<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Denisa.Rainova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Denisa.Rainova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Denisa.Rainova"/>
	<updated>2026-04-22T16:54:54Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_(metoda_RSA)&amp;diff=54408</id>
		<title>Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_(metoda_RSA)&amp;diff=54408"/>
		<updated>2018-05-31T13:26:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kryptografie''' neboli '''šifrování''' je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí. &amp;lt;ref&amp;gt; Kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Kryptografie.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem '''šifrování''' si mohou lidé po celém světě představit takovou komunikaci, kdy si dva nebo více osob posílají tajné zprávy, které lze přečíst jen pomocí zvláštního klíče, který všichni zúčastnění znají a nikdo zvenčí jej nezná (a nemůže jej ani uhodnout). Takto funguje [[Symetrická kryptografie|symetrická kryptografie]], která k zašifrování i rozluštění zprávy používá tentýž klíč. Jak si ale účastníci tajný klíč předají? Distribuce klíčů se musí provádět na jiném principu. Šifrování zpráv navíc nemusí mít za cíl pouze udržet nějakou informaci v tajnosti, může také zajišťovat ověření totožnosti osob, např. u digitálních podpisů. Těmto účelům slouží [[Asymetrická kryptografie|asymetrická kryptografie]], ve které se pro zašifrování používá jiný klíč než pro luštění.&amp;lt;ref&amp;gt;KREJČOVÁ, Ema. Digitální peníze [online]. 2006 [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/42950. Vedoucí práce Jiří Tůma.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Diffie-Hellman Key Exchange (cs).svg|thumb|Diffieho-Hellmanova výměna klíčů znázorněna pomocí míchání barev]]&lt;br /&gt;
=== Příklad pomocí barev &amp;lt;ref&amp;gt;MURPHY, Dan. (2017, Květen). Dan Murphy: Cryptography in Colors: Public Key Cryptography [přednáška]. Dostupné z: https://vimeo.com/217214978&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Na jedné straně stojí Jānis a na druhé Ilze. Veřejně se dohodnou na počáteční barvě, např. žluté (tuhle barvu zná tudíž i třetí strana, která chce získat jejich komunikaci). Pak si oba náhodně zvolí svoji vlastní utajenou barvu, kterou přimíchají do žluté. Tím zamaskují jejich soukromé zprávy. Jānis si nechá svoji tajnou barvu a směs pošle Ilze (směs se dostane do rukou třetí strany). Ilze si také nechá svojí tajnou barvu a směs pošle Jānisovi (i tato směs se dostane ke třetí straně). Nyní Jānis a Ilze přidají své soukromé barvy do směsi toho druhého. Vznikne společná tajná barva. Třetí strana nemůže určit barvu, protože k tomu potřebuje jednu ze soukromých barev. Aby se toto dalo udělat s čísly, potřebujeme takovou číselnou operaci, která se dělá snadno v jednom směru, ale obtížně v druhém. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie RSA ==&lt;br /&gt;
Až do 70.let minulého století bylo šifrování založeno na symetrických klíčích. V roce 1976 Whitfield Diffie a Martin Hellman &amp;lt;ref&amp;gt;New Directions in Cryptography. IEEE Transactions on Information Theory [online]. 1976, 11(6), 644-654 [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://ee.stanford.edu/~hellman/publications/24.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; položili základy [[Asymetrické šifrování|asymetrického šifrování]]. V článku ''New Directions in Cryptography'' řešili problém distribuce klíčů a protokol, který v článku popisují se jmenuje [[Diffieho-Helllmanova výměna klíčů]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1970 britský matematik a technik James Ellis&amp;lt;ref&amp;gt;James Ellis. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/James_H._Ellis&amp;lt;/ref&amp;gt; pracoval s myšlenkou neutajené šifry. Je založena na jednoduchém, a přesto chytrém konceptu. Uzamknutí a odemčení jsou inverzní operace. Jānis by mohl koupit zámek, ponechat si klíč a otevřený zámek poslat Ilze. Ona svoji zprávu poté uzamkne a pošle jí zpět majiteli. Vše probíhá bez výměny klíčů. To znamená, že by zámek mohl veřejně nabídnou komukoliv, aby mu díky zámku mohl poslat zprávu. Nicméně James Ellis nikdy nepřišel na matematické řešení. Jeho myšlenka je dále rozdělena na klíče dešifrovací a šifrovací. Dešifrovací klíč provádí inverzní operaci (vrací zpět operaci provedenou šifrovacím klíčem). Řešení nalezl jiný britský matematik Clifford Cocks&amp;lt;ref&amp;gt;Clifford Cocks. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Clifford_Cocks&amp;lt;/ref&amp;gt;, který objevil algoritmus, který byl okamžitě utajen po jeho zveřejnění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nicméně byl znovu objeven v roce 1977 Ronem Rivestem, Adi Shamirem a Leonardem Adlemanem. Vznikl tak algoritmus RSA pojmenovanný podle jmen jeho tvůrců. RSA je jedním z nejrozšířenějších algoritmů na světě využívající veřejný klíč. Každý uživatel internetu používá RSA nebo jeho variantu, aniž by jsi to uvědomoval. Jeho síla spočívá hlavně v obtížnosti prvočíselného rozpadu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba klíčového páru RSA&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt; Algoritmus RSA. Algoritmy [online]. [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://www.algoritmy.net/article/4033/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;== &lt;br /&gt;
:# Zvolíme dvě různá náhodná prvočísla p a q&lt;br /&gt;
:# Spočítá jejich součin n = p*q&lt;br /&gt;
:# Spočítá hodnotu Eulerovy funkce φ(n) = (p − 1)(q − 1)&lt;br /&gt;
:# Zvolíme celé liché číslo e menší než φ(n), které je s φ(n) nesoudělné&lt;br /&gt;
:# Nalezne číslo d tak, aby platilo de ≡ 1 (mod φ(n)), kde symbol ≡ značí kongruenci zbytkových tříd&lt;br /&gt;
:# Jestli e je prvočíslo, tak d = (1+r*φ(n))/e, kde r = [(e-1)φ(n)^(e-2)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklad ==&lt;br /&gt;
Ilze vytvoří zprávu, kterou přemění na číslo m. Určí mu hodnotu m = 89&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jānis vytvoří náhodně dvě čísla: p = 53 a q = 59. Spočítá jejich součin n = 3127 a hodnotu Eulerovy věty φ(n) = 3016. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní zvolí jakékoliv liché celé číslo, které nesmí mít společného dělitele s φ(n) a vybere e = 3. Nakonec musí najít hodnotu soukromého exponentu d, který vypočítá následovně [(2*3016+1)/3] = 2011. Hodnoty n a e, které jsou veřejné, odešle Ilze.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ta vypočítá hodnotu c a zašifruje zprávu m. Šifruj(89) = 89&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt; mod 3127 = 1394. Výsledek odešle zpět Jānisovi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ten jí dešifruje následovně: Dešifruj (1394) = 1394&amp;lt;sup&amp;gt;2011&amp;lt;/sup&amp;gt; mod 3127 = 89.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* KINSKÝ, Jindřich. Kódování jako ochrana přenášených informací = Cryptology as a method of data protection. Praha, 2010-05-20. 56 s., 6 s. příl. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Vladimír Smetáček&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Symetrická kryptografie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Asymetrická kryptografie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Asymetrické šifrování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Historický vývoj kryptografie v období světových válek]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
šifrování, RSA, Public Key&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_(metoda_RSA)&amp;diff=54116</id>
		<title>Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_(metoda_RSA)&amp;diff=54116"/>
		<updated>2018-05-27T17:15:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem '''šifrování''' si mohou lidé po celém světě představit takovou komunikaci, kdy si dva nebo více osob posílají tajné zprávy, které lze přečíst jen pomocí zvláštního klíče, který všichni zúčastnění znají a nikdo zvenčí jej nezná (a nemůže jej ani uhodnout). Pokud účastníci komunikace tento klíč mají, je bezpečnost jejich sdělování zaručena. Takto funguje [[Symetrická kryptografie|symetrická kryptografie]], která k zašifrování i rozluštění zprávy používá tentýž klíč. Jak si ale účastníci tajný klíč předají? Distribuce klíčů se musí provádět na jiném principu. Šifrování zpráv navíc nemusí mít za cíl pouze udržet nějakou informaci v tajnosti, může také zajišťovat ověření totožnosti osob, např. u digitálních podpisů. Těmto účelům slouží [[Asymetrická kryptografie|asymetrická kryptografie]], ve které se pro zašifrování používá jiný klíč než pro luštění.&amp;lt;ref&amp;gt;KREJČOVÁ, Ema. Digitální peníze [online]. 2006 [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/42950. Vedoucí práce Jiří Tůma.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad pomocí barev &amp;lt;ref&amp;gt;MURPHY, Dan. (2017, Květen). Dan Murphy: Cryptography in Colors: Public Key Cryptography [přednáška]. Dostupné z: https://vimeo.com/217214978&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Na jedné straně stojí Jānis a na druhé Ilze. Veřejně se dohodnou na počáteční barvě, např. žluté (tuhle barvu zná tudíž i třetí strana, která chce získat jejich komunikaci). Pak si oba náhodně zvolí svoji vlastní utajenou barvu, kterou přimíchají do žluté. Tím zamaskují jejich soukromé zprávy. Jānis si nechá svoji tajnou barvu a směs pošle Ilze (směs se dostane do rukou třetí strany). Ilze si také nechá svojí tajnou barvu a směs pošle Jānisovi (i tato směs se dostane ke třetí straně). Nyní Jānis a Ilze přidají své soukromé barvy do směsi toho druhého. Vznikne společná tajná barva. Třetí strana nemůže určit barvu, protože k tomu potřebuje jednu ze soukromých barev. Aby se toto dalo udělat s čísly, potřebujeme takovou číselnou operaci, která se dělá snadno v jednom směru, ale obtížně v druhém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie RSA ==&lt;br /&gt;
Až do 70.let minulého století bylo šifrování založeno na symetrických klíčích. V roce 1976 Whitfield Diffie a Martin Hellman &amp;lt;ref&amp;gt;New Directions in Cryptography. IEEE Transactions on Information Theory [online]. 1976, 11(6), 644-654 [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://ee.stanford.edu/~hellman/publications/24.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; položili základy [[Asymetrické šifrování|asymetrického šifrování]]. V článku ''New Directions in Cryptography'' řešili problém distribuce klíčů a protokol, který v článku popisují se jmenuje [[Diffieho-Helllmanova výměna klíčů]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1970 britský matematik a technik James Ellis&amp;lt;ref&amp;gt;James Ellis. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/James_H._Ellis&amp;lt;/ref&amp;gt; pracoval s myšlenkou neutajené šifry. Je založena na jednoduchém, a přesto chytrém konceptu. Uzamknutí a odemčení jsou inverzní operace. Jānis by mohl koupit zámek, ponechat si klíč a otevřený zámek poslat Ilze. Ona svoji zprávu poté uzamkne a pošle jí zpět majiteli. Vše probíhá bez výměny klíčů. To znamená, že by zámek mohl veřejně nabídnou komukoliv, aby mu díky zámku mohl poslat zprávu. Nicméně James Ellis nikdy nepřišel na matematické řešení. Jeho myšlenka je dále rozdělena na klíče dešifrovací a šifrovací. Dešifrovací klíč provádí inverzní operaci (vrací zpět operaci provedenou šifrovacím klíčem). Řešení nalezl jiný britský matematik Clifford Cocks&amp;lt;ref&amp;gt;Clifford Cocks. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Clifford_Cocks&amp;lt;/ref&amp;gt;, který objevil algoritmus, který byl okamžitě utajen po jeho zveřejnění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nicméně byl znovu objeven v roce 1977 Ronem Rivestem, Adi Shamirem a Leonardem Adlemanem. Vznikl tak algoritmus RSA pojmenovanný podle jmen jeho tvůrců. RSA je jedním z nejrozšířenějších algoritmů na světě využívající veřejný klíč. Každý uživatel internetu používá RSA nebo jeho variantu, aniž by jsi to uvědomoval. Jeho síla spočívá hlavně v obtížnosti prvočíselného rozpadu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba klíčového páru RSA&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt; Algoritmus RSA. Algoritmy [online]. [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://www.algoritmy.net/article/4033/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;== &lt;br /&gt;
:# Zvolíme dvě různá náhodná prvočísla p a q&lt;br /&gt;
:# Spočítá jejich součin n = p*q&lt;br /&gt;
:# Spočítá hodnotu Eulerovy funkce φ(n) = (p − 1)(q − 1)&lt;br /&gt;
:# Zvolíme celé liché číslo e menší než φ(n), které je s φ(n) nesoudělné&lt;br /&gt;
:# Nalezne číslo d tak, aby platilo de ≡ 1 (mod φ(n)), kde symbol ≡ značí kongruenci zbytkových tříd&lt;br /&gt;
:# Jestli e je prvočíslo, tak d = (1+r*φ(n))/e, kde r = [(e-1)φ(n)^(e-2)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklad ==&lt;br /&gt;
Ilze vytvoří zprávu, kterou přemění na číslo m. Určí mu hodnotu m = 89&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jānis vytvoří náhodně dvě čísla: p = 53 a q = 59. Spočítá jejich součin n = 3127 a hodnotu Eulerovy věty φ(n) = 3016. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní zvolí jakékoliv liché celé číslo, které nesmí mít společného dělitele s φ(n) a vybere e = 3. Nakonec musí najít hodnotu soukromého exponentu d, který vypočítá následovně [(2*3016+1)/3] = 2011. Hodnoty n a e, které jsou veřejné, odešle Ilze.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ta vypočítá hodnotu c a zašifruje zprávu m. Šifruj(89) = 89&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt; mod 3127 = 1394. Výsledek odešle zpět Jānisovi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ten jí dešifruje následovně: Dešifruj (1394) = 1394&amp;lt;sup&amp;gt;2011&amp;lt;/sup&amp;gt; mod 3127 = 89.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* KINSKÝ, Jindřich. Kódování jako ochrana přenášených informací = Cryptology as a method of data protection. Praha, 2010-05-20. 56 s., 6 s. příl. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Vladimír Smetáček&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Symetrická kryptografie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Asymetrická kryptografie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Asymetrické šifrování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Historický vývoj kryptografie v období světových válek]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
šifrování, RSA, Public Key&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53424</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53424"/>
		<updated>2018-05-01T14:43:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 [[Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000]] || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) [[Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily]] || Jirásková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_(metoda_RSA)&amp;diff=53423</id>
		<title>Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_(metoda_RSA)&amp;diff=53423"/>
		<updated>2018-05-01T14:38:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: Založena nová stránka s textem „== Šifrování == Pod pojmem šifrování si mohou lidé po celém světě představit takovou komunikaci, kdy si dva nebo více osob posílají tajné zp…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Šifrování ==&lt;br /&gt;
Pod pojmem šifrování si mohou lidé po celém světě představit takovou komunikaci, kdy si dva nebo více osob posílají tajné zprávy, které lze přečíst jen pomocí zvláštního klíče, který všichni zúčastnění znají a nikdo zvenčí jej nezná (a nemůže jej ani uhodnout). Pokud účastníci komunikace tento klíč mají, je bezpečnost jejich sdělování zaručena. Takto funguje [[Symetrická kryptografie|symetrická kryptografie]], která k zašifrování i rozluštění zprávy používá tentýž klíč. Jak si ale účastníci tajný klíč předají? Distribuce klíčů se musí provádět na jiném principu. Šifrování zpráv navíc nemusí mít za cíl pouze udržet nějakou informaci v tajnosti, může také zajišťovat ověření totožnosti osob, např. u digitálních podpisů. Těmto účelům slouží [[Asymetrická kryptografie|asymetrická kryptografie]], ve které se pro zašifrování používá jiný klíč než pro luštění.&amp;lt;ref&amp;gt;KREJČOVÁ, Ema. Digitální peníze [online]. 2006 [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/42950. Vedoucí práce Jiří Tůma.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Představme si např. převod peněz. Aby byl zajištěn hladký transfer, potřebujeme šifrování. Obě zainteresované strany si potřebují vyměnit tajné náhodné číslo, takzvaný klíč. Jak se ale dohodnout na tajném klíči, zejména pokud se lidé neznají a nikdy nesetkali? A jak zabránit někomu dalšímu, aby nezískal kopii? Vysvětleme si to na příkladu barev. Obecně platí, že smíchat dvě barvy, aby vytvořily třetí barvu je snadné. Ovšem ze smíchané barvy je poté těžké zjistit, jaké byly barvy původní. Toto je princip zámku, který musí být lehce uzamykatelný, ale bez klíče těžko odemknutelný. V matematice se tomuto principu říká jednosměrná funkce.&amp;lt;ref&amp;gt;Jednosměrná funkce. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jednosm%C4%9Brn%C3%A1_funkce&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Příklad pomocí barev&amp;lt;ref&amp;gt;MURPHY, Dan. (2017, Květen). Dan Murphy: Cryptography in Colors: Public Key Cryptography [přednáška]. Dostupné z: https://vimeo.com/217214978&amp;lt;/ref&amp;gt; ==== &lt;br /&gt;
Na jedné straně stojí Jānis a na druhé Ilze. Veřejně se dohodnou na počáteční barvě, např. žluté (tuhle barvu zná tudíž i třetí strana, která chce získat jejich komunikaci). Pak si oba náhodně zvolí svoji vlastní utajenou barvu, kterou přimíchají do žluté. Tím zamaskují jejich soukromé zprávy. Jānis si nechá svoji tajnou barvu a směs pošle Ilze (směs se dostane do rukou třetí strany). Ilze si také nechá svojí tajnou barvu a směs pošle Jānisovi (i tato směs se dostane ke třetí straně). Nyní Jānis a Ilze přidají své soukromé barvy do směsi toho druhého. Vznikne společná tajná barva. Třetí strana nemůže určit barvu, protože k tomu potřebuje jednu ze soukromých barev. Aby se toto dalo udělat s čísly, potřebujeme takovou číselnou operaci, která se dělá snadno v jednom směru, ale obtížně v druhém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie RSA ==&lt;br /&gt;
Až do 70.let minulého století bylo šifrování založeno na symetrických klíčích. V roce 1976 Whitfield Diffie&amp;lt;ref&amp;gt;Whitfield Diffie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z:https://en.wikipedia.org/wiki/Whitfield_Diffie&amp;lt;/ref&amp;gt; a Martin Hellman&amp;lt;ref&amp;gt;Martin Hellman. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Martin_Hellman&amp;lt;/ref&amp;gt; položili základy [[Asymetrické šifrování|asymetrického šifrování]]. V článku ''New Directions in Cryptography'' řešili problém distribuce klíčů a protokol, který v článku popisují se jmenuje [[Diffieho-Helllmanova výměna klíčů]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1970 britský matematik a technik James Ellis&amp;lt;ref&amp;gt;James Ellis. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/James_H._Ellis&amp;lt;/ref&amp;gt; pracoval s myšlenkou neutajené šifry. Je založena na jednoduchém, a přesto chytrém konceptu. Uzamknutí a odemčení jsou inverzní operace. Jānis by mohl koupit zámek, ponechat si klíč a otevřený zámek poslat Ilze. Ona svoji zprávu poté uzamkne a pošle jí zpět majiteli. Vše probíhá bez výměny klíčů. To znamená, že by zámek mohl veřejně nabídnou komukoliv, aby mu díky zámku mohl poslat zprávu. Nicméně James Ellis nikdy nepřišel na matematické řešení. Jeho myšlenka je dále rozdělena na klíče dešifrovací a šifrovací. Dešifrovací klíč provádí inverzní operaci (vrací zpět operaci provedenou šifrovacím klíčem). Řešení nalezl jiný britský matematik Clifford Cocks&amp;lt;ref&amp;gt;Clifford Cocks. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Clifford_Cocks&amp;lt;/ref&amp;gt;, který objevil algoritmus, který byl okamžitě utajen po jeho zveřejnění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nicméně byl znovu objeven v roce 1977 Ronem Rivestem, Adi Shamirem a Leonardem Adlemanem. Vznikl tak algoritmus RSA pojmenovanný podle jmen jeho tvůrců. RSA je jedním z nejrozšířenějších algoritmů na světě využívající veřejný klíč. Každý uživatel internetu používá RSA nebo jeho variantu, aniž by jsi to uvědomoval. Jeho síla spočívá hlavně v obtížnosti prvočíselného rozpadu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba klíčového páru RSA&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt; == &lt;br /&gt;
:# Zvolíme dvě různá náhodná prvočísla p a q&lt;br /&gt;
:# Spočítá jejich součin n = p*q&lt;br /&gt;
:# Spočítá hodnotu Eulerovy funkce φ(n) = (p − 1)(q − 1)&lt;br /&gt;
:# Zvolíme celé liché číslo e menší než φ(n), které je s φ(n) nesoudělné&lt;br /&gt;
:# Nalezne číslo d tak, aby platilo de ≡ 1 (mod φ(n)), kde symbol ≡ značí kongruenci zbytkových tříd&lt;br /&gt;
:# Jestli e je prvočíslo, tak d = (1+r*φ(n))/e, kde r = [(e-1)φ(n)^(e-2)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklad ==&lt;br /&gt;
Ilze vytvoří zprávu, kterou přemění na číslo m. Určí mu hodnotu m = 89&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jānis vytvoří náhodně dvě čísla: p = 53 a q = 59. Spočítá jejich součin n = 3127 a hodnotu Eulerovy věty φ(n) = 3016. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní zvolí jakékoliv liché celé číslo, které nesmí mít společného dělitele s φ(n) a vybere e = 3. Nakonec musí najít hodnotu soukromého exponentu d, který vypočítá následovně [(2*3016+1)/3] = 2011. Hodnoty n a e, které jsou veřejné, odešle Ilze.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ta vypočítá hodnotu c a zašifruje zprávu m. Šifruj(89) = 89&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt; mod 3127 = 1394. Výsledek odešle zpět Jānisovi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ten jí dešifruje následovně: Dešifruj (1394) = 1394&amp;lt;sup&amp;gt;2011&amp;lt;/sup&amp;gt; mod 3127 = 89.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Symetrická kryptografie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Asymetrická kryptografie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Asymetrické šifrování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [[Historický vývoj kryptografie v období světových válek]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* KINSKÝ, Jindřich. Kódování jako ochrana přenášených informací = Cryptology as a method of data protection. Praha, 2010-05-20. 56 s., 6 s. příl. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Vladimír Smetáček&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
šifrování, RSA, Public Key&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53422</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53422"/>
		<updated>2018-05-01T08:49:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 [[Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000]] || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) [[Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily]] || Jirásková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53194</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53194"/>
		<updated>2018-04-09T14:56:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || Trunec :P :P &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || Jirásková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=52956</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=52956"/>
		<updated>2018-02-19T16:24:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat (Big Data)  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Kybernetické útoky, cyber war || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 Právo a internet  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer lnteraction  || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem informační politika a informační okruhy, v nichž se uplatňuje  || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační politika Evropské unie ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Informační legislativa - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku,reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev,algebra jevů,průnik a spojení jevů, doplněk jevu,  analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti,závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_knihoven_-_stavby_knihoven_v_%C4%8CR&amp;diff=28392</id>
		<title>Architektura knihoven - stavby knihoven v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_knihoven_-_stavby_knihoven_v_%C4%8CR&amp;diff=28392"/>
		<updated>2016-01-01T17:41:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: Založena nová stránka s textem „== '''Architektura knihoven''' ==    Vývoj knihoven začíná před třemi tisíci lety. Architektura knihoven se zabývá navrhováním, stavbou a rekons…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Architektura knihoven''' ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Vývoj knihoven začíná před třemi tisíci lety. Architektura knihoven se zabývá navrhováním, stavbou a rekonstrukcí budov knihoven v souladu s funkcemi knihoven a potřebami uživatelů knihovny. Principy architektury knihoven se uplatňují při budování knihoven nových či při rekonstrukci stávajících knihoven, jejichž prostory již nevyhovují moderním požadavkům. Vývoj architektury knihoven souvisí s potřebami společnosti a se třemi informačními explozemi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Informační exploze ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První informační exploze souvisí se vznikem a vývojem písma. Na celém světě se používali různé způsoby sdělování, ale tím nejsrozumitelnějším se stalo písmo. Písmo vzniklo díky společenské objednávce na uchovávání různých údajů (daně,stavby, zákony atd.)  Zachycování písma měla za důsledek vznik knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Architektura&amp;quot;&amp;gt;Kurka, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011, 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5.&amp;lt;/ref&amp;gt; Za první systematicky vytvořenou knihovnu je považována Ašurbanipalova knihovna v Ninive.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Informační exploze ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhá informační exploze je spojená s objevem a rozvojem knihtisku. Literatura se nutně potřebovala rozšířit. Ruční přepisování nebo mluvené slovo nestačilo. Bylo potřeba najít nový způsob šíření. Díky Johanesu Gutenbergovi vznikl knihtisk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. Informační exploze ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Třetí a zatím poslední informační exploze souvisí s vynálezy informačních technologií. Tato exploze má na společnost obrovský dopad a opět souvisí se společenskou potřebou.  Různé společenské a technické vědy potřebovali pro svoje výzkumy velké množství dat. Knihovny a jejich katalogy museli neustále přijímat nové a nové záznamy až se katalogy staly nepřehledné. Informační technologie přinesli knihovnám možnost ukládat veliké množství dat na malém prostoru a velmi snadno s nimi manipulovat. Díky nim se nabývají knihovny technického rázu. Rozvíjí se i stavební technologie a vývoj stavebních materiálů. Až 85% informací putuje k člověku skrze tyto technologie. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Architektura&amp;quot;&amp;gt;Kurka, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011, 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Budova knihovny''' ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna je informační a kulturní instituce. Má být místem setkávání, zdrojem informací, veřejných služeb a místem studia. Budova, ve které sídlí by měla reprezentovat. Velké množství českých knihoven sídlí ve starých budovách. Nové knihovny si zaslouží moderní a výrazné architektonické řešení. Architektura a technika umožňuje budovat různé typy staveb. Například věžovité, oválné, čtvercové či kruhové budovy, skládající se z různě tvarovaných platforem i komplexy budov. Všechny tyto stavby provázeli pokusy o vyjádření myšlenky : Já jsem knihovna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Architektura&amp;quot;&amp;gt;Kurka, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011, 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro stálé i budoucí návštěvníky knihoven je důležitá lokalita. Měla by být umístěná v klidné části a v dobré dostupnosti. Nejjednodušší to mají vysokoškolské knihovny, které se nacházejí blízko škol (univerzitní kampus). Za typický příklad je považována Národní technická knihovna umístěná mezi budovami ČVUT a VŠCHT. V dnešní době jsou prakticky všechny dobré lokace pro budoucí knihovny obsazeny a hledat místo je tak obtížný úkol. Příhodnější a dostupnější je usilovat o začlenění knihovny do již zavedeného zařízení. Ovšem všichni známe vítěze architektonické soutěže o projekt na novou Národní knihovnu České republiky. Místo, kde měla být postavena bylo zrovna dobře vybráno a dobře dostupné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nicméně, úkolem architekta je  vytvořit z místa, kde bude knihovna realizována, příjemný prostor, který budou lidé vyhledávat. Originálně je v České republice vyřešená knihovna v Soběslavi, která je lokalizovaná do zřícen gotického hradu.&amp;lt;ref&amp;gt;O knihovně [online]. [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.knihovnasobeslav.cz/index.php?option=com_content&amp;lt;/ref&amp;gt; Požadavek dobré přístupnosti lokality s knihovnou je deklarován čas 15 minut od bydliště pěšky nebo dopravou. K dispozici by měl být i určený počet parkovacích míst a míst pro odkládání kol. V naší zemi si nemusíme moc dělat starosti s dopravním prostředkem jménem loď a dělat u knihoven přístavy jako to má např. švédská knihovna v Lomme.&amp;lt;ref&amp;gt;Lomma Library [online]. [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.librarybuildings.info/sweden/lomma-library&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitý společenský požadavek je bezbariérovost, i když splnit tento požadavek je v mnoha případech značně komplikované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prof. Ing.arch. Miroslav Masák definoval devět základních prvků (požadavků) na dobrou knihovnu pro spokojenost uživatelů. Je nutné také respektovat pohled samotných knihovníků. Výstavba nových knihoven na našem území v druhé polovině 20. století neexistovala. Tato práce se objevila až po roce 2000 a do dneška vznikají moderní budovy, které se řídí těmito zásadami. &lt;br /&gt;
Požadavky na dobrou knihovnu: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Městotvorné, urbanistické&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) Sociologické&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) Ekonomické&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) Psychologické&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) Fyziologické&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6) Estetické&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
7) Provozní&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
8) Technické&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
9) Ekonomické&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Architektura knihoven [online]. [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://architekturaknihoven.euweb.cz/uvod.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Architektura knihoven v ČR''' ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Novostavba nebo rekonstrukce knihovny může trvat nejméně dva roky, ale klidně také 10 let. Mají-li být finanční prostředky na stavbu knihovny vynaloženy co nejlépe, musí stavbě předcházet dlouhá promyšlená příprava ze strany knihovníků, architektů a projektantů. Společné úsilí dá dohromady projekt. Tato činnost má podle rozsahu akce několik fází:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• zadání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• stavební program&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• projektovou studii&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• územní rozhodnutí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• projekt pro stavební povolení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• realizační (prováděcí) projekt&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;JAK NA TO: Architektura knihoven - 1 [online]. [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/11-2008/jak-na-to-architektura-knihoven-1-46-277.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je pravda, že tyto fáze přípravy stavby mohou trvat jen několik měsíců, bývá to však na úkor kvality provozu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rekonstrukce nebo novostavba?===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednou ze základních otázek je rekonstrukce nebo novostavba? Tato otázka má pár aspektů. Tím prvním aspektem je analýza, zda budova, kde je knihovna, umožní úpravy, které předpokládá zadání. Důležité je přitom stanovisko statika, který prověří nosnost podlah jednotlivých prostor.Dále je třeba vyhodnotit, zda jsou v budově ještě prostory, o které je možné v souladu se zadáním knihovnu rozšířit. Nejčastěji je to půda, kde je možné provést půdní vestavbu. A také dvůr (atrium), který je možný zastřešit, anebo i zahrada, kam je možné přistavět výtah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdařilý příklad využití atria nabízí brněnská Knihovna Jiřího Mahena, kde se podařilo zastřešením atria Schratenbachova paláce, který je památkově chráněn, získat atraktivní vstupní prostor s výpůjčním pultem a vestavbou výtahu. V ústředí Městské knihovny v Praze, které je také památkově chráněno, byly využity při přestavbě dva nevzhledné dvorky dokonce dvakrát: při prvním zastřešení byly získány prostory pro skladiště s kompaktními regály, druhé zastřešení bylo jen částečné - zastřešené plochy vytvořily prostor pro spojovací koridory a nezastřešené plochy vytvořily atria od jara do podzimu hojně navštěvovaná uživateli. Tam, kde analýza zjistí, že budova nesplní požadavky zadání pro vznik nové moderní knihovny, nastoupí cesta vedoucí k novostavbě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Architektura&amp;quot;&amp;gt;Kurka, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011, 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Stavby knihoven v ČR''' ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z historického hlediska na našem českém území byla vůbec první účelovou knihovnou knihovna Petra Voka z Ružomberka v Třeboni. Tato budova v současnosti pořád stojí. Doba po první světové válce byla pro naše knihovnictví úspěšná, neboť byl přijat zákon o veřejných knihovnách, díky kterému oživil zájem o knihovny. V této době vznikla například knihovna v Jičíně a proběhla rekonstrukce Klementina. Za komunistického režimu bylo postaveno pouze pět samostatných knihoven: knihovny v Hodoníně, Mostě, Žďáře nad Sázavou, pobočka pražské městské knihovny ve Vršovicích a univerzitní knihovna veterinární školy v Brně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Architektura&amp;quot;&amp;gt;Kurka, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011, 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;Po roce 1989 začíná pro české knihovnictví nová etapa. Pro knihovny se vytvářejí lepší podmínky k rozvoji činnosti, zlepšují se služby, vzniká větší pohodlí v knihovnách, automatizace a nárůst fondů. Vznikají univerzitní novostavby. V roce 2008/2009 zahájila provoz knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a v témže roce se otevřela nová Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové a získala titul Stavba roku 2009. Vyvrcholení stavební činnosti knihoven nastalo 9.9 2009, kdy byla v pražských Dejvicích otevřena Národní technická knihovna jako největší česká budova účelově postavená jako knihovna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
• Kurka, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011, 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
architektura, stavby knihoven, informační exploze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=27758</id>
		<title>Technika, technologie, inženýrství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=27758"/>
		<updated>2015-12-27T15:07:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== BEN – technická literatura ===&lt;br /&gt;
„ Aby se technické informace a počítačová literatura dostaly ve správný čas do správných rukou. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Po sametové revoluci zde byl nedostatek technické a počítačové literatury a tak v roce 1992 vzniklo toto nakladatelství. Tímto odvětvím se zabývá do dnešních dnů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.ben.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ČNTL === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' ČNTL neboli České nakladatelství technické literatury se zabývá odbornou literaturou v oblasti techniky či elektroniky. Nechybí ani novinky v oboru a různé zajímavosti týkající se techniky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cntl.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alfa ===&lt;br /&gt;
„ Když víte jak, víte co. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Alfa se zabývá ekonomií a také inženýrstvím. Toto nakladatelství vzniklo v roce 2004 a navazuje na odkaz zaniklého nakladatelství Sfinx. Stejný název Alfa mělo i slovenské vydavatelství, ale to přestalo působit v roce 1993. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alfaknihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zoner Press ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Velice rozsáhlé nakladatelství. Zaměřuje se na publikace v oblasti inženýrství, programování, webu, grafiky, technologií a dalších příbuzných oborů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.zonerpress.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== VUTIUM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' VUTIUM vzniklo v roce 1996 a je to akademické nakladatelství Vysokého učení technického v Brně. Najdeme zde knihy technického směru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.vutium.vutbr.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM vzniklo v roce 1993. Činnost je zaměřena na vydávání odborné a studijní literatury ve formě vysokoškolských učebnic, skript či odborných příruček. Najdeme zde odvětví v oblasti inženýrství, elektriky, psychologie a také techniky. CERM vydává také svůj odborný časopis Soudní inženýrství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada Publishing funguje od roku 1991 a pyšní se tím, že je jedním z největších nakladatelství odborné literatury. Jsou zde k dispozici knihy s nejrůznějších odvětví a technické zaměření nezůstalo opomenuto.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sobotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Sobotáles je knižní nakladatelství založené v roce 1993. Zaměřuje se na vydávání odborné literatury a učebnic pro střední školy. Zaměřuje se na elektrotechniku, informační technologie a na strojírenské odvětví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Scientia === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia sídlí v Praze. Vytváří učebnice z oblasti techniky a také přírodovědy. Nabízí technické kreslení a hlavně tituly z oblasti strojírenství. V roce 2005 se oddělilo od společnosti Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, které vzniklo v roce 1992.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Corona === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Toto technické nakladatelství je zaměřeno hlavně na strojírenská témata. Věnuje se tvorbě časopisu Svět železnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://corona-books.sweb.cz/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=27756</id>
		<title>Technika, technologie, inženýrství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=27756"/>
		<updated>2015-12-27T15:06:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: Založena nová stránka s textem „=== BEN – technická literatura === „ Aby se technické informace a počítačová literatura dostaly ve správný čas do správných rukou. “ &amp;lt;br /…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== BEN – technická literatura ===&lt;br /&gt;
„ Aby se technické informace a počítačová literatura dostaly ve správný čas do správných rukou. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Po sametové revoluci zde byl nedostatek technické a počítačové literatury a tak v roce 1992 vzniklo toto nakladatelství. Tímto odvětvím se zabývá do dnešních dnů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.ben.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ČNTL === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' ČNTL neboli České nakladatelství technické literatury se zabývá odbornou literaturou v oblasti techniky či elektroniky. Nechybí ani novinky v oboru a různé zajímavosti týkající se techniky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cntl.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alfa ===&lt;br /&gt;
„ Když víte jak, víte co. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Alfa se zabývá ekonomií a také inženýrstvím. Toto nakladatelství vzniklo v roce 2004 a navazuje na odkaz zaniklého nakladatelství Sfinx. Stejný název Alfa mělo i slovenské vydavatelství, ale to přestalo působit v roce 1993. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alfaknihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zoner Press ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Velice rozsáhlé nakladatelství. Zaměřuje se na publikace v oblasti inženýrství, programování, webu, grafiky, technologií a dalších příbuzných oborů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.zonerpress.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== VUTIUM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' VUTIUM vzniklo v roce 1996 a je to akademické nakladatelství Vysokého učení technického v Brně. Najdeme zde knihy technického směru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.vutium.vutbr.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM vzniklo v roce 1993. Činnost je zaměřena na vydávání odborné a studijní literatury ve formě vysokoškolských učebnic, skript či odborných příruček. Najdeme zde odvětví v oblasti inženýrství, elektriky, psychologie a také techniky. CERM vydává také svůj odborný časopis Soudní inženýrství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada Publishing funguje od roku 1991 a pyšní se tím, že je jedním z největších nakladatelství odborné literatury. Jsou zde k dispozici knihy s nejrůznějších odvětví a technické zaměření nezůstalo opomenuto.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sobotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Sobotáles je knižní nakladatelství založené v roce 1993. Zaměřuje se na vydávání odborné literatury a učebnic pro střední školy. Zaměřuje se na elektrotechniku, informační technologie a na strojírenské odvětví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Scientia === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia sídlí v Praze. Vytváří učebnice z oblasti techniky a také přírodovědy. Nabízí technické kreslení a hlavně tituly z oblasti strojírenství. V roce 2005 se oddělilo od společnosti Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, které vzniklo v roce 1992.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Corona === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Toto technické nakladatelství je zaměřeno hlavně na strojírenská témata. Věnuje se tvorbě časopisu Svět železnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://corona-books.sweb.cz/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=27755</id>
		<title>Politické vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=27755"/>
		<updated>2015-12-27T14:50:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: /* Voenizdat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Broken Books ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Broken Books je knižní nakladatelství, které se zaměřuje na politologii, ale také na filozofii či sociologii. Vydávají pouze knihy autorů, kteří je donutili zamyslet se.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://brokenbooks.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naše vojsko === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Naše vojsko vzniklo v roce 1945 a je to největší vojenské nakladatelství v České republice. Vydává se jak beletrie, tak i literatura faktu s vojenskou tématikou. Nakladatelství vydává také časopis Fakta a svědectví zaměřený na popularizaci událostí národních i světových dějin. Na svých stránkách prodává také knihy od nakladatelství AOS Publishing.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.nasevojsko.eu/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== AOS Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Knižní nakladatelství, které vzniklo v roce 1990. Zaměřuje se na literaturu faktu a najdeme zde i knihy týkající se vojenství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://aospublishing.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KEY Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se věnuje produkci odborné literatury se zaměřením nejen na monografii společenských věd. Vydává kvalitní a levně dostupné tituly pro studenty vysokých a středních škol.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.keypublishing.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství, které vzniklo v roce 1953, zaujímá přední místo mezi nakladatelstvími v naší zemi. Academia vydává literaturu faktu, příručky, vědecké monografie se zaměřením také na politiku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SLON ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Slon neboli Sociologické nakladatelství založené v roce 1991. Nevěnuje se pouze sociologii, ale v hojné míře také politologii, sociální politiky a příbuzným oborům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.slon-knihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Brigadýr ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Malé nakladatelství, které vzniklo teprve v roce 2013. Brigadýr je primárně určen k vydávání autorské edice Bílá místa historie, ale vydává také publikace zaměřené na vojenskou techniku, opevnění a v neposlední řadě také vojenskou historii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.knihy-brigadyr.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Professional Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství odborné literatury, které se věnuje hlavně ekonomickému odvětví. Najdeme zde také publikace o veřejné správě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.profespubl.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Práh ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Práh bylo založeno v roce 1991. Zaměřuje se na literaturu faktu, historii, beletrii a v neposlední řadě také politice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.prah.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Voenizdat ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: '''Ruské vojenské nakladatelství Ministerstva obrany, které vzniklo v roce 1919. Vydává vojenskou techniku, historii, vědu a také vojenskou prózu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://voenizdat.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=27754</id>
		<title>Politické vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=27754"/>
		<updated>2015-12-27T14:50:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: Založena nová stránka s textem „=== Broken Books === &amp;lt;br /&amp;gt; '''Anotace:''' Broken Books je knižní nakladatelství, které se zaměřuje na politologii, ale také na filozofii či sociol…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Broken Books ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Broken Books je knižní nakladatelství, které se zaměřuje na politologii, ale také na filozofii či sociologii. Vydávají pouze knihy autorů, kteří je donutili zamyslet se.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://brokenbooks.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naše vojsko === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Naše vojsko vzniklo v roce 1945 a je to největší vojenské nakladatelství v České republice. Vydává se jak beletrie, tak i literatura faktu s vojenskou tématikou. Nakladatelství vydává také časopis Fakta a svědectví zaměřený na popularizaci událostí národních i světových dějin. Na svých stránkách prodává také knihy od nakladatelství AOS Publishing.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.nasevojsko.eu/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== AOS Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Knižní nakladatelství, které vzniklo v roce 1990. Zaměřuje se na literaturu faktu a najdeme zde i knihy týkající se vojenství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://aospublishing.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KEY Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se věnuje produkci odborné literatury se zaměřením nejen na monografii společenských věd. Vydává kvalitní a levně dostupné tituly pro studenty vysokých a středních škol.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.keypublishing.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství, které vzniklo v roce 1953, zaujímá přední místo mezi nakladatelstvími v naší zemi. Academia vydává literaturu faktu, příručky, vědecké monografie se zaměřením také na politiku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SLON ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Slon neboli Sociologické nakladatelství založené v roce 1991. Nevěnuje se pouze sociologii, ale v hojné míře také politologii, sociální politiky a příbuzným oborům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.slon-knihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Brigadýr ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Malé nakladatelství, které vzniklo teprve v roce 2013. Brigadýr je primárně určen k vydávání autorské edice Bílá místa historie, ale vydává také publikace zaměřené na vojenskou techniku, opevnění a v neposlední řadě také vojenskou historii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.knihy-brigadyr.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Professional Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství odborné literatury, které se věnuje hlavně ekonomickému odvětví. Najdeme zde také publikace o veřejné správě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.profespubl.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Práh ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Práh bylo založeno v roce 1991. Zaměřuje se na literaturu faktu, historii, beletrii a v neposlední řadě také politice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.prah.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Voenizdat ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Ruské vojenské nakladatelství Ministerstva obrany, které vzniklo v roce 1919. Vydává vojenskou techniku, historii, vědu a také vojenskou prózu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://voenizdat.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=16835</id>
		<title>PageRank</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=16835"/>
		<updated>2015-02-05T21:05:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: /* Vzorec PageRanku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''PageRank''' je '''číslo''', které '''Google přiřazuje každé stránce''' (ke každému URL). Toto číslo vyjadřuje jak Google hodnotí každou stránku, kterou zná. Je to základ tohoto vyhledávače. Vyjadřuje tak věrohodnost či důležitost stránky. Můžeme se setkat i s termínem Page Rank nebo jeho zkratkou PR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank '''nabývá hodnot od nuly do deseti.''' Čím vyšší číslo stránka má, tím ji Google považuje za kvalitnější. Soudí se, že význam PageRanku při řazení je malý. Google PageRank stránkám počítá podle toho, kolik odkazů na stránku míří (a z jak kvalitních stránek). Kromě vložení ikony do stránky můžeme pagerank stránek sledovat pomocí rozšíření do prohlížeče Google toolbar. Pokud chceme svým stránkám zvýšit pagerank, musíme se postarat o to, aby na stránku vedlo co nejvíc odkazů ze stránek, které mají vysoký PageRank.&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rank znamená hodnocení. Page je příjmení jednoho ze zakladatelů Google (Larry Page). Lze také přeložit jako hodnocení pana Page. Výklad Page jako anglická stránka (stránkový rank) je špatně vysvětleno.&amp;lt;ref&amp;gt;Google PageRank. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/seo/pagerank.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Co které číslo znamená==&lt;br /&gt;
*'''PR 0''' Stránka s hodnotou nula je pravděpodobně moc mladá, takže nestihla PageRank nasbírat nebo se to nestihlo projevit. Pokud vezmeme v potaz, že je stránka starší než pár měsíců, znamená to, že je stránka '''málo významná.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 1''' Stránku s PageRankem 1 vyhledávač Google nějakou dobu zná, ale nepovažuje ji za moc významnou. Tento PageRank s hodnotou 1 mají například různé '''archivní stránky,''' výpisy zboží nebo detaily nevýznamných příspěvků v blogu.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
*'''PR 2''' PageRanku 2 obvykle dosahují '''běžné příspěvky''' v průměrném blogu nebo hlavní stránky špatných firemních webů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 3''' Stránka s trojkou znamená jako v běžném životě '''průměr nebo mírný podprůměr.''' Má-li hlavní stránka webu PageRank 3, stále je co zlepšovat. Trojku mívají průměrné blogy, kategorie výrobků v e-shopech, horší firemní stránky a průměrné články na zpravodajských serverech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 4''' PageRank 4 pro nás znamená '''první známku úspěchu.''' I některé kvalitní weby mohou mít na hlavní stránce tento pagerank. Častěji mají čtyřku kvalitní články na zajímavé téma, velmi důležité diskusní příspěvky či průměrné články na významných serverech. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 5''' Téměř každý, kdo se aspoň trochu snaží, dosáhne časem na své hlavní stránce PageRanku 5. Nejméně to trvá rok, ale jsou samozřejmě případy, kdy to trvá i déle. Tuto hodnotu mají v českých podmínkách '''velmi kvalitní články a hlavní stránky průměrných e-shopů.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 6''' V české prostředí mít web s PageRankem 6 vyžaduje veliké odhodlání, úsilí a chce to také jedinečný nápad. Jsme malá země a tak se málokomu podaří mít takových stránek více a více. Hodnotu 6 mají '''velmi kvalitně psané blogy, průlomové články a významné e-shopy.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 7''' PageRank 7 mají například v českém prostředí internetový portál '''Centrum.cz''' nebo zpravodajský portál '''Idnes.cz.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 8''' Z českých stránek mají pouze internetový portál '''Seznam.cz,''' statistický server '''Toplist,''' protože na něj vede hodně odkazů z počítadel, a stránky některých univerzit.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 9''' Stránky s hodnotou 9 si můžeme přeložit jako '''první ligu.''' Mezi českými stránkami ji bohužel nemá nikdo. Existují však anglické stránky s PageRankem 9. Tuto hodnotu nabívá například internetový portál '''yahoo.com,''' stránka '''nokia.com''' nebo '''hlavní stránka Microsoftu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 10''' Vyhledáváč Google.com vypočítal hodnotu 10 '''sám sobě''' a jen několika málo důležitým webům, například '''w3c.org '''&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
====Jak zjistit PageRank stránky====&lt;br /&gt;
'''Instalací Google Toolbaru''' lze zjistit jak velký má PageRank námi požadovaná stránka. Je to malý program, který je '''zdarma''' dostupný na Googlu. Když si nebudeme něčím jistí, existuje v programu nápověda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále je možnost zjistit hodnotu na tomto webu  http://pagerank.yuhu.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzorec PageRanku==&lt;br /&gt;
Chceme-li spočítat PageRank, můžeme použít následující vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorec22.png|rám|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''p znamená pravděpodobnost zobrazení náhodně vybrané webové stránky a  1-p je pravděpodobnost zobrazení libovolné stránky, na kterou odkazuje hypertextový odkaz na této stránce.''&lt;br /&gt;
''u → v znamená, že stránka u obsahuje hypertextový odkaz na stránku v a N je počet všech navštívených stránek. Prohledávací mechanismus Google tímto způsobem prochází jednotlivé stránky a zjišťuje jejich PageRank, který používá jako metriku k určení popularity stránky. Po tom, jak vyhledávač najde stránky, které splňují požadavky uživatel, jsou tyto stránky seřazeny tak, že stránky s nejvyšším PageRank se zobrazí jako první. Důležité je, že PageRank není závislý od konkrétního dotazu a tudíž nemusí se počítat při každém dotazu, čímž se předejde zpomalení vyhledávání.''&amp;lt;ref&amp;gt;Dolovanie dát v prostredí hypertextu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www2.fiit.stuba.sk/~kapustik/ZS/Clanky0506/petrov/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti ví jedině samotný Larry Page jak se PageRank počítá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
číslo, hodnocení, URL[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=15087</id>
		<title>PageRank</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=15087"/>
		<updated>2015-01-21T19:54:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''PageRank''' je '''číslo''', které '''Google přiřazuje každé stránce''' (ke každému URL). Toto číslo vyjadřuje jak Google hodnotí každou stránku, kterou zná. Je to základ tohoto vyhledávače. Vyjadřuje tak věrohodnost či důležitost stránky. Můžeme se setkat i s termínem Page Rank nebo jeho zkratkou PR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank '''nabývá hodnot od nuly do deseti.''' Čím vyšší číslo stránka má, tím ji Google považuje za kvalitnější. Soudí se, že význam PageRanku při řazení je malý. Google PageRank stránkám počítá podle toho, kolik odkazů na stránku míří (a z jak kvalitních stránek). Kromě vložení ikony do stránky můžeme pagerank stránek sledovat pomocí rozšíření do prohlížeče Google toolbar. Pokud chceme svým stránkám zvýšit pagerank, musíme se postarat o to, aby na stránku vedlo co nejvíc odkazů ze stránek, které mají vysoký PageRank.&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rank znamená hodnocení. Page je příjmení jednoho ze zakladatelů Google (Larry Page). Lze také přeložit jako hodnocení pana Page. Výklad Page jako anglická stránka (stránkový rank) je špatně vysvětleno.&amp;lt;ref&amp;gt;Google PageRank. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/seo/pagerank.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Co které číslo znamená==&lt;br /&gt;
*'''PR 0''' Stránka s hodnotou nula je pravděpodobně moc mladá, takže nestihla PageRank nasbírat nebo se to nestihlo projevit. Pokud vezmeme v potaz, že je stránka starší než pár měsíců, znamená to, že je stránka '''málo významná.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 1''' Stránku s PageRankem 1 vyhledávač Google nějakou dobu zná, ale nepovažuje ji za moc významnou. Tento PageRank s hodnotou 1 mají například různé '''archivní stránky,''' výpisy zboží nebo detaily nevýznamných příspěvků v blogu.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
*'''PR 2''' PageRanku 2 obvykle dosahují '''běžné příspěvky''' v průměrném blogu nebo hlavní stránky špatných firemních webů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 3''' Stránka s trojkou znamená jako v běžném životě '''průměr nebo mírný podprůměr.''' Má-li hlavní stránka webu PageRank 3, stále je co zlepšovat. Trojku mívají průměrné blogy, kategorie výrobků v e-shopech, horší firemní stránky a průměrné články na zpravodajských serverech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 4''' PageRank 4 pro nás znamená '''první známku úspěchu.''' I některé kvalitní weby mohou mít na hlavní stránce tento pagerank. Častěji mají čtyřku kvalitní články na zajímavé téma, velmi důležité diskusní příspěvky či průměrné články na významných serverech. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 5''' Téměř každý, kdo se aspoň trochu snaží, dosáhne časem na své hlavní stránce PageRanku 5. Nejméně to trvá rok, ale jsou samozřejmě případy, kdy to trvá i déle. Tuto hodnotu mají v českých podmínkách '''velmi kvalitní články a hlavní stránky průměrných e-shopů.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 6''' V české prostředí mít web s PageRankem 6 vyžaduje veliké odhodlání, úsilí a chce to také jedinečný nápad. Jsme malá země a tak se málokomu podaří mít takových stránek více a více. Hodnotu 6 mají '''velmi kvalitně psané blogy, průlomové články a významné e-shopy.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 7''' PageRank 7 mají například v českém prostředí internetový portál '''Centrum.cz''' nebo zpravodajský portál '''Idnes.cz.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 8''' Z českých stránek mají pouze internetový portál '''Seznam.cz,''' statistický server '''Toplist,''' protože na něj vede hodně odkazů z počítadel, a stránky některých univerzit.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 9''' Stránky s hodnotou 9 si můžeme přeložit jako '''první ligu.''' Mezi českými stránkami ji bohužel nemá nikdo. Existují však anglické stránky s PageRankem 9. Tuto hodnotu nabívá například internetový portál '''yahoo.com,''' stránka '''nokia.com''' nebo '''hlavní stránka Microsoftu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 10''' Vyhledáváč Google.com vypočítal hodnotu 10 '''sám sobě''' a jen několika málo důležitým webům, například '''w3c.org '''&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
====Jak zjistit PageRank stránky====&lt;br /&gt;
'''Instalací Google Toolbaru''' lze zjistit jak velký má PageRank námi požadovaná stránka. Je to malý program, který je '''zdarma''' dostupný na Googlu. Když si nebudeme něčím jistí, existuje v programu nápověda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále je možnost zjistit hodnotu na tomto webu  http://pagerank.yuhu.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzorec PageRanku==&lt;br /&gt;
Chceme-li spočítat PageRank, můžeme použít následující vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorec22.png|rám|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''p znamená pravděpodobnost zobrazení náhodně vybrané webové stránky a  1-p je pravděpodobnost zobrazení libovolné stránky, na kterou odkazuje hypertextový odkaz na této stránce.''&lt;br /&gt;
''u → v znamená, že stránka u obsahuje hypertextový odkaz na stránku v a N je počet všech navštívených stránek. Prohledávací mechanismus Google tímto způsobem prochází jednotlivé stránky a zjišťuje jejich PageRank, který používá jako metriku k určení popularity stránky. Po tom, jak vyhledávač najde stránky, které splňují požadavky uživatel, jsou tyto stránky seřazeny tak, že stránky s nejvyšším PageRank se zobrazí jako první. Důležité je, že PageRank není závislý od konkrétního dotazu a tudíž nemusí se počítat při každém dotazu, čímž se předejde zpomalení vyhledávání.''&amp;lt;ref&amp;gt;Dolovanie dát v prostredí hypertextu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www2.fiit.stuba.sk/~kapustik/ZS/Clanky0506/petrov/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
číslo, hodnocení, URL[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=15086</id>
		<title>PageRank</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=15086"/>
		<updated>2015-01-21T19:53:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''PageRank''' je '''číslo''', které '''Google přiřazuje každé stránce''' (ke každému URL). Toto číslo vyjadřuje jak Google hodnotí každou stránku, kterou zná. Je to základ tohoto vyhledávače. Vyjadřuje tak věrohodnost či důležitost stránky. Můžeme se setkat i s termínem Page Rank nebo jeho zkratkou PR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank '''nabývá hodnot od nuly do deseti.''' Čím vyšší číslo stránka má, tím ji Google považuje za kvalitnější. Soudí se, že význam PageRanku při řazení je malý. Google PageRank stránkám počítá podle toho, kolik odkazů na stránku míří (a z jak kvalitních stránek). Kromě vložení ikony do stránky můžeme pagerank stránek sledovat pomocí rozšíření do prohlížeče Google toolbar. Pokud chceme svým stránkám zvýšit pagerank, musíme se postarat o to, aby na stránku vedlo co nejvíc odkazů ze stránek, které mají vysoký PageRank.&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rank znamená hodnocení. Page je příjmení jednoho ze zakladatelů Google (Larry Page). Lze také přeložit jako hodnocení pana Page. Výklad Page jako anglická stránka (stránkový rank) je špatně vysvětleno.&amp;lt;ref&amp;gt;Google PageRank. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/seo/pagerank.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Co které číslo znamená==&lt;br /&gt;
*'''PR 0''' Stránka s hodnotou nula je pravděpodobně moc mladá, takže nestihla PageRank nasbírat nebo se to nestihlo projevit. Pokud vezmeme v potaz, že je stránka starší než pár měsíců, znamená to, že je stránka '''málo významná.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 1''' Stránku s PageRankem 1 vyhledávač Google nějakou dobu zná, ale nepovažuje ji za moc významnou. Tento PageRank s hodnotou 1 mají například různé '''archivní stránky,''' výpisy zboží nebo detaily nevýznamných příspěvků v blogu.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
*'''PR 2''' PageRanku 2 obvykle dosahují '''běžné příspěvky''' v průměrném blogu nebo hlavní stránky špatných firemních webů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 3''' Stránka s trojkou znamená jako v běžném životě '''průměr nebo mírný podprůměr.''' Má-li hlavní stránka webu PageRank 3, stále je co zlepšovat. Trojku mívají průměrné blogy, kategorie výrobků v e-shopech, horší firemní stránky a průměrné články na zpravodajských serverech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 4''' PageRank 4 pro nás znamená '''první známku úspěchu.''' I některé kvalitní weby mohou mít na hlavní stránce tento pagerank. Častěji mají čtyřku kvalitní články na zajímavé téma, velmi důležité diskusní příspěvky či průměrné články na významných serverech. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 5''' Téměř každý, kdo se aspoň trochu snaží, dosáhne časem na své hlavní stránce PageRanku 5. Nejméně to trvá rok, ale jsou samozřejmě případy, kdy to trvá i déle. Tuto hodnotu mají v českých podmínkách '''velmi kvalitní články a hlavní stránky průměrných e-shopů.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 6''' V české prostředí mít web s PageRankem 6 vyžaduje veliké odhodlání, úsilí a chce to také jedinečný nápad. Jsme malá země a tak se málokomu podaří mít takových stránek více a více. Hodnotu 6 mají '''velmi kvalitně psané blogy, průlomové články a významné e-shopy.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 7''' PageRank 7 mají například v českém prostředí internetový portál '''Centrum.cz''' nebo zpravodajský portál '''Idnes.cz.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 8''' Z českých stránek mají pouze internetový portál '''Seznam.cz,''' statistický server '''Toplist,''' protože na něj vede hodně odkazů z počítadel, a stránky některých univerzit.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 9''' Stránky s hodnotou 9 si můžeme přeložit jako '''první ligu.''' Mezi českými stránkami ji bohužel nemá nikdo. Existují však anglické stránky s PageRankem 9. Tuto hodnotu nabívá například internetový portál '''yahoo.com,''' stránka '''nokia.com''' nebo '''hlavní stránka Microsoftu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 10''' Vyhledáváč Google.com vypočítal hodnotu 10 '''sám sobě''' a jen několika málo důležitým webům, například '''w3c.org '''&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
====Jak zjistit PageRank stránky====&lt;br /&gt;
'''Instalací Google Toolbaru''' lze zjistit jak velký má PageRank námi požadovaná stránka. Je to malý program, který je '''zdarma''' dostupný na Googlu. Když si nebudeme něčím jistí, existuje v programu nápověda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále je možnost zjistit hodnotu na tomto webu  http://pagerank.yuhu.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzorec PageRanku==&lt;br /&gt;
Chceme-li spočítat PageRank, můžeme použít následující vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorec22.png|rám|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''p znamená pravděpodobnost zobrazení náhodně vybrané webové stránky a  1-p je pravděpodobnost zobrazení libovolné stránky, na kterou odkazuje hypertextový odkaz na této stránce.''&lt;br /&gt;
''u → v znamená, že stránka u obsahuje hypertextový odkaz na stránku v a N je počet všech navštívených stránek. Prohledávací mechanismus Google tímto způsobem prochází jednotlivé stránky a zjišťuje jejich PageRank, který používá jako metriku k určení popularity stránky. Po tom, jak vyhledávač najde stránky, které splňují požadavky uživatel, jsou tyto stránky seřazeny tak, že stránky s nejvyšším PageRank se zobrazí jako první. Důležité je, že PageRank není závislý od konkrétního dotazu a tudíž nemusí se počítat při každém dotazu, čímž se předejde zpomalení vyhledávání.''&amp;lt;ref&amp;gt;Dolovanie dát v prostredí hypertextu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www2.fiit.stuba.sk/~kapustik/ZS/Clanky0506/petrov/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=15084</id>
		<title>PageRank</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=15084"/>
		<updated>2015-01-21T19:52:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''PageRank''' je '''číslo''', které '''Google přiřazuje každé stránce''' (ke každému URL). Toto číslo vyjadřuje jak Google hodnotí každou stránku, kterou zná. Je to základ tohoto vyhledávače. Vyjadřuje tak věrohodnost či důležitost stránky. Můžeme se setkat i s termínem Page Rank nebo jeho zkratkou PR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank '''nabývá hodnot od nuly do deseti.''' Čím vyšší číslo stránka má, tím ji Google považuje za kvalitnější. Soudí se, že význam PageRanku při řazení je malý. Google PageRank stránkám počítá podle toho, kolik odkazů na stránku míří (a z jak kvalitních stránek). Kromě vložení ikony do stránky můžeme pagerank stránek sledovat pomocí rozšíření do prohlížeče Google toolbar. Pokud chceme svým stránkám zvýšit pagerank, musíme se postarat o to, aby na stránku vedlo co nejvíc odkazů ze stránek, které mají vysoký PageRank.&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rank znamená hodnocení. Page je příjmení jednoho ze zakladatelů Google (Larry Page). Lze také přeložit jako hodnocení pana Page. Výklad Page jako anglická stránka (stránkový rank) je špatně vysvětleno.&amp;lt;ref&amp;gt;Google PageRank. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/seo/pagerank.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Co které číslo znamená==&lt;br /&gt;
*'''PR 0''' Stránka s hodnotou nula je pravděpodobně moc mladá, takže nestihla PageRank nasbírat nebo se to nestihlo projevit. Pokud vezmeme v potaz, že je stránka starší než pár měsíců, znamená to, že je stránka '''málo významná.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 1''' Stránku s PageRankem 1 vyhledávač Google nějakou dobu zná, ale nepovažuje ji za moc významnou. Tento PageRank s hodnotou 1 mají například různé '''archivní stránky,''' výpisy zboží nebo detaily nevýznamných příspěvků v blogu.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
*'''PR 2''' PageRanku 2 obvykle dosahují '''běžné příspěvky''' v průměrném blogu nebo hlavní stránky špatných firemních webů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 3''' Stránka s trojkou znamená jako v běžném životě '''průměr nebo mírný podprůměr.''' Má-li hlavní stránka webu PageRank 3, stále je co zlepšovat. Trojku mívají průměrné blogy, kategorie výrobků v e-shopech, horší firemní stránky a průměrné články na zpravodajských serverech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 4''' PageRank 4 pro nás znamená '''první známku úspěchu.''' I některé kvalitní weby mohou mít na hlavní stránce tento pagerank. Častěji mají čtyřku kvalitní články na zajímavé téma, velmi důležité diskusní příspěvky či průměrné články na významných serverech. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 5''' Téměř každý, kdo se aspoň trochu snaží, dosáhne časem na své hlavní stránce PageRanku 5. Nejméně to trvá rok, ale jsou samozřejmě případy, kdy to trvá i déle. Tuto hodnotu mají v českých podmínkách '''velmi kvalitní články a hlavní stránky průměrných e-shopů.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 6''' V české prostředí mít web s PageRankem 6 vyžaduje veliké odhodlání, úsilí a chce to také jedinečný nápad. Jsme malá země a tak se málokomu podaří mít takových stránek více a více. Hodnotu 6 mají '''velmi kvalitně psané blogy, průlomové články a významné e-shopy.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 7''' PageRank 7 mají například v českém prostředí internetový portál '''Centrum.cz''' nebo zpravodajský portál '''Idnes.cz.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 8''' Z českých stránek mají pouze internetový portál '''Seznam.cz,''' statistický server '''Toplist,''' protože na něj vede hodně odkazů z počítadel, a stránky některých univerzit.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 9''' Stránky s hodnotou 9 si můžeme přeložit jako '''první ligu.''' Mezi českými stránkami ji bohužel nemá nikdo. Existují však anglické stránky s PageRankem 9. Tuto hodnotu nabívá například internetový portál '''yahoo.com,''' stránka '''nokia.com''' nebo '''hlavní stránka Microsoftu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 10''' Vyhledáváč Google.com vypočítal hodnotu 10 '''sám sobě''' a jen několika málo důležitým webům, například '''w3c.org '''&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
====Jak zjistit PageRank stránky====&lt;br /&gt;
'''Instalací Google Toolbaru''' lze zjistit jak velký má PageRank námi požadovaná stránka. Je to malý program, který je '''zdarma''' dostupný na Googlu. Když si nebudeme něčím jistí, existuje v programu nápověda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále je možnost zjistit hodnotu na tomto webu  http://pagerank.yuhu.cz.&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzorec PageRanku==&lt;br /&gt;
Chceme-li spočítat PageRank, můžeme použít následující vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorec22.png|rám|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''p znamená pravděpodobnost zobrazení náhodně vybrané webové stránky a  1-p je pravděpodobnost zobrazení libovolné stránky, na kterou odkazuje hypertextový odkaz na této stránce.''&lt;br /&gt;
''u → v znamená, že stránka u obsahuje hypertextový odkaz na stránku v a N je počet všech navštívených stránek. Prohledávací mechanismus Google tímto způsobem prochází jednotlivé stránky a zjišťuje jejich PageRank, který používá jako metriku k určení popularity stránky. Po tom, jak vyhledávač najde stránky, které splňují požadavky uživatel, jsou tyto stránky seřazeny tak, že stránky s nejvyšším PageRank se zobrazí jako první. Důležité je, že PageRank není závislý od konkrétního dotazu a tudíž nemusí se počítat při každém dotazu, čímž se předejde zpomalení vyhledávání.''&amp;lt;ref&amp;gt;Dolovanie dát v prostredí hypertextu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www2.fiit.stuba.sk/~kapustik/ZS/Clanky0506/petrov/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=15083</id>
		<title>PageRank</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=15083"/>
		<updated>2015-01-21T19:50:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''PageRank''' je '''číslo''', které '''Google přiřazuje každé stránce''' (ke každému URL). Toto číslo vyjadřuje jak Google hodnotí každou stránku, kterou zná. Je to základ tohoto vyhledávače. Vyjadřuje tak věrohodnost či důležitost stránky. Můžeme se setkat i s termínem Page Rank nebo jeho zkratkou PR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank '''nabývá hodnot od nuly do deseti.''' Čím vyšší číslo stránka má, tím ji Google považuje za kvalitnější. Soudí se, že význam PageRanku při řazení je malý. Google PageRank stránkám počítá podle toho, kolik odkazů na stránku míří (a z jak kvalitních stránek). Kromě vložení ikony do stránky můžeme pagerank stránek sledovat pomocí rozšíření do prohlížeče Google toolbar. Pokud chceme svým stránkám zvýšit pagerank, musíme se postarat o to, aby na stránku vedlo co nejvíc odkazů ze stránek, které mají vysoký PageRank.&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rank znamená hodnocení. Page je příjmení jednoho ze zakladatelů Google (Larry Page). Lze také přeložit jako hodnocení pana Page. Výklad Page jako anglická stránka (stránkový rank) je špatně vysvětleno.&amp;lt;ref&amp;gt;Google PageRank. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/seo/pagerank.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Co které číslo znamená==&lt;br /&gt;
*'''PR 0''' Stránka s hodnotou nula je pravděpodobně moc mladá, takže nestihla PageRank nasbírat nebo se to nestihlo projevit. Pokud vezmeme v potaz, že je stránka starší než pár měsíců, znamená to, že je stránka '''málo významná.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 1''' Stránku s PageRankem 1 vyhledávač Google nějakou dobu zná, ale nepovažuje ji za moc významnou. Tento PageRank s hodnotou 1 mají například různé '''archivní stránky,''' výpisy zboží nebo detaily nevýznamných příspěvků v blogu.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
*'''PR 2''' PageRanku 2 obvykle dosahují '''běžné příspěvky''' v průměrném blogu nebo hlavní stránky špatných firemních webů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 3''' Stránka s trojkou znamená jako v běžném životě '''průměr nebo mírný podprůměr.''' Má-li hlavní stránka webu PageRank 3, stále je co zlepšovat. Trojku mívají průměrné blogy, kategorie výrobků v e-shopech, horší firemní stránky a průměrné články na zpravodajských serverech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 4''' PageRank 4 pro nás znamená '''první známku úspěchu.''' I některé kvalitní weby mohou mít na hlavní stránce tento pagerank. Častěji mají čtyřku kvalitní články na zajímavé téma, velmi důležité diskusní příspěvky či průměrné články na významných serverech. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 5''' Téměř každý, kdo se aspoň trochu snaží, dosáhne časem na své hlavní stránce PageRanku 5. Nejméně to trvá rok, ale jsou samozřejmě případy, kdy to trvá i déle. Tuto hodnotu mají v českých podmínkách '''velmi kvalitní články a hlavní stránky průměrných e-shopů.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 6''' V české prostředí mít web s PageRankem 6 vyžaduje veliké odhodlání, úsilí a chce to také jedinečný nápad. Jsme malá země a tak se málokomu podaří mít takových stránek více a více. Hodnotu 6 mají '''velmi kvalitně psané blogy, průlomové články a významné e-shopy.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 7''' PageRank 7 mají například v českém prostředí internetový portál '''Centrum.cz''' nebo zpravodajský portál '''Idnes.cz.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 8''' Z českých stránek mají pouze internetový portál '''Seznam.cz,''' statistický server '''Toplist,''' protože na něj vede hodně odkazů z počítadel, a stránky některých univerzit.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*'''PR 9''' Stránky s hodnotou 9 si můžeme přeložit jako '''první ligu.''' Mezi českými stránkami ji bohužel nemá nikdo. Existují však anglické stránky s PageRankem 9. Tuto hodnotu nabívá například internetový portál '''yahoo.com,''' stránka '''nokia.com''' nebo '''hlavní stránka Microsoftu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''PR 10''' Vyhledáváč Google.com vypočítal hodnotu 10 '''sám sobě''' a jen několika málo důležitým webům, například '''w3c.org '''&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
====Jak zjistit PageRank stránky====&lt;br /&gt;
'''Instalací Google Toolbaru''' lze zjistit jak velký má PageRank námi požadovaná stránka. Je to malý program, který je '''zdarma''' dostupný na Googlu. Když si nebudeme něčím jistí, existuje v programu nápověda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále je možnost zjistit hodnotu na tomto webu  http://pagerank.yuhu.cz.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzorec PageRanku==&lt;br /&gt;
Chceme-li spočítat PageRank, můžeme použít následující vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorec22.png|rám|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''p znamená pravděpodobnost zobrazení náhodně vybrané webové stránky a  1-p je pravděpodobnost zobrazení libovolné stránky, na kterou odkazuje hypertextový odkaz na této stránce.''&lt;br /&gt;
''u → v znamená, že stránka u obsahuje hypertextový odkaz na stránku v a N je počet všech navštívených stránek. Prohledávací mechanismus Google tímto způsobem prochází jednotlivé stránky a zjišťuje jejich PageRank, který používá jako metriku k určení popularity stránky. Po tom, jak vyhledávač najde stránky, které splňují požadavky uživatel, jsou tyto stránky seřazeny tak, že stránky s nejvyšším PageRank se zobrazí jako první. Důležité je, že PageRank není závislý od konkrétního dotazu a tudíž nemusí se počítat při každém dotazu, čímž se předejde zpomalení vyhledávání.''&amp;lt;ref&amp;gt;Dolovanie dát v prostredí hypertextu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www2.fiit.stuba.sk/~kapustik/ZS/Clanky0506/petrov/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15067</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15067"/>
		<updated>2015-01-21T18:45:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-health''' nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení  [[Východiska informační vědy a teorie informace|informací]] mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.'''&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká [[Motivace|motivace]]&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je [[Komunikace|komunikace]] s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Reference&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, elektronizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15066</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15066"/>
		<updated>2015-01-21T18:44:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-health''' nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení  [[Východiska informační vědy a teorie informace|informací]] mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.'''&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká [[Motivace|motivace]]&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je [[Komunikace|komunikace]] s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Reference&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, self-monitoring&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15065</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15065"/>
		<updated>2015-01-21T18:43:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-health''' nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení  [[Východiska informační vědy a teorie informace|informací]] mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.'''&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká [[Motivace|motivace]]&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je [[Komunikace|komunikace]] s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
==Reference&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, self-monitoring&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15063</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15063"/>
		<updated>2015-01-21T18:42:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-health''' nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení  [[Východiska informační vědy a teorie informace|informací]] mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.'''&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká [[Motivace|motivace]]&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je [[Komunikace|komunikace]]s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, self-monitoring&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15061</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15061"/>
		<updated>2015-01-21T18:34:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-health''' nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení  &amp;lt;nowiki&amp;gt;[[informací]]&amp;lt;/nowiki&amp;gt; mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.'''&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká motivace&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je komunikace s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, self-monitoring&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15060</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15060"/>
		<updated>2015-01-21T18:30:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-health''' nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.'''&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká motivace&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je komunikace s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, self-monitoring&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15059</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15059"/>
		<updated>2015-01-21T18:29:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-health''' nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.'''&amp;lt;ref&amp;gt;EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká motivace&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je komunikace s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, self-monitoring&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15058</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=15058"/>
		<updated>2015-01-21T18:18:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-health''' nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká motivace&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je komunikace s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, self-monitoring&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=12671</id>
		<title>PageRank</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=12671"/>
		<updated>2014-12-19T14:57:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==PageRank==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank je '''číslo''', které '''Google přiřazuje každé stránce''' (ke každému URL). Toto číslo vyjadřuje jak Google hodnotí každou stránku, kterou zná. Je to základ tohoto vyhledávače. Vyjadřuje tak věrohodnost či důležitost stránky. Můžeme se setkat i s termínem Page Rank nebo jeho zkratkou PR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rank znamená '''hodnocení'''. Page je příjmení jednoho ze zakladatelů Google (Larry Page). Lze také přeložit jako hodnocení pana Page. Výklad Page jako anglická stránka (stránkový rank) je špatně vysvětleno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank '''nabývá hodnot od nuly do deseti.''' Čím vyšší číslo stránka má, tím ji Google považuje za kvalitnější. Soudí se, že význam PageRanku při řazení je malý. Google PageRank stránkám počítá podle toho, kolik odkazů na stránku míří (a z jak kvalitních stránek). Kromě vložení ikony do stránky můžeme pagerank stránek sledovat pomocí rozšíření do prohlížeče Google toolbar. Pokud chceme svým stránkám zvýšit pagerank, musíme se postarat o to, aby na stránku vedlo co nejvíc odkazů ze stránek, které mají vysoký PageRank.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co které číslo znamená==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 0''' Stránka s hodnotou nula je pravděpodobně moc mladá, takže nestihla PageRank nasbírat nebo se to nestihlo projevit. Pokud vezmeme v potaz, že je stránka starší než pár měsíců, znamená to, že je stránka '''málo významná.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 1''' Stránku s PageRankem 1 vyhledávač Google nějakou dobu zná, ale nepovažuje ji za moc významnou. Tento PageRank s hodnotou 1 mají například různé '''archivní stránky,''' výpisy zboží nebo detaily nevýznamných příspěvků v blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 2''' PageRanku 2 obvykle dosahují '''běžné příspěvky''' v průměrném blogu nebo hlavní stránky špatných firemních webů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 3''' Stránka s trojkou znamená jako v běžném životě '''průměr nebo mírný podprůměr.''' Má-li hlavní stránka webu PageRank 3, stále je co zlepšovat. Trojku mívají průměrné blogy, kategorie výrobků v e-shopech, horší firemní stránky a průměrné články na zpravodajských serverech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 4''' PageRank 4 pro nás znamená '''první známku úspěchu.''' I některé kvalitní weby mohou mít na hlavní stránce tento pagerank. Častěji mají čtyřku kvalitní články na zajímavé téma, velmi důležité diskusní příspěvky či průměrné články na významných serverech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 5''' Téměř každý, kdo se aspoň trochu snaží, dosáhne časem na své hlavní stránce PageRanku 5. Nejméně to trvá rok, ale jsou samozřejmě případy, kdy to trvá i déle. Tuto hodnotu mají v českých podmínkách '''velmi kvalitní články a hlavní stránky průměrných e-shopů.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 6''' V české prostředí mít web s PageRankem 6 vyžaduje veliké odhodlání, úsilí a chce to také jedinečný nápad. Jsme malá země a tak se málokomu podaří mít takových stránek více a více. Hodnotu 6 mají '''velmi kvalitně psané blogy, průlomové články a významné e-shopy.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 7''' PageRank 7 mají například v českém prostředí internetový portál '''Centrum.cz''' nebo zpravodajský portál '''Idnes.cz.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 8''' Z českých stránek mají pouze internetový portál '''Seznam.cz,''' statistický server '''Toplist,''' protože na něj vede hodně odkazů z počítadel, a stránky některých univerzit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 9''' Stránky s hodnotou 9 si můžeme přeložit jako '''první ligu.''' Mezi českými stránkami ji bohužel nemá nikdo. Existují však anglické stránky s PageRankem 9. Tuto hodnotu nabívá například internetový portál '''yahoo.com,''' stránka '''nokia.com''' nebo '''hlavní stránka Microsoftu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 10''' Vyhledáváč Google.com vypočítal hodnotu 10 '''sám sobě''' a jen několika málo důležitým webům, například '''w3c.org''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
====Jak zjistit PageRank stránky====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Instalací Google Toolbaru''' lze zjistit jak velký má PageRank námi požadovaná stránka. Je to malý program, který je '''zdarma''' dostupný na Googlu. Když si nebudeme něčím jistý, existuje v programu nápověda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále je možnost zjistit hodnotu na tomto webu  http://pagerank.yuhu.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzorec PageRanku==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chceme-li spočítat PageRank, můžeme použít následující vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorec22.png|rám|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''p znamená pravděpodobnost zobrazení náhodně vybrané webové stránky a  1-p je pravděpodobnost zobrazení libovolné stránky, na kterou odkazuje hypertextový odkaz na této stránce.''&lt;br /&gt;
''u → v znamená, že stránka u obsahuje hypertextový odkaz na stránku v a N je počet všech navštívených stránek. Prohledávací mechanismus Google tímto způsobem prochází jednotlivé stránky a zjišťuje jejich PageRank, který používá jako metriku k určení popularity stránky. Po tom, jak vyhledávač najde stránky, které splňují požadavky uživatel, jsou tyto stránky seřazeny tak, že stránky s nejvyšším PageRank se zobrazí jako první. Důležité je, že PageRank není závislý od konkrétního dotazu a tudíž nemusí se počítat při každém dotazu, čímž se předejde zpomalení vyhledávání.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje:==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google PageRank. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/seo/pagerank.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dolovanie dát v prostredí hypertextu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www2.fiit.stuba.sk/~kapustik/ZS/Clanky0506/petrov/index.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=12670</id>
		<title>PageRank</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=12670"/>
		<updated>2014-12-19T14:57:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==PageRank==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank je '''číslo''', které '''Google přiřazuje každé stránce''' (ke každému URL). Toto číslo vyjadřuje jak Google hodnotí každou stránku, kterou zná. Je to základ tohoto vyhledávače. Vyjadřuje tak věrohodnost či důležitost stránky. Můžeme se setkat i s termínem Page Rank nebo jeho zkratkou PR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rank znamená '''hodnocení'''. Page je příjmení jednoho ze zakladatelů Google (Larry Page). Lze také přeložit jako hodnocení pana Page. Výklad Page jako anglická stránka (stránkový rank) je špatně vysvětleno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank '''nabývá hodnot od nuly do deseti.''' Čím vyšší číslo stránka má, tím ji Google považuje za kvalitnější. Soudí se, že význam PageRanku při řazení je malý. Google PageRank stránkám počítá podle toho, kolik odkazů na stránku míří (a z jak kvalitních stránek). Kromě vložení ikony do stránky můžeme pagerank stránek sledovat pomocí rozšíření do prohlížeče Google toolbar. Pokud chceme svým stránkám zvýšit pagerank, musíme se postarat o to, aby na stránku vedlo co nejvíc odkazů ze stránek, které mají vysoký pagerank.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co které číslo znamená==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 0''' Stránka s hodnotou nula je pravděpodobně moc mladá, takže nestihla PageRank nasbírat nebo se to nestihlo projevit. Pokud vezmeme v potaz, že je stránka starší než pár měsíců, znamená to, že je stránka '''málo významná.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 1''' Stránku s PageRankem 1 vyhledávač Google nějakou dobu zná, ale nepovažuje ji za moc významnou. Tento PageRank s hodnotou 1 mají například různé '''archivní stránky,''' výpisy zboží nebo detaily nevýznamných příspěvků v blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 2''' PageRanku 2 obvykle dosahují '''běžné příspěvky''' v průměrném blogu nebo hlavní stránky špatných firemních webů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 3''' Stránka s trojkou znamená jako v běžném životě '''průměr nebo mírný podprůměr.''' Má-li hlavní stránka webu PageRank 3, stále je co zlepšovat. Trojku mívají průměrné blogy, kategorie výrobků v e-shopech, horší firemní stránky a průměrné články na zpravodajských serverech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 4''' PageRank 4 pro nás znamená '''první známku úspěchu.''' I některé kvalitní weby mohou mít na hlavní stránce tento pagerank. Častěji mají čtyřku kvalitní články na zajímavé téma, velmi důležité diskusní příspěvky či průměrné články na významných serverech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 5''' Téměř každý, kdo se aspoň trochu snaží, dosáhne časem na své hlavní stránce PageRanku 5. Nejméně to trvá rok, ale jsou samozřejmě případy, kdy to trvá i déle. Tuto hodnotu mají v českých podmínkách '''velmi kvalitní články a hlavní stránky průměrných e-shopů.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 6''' V české prostředí mít web s PageRankem 6 vyžaduje veliké odhodlání, úsilí a chce to také jedinečný nápad. Jsme malá země a tak se málokomu podaří mít takových stránek více a více. Hodnotu 6 mají '''velmi kvalitně psané blogy, průlomové články a významné e-shopy.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 7''' PageRank 7 mají například v českém prostředí internetový portál '''Centrum.cz''' nebo zpravodajský portál '''Idnes.cz.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 8''' Z českých stránek mají pouze internetový portál '''Seznam.cz,''' statistický server '''Toplist,''' protože na něj vede hodně odkazů z počítadel, a stránky některých univerzit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 9''' Stránky s hodnotou 9 si můžeme přeložit jako '''první ligu.''' Mezi českými stránkami ji bohužel nemá nikdo. Existují však anglické stránky s PageRankem 9. Tuto hodnotu nabívá například internetový portál '''yahoo.com,''' stránka '''nokia.com''' nebo '''hlavní stránka Microsoftu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 10''' Vyhledáváč Google.com vypočítal hodnotu 10 '''sám sobě''' a jen několika málo důležitým webům, například '''w3c.org''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
====Jak zjistit PageRank stránky====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Instalací Google Toolbaru''' lze zjistit jak velký má PageRank námi požadovaná stránka. Je to malý program, který je '''zdarma''' dostupný na Googlu. Když si nebudeme něčím jistý, existuje v programu nápověda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále je možnost zjistit hodnotu na tomto webu  http://pagerank.yuhu.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzorec PageRanku==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chceme-li spočítat PageRank, můžeme použít následující vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorec22.png|rám|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''p znamená pravděpodobnost zobrazení náhodně vybrané webové stránky a  1-p je pravděpodobnost zobrazení libovolné stránky, na kterou odkazuje hypertextový odkaz na této stránce.''&lt;br /&gt;
''u → v znamená, že stránka u obsahuje hypertextový odkaz na stránku v a N je počet všech navštívených stránek. Prohledávací mechanismus Google tímto způsobem prochází jednotlivé stránky a zjišťuje jejich PageRank, který používá jako metriku k určení popularity stránky. Po tom, jak vyhledávač najde stránky, které splňují požadavky uživatel, jsou tyto stránky seřazeny tak, že stránky s nejvyšším PageRank se zobrazí jako první. Důležité je, že PageRank není závislý od konkrétního dotazu a tudíž nemusí se počítat při každém dotazu, čímž se předejde zpomalení vyhledávání.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje:==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google PageRank. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/seo/pagerank.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dolovanie dát v prostredí hypertextu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www2.fiit.stuba.sk/~kapustik/ZS/Clanky0506/petrov/index.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=12669</id>
		<title>PageRank</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PageRank&amp;diff=12669"/>
		<updated>2014-12-19T14:54:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: Založena nová stránka s textem „==PageRank==   PageRank je '''číslo''', které '''Google přiřazuje každé stránce''' (ke každému URL). Toto číslo vyjadřuje jak Google hodnotí …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==PageRank==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank je '''číslo''', které '''Google přiřazuje každé stránce''' (ke každému URL). Toto číslo vyjadřuje jak Google hodnotí každou stránku, kterou zná. Je to základ tohoto vyhledávače. Vyjadřuje tak věrohodnost či důležitost stránky. Můžeme se setkat i s termínem Page Rank nebo jeho zkratkou PR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rank znamená '''hodnocení'''. Page je příjmení jednoho ze zakladatelů Google (Larry Page). Lze také přeložit jako hodnocení pana Page. Výklad Page jako anglická stránka (stránkový rank) je špatně vysvětleno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank '''nabývá hodnot od nuly do deseti.''' Čím vyšší číslo stránka má, tím ji Google považuje za kvalitnější. Soudí se, že význam PageRanku při řazení je malý. Google PageRank stránkám počítá podle toho, kolik odkazů na stránku míří (a z jak kvalitních stránek). Kromě vložení ikony do stránky můžeme pagerank stránek sledovat pomocí rozšíření do prohlížeče Google toolbar. Pokud chceme svým stránkám zvýšit pagerank, musíme se postarat o to, aby na stránku vedlo co nejvíc odkazů ze stránek, které mají vysoký pagerank.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co které číslo znamená==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 0''' Stránka s hodnotou nula je pravděpodobně moc mladá, takže nestihla PageRank nasbírat nebo se to nestihlo projevit. Pokud vezmeme v potaz, že je stránka starší než pár měsíců, znamená to, že je stránka '''málo významná.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 1''' Stránku s PageRankem 1 vyhledávač Google nějakou dobu zná, ale nepovažuje ji za moc významnou. Tento PageRank s hodnotou 1 mají například různé '''archivní stránky,''' výpisy zboží nebo detaily nevýznamných příspěvků v blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 2''' PageRanku 2 obvykle dosahují '''běžné příspěvky''' v průměrném blogu nebo hlavní stránky špatných firemních webů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 3''' Stránka s trojkou znamená jako v běžném životě '''průměr nebo mírný podprůměr.''' Má-li hlavní stránka webu PageRank 3, stále je co zlepšovat. Trojku mívají průměrné blogy, kategorie výrobků v e-shopech, horší firemní stránky a průměrné články na zpravodajských serverech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 4''' PageRank 4 pro nás znamená '''první známku úspěchu.''' I některé kvalitní weby mohou mít na hlavní stránce tento pagerank. Častěji mají čtyřku kvalitní články na zajímavé téma, velmi důležité diskusní příspěvky či průměrné články na významných serverech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 5''' Téměř každý, kdo se aspoň trochu snaží, dosáhne časem na své hlavní stránce PageRanku 5. Nejméně to trvá rok, ale jsou samozřejmě případy, kdy to trvá i déle. Tuto hodnotu mají v českých podmínkách '''velmi kvalitní články a hlavní stránky průměrných e-shopů.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 6''' V české prostředí mít web s PageRankem 6 vyžaduje veliké odhodlání, úsilí a chce to také jedinečný nápad. Jsme malá země a tak se málokomu podaří mít takových stránek více a více. Hodnotu 6 mají '''velmi kvalitně psané blogy, průlomové články a významné e-shopy.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 7''' PageRank 7 mají například v českém prostředí internetový portál '''Centrum.cz''' nebo zpravodajský portál '''Idnes.cz.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 8''' Z českých stránek mají pouze internetový portál '''Seznam.cz,''' statistický server '''Toplist,''' protože na něj vede hodně odkazů z počítadel, a stránky některých univerzit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 9''' Stránky s hodnotou 9 si můžeme přeložit jako '''první ligu.''' Mezi českými stránkami ji bohužel nemá nikdo. Existují však anglické stránky s PageRankem 9. Tuto hodnotu nabívá například internetový portál '''yahoo.com,''' stránka '''nokia.com''' nebo '''hlavní stránka Microsoftu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PR 10''' Vyhledáváč Google.com vypočítal hodnotu 10 '''sám sobě''' a jen několika málo životně důležitým webům, například '''w3c.org''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
====Jak zjistit PageRank stránky====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Instalací Google Toolbaru''' lze zjistit jak velký má PageRank námi požadovaná stránka. Je to malý program, který je '''zdarma''' dostupný na Googlu. Když si nebudeme něčím jistý, existuje v programu nápověda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále je možnost zjistit hodnotu na tomto webu  http://pagerank.yuhu.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzorec PageRanku==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chceme-li spočítat PageRank, můžeme použít následující vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vzorec22.png|rám|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''p znamená pravděpodobnost zobrazení náhodně vybrané webové stránky a  1-p je pravděpodobnost zobrazení libovolné stránky, na kterou odkazuje hypertextový odkaz na této stránce.''&lt;br /&gt;
''u → v znamená, že stránka u obsahuje hypertextový odkaz na stránku v a N je počet všech navštívených stránek. Prohledávací mechanismus Google tímto způsobem prochází jednotlivé stránky a zjišťuje jejich PageRank, který používá jako metriku k určení popularity stránky. Po tom, jak vyhledávač najde stránky, které splňují požadavky uživatel, jsou tyto stránky seřazeny tak, že stránky s nejvyšším PageRank se zobrazí jako první. Důležité je, že PageRank není závislý od konkrétního dotazu a tudíž nemusí se počítat při každém dotazu, čímž se předejde zpomalení vyhledávání.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje:==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PageRank.yuhu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://pagerank.yuhu.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google PageRank. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/seo/pagerank.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dolovanie dát v prostredí hypertextu. In: [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www2.fiit.stuba.sk/~kapustik/ZS/Clanky0506/petrov/index.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vzorec22.png&amp;diff=12668</id>
		<title>Soubor:Vzorec22.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vzorec22.png&amp;diff=12668"/>
		<updated>2014-12-19T14:24:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=12555</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=12555"/>
		<updated>2014-12-16T23:19:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==E-health==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká motivace&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je komunikace s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje:==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=12554</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=12554"/>
		<updated>2014-12-16T23:18:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==E-health==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká motivace&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí programového snažení je pak i transfer know-how ze zahraničí a komunikace s Ministerstvem zdravotnictví ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje:==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=12553</id>
		<title>E-health</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-health&amp;diff=12553"/>
		<updated>2014-12-16T23:15:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: Založena nová stránka s textem „==E-health==   E-health nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==E-health==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health nebo také eHealth znamená '''elektronické zdravotnictví.''' Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je '''sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty.''' Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zaměření E-health=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními odborníky&lt;br /&gt;
# Mezi pacienty vzájemně&lt;br /&gt;
# Mezi zdravotními zařízeními&lt;br /&gt;
# Mezi pacientem a lékařem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Náplň oboru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby '''telemedicíny''', které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí '''monitoring pacientů''' pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím '''tzv. Self-monitoringu.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==E-health v České republice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Našim společným cílem by měla být '''země se zdravými lidmi.''' České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává '''Národní plán rozvoje E-health''' stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned '''každý desátý lékař'''. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní plán rozvoje E-health===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro '''vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví.''' Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovými oblastmi jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Národní politika, legislativa a standardy&lt;br /&gt;
#Elektronická zdravotní dokumentace&lt;br /&gt;
#Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka&lt;br /&gt;
#Zdravotnická informační síť&lt;br /&gt;
#Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika elektronizace v České republice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nízká motivace&lt;br /&gt;
# Nedostatečná legislativa&lt;br /&gt;
# Nedostatek financí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.&lt;br /&gt;
Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Závěr==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí programového snažení je pak i tansfer know-how ze zahraničí a komunikace s Ministerstvem zdravotnictví ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje:==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12527</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12527"/>
		<updated>2014-12-15T22:28:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Co vlastně slovo sexting znamená?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''' jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce http://www.Cosmogirl.com (dnes již jinak pojmenovaná stránka) konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání '''zakázané'''. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody pro realizaci sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika sextingu===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Ztratíme prestiž. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Některé případy sextingu mohou končit tragicky. &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kde člověk najde pomoc===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z roku 2008 je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý    přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12526</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12526"/>
		<updated>2014-12-15T22:27:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Co vlastně slovo sexting znamená?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''' jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce http://www.Cosmogirl.com konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání '''zakázané'''. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody pro realizaci sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika sextingu===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Ztratíme prestiž. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Některé případy sextingu mohou končit tragicky. &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kde člověk najde pomoc===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z roku 2008 je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý    přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12525</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12525"/>
		<updated>2014-12-15T22:20:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Co vlastně slovo sexting znamená?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''' jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce www.Cosmogirl.com konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání '''zakázané'''. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody pro realizaci sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika sextingu===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Ztratíme prestiž. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Některé případy sextingu mohou končit tragicky. &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kde člověk najde pomoc===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z roku 2008 je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý    přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12524</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12524"/>
		<updated>2014-12-15T22:19:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Co vlastně slovo sexting znamená?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''' jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce www.Cosmogirl.com konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání '''zakázané'''. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody pro realizaci sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika sextingu===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Ztratíme prestiž. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Některé případy sextingu mohou končit tragicky. &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kde člověk najde pomoc===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z roku 2008 je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý    přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12523</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12523"/>
		<updated>2014-12-15T22:18:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Co vlastně slovo sexting znamená?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''' jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce www.Cosmogirl.com konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání '''zakázané'''. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody pro realizaci sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika sextingu===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Ztratíme prestiž. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Některé případy sextingu mohou končiti tragicky. &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kde člověk najde pomoc===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z roku 2008 je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý    přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12522</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12522"/>
		<updated>2014-12-15T22:17:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: /* Důvody pro realizaci sextingu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Co vlastně slovo sexting znamená?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''' jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce www.Cosmogirl.com konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání '''zakázané'''. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody pro realizaci sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika sextingu===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Ztratíme prestiž. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Některé případy sextingu mohou končiti tragicky. &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kde člověk najde pomoc===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z poslední doby je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý    přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12521</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12521"/>
		<updated>2014-12-15T22:15:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Co vlastně slovo sexting znamená?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''' jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce www.Cosmogirl.com konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání '''zakázané'''. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody pro realizaci sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Sexting bylvyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rizika sextingu===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Ztratíme prestiž. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Některé případy sextingu mohou končiti tragicky. &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kde člověk najde pomoc===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy sextingu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z poslední doby je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý    přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12520</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12520"/>
		<updated>2014-12-15T21:52:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Co vlastně slovo sexting znamená?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci tzv. kybergroomigu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 V roce 2008 se na stránce www.Cosmogirl.com konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alepoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání zakázané. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Důvody pro realizaci sextingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Sexting bylvyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Rizika sextingu&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. Ztratíme prestiž. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. Některé případy sextingu mohou končiti tragicky. Z poslední doby je známý například případ Jessicy Logan z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Kde člověk najde pomoc&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Existuje online poradna projektu E-Bezpečí, která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12519</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12519"/>
		<updated>2014-12-15T21:49:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Co vlastně slovo sexting znamená?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci tzv. kybergroomigu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 V roce 2008 se na stránce www.Cosmogirl.com konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alepoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání zakázané. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Důvody pro realizaci sextingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
4. Sexting bylvyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Rizika sextingu&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. Ztratíme prestiž. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. Některé případy sextingu mohou končiti tragicky. Z poslední doby je známý například případ Jessicy Logan z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Kde člověk najde pomoc&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Existuje online poradna projektu E-Bezpečí, která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12518</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=12518"/>
		<updated>2014-12-15T21:48:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: Založena nová stránka s textem „Co vlastně slovo sexting znamená?   Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená předávání osobních fot…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Co vlastně slovo sexting znamená?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Sexting ještě před 10 lety nebyl vůbec známý. Je to nový fenomén, který znamená předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování. V českém jazyce překlad zní jako elektronické rozesílání textových zpráv, videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 v Novém Zélandu . Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci tzv. kybergroomigu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 V roce 2008 se na stránce www.Cosmogirl.com konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20% dospívajících ve věku 13-20 let a 33% mladých dospělích ve věku 20-26 let alepoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53% a chlapců 47%) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34% a dívek 66%) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve veškerých státech světa, je toto počínání zakázané. V naší České republice evidujeme několik případů a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá  a jak byla pořízena. Díky tomu lze některé případy posoudit jako přestupky,trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Důvody pro realizaci sextingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
2. Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
3. Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
4. Sexting bylvyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
5. Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
6. Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
7. Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Rizika sextingu&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám. Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům. Ztratíme prestiž. Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů. Některé případy sextingu mohou končiti tragicky. Z poslední doby je známý například případ Jessicy Logan z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Kde člověk najde pomoc&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Existuje online poradna projektu E-Bezpečí, která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese http://www.linkabezpeci.cz/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje: Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/ &lt;br /&gt;
Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/ &lt;br /&gt;
Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12488</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12488"/>
		<updated>2014-12-15T15:51:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vědecká informace]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informatizace společnosti]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12487</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12487"/>
		<updated>2014-12-15T15:33:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vědecká informace]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informatizace společnosti]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12486</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12486"/>
		<updated>2014-12-15T15:32:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vědecká informace]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informatizace společnosti]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9524</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9524"/>
		<updated>2014-11-24T20:49:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7234</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7234"/>
		<updated>2014-10-26T19:53:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní deska počítače]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7233</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7233"/>
		<updated>2014-10-26T19:47:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Rainova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní deska počítače]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Rainova</name></author>
		
	</entry>
</feed>