: Knihovnictví :: MaturitniOtazky.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-18]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/knihovnictvi/informacni-sluzby&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtenář je ten, kdo deklaruje, že čte (knihy) ten, jehož mediální dovednost je směřovaná ke čtení; duševní uživatel knih (a jiných písemných zdrojů). &amp;lt;ref&amp;gt;TRÁVNÍČEK, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Čteme?: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Brno: Host, 2008, 207 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schopný čtenář není ten, kdo slupne, co mu přijde pod ruku, ale člověk, který umí nacházet různé čtenářské strategie. Včetně ledabylého pročítání.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2016-1-18]. Dostupné z: http://m.rozhlas.cz/radiowave/kultura/_zprava/opakovane-cteni-nejjednodussi-stroj-casu-i-zpusob-zivotniho-bilancovani—1523612&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatel, čtenář a knihovní řád == &lt;br /&gt;
Především s knihovním řádem se musí seznámit každý čtenář a měl by být trvale přístupný všem čtenářům na dostupném místě (webová stránka knihovny, v tištěné podobě v knihovně, případně výtah z knihovního řádu).&lt;br /&gt;
Jedná se o stěžejní dokument typu vnitřní normy, který stanoví zásady a podmínky pro poskytování služeb. Zároveň je vyjádřením platných podmínek a pravidel pro uživatele služeb, tj. smluvních podmínek mezi knihovnou a uživatelem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Registrace uživatele ===&lt;br /&gt;
	- podmínky pro registraci uživatele jsou stanoveny v [[Knihovní řád|Knihovním řádu]] každé [[Veřejná knihovna|knihovny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- tyto podmínky si knihovny stanovují samy a tak se v jednotlivých knihovnách mohou nepatrně lišit.&lt;br /&gt;
# Uživatelem knihovny se může stát každá fyzická a právnická osoba vydáním průkazu uživatele (Čtenářského průkazu) na základě vyplněné a podepsané přihlášky ověřené knihovníkem podle osobních dokladů uživatele.&lt;br /&gt;
# Děti do 15 let se stanou uživatelem na základě písemného souhlasu zákonného zástupce. &lt;br /&gt;
# Čtenářský průkaz je doklad čtenáře pro styk s knihovnou. Vystavuje se na 12 kalendářních měsíců a jeho platnost je třeba obnovovat. Čtenářský průkaz je nepřenosný a čtenář ručí za každé jeho zneužití. Případnou ztrátu průkazu je čtenář povinen ohlásit. Při ztrátě průkazu čtenář zaplatí stanovený manipulační poplatek za vystavení nového čtenářského průkazu.&lt;br /&gt;
# Čtenář je povinen hlásit změnu jména, bydliště.&lt;br /&gt;
# Knihovna vyžaduje k registraci následující osobní údaje: jméno, příjmení, bydliště, datum narození a občanský průkaz.&lt;br /&gt;
# Knihovna je oprávněna zpracovávat osobní údaje uživatelů na základě registrace na Úřadu pro ochranu osobních údajů, Havelkova 22, 130 00 Praha 3.&lt;br /&gt;
# Osobní údaje uživatelů bude knihovna zpracovávat podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, k čemuž zřizovatel schválí Směrnici o ochraně osobních údajů v knihovně, která je přílohou tohoto KŘ.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní povinnosti a práva uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
# Uživatelé knihovny jsou povinni řídit se KŘ a dodržovat pokyny knihovníka. Musí se podrobit stanoveným opatřením, která jsou potřebná pro udržení pořádku a ochranu majetku. Jsou povinni zachovat v prostorách knihovny klid, pořádek a čistotu.&lt;br /&gt;
# Jestliže uživatel nedodržuje tato opatření, může být dočasně nebo trvale zbaven práva používat služeb knihovny. Tím není zbaven odpovědnosti za způsobenou škodu a povinnosti nahradit ji podle platných předpisů.&lt;br /&gt;
# Připomínky, podněty a návrhy k práci knihovny je možné podávat písemně nebo ústně knihovníkovi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Práva a povinnosti uživatelů pro půjčování mimo knihovnu ===&lt;br /&gt;
# Pro [[Výpůjční služby|půjčování knihovních fondů]] platí ustanovení občanského zákoníku o půjčování.&lt;br /&gt;
# Mimo knihovnu může mít uživatel vypůjčeno zpravidla nejvýše .... dokumentů.	&lt;br /&gt;
# Uživatel nesmí vypůjčený dokument půjčovat dalším osobám. Ručí za něj po celou dobu výpůjčky.&lt;br /&gt;
# Uživatel ručí za vypůjčený dokument do té doby, dokud má knihovna o výpůjčce záznam.&lt;br /&gt;
# Jestliže uživatel nevrátí půjčený dokument ve stanovené lhůtě, účtuje knihovna uživateli poplatek z prodlení.&lt;br /&gt;
# Jestliže uživatel ani po upomenutí vypůjčený dokument nevrátí, bude se vrácení vymáhat právní cestou. Při vymáhání půjčeného dokumentu právní cestou účtuje knihovna manipulační poplatek jako náhradu za náklady spojené s přípravou tohoto vymáhání i náklady právního zastoupení.&lt;br /&gt;
# Do vypořádání pohledávky má knihovna právo pozastavit uživateli poskytování všech služeb.&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. &amp;lt;i&amp;gt;Příručka pro knihovníky veřejných knihoven&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013, 59 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kategorizace uživatelů a diferenciace služeb == &lt;br /&gt;
hlavním cílem diferenciace je účelnější, rychlejší a kvalitnější poskytování služeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rovnost uživatelů''' - při poskytování služeb musíme brát ohled na rovnost uživatelů&lt;br /&gt;
-	musíme zabezpečit právo každého člověka na informace bez ohledu na jeho vzdělání, věk, zdravotní stav, národnost, pohlaví, náboženství, politická a sexuální orientace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kategorizace uživatelů''' - kategorizace uživatelů nám pomáhá poskytovat informace co nejadresněji&lt;br /&gt;
* neznamená zvýhodňování jedné skupiny nad druhou&lt;br /&gt;
* v tvorbě kategorií má každá knihovna volnost – nejsou žádná pravidla, jak má vypadat&lt;br /&gt;
* ve veřejných knihovnách jsou kategorie obvykle stanoveny podle věku, dosaženého stupně vzdělání, profese nebo zájmů, jazykových znalostí&lt;br /&gt;
* v odborných knihovnách podle funkce na pracovišti nebo podle oboru bádání&lt;br /&gt;
* kategorizace je vždy jenom přibližná a je velice důležité propojenost mezi kategoriemi&lt;br /&gt;
* kategorie se nikdy nesmí dostat do rozporu s právem na informace&lt;br /&gt;
* profilace uživatelů a individuální přístup&lt;br /&gt;
* skupinová = podobné zájmy&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dětský uživatel ===&lt;br /&gt;
Vztah ke knize a k četbě se utváří od mládí. Je proto nezbytné věnovat maximální péči výchově dětského čtenáře, protože v něm musíme spatřovat budoucího čtenáře dospělého. Jaký poměr a vztah ke knížce se u dítěte vytvoří, takový bude s největší pravděpodobností jeho vztah k literatuře v dospělosti. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Chceme-li naučit dospělé čtenáře užívat rozmanitých pramenů informací, musíme začít již u čtenáře dětského nebo dospívajícího. Jedná se zejména o pěstování základních návyků práce s knihou či jiným textem v souladu s věkovými zvláštnostmi dětí a jejich individuální intelektovou vyzrálostí, protože děti, patřící do stejné věkové kategorie, mohou být značně rozdílné. Tyto interindividuální rozdíly je nutno respektovat, abychom mladého čtenáře nepodcenili, ale také nepřecenili. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpravidla na počátku školní docházky děti začínají navštěvovat knihovnu. Při zápisu do knihovny by si měl knihovník pohovorem s dítětem zjistit, zda už umí číst a jak. Správně volená četba může výchovně velmi dobře zapůsobit. Kromě říkanek, básniček a pohádek se dítě začíná zajímat o příběhy jiných dětí, o tematiku ze školního prostředí, které je pro ně nové a tím i přitažlivé.&lt;br /&gt;
=== Dospělý uživatel ===&lt;br /&gt;
Četba u dospělého člověka má úlohu poznávací, zábavnou, estetickou, rekreační, komunikační apod. Lze pozorovat, že tatáž kniha působí na různé čtenáře různě a vztah ke knize a k četbě vůbec je rozdílný jak podle výše a úrovně vzdělání, tak podle profese, podle sociálního zařazení jedince, podle jeho osobnostních rysů a životních zkušeností. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V období dospělosti je čtenářský zájem výrazným ukazatelem některých rysů osobnosti. Projevuje se buď jako výrazná mimopracovní aktivita, náplň volného času, relaxační činitel nebo jako prostředek dalšího vzdělávání.&lt;br /&gt;
=== Senioři ===&lt;br /&gt;
Některé veřejné knihovny zavádějí pro čtenáře vyšších věkových kategorií následující služby: &lt;br /&gt;
*Výběrové regály s často požadovanou literaturou – česká a světová klasika, životopisy, cestopisy, literatura pro kutily, literatura z oblasti zdravotnické osvěty. Výčet žánrů sice nespecifikuje tyto čtenáře, ale při výběru knih je možno přihlédnout k různým vydáním téhož titulu a vyčlenit publikace s větším typem písma. &lt;br /&gt;
*Donášková služba knih do domácnosti. &lt;br /&gt;
*Spolupráce s domovy důchodců a s domy pečovatelské služby se může promítnout do pomoci při zřizování knihoven, při zapracování dobrovolných knihovníků, při poskytování metodické pomoci, při zajišťování pravidelné výměny souborů literatury apod. &lt;br /&gt;
*Spolupráce s kluby důchodců je zpravidla zaměřena na pořádání knižních výstavek, půjčování časopisů, putovních souborů knih, pořádání besed, předčítání, diskusních večerů aj. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na staré čtenáře velice příznivě působí, když knihovník zná jejich zájmy a připraví jim výběr literatury. Zejména v menších knihovnách bývají vztahy mezi knihovníky a čtenáři přátelské a čtenářům mnohdy pobyt v knihovně nahrazuje jiné formy společenské komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Handicapovaný uživatel ===&lt;br /&gt;
Běžnou činností knihovny pro nemocné (četby vůbec) rozumíme rozptýlení pacienta prostřednictvím četby (novin, časopisů, knih), alespoň částečné uspokojování kulturních potřeb, pomoc při využívání volného času (je lépe mluvit o čtení a číst, než stále probírat choroby a příliš se pozorovat).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Volba knihy musí odpovídat schopnostem čtenáře a povaze jeho choroby. Nesprávně zvolená kniha by mohla zdravotní stav nemocného i zhoršit – navodit depresivní nálady, nadměrné vzrušení, které může mít i záporné účinky – stoupne krevní tlak, teplota apod. Je třeba dbát duševního stavu a nálady nemocného, aby obsah knihy přispěl k dobré duševní pohodě, navodil pocit reálné vyhlídky na vyléčení, překonání momentálního chorobného stavu, povzbudil pacienta a dodal mu chuť k životu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Proto musí být knihovník, či jiná osoba, která o nemocného pečuje, informován o povaze choroby, o tělesném a duševním stavu pacienta, aby doporučená četba měla pozitivní účinky. &lt;br /&gt;
Knihovny by měly pamatovat na tělesně postižené čtenáře a usnadnit jim přístup k literatuře. V nově budovaných nebo rekonstruovaných knihovnách by měl být – a většinou už je – bezbariérový přístup pro vozíčkáře (výtah, širší dveře, chodby bez schodů nebo s nájezdovými pásy apod.) i pro lidi pohybující se o berlích. U nás zatím jen výjimečně (spíš v malých městech a na venkově) existuje donášková služba imobilním čtenářům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro slabozraké a nevidomé lidi u nás zabezpečuje od roku 1923 knihovnické služby Slepecká knihovna a tiskárna v Praze.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard, Martin SOUČEK a Anna STÖCKLOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Informační studia a knihovnictví v elektronických textech&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2001, 1 CD-ROM.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poskytování služeb uživatelům knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podle času – snažíme se někomu vyhovět rychleji &lt;br /&gt;
*podle rozsahu – nemusíme všem poskytovat všechny služby &lt;br /&gt;
*podle rozsahu informací&lt;br /&gt;
*zpřístupnění fondu – ne všem uživatelům se musí zpřístupnit každý fond (např. historický) &lt;br /&gt;
*přednostní vyřízení požadavku &lt;br /&gt;
*z hlediska ceny – studenti, děti, senioři – slevy&lt;br /&gt;
===Informační služby ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- jedná se o cílevědomé a organizované zpřístupňovaní informací a informačních pramenů uživatelům&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- [[informační služby]] jsou služby zprostředkovatelské = zprostředkováváme informace uživateli.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Informační potřeby === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační potřeba|'''informační potřeba''']] = vychází ze zapojení do nějakého procesu a já ty informace objektivně potřebuji, je objektivně daná, každá profese má své specifické potřeby&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* a) osobní - praktické informace, které nám pomáhají řešit každodenní problémy. Informace, které se vztahují k rodině, výchově, bydlení, pojištění, nákupům, vaření, o využití volného času. Informace, které potřebujeme při živelných pohromách, v životních krizích. Informační pracovníci fungují v roli zprostředkovatele&lt;br /&gt;
* b) profesní - informace, které potřebujeme pro výkon povolání. Každá profese má své specifické potřeby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''informační zájem''' = baví mě to, proto to chci zjistit, není to nutně spojené s profesí uživatele&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''informační požadavek''' = je vyjádření potřeby nebo zájmu, měl by se přesně shodovat s potřebou nebo zájmem&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Akce pro uživatele knihoven''' - jedná se o akce, které knihovny pořádají převážně pro dětské čtenáře a uživatele&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:-      Noc s Andersenem&lt;br /&gt;
:-	Celé Česko čte dětem&lt;br /&gt;
:-	Kamarádka knihovna&lt;br /&gt;
:-	Kde končí svět&lt;br /&gt;
:-	Březen – měsíc čtenářů&lt;br /&gt;
:-	Týden knihoven&lt;br /&gt;
:-	Den pro dětskou knihu &amp;lt;ref&amp;gt;Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-1-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svaz_knihovníků_a_informačních_pracovníků_České_republiky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatelé a třetí informační exploze: ==&lt;br /&gt;
Třetí informační exploze má obrovský dopad na celou společnost, kterou mění na společnost informační, a právě tak i na činnost knihoven. Ty ovlivňuje neskonale více, než tomu bylo v případě objevu knihtisku, tedy druhé informační exploze.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IT přinesly knihovnám velmi důležitou schopnost: ukládat gigantické množství dat na velmi malém prostoru. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prognostici se v souvislosti s nástupem informačních technologií předháněli v zasvěcených úvahách o zániku knihoven, který věštili na konec druhého tisíciletí. Místo toho nastal spíše boom výstavby nových knihoven, na němž se podílely i IT, protože zatraktivnily služby pro uživatele a umožnily přidat další. Zvýšily tak zájem čtenářů i prestiž knihoven. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznikem osobních počítačů se knihovny otevřely informačním technologiím naplno a počítače začaly knihovny a jejich tradiční činnosti výrazně a rychle proměňovat. V knihovnách je patrné nové pojetí čtenářských prostor nabízející různá uspořádání pracovních míst - vedle sebe, proti sobě, u velkých stolů, u malých stolů pro jednu či dvě osoby, mezi regály, u oken s vyhlídkou, na terase, v zahradě atd. Čtenář si má vybrat pro sebe to nejvhodnější místo ke studiu či relaxaci a v knihovně pobýt.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prostory se zaplňují počítači a dalšími přístroji, jako jsou kopírky, tiskárny, snímače kódů a skenery. Rekonstrukce knihoven vytvářejí stále příznivější podmínky pro čtenáře. Uživatelé své chování vůči knihovně mění. Použitím vzdáleného přístupu ji sice využívají, ale stále častěji z domova. Počet virtuálních návštěv knihovny takovými klienty stoupá a současně klesá počet jejich fyzických návštěv v knihovně.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Časopis Čtenář - REPETITIO EST MATER STUDIORUM: Vývoj architektury knihoven v závislosti na třech informačních explozích - 3 - 2009, roč. 61 - 06/2009&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-18]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/06-2009/repetitio-est-mater-studiorum-vyvoj-architektury-knihoven-v-zavislosti-na-trech-informacnich-explozich-3-59-421.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013, 59 s. ISBN 978-80-7051-199-2.&lt;br /&gt;
* Informační služby :: Knihovnictví :: MaturitniOtazky.cz. [online]. [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/knihovnictvi/informacni-sluzby&lt;br /&gt;
* PAPÍK, Richard, Martin SOUČEK a Anna STÖCKLOVÁ. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, c2001, 1 CD-ROM.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme?: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize : (2007). Vyd. 1. Brno: Host, 2008, 207 s. ISBN 978-80-7294-270-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační potřeba]]&lt;br /&gt;
* [[Informační služby]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovní řád]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Výpůjční služby]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
čtenář, uživatel, registrace čtenáře, knihovní řád, služby knihoven, informační potřeba, informační zájem, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=17227</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=17227"/>
		<updated>2015-02-16T00:23:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* Scientometrické indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt; [online].2008 [cit. 2015-01-18] s.2 Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[Thomson Reuters (WOS)|ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické indikátory ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]], [[impakt faktor]], [[H-index]], [[Eigenfactor]] atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační index autora ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''citační indexy''' - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační ohlas''' (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.&lt;br /&gt;
* Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.&lt;br /&gt;
* Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:** databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj),&lt;br /&gt;
:** databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,&lt;br /&gt;
:** '''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.&amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online].[cit. 2015-01-18] Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Eigenfactor]] ===&lt;br /&gt;
Jednu z nových metod určených k hodnocení vědy nabízí portál Eigenfactor.org s&lt;br /&gt;
podtitulem „Ranking and Mapping Scientific Knowledge“. Pro hodnocení portál používá&lt;br /&gt;
dva indikátory '''''Eigenfactor Score''''' a '''''Article Influence'''''. &lt;br /&gt;
* '''Eigenfactor Score''' vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu. Podle definice a matematického modelu sítě dokumentu navzájem propojené citacemi, ve kterém se vědec pohybuje, je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem. Také proto se toto skóre zvětšuje s velikostí časopisu, je přímo závislé na poctu článku, vetší časopisy mají také vetší Eigenfactor Score. Skóre je uvedeno jako percentil, tj. součet skóre všech časopisu je roven 100. V r. 2006 mel nejvyšší Eigenfactor Score časopis Nature, a to 2.138; v první tisícovce časopisu skóre neklesá pod 0.01.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Druhý indikátor, '''Article Influence''', je určen k odhadnutí důležitosti časopisu nehledá na jeho velikost (počet publikovaných článku). Article Influence vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování. Pokud je jeho hodnota u časopisu např. 20, znamená to, že průměrný článek v tomto časopise je dvacetkrát vlivnější než průměrný článek v celé kolekci dat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento indikátor je srovnatelný s impakt faktorem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* [[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Informetrie]]&lt;br /&gt;
* [[Webometrie]]&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, Eigenfactor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=17226</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=17226"/>
		<updated>2015-02-16T00:20:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt; [online].2008 [cit. 2015-01-18] s.2 Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[Thomson Reuters (WOS)|ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické indikátory ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]], [[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační index autora ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''citační indexy''' - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační ohlas''' (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.&lt;br /&gt;
* Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.&lt;br /&gt;
* Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:** databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj),&lt;br /&gt;
:** databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,&lt;br /&gt;
:** '''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.&amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online].[cit. 2015-01-18] Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Eigenfactor]] ===&lt;br /&gt;
Jednu z nových metod určených k hodnocení vědy nabízí portál Eigenfactor.org s&lt;br /&gt;
podtitulem „Ranking and Mapping Scientific Knowledge“. Pro hodnocení portál používá&lt;br /&gt;
dva indikátory '''''Eigenfactor Score''''' a '''''Article Influence'''''. &lt;br /&gt;
* '''Eigenfactor Score''' vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu. Podle definice a matematického modelu sítě dokumentu navzájem propojené citacemi, ve kterém se vědec pohybuje, je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem. Také proto se toto skóre zvětšuje s velikostí časopisu, je přímo závislé na poctu článku, vetší časopisy mají také vetší Eigenfactor Score. Skóre je uvedeno jako percentil, tj. součet skóre všech časopisu je roven 100. V r. 2006 mel nejvyšší Eigenfactor Score časopis Nature, a to 2.138; v první tisícovce časopisu skóre neklesá pod 0.01.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Druhý indikátor, '''Article Influence''', je určen k odhadnutí důležitosti časopisu nehledá na jeho velikost (počet publikovaných článku). Article Influence vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování. Pokud je jeho hodnota u časopisu např. 20, znamená to, že průměrný článek v tomto časopise je dvacetkrát vlivnější než průměrný článek v celé kolekci dat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento indikátor je srovnatelný s impakt faktorem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* [[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Informetrie]]&lt;br /&gt;
* [[Webometrie]]&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, Eigenfactor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=17225</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=17225"/>
		<updated>2015-02-15T23:35:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* Scientometrické ukazatele */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt; [online].2008 [cit. 2015-01-18] s.2 Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[Thomson Reuters (WOS)|ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické indikátory ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]], [[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.&lt;br /&gt;
* Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.&lt;br /&gt;
* Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:** databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj),&lt;br /&gt;
:** databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,&lt;br /&gt;
:** '''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online].[cit. 2015-01-18] Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity. Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* [[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[Informetrie]]&lt;br /&gt;
* [[Webometrie]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informace&amp;diff=17224</id>
		<title>Informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informace&amp;diff=17224"/>
		<updated>2015-02-15T23:33:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informace''' - (z lat. ''in-formatio'', utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Informace. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18].. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/informace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Etymologicky pojem informace pochází z latinského podstatného jména ''„informatio“'',&lt;br /&gt;
které bylo odvozeno ze slovesa ''„informare“'' – informovat. Tento termín se začal používat&lt;br /&gt;
ve středověké filozofii ve smyslu „dát formu myšlence“, zformulovat myšlenku. Je tedy&lt;br /&gt;
zřejmé, že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do&lt;br /&gt;
komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt; SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online].[cit. 2015-01-18]. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V informační vědě a knihovnictví''' se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro [[informační věda|informační vědu]] je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí. &amp;lt;br /&amp;gt;(např. '''N. Wiener''' definuje informaci jako ''&amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;'').&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V exaktní vědě''' se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V ekonomické vědě''' se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V oblasti výpočetní techniky''' se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit. &amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006,[cit. 2015-01-18]. 161 s. ISBN 80-7080-599-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace je jev a proces, který vzniká nezávisle na nás a který zachycujeme vědomě i nevědomě. Informace nemá hodnotu, je hodnotově neutrální. Hodnotu jí přisuzuje teprve člověk v procesu poznání.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, [cit. 2015-01-18]. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tři přístupy k pojmu informace ===&lt;br /&gt;
[[M. Buckland]] vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:&lt;br /&gt;
:'''Informace jako znalost''' - je objektem informace jako procesu. Jde o entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra... nelze se jich dotknout).&lt;br /&gt;
:'''Informace jako dokument''' - hmatatelná entita, dokument. Jde o fixovanou informaci, informaci v určité materiální reprezentaci.&lt;br /&gt;
:'''Informace jako proces''' - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pojem informace úzce souvisí s příbuznými pojmy '''data''' a '''znalost'''. &lt;br /&gt;
* '''Data''' - jsou v této souvislosti chápány jenom jako řetězce znaku, které představují formalizované vyjádření (zatím potenciální) informace, připravené pro přijetí lidmi nebo ke strojovému zpracování. Data je zapotřebí zpracovat, komunikovat a vnímat, pak se teprve stávají informací. &lt;br /&gt;
* '''Znalost''' - další úrovní je pak znalost (či poznatek), která předpokládá zařazení, uchování a interpretaci informace v rámci hierarchicky uspořádaných znalostních struktur, ať už v hlavě příjemce, nebo v rámci [[Informační systém|informačního systému]]. Znalost je tedy to, co bylo uvedeno do souvislostí, co jedinec ví poté, co informace interpretoval v určitém kontextu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výklad pojmu informace ===&lt;br /&gt;
Ve starší odborné literatuře můžeme najít snahu o uchopení pojmu informace rozdělením vnitřního obsahu pojmu do několika kategorií. (Niedhardt P.: Einführung in die Informationstheorie. Verlag Technik Berlin, Berliner Union Stuttgart 1957)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Informace sémantická''' se zabývá pouze sémantickým významem slov.&lt;br /&gt;
* '''Informace pragmatická''' zohledňuje pouze přírůstek znalostí. Již známé není informací v tomto slova smyslu. Škola je zdrojem takovýchto informací.&lt;br /&gt;
* '''Informace idealizovaná''' je dána individuálním hodnocením příjemce a je závislá na jeho předchozím vzdělání a zkušenostech, ale i na jeho okamžitém emocionálním stavu. Např. co se mi ráno líbilo, už nemusí platit odpoledne.&lt;br /&gt;
* '''Informace inženýrská''', definovaná [[Claude Shannon|C. E. Shannonem]] jako &amp;quot;snížení neurčitosti systému&amp;quot; a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. [[Bit]] je pouze jednotka informace, jako je metr nebo coul jednotkou vzdálenosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Přenos informace ===&lt;br /&gt;
Základním modelem pro přenos informace je soustava: vysílač (kodér) – kanál – přijímač (dekodér). Roku 1948 publikoval Claude Shannon, průkopnickou publikaci ''A Mathematical Theory of Communication'', v níž se soustřeďuje na přenos zpráv, kódovaných v nějaké abecedě o konečném nebo spočetném množství znaků. Tak se stal jedním ze zakladatelů teorie informace.&lt;br /&gt;
=== Měření informace ===&lt;br /&gt;
Množství informace na hmotném nosiči lze dokonce měřit. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovnictví se užívá měření na stránky, novináři počítají slova nebo znaky a v počítači se informace měří na bajty nebo bity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeden [[Bit]], odpovídá jednomu rozlišení typu „ano - ne“, nese informaci, ze které se dozvíme, který stav nastal ze dvou stavů stejně pravděpodobných (např. házení mincí). Je to základní [[jednotka informace]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Byte – jednotky informace|Byte]] (též bajt) je skupina zpravidla osmi bitů, tím pádem může nabývat 256 různých hodnot a zhruba tak odpovídá jednomu znaku abecedy evropského jazyka (asijské symboly bývají obvykle kódovány užitím 2 až 4 bajty). Je to ovšem množství informace pouze v technickém smyslu slova: stránka textu může mít 1800 bytů, to ale neříká nic o tom, co je v nich zaznamenáno. Pro stanovení informační hodnoty souboru dat lze použít entropii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vědecké informace ===&lt;br /&gt;
V rámci vědy a výzkumu je velmi důležitý způsob výměny vědeckých informací, protože ten předurčuje a determinuje schopnost vědy rozvíjet se na základě vzájemné spolupráce a sdílení poznatků. Forma této komunikace je ustálena na standardní procesy.  Jejich nejběžnější podobou je článek v odborném časopise. Mezi další běžné výsledky vědy a výzkumu patří konferenční příspěvek (v konferenčním sborníku), review (shrnutí nějakého tématu v přehledovém článku), nebo postery (velkoplošné panely používané na konferencích k popisu problematiky a diskuzi nad příslušným tématem). Na analýze vědeckých výstupů je založena scientometrie, obor který zkoumá vědeckou komunikaci a pokouší se je její kvantitativní měření a evaluaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. [cit. 2015-01-18] Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &lt;br /&gt;
* Informace. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/informace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační cyklus]]&lt;br /&gt;
* [[Informační proces]]&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&lt;br /&gt;
* [[Vědecké informace]]&lt;br /&gt;
* [[Dokument]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informace, informační věda, přenos informace, měření informace, vědecké informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=17223</id>
		<title>Informační cyklus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=17223"/>
		<updated>2015-02-15T23:30:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána [[informace]]. Jde o tzv. životní cyklus informace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informace: ==&lt;br /&gt;
Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:&lt;br /&gt;
                                         &lt;br /&gt;
[[File:IC - schéma, text.jpg|700px]]&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK,  Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-14] Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/resource/view.php?id=194958&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá [[informační věda]]. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a '''[[informační proces|informační procesy]]''' v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;Königová, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. [cit. 2015-01-30] Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard. Informační cyklus.[online]. 2008 [cit. 2015-01-30] Dostupné z: http://infonavigator.blogspot.cz/2008/10/informan-cyklus.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační procesy ===&lt;br /&gt;
jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 55.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační cyklus vědecké informace ===&lt;br /&gt;
Vědecká informace je druhem odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus vědecké informace: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tento cyklus, který začíná obvykle v knihovně  '''vyhledáváním''' a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* následuje  '''vypracování projektu a jeho  realizace''', vedoucí k získání nových výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tato data jsou pak '''zhodnocena''' a '''zpracována'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* a konečně '''připravena k publikaci''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tím vzniká nový [[informační pramen]], který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠPÁLA, M. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2006 [cit. 2015-01-30] Dostupné z http://www.lf1.cuni.cz/Data/files/spala/04%20Text%20%2002%20Informa%C4%8Dn%C3%AD%20cyklus%200506%20060301.doc&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informačního systému ==&lt;br /&gt;
Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého [[Informační systém|informačního systému]] je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). &lt;br /&gt;
Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:&lt;br /&gt;
# plánování (specification)&lt;br /&gt;
# návrh (design)&lt;br /&gt;
# zavádění (implementation)&lt;br /&gt;
# provoz a údržba (operation and maintenance).&amp;lt;ref&amp;gt;Životní cyklus informačního systému [online2010 ]. [cit. 2015-01-30]  Dostupné z http://www.djerry.wz.cz/skola/IIIzs/IS/zivotnicyklus.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační bezpečnost ===&lt;br /&gt;
Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, Miroslav, Informační bezpečnost: životní cyklus informace - CleverAndSmart.  [onlin2010 10 [cit. 2015-01-30]  Dostupné z http://www.cleverandsmart.cz/informacni-bezpecnost-zivotni-cyklus-informace/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=17222</id>
		<title>Informační cyklus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=17222"/>
		<updated>2015-02-15T23:27:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána [[informace]]. Jde o tzv. životní cyklus informace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informace: ==&lt;br /&gt;
Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:&lt;br /&gt;
                                         &lt;br /&gt;
[[File:IC - schéma, text.jpg|700px]]&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK,  Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-14] Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/resource/view.php?id=194958&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá [[informační věda]]. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a '''[[informační proces|informační procesy]]''' v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;Königová, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. [cit. 2015-01-30] Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard. Informační cyklus.[online]. 2008 [cit. 2015-01-30] Dostupné z: http://infonavigator.blogspot.cz/2008/10/informan-cyklus.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační procesy ===&lt;br /&gt;
jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 55.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační cyklus vědecké informace ===&lt;br /&gt;
Vědecká informace je druhem odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus vědecké informace: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tento cyklus, který začíná obvykle v knihovně  '''vyhledáváním''' a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* následuje  '''vypracování projektu a jeho  realizace''', vedoucí k získání nových výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tato data jsou pak '''zhodnocena''' a '''zpracována'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* a konečně '''připravena k publikaci''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tím vzniká nový [[informační pramen]], který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠPÁLA, M. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2006 [cit. 2015-01-30] Dostupné z http://www.lf1.cuni.cz/Data/files/spala/04%20Text%20%2002%20Informa%C4%8Dn%C3%AD%20cyklus%200506%20060301.doc&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informačního systému ==&lt;br /&gt;
Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého [[Informační systém|informačního systému]] je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). &lt;br /&gt;
Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:&lt;br /&gt;
# plánování (specification)&lt;br /&gt;
# návrh (design)&lt;br /&gt;
# zavádění (implementation)&lt;br /&gt;
# provoz a údržba (operation and maintenance).&amp;lt;ref&amp;gt;Životní cyklus informačního systému [online2010 ]. [cit. 2015-01-30]  Dostupné z http://www.djerry.wz.cz/skola/IIIzs/IS/zivotnicyklus.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační bezpečnost ===&lt;br /&gt;
Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, Miroslav, Informační bezpečnost: životní cyklus informace - CleverAndSmart.  [onlin2010 10 [cit. 2015-01-30]  Dostupné z http://www.cleverandsmart.cz/informacni-bezpecnost-zivotni-cyklus-informace/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
* HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;.Informační věda.  [online].http://www.informacniveda.cz/print.do?articleId=1131&amp;amp;medium=print&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:IC_-_sch%C3%A9ma,_text.jpg&amp;diff=17221</id>
		<title>Soubor:IC - schéma, text.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:IC_-_sch%C3%A9ma,_text.jpg&amp;diff=17221"/>
		<updated>2015-02-15T23:03:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=17220</id>
		<title>Informační cyklus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=17220"/>
		<updated>2015-02-15T22:41:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána [[informace]]. Jde o tzv. životní cyklus informace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informace: ==&lt;br /&gt;
Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Informační cyklus - schéma.png|600px]]  &lt;br /&gt;
Jde o:&lt;br /&gt;
vytváření &lt;br /&gt;
zaznamenávání&lt;br /&gt;
shromažďování&lt;br /&gt;
organizaci &lt;br /&gt;
správu &lt;br /&gt;
standardizaci &lt;br /&gt;
uchovávání &lt;br /&gt;
vyhledávání&lt;br /&gt;
distribuce a užití informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá [[informační věda]]. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a '''[[informační proces|informační procesy]]''' v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;Königová, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. [cit. 2015-01-30] Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard. Informační cyklus.[online]. 2008 [cit. 2015-01-30] Dostupné z: http://infonavigator.blogspot.cz/2008/10/informan-cyklus.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační procesy ===&lt;br /&gt;
jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 55.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační cyklus vědecké informace ===&lt;br /&gt;
Vědecká informace je druhem odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus vědecké informace: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tento cyklus, který začíná obvykle v knihovně  '''vyhledáváním''' a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* následuje  '''vypracování projektu a jeho  realizace''', vedoucí k získání nových výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tato data jsou pak '''zhodnocena''' a '''zpracována'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* a konečně '''připravena k publikaci''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tím vzniká nový [[informační pramen]], který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠPÁLA, M. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2006 [cit. 2015-01-30] Dostupné z http://www.lf1.cuni.cz/Data/files/spala/04%20Text%20%2002%20Informa%C4%8Dn%C3%AD%20cyklus%200506%20060301.doc&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informačního systému ==&lt;br /&gt;
Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého [[Informační systém|informačního systému]] je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). &lt;br /&gt;
Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:&lt;br /&gt;
# plánování (specification)&lt;br /&gt;
# návrh (design)&lt;br /&gt;
# zavádění (implementation)&lt;br /&gt;
# provoz a údržba (operation and maintenance).&amp;lt;ref&amp;gt;Životní cyklus informačního systému [online2010 ]. [cit. 2015-01-30]  Dostupné z http://www.djerry.wz.cz/skola/IIIzs/IS/zivotnicyklus.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační bezpečnost ===&lt;br /&gt;
Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, Miroslav, Informační bezpečnost: životní cyklus informace - CleverAndSmart.  [onlin2010 10 [cit. 2015-01-30]  Dostupné z http://www.cleverandsmart.cz/informacni-bezpecnost-zivotni-cyklus-informace/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
* HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;.Informační věda.  [online].http://www.informacniveda.cz/print.do?articleId=1131&amp;amp;medium=print&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus_-_sch%C3%A9ma.png&amp;diff=17219</id>
		<title>Soubor:Informační cyklus - schéma.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus_-_sch%C3%A9ma.png&amp;diff=17219"/>
		<updated>2015-02-15T21:56:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond&amp;diff=17003</id>
		<title>Informační fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond&amp;diff=17003"/>
		<updated>2015-02-06T17:54:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Informační fond je průběžně doplňovaný soubor primárních a sekundárních dokumentů, který je odborně zpracováván a uchováván a slouží k uspokojování [[Informační potřeba|informačních potřeb]] uživatelů.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační fondy I: úvod do předmětu&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2015-01-18] 17 s. Dostupné z http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační fond je vytvářený a zpřístupňovaný vždy v rámci určité knihovny, informační instituce, případně sítě a dále je také průběžně doplňovaný soubor dokumentů spolu s dokumentografickým a faktografickým fondem knihovny nebo [[knihovny a informační instituce|informační instituce]].&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s.ISBN 80-7080-599-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Primární a sekundární dokumenty ===&lt;br /&gt;
* '''primární''' - zaznamenávají poznatky, myšlenky v původní nezkrácené podobě (kniha, časopisecký článek, firemní literatura)&lt;br /&gt;
* '''sekundární''' - informují o existenci primárního pramene, mají zkrácenou formu (např. katalogy) &lt;br /&gt;
Soubor primárních a sekundárních informačních pramenů tvoří informační fond. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Funkce informačního fondu ===&lt;br /&gt;
* '''informační''' – zajištění informovanosti čtenářů o nejnovějších poznatcích z vědy a techniky&lt;br /&gt;
* '''kulturně-výchovná''' – je důležitá ve veřejných lidových knihovnách, které mají vzdělavatelské, kulturní, výchovné a informační cíle&lt;br /&gt;
* '''sociálně formativní''' - ovlivňuje obsah, využití a působení inf. fondu ve všech informačních institucích&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Budování knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].[cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.vkol.cz/data/soubory/rf/budovani%20knihov.%20fondu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti informačního fondu ===&lt;br /&gt;
* '''výběrovost''' – fond má obsahovat nejvhodnější a nejnutnější dokumenty k plnění základních úkolů knihovny s ohledem na její zaměření a určení&lt;br /&gt;
* '''zpracování''' – evidence informačního fondu a katalogizace&lt;br /&gt;
* '''uchování''' – každá část informačního fondu vyžaduje vhodné uložení (uskladnění) s ohledem na formát dokumentu, teplotě a vlhkosti místnosti&lt;br /&gt;
* '''využívání''' – využívání informačního fondu se realizuje výpůjčkami (absenčními a prezenčními)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Druhy informačního fondu ==&lt;br /&gt;
Podle druhu ukládaných informací se informační fond dělí na 3 části: [[dokumentový fond]], [[dokumentografický fond]], [[faktografický fond]]&lt;br /&gt;
=== Dokumentový fond ===&lt;br /&gt;
- je průběžně doplňovaný soubor vybraných dokumentů, který je odborně zpracováván, uchováván a kterého knihovna využívá k plnění informačních a vzdělavatelských funkcí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond ===&lt;br /&gt;
- soubor sekundárních dokumentů, jeho úkolem je informovat o primárních dokumentech, patří sem katalogy, kartotéky, bibliografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knihovní katalogy – jmenné, věcné&lt;br /&gt;
* [[souborný katalog|souborné katalogy]]&lt;br /&gt;
* bibliografické kartotéky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Faktografický fond ===&lt;br /&gt;
- je průběžně doplňovaný soubor faktografických informací, údajů o předmětech a jevech reálného světa zpracovaný ve formě tabulek, přehledů, diagramů apod. Obsahuje popis předmětů, jevů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- obsahuje konkrétní informace ve zhuštěné podobě, odpovídá na faktografické dotazy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- má podobu příručních knihoven&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- rychle zastarávají&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- přehledy, slovníky, seznamy… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokumentový fond: 1. Informační fond&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp1.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Budování knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].[cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.vkol.cz/data/soubory/rf/budovani%20knihov.%20fondu.pdf&lt;br /&gt;
*Informační fondy I: úvod do předmětu. [cit. 2015-01-18] 17 s. Dostupné z http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Dokumentový fond: 1. Informační fond&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp1.doc&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační cyklus]]&lt;br /&gt;
* [[informační proces]]&lt;br /&gt;
* [[informační systém]]&lt;br /&gt;
* [[informace]]&lt;br /&gt;
* [[Dokument]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informace, informační fond, dokumentový fond, dokumentografický fond, faktografický fond&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informace&amp;diff=16834</id>
		<title>Informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informace&amp;diff=16834"/>
		<updated>2015-02-05T20:40:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Informace ===&lt;br /&gt;
Informace - (z lat. ''in-formatio'', utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Informace. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18].. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/informace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Etymologicky pojem informace pochází z latinského podstatného jména ''„informatio“'',&lt;br /&gt;
které bylo odvozeno ze slovesa ''„informare“'' – informovat. Tento termín se začal používat&lt;br /&gt;
ve středověké filozofii ve smyslu „dát formu myšlence“, zformulovat myšlenku. Je tedy&lt;br /&gt;
zřejmé, že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do&lt;br /&gt;
komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt; SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online].[cit. 2015-01-18]. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V informační vědě a knihovnictví''' se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro [[informační věda|informační vědu]] je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí. &amp;lt;br /&amp;gt;(např. '''N. Wiener''' definuje informaci jako ''&amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;'').&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V exaktní vědě''' se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V ekonomické vědě''' se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V oblasti výpočetní techniky''' se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit. &amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006,[cit. 2015-01-18]. 161 s. ISBN 80-7080-599-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace je jev a proces, který vzniká nezávisle na nás a který zachycujeme vědomě i nevědomě. Informace nemá hodnotu, je hodnotově neutrální. Hodnotu jí přisuzuje teprve člověk v procesu poznání.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, [cit. 2015-01-18]. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tři přístupy k pojmu informace ===&lt;br /&gt;
[[M. Buckland]] vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:&lt;br /&gt;
:'''Informace jako znalost''' - je objektem informace jako procesu. Jde o entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra... nelze se jich dotknout).&lt;br /&gt;
:'''Informace jako dokument''' - hmatatelná entita, dokument. Jde o fixovanou informaci, informaci v určité materiální reprezentaci.&lt;br /&gt;
:'''Informace jako proces''' - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pojem informace úzce souvisí s příbuznými pojmy '''data''' a '''znalost'''. &lt;br /&gt;
* '''Data''' - jsou v této souvislosti chápány jenom jako řetězce znaku, které představují formalizované vyjádření (zatím potenciální) informace, připravené pro přijetí lidmi nebo ke strojovému zpracování. Data je zapotřebí zpracovat, komunikovat a vnímat, pak se teprve stávají informací. &lt;br /&gt;
* '''Znalost''' - další úrovní je pak znalost (či poznatek), která předpokládá zařazení, uchování a interpretaci informace v rámci hierarchicky uspořádaných znalostních struktur, ať už v hlavě příjemce, nebo v rámci [[Informační systém|informačního systému]]. Znalost je tedy to, co bylo uvedeno do souvislostí, co jedinec ví poté, co informace interpretoval v určitém kontextu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výklad pojmu informace ===&lt;br /&gt;
Ve starší odborné literatuře můžeme najít snahu o uchopení pojmu informace rozdělením vnitřního obsahu pojmu do několika kategorií. (Niedhardt P.: Einführung in die Informationstheorie. Verlag Technik Berlin, Berliner Union Stuttgart 1957)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Informace sémantická''' se zabývá pouze sémantickým významem slov.&lt;br /&gt;
* '''Informace pragmatická''' zohledňuje pouze přírůstek znalostí. Již známé není informací v tomto slova smyslu. Škola je zdrojem takovýchto informací.&lt;br /&gt;
* '''Informace idealizovaná''' je dána individuálním hodnocením příjemce a je závislá na jeho předchozím vzdělání a zkušenostech, ale i na jeho okamžitém emocionálním stavu. Např. co se mi ráno líbilo, už nemusí platit odpoledne.&lt;br /&gt;
* '''Informace inženýrská''', definovaná [[Claude Elwood Shannon|C. E. Shannonem]] jako &amp;quot;snížení neurčitosti systému&amp;quot; a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. [[Bit]] je pouze jednotka informace, jako je metr nebo coul jednotkou vzdálenosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Přenos informace ===&lt;br /&gt;
Základním modelem pro přenos informace je soustava: vysílač (kodér) – kanál – přijímač (dekodér). Roku 1948 publikoval Claude Shannon, průkopnickou publikaci ''A Mathematical Theory of Communication'', v níž se soustřeďuje na přenos zpráv, kódovaných v nějaké abecedě o konečném nebo spočetném množství znaků. Tak se stal jedním ze zakladatelů teorie informace.&lt;br /&gt;
=== Měření informace ===&lt;br /&gt;
Množství informace na hmotném nosiči lze dokonce měřit. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovnictví se užívá měření na stránky, novináři počítají slova nebo znaky a v počítači se informace měří na bajty nebo bity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeden [[Bit]], odpovídá jednomu rozlišení typu „ano - ne“, nese informaci, ze které se dozvíme, který stav nastal ze dvou stavů stejně pravděpodobných (např. házení mincí). Je to základní [[jednotka informace]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Byte]] (též bajt) je skupina zpravidla osmi bitů, tím pádem může nabývat 256 různých hodnot a zhruba tak odpovídá jednomu znaku abecedy evropského jazyka (asijské symboly bývají obvykle kódovány užitím 2 až 4 bajty). Je to ovšem množství informace pouze v technickém smyslu slova: stránka textu může mít 1800 bytů, to ale neříká nic o tom, co je v nich zaznamenáno. Pro stanovení informační hodnoty souboru dat lze použít entropii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vědecké informace ===&lt;br /&gt;
V rámci vědy a výzkumu je velmi důležitý způsob výměny vědeckých informací, protože ten předurčuje a determinuje schopnost vědy rozvíjet se na základě vzájemné spolupráce a sdílení poznatků. Forma této komunikace je ustálena na standardní procesy.  Jejich nejběžnější podobou je článek v odborném časopise. Mezi další běžné výsledky vědy a výzkumu patří konferenční příspěvek (v konferenčním sborníku), review (shrnutí nějakého tématu v přehledovém článku), nebo postery (velkoplošné panely používané na konferencích k popisu problematiky a diskuzi nad příslušným tématem). Na analýze vědeckých výstupů je založena scientometrie, obor který zkoumá vědeckou komunikaci a pokouší se je její kvantitativní měření a evaluaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. [cit. 2015-01-18] Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &lt;br /&gt;
* Informace. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/informace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační cyklus]]&lt;br /&gt;
* [[Informační proces]]&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&lt;br /&gt;
* [[Vědecké informace]]&lt;br /&gt;
* [[Dokument]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informace, informační věda, přenos informace, měření informace, vědecké informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond&amp;diff=16831</id>
		<title>Informační fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond&amp;diff=16831"/>
		<updated>2015-02-05T20:09:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Informační fond ===&lt;br /&gt;
Informační fond je průběžně doplňovaný soubor primárních a sekundárních dokumentů, který je odborně zpracováván a uchováván a slouží k uspokojování [[Informační potřeba|informačních potřeb]] uživatelů.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační fondy I: úvod do předmětu&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2015-01-18] 17 s. Dostupné z http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační fond je vytvářený a zpřístupňovaný vždy v rámci určité knihovny, informační instituce, případně sítě a dále je také průběžně doplňovaný soubor dokumentů spolu s dokumentografickým a faktografickým fondem knihovny nebo [[informační instituce]].&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s.ISBN 80-7080-599-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Primární a sekundární dokumenty ===&lt;br /&gt;
* '''primární''' - zaznamenávají poznatky, myšlenky v původní nezkrácené podobě (kniha, časopisecký článek, firemní literatura)&lt;br /&gt;
* '''sekundární''' - informují o existenci primárního pramene, mají zkrácenou formu (např. katalogy) &lt;br /&gt;
Soubor primárních a sekundárních informačních pramenů tvoří informační fond. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Funkce informačního fondu ===&lt;br /&gt;
* '''informační''' – zajištění informovanosti čtenářů o nejnovějších poznatcích z vědy a techniky&lt;br /&gt;
* '''kulturně-výchovná''' – je důležitá ve veřejných lidových knihovnách, které mají vzdělavatelské, kulturní, výchovné a informační cíle&lt;br /&gt;
* '''sociálně formativní''' - ovlivňuje obsah, využití a působení inf. fondu ve všech informačních institucích&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Budování knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].[cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.vkol.cz/data/soubory/rf/budovani%20knihov.%20fondu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti informačního fondu ===&lt;br /&gt;
* '''výběrovost''' – fond má obsahovat nejvhodnější a nejnutnější dokumenty k plnění základních úkolů knihovny s ohledem na její zaměření a určení&lt;br /&gt;
* '''zpracování''' – evidence informačního fondu a katalogizace&lt;br /&gt;
* '''uchování''' – každá část informačního fondu vyžaduje vhodné uložení (uskladnění) s ohledem na formát dokumentu, teplotě a vlhkosti místnosti&lt;br /&gt;
* '''využívání''' – využívání informačního fondu se realizuje výpůjčkami (absenčními a prezenčními)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Druhy informačního fondu ==&lt;br /&gt;
Podle druhu ukládaných informací se informační fond dělí na 3 části: [[dokumentový fond]], [[dokumentografický fond]], [[faktografický fond]]&lt;br /&gt;
=== Dokumentový fond ===&lt;br /&gt;
- je průběžně doplňovaný soubor vybraných dokumentů, který je odborně zpracováván, uchováván a kterého knihovna využívá k plnění informačních a vzdělavatelských funkcí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond ===&lt;br /&gt;
- soubor sekundárních dokumentů, jeho úkolem je informovat o primárních dokumentech, patří sem katalogy, kartotéky, bibliografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knihovní katalogy – jmenné, věcné&lt;br /&gt;
* [[souborný katalog|souborné katalogy]]&lt;br /&gt;
* bibliografické kartotéky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Faktografický fond ===&lt;br /&gt;
- je průběžně doplňovaný soubor faktografických informací, údajů o předmětech a jevech reálného světa zpracovaný ve formě tabulek, přehledů, diagramů apod. Obsahuje popis předmětů, jevů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- obsahuje konkrétní informace ve zhuštěné podobě, odpovídá na faktografické dotazy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- má podobu příručních knihoven&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- rychle zastarávají&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- přehledy, slovníky, seznamy… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokumentový fond: 1. Informační fond&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp1.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Budování knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].[cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.vkol.cz/data/soubory/rf/budovani%20knihov.%20fondu.pdf&lt;br /&gt;
*Informační fondy I: úvod do předmětu. [cit. 2015-01-18] 17 s. Dostupné z http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Dokumentový fond: 1. Informační fond&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp1.doc&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační cyklus]]&lt;br /&gt;
* [[informační proces]]&lt;br /&gt;
* [[informační systém]]&lt;br /&gt;
* [[informace]]&lt;br /&gt;
* [[Dokument]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informace, informační fond, dokumentový fond, dokumentografický fond, faktografický fond&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond&amp;diff=16335</id>
		<title>Informační fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond&amp;diff=16335"/>
		<updated>2015-02-01T00:53:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační fond ==&lt;br /&gt;
=== Informační fond ===&lt;br /&gt;
- průběžně doplňovaný soubor primárních a sekundárních dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- je odborně zpracován a uchováván&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- slouží k uspokojování [[Informační potřeba|informačních potřeb]] uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační fondy I: úvod do předmětu&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2015-01-18] 17 s. Dostupné z http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- je vytvářený a zpřístupňovaný vždy v rámci určité knihovny, informační instituce, případně sítě a dále je také průběžně doplňovaný soubor dokumentů spolu s dokumentografickým a faktografickým fondem knihovny nebo [[informační instituce]]&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s.ISBN 80-7080-599-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Primární a sekundární dokumenty ===&lt;br /&gt;
* '''primární''' - zaznamenávají poznatky, myšlenky v původní nezkrácené podobě (kniha, časopisecký článek, firemní literatura)&lt;br /&gt;
* '''sekundární''' - informují o existenci primárního pramene, mají zkrácenou formu (např. katalogy). &lt;br /&gt;
Soubor primárních a sekundárních informačních pramenů tvoří informační fond.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Funkce informačního fondu ===&lt;br /&gt;
* '''informační''' – zajištění informovanosti čtenářů o nejnovějších poznatcích z vědy a techniky&lt;br /&gt;
* '''kulturně-výchovná''' – je důležitá ve veřejných lidových knihovnách, které mají vzdělavatelské, kulturní, výchovné a informační cíle&lt;br /&gt;
* '''sociálně formativní''' - ovlivňuje obsah, využití a působení inf. fondu ve všech informačních institucích&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Budování knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].[cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.vkol.cz/data/soubory/rf/budovani%20knihov.%20fondu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti informačního fondu ===&lt;br /&gt;
* '''výběrovost''' – fond má obsahovat nejvhodnější a nejnutnější dokumenty k plnění základních úkolů knihovny s ohledem na její zaměření a určení&lt;br /&gt;
* '''zpracování''' – evidence informačního fondu a katalogizace&lt;br /&gt;
* '''uchování''' – každá část informačního fondu vyžaduje vhodné uložení (uskladnění) s ohledem na formát dokumentu, teplotě a vlhkosti místnosti&lt;br /&gt;
* '''využívání''' – využívání informačního fondu se realizuje výpůjčkami (absenčními a prezenčními)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Druhy informačního fondu ==&lt;br /&gt;
Podle druhu ukládaných informací se informační fond dělí na 3 části: [[dokumentový fond]], [[dokumentografický fond]], [[faktografický fond]]&lt;br /&gt;
=== Dokumentový fond ===&lt;br /&gt;
- je průběžně doplňovaný soubor vybraných dokumentů, který je odborně zpracováván, uchováván a kterého knihovna využívá k plnění informačních a vzdělavatelských funkcí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond ===&lt;br /&gt;
- soubor sekundárních dokumentů, jeho úkolem je informovat o primárních dokumentech, patří sem katalogy, kartotéky, bibliografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knihovní katalogy – jmenné, věcné&lt;br /&gt;
* [[souborný katalog|souborné katalogy]]&lt;br /&gt;
* bibliografické kartotéky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Faktografický fond ===&lt;br /&gt;
- je průběžně doplňovaný soubor faktografických informací, údajů o předmětech a jevech reálného světa zpracovaný ve formě tabulek, přehledů, diagramů apod. Obsahuje popis předmětů, jevů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- obsahuje konkrétní informace ve zhuštěné podobě, odpovídá na faktografické dotazy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- má podobu příručních knihoven&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- rychle zastarávají&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- přehledy, slovníky, seznamy… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokumentový fond: 1. Informační fond&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp1.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* [[Informační cyklus]]&lt;br /&gt;
* [[informační proces]]&lt;br /&gt;
* [[informační systém]]&lt;br /&gt;
* [[informace]]&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Budování knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].[cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.vkol.cz/data/soubory/rf/budovani%20knihov.%20fondu.pdf&lt;br /&gt;
*Informační fondy I: úvod do předmětu. [cit. 2015-01-18] 17 s. Dostupné z http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Dokumentový fond: 1. Informační fond&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp1.doc&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informace, informační fond, dokumentový fond, dokumentografický fond, faktografický fond&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=16334</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=16334"/>
		<updated>2015-02-01T00:11:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt; [online].2008 [cit. 2015-01-18] s.2 Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[Thomson Reuters (WOS)|ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]], [[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.&lt;br /&gt;
* Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.&lt;br /&gt;
* Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:** databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj),&lt;br /&gt;
:** databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,&lt;br /&gt;
:** '''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online].[cit. 2015-01-18] Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity. Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* [[webometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informace&amp;diff=16333</id>
		<title>Informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informace&amp;diff=16333"/>
		<updated>2015-02-01T00:09:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Informace ===&lt;br /&gt;
- (z lat. ''in-formatio'', utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Informace. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18].. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/informace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Etymologicky pojem informace pochází z latinského podstatného jména ''„informatio“'',&lt;br /&gt;
které bylo odvozeno ze slovesa ''„informare“'' – informovat. Tento termín se začal používat&lt;br /&gt;
ve středověké filozofii ve smyslu „dát formu myšlence“, zformulovat myšlenku. Je tedy&lt;br /&gt;
zřejmé, že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do&lt;br /&gt;
komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt; SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online].[cit. 2015-01-18]. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V informační vědě a knihovnictví''' se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro [[informační věda|informační vědu]] je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí &amp;lt;br /&amp;gt;(např. '''N. Wiener''' definuje informaci jako ''&amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;'').&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V exaktní vědě''' se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V ekonomické vědě''' se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V oblasti výpočetní techniky''' se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit. &amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006,[cit. 2015-01-18]. 161 s. ISBN 80-7080-599-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace je jev a proces, který vzniká nezávisle na nás a který zachycujeme vědomě i nevědomě. Informace nemá hodnotu, je hodnotově neutrální. Hodnotu jí přisuzuje teprve člověk v procesu poznání.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, [cit. 2015-01-18]. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tři přístupy k pojmu informace ===&lt;br /&gt;
[[M. Buckland]] vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:&lt;br /&gt;
:'''Informace jako znalost''' - je objektem informace jako procesu. Jde o entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra... nelze se jich dotknout).&lt;br /&gt;
:'''Informace jako dokument''' - hmatatelná entita, dokument. Jde o fixovanou informaci, informaci v určité materiální reprezentaci.&lt;br /&gt;
:'''Informace jako proces''' - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pojem informace úzce souvisí s příbuznými pojmy '''data''' a '''znalost'''. &lt;br /&gt;
* '''Data''' - jsou v této souvislosti chápány jenom jako řetězce znaku, které představují formalizované vyjádření (zatím potenciální) informace, připravené pro přijetí lidmi nebo ke strojovému zpracování. Data je zapotřebí zpracovat, komunikovat a vnímat, pak se teprve stávají informací. &lt;br /&gt;
* '''Znalost''' - další úrovní je pak znalost (či poznatek), která předpokládá zařazení, uchování a interpretaci informace v rámci hierarchicky uspořádaných znalostních struktur, ať už v hlavě příjemce, nebo v rámci [[Informační systém|informačního systému]]. Znalost je tedy to, co bylo uvedeno do souvislostí, co jedinec ví poté, co informace interpretoval v určitém kontextu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výklad pojmu informace ===&lt;br /&gt;
Ve starší odborné literatuře můžeme najít snahu o uchopení pojmu informace rozdělením vnitřního obsahu pojmu do několika kategorií. (Niedhardt P.: Einführung in die Informationstheorie. Verlag Technik Berlin, Berliner Union Stuttgart 1957)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Informace sémantická''' se zabývá pouze sémantickým významem slov.&lt;br /&gt;
* '''Informace pragmatická''' zohledňuje pouze přírůstek znalostí. Již známé není informací v tomto slova smyslu. Škola je zdrojem takovýchto informací.&lt;br /&gt;
* '''Informace idealizovaná''' je dána individuálním hodnocením příjemce a je závislá na jeho předchozím vzdělání a zkušenostech, ale i na jeho okamžitém emocionálním stavu. Např. co se mi ráno líbilo, už nemusí platit odpoledne.&lt;br /&gt;
* '''Informace inženýrská''', definovaná [[Claude Elwood Shannon|C. E. Shannonem]] jako &amp;quot;snížení neurčitosti systému&amp;quot; a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. [[Bit]] je pouze jednotka informace, jako je metr nebo coul jednotkou vzdálenosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Přenos informace ===&lt;br /&gt;
Základním modelem pro přenos informace je soustava: vysílač (kodér) – kanál – přijímač (dekodér). Roku 1948 publikoval Claude Shannon, průkopnickou publikaci ''A Mathematical Theory of Communication'', v níž se soustřeďuje na přenos zpráv, kódovaných v nějaké abecedě o konečném nebo spočetném množství znaků. Tak se stal jedním ze zakladatelů teorie informace.&lt;br /&gt;
=== Měření informace ===&lt;br /&gt;
Množství informace na hmotném nosiči lze dokonce měřit. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovnictví se užívá měření na stránky, novináři počítají slova nebo znaky a v počítači se informace měří na bajty nebo bity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeden [[Bit]], odpovídá jednomu rozlišení typu „ano - ne“, nese informaci, ze které se dozvíme, který stav nastal ze dvou stavů stejně pravděpodobných (např. házení mincí). Je to základní [[jednotka informace]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Byte]] (též bajt) je skupina zpravidla osmi bitů, tím pádem může nabývat 256 různých hodnot a zhruba tak odpovídá jednomu znaku abecedy evropského jazyka (asijské symboly bývají obvykle kódovány užitím 2 až 4 bajty). Je to ovšem množství informace pouze v technickém smyslu slova: stránka textu může mít 1800 bytů, to ale neříká nic o tom, co je v nich zaznamenáno. Pro stanovení informační hodnoty souboru dat lze použít entropii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vědecké informace ===&lt;br /&gt;
V rámci vědy a výzkumu je velmi důležitý způsob výměny vědeckých informací, protože ten předurčuje a determinuje schopnost vědy rozvíjet se na základě vzájemné spolupráce a sdílení poznatků. Forma této komunikace je ustálena na standardní procesy.  Jejich nejběžnější podobou je článek v odborném časopise. Mezi další běžné výsledky vědy a výzkumu patří konferenční příspěvek (v konferenčním sborníku), review (shrnutí nějakého tématu v přehledovém článku), nebo postery (velkoplošné panely používané na konferencích k popisu problematiky a diskuzi nad příslušným tématem). Na analýze vědeckých výstupů je založena scientometrie, obor který zkoumá vědeckou komunikaci a pokouší se je její kvantitativní měření a evaluaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* [[Informační cyklus]]&lt;br /&gt;
* [[Informační proces]]&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&lt;br /&gt;
* [[Vědecké informace]]&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. [cit. 2015-01-18] Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &lt;br /&gt;
* Informace. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/informace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informace, informační věda, přenos informace, měření informace, vědecké informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=16332</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=16332"/>
		<updated>2015-01-31T23:35:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt; [online].2008 [cit. 2015-01-18] s.2 Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[Thomson Reuters (WOS)|ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]], [[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.&lt;br /&gt;
* Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.&lt;br /&gt;
* Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:** databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj),&lt;br /&gt;
:** databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,&lt;br /&gt;
:** '''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online].[cit. 2015-01-18] Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity. Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* [[webometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - &amp;lt;i&amp;gt;Hodnocení vědecké práce&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=16330</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=16330"/>
		<updated>2015-01-31T22:39:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* Literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[Thomson Reuters (WOS)|ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]], [[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.&lt;br /&gt;
* Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.&lt;br /&gt;
* Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:** databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj),&lt;br /&gt;
:** databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,&lt;br /&gt;
:** '''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity. Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* [[webometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16329</id>
		<title>Informační cyklus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16329"/>
		<updated>2015-01-31T22:26:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána [[informace]]. Jde o tzv. životní cyklus informace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informace: ==&lt;br /&gt;
Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:&lt;br /&gt;
* Získávání informace -  &lt;br /&gt;
* Zpracování informace&lt;br /&gt;
* Pořádání informace&lt;br /&gt;
* Uchování informace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informace&lt;br /&gt;
* Zpřístupnění informace&lt;br /&gt;
* Distribuce informace&lt;br /&gt;
* Používání informace&lt;br /&gt;
* Vyhodnocování informace&lt;br /&gt;
* Sdílení informace*&lt;br /&gt;
* Aplikace informace&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt; [online].2009 [cit. 2015-01-30] Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/print.do?articleId=1131&amp;amp;medium=print&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá [[informační věda]]. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a '''[[informační proces|informační procesy]]''' v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;Königová, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. [cit. 2015-01-30] Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard. Informační cyklus.[online]. 2008 [cit. 2015-01-30] Dostupné z: http://infonavigator.blogspot.cz/2008/10/informan-cyklus.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační procesy ===&lt;br /&gt;
jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 55.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační cyklus vědecké informace ===&lt;br /&gt;
Vědecká informace je druhem odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus vědecké informace: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tento cyklus, který začíná obvykle v knihovně  '''vyhledáváním''' a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* následuje  '''vypracování projektu a jeho  realizace''', vedoucí k získání nových výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tato data jsou pak '''zhodnocena''' a '''zpracována'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* a konečně '''připravena k publikaci''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tím vzniká nový [[informační pramen]], který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠPÁLA, M. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2006 [cit. 2015-01-30] Dostupné z http://www.lf1.cuni.cz/Data/files/spala/04%20Text%20%2002%20Informa%C4%8Dn%C3%AD%20cyklus%200506%20060301.doc&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informačního systému ==&lt;br /&gt;
Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého [[Informační systém|informačního systému]] je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). &lt;br /&gt;
Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:&lt;br /&gt;
# plánování (specification)&lt;br /&gt;
# návrh (design)&lt;br /&gt;
# zavádění (implementation)&lt;br /&gt;
# provoz a údržba (operation and maintenance).&amp;lt;ref&amp;gt;Životní cyklus informačního systému [online2010 ]. [cit. 2015-01-30]  Dostupné z http://www.djerry.wz.cz/skola/IIIzs/IS/zivotnicyklus.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační bezpečnost ===&lt;br /&gt;
Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, Miroslav, Informační bezpečnost: životní cyklus informace - CleverAndSmart.  [onlin2010 10 [cit. 2015-01-30]  Dostupné z http://www.cleverandsmart.cz/informacni-bezpecnost-zivotni-cyklus-informace/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
* HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;.Informační věda.  [online].http://www.informacniveda.cz/print.do?articleId=1131&amp;amp;medium=print&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4&lt;br /&gt;
* Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související odkazy ===&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informační věda]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16318</id>
		<title>Informační cyklus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16318"/>
		<updated>2015-01-31T19:14:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána [[informace]]. Jde o tzv. životní cyklus informace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informace: ==&lt;br /&gt;
Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:&lt;br /&gt;
* Získávání informace -  &lt;br /&gt;
* Zpracování informace&lt;br /&gt;
* Pořádání informace&lt;br /&gt;
* Uchování informace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informace&lt;br /&gt;
* Zpřístupnění informace&lt;br /&gt;
* Distribuce informace&lt;br /&gt;
* Používání informace&lt;br /&gt;
* Vyhodnocování informace&lt;br /&gt;
* Sdílení informace*&lt;br /&gt;
* Aplikace informace&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá [[informační věda]]. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a '''[[informační proces|informační procesy]]''' v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;KONIGOVÁ,  Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační procesy ===&lt;br /&gt;
jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 55.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační cyklus vědecké informace ===&lt;br /&gt;
zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- který začíná obvykle v knihovně  '''vyhledáváním''' a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- následuje  '''vypracování projektu a jeho  realizace''', vedoucí k získání nových výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- tato data jsou pak '''zhodnocena''' a '''zpracována'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- a konečně '''připravena k publikaci''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tím vzniká nový [[informační pramen]], který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠPÁLA, M. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 5.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informačního systému ==&lt;br /&gt;
Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého [[Informační systém|informačního systému]] je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). &lt;br /&gt;
Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:&lt;br /&gt;
# plánování (specification)&lt;br /&gt;
# návrh (design)&lt;br /&gt;
# zavádění (implementation)&lt;br /&gt;
# provoz a údržba (operation and maintenance).&amp;lt;ref&amp;gt;djerry.wz.cz/skola/IIIzs/IS/zivotnicyklus.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační bezpečnost ===&lt;br /&gt;
Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační bezpečnost: životní cyklus informace - CleverAndSmart.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
* HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;.Informační věda.  [online].http://www.informacniveda.cz/print.do?articleId=1131&amp;amp;medium=print&lt;br /&gt;
* PAPÍK,  Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2008. http://infonavigator.blogspot.cz/2008/10/informan-cyklus.html&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
*ŚPÁLA, M. Informační cyklus.  [online]. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2006. &lt;br /&gt;
* Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16317</id>
		<title>Informační cyklus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16317"/>
		<updated>2015-01-31T19:03:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* Literatura: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána [[informace]]. Jde o tzv. životní cyklus informace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informace: ==&lt;br /&gt;
Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:&lt;br /&gt;
* Získávání informace -  &lt;br /&gt;
* Zpracování informace&lt;br /&gt;
* Pořádání informace&lt;br /&gt;
* Uchování informace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informace&lt;br /&gt;
* Zpřístupnění informace&lt;br /&gt;
* Distribuce informace&lt;br /&gt;
* Používání informace&lt;br /&gt;
* Vyhodnocování informace&lt;br /&gt;
* Sdílení informace*&lt;br /&gt;
* Aplikace informace&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá [[informační věda]]. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a '''[[informační proces|informační procesy]]''' v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;KONIGOVÁ,  Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační procesy ===&lt;br /&gt;
jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech. &amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 55.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační cyklus vědecké informace ===&lt;br /&gt;
zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- který začíná obvykle v knihovně  '''vyhledáváním''' a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- následuje  '''vypracování projektu a jeho  realizace''', vedoucí k získání nových výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- tato data jsou pak '''zhodnocena''' a '''zpracována'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- a konečně '''připravena k publikaci''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tím vzniká nový [[informační pramen]], který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠPÁLA, M. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 5.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informačního systému ==&lt;br /&gt;
Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého [[Informační systém|informačního systému]] je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). &lt;br /&gt;
Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:&lt;br /&gt;
# plánování (specification)&lt;br /&gt;
# návrh (design)&lt;br /&gt;
# zavádění (implementation)&lt;br /&gt;
# provoz a údržba (operation and maintenance).&amp;lt;ref&amp;gt;djerry.wz.cz/skola/IIIzs/IS/zivotnicyklus.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační bezpečnost ===&lt;br /&gt;
Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační bezpečnost: životní cyklus informace - CleverAndSmart.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
* HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;.Informační věda.  [online].http://www.informacniveda.cz/print.do?articleId=1131&amp;amp;medium=print&lt;br /&gt;
* PAPÍK,  Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2008. http://infonavigator.blogspot.cz/2008/10/informan-cyklus.html&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
*ŚPÁLA, M. Informační cyklus.  [online]. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2006. &lt;br /&gt;
* Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16316</id>
		<title>Informační cyklus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16316"/>
		<updated>2015-01-31T19:01:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* Životní cyklus informačního systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána [[informace]]. Jde o tzv. životní cyklus informace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informace: ==&lt;br /&gt;
Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:&lt;br /&gt;
* Získávání informace -  &lt;br /&gt;
* Zpracování informace&lt;br /&gt;
* Pořádání informace&lt;br /&gt;
* Uchování informace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informace&lt;br /&gt;
* Zpřístupnění informace&lt;br /&gt;
* Distribuce informace&lt;br /&gt;
* Používání informace&lt;br /&gt;
* Vyhodnocování informace&lt;br /&gt;
* Sdílení informace*&lt;br /&gt;
* Aplikace informace&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá [[informační věda]]. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a '''[[informační proces|informační procesy]]''' v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;KONIGOVÁ,  Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační procesy ===&lt;br /&gt;
jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech. &amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 55.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační cyklus vědecké informace ===&lt;br /&gt;
zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- který začíná obvykle v knihovně  '''vyhledáváním''' a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- následuje  '''vypracování projektu a jeho  realizace''', vedoucí k získání nových výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- tato data jsou pak '''zhodnocena''' a '''zpracována'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- a konečně '''připravena k publikaci''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tím vzniká nový [[informační pramen]], který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠPÁLA, M. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 5.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informačního systému ==&lt;br /&gt;
Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého [[Informační systém|informačního systému]] je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). &lt;br /&gt;
Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:&lt;br /&gt;
# plánování (specification)&lt;br /&gt;
# návrh (design)&lt;br /&gt;
# zavádění (implementation)&lt;br /&gt;
# provoz a údržba (operation and maintenance).&amp;lt;ref&amp;gt;djerry.wz.cz/skola/IIIzs/IS/zivotnicyklus.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační bezpečnost ===&lt;br /&gt;
Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační bezpečnost: životní cyklus informace - CleverAndSmart.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
* HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;.Informační věda.  [online].http://www.informacniveda.cz/print.do?articleId=1131&amp;amp;medium=print&lt;br /&gt;
* PAPÍK,  Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2008. http://infonavigator.blogspot.cz/2008/10/informan-cyklus.html&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
*ŚPÁLA, M. Informační cyklus.  [online]. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2006. &lt;br /&gt;
* Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16315</id>
		<title>Informační cyklus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=16315"/>
		<updated>2015-01-31T19:00:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* Informační cyklus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána [[informace]]. Jde o tzv. životní cyklus informace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informace: ==&lt;br /&gt;
Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:&lt;br /&gt;
* Získávání informace -  &lt;br /&gt;
* Zpracování informace&lt;br /&gt;
* Pořádání informace&lt;br /&gt;
* Uchování informace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informace&lt;br /&gt;
* Zpřístupnění informace&lt;br /&gt;
* Distribuce informace&lt;br /&gt;
* Používání informace&lt;br /&gt;
* Vyhodnocování informace&lt;br /&gt;
* Sdílení informace*&lt;br /&gt;
* Aplikace informace&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá [[informační věda]]. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a '''[[informační proces|informační procesy]]''' v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;KONIGOVÁ,  Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační procesy ===&lt;br /&gt;
jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech. &amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 55.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační cyklus vědecké informace ===&lt;br /&gt;
zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- který začíná obvykle v knihovně  '''vyhledáváním''' a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- následuje  '''vypracování projektu a jeho  realizace''', vedoucí k získání nových výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- tato data jsou pak '''zhodnocena''' a '''zpracována'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- a konečně '''připravena k publikaci''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tím vzniká nový [[informační pramen]], který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠPÁLA, M. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 5.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informačního systému ==&lt;br /&gt;
Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého [[informačního systém|informačního systému]] je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). &lt;br /&gt;
Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:&lt;br /&gt;
# plánování (specification)&lt;br /&gt;
# návrh (design)&lt;br /&gt;
# zavádění (implementation)&lt;br /&gt;
# provoz a údržba (operation and maintenance).&amp;lt;ref&amp;gt;djerry.wz.cz/skola/IIIzs/IS/zivotnicyklus.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační bezpečnost ===&lt;br /&gt;
Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační bezpečnost: životní cyklus informace - CleverAndSmart.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
* HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;.Informační věda.  [online].http://www.informacniveda.cz/print.do?articleId=1131&amp;amp;medium=print&lt;br /&gt;
* PAPÍK,  Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2008. http://infonavigator.blogspot.cz/2008/10/informan-cyklus.html&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
*ŚPÁLA, M. Informační cyklus.  [online]. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2006. &lt;br /&gt;
* Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond&amp;diff=16137</id>
		<title>Informační fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond&amp;diff=16137"/>
		<updated>2015-01-29T23:29:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: Založena nová stránka s textem „== Informační fond == === Informační fond === - průběžně doplňovaný soubor primárních a sekundárních dokumentů  - je odborně zpracován a u…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační fond ==&lt;br /&gt;
=== Informační fond ===&lt;br /&gt;
- průběžně doplňovaný soubor primárních a sekundárních dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- je odborně zpracován a uchováván&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- slouží k uspokojování [[Informační potřeba|informačních potřeb]] uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační fondy I: úvod do předmětu&amp;lt;/i&amp;gt;. 17 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- je vytvářený a zpřístupňovaný vždy v rámci určité knihovny, informační instituce, případně sítě a dále je také průběžně doplňovaný soubor dokumentů spolu s dokumentografickým a faktografickým fondem knihovny nebo [[informační instituce]]&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Primární a sekundární dokumenty ===&lt;br /&gt;
* '''primární''' - zaznamenávají poznatky, myšlenky v původní nezkrácené podobě (kniha, časopisecký článek, firemní literatura)&lt;br /&gt;
* '''sekundární''' - informují o existenci primárního pramene, mají zkrácenou formu (např. katalogy). &lt;br /&gt;
Soubor primárních a sekundárních informačních pramenů tvoří informační fond.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Funkce informačního fondu ===&lt;br /&gt;
* '''informační''' – zajištění informovanosti čtenářů o nejnovějších poznatcích z vědy a techniky&lt;br /&gt;
* '''kulturně-výchovná''' – je důležitá ve veřejných lidových knihovnách, které mají vzdělavatelské, kulturní, výchovné a informační cíle&lt;br /&gt;
* '''sociálně formativní''' - ovlivňuje obsah, využití a působení inf. fondu ve všech informačních institucích&amp;lt;ref&amp;gt;Budování knihovního fondu.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti informačního fondu ===&lt;br /&gt;
* '''výběrovost''' – fond má obsahovat nejvhodnější a nejnutnější dokumenty k plnění základních úkolů knihovny s ohledem na její zaměření a určení&lt;br /&gt;
* '''zpracování''' – evidence informačního fondu a katalogizace&lt;br /&gt;
* '''uchování''' – každá část informačního fondu vyžaduje vhodné uložení (uskladnění) s ohledem na formát dokumentu, teplotě a vlhkosti místnosti&lt;br /&gt;
* '''využívání''' – využívání informačního fondu se realizuje výpůjčkami (absenčními a prezenčními)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Druhy informačního fondu ==&lt;br /&gt;
Podle druhu ukládaných informací se informační fond dělí na 3 části: [[dokumentový fond]], [[dokumentografický fond]], [[faktografický fond]]&lt;br /&gt;
=== Dokumentový fond ===&lt;br /&gt;
- je průběžně doplňovaný soubor vybraných dokumentů, který je odborně zpracováván, uchováván a kterého knihovna využívá k plnění informačních a vzdělavatelských funkcí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond ===&lt;br /&gt;
- soubor sekundárních dokumentů, jeho úkolem je informovat o primárních dokumentech, patří sem katalogy, kartotéky, bibliografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knihovní katalogy – jmenné, věcné&lt;br /&gt;
* [[souborný katalog|souborné katalogy]]&lt;br /&gt;
* bibliografické kartotéky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Faktografický fond ===&lt;br /&gt;
- je průběžně doplňovaný soubor faktografických informací, údajů o předmětech a jevech reálného světa zpracovaný ve formě tabulek, přehledů, diagramů apod. Obsahuje popis předmětů, jevů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- obsahuje konkrétní informace ve zhuštěné podobě, odpovídá na faktografické dotazy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- má podobu příručních knihoven&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- rychle zastarávají&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- přehledy, slovníky, seznamy… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;1. Informační fond&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* [[Informační cyklus]]&lt;br /&gt;
* [[informační proces]]&lt;br /&gt;
* [[informační systém]]&lt;br /&gt;
* [[informace]]&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Budování knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt;.http://www.vkol.cz/data/soubory/rf/budovani%20knihov.%20fondu.pdf&lt;br /&gt;
*Informační fondy I.  [online]. http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf&lt;br /&gt;
* 1. Informační fond.  [online] http://sosx.mysteria.cz/otazky/inp1.doc&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informace, informační fond, dokumentový fond, dokumentografický fond, faktografický fond&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16109</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16109"/>
		<updated>2015-01-29T20:01:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond|Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informace|Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povinný výtisk]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Městská knihovna v Praze|Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Městská knihovna v Praze]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| [[Šest stupňů odloučení|Editace hesla sociální sítě - Šest stupňů odloučení]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika|Neurokybernetika a Biokybernetika - Přidání dvou podhesel]]||Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[E-book| Výhody a nevýhody - přidání celého hesla]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[www]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačová síť - internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronické čtečky knih]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vannevar Bush]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Automatizované zpracování jazyka]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informace&amp;diff=16108</id>
		<title>Informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informace&amp;diff=16108"/>
		<updated>2015-01-29T20:00:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: Založena nová stránka s textem „=== Informace === - (z lat. ''in-formatio'', utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.&amp;lt;…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Informace ===&lt;br /&gt;
- (z lat. ''in-formatio'', utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Informace. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/informace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Etymologicky pojem informace pochází z latinského podstatného jména ''„informatio“'',&lt;br /&gt;
které bylo odvozeno ze slovesa ''„informare“'' – informovat. Tento termín se začal používat&lt;br /&gt;
ve středověké filozofii ve smyslu „dát formu myšlence“, zformulovat myšlenku. Je tedy&lt;br /&gt;
zřejmé, že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do&lt;br /&gt;
komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt; SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V informační vědě a knihovnictví''' se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro [[informační věda|informační vědu]] je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí &amp;lt;br /&amp;gt;(např. '''N. Wiener''' definuje informaci jako ''&amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;'').&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V exaktní vědě''' se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V ekonomické vědě''' se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''V oblasti výpočetní techniky''' se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit. &amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace je jev a proces, který vzniká nezávisle na nás a který zachycujeme vědomě i nevědomě. Informace nemá hodnotu, je hodnotově neutrální. Hodnotu jí přisuzuje teprve člověk v procesu poznání.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tři přístupy k pojmu informace ===&lt;br /&gt;
[[M. Buckland]] vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:&lt;br /&gt;
:'''Informace jako znalost''' - je objektem informace jako procesu. Jde o entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra... nelze se jich dotknout).&lt;br /&gt;
:'''Informace jako dokument''' - hmatatelná entita, dokument. Jde o fixovanou informaci, informaci v určité materiální reprezentaci.&lt;br /&gt;
:'''Informace jako proces''' - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.&amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Pojem informace [online]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pojem informace úzce souvisí s příbuznými pojmy '''data''' a '''znalost'''. &lt;br /&gt;
* '''Data''' - jsou v této souvislosti chápány jenom jako řetězce znaku, které představují formalizované vyjádření (zatím potenciální) informace, připravené pro přijetí lidmi nebo ke strojovému zpracování. Data je zapotřebí zpracovat, komunikovat a vnímat, pak se teprve stávají informací. &lt;br /&gt;
* '''Znalost''' - další úrovní je pak znalost (či poznatek), která předpokládá zařazení, uchování a interpretaci informace v rámci hierarchicky uspořádaných znalostních struktur, ať už v hlavě příjemce, nebo v rámci [[Informační systém|informačního systému]]. Znalost je tedy to, co bylo uvedeno do souvislostí, co jedinec ví poté, co informace interpretoval v určitém kontextu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výklad pojmu informace ===&lt;br /&gt;
Ve starší odborné literatuře můžeme najít snahu o uchopení pojmu informace rozdělením vnitřního obsahu pojmu do několika kategorií. (Niedhardt P.: Einführung in die Informationstheorie. Verlag Technik Berlin, Berliner Union Stuttgart 1957)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Informace sémantická''' se zabývá pouze sémantickým významem slov.&lt;br /&gt;
* '''Informace pragmatická''' zohledňuje pouze přírůstek znalostí. Již známé není informací v tomto slova smyslu. Škola je zdrojem takovýchto informací.&lt;br /&gt;
* '''Informace idealizovaná''' je dána individuálním hodnocením příjemce a je závislá na jeho předchozím vzdělání a zkušenostech, ale i na jeho okamžitém emocionálním stavu. Např. co se mi ráno líbilo, už nemusí platit odpoledne.&lt;br /&gt;
* '''Informace inženýrská''', definovaná [[Claude Elwood Shannon|C. E. Shannonem]] jako &amp;quot;snížení neurčitosti systému&amp;quot; a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. [[Bit]] je pouze jednotka informace, jako je metr nebo coul jednotkou vzdálenosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Přenos informace ===&lt;br /&gt;
Základním modelem pro přenos informace je soustava: vysílač (kodér) – kanál – přijímač (dekodér). Roku 1948 publikoval Claude Shannon, průkopnickou publikaci ''A Mathematical Theory of Communication'', v níž se soustřeďuje na přenos zpráv, kódovaných v nějaké abecedě o konečném nebo spočetném množství znaků. Tak se stal jedním ze zakladatelů teorie informace.&lt;br /&gt;
=== Měření informace ===&lt;br /&gt;
Množství informace na hmotném nosiči lze dokonce měřit. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovnictví se užívá měření na stránky, novináři počítají slova nebo znaky a v počítači se informace měří na bajty nebo bity. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeden [[Bit]], odpovídá jednomu rozlišení typu „ano - ne“, nese informaci, ze které se dozvíme, který stav nastal ze dvou stavů stejně pravděpodobných (např. házení mincí). Je to základní [[jednotka informace]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Byte]] (též bajt) je skupina zpravidla osmi bitů, tím pádem může nabývat 256 různých hodnot a zhruba tak odpovídá jednomu znaku abecedy evropského jazyka (asijské symboly bývají obvykle kódovány užitím 2 až 4 bajty). Je to ovšem množství informace pouze v technickém smyslu slova: stránka textu může mít 1800 bytů, to ale neříká nic o tom, co je v nich zaznamenáno. Pro stanovení informační hodnoty souboru dat lze použít entropii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vědecké informace ===&lt;br /&gt;
V rámci vědy a výzkumu je velmi důležitý způsob výměny vědeckých informací, protože ten předurčuje a determinuje schopnost vědy rozvíjet se na základě vzájemné spolupráce a sdílení poznatků. Forma této komunikace je ustálena na standardní procesy.  Jejich nejběžnější podobou je článek v odborném časopise. Mezi další běžné výsledky vědy a výzkumu patří konferenční příspěvek (v konferenčním sborníku), review (shrnutí nějakého tématu v přehledovém článku), nebo postery (velkoplošné panely používané na konferencích k popisu problematiky a diskuzi nad příslušným tématem). Na analýze vědeckých výstupů je založena scientometrie, obor který zkoumá vědeckou komunikaci a pokouší se je její kvantitativní měření a evaluaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* [[Informační cyklus]]&lt;br /&gt;
* [[informační proces]]&lt;br /&gt;
* [[informační systém]]&lt;br /&gt;
* [[vědecké informace]]&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Pojem informace [online]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
* Informace. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/informace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informace, informační věda, přenos informace, měření informace, vědecké informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16107</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16107"/>
		<updated>2015-01-29T19:56:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informace|Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povinný výtisk]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Městská knihovna v Praze|Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Městská knihovna v Praze]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| [[Šest stupňů odloučení|Editace hesla sociální sítě - Šest stupňů odloučení]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika|Neurokybernetika a Biokybernetika - Přidání dvou podhesel]]||Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[E-book| Výhody a nevýhody - přidání celého hesla]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[www]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačová síť - internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronické čtečky knih]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vannevar Bush]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Automatizované zpracování jazyka]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=16008</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=16008"/>
		<updated>2015-01-28T23:41:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]],[[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* [[webometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15847</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15847"/>
		<updated>2015-01-28T09:44:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=15826</id>
		<title>Informační cyklus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_cyklus&amp;diff=15826"/>
		<updated>2015-01-28T01:50:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: Založena nová stránka s textem „== Informační cyklus ==   '''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána informace. Jde o tzv. živ…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační cyklus == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační cyklus''' je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána [[informace]]. Jde o tzv. životní cyklus informace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Životní cyklus informace: ==&lt;br /&gt;
Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:&lt;br /&gt;
* Získávání informace -  &lt;br /&gt;
* Zpracování informace&lt;br /&gt;
* Pořádání informace&lt;br /&gt;
* Uchování informace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informace&lt;br /&gt;
* Zpřístupnění informace&lt;br /&gt;
* Distribuce informace&lt;br /&gt;
* Používání informace&lt;br /&gt;
* Vyhodnocování informace&lt;br /&gt;
* Sdílení informace*&lt;br /&gt;
* Aplikace informace&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá [[informační věda]]. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a '''[[informační proces|informační procesy]]''' v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;KONIGOVÁ,  Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.&amp;lt;ref&amp;gt;PAPÍK, Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační procesy ===&lt;br /&gt;
jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech. &amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 55.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační cyklus vědecké informace ===&lt;br /&gt;
zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- který začíná obvykle v knihovně  '''vyhledáváním''' a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- následuje  '''vypracování projektu a jeho  realizace''', vedoucí k získání nových výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- tato data jsou pak '''zhodnocena''' a '''zpracována'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- a konečně '''připravena k publikaci''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tím vzniká nový [[informační pramen]], který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠPÁLA, M. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 5.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životní cyklus informačního systému ==&lt;br /&gt;
Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého [[informačního systém|informačního systému]] je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). &lt;br /&gt;
Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:&lt;br /&gt;
# plánování (specification)&lt;br /&gt;
# návrh (design)&lt;br /&gt;
# zavádění (implementation)&lt;br /&gt;
# provoz a údržba ( operation and maintenance).&amp;lt;ref&amp;gt;djerry.wz.cz/skola/IIIzs/IS/zivotnicyklus.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační bezpečnost ===&lt;br /&gt;
Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační bezpečnost: životní cyklus informace - CleverAndSmart.  [online].&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
* HAVLÍČKOVÁ,  Klára. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a znalostní management&amp;lt;/i&amp;gt;.Informační věda.  [online].http://www.informacniveda.cz/print.do?articleId=1131&amp;amp;medium=print&lt;br /&gt;
* PAPÍK,  Richard. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2008. http://infonavigator.blogspot.cz/2008/10/informan-cyklus.html&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
*ŚPÁLA, M. Informační cyklus.  [online]. &amp;lt;i&amp;gt;Informační cyklus&amp;lt;/i&amp;gt;. 2006. &lt;br /&gt;
* Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15750</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15750"/>
		<updated>2015-01-27T11:26:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační cyklus - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační systém - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15650</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15650"/>
		<updated>2015-01-25T22:41:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* - citační index */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]],[[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15649</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15649"/>
		<updated>2015-01-25T22:40:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* Scientometrické ukazatele */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]],[[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15648</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15648"/>
		<updated>2015-01-25T22:28:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* Scientometrické ukazatele */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15647</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15647"/>
		<updated>2015-01-25T22:27:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* - citační index */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15646</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15646"/>
		<updated>2015-01-25T22:26:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* - citační indexy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační index]] ===&lt;br /&gt;
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15645</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15645"/>
		<updated>2015-01-25T22:26:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* - H-index */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15644</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15644"/>
		<updated>2015-01-25T22:25:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* - H-index */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
Hirschův index - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15642</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15642"/>
		<updated>2015-01-25T22:25:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* - Hirschův index */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
[[Hirschův index]] - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15641</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15641"/>
		<updated>2015-01-25T22:24:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* - impakt factor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt faktor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Hirschův index]] ===&lt;br /&gt;
[[H-index]] - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15640</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15640"/>
		<updated>2015-01-25T22:23:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* - impact factor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impakt factor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Hirschův index]] ===&lt;br /&gt;
[[H-index]] - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15639</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15639"/>
		<updated>2015-01-25T22:23:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* - citační indexy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[impact factor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Hirschův index]] ===&lt;br /&gt;
[[H-index]] - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15638</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15638"/>
		<updated>2015-01-25T22:17:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15112</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=15112"/>
		<updated>2015-01-21T21:58:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: /* Související hesla */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle [[impakt faktoru]] a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== - [[impact factor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Hirschův index]] ===&lt;br /&gt;
[[H-index]] - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* bibliometrické zákony&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* citační analýzy&lt;br /&gt;
* [[informetrie]]&lt;br /&gt;
* webometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=14432</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=14432"/>
		<updated>2015-01-19T00:47:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle [[impakt faktoru]] a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== - [[impact factor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Hirschův index]] ===&lt;br /&gt;
[[H-index]] - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* ''' Priceův zákon''' &lt;br /&gt;
* '''[[bibliometrie]]'''&lt;br /&gt;
* '''[[informetrie]]'''&lt;br /&gt;
* '''librametrie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&lt;br /&gt;
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&lt;br /&gt;
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=14431</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=14431"/>
		<updated>2015-01-19T00:39:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle [[impakt faktoru]] a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== - [[impact factor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Hirschův index]] ===&lt;br /&gt;
[[H-index]] - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Scientometrie. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* ''' Priceův zákon''' &lt;br /&gt;
* '''[[bibliometrie]]'''&lt;br /&gt;
* '''[[informetrie]]'''&lt;br /&gt;
* '''librametrie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=14430</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=14430"/>
		<updated>2015-01-19T00:21:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku. ''(Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online])''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.''(Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online])''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle [[impakt faktoru]] a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== - [[impact factor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Hirschův index]] ===&lt;br /&gt;
[[H-index]] - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.''(Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online])''  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* ''' Priceův zákon''' &lt;br /&gt;
* '''[[bibliometrie]]'''&lt;br /&gt;
* '''[[informetrie]]'''&lt;br /&gt;
* '''librametrie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=14429</id>
		<title>Scientometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scientometrie&amp;diff=14429"/>
		<updated>2015-01-19T00:17:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: Založena nová stránka s textem „== Scientometrie ==  Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie p…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. &amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. s.2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací &amp;lt;ref&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro &amp;quot;objektivnější&amp;quot; hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení &amp;quot;kvality&amp;quot; vědeckého výzkumu jako celku. ''(Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online])''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.&amp;lt;ref&amp;gt;RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 148.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zakladatel scientometrie ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické ukazatele ==&lt;br /&gt;
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační ohlas]],[[impakt faktor]], [[Hirschův index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.''(Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online])''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[citační indexy]] ===&lt;br /&gt;
předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů&lt;br /&gt;
ocitační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle [[impakt faktoru]] a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[Hirschův index]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. &lt;br /&gt;
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.&lt;br /&gt;
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== - [[impact factor]] === &lt;br /&gt;
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy&lt;br /&gt;
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe &amp;quot;bodována&amp;quot; v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti&lt;br /&gt;
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== - [[Hirschův index]] ===&lt;br /&gt;
kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).&lt;br /&gt;
* má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.&lt;br /&gt;
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.&lt;br /&gt;
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.&lt;br /&gt;
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: &lt;br /&gt;
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)&lt;br /&gt;
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996&lt;br /&gt;
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===- další ukazatele ===&lt;br /&gt;
(např. měřítka hodnocení časopisů &amp;lt;ref&amp;gt;SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Scientrometrické hodnocení ==&lt;br /&gt;
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. &lt;br /&gt;
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. &lt;br /&gt;
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).&lt;br /&gt;
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.''(Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online])''  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* ''' Priceův zákon''' &lt;br /&gt;
* '''[[bibliometrie]]'''&lt;br /&gt;
* '''[[informetrie]]'''&lt;br /&gt;
* '''librametrie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference:===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RESSLER MIROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kinezika&amp;diff=13759</id>
		<title>Kinezika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kinezika&amp;diff=13759"/>
		<updated>2015-01-07T09:39:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Kinezika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pochází z řeckého &amp;quot;''kinemá&amp;quot; - pohyb'' nebo &amp;quot;''kineim&amp;quot; - pohybovati''. Obecně se nazývá kinezika či kinesika. Dále se používá též termínů [[kineziologie]] nebo kinetika. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Kinezika patří do [[neverbální komunikace]] a zabývá se koordinací a pohyby těla a jeho částí, jako pohyby horními končetinami ([[gestika]]), pohyby hlavy, pohyby v obličeji ([[mimika]]), postojem a držením těla ([[posturologie]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. s. 67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Jedná se o spontánní pohyby různých částí těla, které nemají význam gest. Někteří autoři pojem kinetika považují za pojem nadřazený pojmu gestika. Gestika a kinetika jsou však samostatné pojmy, které odlišujeme podle spontánnosti a záměrnosti, společenského konsenzu a podle gestického dokreslování verbálního sdělení a mimovolného a mnohdy diskrepantního (diskrepance - nepoměr, nesoulad, rozpor) kinetického pohybu, který je výrazně individualizován (popotahování se za nos, žmoulání oka, kousání rtu, pohupování rukama, kroucení prstů, procházení se po místnosti sem a tam…). Z pohybových vzorců lze vysledovat např. zdravotní stav osoby.&amp;lt;ref&amp;gt;MIKULÁŠTÍK, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Komunikační dovednosti v praxi&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 111&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pohyby určitých částí těla mají své speciální označení, např.:&lt;br /&gt;
[[Chironomie]] či [[chirologie]] tvoří část kineziky a pojednává o pohybech rukou. Zvláštní část chirologie tvoří řeč hluchoněmých.“ &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francouzský fyziolog [[G. B. Duchenne]] se ve své práci v roce '''1867''' poprvé zmínil o činnosti svalového aparátu člověka. Tento rok je považován za zrod kineziky.  Při studiu kineziky je důležité zachycování pohybů, kdy si všímáme buď pohybové činnosti jednoho člověka, nebo pohybů celé skupiny osob. Zkoumáme, nejen to, co pohybu předcházelo, ale i to, co bude následovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybová jednotka ===&lt;br /&gt;
Nejmenší pohybová jednotka v kinetice se nazývá [[kin]]. Z kinů se skládají složitější jednotky, [[kinemy]]. Nadřízené kinemům jsou kinemorfy. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří kinemorfická konstrukce. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohyby ===&lt;br /&gt;
Vedle tzv. '''pravých (autentických) pohybů''' rozeznává kinetika i '''pohyby nepravé (parainetické)''' (též jevy či projevy). Jde v nich v podstatě o nonverbální signály, které určují, jak mají být jiné, pravé pohyby interpretovány. &lt;br /&gt;
Toto rozlišení vychází z běžného poznatku, který ukazuje, že tentýž pohyb může nabývat v různých situacích odlišných významů a naopak, že tentýž obsah může být sdělen různými druhy pohybů člověk může např. ukázat směr hlavou, rukou, prstem, nohou atp.)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V kinezice se nemusíme pouze odvolávat na analýzu jedince, ale je možno poukázat na pohybové interakce dvou či více lidí při komunikaci, kdy je možné posuzovat stav situace dle chování každého z nich či posuzovat situaci jako celek. Při komunikaci dvou osob je z pohledu kineziky možné sledovat, že pohyby osob se mění synchronně a že jsou neustále v určité koordinaci. Jedním z jevů kineziky je samozřejmě také napodobování, to znamená imitace pohybů jednoho člena skupiny jiným členem&lt;br /&gt;
skupiny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. s. 67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Složení pohybů ====&lt;br /&gt;
* bodových činností - uchopení předmětu, trvají sekundy až desítky sekund&lt;br /&gt;
* počtu pohybů - sledujeme celý pohybový děj (mytí, oblékání), trvají 5-20 minut&lt;br /&gt;
* pohybové prezentace - pohyb po určitou dobu (např: od vstupu do ordinace až po odchod), trvají hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Sledování ====&lt;br /&gt;
* rozsah pohybu - do šíře prostoru závisí na temperamentu.&lt;br /&gt;
* počet pohybů - zvýšený počet pohybů signalizuje napětí.&lt;br /&gt;
* různorodost pohybů - jinak se pohybuje člověk v agresi a jinak člověk v depresi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se sleduje, kdy tento pohyb začal, kdy nastal vrchol, jak dlouho trval a kdy byl jeho konec. Zaměřuje se také na to jakou měl pohyb akceleraci a na jakém místě nastala změna směru pohybu. Pokud jsou dva lidé spolu v kontaktu můžeme u nich pozorovat soulad nebo nesoulad, koordinaci či diskoordinaci a také jejich harmonii nebo disharmonii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Termíny související s kinezikou ===&lt;br /&gt;
* '''kineze''' - neřízený pohyb organizmu, vyvolaný specifickými podněty&lt;br /&gt;
* '''kineziofobie''' - strach z pohybu, který by mohl způsobit bolest.&lt;br /&gt;
* '''kineziologie''' - nauka o mechanických zákonitostech pohybového ústrojí člověka.&lt;br /&gt;
* '''Kinezioterapie''' - pohybová cvičení v léčbě duševních poruch a chorob. Tento výraz je používán i v rehabilitaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Posturologie]] nebo také posturika (držení těla) – vyjadřuje vnitřní postoj člověka. Signalizuje emoční stav. Podle držení těla můžeme poznat, v jakém emocionálním rozpoložení se náš partner nachází. Samozřejmě nevnímáme pouze držení těla, ale i souhrn mimiky, gestikulace a hlasu. V řeči těla mluvíme místo o „správném“ a „špatném“ raději o příliš napjatém nebo příliš uvolněném držení těla, případně o otevřeném nebo uzavřeném držení těla.&amp;lt;ref&amp;gt;BRUNO, Tiziana. &amp;lt;i&amp;gt;Řeč těla&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 25&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Reference:====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Literatura: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BRUNO TIZIANA. &amp;lt;i&amp;gt;Řeč těla: jak neverbálně působit na druhé a rozumět řeči těla&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 109 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ,  Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, 235 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MIKULÁŠTÍK MILAN. &amp;lt;i&amp;gt;Komunikační dovednosti v praxi&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 325 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kinezika. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/kinezika&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kineze, kineziofobie, kineziologie,kinezioterapie - ABZ.cz: slovník cizích slov.  [online].&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kinezika&amp;diff=13754</id>
		<title>Kinezika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kinezika&amp;diff=13754"/>
		<updated>2015-01-07T02:07:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dana.Kubatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Kinezika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pochází z řeckého &amp;quot;''kinemá&amp;quot; - pohyb'' nebo &amp;quot;''kineim&amp;quot; - pohybovati''. Obecně se nazývá kinezika či kinesika. Dále se používá též termínů [[kineziologie]] nebo kinetika. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Kinezika patří do [[neverbální komunikace]] a zabývá se koordinací a pohyby těla a jeho částí, jako pohyby horními končetinami ([[gestika]]), pohyby hlavy, pohyby v obličeji ([[mimika]]), postojem a držením těla ([[posturologie]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. s. 67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Jedná se o spontánní pohyby různých částí těla, které nemají význam gest. Někteří autoři pojem kinetika považují za pojem nadřazený pojmu gestika. Gestika a kinetika jsou však samostatné pojmy, které odlišujeme podle spontánnosti a záměrnosti, společenského konsenzu a podle gestického dokreslování verbálního sdělení a mimovolného a mnohdy diskrepantního (diskrepance - nepoměr, nesoulad, rozpor) kinetického pohybu, který je výrazně individualizován (popotahování se za nos, žmoulání oka, kousání rtu, pohupování rukama, kroucení prstů, procházení se po místnosti sem a tam…). Z pohybových vzorců lze vysledovat např. zdravotní stav osoby.&amp;lt;ref&amp;gt;MIKULÁŠTÍK, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Komunikační dovednosti v praxi&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 111&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pohyby určitých částí těla mají své speciální označení, např.:&lt;br /&gt;
[[Chironomie]] či [[chirologie]] tvoří část kineziky a pojednává o pohybech rukou. Zvláštní část chirologie tvoří řeč hluchoněmých.“ &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francouzský fyziolog [[G. B. Duchenne]] se ve své práci v roce '''1867''' poprvé zmínil o činnosti svalového aparátu člověka. Tento rok je považován za zrod kineziky.  Při studiu kineziky je důležité zachycování pohybů, kdy si všímáme buď pohybové činnosti jednoho člověka, nebo pohybů celé skupiny osob. Zkoumáme, nejen to, co pohybu předcházelo, ale i to, co bude následovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybová jednotka ===&lt;br /&gt;
Nejmenší pohybová jednotka v kinetice se nazývá [[kin]]. Z kinů se skládají složitější jednotky, [[kinemy]]. Nadřízené kinemům jsou kinemorfy. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří kinemorfická konstrukce. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohyby ===&lt;br /&gt;
Vedle tzv. '''pravých (autentických) pohybů''' rozeznává kinetika i '''pohyby nepravé (parainetické)''' (též jevy či projevy). Jde v nich v podstatě o nonverbální signály, které určují, jak mají být jiné, pravé pohyby interpretovány. &lt;br /&gt;
Toto rozlišení vychází z běžného poznatku, který ukazuje, že tentýž pohyb může nabývat v různých situacích odlišných významů a naopak, že tentýž obsah může být sdělen různými druhy pohybů člověk může např. ukázat směr hlavou, rukou, prstem, nohou atp.)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V kinezice se nemusíme pouze odvolávat na analýzu jedince, ale je možno poukázat na pohybové interakce dvou či více lidí při komunikaci, kdy je možné posuzovat stav situace dle chování každého z nich či posuzovat situaci jako celek. Při komunikaci dvou osob je z pohledu kineziky možné sledovat, že pohyby osob se mění synchronně a že jsou neustále v určité koordinaci. Jedním z jevů kineziky je samozřejmě také napodobování, to znamená imitace pohybů jednoho člena skupiny jiným členem&lt;br /&gt;
skupiny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. s. 67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Složení pohybů ====&lt;br /&gt;
* bodových činností - uchopení předmětu, trvají sekundy až desítky sekund&lt;br /&gt;
* počtu pohybů - sledujeme celý pohybový děj (mytí, oblékání), trvají 5-20 minut&lt;br /&gt;
* pohybové prezentace - pohyb po určitou dobu (např: od vstupu do ordinace až po odchod), trvají hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Sledování ====&lt;br /&gt;
* rozsah pohybu - do šíře prostoru závisí na temperamentu.&lt;br /&gt;
* počet pohybů - zvýšený počet pohybů signalizuje napětí.&lt;br /&gt;
* různorodost pohybů - jinak se pohybuje člověk v agresi a jinak člověk v depresi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se sleduje, kdy tento pohyb začal, kdy nastal vrchol, jak dlouho trval a kdy byl jeho konec. Zaměřuje se také na to jakou měl pohyb akceleraci a na jakém místě nastala změna směru pohybu. Pokud jsou dva lidé spolu v kontaktu můžeme u nich pozorovat soulad nebo nesoulad, koordinaci či diskoordinaci a také jejich harmonii nebo disharmonii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Termíny související s kinezikou ===&lt;br /&gt;
* '''kineze''' - neřízený pohyb organizmu, vyvolaný specifickými podněty&lt;br /&gt;
* '''kineziofobie''' - strach z pohybu, který by mohl způsobit bolest.&lt;br /&gt;
* '''kineziologie''' - nauka o mechanických zákonitostech pohybového ústrojí člověka.&lt;br /&gt;
* '''Kinezioterapie''' - pohybová cvičení v léčbě duševních poruch a chorob. Tento výraz je používán i v rehabilitaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Posturologie]] nebo také posturika (držení těla) – vyjadřuje vnitřní postoj člověka. Signalizuje emoční stav. Podle držení těla můžeme poznat, v jakém emocionálním rozpoložení se náš partner nachází. Samozřejmě nevnímáme pouze držení těla, ale i souhrn mimiky, gestikulace a hlasu. V řeči těla mluvíme místo o „správném“ a „špatném“ raději o příliš napjatém nebo příliš uvolněném držení těla, případně o otevřeném nebo uzavřeném držení těla.&amp;lt;ref&amp;gt;BRUNO, Tiziana. &amp;lt;i&amp;gt;Řeč těla&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 25&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Reference:====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Literatura: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BRUNO TIZIANA. &amp;lt;i&amp;gt;Řeč těla: jak neverbálně působit na druhé a rozumět řeči těla&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 109 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ,  Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, 235 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MIKULÁŠTÍK MILAN. &amp;lt;i&amp;gt;Komunikační dovednosti v praxi&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 325 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kinezika. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/kinezika&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kineze, kineziofobie, kineziologie,kinezioterapie - ABZ.cz: slovník cizích slov.  [online].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Kubatova</name></author>
		
	</entry>
</feed>