<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Daniel.Patzelt</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Daniel.Patzelt"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Daniel.Patzelt"/>
	<updated>2026-04-22T02:07:35Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32905</id>
		<title>Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32905"/>
		<updated>2016-03-27T21:43:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: Dokončeno, přidány teorie myšlení&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Pojem myšlení ==&lt;br /&gt;
Psychologický slovník pojem myšlení definuje jako „proces vědomého odrazu skutečnosti“ (Hartl, Hartlová 2000, str. 332). Do tohoto odrazu se přitom zahrnují i objekty, které nejsou přímo dostupné smyslovému vnímání. Podle Nakonečného je myšlení „vývojově vyšší psychická funkce, umožňující dokonalejší poznávání životního prostředí, a tím i dokonalejší adaptaci na životní podmínky“ (1997, str. 115). Plháková jej definuje stručně jako „proces zpracování a využívání informací (2004, str. 262). Říčan navíc dodává, že nám pomáhá účelně jednat (2009). Myšlení nám pomáhá řešit problémy tam, kde už na vyřešení dané situace nestačí instinkty nebo naučené vzorce chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to poznávací proces, který subjektu umožňuje veškerou komunikaci a interakci s okolím. Díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a chápat a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich mentálními reprezentacemi (Nakonečný, 1997). Mezi tyto mentální reprezentace řadíme např. vjemy, představy, pojmy nebo abstraktní znaky. Z vnímané části okolí subjektu se v mysli vytvoří jeho reprezentace, ke které je přiřazen význam (Nakonečný, 1997). Přiřazení významu pomáhá se zařazením do mentálních kategorií (pojmů), které jsou si ve svém významu (jednom nebo více aspektech) podobné. Kromě konkrétních předmětů a událostí se do těchto kategorií zařazují také zkušenosti nebo ideje.Tato kategorizace se též nazývá kognitivní mapa nebo kognitivní reprezentace skutečnosti (Nakonečný, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení a vnitřní řeč ==&lt;br /&gt;
Vyšší úrovně myšlení jsou úzce spjaty s jazykem. Některé formy myšlení u lidí probíhají formou vnitřní řeči. Její význam popisují Piaget a Inhelderová tak, že „''řeč znásobuje rozsah a rychlost myšlení''“ (2001, str. 79). Ta není pro okolí slyšitelná, ačkoliv při ní mohou mluvidla vykazovat určitou míru aktivity. Nevyužívá se při ní ovšem běžná slyšitelná forma řeči, ale je zkrácená a využívá představy slov. Touto problematikou se zabýval zejména L. S. Vygotskij. Rozdíl mezi vnitřní a vnější řečí tedy spočívá v tom, že u vnitřní řeči se myšlení (jakožto práce s významy) odehrává s řečí simultánně, kdežto vnější řeč je až zvukovým výsledkem této součinnosti. &lt;br /&gt;
Obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí, potažmo myšlení, se nazývá psycholingvistika. Z jejího hlediska je vnitřní řeč definována jako „fáze v generování výpovědi, která předchází vnější řeč a tvoří tedy mezistupeň mezi komunikativní intencí mluvčího a realizací ve výpovědi“ (Vygotskij, 2004, str. 51). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah myšlení a vnitřní řeči není konstantní ani z hlediska funkčního, ani časového, neboť např. u šimpanzů, kteří používají jen velmi minimalistické a primitivní verbální komunikaci, je instrumentální myšlení tj. „''chápání mechanických spojení a vymýšlení mechanických prostředků k mechanickým konečným cílům''“ (Vygotskij, 2004, str. 61-62) na velmi vysoké úrovni; stejně tak z hlediska vývoje myšlení se vliv řeči významně mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnitřní řeč je tedy velmi významným prvkem procesu myšlení (někdy bývá dokonce s myšlením ztotožňována). Není ještě zcela zjištěno, kdy ve vývoji dítěte se vnější řeč mění ve vnitřní a je využívána k myšlení. Nelze zároveň říci, že by vznikala pouhým snižováním hlasitosti vnější řeči, ani že by šepot měl s vnitřní řečí shodné rysy. Lze však bezpochyby říci, že vzniku vnitřní řeči předchází vnější řečové projevy a že např. ovládnutí gramatických struktur předchází osvojení logických struktur a operací (tj. dítě používá např. vedlejší věty podmínkové předtím, než ovládne podmíněné vztahy) (Vygotskij, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlenkové operace ==&lt;br /&gt;
Srovnávání ('''komparace''') pracuje s podobnostmi a rozdíly mezi různými jevy. Je základem pro vznik pojmů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;'''Logické''' myšlenkové operace se řídí přesnými pravidly, které nesmíme porušit, chceme-li dospět ke správnému závěru.&amp;quot; (Plháková, 2004, str. 269). Výsledky těchto myšlenkových operací jsou tudíž rozděleny pouze na správné a nesprávné. Někdy bývají označovány jako algoritmy a uplatňují se především v matematice a formální logice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heuristické '''operace neboli zkrácené myšlení hledá zjednodušené cesty řešení problémů. Pohybuje se na škále vhodné - nevhodné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy myšlení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konvergentní a divergentní ===&lt;br /&gt;
'''Konvergentní '''myšlení je známé též jako sbíhavé nebo reproduktivní. Řídí se přesnými pravidly a vede k jednomu správnému řešení. Oproti tomu '''divergentní''', neboli rozbíhavé nebo tvořivé myšlení, vytváří celou paletu možností. Nepoužívá algoritmů (známých postupů) jako myšlení konvergentní, ale nalézá nové možnosti řešení. Jedním z důležitých faktorů, působících na divergentní myšlení, je fantazie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Induktivní a deduktivní ===&lt;br /&gt;
'''Induktivní '''myšlení je typické zevšeobecňováním, kdy z jednotlivých premis a jevů vytváříme jeden závěr. Využívá přitom především generalizace a abstrakce. Oproti tomu '''deduktivní '''myšlení vyvozuje z všeobecných pravidel závěry pro jednotlivé případy a jevy. Typickým příkladem deduktivního myšlení jsou sylogismy.  (např. 1. Všichni lidé jsou smrtelní 2. Sókrates je člověk 3. Sókrates je smrtelný).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické a syntetické ===&lt;br /&gt;
'''Analytické '''myšlení pracuje na principu rozdělení většího celku na menší části. Probíhá strukturovaně, plně vědomě a krok za krokem, což usnadňuje jeho reprodukci. Zahrnuje schopnost vyvozovat mezi jednotlivými částmi spojitosti a strukturovat je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Syntetické '''na rozdíl od analytického myšlení spojuje dílčí části do většího celku. Tento vytvořený celek může být úplným novotvarem. Závěr syntetického myšlení není obsažen ve výchozích údajích, ten tedy novotvarem je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diskurzivní a intuitivní ===&lt;br /&gt;
Myšlení '''diskurzivní''', neboli logicko-deduktivní, získává poznatky a závěry na základě úsudku. Informace procházejí procesem postupného zpracovávání a uvědomování si všech článků logicko-deduktivního řetězce souvislostí jevu nebo situace (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''intuitivním '''myšlení se naopak jednotlivé články souvislého řetězce procesu dostávají pod práh vědomí, a jeho výsledky a závěry se do vědomí dostávají nečekaně jako vnuknutí (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Senzomotorické, obrazově názorné, pojmově logické ===&lt;br /&gt;
Autorem tohoto pojetí je švýcarský psycholog J. Piaget. Jedná se o vývojové fáze lidské osobnosti, které se však dají vztáhnout i na způsob myšlení charakteristický pro určitý věk člověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Senzomotorické '''myšlení neoperuje vůbec s pojmy, řečí ani s jinými symboly. Vychází pouze z pohybů a vjemů a užívá senzomotorické koordinace činností. Piaget a Inhelderová dokonce ze senzomotorické inteligence úplně vylučují myšlení (2001). Pracuje na základě asociování podmíněných reflexů k nepodmíněným, které jsou obohaceny vznikem asimilačních schémat, jedná se tedy především o reakce na okolí. Jeho nevýhoda spočívá v tom, že je nuceno přímo sledovat dění a nemůže překročit jeho rychlost. Charakteristickým prvkem senzomotorického myšlení je metoda pokus-omyl.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrazově názorné''', neboli vizuální myšlení, je charakteristické především pro děti předškolního věku, což ovšem neznamená, že by nebylo využíváno i později. Je využíváno pro řešení praktických manipulativních problémů, kdy práce s pojmy by neměla význam (např. mentální rotace objektů). Odehrává se v představách prostorových vztahů a možností pohybu. Na rozdíl od pojmově logického myšlení dochází k odstupu od problému, neboť ten je vnitřně vizualizován a dále zpracováván. Opírá se totiž o pamětní reprezentaci skutečnosti (Nakonečný, 2004).). Piaget a Inhelderová dělí obrazné představy na dva typy: reprodukční a anticipační představy, které „''zobrazují pohyby nebo transformace i jejich výsledky, ačkoliv se předtím neúčastnili na jejich realizaci''“ (2001, str. 67).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pojmově logické''' myšlení je charakteristické pro lidský druh. Odpoutává se od bezprostředně vnímaného a konkrétního a místo toho pracuje s pojmy a vztahy mezi nimi. Právě to umožňuje odpoutat myšlení od svalové činnosti (Piaget &amp;amp; Inhelderová, 2001). Vztahy mezi pojmy nám umožňují je uspořádat do hierarchických stromů, které nám pak usnadňují orientaci (Thagard, 2001). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pojmy ====&lt;br /&gt;
Pojmy definuje Nakonečný jako „''zobecněné poznání o objektech skutečnosti, jejich vlastnostech a vztazích''“ (2004, str. 332). Plháková pojmy definuje přímo jako „''mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou si v jednom či více aspektech podobné''“ (2004, str. 265). &lt;br /&gt;
Pojmy nemusí být nutně slovní, ale např. i matematicko-logické. Ty se podle Piageta a Inhelderové „''zakládají na operacích, které jsou abstrahovány z činností s předměty, nikoli z vnímaných předmětů''“ (2001, str. 48). Zde můžeme vidět kontinuálnost vývoje, neboť pojmově logické myšlení zde využívá prvků senzomotorického, které si postupně abstrahuje (obrazově názorné). To nám umožňuje např. počítání bez nutnosti počítání na prstech atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konkrétní, názorné a abstraktní ===&lt;br /&gt;
'''Konkrétní''', známé též jako praktické myšlení, probíhá při manipulování s vjemy, během činnosti. '''Názorné '''myšlení už pracuje s představami, které jsou nejčastěji vizuálního charakteru, mohou však nabývat i rozměru např. emočního. '''Abstraktní '''myšlení pracuje s pojmy a znaky a umožňuje se zabývat i teoretickými úlohami a problémy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magické myšlení ===&lt;br /&gt;
Magické myšlení je zvláštní druh myšlení, který patrně pochází z přetrvávající dětské části v psychice dospělých (běžně se vyskytuje u dětí předškolního věku). Yorulmaz, Inozu a Gültepe používají definici, jejímž autorem je J. D. Woolley: „magické myšlení se vztahuje k víře v osobní moc kontrolovat či způsobovat vnější události v reálném světě navzdory kulturně a racionálně přijímaným zákonům kauzality“ (2011, str. 198). Stručnější definice by mohla znít, že magické myšlení je víra, že myšlení se rovná konání. Jedná se o relativně primitivní kognitivní procesy, mezi něž patří např. synkreze (spojování různorodých prvků v jeden celek) nebo princip pars pro toto (záměna části za celek). (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
Ačkoliv se podle Nakonečného (2001) vyznačuje především znaky jako alogičnost, akauzalita a antropomorfizace, řídí se i dvěma svými specifickými zákony. Podle zákona podobnosti sdílejí věci, které se sobě navzájem podobají nebo mají společné znaky, podobné nebo stejné vlastnosti. Dalším zákonem je zákon nákazy. Podle tohoto zákona se může například dotekem přenášet štěstí nebo smůla z člověka na člověka (Koucká, 2005).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie myšlení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== gestaltistické pojetí ===&lt;br /&gt;
Přišlo s teorií vhledu. Selze přichází s teorií myšlení jako hledání vztahů mezi cílem a prostředky k jeho dosažení. Lindworský prichází se třemi elementy myšlení: poznání vztahu, aktivní vztahování a abstrakce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== funkcionalismus ===&lt;br /&gt;
John Dewey chápe myšlení jako proces vytváření a ověřování hypotéz (reflexivní myšlení). Poznatky jsou získávány experimentální cestou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== behaviorismus ===&lt;br /&gt;
Problematika učení se pojmům, kognitivní mapy. Zabývali se umělou inteligencí a modelováním myšlení na počítačích (Newell, Simon). Podle Rubinštejna je myšlení procesem analyzování a syntetizování, z tohoto se dále odvozuje abstrakce a zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== vývojové pojetí myšlení ===&lt;br /&gt;
Se opírá především o teorii Piageta. Vyděluje tři fáze: senzomotorické, obrazově-názorné a logické myšlení.&amp;quot;Podstatnou myšlenkovou operací je &amp;quot;kombinační analýza&amp;quot;, zásadní obrat ve vývoji myšlení pak znamená stadium formálních operací&amp;quot; (Nakonečný, 2004, str. 358).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== kognitivistické pojetí ===&lt;br /&gt;
Chápe myšlení jako druh účelné konstrukce reality, umožňující přežití. Kognitivní procesy se opírají o organizované dřívější zkušenosti, které vystupují ve funkčních celcích.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
'''Doporučuji také stručnější zpracování někoho jiného''': https://wikisofia.cz/index.php/My%C5%A1len%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hartl, P. &amp;amp; Hartlová H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koucká, P. (2005). Magické myšlení v životě současného člověka (diplomová práce). Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie.Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Piaget, J. &amp;amp; Inhelderová, B. (2001). Psychologie dítěte. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Říčan, P. (2009). Psychologie. Praha. Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thagard, P. (2001). Úvod do kognitivní vědy – mysl a myšlení. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vágnerová, M. (2008). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vygotskij, L. S. (2004). Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32377</id>
		<title>Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32377"/>
		<updated>2016-02-23T10:18:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Pojem myšlení ==&lt;br /&gt;
Psychologický slovník pojem myšlení definuje jako „proces vědomého odrazu skutečnosti“ (Hartl, Hartlová 2000, str. 332). Do tohoto odrazu se přitom zahrnují i objekty, které nejsou přímo dostupné smyslovému vnímání. Podle Nakonečného je myšlení „vývojově vyšší psychická funkce, umožňující dokonalejší poznávání životního prostředí, a tím i dokonalejší adaptaci na životní podmínky“ (1997, str. 115). Plháková jej definuje stručně jako „proces zpracování a využívání informací (2004, str. 262). Říčan navíc dodává, že nám pomáhá účelně jednat (2009). Myšlení nám pomáhá řešit problémy tam, kde už na vyřešení dané situace nestačí instinkty nebo naučené vzorce chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to poznávací proces, který subjektu umožňuje veškerou komunikaci a interakci s okolím. Díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a chápat a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich mentálními reprezentacemi (Nakonečný, 1997). Mezi tyto mentální reprezentace řadíme např. vjemy, představy, pojmy nebo abstraktní znaky. Z vnímané části okolí subjektu se v mysli vytvoří jeho reprezentace, ke které je přiřazen význam (Nakonečný, 1997). Přiřazení významu pomáhá se zařazením do mentálních kategorií (pojmů), které jsou si ve svém významu (jednom nebo více aspektech) podobné. Kromě konkrétních předmětů a událostí se do těchto kategorií zařazují také zkušenosti nebo ideje.Tato kategorizace se též nazývá kognitivní mapa nebo kognitivní reprezentace skutečnosti (Nakonečný, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení a vnitřní řeč ==&lt;br /&gt;
Vyšší úrovně myšlení jsou úzce spjaty s jazykem. Některé formy myšlení u lidí probíhají formou vnitřní řeči. Její význam popisují Piaget a Inhelderová tak, že „''řeč znásobuje rozsah a rychlost myšlení''“ (2001, str. 79). Ta není pro okolí slyšitelná, ačkoliv při ní mohou mluvidla vykazovat určitou míru aktivity. Nevyužívá se při ní ovšem běžná slyšitelná forma řeči, ale je zkrácená a využívá představy slov. Touto problematikou se zabýval zejména L. S. Vygotskij. Rozdíl mezi vnitřní a vnější řečí tedy spočívá v tom, že u vnitřní řeči se myšlení (jakožto práce s významy) odehrává s řečí simultánně, kdežto vnější řeč je až zvukovým výsledkem této součinnosti. &lt;br /&gt;
Obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí, potažmo myšlení, se nazývá psycholingvistika. Z jejího hlediska je vnitřní řeč definována jako „fáze v generování výpovědi, která předchází vnější řeč a tvoří tedy mezistupeň mezi komunikativní intencí mluvčího a realizací ve výpovědi“ (Vygotskij, 2004, str. 51). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah myšlení a vnitřní řeči není konstantní ani z hlediska funkčního, ani časového, neboť např. u šimpanzů, kteří používají jen velmi minimalistické a primitivní verbální komunikaci, je instrumentální myšlení tj. „''chápání mechanických spojení a vymýšlení mechanických prostředků k mechanickým konečným cílům''“ (Vygotskij, 2004, str. 61-62) na velmi vysoké úrovni; stejně tak z hlediska vývoje myšlení se vliv řeči významně mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnitřní řeč je tedy velmi významným prvkem procesu myšlení (někdy bývá dokonce s myšlením ztotožňována). Není ještě zcela zjištěno, kdy ve vývoji dítěte se vnější řeč mění ve vnitřní a je využívána k myšlení. Nelze zároveň říci, že by vznikala pouhým snižováním hlasitosti vnější řeči, ani že by šepot měl s vnitřní řečí shodné rysy. Lze však bezpochyby říci, že vzniku vnitřní řeči předchází vnější řečové projevy a že např. ovládnutí gramatických struktur předchází osvojení logických struktur a operací (tj. dítě používá např. vedlejší věty podmínkové předtím, než ovládne podmíněné vztahy) (Vygotskij, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy myšlení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konvergentní a divergentní ===&lt;br /&gt;
'''Konvergentní '''myšlení je známé též jako sbíhavé nebo reproduktivní. Řídí se přesnými pravidly a vede k jednomu správnému řešení. Oproti tomu '''divergentní''', neboli rozbíhavé nebo tvořivé myšlení, vytváří celou paletu možností. Nepoužívá algoritmů jako myšlení konvergentní, ale nalézá nové možnosti řešení. Jedním z důležitých faktorů, působících na divergentní myšlení, je fantazie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Induktivní a deduktivní ===&lt;br /&gt;
'''Induktivní '''myšlení je typické zevšeobecňováním, kdy z jednotlivých premis a jevů vytváříme jeden závěr. Využívá přitom především generalizace a abstrakce. Oproti tomu '''deduktivní '''myšlení vyvozuje z všeobecných pravidel závěry pro jednotlivé případy a jevy. Typickým příkladem deduktivního myšlení jsou sylogismy.  (např. 1. Všichni lidé jsou smrtelní 2. Sókrates je člověk 3. Sókrates je smrtelný).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické a syntetické ===&lt;br /&gt;
'''Analytické '''myšlení pracuje na principu rozdělení většího celku na menší části. Probíhá strukturovaně, plně vědomě a krok za krokem, což usnadňuje jeho reprodukci. Zahrnuje schopnost vyvozovat mezi jednotlivými částmi spojitosti a strukturovat je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Syntetické '''na rozdíl od analytického myšlení spojuje dílčí části do většího celku. Tento vytvořený celek může být úplným novotvarem. Závěr syntetického myšlení není obsažen ve výchozích údajích, ten tedy novotvarem je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diskurzivní a intuitivní ===&lt;br /&gt;
Myšlení '''diskurzivní''', neboli logicko-deduktivní, získává poznatky a závěry na základě úsudku. Informace procházejí procesem postupného zpracovávání a uvědomování si všech článků logicko-deduktivního řetězce souvislostí jevu nebo situace (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''intuitivním '''myšlení se naopak jednotlivé články souvislého řetězce procesu dostávají pod práh vědomí, a jeho výsledky a závěry se do vědomí dostávají nečekaně jako vnuknutí (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Senzomotorické, obrazově názorné, pojmově logické ===&lt;br /&gt;
Autorem tohoto pojetí je švýcarský psycholog J. Piaget. Jedná se o vývojové fáze lidské osobnosti, které se však dají vztáhnout i na způsob myšlení charakteristický pro určitý věk člověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Senzomotorické '''myšlení neoperuje vůbec s pojmy, řečí ani s jinými symboly. Vychází pouze z pohybů a vjemů a užívá senzomotorické koordinace činností. Piaget a Inhelderová dokonce ze senzomotorické inteligence úplně vylučují myšlení (2001). Pracuje na základě asociování podmíněných reflexů k nepodmíněným, které jsou obohaceny vznikem asimilačních schémat, jedná se tedy především o reakce na okolí. Jeho nevýhoda spočívá v tom, že je nuceno přímo sledovat dění a nemůže překročit jeho rychlost. Charakteristickým prvkem senzomotorického myšlení je metoda pokus-omyl.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrazově názorné''', neboli vizuální myšlení, je charakteristické především pro děti předškolního věku, což ovšem neznamená, že by nebylo využíváno i později. Je využíváno pro řešení praktických manipulativních problémů, kdy práce s pojmy by neměla význam (např. mentální rotace objektů). Odehrává se v představách prostorových vztahů a možností pohybu. Na rozdíl od pojmově logického myšlení dochází k odstupu od problému, neboť ten je vnitřně vizualizován a dále zpracováván. Opírá se totiž o pamětní reprezentaci skutečnosti (Nakonečný, 2004).). Piaget a Inhelderová dělí obrazné představy na dva typy: reprodukční a anticipační představy, které „''zobrazují pohyby nebo transformace i jejich výsledky, ačkoliv se předtím neúčastnili na jejich realizaci''“ (2001, str. 67).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pojmově logické''' myšlení je charakteristické pro lidský druh. Odpoutává se od bezprostředně vnímaného a konkrétního a místo toho pracuje s pojmy a vztahy mezi nimi. Právě to umožňuje odpoutat myšlení od svalové činnosti (Piaget &amp;amp; Inhelderová, 2001). Vztahy mezi pojmy nám umožňují je uspořádat do hierarchických stromů, které nám pak usnadňují orientaci (Thagard, 2001). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pojmy ====&lt;br /&gt;
Pojmy definuje Nakonečný jako „''zobecněné poznání o objektech skutečnosti, jejich vlastnostech a vztazích''“ (2004, str. 332). Plháková pojmy definuje přímo jako „''mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou si v jednom či více aspektech podobné''“ (2004, str. 265). &lt;br /&gt;
Pojmy nemusí být nutně slovní, ale např. i matematicko-logické. Ty se podle Piageta a Inhelderové „''zakládají na operacích, které jsou abstrahovány z činností s předměty, nikoli z vnímaných předmětů''“ (2001, str. 48). Zde můžeme vidět kontinuálnost vývoje, neboť pojmově logické myšlení zde využívá prvků senzomotorického, které si postupně abstrahuje (obrazově názorné). To nám umožňuje např. počítání bez nutnosti počítání na prstech atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konkrétní, názorné a abstraktní ===&lt;br /&gt;
'''Konkrétní''', známé též jako praktické myšlení, probíhá při manipulování s vjemy, během činnosti. '''Názorné '''myšlení už pracuje s představami, které jsou nejčastěji vizuálního charakteru, mohou však nabývat i rozměru např. emočního. '''Abstraktní '''myšlení pracuje s pojmy a znaky a umožňuje se zabývat i teoretickými úlohami a problémy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magické myšlení ===&lt;br /&gt;
Magické myšlení je zvláštní druh myšlení, který patrně pochází z přetrvávající dětské části v psychice dospělých (běžně se vyskytuje u dětí předškolního věku). Yorulmaz, Inozu a Gültepe používají definici, jejímž autorem je J. D. Woolley: „magické myšlení se vztahuje k víře v osobní moc kontrolovat či způsobovat vnější události v reálném světě navzdory kulturně a racionálně přijímaným zákonům kauzality“ (2011, str. 198). Stručnější definice by mohla znít, že magické myšlení je víra, že myšlení se rovná konání. Jedná se o relativně primitivní kognitivní procesy, mezi něž patří např. synkreze (spojování různorodých prvků v jeden celek) nebo princip pars pro toto (záměna části za celek). (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
Ačkoliv se podle Nakonečného (2001) vyznačuje především znaky jako alogičnost, akauzalita a antropomorfizace, řídí se i dvěma svými specifickými zákony. Podle zákona podobnosti sdílejí věci, které se sobě navzájem podobají nebo mají společné znaky, podobné nebo stejné vlastnosti. Dalším zákonem je zákon nákazy. Podle tohoto zákona se může například dotekem přenášet štěstí nebo smůla z člověka na člověka (Koucká, 2005).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Hartl, P. &amp;amp; Hartlová H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koucká, P. (2005). Magické myšlení v životě současného člověka (diplomová práce). Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie.Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Piaget, J. &amp;amp; Inhelderová, B. (2001). Psychologie dítěte. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Říčan, P. (2009). Psychologie. Praha. Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thagard, P. (2001). Úvod do kognitivní vědy – mysl a myšlení. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vágnerová, M. (2008). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vygotskij, L. S. (2004). Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32376</id>
		<title>Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32376"/>
		<updated>2016-02-23T10:17:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: /* Druhy myšlení */ zestručněno&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Pojem myšlení ==&lt;br /&gt;
Psychologický slovník pojem myšlení definuje jako „proces vědomého odrazu skutečnosti“ (Hartl, Hartlová 2000, str. 332). Do tohoto odrazu se přitom zahrnují i objekty, které nejsou přímo dostupné smyslovému vnímání. Podle Nakonečného je myšlení „vývojově vyšší psychická funkce, umožňující dokonalejší poznávání životního prostředí, a tím i dokonalejší adaptaci na životní podmínky“ (1997, str. 115). Plháková jej definuje stručně jako „proces zpracování a využívání informací (2004, str. 262). Říčan navíc dodává, že nám pomáhá účelně jednat (2009). Myšlení nám pomáhá řešit problémy tam, kde už na vyřešení dané situace nestačí instinkty nebo naučené vzorce chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to poznávací proces, který subjektu umožňuje veškerou komunikaci a interakci s okolím. Díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a chápat a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich mentálními reprezentacemi (Nakonečný, 1997). Mezi tyto mentální reprezentace řadíme např. vjemy, představy, pojmy nebo abstraktní znaky. Z vnímané části okolí subjektu se v mysli vytvoří jeho reprezentace, ke které je přiřazen význam (Nakonečný, 1997). Přiřazení významu pomáhá se zařazením do mentálních kategorií (pojmů), které jsou si ve svém významu (jednom nebo více aspektech) podobné. Kromě konkrétních předmětů a událostí se do těchto kategorií zařazují také zkušenosti nebo ideje.Tato kategorizace se též nazývá kognitivní mapa nebo kognitivní reprezentace skutečnosti (Nakonečný, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení a vnitřní řeč ==&lt;br /&gt;
Vyšší úrovně myšlení jsou úzce spjaty s jazykem. Některé formy myšlení u lidí probíhají formou vnitřní řeči. Její význam popisují Piaget a Inhelderová tak, že „''řeč znásobuje rozsah a rychlost myšlení''“ (2001, str. 79). Ta není pro okolí slyšitelná, ačkoliv při ní mohou mluvidla vykazovat určitou míru aktivity. Nevyužívá se při ní ovšem běžná slyšitelná forma řeči, ale je zkrácená a využívá představy slov. Touto problematikou se zabýval zejména L. S. Vygotskij. Rozdíl mezi vnitřní a vnější řečí tedy spočívá v tom, že u vnitřní řeči se myšlení (jakožto práce s významy) odehrává s řečí simultánně, kdežto vnější řeč je až zvukovým výsledkem této součinnosti. &lt;br /&gt;
Obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí, potažmo myšlení, se nazývá psycholingvistika. Z jejího hlediska je vnitřní řeč definována jako „fáze v generování výpovědi, která předchází vnější řeč a tvoří tedy mezistupeň mezi komunikativní intencí mluvčího a realizací ve výpovědi“ (Vygotskij, 2004, str. 51). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah myšlení a vnitřní řeči není konstantní ani z hlediska funkčního, ani časového, neboť např. u šimpanzů, kteří používají jen velmi minimalistické a primitivní verbální komunikaci, je instrumentální myšlení tj. „''chápání mechanických spojení a vymýšlení mechanických prostředků k mechanickým konečným cílům''“ (Vygotskij, 2004, str. 61-62) na velmi vysoké úrovni; stejně tak z hlediska vývoje myšlení se vliv řeči významně mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnitřní řeč je tedy velmi významným prvkem procesu myšlení (někdy bývá dokonce s myšlením ztotožňována). Není ještě zcela zjištěno, kdy ve vývoji dítěte se vnější řeč mění ve vnitřní a je využívána k myšlení. Nelze zároveň říci, že by vznikala pouhým snižováním hlasitosti vnější řeči, ani že by šepot měl s vnitřní řečí shodné rysy. Lze však bezpochyby říci, že vzniku vnitřní řeči předchází vnější řečové projevy a že např. ovládnutí gramatických struktur předchází osvojení logických struktur a operací (tj. dítě používá např. vedlejší věty podmínkové předtím, než ovládne podmíněné vztahy) (Vygotskij, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy myšlení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konvergentní a divergentní ===&lt;br /&gt;
'''Konvergentní '''myšlení je známé též jako sbíhavé nebo reproduktivní. Řídí se přesnými pravidly a vede k jednomu správnému řešení. Oproti tomu '''divergentní''', neboli rozbíhavé nebo tvořivé myšlení, vytváří celou paletu možností. Nepoužívá algoritmů jako myšlení konvergentní, ale nalézá nové možnosti řešení. Jedním z důležitých faktorů, působících na divergentní myšlení, je fantazie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Induktivní a deduktivní ===&lt;br /&gt;
Induktivní myšlení je typické zevšeobecňováním, kdy z jednotlivých premis a jevů vytváříme jeden závěr. Využívá přitom především generalizace a abstrakce. Oproti tomu deduktivní myšlení vyvozuje z všeobecných pravidel závěry pro jednotlivé případy a jevy. Typickým příkladem deduktivního myšlení jsou sylogismy.  (např. 1. Všichni lidé jsou smrtelní 2. Sókrates je člověk 3. Sókrates je smrtelný).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické a syntetické ===&lt;br /&gt;
'''Analytické '''myšlení pracuje na principu rozdělení většího celku na menší části. Probíhá strukturovaně, plně vědomě a krok za krokem, což usnadňuje jeho reprodukci. Zahrnuje schopnost vyvozovat mezi jednotlivými částmi spojitosti a strukturovat je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Syntetické '''na rozdíl od analytického myšlení spojuje dílčí části do většího celku. Tento vytvořený celek může být úplným novotvarem. Závěr syntetického myšlení není obsažen ve výchozích údajích, ten tedy novotvarem je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diskurzivní a intuitivní ===&lt;br /&gt;
Myšlení '''diskurzivní''', neboli logicko-deduktivní, získává poznatky a závěry na základě úsudku. Informace procházejí procesem postupného zpracovávání a uvědomování si všech článků logicko-deduktivního řetězce souvislostí jevu nebo situace (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''intuitivním '''myšlení se naopak jednotlivé články souvislého řetězce procesu dostávají pod práh vědomí, a jeho výsledky a závěry se do vědomí dostávají nečekaně jako vnuknutí (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Senzomotorické, obrazově názorné, pojmově logické ===&lt;br /&gt;
Autorem tohoto pojetí je švýcarský psycholog J. Piaget. Jedná se o vývojové fáze lidské osobnosti, které se však dají vztáhnout i na způsob myšlení charakteristický pro určitý věk člověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Senzomotorické '''myšlení neoperuje vůbec s pojmy, řečí ani s jinými symboly. Vychází pouze z pohybů a vjemů a užívá senzomotorické koordinace činností. Piaget a Inhelderová dokonce ze senzomotorické inteligence úplně vylučují myšlení (2001). Pracuje na základě asociování podmíněných reflexů k nepodmíněným, které jsou obohaceny vznikem asimilačních schémat, jedná se tedy především o reakce na okolí. Jeho nevýhoda spočívá v tom, že je nuceno přímo sledovat dění a nemůže překročit jeho rychlost. Charakteristickým prvkem senzomotorického myšlení je metoda pokus-omyl.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrazově názorné''', neboli vizuální myšlení, je charakteristické především pro děti předškolního věku, což ovšem neznamená, že by nebylo využíváno i později. Je využíváno pro řešení praktických manipulativních problémů, kdy práce s pojmy by neměla význam (např. mentální rotace objektů). Odehrává se v představách prostorových vztahů a možností pohybu. Na rozdíl od pojmově logického myšlení dochází k odstupu od problému, neboť ten je vnitřně vizualizován a dále zpracováván. Opírá se totiž o pamětní reprezentaci skutečnosti (Nakonečný, 2004).). Piaget a Inhelderová dělí obrazné představy na dva typy: reprodukční a anticipační představy, které „''zobrazují pohyby nebo transformace i jejich výsledky, ačkoliv se předtím neúčastnili na jejich realizaci''“ (2001, str. 67).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pojmově logické''' myšlení je charakteristické pro lidský druh. Odpoutává se od bezprostředně vnímaného a konkrétního a místo toho pracuje s pojmy a vztahy mezi nimi. Právě to umožňuje odpoutat myšlení od svalové činnosti (Piaget &amp;amp; Inhelderová, 2001). Vztahy mezi pojmy nám umožňují je uspořádat do hierarchických stromů, které nám pak usnadňují orientaci (Thagard, 2001). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pojmy ====&lt;br /&gt;
Pojmy definuje Nakonečný jako „''zobecněné poznání o objektech skutečnosti, jejich vlastnostech a vztazích''“ (2004, str. 332). Plháková pojmy definuje přímo jako „''mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou si v jednom či více aspektech podobné''“ (2004, str. 265). &lt;br /&gt;
Pojmy nemusí být nutně slovní, ale např. i matematicko-logické. Ty se podle Piageta a Inhelderové „''zakládají na operacích, které jsou abstrahovány z činností s předměty, nikoli z vnímaných předmětů''“ (2001, str. 48). Zde můžeme vidět kontinuálnost vývoje, neboť pojmově logické myšlení zde využívá prvků senzomotorického, které si postupně abstrahuje (obrazově názorné). To nám umožňuje např. počítání bez nutnosti počítání na prstech atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konkrétní, názorné a abstraktní ===&lt;br /&gt;
'''Konkrétní''', známé též jako praktické myšlení, probíhá při manipulování s vjemy, během činnosti. '''Názorné '''myšlení už pracuje s představami, které jsou nejčastěji vizuálního charakteru, mohou však nabývat i rozměru např. emočního. '''Abstraktní '''myšlení pracuje s pojmy a znaky a umožňuje se zabývat i teoretickými úlohami a problémy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magické myšlení ===&lt;br /&gt;
Magické myšlení je zvláštní druh myšlení, který patrně pochází z přetrvávající dětské části v psychice dospělých (běžně se vyskytuje u dětí předškolního věku). Yorulmaz, Inozu a Gültepe používají definici, jejímž autorem je J. D. Woolley: „magické myšlení se vztahuje k víře v osobní moc kontrolovat či způsobovat vnější události v reálném světě navzdory kulturně a racionálně přijímaným zákonům kauzality“ (2011, str. 198). Stručnější definice by mohla znít, že magické myšlení je víra, že myšlení se rovná konání. Jedná se o relativně primitivní kognitivní procesy, mezi něž patří např. synkreze (spojování různorodých prvků v jeden celek) nebo princip pars pro toto (záměna části za celek). (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
Ačkoliv se podle Nakonečného (2001) vyznačuje především znaky jako alogičnost, akauzalita a antropomorfizace, řídí se i dvěma svými specifickými zákony. Podle zákona podobnosti sdílejí věci, které se sobě navzájem podobají nebo mají společné znaky, podobné nebo stejné vlastnosti. Dalším zákonem je zákon nákazy. Podle tohoto zákona se může například dotekem přenášet štěstí nebo smůla z člověka na člověka (Koucká, 2005).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Hartl, P. &amp;amp; Hartlová H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koucká, P. (2005). Magické myšlení v životě současného člověka (diplomová práce). Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie.Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Piaget, J. &amp;amp; Inhelderová, B. (2001). Psychologie dítěte. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Říčan, P. (2009). Psychologie. Praha. Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thagard, P. (2001). Úvod do kognitivní vědy – mysl a myšlení. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vágnerová, M. (2008). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vygotskij, L. S. (2004). Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32375</id>
		<title>Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32375"/>
		<updated>2016-02-23T10:12:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Pojem myšlení ==&lt;br /&gt;
Psychologický slovník pojem myšlení definuje jako „proces vědomého odrazu skutečnosti“ (Hartl, Hartlová 2000, str. 332). Do tohoto odrazu se přitom zahrnují i objekty, které nejsou přímo dostupné smyslovému vnímání. Podle Nakonečného je myšlení „vývojově vyšší psychická funkce, umožňující dokonalejší poznávání životního prostředí, a tím i dokonalejší adaptaci na životní podmínky“ (1997, str. 115). Plháková jej definuje stručně jako „proces zpracování a využívání informací (2004, str. 262). Říčan navíc dodává, že nám pomáhá účelně jednat (2009). Myšlení nám pomáhá řešit problémy tam, kde už na vyřešení dané situace nestačí instinkty nebo naučené vzorce chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to poznávací proces, který subjektu umožňuje veškerou komunikaci a interakci s okolím. Díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a chápat a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich mentálními reprezentacemi (Nakonečný, 1997). Mezi tyto mentální reprezentace řadíme např. vjemy, představy, pojmy nebo abstraktní znaky. Z vnímané části okolí subjektu se v mysli vytvoří jeho reprezentace, ke které je přiřazen význam (Nakonečný, 1997). Přiřazení významu pomáhá se zařazením do mentálních kategorií (pojmů), které jsou si ve svém významu (jednom nebo více aspektech) podobné. Kromě konkrétních předmětů a událostí se do těchto kategorií zařazují také zkušenosti nebo ideje.Tato kategorizace se též nazývá kognitivní mapa nebo kognitivní reprezentace skutečnosti (Nakonečný, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení a vnitřní řeč ==&lt;br /&gt;
Vyšší úrovně myšlení jsou úzce spjaty s jazykem. Některé formy myšlení u lidí probíhají formou vnitřní řeči. Její význam popisují Piaget a Inhelderová tak, že „''řeč znásobuje rozsah a rychlost myšlení''“ (2001, str. 79). Ta není pro okolí slyšitelná, ačkoliv při ní mohou mluvidla vykazovat určitou míru aktivity. Nevyužívá se při ní ovšem běžná slyšitelná forma řeči, ale je zkrácená a využívá představy slov. Touto problematikou se zabýval zejména L. S. Vygotskij. Rozdíl mezi vnitřní a vnější řečí tedy spočívá v tom, že u vnitřní řeči se myšlení (jakožto práce s významy) odehrává s řečí simultánně, kdežto vnější řeč je až zvukovým výsledkem této součinnosti. &lt;br /&gt;
Obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí, potažmo myšlení, se nazývá psycholingvistika. Z jejího hlediska je vnitřní řeč definována jako „fáze v generování výpovědi, která předchází vnější řeč a tvoří tedy mezistupeň mezi komunikativní intencí mluvčího a realizací ve výpovědi“ (Vygotskij, 2004, str. 51). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah myšlení a vnitřní řeči není konstantní ani z hlediska funkčního, ani časového, neboť např. u šimpanzů, kteří používají jen velmi minimalistické a primitivní verbální komunikaci, je instrumentální myšlení tj. „''chápání mechanických spojení a vymýšlení mechanických prostředků k mechanickým konečným cílům''“ (Vygotskij, 2004, str. 61-62) na velmi vysoké úrovni; stejně tak z hlediska vývoje myšlení se vliv řeči významně mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnitřní řeč je tedy velmi významným prvkem procesu myšlení (někdy bývá dokonce s myšlením ztotožňována). Není ještě zcela zjištěno, kdy ve vývoji dítěte se vnější řeč mění ve vnitřní a je využívána k myšlení. Nelze zároveň říci, že by vznikala pouhým snižováním hlasitosti vnější řeči, ani že by šepot měl s vnitřní řečí shodné rysy. Lze však bezpochyby říci, že vzniku vnitřní řeči předchází vnější řečové projevy a že např. ovládnutí gramatických struktur předchází osvojení logických struktur a operací (tj. dítě používá např. vedlejší věty podmínkové předtím, než ovládne podmíněné vztahy) (Vygotskij, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy myšlení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konvergentní a divergentní ===&lt;br /&gt;
'''Konvergentní '''myšlení je také známé jako reproduktivní nebo sbíhavé. Hartl a Hartlová píší o tom, že konvergentní způsob je „zužující prostor myšlení“ (2000, str. 334) a že je charakteristické hledáním jedné správné odpovědi, nikoli pestré palety všech možných řešení jako myšlení divergentní. Řídí se přesnými pravidly, které vedou k určitému cíli. Tato přesná pravidla se nazývají algoritmy.Podle Plhákové je algoritmus „''specifický myšlenkový postup vhodný pro řešení určitého problému''“ (2004, str. 269).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Divergentní '''myšlení, neboli heuristické, případně tvořivé myšlení, se projevuje zejména při problémech, kdy nemáme kompletní informace nebo známé algoritmy řešení, je tedy zapotřebí objevit nový postup. Hledá zkrácené a jednodušší postupy. Berg a Hoicka ve své studii divergentní myšlení popisují jako „''schopnost nacházet nové nápady, což je důležitým faktorem napomáhajícím při tvorbě nových věcí a řešení problémů… Přicházet s novými nápady vyžaduje schopnost přemýšlet nad rámec věcí, které jsou v současné chvíli dostupné, a hledat nové alternativy''“ (2014, str. 1629). Divergentní myšlení umožňuje na jeden problém vymyslet větší množství řešení, z kterých se dá později vybrat to nejvhodnější. Typickým příkladem tohoto způsobu nacházení řešení je tzv. brainstorming.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Induktivní a deduktivní ===&lt;br /&gt;
'''Induktivní '''myšlení pracuje především se zobecňováním. Pomocí úsudku jsme díky němu schopni z premis, faktů a konkrétních případů vyvodit všeobecné závěry (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000). Používá při tom dvou základných myšlenkových operací: generalizace a abstrakce. Generalizace neboli zobecňování hledá obecný vztah či pravidlo, které platí pro všechny členy dané kategorie. Dochází při něm často k přehlížení jedinečných či subjektivně nepodstatných vlastností jednotlivých členů (Plháková, 2004). Abstrakce je proces, při němž se vyčleňují podstatné a obecné vlastnosti předmětů a jevů. Hartl a Hartlová píší o odkrývání podstatných vlastností a vztahů mezi předměty. Podle nich je to též způsob myšlenkového uchopení předmětu, který vymezuje právě ty vlastnosti a vztahy, které nelze smyslově odlišit (2000). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Deduktivní '''myšlení „vyvozuje z obecných pravidel závěry o specifických případech“ (Plháková, 2004, str. 276). Typickým příkladem deduktivního myšlení je známý Aristotelům sylogismus (1. Všichni lidé jsou smrtelní 2. Sókrates je člověk 3. Sókrates je smrtelný). Tento druh myšlení se nejlépe uplatňuje, pokud je dané pravidlo dobře známé a pravdivé. Jedná se tedy o dva výroky, které dohromady vytváří úsudek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické a syntetické ===&lt;br /&gt;
'''Analytické '''myšlení pracuje na principu rozdělení většího celku na menší části. Probíhá strukturovaně, plně vědomě a krok za krokem, což usnadňuje jeho reprodukci. Zahrnuje schopnost vyvozovat mezi jednotlivými částmi spojitosti a strukturovat je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Syntetické '''na rozdíl od analytického myšlení spojuje dílčí části do většího celku. Tento vytvořený celek může být úplným novotvarem. Závěr syntetického myšlení není obsažen ve výchozích údajích, ten tedy novotvarem je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diskurzivní a intuitivní ===&lt;br /&gt;
Myšlení '''diskurzivní''', neboli logicko-deduktivní, získává poznatky a závěry na základě úsudku. Informace procházejí procesem postupného zpracovávání a uvědomování si všech článků logicko-deduktivního řetězce souvislostí jevu nebo situace (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''intuitivním '''myšlení se naopak jednotlivé články souvislého řetězce procesu dostávají pod práh vědomí, a jeho výsledky a závěry se do vědomí dostávají nečekaně jako vnuknutí (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Senzomotorické, obrazově názorné, pojmově logické ===&lt;br /&gt;
Autorem tohoto pojetí je švýcarský psycholog J. Piaget. Jedná se o vývojové fáze lidské osobnosti, které se však dají vztáhnout i na způsob myšlení charakteristický pro určitý věk člověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Senzomotorické '''myšlení neoperuje vůbec s pojmy, řečí ani s jinými symboly. Vychází pouze z pohybů a vjemů a užívá senzomotorické koordinace činností. Piaget a Inhelderová dokonce ze senzomotorické inteligence úplně vylučují myšlení (2001). Pracuje na základě asociování podmíněných reflexů k nepodmíněným, které jsou obohaceny vznikem asimilačních schémat, jedná se tedy především o reakce na okolí. Jeho nevýhoda spočívá v tom, že je nuceno přímo sledovat dění a nemůže překročit jeho rychlost. Charakteristickým prvkem senzomotorického myšlení je metoda pokus-omyl.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrazově názorné''', neboli vizuální myšlení, je charakteristické především pro děti předškolního věku, což ovšem neznamená, že by nebylo využíváno i později. Je využíváno pro řešení praktických manipulativních problémů, kdy práce s pojmy by neměla význam (např. mentální rotace objektů). Odehrává se v představách prostorových vztahů a možností pohybu. Na rozdíl od pojmově logického myšlení dochází k odstupu od problému, neboť ten je vnitřně vizualizován a dále zpracováván. Opírá se totiž o pamětní reprezentaci skutečnosti (Nakonečný, 2004).). Piaget a Inhelderová dělí obrazné představy na dva typy: reprodukční a anticipační představy, které „''zobrazují pohyby nebo transformace i jejich výsledky, ačkoliv se předtím neúčastnili na jejich realizaci''“ (2001, str. 67).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pojmově logické''' myšlení je charakteristické pro lidský druh. Odpoutává se od bezprostředně vnímaného a konkrétního a místo toho pracuje s pojmy a vztahy mezi nimi. Právě to umožňuje odpoutat myšlení od svalové činnosti (Piaget &amp;amp; Inhelderová, 2001). Vztahy mezi pojmy nám umožňují je uspořádat do hierarchických stromů, které nám pak usnadňují orientaci (Thagard, 2001). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojmy ===&lt;br /&gt;
Pojmy definuje Nakonečný jako „''zobecněné poznání o objektech skutečnosti, jejich vlastnostech a vztazích''“ (2004, str. 332). Plháková pojmy definuje přímo jako „''mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou si v jednom či více aspektech podobné''“ (2004, str. 265). &lt;br /&gt;
Pojmy nemusí být nutně slovní, ale např. i matematicko-logické. Ty se podle Piageta a Inhelderové „''zakládají na operacích, které jsou abstrahovány z činností s předměty, nikoli z vnímaných předmětů''“ (2001, str. 48). Zde můžeme vidět kontinuálnost vývoje, neboť pojmově logické myšlení zde využívá prvků senzomotorického, které si postupně abstrahuje (obrazově názorné). To nám umožňuje např. počítání bez nutnosti počítání na prstech atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konkrétní, názorné a abstraktní ===&lt;br /&gt;
'''Konkrétní '''myšlení, neboli praktické, je takové, při kterém manipulujeme s vjemy. Problém při něm řešíme prakticky, přímo vykonáváním nějaké činnosti. Opíráme se přitom o fakta a zkušenosti. Podle Hartla a Hartlové je charakteristické doslovností, nemající schopnost zobecňování (2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''názorném '''myšlení pracujeme s představami, nejčastěji vizuálními. Názorné myšlení může značně urychlit proces popisu problému. Lidově by se dalo říct, že jednou vidět je lepší než tisíckrát slyšet. Například vzhled nebo prostorové uspořádání jsou pro názorné myšlení vhodné, naopak abstraktní pojmy je víceméně nemožné zpracovat názorně (např. čest si nelze dostatečně kvalitně vizualizovat). Názorné myšlení v podobě vizualizace nám může například pomoci zapamatovat si velké množství pojmů (technika loci, mentální mapa atd.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Abstraktní '''myšlení je charakteristické svou prací se znaky, např. verbálními (slova) nebo matematickými. Je vhodné především pro teoretické úkoly a úlohy. Vývojově se jedná o vyšší druh myšlení, spjatý s řečí. Podle Hartla a Hartlové je charakteristické schopností konceptualizace (myšlenkový proces, který nám umožňuje si pomocí myšlenkových operací osvojovat pojmy) a zobecňováním symbolů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magické myšlení ===&lt;br /&gt;
Magické myšlení je zvláštní druh myšlení, který patrně pochází z přetrvávající dětské části v psychice dospělých (běžně se vyskytuje u dětí předškolního věku). Yorulmaz, Inozu a Gültepe používají definici, jejímž autorem je J. D. Woolley: „magické myšlení se vztahuje k víře v osobní moc kontrolovat či způsobovat vnější události v reálném světě navzdory kulturně a racionálně přijímaným zákonům kauzality“ (2011, str. 198). Stručnější definice by mohla znít, že magické myšlení je víra, že myšlení se rovná konání. Jedná se o relativně primitivní kognitivní procesy, mezi něž patří např. synkreze (spojování různorodých prvků v jeden celek) nebo princip pars pro toto (záměna části za celek). (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
Ačkoliv se podle Nakonečného (2001) vyznačuje především znaky jako alogičnost, akauzalita a antropomorfizace, řídí se i dvěma svými specifickými zákony. Podle zákona podobnosti sdílejí věci, které se sobě navzájem podobají nebo mají společné znaky, podobné nebo stejné vlastnosti. Dalším zákonem je zákon nákazy. Podle tohoto zákona se může například dotekem přenášet štěstí nebo smůla z člověka na člověka (Koucká, 2005).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Hartl, P. &amp;amp; Hartlová H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koucká, P. (2005). Magické myšlení v životě současného člověka (diplomová práce). Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie.Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Piaget, J. &amp;amp; Inhelderová, B. (2001). Psychologie dítěte. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Říčan, P. (2009). Psychologie. Praha. Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thagard, P. (2001). Úvod do kognitivní vědy – mysl a myšlení. Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vágnerová, M. (2008). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vygotskij, L. S. (2004). Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32374</id>
		<title>Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32374"/>
		<updated>2016-02-23T10:05:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Myšlení ==&lt;br /&gt;
=== Pojem myšlení ===&lt;br /&gt;
Psychologický slovník pojem myšlení definuje jako „proces vědomého odrazu skutečnosti“ (Hartl, Hartlová 2000, str. 332). Do tohoto odrazu se přitom zahrnují i objekty, které nejsou přímo dostupné smyslovému vnímání. Podle Nakonečného je myšlení „vývojově vyšší psychická funkce, umožňující dokonalejší poznávání životního prostředí, a tím i dokonalejší adaptaci na životní podmínky“ (1997, str. 115). Plháková jej definuje stručně jako „proces zpracování a využívání informací (2004, str. 262). Říčan navíc dodává, že nám pomáhá účelně jednat (2009). Myšlení nám pomáhá řešit problémy tam, kde už na vyřešení dané situace nestačí instinkty nebo naučené vzorce chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to poznávací proces, který subjektu umožňuje veškerou komunikaci a interakci s okolím. Díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a chápat a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich mentálními reprezentacemi (Nakonečný, 1997). Mezi tyto mentální reprezentace řadíme např. vjemy, představy, pojmy nebo abstraktní znaky. Z vnímané části okolí subjektu se v mysli vytvoří jeho reprezentace, ke které je přiřazen význam (Nakonečný, 1997). Přiřazení významu pomáhá se zařazením do mentálních kategorií (pojmů), které jsou si ve svém významu (jednom nebo více aspektech) podobné. Kromě konkrétních předmětů a událostí se do těchto kategorií zařazují také zkušenosti nebo ideje.Tato kategorizace se též nazývá kognitivní mapa nebo kognitivní reprezentace skutečnosti (Nakonečný, 2004).&lt;br /&gt;
=== Myšlení a vnitřní řeč ===&lt;br /&gt;
Vyšší úrovně myšlení jsou úzce spjaty s jazykem. Některé formy myšlení u lidí probíhají formou vnitřní řeči. Její význam popisují Piaget a Inhelderová tak, že „''řeč znásobuje rozsah a rychlost myšlení''“ (2001, str. 79). Ta není pro okolí slyšitelná, ačkoliv při ní mohou mluvidla vykazovat určitou míru aktivity. Nevyužívá se při ní ovšem běžná slyšitelná forma řeči, ale je zkrácená a využívá představy slov. Touto problematikou se zabýval zejména L. S. Vygotskij. Rozdíl mezi vnitřní a vnější řečí tedy spočívá v tom, že u vnitřní řeči se myšlení (jakožto práce s významy) odehrává s řečí simultánně, kdežto vnější řeč je až zvukovým výsledkem této součinnosti. &lt;br /&gt;
Obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí, potažmo myšlení, se nazývá psycholingvistika. Z jejího hlediska je vnitřní řeč definována jako „fáze v generování výpovědi, která předchází vnější řeč a tvoří tedy mezistupeň mezi komunikativní intencí mluvčího a realizací ve výpovědi“ (Vygotskij, 2004, str. 51). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah myšlení a vnitřní řeči není konstantní ani z hlediska funkčního, ani časového, neboť např. u šimpanzů, kteří používají jen velmi minimalistické a primitivní verbální komunikaci, je instrumentální myšlení tj. „''chápání mechanických spojení a vymýšlení mechanických prostředků k mechanickým konečným cílům''“ (Vygotskij, 2004, str. 61-62) na velmi vysoké úrovni; stejně tak z hlediska vývoje myšlení se vliv řeči významně mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnitřní řeč je tedy velmi významným prvkem procesu myšlení (někdy bývá dokonce s myšlením ztotožňována). Není ještě zcela zjištěno, kdy ve vývoji dítěte se vnější řeč mění ve vnitřní a je využívána k myšlení. Nelze zároveň říci, že by vznikala pouhým snižováním hlasitosti vnější řeči, ani že by šepot měl s vnitřní řečí shodné rysy. Lze však bezpochyby říci, že vzniku vnitřní řeči předchází vnější řečové projevy a že např. ovládnutí gramatických struktur předchází osvojení logických struktur a operací (tj. dítě používá např. vedlejší věty podmínkové předtím, než ovládne podmíněné vztahy) (Vygotskij, 2004).&lt;br /&gt;
=== Druhy myšlení ===&lt;br /&gt;
==== Konvergentní a divergentní ====&lt;br /&gt;
'''Konvergentní '''myšlení je také známé jako reproduktivní nebo sbíhavé. Hartl a Hartlová píší o tom, že konvergentní způsob je „zužující prostor myšlení“ (2000, str. 334) a že je charakteristické hledáním jedné správné odpovědi, nikoli pestré palety všech možných řešení jako myšlení divergentní. Řídí se přesnými pravidly, které vedou k určitému cíli. Tato přesná pravidla se nazývají algoritmy.Podle Plhákové je algoritmus „''specifický myšlenkový postup vhodný pro řešení určitého problému''“ (2004, str. 269).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Divergentní '''myšlení, neboli heuristické, případně tvořivé myšlení, se projevuje zejména při problémech, kdy nemáme kompletní informace nebo známé algoritmy řešení, je tedy zapotřebí objevit nový postup. Hledá zkrácené a jednodušší postupy. Berg a Hoicka ve své studii divergentní myšlení popisují jako „''schopnost nacházet nové nápady, což je důležitým faktorem napomáhajícím při tvorbě nových věcí a řešení problémů… Přicházet s novými nápady vyžaduje schopnost přemýšlet nad rámec věcí, které jsou v současné chvíli dostupné, a hledat nové alternativy''“ (2014, str. 1629). Divergentní myšlení umožňuje na jeden problém vymyslet větší množství řešení, z kterých se dá později vybrat to nejvhodnější. Typickým příkladem tohoto způsobu nacházení řešení je tzv. brainstorming.&lt;br /&gt;
==== Induktivní a deduktivní ====&lt;br /&gt;
'''Induktivní '''myšlení pracuje především se zobecňováním. Pomocí úsudku jsme díky němu schopni z premis, faktů a konkrétních případů vyvodit všeobecné závěry (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000). Používá při tom dvou základných myšlenkových operací: generalizace a abstrakce. Generalizace neboli zobecňování hledá obecný vztah či pravidlo, které platí pro všechny členy dané kategorie. Dochází při něm často k přehlížení jedinečných či subjektivně nepodstatných vlastností jednotlivých členů (Plháková, 2004). Abstrakce je proces, při němž se vyčleňují podstatné a obecné vlastnosti předmětů a jevů. Hartl a Hartlová píší o odkrývání podstatných vlastností a vztahů mezi předměty. Podle nich je to též způsob myšlenkového uchopení předmětu, který vymezuje právě ty vlastnosti a vztahy, které nelze smyslově odlišit (2000). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Deduktivní '''myšlení „vyvozuje z obecných pravidel závěry o specifických případech“ (Plháková, 2004, str. 276). Typickým příkladem deduktivního myšlení je známý Aristotelům sylogismus (1. Všichni lidé jsou smrtelní 2. Sókrates je člověk 3. Sókrates je smrtelný). Tento druh myšlení se nejlépe uplatňuje, pokud je dané pravidlo dobře známé a pravdivé. Jedná se tedy o dva výroky, které dohromady vytváří úsudek. &lt;br /&gt;
==== Analytické a syntetické ====&lt;br /&gt;
'''Analytické '''myšlení pracuje na principu rozdělení většího celku na menší části. Probíhá strukturovaně, plně vědomě a krok za krokem, což usnadňuje jeho reprodukci. Zahrnuje schopnost vyvozovat mezi jednotlivými částmi spojitosti a strukturovat je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Syntetické '''na rozdíl od analytického myšlení spojuje dílčí části do většího celku. Tento vytvořený celek může být úplným novotvarem. Závěr syntetického myšlení není obsažen ve výchozích údajích, ten tedy novotvarem je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
==== Diskurzivní a intuitivní ====&lt;br /&gt;
Myšlení '''diskurzivní''', neboli logicko-deduktivní, získává poznatky a závěry na základě úsudku. Informace procházejí procesem postupného zpracovávání a uvědomování si všech článků logicko-deduktivního řetězce souvislostí jevu nebo situace (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''intuitivním '''myšlení se naopak jednotlivé články souvislého řetězce procesu dostávají pod práh vědomí, a jeho výsledky a závěry se do vědomí dostávají nečekaně jako vnuknutí (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
==== Senzomotorické, obrazově názorné, pojmově logické ====&lt;br /&gt;
Autorem tohoto pojetí je švýcarský psycholog J. Piaget. Jedná se o vývojové fáze lidské osobnosti, které se však dají vztáhnout i na způsob myšlení charakteristický pro určitý věk člověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Senzomotorické '''myšlení neoperuje vůbec s pojmy, řečí ani s jinými symboly. Vychází pouze z pohybů a vjemů a užívá senzomotorické koordinace činností. Piaget a Inhelderová dokonce ze senzomotorické inteligence úplně vylučují myšlení (2001). Pracuje na základě asociování podmíněných reflexů k nepodmíněným, které jsou obohaceny vznikem asimilačních schémat, jedná se tedy především o reakce na okolí. Jeho nevýhoda spočívá v tom, že je nuceno přímo sledovat dění a nemůže překročit jeho rychlost. Charakteristickým prvkem senzomotorického myšlení je metoda pokus-omyl.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obrazově názorné''', neboli vizuální myšlení, je charakteristické především pro děti předškolního věku, což ovšem neznamená, že by nebylo využíváno i později. Je využíváno pro řešení praktických manipulativních problémů, kdy práce s pojmy by neměla význam (např. mentální rotace objektů). Odehrává se v představách prostorových vztahů a možností pohybu. Na rozdíl od pojmově logického myšlení dochází k odstupu od problému, neboť ten je vnitřně vizualizován a dále zpracováván. Opírá se totiž o pamětní reprezentaci skutečnosti (Nakonečný, 2004).). Piaget a Inhelderová dělí obrazné představy na dva typy: reprodukční a anticipační představy, které „''zobrazují pohyby nebo transformace i jejich výsledky, ačkoliv se předtím neúčastnili na jejich realizaci''“ (2001, str. 67).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pojmově logické''' myšlení je charakteristické pro lidský druh. Odpoutává se od bezprostředně vnímaného a konkrétního a místo toho pracuje s pojmy a vztahy mezi nimi. Právě to umožňuje odpoutat myšlení od svalové činnosti (Piaget &amp;amp; Inhelderová, 2001). Vztahy mezi pojmy nám umožňují je uspořádat do hierarchických stromů, které nám pak usnadňují orientaci (Thagard, 2001). &lt;br /&gt;
===== Pojmy =====&lt;br /&gt;
Pojmy definuje Nakonečný jako „''zobecněné poznání o objektech skutečnosti, jejich vlastnostech a vztazích''“ (2004, str. 332). Plháková pojmy definuje přímo jako „''mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou si v jednom či více aspektech podobné''“ (2004, str. 265). &lt;br /&gt;
Pojmy nemusí být nutně slovní, ale např. i matematicko-logické. Ty se podle Piageta a Inhelderové „''zakládají na operacích, které jsou abstrahovány z činností s předměty, nikoli z vnímaných předmětů''“ (2001, str. 48). Zde můžeme vidět kontinuálnost vývoje, neboť pojmově logické myšlení zde využívá prvků senzomotorického, které si postupně abstrahuje (obrazově názorné). To nám umožňuje např. počítání bez nutnosti počítání na prstech atd.&lt;br /&gt;
==== Konkrétní, názorné a abstraktní ====&lt;br /&gt;
'''Konkrétní '''myšlení, neboli praktické, je takové, při kterém manipulujeme s vjemy. Problém při něm řešíme prakticky, přímo vykonáváním nějaké činnosti. Opíráme se přitom o fakta a zkušenosti. Podle Hartla a Hartlové je charakteristické doslovností, nemající schopnost zobecňování (2000).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''názorném '''myšlení pracujeme s představami, nejčastěji vizuálními. Názorné myšlení může značně urychlit proces popisu problému. Lidově by se dalo říct, že jednou vidět je lepší než tisíckrát slyšet. Například vzhled nebo prostorové uspořádání jsou pro názorné myšlení vhodné, naopak abstraktní pojmy je víceméně nemožné zpracovat názorně (např. čest si nelze dostatečně kvalitně vizualizovat). Názorné myšlení v podobě vizualizace nám může například pomoci zapamatovat si velké množství pojmů (technika loci, mentální mapa atd.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Abstraktní '''myšlení je charakteristické svou prací se znaky, např. verbálními (slova) nebo matematickými. Je vhodné především pro teoretické úkoly a úlohy. Vývojově se jedná o vyšší druh myšlení, spjatý s řečí. Podle Hartla a Hartlové je charakteristické schopností konceptualizace (myšlenkový proces, který nám umožňuje si pomocí myšlenkových operací osvojovat pojmy) a zobecňováním symbolů.&lt;br /&gt;
==== Magické myšlení ====&lt;br /&gt;
Magické myšlení je zvláštní druh myšlení, který patrně pochází z přetrvávající dětské části v psychice dospělých (běžně se vyskytuje u dětí předškolního věku). Yorulmaz, Inozu a Gültepe používají definici, jejímž autorem je J. D. Woolley: „magické myšlení se vztahuje k víře v osobní moc kontrolovat či způsobovat vnější události v reálném světě navzdory kulturně a racionálně přijímaným zákonům kauzality“ (2011, str. 198). Stručnější definice by mohla znít, že magické myšlení je víra, že myšlení se rovná konání. Jedná se o relativně primitivní kognitivní procesy, mezi něž patří např. synkreze (spojování různorodých prvků v jeden celek) nebo princip pars pro toto (záměna části za celek). (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
Ačkoliv se podle Nakonečného (2001) vyznačuje především znaky jako alogičnost, akauzalita a antropomorfizace, řídí se i dvěma svými specifickými zákony. Podle zákona podobnosti sdílejí věci, které se sobě navzájem podobají nebo mají společné znaky, podobné nebo stejné vlastnosti. Dalším zákonem je zákon nákazy. Podle tohoto zákona se může například dotekem přenášet štěstí nebo smůla z člověka na člověka (Koucká, 2005).&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32373</id>
		<title>Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_my%C5%A1len%C3%AD_v_psychologii._Teorie_my%C5%A1len%C3%AD.&amp;diff=32373"/>
		<updated>2016-02-23T10:01:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: Založena nová stránka s textem „== Myšlení == === Pojem myšlení === Psychologický slovník pojem myšlení definuje jako „proces vědomého odrazu skutečnosti“ (Hartl, Hartlová…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Myšlení ==&lt;br /&gt;
=== Pojem myšlení ===&lt;br /&gt;
Psychologický slovník pojem myšlení definuje jako „proces vědomého odrazu skutečnosti“ (Hartl, Hartlová 2000, str. 332). Do tohoto odrazu se přitom zahrnují i objekty, které nejsou přímo dostupné smyslovému vnímání. Podle Nakonečného je myšlení „vývojově vyšší psychická funkce, umožňující dokonalejší poznávání životního prostředí, a tím i dokonalejší adaptaci na životní podmínky“ (1997, str. 115). Plháková jej definuje stručně jako „proces zpracování a využívání informací (2004, str. 262). Říčan navíc dodává, že nám pomáhá účelně jednat (2009). Myšlení nám pomáhá řešit problémy tam, kde už na vyřešení dané situace nestačí instinkty nebo naučené vzorce chování. &lt;br /&gt;
Je to poznávací proces, který subjektu umožňuje veškerou komunikaci a interakci s okolím. Díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a chápat a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich mentálními reprezentacemi (Nakonečný, 1997). Mezi tyto mentální reprezentace řadíme např. vjemy, představy, pojmy nebo abstraktní znaky. Z vnímané části okolí subjektu se v mysli vytvoří jeho reprezentace, ke které je přiřazen význam (Nakonečný, 1997). Přiřazení významu pomáhá se zařazením do mentálních kategorií (pojmů), které jsou si ve svém významu (jednom nebo více aspektech) podobné. Kromě konkrétních předmětů a událostí se do těchto kategorií zařazují také zkušenosti nebo ideje.Tato kategorizace se též nazývá kognitivní mapa nebo kognitivní reprezentace skutečnosti (Nakonečný, 2004).&lt;br /&gt;
=== Myšlení a vnitřní řeč ===&lt;br /&gt;
Vyšší úrovně myšlení jsou úzce spjaty s jazykem. Některé formy myšlení u lidí probíhají formou vnitřní řeči. Její význam popisují Piaget a Inhelderová tak, že „''řeč znásobuje rozsah a rychlost myšlení''“ (2001, str. 79). Ta není pro okolí slyšitelná, ačkoliv při ní mohou mluvidla vykazovat určitou míru aktivity. Nevyužívá se při ní ovšem běžná slyšitelná forma řeči, ale je zkrácená a využívá představy slov. Touto problematikou se zabýval zejména L. S. Vygotskij. Rozdíl mezi vnitřní a vnější řečí tedy spočívá v tom, že u vnitřní řeči se myšlení (jakožto práce s významy) odehrává s řečí simultánně, kdežto vnější řeč je až zvukovým výsledkem této součinnosti. &lt;br /&gt;
Obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí, potažmo myšlení, se nazývá psycholingvistika. Z jejího hlediska je vnitřní řeč definována jako „fáze v generování výpovědi, která předchází vnější řeč a tvoří tedy mezistupeň mezi komunikativní intencí mluvčího a realizací ve výpovědi“ (Vygotskij, 2004, str. 51). &lt;br /&gt;
Vztah myšlení a vnitřní řeči není konstantní ani z hlediska funkčního, ani časového, neboť např. u šimpanzů, kteří používají jen velmi minimalistické a primitivní verbální komunikaci, je instrumentální myšlení tj. „''chápání mechanických spojení a vymýšlení mechanických prostředků k mechanickým konečným cílům''“ (Vygotskij, 2004, str. 61-62) na velmi vysoké úrovni; stejně tak z hlediska vývoje myšlení se vliv řeči významně mění. &lt;br /&gt;
Vnitřní řeč je tedy velmi významným prvkem procesu myšlení (někdy bývá dokonce s myšlením ztotožňována). Není ještě zcela zjištěno, kdy ve vývoji dítěte se vnější řeč mění ve vnitřní a je využívána k myšlení. Nelze zároveň říci, že by vznikala pouhým snižováním hlasitosti vnější řeči, ani že by šepot měl s vnitřní řečí shodné rysy. Lze však bezpochyby říci, že vzniku vnitřní řeči předchází vnější řečové projevy a že např. ovládnutí gramatických struktur předchází osvojení logických struktur a operací (tj. dítě používá např. vedlejší věty podmínkové předtím, než ovládne podmíněné vztahy) (Vygotskij, 2004).&lt;br /&gt;
=== Druhy myšlení ===&lt;br /&gt;
==== Konvergentní a divergentní ====&lt;br /&gt;
Konvergentní myšlení je také známé jako reproduktivní nebo sbíhavé. Hartl a Hartlová píší o tom, že konvergentní způsob je „zužující prostor myšlení“ (2000, str. 334) a že je charakteristické hledáním jedné správné odpovědi, nikoli pestré palety všech možných řešení jako myšlení divergentní. Řídí se přesnými pravidly, které vedou k určitému cíli. Tato přesná pravidla se nazývají algoritmy.Podle Plhákové je algoritmus „''specifický myšlenkový postup vhodný pro řešení určitého problému''“ (2004, str. 269).&lt;br /&gt;
Divergentní myšlení, neboli heuristické, případně tvořivé myšlení, se projevuje zejména při problémech, kdy nemáme kompletní informace nebo známé algoritmy řešení, je tedy zapotřebí objevit nový postup. Hledá zkrácené a jednodušší postupy. Berg a Hoicka ve své studii divergentní myšlení popisují jako „''schopnost nacházet nové nápady, což je důležitým faktorem napomáhajícím při tvorbě nových věcí a řešení problémů… Přicházet s novými nápady vyžaduje schopnost přemýšlet nad rámec věcí, které jsou v současné chvíli dostupné, a hledat nové alternativy''“ (2014, str. 1629). Divergentní myšlení umožňuje na jeden problém vymyslet větší množství řešení, z kterých se dá později vybrat to nejvhodnější. Typickým příkladem tohoto způsobu nacházení řešení je tzv. brainstorming.&lt;br /&gt;
==== Induktivní a deduktivní ====&lt;br /&gt;
Induktivní myšlení pracuje především se zobecňováním. Pomocí úsudku jsme díky němu schopni z premis, faktů a konkrétních případů vyvodit všeobecné závěry (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000). Používá při tom dvou základných myšlenkových operací: generalizace a abstrakce. Generalizace neboli zobecňování hledá obecný vztah či pravidlo, které platí pro všechny členy dané kategorie. Dochází při něm často k přehlížení jedinečných či subjektivně nepodstatných vlastností jednotlivých členů (Plháková, 2004). Abstrakce je proces, při němž se vyčleňují podstatné a obecné vlastnosti předmětů a jevů. Hartl a Hartlová píší o odkrývání podstatných vlastností a vztahů mezi předměty. Podle nich je to též způsob myšlenkového uchopení předmětu, který vymezuje právě ty vlastnosti a vztahy, které nelze smyslově odlišit (2000).&lt;br /&gt;
Deduktivní myšlení „vyvozuje z obecných pravidel závěry o specifických případech“ (Plháková, 2004, str. 276). Typickým příkladem deduktivního myšlení je známý Aristotelům sylogismus (1. Všichni lidé jsou smrtelní 2. Sókrates je člověk 3. Sókrates je smrtelný). Tento druh myšlení se nejlépe uplatňuje, pokud je dané pravidlo dobře známé a pravdivé. Jedná se tedy o dva výroky, které dohromady vytváří úsudek. &lt;br /&gt;
==== Analytické a syntetické ====&lt;br /&gt;
Analytické myšlení pracuje na principu rozdělení většího celku na menší části. Probíhá strukturovaně, plně vědomě a krok za krokem, což usnadňuje jeho reprodukci. Zahrnuje schopnost vyvozovat mezi jednotlivými částmi spojitosti a strukturovat je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
Syntetické na rozdíl od analytického myšlení spojuje dílčí části do většího celku. Tento vytvořený celek může být úplným novotvarem. Závěr syntetického myšlení není obsažen ve výchozích údajích, ten tedy novotvarem je (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
==== Diskurzivní a intuitivní ====&lt;br /&gt;
Myšlení diskurzivní, neboli logicko-deduktivní, získává poznatky a závěry na základě úsudku. Informace procházejí procesem postupného zpracovávání a uvědomování si všech článků logicko-deduktivního řetězce souvislostí jevu nebo situace (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
Při intuitivním myšlení se naopak jednotlivé články souvislého řetězce procesu dostávají pod práh vědomí, a jeho výsledky a závěry se do vědomí dostávají nečekaně jako vnuknutí (Hartl &amp;amp; Hartlová, 2000).&lt;br /&gt;
==== Senzomotorické, obrazově názorné, pojmově logické ====&lt;br /&gt;
Autorem tohoto pojetí je švýcarský psycholog J. Piaget. Jedná se o vývojové fáze lidské osobnosti, které se však dají vztáhnout i na způsob myšlení charakteristický pro určitý věk člověka.&lt;br /&gt;
Senzomotorické myšlení neoperuje vůbec s pojmy, řečí ani s jinými symboly. Vychází pouze z pohybů a vjemů a užívá senzomotorické koordinace činností. Piaget a Inhelderová dokonce ze senzomotorické inteligence úplně vylučují myšlení (2001). Pracuje na základě asociování podmíněných reflexů k nepodmíněným, které jsou obohaceny vznikem asimilačních schémat, jedná se tedy především o reakce na okolí. Jeho nevýhoda spočívá v tom, že je nuceno přímo sledovat dění a nemůže překročit jeho rychlost. &lt;br /&gt;
Charakteristickým prvkem senzomotorického myšlení je metoda pokus-omyl. &lt;br /&gt;
Obrazově názorné, neboli vizuální myšlení, je charakteristické především pro děti předškolního věku, což ovšem neznamená, že by nebylo využíváno i později. Je využíváno pro řešení praktických manipulativních problémů, kdy práce s pojmy by neměla význam (např. mentální rotace objektů). Odehrává se v představách prostorových vztahů a možností pohybu. Na rozdíl od pojmově logického myšlení dochází k odstupu od problému, neboť ten je vnitřně vizualizován a dále zpracováván. Opírá se totiž o pamětní reprezentaci skutečnosti (Nakonečný, 2004).). Piaget a Inhelderová dělí obrazné představy na dva typy: reprodukční a anticipační představy, které „''zobrazují pohyby nebo transformace i jejich výsledky, ačkoliv se předtím neúčastnili na jejich realizaci''“ (2001, str. 67). &lt;br /&gt;
Pojmově logické myšlení je charakteristické pro lidský druh. Odpoutává se od bezprostředně vnímaného a konkrétního a místo toho pracuje s pojmy a vztahy mezi nimi. Právě to umožňuje odpoutat myšlení od svalové činnosti (Piaget &amp;amp; Inhelderová, 2001). Vztahy mezi pojmy nám umožňují je uspořádat do hierarchických stromů, které nám pak usnadňují orientaci (Thagard, 2001). &lt;br /&gt;
===== Pojmy =====&lt;br /&gt;
Pojmy definuje Nakonečný jako „''zobecněné poznání o objektech skutečnosti, jejich vlastnostech a vztazích''“ (2004, str. 332). Plháková pojmy definuje přímo jako „''mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou si v jednom či více aspektech podobné''“ (2004, str. 265). &lt;br /&gt;
Pojmy nemusí být nutně slovní, ale např. i matematicko-logické. Ty se podle Piageta a Inhelderové „''zakládají na operacích, které jsou abstrahovány z činností s předměty, nikoli z vnímaných předmětů''“ (2001, str. 48). Zde můžeme vidět kontinuálnost vývoje, neboť pojmově logické myšlení zde využívá prvků senzomotorického, které si postupně abstrahuje (obrazově názorné). To nám umožňuje např. počítání bez nutnosti počítání na prstech atd.&lt;br /&gt;
==== Konkrétní, názorné a abstraktní ====&lt;br /&gt;
Konkrétní myšlení, neboli praktické, je takové, při kterém manipulujeme s vjemy. Problém při něm řešíme prakticky, přímo vykonáváním nějaké činnosti. Opíráme se přitom o fakta a zkušenosti. Podle Hartla a Hartlové je charakteristické doslovností, nemající schopnost zobecňování (2000).&lt;br /&gt;
Při názorném myšlení pracujeme s představami, nejčastěji vizuálními. Názorné myšlení může značně urychlit proces popisu problému. Lidově by se dalo říct, že jednou vidět je lepší než tisíckrát slyšet. Například vzhled nebo prostorové uspořádání jsou pro názorné myšlení vhodné, naopak abstraktní pojmy je víceméně nemožné zpracovat názorně (např. čest si nelze dostatečně kvalitně vizualizovat). Názorné myšlení v podobě vizualizace nám může například pomoci zapamatovat si velké množství pojmů (technika loci, mentální mapa atd.).&lt;br /&gt;
Abstraktní myšlení je charakteristické svou prací se znaky, např. verbálními (slova) nebo matematickými. Je vhodné především pro teoretické úkoly a úlohy. Vývojově se jedná o vyšší druh myšlení, spjatý s řečí. Podle Hartla a Hartlové je charakteristické schopností konceptualizace (myšlenkový proces, který nám umožňuje si pomocí myšlenkových operací osvojovat pojmy) a zobecňováním symbolů.&lt;br /&gt;
==== Magické myšlení ====&lt;br /&gt;
Magické myšlení je zvláštní druh myšlení, který patrně pochází z přetrvávající dětské části v psychice dospělých (běžně se vyskytuje u dětí předškolního věku). Yorulmaz, Inozu a Gültepe používají definici, jejímž autorem je J. D. Woolley: „magické myšlení se vztahuje k víře v osobní moc kontrolovat či způsobovat vnější události v reálném světě navzdory kulturně a racionálně přijímaným zákonům kauzality“ (2011, str. 198). Stručnější definice by mohla znít, že magické myšlení je víra, že myšlení se rovná konání. Jedná se o relativně primitivní kognitivní procesy, mezi něž patří např. synkreze (spojování různorodých prvků v jeden celek) nebo princip pars pro toto (záměna části za celek). (Plháková, 2004).&lt;br /&gt;
Ačkoliv se podle Nakonečného (2001) vyznačuje především znaky jako alogičnost, akauzalita a antropomorfizace, řídí se i dvěma svými specifickými zákony. Podle zákona podobnosti sdílejí věci, které se sobě navzájem podobají nebo mají společné znaky, podobné nebo stejné vlastnosti. Dalším zákonem je zákon nákazy. Podle tohoto zákona se může například dotekem přenášet štěstí nebo smůla z člověka na člověka (Koucká, 2005).&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=32123</id>
		<title>Státnicové otázky z Obecné psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=32123"/>
		<updated>2016-02-11T21:31:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Obecná psychologie jako základní disciplína psychologických věd. Předmět obecné psychologie.]]  || Loskotová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické zákonitosti a jejich charakter.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace psychiky.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vědomí a nevědomí, prožívání a chování jako základní dimenze psychiky.]]  || Petra Klára Týnovská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy, jejich klasifikace, vzájemné vztahy.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.]]  || Loskotová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.]]  || Kucharský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představivost, druhy představ a jejich vlastnosti. Teorie představivosti.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantazie, charakteristika fantazijních představ a mechanismy jejich vzniku a uplatňování; formy  fantazijní činnosti.]]  || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Symbolické procesy: myšlení, řeč, jazyk, mluva.]]  || Šmitáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.]] ||Dan P.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmotvorné procesy. Teorie utváření pojmů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Řešení problémů.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Základy sémiotiky a její uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich vývoj.]]   ||Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozornost a její vlastnosti. Teorie pozornosti: zařazení pozornosti do systému psychických procesů.]]  ||Bibiana Takáčová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí paměti. Teorie a modely paměti.]]  || Jiroutová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asociační zákonitosti.]] || Nikola F&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Učení jako jedna ze základních forem činnosti. Druhy a formy učení.]]  || Kojanová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy a mechanismy učení. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení.]]  || Kojanová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojetí emocí; vlastnosti emocí. Teorie emocí a jejich vývoj.]]  || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoční regulace, výraz emocí, vývoj emocí a jejich socializace.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace a motivační procesy. Teorie motivace a jejich vývoj.]]  || Klára V&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace motivačních dispozic.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivost: pojetí kreativity. Vývoj teorií kreativity.]]      || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Plánování a iniciace činnosti, formy realizace záměrů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a psychologické teorie rozhodování.]]  || Schinková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy a volní vlastnosti. Teorie vůle a jejich vývoj.]] || Šímová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Regulace a psychické řízení činnosti, chování a jednání.]]  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
*Eysenck, M. W., Keane, M. T.: Kognitivní psychologie. Praha, Academia 2008. &lt;br /&gt;
*Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2007 (3. vyd.).&lt;br /&gt;
*Sedláková, M.:Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
*Sternberg, R.:  Kognitivní psychologie. Praha, Portál 2002.&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9770</id>
		<title>Haló efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9770"/>
		<updated>2014-11-27T09:40:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: Opravil jsem snad všechny chyby, které se daly opravit. První definice je mým výtvorem z několika dalších definic, protože jsem chtěl, aby byla co nejstručnější a nejvýstižnější.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální [[percepce|percepci]] osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních [[kognitivní zkreslení]]. Autorem termínu je [[Edward Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.&lt;br /&gt;
== Mechanismus haló efektu ==&lt;br /&gt;
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' &amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Organizace vnímání &amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria&lt;br /&gt;
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané&lt;br /&gt;
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností&lt;br /&gt;
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura&lt;br /&gt;
=== Další ovlivňující faktory ===&lt;br /&gt;
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). &lt;br /&gt;
=== Efekt novosti ===&lt;br /&gt;
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.&lt;br /&gt;
== Haló efekt v lidském životě ==&lt;br /&gt;
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.&lt;br /&gt;
==== Příklady ====&lt;br /&gt;
Z pedagogického prostředí lze uvést běžný příklad, kdy dítě, které nosí brýle, je učitelem považováno za chytré. Dále například v případě pracovního pohovoru je první dojem velmi důležitý, pět minut zpoždění nebo nevhodně zvolené oblečení může předem způsobit neúspěch nezávisle na podaném výkonu.&lt;br /&gt;
== Experimentální zkoumání haló efektu ==&lt;br /&gt;
=== Experiment Edwarda L. Thorndikea ===&lt;br /&gt;
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings&amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&amp;lt;/ref&amp;gt; (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Výzkum probíhal formou dotazníku a následného vyhodnocení korelací jednotlivých oddílů. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''.&lt;br /&gt;
=== Experiment Solomona Asche ===&lt;br /&gt;
Solomon Asch uspořádal několik [[experiment]] týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající.&lt;br /&gt;
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. &amp;lt;ref&amp;gt;Webb, D. (n.d.). All-about-psychology.com: Solomon Asch. Retrieved November 10, 2014 from http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&lt;br /&gt;
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
* Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář&lt;br /&gt;
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&lt;br /&gt;
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php&lt;br /&gt;
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
haló efekt, první dojem, sociální percepce, sociální kognitivní zkreslení, efekt novosti&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9769</id>
		<title>Haló efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9769"/>
		<updated>2014-11-27T09:26:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální [[percepce|percepci]] osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních kognitivních zkreslení. Autorem termínu je [[Edward Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.&lt;br /&gt;
== Mechanismus haló efektu ==&lt;br /&gt;
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' &amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Organizace vnímání &amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria&lt;br /&gt;
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané&lt;br /&gt;
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností&lt;br /&gt;
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura&lt;br /&gt;
=== Další ovlivňující faktory ===&lt;br /&gt;
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). &lt;br /&gt;
=== Efekt novosti ===&lt;br /&gt;
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.&lt;br /&gt;
== Haló efekt v lidském životě ==&lt;br /&gt;
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.&lt;br /&gt;
==== Příklady ====&lt;br /&gt;
Z pedagogického prostředí lze uvést běžný příklad, kdy dítě, které nosí brýle, je učitelem považováno za chytré. Dále například v případě pracovního pohovoru je první dojem velmi důležitý, pět minut zpoždění nebo nevhodně zvolené oblečení může předem způsobit neúspěch nezávisle na podaném výkonu.&lt;br /&gt;
== Experimentální zkoumání haló efektu ==&lt;br /&gt;
=== Experiment Edwarda L. Thorndikea ===&lt;br /&gt;
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings&amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&amp;lt;/ref&amp;gt; (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Výzkum probíhal formou dotazníku a následného vyhodnocení korelací jednotlivých oddílů. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''.&lt;br /&gt;
=== Experiment Solomona Asche ===&lt;br /&gt;
Solomon Asch uspořádal několik experimentů týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající.&lt;br /&gt;
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. &amp;lt;ref&amp;gt;Webb, D. (n.d.). All-about-psychology.com: Solomon Asch. Retrieved November 10, 2014 from http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&lt;br /&gt;
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
* Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář&lt;br /&gt;
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&lt;br /&gt;
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php&lt;br /&gt;
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9768</id>
		<title>Haló efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9768"/>
		<updated>2014-11-27T09:25:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: /* Experiment Edwarda L. Thorndikea */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální [[percepce|percepci]] osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních kognitivních zkreslení. Autorem termínu je [[Edward Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.&lt;br /&gt;
== Mechanismus haló efektu ==&lt;br /&gt;
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' &amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Organizace vnímání &amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria&lt;br /&gt;
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané&lt;br /&gt;
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností&lt;br /&gt;
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura&lt;br /&gt;
=== Další ovlivňující faktory ===&lt;br /&gt;
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). &lt;br /&gt;
=== Efekt novosti ===&lt;br /&gt;
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.&lt;br /&gt;
== Haló efekt v lidském životě ==&lt;br /&gt;
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.&lt;br /&gt;
==== Příklady ====&lt;br /&gt;
Z pedagogického prostředí lze uvést běžný příklad, kdy dítě, které nosí brýle, je učitelem považováno za chytré. Dále například v případě pracovního pohovoru je první dojem velmi důležitý, pět minut zpoždění nebo nevhodně zvolené oblečení může předem způsobit neúspěch nezávisle na podaném výkonu.&lt;br /&gt;
== Experimentální zkoumání haló efektu ==&lt;br /&gt;
=== Experiment Edwarda L. Thorndikea ===&lt;br /&gt;
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings&amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&amp;lt;/ref&amp;gt; (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Výzkum probíhal formou dotazníku a následného vyhodnocení korelací jednotlivých oddílů. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''.&lt;br /&gt;
=== Experiment Solomona Asche ===&lt;br /&gt;
Solomon Asch uspořádal několik experimentů týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající.&lt;br /&gt;
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. &amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Webb, D. (n.d.). All-about-psychology.com: Solomon Asch. Retrieved November 10, 2014 from http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&lt;br /&gt;
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
* Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář&lt;br /&gt;
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&lt;br /&gt;
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php&lt;br /&gt;
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9766</id>
		<title>Haló efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9766"/>
		<updated>2014-11-27T09:20:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální [[percepce|percepci]] osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních kognitivních zkreslení. Autorem termínu je [[Edward Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.&lt;br /&gt;
== Mechanismus haló efektu ==&lt;br /&gt;
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' &amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Organizace vnímání &amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria&lt;br /&gt;
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané&lt;br /&gt;
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností&lt;br /&gt;
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura&lt;br /&gt;
=== Další ovlivňující faktory ===&lt;br /&gt;
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). &lt;br /&gt;
=== Efekt novosti ===&lt;br /&gt;
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.&lt;br /&gt;
== Haló efekt v lidském životě ==&lt;br /&gt;
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.&lt;br /&gt;
==== Příklady ====&lt;br /&gt;
Z pedagogického prostředí lze uvést běžný příklad, kdy dítě, které nosí brýle, je učitelem považováno za chytré. Dále například v případě pracovního pohovoru je první dojem velmi důležitý, pět minut zpoždění nebo nevhodně zvolené oblečení může předem způsobit neúspěch nezávisle na podaném výkonu.&lt;br /&gt;
== Experimentální zkoumání haló efektu ==&lt;br /&gt;
=== Experiment Edwarda L. Thorndikea ===&lt;br /&gt;
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings&amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&amp;lt;/ref&amp;gt; (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''.&lt;br /&gt;
=== Experiment Solomona Asche ===&lt;br /&gt;
Solomon Asch uspořádal několik experimentů týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající.&lt;br /&gt;
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. &lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&lt;br /&gt;
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
* Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář&lt;br /&gt;
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&lt;br /&gt;
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php&lt;br /&gt;
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9765</id>
		<title>Haló efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9765"/>
		<updated>2014-11-27T09:19:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální [[percepce|percepci]] osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních kognitivních zkreslení. Autorem termínu je [[Edward Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.&lt;br /&gt;
== Mechanismus haló efektu ==&lt;br /&gt;
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' &amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Organizace vnímání &amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria&lt;br /&gt;
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané&lt;br /&gt;
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností&lt;br /&gt;
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura&lt;br /&gt;
=== Další ovlivňující faktory ===&lt;br /&gt;
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). &lt;br /&gt;
=== Efekt novosti ===&lt;br /&gt;
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.&lt;br /&gt;
== Haló efekt v lidském životě ==&lt;br /&gt;
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pedagogického prostředí lze uvést běžný příklad, kdy dítě, které nosí brýle, je učitelem považováno za chytré. Dále například v případě pracovního pohovoru je první dojem velmi důležitý, pět minut zpoždění nebo nevhodně zvolené oblečení může předem způsobit neúspěch nezávisle na podaném výkonu.&lt;br /&gt;
== Experimentální zkoumání haló efektu ==&lt;br /&gt;
=== Experiment Edwarda L. Thorndikea ===&lt;br /&gt;
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings&amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&amp;lt;/ref&amp;gt; (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''.&lt;br /&gt;
=== Experiment Solomona Asche ===&lt;br /&gt;
Solomon Asch uspořádal několik experimentů týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající.&lt;br /&gt;
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. &lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&lt;br /&gt;
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
* Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář&lt;br /&gt;
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&lt;br /&gt;
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php&lt;br /&gt;
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9764</id>
		<title>Haló efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9764"/>
		<updated>2014-11-27T09:12:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální [[percepce|percepci]] osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních kognitivních zkreslení. Autorem termínu je [[Edward Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.&lt;br /&gt;
== Mechanismus haló efektu ==&lt;br /&gt;
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' &amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Organizace vnímání &amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria&lt;br /&gt;
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané&lt;br /&gt;
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností&lt;br /&gt;
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura&lt;br /&gt;
=== Další ovlivňující faktory ===&lt;br /&gt;
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). &lt;br /&gt;
=== Efekt novosti ===&lt;br /&gt;
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.&lt;br /&gt;
== Haló efekt v lidském životě ==&lt;br /&gt;
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.&lt;br /&gt;
== Experimentální zkoumání haló efektu ==&lt;br /&gt;
=== Experiment Edwarda L. Thorndikea ===&lt;br /&gt;
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings&amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&amp;lt;/ref&amp;gt; (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''.&lt;br /&gt;
=== Experiment Solomona Asche ===&lt;br /&gt;
Solomon Asch uspořádal několik experimentů týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající.&lt;br /&gt;
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. &lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&lt;br /&gt;
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
* Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář&lt;br /&gt;
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&lt;br /&gt;
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php&lt;br /&gt;
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9763</id>
		<title>Haló efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=9763"/>
		<updated>2014-11-27T09:06:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální [[percepce|percepci]] osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních kognitivních zkreslení. Autorem termínu je [[Edward Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.&lt;br /&gt;
== Mechanismus haló efektu ==&lt;br /&gt;
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' &amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Organizace vnímání ===&lt;br /&gt;
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria&lt;br /&gt;
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané&lt;br /&gt;
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností&lt;br /&gt;
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura&lt;br /&gt;
=== Další ovlivňující faktory ===&lt;br /&gt;
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). &lt;br /&gt;
=== Efekt novosti ===&lt;br /&gt;
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.&lt;br /&gt;
== Haló efekt v lidském životě ==&lt;br /&gt;
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.&lt;br /&gt;
== Experimentální zkoumání haló efektu ==&lt;br /&gt;
=== Experiment Edwarda L. Thorndikea ===&lt;br /&gt;
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings&amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&amp;lt;/ref&amp;gt; (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''.&lt;br /&gt;
=== Experiment Solomona Asche ===&lt;br /&gt;
Solomon Asch uspořádal několik experimentů týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající.&lt;br /&gt;
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. &lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&lt;br /&gt;
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
* Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář&lt;br /&gt;
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&lt;br /&gt;
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php&lt;br /&gt;
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=8967</id>
		<title>Wikisofia soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=8967"/>
		<updated>2014-11-19T21:53:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Competition-time.png|200px|vpravo]]&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:20px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;Studuješ na FF UK? Chceš &amp;lt;span style=&amp;quot;color: #3f9ae6;&amp;quot;&amp;gt;účinně uplatnit své seminárky&amp;lt;/span&amp;gt; a ještě za to dostat odměnu? Napiš heslo na wikisofii a vyhraj!&amp;lt;/div&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
* '''Ceny''': Nejlepší články budou odměněny finančně (200-600 kč)!&lt;br /&gt;
* '''Trvání soutěže''': Od 19. 11. do 24. 11. (včetně)&lt;br /&gt;
* '''Vyhlášení výsledků''': 26. 11. (na [https://www.facebook.com/wikisofia] a v [[Wikisofia:Aktuality|Aktualitách]])&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size:24px;&amp;quot;&amp;gt;Podmínky soutěže&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;Nově můžete využít i články, které píšete na Wikisofii v rámci atestací jednotlivých předmětů. Získáte tedy atestaci a kvalitní články i finanční odměnu! &amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
*Lze využít texty Vámi zpracované v rámci atestací během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do '''termínu uzavření soutěže''' (23:59, 24.11) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
Pro účast vyplňte do následující tabulky své jméno, svůj studijní obor a název článku, který přihlašujete do soutěže ([[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Anička Veselá  || Psychologie  || [[Arteterapie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Daniel Patzelt&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Haló efekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color:  #ff0000; font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii!&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě nejasností se nejprve podívejte do [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], případně se ptejte na ''info@wikisofia.cz'' nebo [https://www.facebook.com/wikisofia]. Jsme tu pro Vás!&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=8629</id>
		<title>Haló efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=8629"/>
		<updated>2014-11-16T16:50:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: změna formátování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Haló efekt ==&lt;br /&gt;
'''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální percepci osob (vnímání a jejich posuzování). Autorem termínu je [[Edward L. Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.&lt;br /&gt;
== Mechanismus haló efektu ==&lt;br /&gt;
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' &amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Organizace vnímání ===&lt;br /&gt;
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria&lt;br /&gt;
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané&lt;br /&gt;
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností&lt;br /&gt;
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura&lt;br /&gt;
=== Další ovlivňující faktory ===&lt;br /&gt;
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). &lt;br /&gt;
=== Efekt novosti ===&lt;br /&gt;
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.&lt;br /&gt;
== Haló efekt v lidském životě ==&lt;br /&gt;
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.&lt;br /&gt;
== Experimentální zkoumání haló efektu ==&lt;br /&gt;
=== Experiment Edwarda L. Thorndikea ===&lt;br /&gt;
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings&amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&amp;lt;/ref&amp;gt; (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''.&lt;br /&gt;
=== Experiment Solomona Asche ===&lt;br /&gt;
Solomon Asch uspořádal několik experimentů týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající.&lt;br /&gt;
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. &lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&lt;br /&gt;
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
* Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář&lt;br /&gt;
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&lt;br /&gt;
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php&lt;br /&gt;
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=8351</id>
		<title>Haló efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hal%C3%B3_efekt&amp;diff=8351"/>
		<updated>2014-11-14T23:14:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: vytvoření článku&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Haló efekt ==&lt;br /&gt;
'''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální percepci osob (vnímání a jejich posuzování). Autorem termínu je [[Edward L. Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.&lt;br /&gt;
=== Mechanismus haló efektu ===&lt;br /&gt;
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. Podle Hartla (2000, str. 183) je první dojem tvořen z '''55% vzhledem, 38% hlasem a pouze 7% samotným sdělením''' &amp;lt;ref&amp;gt;Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
==== Organizace vnímání ====&lt;br /&gt;
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria&lt;br /&gt;
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané&lt;br /&gt;
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností&lt;br /&gt;
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura&lt;br /&gt;
==== Další ovlivňující faktory ====&lt;br /&gt;
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). &lt;br /&gt;
==== Efekt novosti ====&lt;br /&gt;
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.&lt;br /&gt;
=== Haló efekt v lidském životě ===&lt;br /&gt;
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.&lt;br /&gt;
=== Experimentální zkoumání haló efektu ===&lt;br /&gt;
==== Experiment Edwarda L. Thorndikea ====&lt;br /&gt;
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings&amp;lt;ref&amp;gt;Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&amp;lt;/ref&amp;gt; (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''.&lt;br /&gt;
==== Experiment Solomona Asche ====&lt;br /&gt;
Solomon Asch uspořádal několik experimentů týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající.&lt;br /&gt;
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.&lt;br /&gt;
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
* Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář&lt;br /&gt;
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/&lt;br /&gt;
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html&lt;br /&gt;
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php&lt;br /&gt;
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=7681</id>
		<title>Wikisofia soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=7681"/>
		<updated>2014-11-06T23:24:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''&amp;lt;big&amp;gt;Studuješ na FF UK? Chceš vyhrát 200-600 Kč? Napiš heslo na wikisofii!&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Nejlepší články budou odměněny!''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Soutěž trvá od 5.11 do 14.11 včetně. &lt;br /&gt;
*Náš editační tým 15.11 vyhlásí vítěze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heslo by mělo strukturou a délkou odpovídat vzorovému článku [[Lateralita]] &lt;br /&gt;
*'''Pokud se chceš soutěže zúčastnit, vyplň své jméno, svůj studijní obor a heslo co budeš zpracovávat do tabulky níže''' (na wikisofii se přihlásíš stejně jako do sisu a pomocí záložky editovat, se pak zapíšeš do tabulky.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii'''&lt;br /&gt;
V případě nejasností se nejprve podívej do nápovědy (měly by v ní být všechny odpovědi na Tvé otázky) případně se zeptej na info@wikisofia.cz nebo našem facebooku https://www.facebook.com/wikisofia?fref=ts&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Adam Novák  || Psychologie  || [[Arteterapie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Daniel Patzelt&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| Haló efekt&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6634</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6634"/>
		<updated>2014-10-09T08:27:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: Přidání jména&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoanalýza]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Komunikace]] ||  Kristýna Sivoková|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoterapie]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Leon Festinger]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychofyzika]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Schizofrenie]] ||Kristýna Matoušová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hermann von Helmholtz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber]]‏‎ ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Daniel Kahneman]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jean Piaget‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vlastnosti‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ivan Petrovič Pavlov]] ||Tereza Kolečková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kurt Koffka‏‎]] || Martin Javůrek || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asocianismus]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Deprese]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Úzkost]]||Martina Hanzlíková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Wilhelm Wundt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Testování statistických hypotéz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Experiment]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Humanistická psychologie]]|| Petr Kosík || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Introspekce]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Intuice]]|| Samuel Říha || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neverbální komunikace]] ||Kristína Janáková  || &lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|[[Agresivita]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie]] || petra Doležalová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické názory sofistů a Sokrata]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aristoteles]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Edward Thorndike]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Gustav Theodor Fechner]]‏‎||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Chování]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie zdraví]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber‏‎]] ||  ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Mozek]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||Adéla Becková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Fenomenologie]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Inzulín]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Forerův efekt]] || Lucie Froncová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Haló efekt]] || Daniel Patzelt || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pygmalion efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motýlí efekt]]||Denisa Zábranská  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reicher-Wheelerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mentální reprezentace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Lev Vygotskij]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dunning-Krugerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Extrospekce]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hněv]] || Lukáš Kutil || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Radost]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Štěstí]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Nálada]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Afekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]||   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Seberealizace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V případě nejasností (například- co má dané heslo obsahovat) kontaktujte Nikolu Frollovou '''nikola.frollova@gmail.com'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6632</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6632"/>
		<updated>2014-10-09T08:22:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoanalýza]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Komunikace]] ||  Kristýna Sivoková|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoterapie]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Leon Festinger]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychofyzika]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Schizofrenie]] ||Kristýna Matoušová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hermann von Helmholtz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber]]‏‎ ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Daniel Kahneman]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jean Piaget‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vlastnosti‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ivan Petrovič Pavlov]] ||Tereza Kolečková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kurt Koffka‏‎]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asocianismus]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Deprese]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Úzkost]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Wilhelm Wundt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Testování statistických hypotéz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Experiment]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Humanistická psychologie]]|| Petr Kosík || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Introspekce]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Intuice]]|| Samuel Říha || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neverbální komunikace]] ||Kristína Janáková  || &lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|[[Agresivita]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie]] || petra Doležalová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické názory sofistů a Sokrata]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aristoteles]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Edward Thorndike]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Gustav Theodor Fechner]]‏‎||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Chování]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie zdraví]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber‏‎]] ||  ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Mozek]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||Adéla Becková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Fenomenologie]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Inzulín]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Forerův efekt]] || Lucie Froncová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Haló efekt]] || Daniel Patzelt || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pygmalion efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motýlí efekt]]||Denisa Zábranská  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reicher-Wheelerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mentální reprezentace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Lev Vygotskij]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dunning-Krugerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Extrospekce]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hněv]] || Lukáš Kutil || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Radost]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Štěstí]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Nálada]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Afekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]||   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Seberealizace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V případě nejasností (například- co má dané heslo obsahovat) kontaktujte Nikolu Frollovou '''nikola.frollova@gmail.com'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6629</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6629"/>
		<updated>2014-10-09T08:15:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoanalýza]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Komunikace]] ||  Kristýna Sivoková|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoterapie]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Leon Festinger]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychofyzika]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Schizofrenie]] ||Kristýna Matoušová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hermann von Helmholtz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber]]‏‎ ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Daniel Kahneman]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jean Piaget‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vlastnosti‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ivan Petrovič Pavlov]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kurt Koffka‏‎]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asocianismus]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Deprese]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Úzkost]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Wilhelm Wundt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Testování statistických hypotéz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Experiment]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Humanistická psychologie]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Introspekce]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Intuice]]|| Samuel Říha || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neverbální komunikace]] ||Kristína Janáková  || &lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|[[Agresivita]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie]] || petra Doležalová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické názory sofistů a Sokrata]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aristoteles]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Edward Thorndike]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Gustav Theodor Fechner]]‏‎||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Chování]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie zdraví]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber‏‎]] ||  ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Mozek]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Fenomenologie]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Inzulín]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Forerův efekt]] || Lucie Froncová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Haló efekt]] || Daniel Patzelt || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pygmalion efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motýlí efekt]]||Denisa Zábranská  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reicher-Wheelerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mentální reprezentace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Lev Vygotskij]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dunning-Krugerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Extrospekce]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hněv]] || Lukáš Kutil || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Radost]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Štěstí]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Nálada]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Afekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]||   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Seberealizace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V případě nejasností (například- co má dané heslo obsahovat) kontaktujte Nikolu Frollovou '''nikola.frollova@gmail.com'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6628</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6628"/>
		<updated>2014-10-09T08:12:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Daniel.Patzelt: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoanalýza]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Komunikace]] ||  Kristýna Sivoková|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoterapie]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Leon Festinger]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychofyzika]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Schizofrenie]] ||Kristýna Matoušová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hermann von Helmholtz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber]]‏‎ ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Daniel Kahneman]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jean Piaget‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vlastnosti‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ivan Petrovič Pavlov]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kurt Koffka‏‎]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asocianismus]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Deprese]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Úzkost]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Wilhelm Wundt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Testování statistických hypotéz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Experiment]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Humanistická psychologie]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Introspekce]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Intuice]]|| Samuel Říha || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neverbální komunikace]] ||Kristína Janáková  || &lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|[[Agresivita]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie]] || petra Doležalová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické názory sofistů a Sokrata]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aristoteles]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Edward Thorndike]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Gustav Theodor Fechner]]‏‎||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Chování]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie zdraví]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber‏‎]] ||  ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Mozek]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Fenomenologie]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Inzulín]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Forerův efekt]] || Lucie Froncová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Haló efekt]] |Daniel Patzelt|  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pygmalion efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motýlí efekt]]||Denisa Zábranská  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reicher-Wheelerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mentální reprezentace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Lev Vygotskij]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dunning-Krugerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Extrospekce]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hněv]] || Lukáš Kutil || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Radost]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Štěstí]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Nálada]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Afekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]||   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Seberealizace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V případě nejasností (například- co má dané heslo obsahovat) kontaktujte Nikolu Frollovou '''nikola.frollova@gmail.com'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Daniel.Patzelt</name></author>
		
	</entry>
</feed>