<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Diana.Mickova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Diana.Mickova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Diana.Mickova"/>
	<updated>2026-04-22T11:30:08Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_III.&amp;diff=44016</id>
		<title>Antef III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_III.&amp;diff=44016"/>
		<updated>2017-02-02T14:48:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Nachtnebtepnefer Antef III.''' vládl pouze krátkou dobu a máme o něm velice málo informací. Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládl 8 let. Památek z jeho doby je velice málo, stavěl např. v Satetině chrámu na [[Elefantina|Elefantině]],&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 111.&amp;lt;/ref&amp;gt; kde také obnovil kult [[Hekaib|Hekaiba]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho hrobka se nachází, stejně jako hrobky jeho dvou předchůdců, v [[Tárif|Tárifu]]&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009: 177.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_III.&amp;diff=44015</id>
		<title>Antef III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_III.&amp;diff=44015"/>
		<updated>2017-02-02T14:47:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Nachtnebtepnefer Antef III.''' vládl pouze krátkou dobu a máme o něm velice málo informací. Podle Turínského papyru vlád…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Nachtnebtepnefer Antef III.''' vládl pouze krátkou dobu a máme o něm velice málo informací. Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládl 8 let. Památek z jeho doby je velice málo, stavěl např. v Satetině chrámu na [[Elefantina|Elefantině]],&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 111.&amp;lt;/ref&amp;gt; kde také obnovil kult [[Hekaib|Hekaiba]].&lt;br /&gt;
Jeho hrobka se nachází, stejně jako hrobky jeho dvou předchůdců, v [[Tárif|Tárifu]]&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009: 177.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_II.&amp;diff=44014</id>
		<title>Antef II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_II.&amp;diff=44014"/>
		<updated>2017-02-02T14:42:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vahanch Antef II.''' byl bratr [[Antef I.|Antefa II.]], který po něm převzal vládu a vládl kolem 50 let.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nepřijal plnou [[královská titulatura|královskou titulaturu]],&amp;lt;ref&amp;gt;Shaw 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt; pouze některá jména,   &lt;br /&gt;
[[File:Funerary stele of Intef II.jpg|thumb|150x150px|Antef II. ]]&lt;br /&gt;
nicméně navracel se ke  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
klasickým tradicím - např. oslavil svůj [[svátek sed]], o čemž nás zpravují stély z [[Elefantina|Elefantiny]], kde tento panovník přestavoval archaický chrám bohyně Satet. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dobu své vlády odolával náporu vládů z [[Hérákleopolis|Hérákleopole]], úspěšně jej však odrazil a ovládl celý jižní a střední Egypt.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 139.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho hrobka se, stejně jako hrobka je předchůdce, nachází v [[Tárif|Tárifu]]&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009: 177.&amp;lt;/ref&amp;gt; a je nejlépe dochovanou hrobkou na lokalitě. V její kapli byla nalezena jeho životopisná stéla, z níž můžeme čerpat informace o situaci v zemi na konci Prvního přechodného období.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Antef II. je také prvním panovníkem, o němž víme, že budoval v [[Karnak|Karnaku]] stavbu na počest [[Amon|Amona]] - dochoval se oktagonální pilíř.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2010: 186.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_II.&amp;diff=44013</id>
		<title>Antef II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_II.&amp;diff=44013"/>
		<updated>2017-02-02T14:42:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vahanch Antef II.''' byl bratr [[Antef I.|Antefa II.]], který po něm převzal vládu a vládl kolem 50 let.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nepřijal plnou [[královská titulatura|královskou titulaturu]],&amp;lt;ref&amp;gt;Shaw 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt; pouze některá jména, nicméně navracel se ke  &lt;br /&gt;
[[File:Funerary stele of Intef II.jpg|thumb|150x150px|Antef II. ]]&lt;br /&gt;
klasickým tradicím - např. oslavil svůj [[svátek sed]], o čemž nás zpravují stély z [[Elefantina|Elefantiny]], kde tento panovník přestavoval archaický chrám bohyně Satet. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dobu své vlády odolával náporu vládů z [[Hérákleopolis|Hérákleopole]], úspěšně jej však odrazil a ovládl celý jižní a střední Egypt.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 139.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho hrobka se, stejně jako hrobka je předchůdce, nachází v [[Tárif|Tárifu]]&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009: 177.&amp;lt;/ref&amp;gt; a je nejlépe dochovanou hrobkou na lokalitě. V její kapli byla nalezena jeho životopisná stéla, z níž můžeme čerpat informace o situaci v zemi na konci Prvního přechodného období.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Antef II. je také prvním panovníkem, o němž víme, že budoval v [[Karnak|Karnaku]] stavbu na počest [[Amon|Amona]] - dochoval se oktagonální pilíř.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2010: 186.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_II.&amp;diff=44012</id>
		<title>Antef II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_II.&amp;diff=44012"/>
		<updated>2017-02-02T14:41:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vahanch Antef II.''' byl bratr [[Antef I.|Antefa II.]], který po něm převzal vládu a vládl kolem 50 let.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nepřijal plnou [[královská titulatura|královskou titulaturu]],&amp;lt;ref&amp;gt;Shaw 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt; pouze některá jména, nicméně navracel se ke klasickým tradicím - např. oslavil svůj [[svátek sed]], o čemž nás zpravují stély z [[Elefantina|Elefantiny]], kde tento panovník přestavoval archaický chrám bohyně Satet. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dobu své vlády odolával náporu vládů z [[Hérákleopolis|Hérákleopole]], úspěšně jej však odrazil a ovládl celý jižní a střední Egypt.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 139.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho hrobka se, stejně jako hrobka je předchůdce, nachází v [[Tárif|Tárifu]]&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009: 177.&amp;lt;/ref&amp;gt; a je nejlépe dochovanou hrobkou na lokalitě. V její kapli byla nalezena jeho životopisná stéla, z níž můžeme čerpat informace o situaci v zemi na konci Prvního přechodného období.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Antef II. je také prvním panovníkem, o němž víme, že budoval v [[Karnak|Karnaku]] stavbu na počest [[Amon|Amona]] - dochoval se oktagonální pilíř.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2010: 186.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_II.&amp;diff=44011</id>
		<title>Antef II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_II.&amp;diff=44011"/>
		<updated>2017-02-02T14:41:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Vahanch Antef II.''' byl bratr Antefa II., který po něm převzal vládu a vládl kolem 50 let.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nepřijal p…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vahanch Antef II.''' byl bratr [[Antef I.|Antefa II.]], který po něm převzal vládu a vládl kolem 50 let.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nepřijal plnou [[královská titulatura|královskou titulaturu]],&amp;lt;ref&amp;gt;Shaw 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt; pouze některá jména, nicméně navracel se ke klasickým tradicím - např. oslavil svůj [[svátek sed]], o čemž nás zpravují stély z [[Elefantina|Elefantiny]], kde tento panovník přestavoval archaický chrám bohyně Satet.&lt;br /&gt;
Po dobu své vlády odolával náporu vládů z [[Hérákleopolis|Hérákleopole]], úspěšně jej však odrazil a ovládl celý jižní a střední Egypt.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 139.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho hrobka se, stejně jako hrobka je předchůdce, nachází v [[Tárif|Tárifu]]&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009: 177.&amp;lt;/ref&amp;gt; a je nejlépe dochovanou hrobkou na lokalitě. V její kapli byla nalezena jeho životopisná stéla, z níž můžeme čerpat informace o situaci v zemi na konci Prvního přechodného období. &lt;br /&gt;
Antef II. je také prvním panovníkem, o němž víme, že budoval v [[Karnak|Karnaku]] stavbu na počest [[Amon|Amona]] - dochoval se oktagonální pilíř.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2010: 186.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_I.&amp;diff=44010</id>
		<title>Antef I.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_I.&amp;diff=44010"/>
		<updated>2017-02-02T14:29:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Antef I. Sehertauej''' byl vládcem Théb, který pod svou vládu postupně získal sousední nomy, porazil významného [[Anchtifej z Moally|Anchtifeje z Moally]] a přijal nejprve titul &amp;quot;velký správce jihu&amp;quot;, jak dokládá fragment stély, nalezený v[[Dnedera|Dendeře]] a posléze pak titul královský.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 109-110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stává se tak prvním panovníkem 11.dynastie. Na stavebním bloku z [[Tod|Todu]] z doby [[Mentuhotep II.|Mentuhotepa II.]] je Mentuhotep zobrazen spolu se svými předky, Atefem I., II. a III.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho hrobka typu saff se nachází v [[Tárif|Tárifu]]&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009: 177.&amp;lt;/ref&amp;gt; a jde o největší hrobku na lokalitě, nazývanou též Saff Dawaba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_I.&amp;diff=44009</id>
		<title>Antef I.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antef_I.&amp;diff=44009"/>
		<updated>2017-02-02T14:29:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Antef I. Sehertauej''' byl vládcem Théb, který pod svou vládu postupně získal sousední nomy, porazil významného Anchtifej z Moally|Anchtifeje…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Antef I. Sehertauej''' byl vládcem Théb, který pod svou vládu postupně získal sousední nomy, porazil významného [[Anchtifej z Moally|Anchtifeje z Moally]] a přijal nejprve titul &amp;quot;velký správce jihu&amp;quot;, jak dokládá fragment stély, nalezený v[[Dnedera|Dendeře]] a posléze pak titul královský.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 109-110.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Stává se tak prvním panovníkem 11.dynastie. Na stavebním bloku z [[Tod|Todu]] z doby [[Mentuhotep II.|Mentuhotepa II.]] je Mentuhotep zobrazen spolu se svými předky, Atefem I., II. a III.  &lt;br /&gt;
Jeho hrobka typu saff se nachází v [[Tárif|Tárifu]]&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009: 177.&amp;lt;/ref&amp;gt; a jde o největší hrobku na lokalitě, nazývanou též Saff Dawaba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Egyptologie/Lokality&amp;diff=44008</id>
		<title>Portál:Egyptologie/Lokality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Egyptologie/Lokality&amp;diff=44008"/>
		<updated>2017-02-02T14:26:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;*[[Abúsír]]&lt;br /&gt;
*[[Abydos]]&lt;br /&gt;
*[[Achetaton|Amarna]]&lt;br /&gt;
*[[Armant]]&lt;br /&gt;
*[[Asuán]]&lt;br /&gt;
*[[Bubastis]]&lt;br /&gt;
*[[Bútó]]&lt;br /&gt;
*[[Dáhšúr]]&lt;br /&gt;
*[[Dér el-Bahrí]]&lt;br /&gt;
*[[Edfú]]&lt;br /&gt;
*[[Elefantina]]&lt;br /&gt;
*[[Esna]]&lt;br /&gt;
*[[Hawwára]]&lt;br /&gt;
*[[Hérákleopolis]]&lt;br /&gt;
*[[Hieraonpolis]]&lt;br /&gt;
*[[Karanis]]&lt;br /&gt;
*[[Karnak]]&lt;br /&gt;
*[[Kóm Ombo]]&lt;br /&gt;
*[[Láhún]]&lt;br /&gt;
*[[Lišt]]&lt;br /&gt;
*[[Medamud]]&lt;br /&gt;
*[[Mennofer]]&lt;br /&gt;
*[[Mons Porphyrites]]&lt;br /&gt;
*[[Naga ed-Deir]]&lt;br /&gt;
*[[Necheb (El-Kab)]]&lt;br /&gt;
*[[Sakkára]]&lt;br /&gt;
*[[Tanis]]&lt;br /&gt;
*[[Tárif]]&lt;br /&gt;
*[[Tod]]&lt;br /&gt;
*[[Údolí králů]]&lt;br /&gt;
*[[Wádí al-Jarf]]&lt;br /&gt;
*[[Západní Théby]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mentuhotep_I.&amp;diff=44003</id>
		<title>Mentuhotep I.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mentuhotep_I.&amp;diff=44003"/>
		<updated>2017-02-02T14:12:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Mentuhotep I.''' byl znám především jako předek panovníků 11.dynastie a její zakladatel. Podle soudobých dokladů mu nenáležel královský ti…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mentuhotep I.''' byl znám především jako předek panovníků 11.dynastie a její zakladatel. Podle soudobých dokladů mu nenáležel královský titul, na [[Turínský papyrus|Turínském papyru]] a [[Královský seznam z Karnaku|Karnackém seznamu]] je zmíněn jako předek [[Antef I.|Antefa I.]] a [[Antef II.|Antefa II.]]&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 234.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sebeknofru&amp;diff=43999</id>
		<title>Sebeknofru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sebeknofru&amp;diff=43999"/>
		<updated>2017-02-02T14:05:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''' Meritre Sebeknofru''' či také '''Neferusobek''' byla dcera [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] zřejmě sestra a manželka [[Amenemhet IV.|Amenemheta IV.]],  &lt;br /&gt;
[[File:Louvre 0320O7 01.jpg|thumb|150x150px|Torzo sochy královny Sebeknofru]]&lt;br /&gt;
která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 315.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 432-433.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V [[Avaris|Tell ed-Dabě]] byly nalezeny tři její sfingy.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 270.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z  núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2002: Zwei Pyramiden der 13. Dynastie bei Mazghuna und die ungeklärte Frage des Bestattungsortes von Amenemhet IV. und Sobeknofru. Sokar 5, 24-27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pignattari, Stefania 2008. Due donne per il trono d'Egitto: Neferuptah e Sobekneferu. Piccola Biblioteca di Egittologia 10. Imola (Bologna): La Mandragora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sebeknofru&amp;diff=43998</id>
		<title>Sebeknofru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sebeknofru&amp;diff=43998"/>
		<updated>2017-02-02T14:05:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''' Meritre Sebeknofru''' či také '''Neferusobek''' byla dcera [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] zřejmě sestra a manželka [[Amenemhet IV.|Amenemheta IV.]],  &lt;br /&gt;
[[File:Louvre 0320O7 01.jpg|thumb|150x150px|Torzo sochy královny Sebeknofru]]&lt;br /&gt;
která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 315.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 432-433.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V [[Avaris|Tell ed-Dabě]] byly nalezeny tři její sfingy.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 270.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech.  &lt;br /&gt;
=== Zahraničí=== &lt;br /&gt;
Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z  núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2002: Zwei Pyramiden der 13. Dynastie bei Mazghuna und die ungeklärte Frage des Bestattungsortes von Amenemhet IV. und Sobeknofru. Sokar 5, 24-27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pignattari, Stefania 2008. Due donne per il trono d'Egitto: Neferuptah e Sobekneferu. Piccola Biblioteca di Egittologia 10. Imola (Bologna): La Mandragora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sebeknofru&amp;diff=43997</id>
		<title>Sebeknofru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sebeknofru&amp;diff=43997"/>
		<updated>2017-02-02T14:02:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''' Meritre Sebeknofru''' či také '''Neferusobek''' byla dcera [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] zřejmě sestra a manželka [[Amenemhet IV.|Amenemheta IV.]], která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 315.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 432-433.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V [[Avaris|Tell ed-Dabě]] byly nalezeny tři její sfingy.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 270.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech.  &lt;br /&gt;
=== Zahraničí=== &lt;br /&gt;
Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z  núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sebeknofru&amp;diff=43996</id>
		<title>Sebeknofru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sebeknofru&amp;diff=43996"/>
		<updated>2017-02-02T14:02:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „''' Meritre Sebeknofru''' či také '''Neferusobek''' byla dcera Amenemheta III. zřejmě sestra a manželka Amenemhet IV.|Amenemheta …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''' Meritre Sebeknofru''' či také '''Neferusobek''' byla dcera [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] zřejmě sestra a manželka [[Amenemhet IV.|Amenemheta IV.]], která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 315.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 432-433.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V [[Avaris|Tell ed-Dabě]] byly nalezeny tři její sfingy.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 270.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraničí=== &lt;br /&gt;
Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z  núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_IV.&amp;diff=43992</id>
		<title>Amenemhet IV.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_IV.&amp;diff=43992"/>
		<updated>2017-02-02T13:49:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet IV. Maacherure''' byl sedmým panovníkem 12. dynastie. Byl synem či vnukem [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] a krátce zřejmě jeho koregentem.&lt;br /&gt;
[[File:AmmenemesIV(Front)-BritishMuseum-August19-08.jpg|thumb|150x150px|Sfinga Amenemheta IV.]]&lt;br /&gt;
[[Turínský papyrus]] uvádí 9 let jeho vlády. Pohřben byl zřejmě v jedné z pyramid v Mazghuně. &amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 432-433.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Amenemhet IV. navazoval na politiku a aktivity svých předků. Z doby jeho vlády máme doloženy čtyři expedice pro tyrkys na Sinaj, kde také pokračoval ve stavbě chrámu na lokalitě [[Serábit el-Chádim]]. Dokončil stavbu chrámu v Medínet Mádí, započatou Amenemhetem III., pokračoval také ve stavbách v Krokodilopoli.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 79.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho jméno je doloženo např. i na sfinze z [[Héliopolis|Héliopolis]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
I tento panovník udržoval obchodní styky s oblastí Syropalestinu, předměty s jeho jménem byly nalezeny např. v Byblu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_IV.&amp;diff=43991</id>
		<title>Amenemhet IV.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_IV.&amp;diff=43991"/>
		<updated>2017-02-02T13:49:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet IV. Maacherure''' byl sedmým panovníkem 12. dynastie. Byl synem či vnukem [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] a krátce zřejmě jeho koregentem.&lt;br /&gt;
[[File:AmmenemesIV(Front)-BritishMuseum-August19-08.jpg|thumb|150x150px|Sfinga Amenemheta IV.]]&lt;br /&gt;
[[Turínský papyrus]] uvádí 9 let jeho vlády. Pohřben byl zřejmě v jedné z pyramid v Mazghuně. &amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 432-433.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Amenemhet IV. navazoval na politiku a aktivity svých předků. Z doby jeho vlády máme doloženy čtyři expedice pro tyrkys na Sinaj, kde také pokračoval ve stavbě chrámu na lokalitě [[Serábit el-Chádim]]. Dokončil stavbu chrámu v Medínet Mádí, započatou Amenemhetem III., pokračoval také ve stavbách v Krokodilopoli.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 79.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho jméno je doloženo např. i na sfinze z [[Héliopolis|Héliopolis]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
I tento panovník udržoval obchodní styky s oblastí Syropalestinu, předměty s jeho jménem byly nalezeny např. v Byblu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_IV.&amp;diff=43990</id>
		<title>Amenemhet IV.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_IV.&amp;diff=43990"/>
		<updated>2017-02-02T13:48:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Amenemhet IV. Maacherure''' byl sedmým panovníkem 12. dynastie. Byl synem či vnukem Amenemheta III. a krátce zřejmě jeho korege…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet IV. Maacherure''' byl sedmým panovníkem 12. dynastie. Byl synem či vnukem [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] a krátce zřejmě jeho koregentem. [[Turínský papyrus]] uvádí 9 let jeho vlády. Pohřben byl zřejmě v jedné z pyramid v Mazghuně. &amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 432-433.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Amenemhet IV. navazoval na politiku a aktivity svých předků. Z doby jeho vlády máme doloženy čtyři expedice pro tyrkys na Sinaj, kde také pokračoval ve stavbě chrámu na lokalitě [[Serábit el-Chádim]]. Dokončil stavbu chrámu v Medínet Mádí, započatou Amenemhetem III., pokračoval také ve stavbách v Krokodilopoli.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 79.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho jméno je doloženo např. i na sfinze z [[Héliopolis|Héliopolis]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
I tento panovník udržoval obchodní styky s oblastí Syropalestinu, předměty s jeho jménem byly nalezeny např. v Byblu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43989</id>
		<title>Amenemhet III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43989"/>
		<updated>2017-02-02T13:36:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. &lt;br /&gt;
[[File:Statue of Amenemhet III. (1840-1800BC).jpg|thumb|150x150px|Amenemhet III.]]&lt;br /&gt;
Je jediným doloženým synem svého [[Senusret III.|Senusreta III.]]. Jeho dcerou byla princezna [[Neferuptah]], jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. &amp;lt;ref&amp;gt;Doson-Hilton 2004: 98&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v [[Dáhšúr|Dáhšúru]], kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v [[Hawwára|Hawwáře]]. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 133.&amp;lt;/ref&amp;gt; celá oblast je však poničená. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]], kde rozšířil chrám boha [[Ptah|Ptaha]] nebo [[Abydos|Abydu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 76-78.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále vystavěl [[Sobek|Sobkův]] chrám v Krokodilopoli a chrám Sobka bohyně Renenuten na lokalitě Meídnet Mádí, který dokončil jeho nástupce [[Amenemhet IV.]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na různých lokalitách se také našly sochy tohoto panovníka, které mají velmi dobrou uměleckou úroveň. Některé z těchto památek bylo v pozdějších dobách přemístěno do [[Tanis|Tanidy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z [[Kerma|Kermy]] a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. &amp;lt;ref&amp;gt;El-sayed Mahfouz 2010: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fajjúm===&lt;br /&gt;
V oblasti Fajjúmu navázal Amenemhet III. na dílo svých předchůdců, kultivoval oblast a dokončil stavbu přehrady v [[Láhún|Láhúnu]]. Po smrti byl zbožštěn a uctíván jako bůh Fajjúmské oázy Lamarés.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43988</id>
		<title>Amenemhet III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43988"/>
		<updated>2017-02-02T13:35:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. &lt;br /&gt;
[[File:Statue of Amenemhet III. (1840-1800BC).jpg|thumb|150x150px|Amenemhet III.]]&lt;br /&gt;
Je jediným doloženým synem svého [[Senusret III.|Senusreta III.]]. Jeho dcerou byla princezna [[Neferuptah]], jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. &amp;lt;ref&amp;gt;Doson-Hilton 2004: 98&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v [[Dáhšúr|Dáhšúru]], kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v [[Hawwára|Hawwáře]]. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 133.&amp;lt;/ref&amp;gt; celá oblast je však poničená. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]], kde rozšířil chrám boha [[Ptah|Ptaha]] nebo [[Abydos|Abydu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 76-78.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále vystavěl [[Sobek|Sobkův]] chrám v Krokodilopoli a chrám Sobka bohyně Renenuten na lokalitě Meídnet Mádí, který dokončil jeho nástupce [[Amenemhet IV.]]. &lt;br /&gt;
Na různých lokalitách se také našly sochy tohoto panovníka, které mají velmi dobrou uměleckou úroveň. Některé z těchto památek bylo v pozdějších dobách přemístěno do [[Tanis|Tanidy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z [[Kerma|Kermy]] a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. &amp;lt;ref&amp;gt;El-sayed Mahfouz 2010: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fajjúm===&lt;br /&gt;
V oblasti Fajjúmu navázal Amenemhet III. na dílo svých předchůdců, kultivoval oblast a dokončil stavbu přehrady v [[Láhún|Láhúnu]]. Po smrti byl zbožštěn a uctíván jako bůh Fajjúmské oázy Lamarés.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43987</id>
		<title>Amenemhet III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43987"/>
		<updated>2017-02-02T13:34:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. &lt;br /&gt;
[[File:Statue of Amenemhet III. (1840-1800BC).jpg|thumb|150x150px|Amenemhet III.]]&lt;br /&gt;
Je jediným doloženým synem svého [[Senusret III.|Senusreta III.]]. Jeho dcerou byla princezna [[Neferuptah]], jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. &amp;lt;ref&amp;gt;Doson-Hilton 2004: 98&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v [[Dáhšúr|Dáhšúru]], kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v [[Hawwára|Hawwáře]]. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 133.&amp;lt;/ref&amp;gt; celá oblast je však poničená. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]], kde rozšířil chrám boha [[Ptah|Ptaha]] nebo [[Abydos|Abydu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 76-78.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále vystavěl [[Sobek|Sobkův]] chrám v Krokodilopoli a chrám Sobka bohyně Renenuten na lokalitě Meídnet Mádí, který dokončil jeho nástupce [[Amenemhet IV.]]. &lt;br /&gt;
Na různých lokalitách se také našly sochy tohoto panovníka, které mají velmi dobrou uměleckou úroveň. Některé z těchto památek bylo v pozdějších dobách přemístěno do [[Tanis|Tanidy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z [[Kerma|Kermy]] a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. &amp;lt;ref&amp;gt;El-sayed Mahfouz 2010: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fajjúm===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43986</id>
		<title>Amenemhet III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43986"/>
		<updated>2017-02-02T13:33:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. &lt;br /&gt;
[[File:Statue of Amenemhet III. (1840-1800BC).jpg|thumb|150x150px|Amenemhet III.]]&lt;br /&gt;
Je jediným doloženým synem svého [[Senusret III.|Senusreta III.]]. Jeho dcerou byla princezna [[Neferuptah]], jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. &amp;lt;ref&amp;gt;Doson-Hilton 2004: 98&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v [[Dáhšúr|Dáhšúru]], kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v [[Hawwára|Hawwáře]]. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 133.&amp;lt;/ref&amp;gt; celá oblast je však poničená. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]], kde rozšířil chrám boha [[Ptah|Ptaha]] nebo [[Abydos|Abydu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 76-78.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále vystavěl [[Sobek|Sobkův]] chrám v Krokodilopoli a chrám Sobka bohyně Renenuten na lokalitě Meídnet Mádí, který dokončil jeho nástupce [[Amenemhet IV.]]. &lt;br /&gt;
Na různých lokalitách se také našly sochy tohoto panovníka, které mají velmi dobrou uměleckou úroveň. Některé z těchto památek bylo v pozdějších dobách přemístěno do [[Tanis|Tanidy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z [[Kerma|Kermy]] a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. &amp;lt;ref&amp;gt;El-sayed Mahfouz 2010: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43985</id>
		<title>Amenemhet III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43985"/>
		<updated>2017-02-02T13:33:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. &lt;br /&gt;
[[File:Statue of Amenemhet III. (1840-1800BC).jpg|thumb|150x150px|Amenemhet III.]]&lt;br /&gt;
Je jediným doloženým synem svého [[Senusret III.|Senusreta III.]]. Jeho dcerou byla princezna [[Neferuptah]], jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. &amp;lt;ref&amp;gt;Doson-Hilton 2004: 98&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v [[Dáhšúr|Dáhšúru]], kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v [[Hawwára|Hawwáře]]. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 133.&amp;lt;/ref&amp;gt; celá oblast je však poničená. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliš &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
tě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]], kde rozšířil chrám boha [[Ptah|Ptaha]] nebo [[Abydos|Abydu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 76-78.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále vystavěl [[Sobek|Sobkův]] chrám v Krokodilopoli a chrám Sobka bohyně Renenuten na lokalitě Meídnet Mádí, který dokončil jeho nástupce [[Amenemhet IV.]]. &lt;br /&gt;
Na různých lokalitách se také našly sochy tohoto panovníka, které mají velmi dobrou uměleckou úroveň. Některé z těchto památek bylo v pozdějších dobách přemístěno do [[Tanis|Tanidy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z [[Kerma|Kermy]] a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. &amp;lt;ref&amp;gt;El-sayed Mahfouz 2010: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43984</id>
		<title>Amenemhet III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43984"/>
		<updated>2017-02-02T13:29:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. &lt;br /&gt;
[[File:Statue of Amenemhet III. (1840-1800BC).jpg|thumb|150x150px|Amenemhet III.]]&lt;br /&gt;
Je jediným doloženým synem svého [[Senusret III.|Senusreta III.]]. Jeho dcerou byla princezna [[Neferuptah]], jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. &amp;lt;ref&amp;gt;Doson-Hilton 2004: 98&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v [[Dáhšúr|Dáhšúru]], kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v [[Hawwára|Hawwáře]]. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 133.&amp;lt;/ref&amp;gt; celá oblast je však poničená. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliš &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
tě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]] nebo [[Abydos|Abydu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 76-78.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z [[Kerma|Kermy]] a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. &amp;lt;ref&amp;gt;El-sayed Mahfouz 2010: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43983</id>
		<title>Amenemhet III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43983"/>
		<updated>2017-02-02T13:29:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. Je jediným doloženým synem svého [[Senusret III.|Senusreta III.]]. Jeho dcerou byla princezna [[Neferuptah]], jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. &amp;lt;ref&amp;gt; Doson-Hilton 2004: 98&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Statue of Amenemhet III. (1840-1800BC).jpg|thumb|150x150px|Amenemhet III.]]&lt;br /&gt;
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v [[Dáhšúr|Dáhšúru]], kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v [[Hawwára|Hawwáře]]. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 133.&amp;lt;/ref&amp;gt; celá oblast je však poničená. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliš &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
tě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]] nebo [[Abydos|Abydu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 76-78.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z [[Kerma|Kermy]] a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. &amp;lt;ref&amp;gt;El-sayed Mahfouz 2010: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43982</id>
		<title>Amenemhet III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43982"/>
		<updated>2017-02-02T13:28:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. Je jediným doloženým synem svého [[Senusret III.|Senusreta III.]]. Jeho dcerou byla princezna [[Neferuptah]], jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. &amp;lt;ref&amp;gt; Doson-Hilton 2004: 98&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v [[Dáhšúr|Dáhšúru]], kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v [[Hawwára|Hawwáře]]. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 133.&amp;lt;/ref&amp;gt; celá oblast je však poničená. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]] nebo [[Abydos|Abydu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 76-78.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z [[Kerma|Kermy]] a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. &amp;lt;ref&amp;gt;El-sayed Mahfouz 2010: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43981</id>
		<title>Amenemhet III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_III.&amp;diff=43981"/>
		<updated>2017-02-02T13:28:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet III. Nimaatre''' byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46. Je jediným doloženým synem svého [[Senusret III.|Senusreta III.]]. Jeho dcerou byla princezna [[Neferuptah]], jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. &amp;lt;ref&amp;gt; Doson-Hilton 2004: 98&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v [[Dáhšúr|Dáhšúru]], kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v [[Hawwára|Hawwáře]]. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 133.&amp;lt;/ref&amp;gt; celá oblast je však poničená. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Domácí politika===&lt;br /&gt;
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliště. &lt;br /&gt;
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny. &lt;br /&gt;
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]] nebo [[Abydos|Abydu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 76-78.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika===&lt;br /&gt;
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z [[Kerma|Kermy]] a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. &amp;lt;ref&amp;gt;El-sayed Mahfouz 2010: 110.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43980</id>
		<title>Senusret III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43980"/>
		<updated>2017-02-02T11:49:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret III. Chakaure''' byl pátým králem 12. dynastie a nástupce [[Senusret II.|Senusreta II.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v [[Dáhšúru|Dáhšúr]], není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v [[Abydos|Abydu]] &amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 416-421.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[File:StatueOfSesotrisIII-EA684-BritishMuseum-August19-08.jpg|thumb|150x150px|Senusret III.]]&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Chnemetneferhedžetveret]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Administrativní reformy ===&lt;br /&gt;
Senusret III. provedl významné administrativní reformy. Zavedl novou správu egyptských nomů  - ty byly nyní spravovány centrálně z rezidence, a to prostřednictvím tří úřadů ''waret'' - waret severu, jihu a hlavy jihu (oblasti kolem Elefantiny). Dokladem centralizace vlády je např. také mizení skalních hrobek významných hodnostářů v provinciích (např. Bení Hassan nebo Berša). Mizí i některé tituly a jsou nahrazeny novými.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např. Tallet 2005: 77-108.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.&amp;lt;/ref&amp;gt; ¨Z této doby máme ohledně správy núbijských pevností i několik písemných dokladů - dochovaly se dopisy, putující mezi Núbií a oblastí Théb, zmiňující se o vojenských akcích, obchodu, zásobování atp.&amp;lt;ref&amp;gt;Smith 1990:204.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu  nebo na Sinaj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneidečr 1996: 422.&amp;lt;/ref&amp;gt; Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace.&amp;lt;ref&amp;gt;Shaw 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Smith, T.S. 1990: Administration at the Egyptian Middle Kingdom Frontier: Sealings from Uronarti and Askut, in: Palaima, T.G. (ed.) Aegean seals, sealings and administration, Liege: Université de Liege, 197-216.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43979</id>
		<title>Senusret III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43979"/>
		<updated>2017-02-02T11:48:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret III. Chakaure''' byl pátým králem 12. dynastie a nástupce [[Senusret II.|Senusreta II.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v [[Dáhšúru|Dáhšúr]], není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v [[Abydos|Abydu]] &amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 416-421.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Chnemetneferhedžetveret]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Administrativní reformy ===&lt;br /&gt;
Senusret III. provedl významné administrativní reformy. Zavedl novou správu egyptských nomů  - ty byly nyní spravovány centrálně z rezidence, a to prostřednictvím tří úřadů ''waret'' - waret severu, jihu a hlavy jihu (oblasti kolem Elefantiny). Dokladem centralizace vlády je např. také mizení skalních hrobek významných hodnostářů v provinciích (např. Bení Hassan nebo Berša). Mizí i některé tituly a jsou nahrazeny novými.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např. Tallet 2005: 77-108.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.&amp;lt;/ref&amp;gt; ¨Z této doby máme ohledně správy núbijských pevností i několik písemných dokladů - dochovaly se dopisy, putující mezi Núbií a oblastí Théb, zmiňující se o vojenských akcích, obchodu, zásobování atp.&amp;lt;ref&amp;gt;Smith 1990:204.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu  nebo na Sinaj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneidečr 1996: 422.&amp;lt;/ref&amp;gt; Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace.&amp;lt;ref&amp;gt;Shaw 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Smith, T.S. 1990: Administration at the Egyptian Middle Kingdom Frontier: Sealings from Uronarti and Askut, in: Palaima, T.G. (ed.) Aegean seals, sealings and administration, Liege: Université de Liege, 197-216.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43978</id>
		<title>Senusret III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43978"/>
		<updated>2017-02-02T11:47:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret III. Chakaure''' byl pátým králem 12. dynastie a nástupce [[Senusret II.|Senusreta II.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v [[Dáhšúru|Dáhšúr]], není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v [[Abydos|Abydu]] &amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 416-421.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Chnemetneferhedžetveret]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Administrativní reformy ===&lt;br /&gt;
Senusret III. provedl významné administrativní reformy. Zavedl novou správu egyptských nomů  - ty byly nyní spravovány centrálně z rezidence, a to prostřednictvím tří úřadů ''waret'' - waret severu, jihu a hlavy jihu (oblasti kolem Elefantiny). Dokladem centralizace vlády je např. také mizení skalních hrobek významných hodnostářů v provinciích (např. Bení Hassan nebo Berša). Mizí i některé tituly a jsou nahrazeny novými.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např. Tallet 2005: 77-108.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.&amp;lt;/ref&amp;gt; ¨Z této doby máme ohledně správy núbijských pevností i několik písemných dokladů - dochovaly se dopisy, putující mezi Núbií a oblastí Théb, zmiňující se o vojenských akcích, obchodu, zásobování atp.&amp;lt;ref&amp;gt;Smith 1990:204.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu  nebo na Sinaj. &lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneidečr 1996: 422.&amp;lt;/ref&amp;gt; Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace.&amp;lt;ref&amp;gt;Shaw 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Smith, T.S. 1990: Administration at the Egyptian Middle Kingdom Frontier: Sealings from Uronarti and Askut, in: Palaima, T.G. (ed.) Aegean seals, sealings and administration, Liege: Université de Liege, 197-216.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43977</id>
		<title>Senusret III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43977"/>
		<updated>2017-02-02T11:37:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret III. Chakaure''' byl pátým králem 12. dynastie a nástupce [[Senusret II.|Senusreta II.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v [[Dáhšúru|Dáhšúr]], není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v [[Abydos|Abydu]] &amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 416-421.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Chnemetneferhedžetveret]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Administrativní reformy ===&lt;br /&gt;
Senusret III. provedl významné administrativní reformy. Zavedl novou správu egyptských nomů  - ty byly nyní spravovány centrálně z rezidence, a to prostřednictvím tří úřadů ''waret'' - waret severu, jihu a hlavy jihu (oblasti kolem Elefantiny). Dokladem centralizace vlády je např. také mizení skalních hrobek významných hodnostářů v provinciích (např. Bení Hassan nebo Berša). Mizí i některé tituly a jsou nahrazeny novými.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např. Tallet 2005: 77-108.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.&amp;lt;/ref&amp;gt; Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu  nebo na Sinaj. &lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneidečr 1996: 422.&amp;lt;/ref&amp;gt; Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace.      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43976</id>
		<title>Senusret III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43976"/>
		<updated>2017-02-02T11:34:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret III. Chakaure''' byl pátým králem 12. dynastie a nástupce [[Senusret II.|Senusreta II.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v [[Dáhšúru|Dáhšúr]], není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v [[Abydos|Abydu]] &amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 416-421.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Chnemetneferhedžetveret]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Administrativní reformy ===&lt;br /&gt;
Senusret III. provedl významné administrativní reformy. Zavedl novou správu egyptských nomů  - ty byly nyní spravovány centrálně z rezidence, a to prostřednictvím tří úřadů ''waret'' - waret severu, jihu a hlavy jihu (oblasti kolem Elefantiny). Dokladem centralizace vlády je např. také mizení skalních hrobek významných hodnostářů v provinciích (např. Bení Hassan nebo Berša). Mizí i některé tituly a jsou nahrazeny novými.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např. Tallet 2005: 77-108.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.&amp;lt;/ref&amp;gt; Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu  nebo na Sinaj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneidečr 1996: 422.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43975</id>
		<title>Senusret III.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_III.&amp;diff=43975"/>
		<updated>2017-02-02T11:33:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Senusret III. Chakaure''' byl pátým králem 12. dynastie a nástupce Senusreta II.. Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret III. Chakaure''' byl pátým králem 12. dynastie a nástupce [[Senusret II.|Senusreta II.]]. Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v [[Dáhšúru|Dáhšúr]], není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v [[Abydos|Abydu]] &amp;lt;ref&amp;gt;Verner 2003: 416-421.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Chnemetneferhedžetveret]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Administrativní reformy ===&lt;br /&gt;
Senusret III. provedl významné administrativní reformy. Zavedl novou správu egyptských nomů  - ty byly nyní spravovány centrálně z rezidence, a to prostřednictvím tří úřadů ''waret'' - waret severu, jihu a hlavy jihu (oblasti kolem Elefantiny). Dokladem centralizace vlády je např. také mizení skalních hrobek významných hodnostářů v provinciích (např. Bení Hassan nebo Berša). Mizí i některé tituly a jsou nahrazeny novými.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např. Tallet 2005: 77-108.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.&amp;lt;/ref&amp;gt; Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut. &lt;br /&gt;
V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu  nebo na Sinaj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Tod|Todu]] nebo [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]], dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Dendera|Dendeře]] nebo [[Dér el-Bahrí]].&amp;lt;ref&amp;gt;Schneidečr 1996: 422.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_II.&amp;diff=43974</id>
		<title>Senusret II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_II.&amp;diff=43974"/>
		<updated>2017-02-02T11:06:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret II. Chacheperre''' byl čtvrtým panovníkem 12.dynastie. Tři roky byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je na stéle z Tošky a jde o rok 8/9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Amenemhet II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret II.]][[File:Senusret II.jpg|thumb|150x150px|Senusret II.]]&lt;br /&gt;
=== Fajjúmská oáza ===&lt;br /&gt;
Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 393.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Z doby vlády Senusreta II. nejsou doloženy žádné vojenské výpravy, pouze expedice do Wádí Gawásis v prvním roce jeho vlády a následně ve druhém roce pak do Wádí Hammamát, Wádí el-Húdí a na Sinaj. V 8. a 9. roce pak máme doloženou výpravu do lomů v Tošce.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 418.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Stavební aktivita ===&lt;br /&gt;
Senusret II. byl prvním panovníkem, který stavěl v lokalitě Qasr es-Sagha, tento chrám ovšem nebyl dokončen. U [[Asuán|Asuánu]] podél cesty u prvního kataraktu ochrannou zeď. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Medamúd|Medamúdu]], [[Mennofer|Mennoferu]] atp. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Káhún ===&lt;br /&gt;
Senusret II. byl pohřben v [[Láhún|Láhúnu]]. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např.Luft 1992,  Clagett 1999, Quirke 1999.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clagett, Marshall 1999. Ancient Egyptian science: a source book. Volume three: ancient Egyptian mathematics. Memoirs of the American Philosophical Society 232. Philadelphia: American Philosophical Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Luft, Ulrich, Das Archiv von Illahun. Briefe 1, Berlin, Akademie Verlag, 1992 = Hieratische Papyri aus den Staatlichen Museen zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz, 1. (21 x 30 cm; portfolio containing VII, 50 unnumbered p., pl., all loose).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Quirke, Stephen 1999. Visible and invisible: the king in the administrative papyri of the late Middle Kingdom. In Gundlach, Rolf and Wilfried Seipel (eds), Das frühe ägyptische Königtum: Akten des 2. Symposiums zur ägyptischen Königsideologie in Wien, 24.-26.9.1997, 63-71. Wiesbaden: Harrassowitz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_II.&amp;diff=43973</id>
		<title>Senusret II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_II.&amp;diff=43973"/>
		<updated>2017-02-02T11:05:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret II. Chacheperre''' byl čtvrtým panovníkem 12.dynastie. Tři roky byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je na stéle z Tošky a jde o rok 8/9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Amenemhet II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret II.]][[File:Senusret II.jpg|thumb|150x150px|Senusret II.]]&lt;br /&gt;
=== Fajjúmská oáza ===&lt;br /&gt;
Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 393.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Z doby vlády Senusreta II. nejsou doloženy žádné vojenské výpravy, pouze expedice do Wádí Gawásis v prvním roce jeho vlády a následně ve druhém roce pak do Wádí Hammamát, Wádí el-Húdí a na Sinaj. V 8. a 9. roce pak máme doloženou výpravu do lomů v Tošce.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 418.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Stavební aktivita ===&lt;br /&gt;
Senusret II. byl prvním panovníkem, který stavěl v lokalitě Qasr es-Sagha, tento chrám ovšem nebyl dokončen. U [[Asuán|Asuánu]] podél cesty u prvního kataraktu ochrannou zeď. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Medamúd|Medamúdu]], [[Mennofer|Mennoferu]] atp. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Káhún ===&lt;br /&gt;
Senusret II. byl pohřben v [[Láhún|Láhúnu]]. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např.Luft 1992,  Clagett 1999, Quirke 1999.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clagett, Marshall 1999. Ancient Egyptian science: a source book. Volume three: ancient Egyptian mathematics. Memoirs of the American Philosophical Society 232. Philadelphia: American Philosophical Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Luft, Ulrich, Das Archiv von Illahun. Briefe 1, Berlin, Akademie Verlag, 1992 = Hieratische Papyri aus den Staatlichen Museen zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz, 1. (21 x 30 cm; portfolio containing VII, 50 unnumbered p., pl., all loose).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Quirke, Stephen 1999. Visible and invisible: the king in the administrative papyri of the late Middle Kingdom. In Gundlach, Rolf and Wilfried Seipel (eds), Das frühe ägyptische Königtum: Akten des 2. Symposiums zur ägyptischen Königsideologie in Wien, 24.-26.9.1997, 63-71. Wiesbaden: Harrassowitz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_II.&amp;diff=43972</id>
		<title>Senusret II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_II.&amp;diff=43972"/>
		<updated>2017-02-02T11:02:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret II. Chacheperre''' byl čtvrtým panovníkem 12.dynastie. Tři roky byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je na stéle z Tošky a jde o rok 8/9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Amenemhet II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret II.]][[File:Senusret II.jpg|thumb|150x150px|Senusret II.]]&lt;br /&gt;
=== Fajjúmská oáza ===&lt;br /&gt;
Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 393.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Z doby vlády Senusreta II. nejsou doloženy žádné vojenské výpravy, pouze expedice do Wádí Gawásis v prvním roce jeho vlády a následně ve druhém roce pak do Wádí Hammamát, Wádí el-Húdí a na Sinaj. V 8. a 9. roce pak máme doloženou výpravu do lomů v Tošce.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 418.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivita ===&lt;br /&gt;
Senusret II. byl prvním panovníkem, který stavěl v lokalitě Qasr es-Sagha, tento chrám ovšem nebyl dokončen. U [[Asuán|Asuánu]] podél cesty u prvního kataraktu ochrannou zeď. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Medamúd|Medamúdu]], [[Mennofer|Mennoferu]] atp. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Káhún ===&lt;br /&gt;
Senusret II. byl pohřben v [[Láhún|Láhúnu]]. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např.Luft 1992,  Clagett 1999, Quirke 1999.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clagett, Marshall 1999. Ancient Egyptian science: a source book. Volume three: ancient Egyptian mathematics. Memoirs of the American Philosophical Society 232. Philadelphia: American Philosophical Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Luft, Ulrich, Das Archiv von Illahun. Briefe 1, Berlin, Akademie Verlag, 1992 = Hieratische Papyri aus den Staatlichen Museen zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz, 1. (21 x 30 cm; portfolio containing VII, 50 unnumbered p., pl., all loose).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Quirke, Stephen 1999. Visible and invisible: the king in the administrative papyri of the late Middle Kingdom. In Gundlach, Rolf and Wilfried Seipel (eds), Das frühe ägyptische Königtum: Akten des 2. Symposiums zur ägyptischen Königsideologie in Wien, 24.-26.9.1997, 63-71. Wiesbaden: Harrassowitz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_II.&amp;diff=43971</id>
		<title>Senusret II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Senusret_II.&amp;diff=43971"/>
		<updated>2017-02-02T11:01:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Senusret II. Chacheperre''' byl čtvrtým panovníkem 12.dynastie. Tři roky byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je na st…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Senusret II. Chacheperre''' byl čtvrtým panovníkem 12.dynastie. Tři roky byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je na stéle z Tošky a jde o rok 8/9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Amenemhet II.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret II.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fajjúmská oáza ===&lt;br /&gt;
Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.&amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 2007: 393.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční politika ===&lt;br /&gt;
Z doby vlády Senusreta II. nejsou doloženy žádné vojenské výpravy, pouze expedice do Wádí Gawásis v prvním roce jeho vlády a následně ve druhém roce pak do Wádí Hammamát, Wádí el-Húdí a na Sinaj. V 8. a 9. roce pak máme doloženou výpravu do lomů v Tošce.&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 418.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivita ===&lt;br /&gt;
Senusret II. byl prvním panovníkem, který stavěl v lokalitě Qasr es-Sagha, tento chrám ovšem nebyl dokončen. U [[Asuán|Asuánu]] podél cesty u prvního kataraktu ochrannou zeď. Jeho sochy byly nalezeny v [[Karnak|Karnaku]], [[Medamúd|Medamúdu]], [[Mennofer|Mennoferu]] atp. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Káhún ===&lt;br /&gt;
Senusret II. byl pohřben v [[Láhún|Láhúnu]]. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem. Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů. Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.&amp;lt;ref&amp;gt;Více viz např.Luft 1992,  Clagett 1999, Quirke 1999.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clagett, Marshall 1999. Ancient Egyptian science: a source book. Volume three: ancient Egyptian mathematics. Memoirs of the American Philosophical Society 232. Philadelphia: American Philosophical Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Luft, Ulrich, Das Archiv von Illahun. Briefe 1, Berlin, Akademie Verlag, 1992 = Hieratische Papyri aus den Staatlichen Museen zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz, 1. (21 x 30 cm; portfolio containing VII, 50 unnumbered p., pl., all loose).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Quirke, Stephen 1999. Visible and invisible: the king in the administrative papyri of the late Middle Kingdom. In Gundlach, Rolf and Wilfried Seipel (eds), Das frühe ägyptische Königtum: Akten des 2. Symposiums zur ägyptischen Königsideologie in Wien, 24.-26.9.1997, 63-71. Wiesbaden: Harrassowitz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Egyptologie/Lokality&amp;diff=43970</id>
		<title>Portál:Egyptologie/Lokality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Egyptologie/Lokality&amp;diff=43970"/>
		<updated>2017-02-02T10:45:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;*[[Abúsír]]&lt;br /&gt;
*[[Abydos]]&lt;br /&gt;
*[[Achetaton|Amarna]]&lt;br /&gt;
*[[Armant]]&lt;br /&gt;
*[[Asuán]]&lt;br /&gt;
*[[Bubastis]]&lt;br /&gt;
*[[Bútó]]&lt;br /&gt;
*[[Dáhšúr]]&lt;br /&gt;
*[[Dér el-Bahrí]]&lt;br /&gt;
*[[Edfú]]&lt;br /&gt;
*[[Elefantina]]&lt;br /&gt;
*[[Esna]]&lt;br /&gt;
*[[Hawwára]]&lt;br /&gt;
*[[Hérákleopolis]]&lt;br /&gt;
*[[Hieraonpolis]]&lt;br /&gt;
*[[Karanis]]&lt;br /&gt;
*[[Karnak]]&lt;br /&gt;
*[[Kóm Ombo]]&lt;br /&gt;
*[[Láhún]]&lt;br /&gt;
*[[Lišt]]&lt;br /&gt;
*[[Medamud]]&lt;br /&gt;
*[[Mennofer]]&lt;br /&gt;
*[[Mons Porphyrites]]&lt;br /&gt;
*[[Naga ed-Deir]]&lt;br /&gt;
*[[Necheb (El-Kab)]]&lt;br /&gt;
*[[Sakkára]]&lt;br /&gt;
*[[Tanis]]&lt;br /&gt;
*[[Tod]]&lt;br /&gt;
*[[Údolí králů]]&lt;br /&gt;
*[[Wádí al-Jarf]]&lt;br /&gt;
*[[Západní Théby]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43967</id>
		<title>Amenemhet II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43967"/>
		<updated>2017-02-02T10:16:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet II. Nebkaure''' byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce Senusreta I. &lt;br /&gt;
[[File:Sphinx, Louvre 15 June 2014.jpg|thumb|225x225px|Sfinga Amenemheta II., nalezená v Tanidě]]&lt;br /&gt;
Amenemhet II. je &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
zřejmě totožný se synem Senureta I. Amenim, který je zmiňován v hrobce nomarchy Amenemheta v [[Bení Hassan|Bení Hassanu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Grajetzki 2006: 45.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během své samostatné vlády pak např. organizoval významné výpravy do zahraničí. Jeho hrobkou je tzv. '''Bílá pyramida''' v [[Dáhšúr|Dáhšúru]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret I.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret III.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anály ===&lt;br /&gt;
Významným pramenem k době jeho vlády jsou anály, nalezené na deskách z červené žuly v [[Ptah|Ptahově]] chrámu v [[Mennofer|Mennoferu]] (dnešní Mit Rahíně), kde je popsán počátek jeho vlády, donace pro různé chrámy, ale také panovníkova výprava do Asie (viz níže).&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 75.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Amenemhet II. měl přestavět poničený chrám v [[Hermopolis|Hermopoli]], dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v [[Héliopolis|Héliopoli]], odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v [[Tanis|Tanidě]], kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích. &lt;br /&gt;
=== Styky se zahraničím ===&lt;br /&gt;
V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z doby tohoto panovníka jsou známy také výpravy do Libanonu pro cedrové dřevo a oleje nebo na Sinaj pro tyrkys. Zachyceny máme také scény, kdy potomci asijských knížat přinášejí panonvíkovi tribut, podobná scéna pak zobrazuje i tributy z Kuše. Ve 28. roce panovník zorganizoval také výpravu do Puntu, dále máme doklady o výpravách do Wádí Gasús a Wádí el-Húdí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Amenemhet II. udržoval s asijskou oblastí i čilé obchodní styky - např. v Ugaritu byly nalezeneny sochy členů královské rodiny a významného hodnostáře [[Senusretanch|Senusretancha]],  &lt;br /&gt;
[[File:Louvre 122006 043.jpg|thumb|200x200px|Poklad z Todu]]&lt;br /&gt;
častým nálezem se Syropalestiny jsou také [[skarab|skaraby]] se jménem tohoto panovníka. &lt;br /&gt;
=== Poklad z Todu ===&lt;br /&gt;
Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z [[Moncu|Moncuova]] v [[Tod|Todu]]. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.&amp;lt;ref&amp;gt;Trigger 2005: 134.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lupo, Silvia 2004. The inscription of Amenemhet II in the temple of Ptah in Memphis: Was there a real control of the Egyptian state over Kush during the Middle Kingdom? Göttinger Miszellen 198, 43-54.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pierrat, Geneviève 1994. A propos de la date et de l'origine du trésor de Tôd. Bulletin de la Société Française d'Égyptologie 130, 18-28.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sabbahy, Lisa K. 2003. The female family of Amenemhat II: a review of the evidence. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 239-244. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43966</id>
		<title>Amenemhet II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43966"/>
		<updated>2017-02-02T10:15:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet II. Nebkaure''' byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce Senusreta I. &lt;br /&gt;
[[File:Sphinx, Louvre 15 June 2014.jpg|thumb|225x225px|Sfinga Amenemheta II., nalezená v Tanidě]]&lt;br /&gt;
Amenemhet II. je &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
zřejmě totožný se synem Senureta I. Amenim, který je zmiňován v hrobce nomarchy Amenemheta v [[Bení Hassan|Bení Hassanu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Grajetzki 2006: 45.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během své samostatné vlády pak např. organizoval významné výpravy do zahraničí. Jeho hrobkou je tzv. '''Bílá pyramida''' v [[Dáhšúr|Dáhšúru]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret I.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret III.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anály ===&lt;br /&gt;
Významným pramenem k době jeho vlády jsou anály, nalezené na deskách z červené žuly v [[Ptah|Ptahově]] chrámu v [[Mennofer|Mennoferu]] (dnešní Mit Rahíně), kde je popsán počátek jeho vlády, donace pro různé chrámy, ale také panovníkova výprava do Asie (viz níže).&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 75.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Amenemhet II. měl přestavět poničený chrám v [[Hermopolis|Hermopoli]], dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v [[Héliopolis|Héliopoli]], odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v [[Tanis|Tanidě]], kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích. &lt;br /&gt;
=== Styky se zahraničím ===&lt;br /&gt;
V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z doby tohoto panovníka jsou známy také výpravy do Libanonu pro cedrové dřevo a oleje nebo na Sinaj pro tyrkys. Zachyceny máme také scény, kdy potomci asijských knížat přinášejí panonvíkovi tribut, podobná scéna pak zobrazuje i tributy z Kuše. Ve 28. roce panovník zorganizoval také výpravu do Puntu, dále máme doklady o výpravách do Wádí Gasús a Wádí el-Húdí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Amenemhet II. udržoval s asijskou oblastí i čilé obchodní styky - např. v Ugaritu byly nalezeneny sochy členů královské rodiny a významného hodnostáře [[Senusretanch|Senusretancha]], častým nálezem se Syropalestiny jsou také [[skarab|skaraby]] se jménem tohoto panovníka. &lt;br /&gt;
[[File:Louvre 122006 043.jpg|thumb|200x200px|Poklad z Todu]]&lt;br /&gt;
=== Poklad z Todu ===&lt;br /&gt;
Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z [[Moncu|Moncuova]] v [[Tod|Todu]]. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.&amp;lt;ref&amp;gt;Trigger 2005: 134.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lupo, Silvia 2004. The inscription of Amenemhet II in the temple of Ptah in Memphis: Was there a real control of the Egyptian state over Kush during the Middle Kingdom? Göttinger Miszellen 198, 43-54.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pierrat, Geneviève 1994. A propos de la date et de l'origine du trésor de Tôd. Bulletin de la Société Française d'Égyptologie 130, 18-28.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sabbahy, Lisa K. 2003. The female family of Amenemhat II: a review of the evidence. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 239-244. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43965</id>
		<title>Amenemhet II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43965"/>
		<updated>2017-02-02T10:15:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet II. Nebkaure''' byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce Senusreta I. &lt;br /&gt;
[[File:Sphinx, Louvre 15 June 2014.jpg|thumb|225x225px|Sfinga Amenemheta II., nalezená v Tanidě]]&lt;br /&gt;
Amenemhet II. je &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
zřejmě totožný se synem Senureta I. Amenim, který je zmiňován v hrobce nomarchy Amenemheta v [[Bení Hassan|Bení Hassanu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Grajetzki 2006: 45.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během své samostatné vlády pak např. organizoval významné výpravy do zahraničí. Jeho hrobkou je tzv. '''Bílá pyramida''' v [[Dáhšúr|Dáhšúru]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret I.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret III.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anály ===&lt;br /&gt;
Významným pramenem k době jeho vlády jsou anály, nalezené na deskách z červené žuly v [[Ptah|Ptahově]] chrámu v [[Mennofer|Mennoferu]] (dnešní Mit Rahíně), kde je popsán počátek jeho vlády, donace pro různé chrámy, ale také panovníkova výprava do Asie (viz níže).&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 75.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Amenemhet II. měl přestavět poničený chrám v [[Hermopolis|Hermopoli]], dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v [[Héliopolis|Héliopoli]], odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v [[Tanis|Tanidě]], kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích. &lt;br /&gt;
=== Styky se zahraničím ===&lt;br /&gt;
V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z doby tohoto panovníka jsou známy také výpravy do Libanonu pro cedrové dřevo a oleje nebo na Sinaj pro tyrkys. Zachyceny máme také scény, kdy potomci asijských knížat přinášejí panonvíkovi tribut, podobná scéna pak zobrazuje i tributy z Kuše. Ve 28. roce panovník zorganizoval také výpravu do Puntu, dále máme doklady o výpravách do Wádí Gasús a Wádí el-Húdí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Amenemhet II. udržoval s asijskou oblastí i čilé obchodní styky - např. v Ugaritu byly nalezeneny sochy členů královské rodiny a významného hodnostáře [[Senusretanch|Senusretancha]], častým nálezem se Syropalestiny jsou také [[skarab|skaraby]] se jménem tohoto panovníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poklad z Todu ===&lt;br /&gt;
[[File:Louvre 122006 043.jpg|thumb|200x200px|Poklad z Todu]]&lt;br /&gt;
Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z [[Moncu|Moncuova]] v [[Tod|Todu]]. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.&amp;lt;ref&amp;gt;Trigger 2005: 134.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lupo, Silvia 2004. The inscription of Amenemhet II in the temple of Ptah in Memphis: Was there a real control of the Egyptian state over Kush during the Middle Kingdom? Göttinger Miszellen 198, 43-54.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pierrat, Geneviève 1994. A propos de la date et de l'origine du trésor de Tôd. Bulletin de la Société Française d'Égyptologie 130, 18-28.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sabbahy, Lisa K. 2003. The female family of Amenemhat II: a review of the evidence. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 239-244. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43964</id>
		<title>Amenemhet II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43964"/>
		<updated>2017-02-02T10:14:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet II. Nebkaure''' byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce Senusreta I. &lt;br /&gt;
[[File:Sphinx, Louvre 15 June 2014.jpg|thumb|225x225px|Sfinga Amenemheta II., nalezená v Tanidě]]&lt;br /&gt;
Amenemhet II. je &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
zřejmě totožný se synem Senureta I. Amenim, který je zmiňován v hrobce nomarchy Amenemheta v [[Bení Hassan|Bení Hassanu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Grajetzki 2006: 45.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během své samostatné vlády pak např. organizoval významné výpravy do zahraničí. Jeho hrobkou je tzv. '''Bílá pyramida''' v [[Dáhšúr|Dáhšúru]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret I.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret III.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anály ===&lt;br /&gt;
Významným pramenem k době jeho vlády jsou anály, nalezené na deskách z červené žuly v [[Ptah|Ptahově]] chrámu v [[Mennofer|Mennoferu]] (dnešní Mit Rahíně), kde je popsán počátek jeho vlády, donace pro různé chrámy, ale také panovníkova výprava do Asie (viz níže).&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 75.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Amenemhet II. měl přestavět poničený chrám v [[Hermopolis|Hermopoli]], dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v [[Héliopolis|Héliopoli]], odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v [[Tanis|Tanidě]], kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích. &lt;br /&gt;
=== Styky se zahraničím ===&lt;br /&gt;
[[File:Louvre 122006 043.jpg|thumb|200x200px|Poklad z Todu]]&lt;br /&gt;
V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z doby tohoto panovníka jsou známy také výpravy do Libanonu pro cedrové dřevo a oleje nebo na Sinaj pro tyrkys. Zachyceny máme také scény, kdy potomci asijských knížat přinášejí panonvíkovi tribut, podobná scéna pak zobrazuje i tributy z Kuše. Ve 28. roce panovník zorganizoval také výpravu do Puntu, dále máme doklady o výpravách do Wádí Gasús a Wádí el-Húdí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Amenemhet II. udržoval s asijskou oblastí i čilé obchodní styky - např. v Ugaritu byly nalezeneny sochy členů královské rodiny a významného hodnostáře [[Senusretanch|Senusretancha]], častým nálezem se Syropalestiny jsou také [[skarab|skaraby]] se jménem tohoto panovníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poklad z Todu ===&lt;br /&gt;
Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z [[Moncu|Moncuova]] v [[Tod|Todu]]. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.&amp;lt;ref&amp;gt;Trigger 2005: 134.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lupo, Silvia 2004. The inscription of Amenemhet II in the temple of Ptah in Memphis: Was there a real control of the Egyptian state over Kush during the Middle Kingdom? Göttinger Miszellen 198, 43-54.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pierrat, Geneviève 1994. A propos de la date et de l'origine du trésor de Tôd. Bulletin de la Société Française d'Égyptologie 130, 18-28.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sabbahy, Lisa K. 2003. The female family of Amenemhat II: a review of the evidence. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 239-244. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43963</id>
		<title>Amenemhet II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43963"/>
		<updated>2017-02-02T10:11:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet II. Nebkaure''' byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce Senusreta I. Amenemhet II. je zřejmě totožný se synem Senureta I. Amenim, který je zmiňován v hrobce nomarchy Amenemheta v [[Bení Hassan|Bení Hassanu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Grajetzki 2006: 45.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během své samostatné vlády pak např. organizoval významné výpravy do zahraničí. Jeho hrobkou je tzv. '''Bílá pyramida''' v [[Dáhšúr|Dáhšúru]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret I.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret III.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anály ===&lt;br /&gt;
Významným pramenem k době jeho vlády jsou anály, nalezené na deskách z červené žuly v [[Ptah|Ptahově]] chrámu v [[Mennofer|Mennoferu]] (dnešní Mit Rahíně), kde je popsán počátek jeho vlády, donace pro různé chrámy, ale také panovníkova výprava do Asie (viz níže).&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 75.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Amenemhet II. měl přestavět poničený chrám v [[Hermopolis|Hermopoli]], dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v [[Héliopolis|Héliopoli]], odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v [[Tanis|Tanidě]], kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích. &lt;br /&gt;
=== Styky se zahraničím ===&lt;br /&gt;
V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z doby tohoto panovníka jsou známy také výpravy do Libanonu pro cedrové dřevo a oleje nebo na Sinaj pro tyrkys. Zachyceny máme také scény, kdy potomci asijských knížat přinášejí panonvíkovi tribut, podobná scéna pak zobrazuje i tributy z Kuše. Ve 28. roce panovník zorganizoval také výpravu do Puntu, dále máme doklady o výpravách do Wádí Gasús a Wádí el-Húdí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Amenemhet II. udržoval s asijskou oblastí i čilé obchodní styky - např. v Ugaritu byly nalezeneny sochy členů královské rodiny a významného hodnostáře [[Senusretanch|Senusretancha]], častým nálezem se Syropalestiny jsou také [[skarab|skaraby]] se jménem tohoto panovníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poklad z Todu ===&lt;br /&gt;
Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z [[Moncu|Moncuova]] v [[Tod|Todu]]. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.&amp;lt;ref&amp;gt;Trigger 2005: 134.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lupo, Silvia 2004. The inscription of Amenemhet II in the temple of Ptah in Memphis: Was there a real control of the Egyptian state over Kush during the Middle Kingdom? Göttinger Miszellen 198, 43-54.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pierrat, Geneviève 1994. A propos de la date et de l'origine du trésor de Tôd. Bulletin de la Société Française d'Égyptologie 130, 18-28.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sabbahy, Lisa K. 2003. The female family of Amenemhat II: a review of the evidence. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 239-244. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43962</id>
		<title>Amenemhet II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43962"/>
		<updated>2017-02-02T10:10:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet II. Nebkaure''' byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce Senusreta I. Amenemhet II. je zřejmě totožný se synem Senureta I. Amenim, který je zmiňován v hrobce nomarchy Amenemheta v [[Bení Hassan|Bení Hassanu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Grajetzki 2006: 45.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během své samostatné vlády pak např. organizoval významné výpravy do zahraničí. Jeho hrobkou je tzv. Bílá pyramida v [[Dáhšúr|Dáhšúru]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret I.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret III.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anály ===&lt;br /&gt;
Významným pramenem k době jeho vlády jsou anály, nalezené na deskách z červené žuly v [[Ptah|Ptahově]] chrámu v [[Mennofer|Mennoferu]](dnešní Mit Rahíně), kde je popsán počátek jeho vlády, donace pro různé chrámy, ale také panovníkova výprava do Asie (viz níže).&amp;lt;ref&amp;gt;Schneider 1996: 75.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Amenemhet II. měl přestavěn poničený chrám v [[Hermopolis|Hermopoli]], dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v [[Héliopolis|Héliopoli]], odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v [[Tanis|Tanidě]], kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích. &lt;br /&gt;
=== Styky se zahraničím ===&lt;br /&gt;
V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců. &lt;br /&gt;
Z doby tohoto panovníka jsou známy také výpravy do Libanonu pro cedrové dřevo a oleje, na Sinaj pro tyrkys. Zachyceno máme také scény, kdy potomci asijských knížat přinášejí panonvíkovi tribut, podobná scéna pak zobrazuje i tributy z Kuše. Ve 28. roce panovník zorganizoval také výpravu do Puntu, dále máme doklady o výpravách do Wádí Gasús a Wádí el-Húdí. &lt;br /&gt;
Amenemhet II. udržoval s asijskou oblastí i čilé obchodní styky - např. v Ugaritu byly nalezeneny sochy členů královské rodiny a významného hodnostáře [[Senusretanch|Senusretancha]], častým nálezem se Syropalestiny jsou také [[skarab|skaraby]] se jménem tohoto panovníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poklad z Todu ===&lt;br /&gt;
Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z [[Moncu|Moncuova]] v [[Tod|Todu]]. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.&amp;lt;ref&amp;gt;Trigger 2005: 134.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lupo, Silvia 2004. The inscription of Amenemhet II in the temple of Ptah in Memphis: Was there a real control of the Egyptian state over Kush during the Middle Kingdom? Göttinger Miszellen 198, 43-54.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pierrat, Geneviève 1994. A propos de la date et de l'origine du trésor de Tôd. Bulletin de la Société Française d'Égyptologie 130, 18-28.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sabbahy, Lisa K. 2003. The female family of Amenemhat II: a review of the evidence. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 239-244. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43961</id>
		<title>Amenemhet II.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Amenemhet_II.&amp;diff=43961"/>
		<updated>2017-02-02T09:51:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Amenemhet II. Nebkaure''' byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce, během své samostatné vlády pak …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Amenemhet II. Nebkaure''' byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce, během své samostatné vlády pak např. organizoval významné výpravy do zahraničí. Jeho hrobkou je tzv. Bílá pyramida v [[Dáhšúr|Dáhšúru]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otec: [[Senusret I.]]&lt;br /&gt;
* matka: [[Nofret III.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anály ===&lt;br /&gt;
Významným pramenem k době jeho vlády jsou anály, nalezené na deskách z červené žuly v [[Ptah|Ptahově]] chrámu v [[Mennofer|Mennoferu]](dnešní Mit Rahíně), kde je popsán počátek jeho vlády, donace pro různé chrámy, ale také panovníkova výprava do Asie (viz níže).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stavební aktivity ===&lt;br /&gt;
Amenemhet II. měl přestavěn poničený chrám v [[Hermopolis|Hermopoli]], dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v [[Héliopolis|Héliopoli]], odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v [[Tanis|Tanidě]], kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích. &lt;br /&gt;
=== Styky se zahraničím ===&lt;br /&gt;
V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců. &lt;br /&gt;
Z doby tohoto panovníka jsou známy také výpravy do Libanonu pro cedrové dřevo a oleje, na Sinaj pro tyrkys. Zachyceno máme také scény, kdy potomci asijských knížat přinášejí panonvíkovi tribut, podobná scéna pak zobrazuje i tributy z Kuše. Ve 28. roce panovník zorganizoval také výpravu do Puntu, dále máme doklady o výpravách do Wádí Gasús a Wádí el-Húdí. &lt;br /&gt;
Amenemhet II. udržoval s asijskou oblastí i čilé obchodní styky - např. v Ugaritu byly nalezeneny sochy jedné z Amenemhetových dcer a významného hodnostáře [[Senusretanch|Senusretancha]], častým nálezem se Syropalestiny jsou také [[skarab|skaraby]] se jménem tohoto panovníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poklad z Todu ===&lt;br /&gt;
Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z [[Moncu|Moncuova]] v [[Tod|Todu]]. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů, z nichž mnohé pochází z Kréty nebo Syropalestiny, případně tyto předměty napodobují.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Meketre&amp;diff=43960</id>
		<title>Meketre</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Meketre&amp;diff=43960"/>
		<updated>2017-02-02T09:17:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Meketre''' byl kancléřem a představeným pokladnice v dobách [[Mentuhotep II.|Mentuhotepa II.]] a [[Mentuhotep III.|Mentuhotepa III]].&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold 1991:6-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[File:GD-EG-Caire-Musée121.JPG|thumb|274x274px|Jeden z dřevěných modelů z Meketreovy hrobky]]&lt;br /&gt;
Jeho hrobka se nachází poblíž [[Dér el-Bahrí]] a jedná se o nejnákladnější nekrálovskou hrobku z této doby, její architektura se podobá hrobkách typu ''saff'' v Tárifu. Před vlastní hrobkou se nachází dvůr se vstupy do hrobek tří Meketreových sloužícíchh, na konci dvora je pak ve skále vytesaný vstup do hrobky samotného majitele.&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009:199.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejznámějším nálezem z této hrobky jsou dřevěné modely, nalezené v nevykradeném [[serdáb|sedábu]], představující např. řemeslnické dílny, flotilu nebo úkon sčítání dobytka.&amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson 2007: 105-106.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Arnold, D. 1991: Amenemhet I and the Early Twelfth Dynasty at Thebes. In: Metropolitan Museum Journal. Vol. 26.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spanel, Donald B. 1985. Ancient Egyptian boat models of the Herakleopolitan Period and Eleventh Dynasty. Studien zur Altägyptischen Kultur 12, 243-253.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Meketre&amp;diff=43959</id>
		<title>Meketre</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Meketre&amp;diff=43959"/>
		<updated>2017-02-02T09:15:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „'''Meketre''' byl kancléřem a představeným pokladnice v dobách Mentuhotepa II. a Mentuhotepa III..&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold 1…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Meketre''' byl kancléřem a představeným pokladnice v dobách [[Mentuhotep II.|Mentuhotepa II.]] a [[Mentuhotep III.|Mentuhotepa III.]].&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold 1991:6-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho hrobka se nachází poblíž [[Dér el-Bahrí]] a jedná se o nejnákladnější nekrálovskou hrobku z této doby, její architektura se podobá hrobkách typu ''saff'' v Tárifu. Před vlastní hrobkou se nachází dvůr se vstupy do hrobek tří Meketreových sloužícíchh, na konci dvora je pak ve skále vytesaný vstup do hrobky samotného majitele.&amp;lt;ref&amp;gt;Maříková Vlčková 2009:199.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nejznámějším nálezem z této hrobky jsou dřevěné modely, nalezené v nevykradeném [[serdáb|sedábu]], představující např. řemeslnické dílny, flotilu nebo úkon sčítání dobytka.&amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson 2007: 105-106.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Arnold, D. 1991: Amenemhet I and the Early Twelfth Dynasty at Thebes. In: Metropolitan Museum Journal. Vol. 26.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maříková Vlčková P. 2009: První přechodné období a Střední říše, in: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha: Libri.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spanel, Donald B. 1985. Ancient Egyptian boat models of the Herakleopolitan Period and Eleventh Dynasty. Studien zur Altägyptischen Kultur 12, 243-253.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti Střední říše]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autobiografie&amp;diff=43947</id>
		<title>Autobiografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autobiografie&amp;diff=43947"/>
		<updated>2017-02-01T16:35:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Harchuf]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Mecen]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Veni z Abydu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Autobiografie (Egypt)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autobiografie&amp;diff=43946</id>
		<title>Autobiografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autobiografie&amp;diff=43946"/>
		<updated>2017-02-01T16:34:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Harchuf]]&lt;br /&gt;
[[Mecen]]&lt;br /&gt;
[[Veni z Abydu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Autobiografie (Egypt)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harchuf&amp;diff=43945</id>
		<title>Harchuf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harchuf&amp;diff=43945"/>
		<updated>2017-02-01T16:34:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Harchuf'''  byl významným úředníkem a správcem Horního Egypta především v dobách [[Pepi II.|Pepiho II.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o něm máme především z jeho hrobky, postavené na lokalitě [[Kubit el-Háwa]], kde se dochovala Harchufova autobiografie. Harchuf  svou kariéru zahájil za vlády [[Merenre I.|Merenrea I.]]. Ve své autobiografii popisuje celkem čtyři výpravy do různých částí Núbie, odkud se dováželo různé exotické zboží. V jeho hrobce také nalezneme kopii královského dekretu, který mu poslal panovník Pepi II., slavná je pak pasáž, kde mu mladý faraon přikazuje, aby mu přivedl ukázat trpaslíka, kterého ze svých cest přivezl. &amp;lt;ref&amp;gt;Bárta 2003: 241-244.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z Harchufových popisů výprav se dozvídáme mnoho informací o správě, rozdělení a situaci v Dolní Núbii na konci Staré říše.&amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson 2007: 74.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clayton, Joseph 2013. A misidentified animal from the autobiography of Harkhuf. Göttinger Miszellen 237, 9-14.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lichtheim, M. 1973: Ancient Egyptian Literature: A Book of Readings, Vol.1, Berkeley, 23–27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Murray,G.W. 1965: Harkhuf's Third Journey, The Geographical Journal, Vol. 131, No. 1 (Mar., 1965), 72–75.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuhdi, Omar 2005. The African journeys of count Harkhuf &amp;amp; the gift of a dancing dwarf. KMT 16 (1), 74-80.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harchuf&amp;diff=43944</id>
		<title>Harchuf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harchuf&amp;diff=43944"/>
		<updated>2017-02-01T16:33:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Diana.Mickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Harchuf'''  byl významným úředníkem a správcem Horního Egypta především v dobách [[Pepi II.|Pepiho II.]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o něm máme především z jeho hrobky, postavené na lokalitě [[Kubit el-Háwa]], kde se dochovala Harchufova autobiografie. Harchuf  svou kariéru zahájil za vlády [[Merenre I.|Merenrea I.]]. Ve své autobiografii popisuje celkem čtyři výpravy do různých částí Núbie, odkud se dováželo různé exotické zboží. V jeho hrobce také nalezneme kopii královského dekretu, který mu poslal panovník Pepi II., slavná je pak pasáž, kde mu mladý faraon přikazuje, aby mu přivedl ukázat trpaslíka, kterého ze svých cest přivezl. &amp;lt;ref&amp;gt;Bárta 2003: 241-244.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z Harchufových popisů výprav se dozvídáme mnoho informací o správě, rozdělení a situaci v Dolní Núbii na konci Staré říše.&amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson 2007: 74.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clayton, Joseph 2013. A misidentified animal from the autobiography of Harkhuf. Göttinger Miszellen 237, 9-14.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lichtheim, M. 1973: Ancient Egyptian Literature: A Book of Readings, Vol.1, Berkeley, 23–27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Murray,G.W. 1965: Harkhuf's Third Journey, The Geographical Journal, Vol. 131, No. 1 (Mar., 1965), 72–75.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wilkinson, T. 2007: Lidé starého Egypta, Praha: Mladá Fronta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuhdi, Omar 2005. The African journeys of count Harkhuf &amp;amp; the gift of a dancing dwarf. KMT 16 (1), 74-80.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>