<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Ema.Juranova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Ema.Juranova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Ema.Juranova"/>
	<updated>2026-04-22T04:03:32Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=28004</id>
		<title>Správa fondu - přírůstkování, úbytky, revize</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=28004"/>
		<updated>2015-12-28T17:20:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Přírůskování ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dílčí činnost [https://wikisofia.cz/index.php/Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna knihovny], kdy se evidují nové přírůstky (tzn. nové tituly), a to do přírůstkového seznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Přírůstkový seznam ====&lt;br /&gt;
Přírůstkový seznam je základním statistickým a majetkovým dokladem knihovny. Evidují se v něm všechny knihovní [https://wikisofia.cz/index.php/Dokument dokumenty] získané pro [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond fond] knihovny. Každá knihovna musí mít pouze jeden a zapisuje do něj údaje o všech nově získaných knihovních jednotkách = přírůstcích, a  to v  takovém pořadí, ve kterém přišly do knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 18&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být v klasické nebo elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povinné údaje v přírůstkovém seznamu:&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo titulu&lt;br /&gt;
* datum zápisu přírůstku&lt;br /&gt;
* způsob nabytí knihovního titulu (nákup, dar, výměna)&lt;br /&gt;
* jméno autora (v invertovaném tvaru = Příjmení, Jméno)&lt;br /&gt;
* název díla (u vícesvazkových děl včetně označení svazku)&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky přírůstkovému seznamu získáváme cenné informace o knihovním fondu, o financích knihovny, o počtu nových přírůstků, jazykové a tematické struktuře fondu, atd. Přírůstkové číslo, které kniha získá po zapsání do přírůstkového seznamu, se zapisuje do daného dokumentu, obvykle na rub titulního listu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ročníky nebo svazky novin, časopisů a děl, vycházejících v sešitech, evidujeme v přírůstkovém seznamu až po jejich kompletování nebo vazbě.&amp;lt;ref&amp;gt;Nováková, Naďa (1984). Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. Praha: Státní technická knihovna, str. 17&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna vede pouze jeden přírůstkový seznam. Dále však, podle potřeb knihovny, může součástí přírůstkového seznamu být&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy dílčích knihoven nebo poboček&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy samostatných sbírek speciálních druhá literatury (norem, patentů, mikrofilmů, separátů, časopisů, brožur, gramofonových desek, skript, učebnic atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Nováková, Naďa (1984). Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. Praha: Státní technická knihovna, str. 18&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Revize ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Revize Revize] je proces, při kterém porovnáváme skutečný stav knihovního fondu s evidovaným stavem. Revizi knihovnám nařizuje knihovní zákon 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a je tudíž povinná. Všechny knihovny, které jsou evidovány u Ministerstva kultury, musí provádět revizi 1x za 5 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme 3 druhy revizí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Revize soustavná: ====&lt;br /&gt;
- do 5000 knihovních jednotek každé 3 roky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- do 100 000 knihovních jednotek každých 5 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- u většího fondu během 10 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Mimořádná revize ====&lt;br /&gt;
- provádí se mimo plán a to z nařízení nadřízeného orgánu nebo po stěhování, změně pracovníků, po násilném vniknutí, nebo oznámí-li antikvariát zadržení označených knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3.Namátková a zkrácená revize ====&lt;br /&gt;
- dle potřeby, pracovník si vytipuje určitou část fondu&lt;br /&gt;
- při zjištění, že chybí velké množství knih, následuje mimořádná revize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Průběh revize ====&lt;br /&gt;
U automatizovaných knihoven se revize provádí v příslušném modulu. U knihoven neautomatizovaných se revize provádí za pomoci přírůstkového katalogu. V tomto případě se přírůstkový seznam porovnává se seznamem úbytků a jeho dokladovou částí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně kontrolujeme dokumenty na regálech. Pracovník čtečkou snímá čárové kódy dokumentů uložených na regále a počítač ihned vyhodnotí, které dokumenty jsou půjčené a které jsou ztracené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud údaje v  evidenci souhlasí s  údaji v  dokumentu, označí se dokument (kniha na rubu titulního listu u  přírůstkového čísla) razítkem nebo značkou (Rev. 2013). Stejně je označen i záznam daného dokumentu v pří- růstkovém seznamu, v poli poznámka. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 22&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po provedení revize je nutné vypracovat '''protokol o výsledku revize''' knihovního fondu, který obsahuje tyto položky:&lt;br /&gt;
* rozsah revize - úsek knihovního fondu a počet knihovních jednotek&lt;br /&gt;
* doba revize – datum od kdy do kdy revize byla prováděna&lt;br /&gt;
* evidenční podklady, které byly použity&lt;br /&gt;
* jména pracovníků, kteří revizi prováděli&lt;br /&gt;
* zjištění skutečnosti, zvláště případný nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se do protokolu zapisuje seznam ztracených dokumentů a seznam dokumentů určených k vyřazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po revizi obvykle provádí '''supervize''', která je záležitostí pracovníků knihovny, jež jsou dokonale seznámeni s evidenčními podklady, knihovními katalogy a s celkovým pohybem knihovních fondů dané knihovny. Na základě protokolu revizní komise (seznamu nezvěstných knihovních jednotek) se zahájí pátrání po nezvěstných dokumentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Úbytky ===&lt;br /&gt;
Úbytkování je dílčí proces knihovny, kde se z knihovního fondu vyřazují dokumenty. Vyřazované knihy neboli úbytky se zapisují do úbytkového seznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úbytkový seznam slouží k  evidenci knihovních jednotek vyřazených z  fondu. Každá knihovna má opět pouze jeden seznam a jeho vedení je povinné. Fond má být pravidelně doplňován novými tituly a zastaralé, opotřebované a poškozené dokumenty musí být pravidelně vyřazovány. Podkladem k zápisu do úbytkového seznamu je schválený návrh na vyřazení. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 20&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý řádek formuláře úbytkového seznamu slouží k zápisu jedné knihovní jednotky a obsahuje:&lt;br /&gt;
* datum zápisu&lt;br /&gt;
* pořadové číslo záznamu (úbytkové číslo)&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo&lt;br /&gt;
* jméno autora&lt;br /&gt;
* název díla&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
* důvod odpisu nebo vyřazení (zastaralost, nevhodnost k profilu fondu, poškození, ztráta)&lt;br /&gt;
* doklad o schválení odpisu provozovatelem knihovny&amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy vyřazovaných dokumentů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== neprofilové dokumenty ====&lt;br /&gt;
jedná se o takové dokumenty, které knihovna dříve doplňovala do svých fondů, a které nyní již nejsou v souladu s plánem doplňování. Tyto dokumenty pak jsou velkou součástí tzv. mrtvého fondu. Vyražování neprofilovaných dokumentů se často provádí ve specializovaných knihovnách, které mění profil svých fondů. &amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== zastaralé dokumenty ====&lt;br /&gt;
- dokumenty mohou přestat odpovídat funkci knihovny z důvodu tématického, ideově politického a na základě své aktuálnosti. To platí zejména u vědecké a odborné literatury. Stárnutí dokumentů spočívá v tom, že ztrácejí s růstem svého věku význam, přestávájí být nositeli nových a aktuálních poznatků a jsou tudíž stále méně používány.&amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== duplicitní a multiplicitní literatura ====&lt;br /&gt;
- duplikáty a multiplikáty vznikají v takových knihovnách, které potřebují současně uspokojit týmž titulem větší počet uživatelů, nebo které potřebují doplnit další výtisky do příručních knihoven. K duplicitě dochází v době, kdy dříve získané exempláře nejsou ještě plně spracovány.&amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== literatura opotřebovaná ====&lt;br /&gt;
-týká se dokumentů, které se častým půjčováním znehodnotí tak, že ji již není možné dát opravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== prohibitní literatura ====&lt;br /&gt;
- jedná se o obsahově závadnou [https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia/old literaturu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ztracené dokumenty ====&lt;br /&gt;
-týká se to dokumentů, u nichž byla po revizi potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro vedení úbytkového seznamu platí stejná pravidla jako u  zápisu do přírůstkového seznamu. Po zapsání dokumentu do úbytkového seznamu je nutné daný dokument dohledat v přírůstkovém seznamu, přeškrtnout v něm celý zápis dokumentu (řádek) a do poznámky napsat vyřazeno pod úbytkovým číslem …, doplnit datum a podpis. V případě, že se ztracený a již odepsaný dokument najde, zapisuje se znovu do přírůstkového seznamu jako nová jednotka. Pokud knihovna uskuteční hromadný odpis dokumentů, může pro toto vyřazování vytvořit samostatný seznam (obsahuje pouze přírůstkové číslo, jméno autora, název díla, místo Knihovní fond a rok vydání). V tomto případě nemusí být dokumenty uvedené na seznamu znovu do úbytkového seznamu jednotlivě přepisovány. Odepíší se na jednom řádku a odkáže se na příslušný seznam, který se stane trvalou přílohou úbytkového seznamu. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
JELÍNKOVÁ, Věra. Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovacích skladů. 1. Praha: Státní technická knihovna, 1982.&lt;br /&gt;
NOVÁKOVÁ, Naďa. Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. 2. vydání. Praha: Státní technická knihovna, 1984.&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013, 59 s. [cit. 2015-12-28]. ISBN 978-80-7051-199-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Revize] &lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Akvizice] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
revize, evidence, přírůstky, úbytky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=28002</id>
		<title>Správa fondu - přírůstkování, úbytky, revize</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=28002"/>
		<updated>2015-12-28T17:17:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Přírůskování ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dílčí činnost knihovny[https://wikisofia.cz/index.php/Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna], kdy se evidují nové přírůstky (tzn. nové tituly), a to do přírůstkového seznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Přírůstkový seznam ====&lt;br /&gt;
Přírůstkový seznam je základním statistickým a majetkovým dokladem knihovny. Evidují se v  něm všechny knihovní dokumenty[https://wikisofia.cz/index.php/Dokument] získané pro fond[https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond] knihovny. Každá knihovna musí mít pouze jeden a zapisuje do něj údaje o všech nově získaných knihovních jednotkách = přírůstcích, a  to v  takovém pořadí, ve kterém přišly do knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 18&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být v klasické nebo elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povinné údaje v přírůstkovém seznamu:&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo titulu&lt;br /&gt;
* datum zápisu přírůstku&lt;br /&gt;
* způsob nabytí knihovního titulu (nákup, dar, výměna)&lt;br /&gt;
* jméno autora (v invertovaném tvaru = Příjmení, Jméno)&lt;br /&gt;
* název díla (u vícesvazkových děl včetně označení svazku)&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky přírůstkovému seznamu získáváme cenné informace o knihovním fondu, o financích knihovny, o počtu nových přírůstků, jazykové a tematické struktuře fondu, atd. Přírůstkové číslo, které kniha získá po zapsání do přírůstkového seznamu, se zapisuje do daného dokumentu, obvykle na rub titulního listu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ročníky nebo svazky novin, časopisů a děl, vycházejících v sešitech, evidujeme v přírůstkovém seznamu až po jejich kompletování nebo vazbě.&amp;lt;ref&amp;gt;Nováková, Naďa (1984). Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. Praha: Státní technická knihovna, str. 17&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna vede pouze jeden přírůstkový seznam. Dále však, podle potřeb knihovny, může součástí přírůstkového seznamu být&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy dílčích knihoven nebo poboček&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy samostatných sbírek speciálních druhá literatury (norem, patentů, mikrofilmů, separátů, časopisů, brožur, gramofonových desek, skript, učebnic atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Nováková, Naďa (1984). Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. Praha: Státní technická knihovna, str. 18&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Revize ===&lt;br /&gt;
Revize[https://wikisofia.cz/index.php/Revize] je proces, při kterém porovnáváme skutečný stav knihovního fondu s evidovaným stavem. Revizi knihovnám nařizuje knihovní zákon 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a je tudíž povinná. Všechny knihovny, které jsou evidovány u Ministerstva kultury, musí provádět revizi 1x za 5 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme 3 druhy revizí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Revize soustavná: ====&lt;br /&gt;
- do 5000 knihovních jednotek každé 3 roky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- do 100 000 knihovních jednotek každých 5 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- u většího fondu během 10 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Mimořádná revize ====&lt;br /&gt;
- provádí se mimo plán a to z nařízení nadřízeného orgánu nebo po stěhování, změně pracovníků, po násilném vniknutí, nebo oznámí-li antikvariát zadržení označených knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3.Namátková a zkrácená revize ====&lt;br /&gt;
- dle potřeby, pracovník si vytipuje určitou část fondu&lt;br /&gt;
- při zjištění, že chybí velké množství knih, následuje mimořádná revize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Průběh revize ====&lt;br /&gt;
U automatizovaných knihoven se revize provádí v příslušném modulu. U knihoven neautomatizovaných se revize provádí za pomoci přírůstkového katalogu. V tomto případě se přírůstkový seznam porovnává se seznamem úbytků a jeho dokladovou částí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně kontrolujeme dokumenty na regálech. Pracovník čtečkou snímá čárové kódy dokumentů uložených na regále a počítač ihned vyhodnotí, které dokumenty jsou půjčené a které jsou ztracené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud údaje v  evidenci souhlasí s  údaji v  dokumentu, označí se dokument (kniha na rubu titulního listu u  přírůstkového čísla) razítkem nebo značkou (Rev. 2013). Stejně je označen i záznam daného dokumentu v pří- růstkovém seznamu, v poli poznámka. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 22&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po provedení revize je nutné vypracovat '''protokol o výsledku revize''' knihovního fondu, který obsahuje tyto položky:&lt;br /&gt;
* rozsah revize - úsek knihovního fondu a počet knihovních jednotek&lt;br /&gt;
* doba revize – datum od kdy do kdy revize byla prováděna&lt;br /&gt;
* evidenční podklady, které byly použity&lt;br /&gt;
* jména pracovníků, kteří revizi prováděli&lt;br /&gt;
* zjištění skutečnosti, zvláště případný nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se do protokolu zapisuje seznam ztracených dokumentů a seznam dokumentů určených k vyřazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po revizi obvykle provádí '''supervize''', která je záležitostí pracovníků knihovny, jež jsou dokonale seznámeni s evidenčními podklady, knihovními katalogy a s celkovým pohybem knihovních fondů dané knihovny. Na základě protokolu revizní komise (seznamu nezvěstných knihovních jednotek) se zahájí pátrání po nezvěstných dokumentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Úbytky ===&lt;br /&gt;
Úbytkování je dílčí proces knihovny, kde se z knihovního fondu vyřazují dokumenty. Vyřazované knihy neboli úbytky se zapisují do úbytkového seznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úbytkový seznam slouží k  evidenci knihovních jednotek vyřazených z  fondu. Každá knihovna má opět pouze jeden seznam a jeho vedení je povinné. Fond má být pravidelně doplňován novými tituly a zastaralé, opotřebované a poškozené dokumenty musí být pravidelně vyřazovány. Podkladem k zápisu do úbytkového seznamu je schválený návrh na vyřazení. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 20&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý řádek formuláře úbytkového seznamu slouží k zápisu jedné knihovní jednotky a obsahuje:&lt;br /&gt;
* datum zápisu&lt;br /&gt;
* pořadové číslo záznamu (úbytkové číslo)&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo&lt;br /&gt;
* jméno autora&lt;br /&gt;
* název díla&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
* důvod odpisu nebo vyřazení (zastaralost, nevhodnost k profilu fondu, poškození, ztráta)&lt;br /&gt;
* doklad o schválení odpisu provozovatelem knihovny&amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy vyřazovaných dokumentů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== neprofilové dokumenty ====&lt;br /&gt;
jedná se o takové dokumenty, které knihovna dříve doplňovala do svých fondů, a které nyní již nejsou v souladu s plánem doplňování. Tyto dokumenty pak jsou velkou součástí tzv. mrtvého fondu. Vyražování neprofilovaných dokumentů se často provádí ve specializovaných knihovnách, které mění profil svých fondů. &amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== zastaralé dokumenty ====&lt;br /&gt;
- dokumenty mohou přestat odpovídat funkci knihovny z důvodu tématického, ideově politického a na základě své aktuálnosti. To platí zejména u vědecké a odborné literatury. Stárnutí dokumentů spočívá v tom, že ztrácejí s růstem svého věku význam, přestávájí být nositeli nových a aktuálních poznatků a jsou tudíž stále méně používány.&amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== duplicitní a multiplicitní literatura ====&lt;br /&gt;
- duplikáty a multiplikáty vznikají v takových knihovnách, které potřebují současně uspokojit týmž titulem větší počet uživatelů, nebo které potřebují doplnit další výtisky do příručních knihoven. K duplicitě dochází v době, kdy dříve získané exempláře nejsou ještě plně spracovány.&amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== literatura opotřebovaná ====&lt;br /&gt;
-týká se dokumentů, které se častým půjčováním znehodnotí tak, že ji již není možné dát opravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== prohibitní literatura ====&lt;br /&gt;
- jedná se o obsahově závadnou literaturu[https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia/old]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ztracené dokumenty ====&lt;br /&gt;
-týká se to dokumentů, u nichž byla po revizi potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro vedení úbytkového seznamu platí stejná pravidla jako u  zápisu do přírůstkového seznamu. Po zapsání dokumentu do úbytkového seznamu je nutné daný dokument dohledat v přírůstkovém seznamu, přeškrtnout v něm celý zápis dokumentu (řádek) a do poznámky napsat vyřazeno pod úbytkovým číslem …, doplnit datum a podpis. V případě, že se ztracený a již odepsaný dokument najde, zapisuje se znovu do přírůstkového seznamu jako nová jednotka. Pokud knihovna uskuteční hromadný odpis dokumentů, může pro toto vyřazování vytvořit samostatný seznam (obsahuje pouze přírůstkové číslo, jméno autora, název díla, místo Knihovní fond a rok vydání). V tomto případě nemusí být dokumenty uvedené na seznamu znovu do úbytkového seznamu jednotlivě přepisovány. Odepíší se na jednom řádku a odkáže se na příslušný seznam, který se stane trvalou přílohou úbytkového seznamu. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
JELÍNKOVÁ, Věra. Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovacích skladů. 1. Praha: Státní technická knihovna, 1982.&lt;br /&gt;
NOVÁKOVÁ, Naďa. Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. 2. vydání. Praha: Státní technická knihovna, 1984.&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013, 59 s. [cit. 2015-12-28]. ISBN 978-80-7051-199-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Revize] &lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Akvizice] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
revize, evidence, přírůstky, úbytky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=28001</id>
		<title>Správa fondu - přírůstkování, úbytky, revize</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=28001"/>
		<updated>2015-12-28T17:16:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Přírůskování ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dílčí činnost knihovny[https://wikisofia.cz/index.php/Ve%C5%99ejn%C3%A1_knihovna], kdy se evidují nové přírůstky (tzn. nové tituly), a to do přírůstkového seznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Přírůstkový seznam ====&lt;br /&gt;
Přírůstkový seznam je základním statistickým a majetkovým dokladem knihovny. Evidují se v  něm všechny knihovní dokumenty[https://wikisofia.cz/index.php/Dokument] získané pro fond[https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_fond] knihovny. Každá knihovna musí mít pouze jeden a zapisuje do něj údaje o všech nově získaných knihovních jednotkách = přírůstcích, a  to v  takovém pořadí, ve kterém přišly do knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 18&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být v klasické nebo elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povinné údaje v přírůstkovém seznamu:&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo titulu&lt;br /&gt;
* datum zápisu přírůstku&lt;br /&gt;
* způsob nabytí knihovního titulu (nákup, dar, výměna)&lt;br /&gt;
* jméno autora (v invertovaném tvaru = Příjmení, Jméno)&lt;br /&gt;
* název díla (u vícesvazkových děl včetně označení svazku)&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky přírůstkovému seznamu získáváme cenné informace o knihovním fondu, o financích knihovny, o počtu nových přírůstků, jazykové a tematické struktuře fondu, atd. Přírůstkové číslo, které kniha získá po zapsání do přírůstkového seznamu, se zapisuje do daného dokumentu, obvykle na rub titulního listu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ročníky nebo svazky novin, časopisů a děl, vycházejících v sešitech, evidujeme v přírůstkovém seznamu až po jejich kompletování nebo vazbě.&amp;lt;ref&amp;gt;Nováková, Naďa (1984). Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. Praha: Státní technická knihovna, str. 17&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna vede pouze jeden přírůstkový seznam. Dále však, podle potřeb knihovny, může součástí přírůstkového seznamu být&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy dílčích knihoven nebo poboček&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy samostatných sbírek speciálních druhá literatury (norem, patentů, mikrofilmů, separátů, časopisů, brožur, gramofonových desek, skript, učebnic atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Nováková, Naďa (1984). Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. Praha: Státní technická knihovna, str. 18&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Revize ===&lt;br /&gt;
Revize[online] je proces, při kterém porovnáváme skutečný stav knihovního fondu s evidovaným stavem. Revizi knihovnám nařizuje knihovní zákon 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a je tudíž povinná. Všechny knihovny, které jsou evidovány u Ministerstva kultury, musí provádět revizi 1x za 5 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme 3 druhy revizí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Revize soustavná: ====&lt;br /&gt;
- do 5000 knihovních jednotek každé 3 roky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- do 100 000 knihovních jednotek každých 5 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- u většího fondu během 10 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Mimořádná revize ====&lt;br /&gt;
- provádí se mimo plán a to z nařízení nadřízeného orgánu nebo po stěhování, změně pracovníků, po násilném vniknutí, nebo oznámí-li antikvariát zadržení označených knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3.Namátková a zkrácená revize ====&lt;br /&gt;
- dle potřeby, pracovník si vytipuje určitou část fondu&lt;br /&gt;
- při zjištění, že chybí velké množství knih, následuje mimořádná revize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Průběh revize ====&lt;br /&gt;
U automatizovaných knihoven se revize provádí v příslušném modulu. U knihoven neautomatizovaných se revize provádí za pomoci přírůstkového katalogu. V tomto případě se přírůstkový seznam porovnává se seznamem úbytků a jeho dokladovou částí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně kontrolujeme dokumenty na regálech. Pracovník čtečkou snímá čárové kódy dokumentů uložených na regále a počítač ihned vyhodnotí, které dokumenty jsou půjčené a které jsou ztracené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud údaje v  evidenci souhlasí s  údaji v  dokumentu, označí se dokument (kniha na rubu titulního listu u  přírůstkového čísla) razítkem nebo značkou (Rev. 2013). Stejně je označen i záznam daného dokumentu v pří- růstkovém seznamu, v poli poznámka. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 22&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po provedení revize je nutné vypracovat '''protokol o výsledku revize''' knihovního fondu, který obsahuje tyto položky:&lt;br /&gt;
* rozsah revize - úsek knihovního fondu a počet knihovních jednotek&lt;br /&gt;
* doba revize – datum od kdy do kdy revize byla prováděna&lt;br /&gt;
* evidenční podklady, které byly použity&lt;br /&gt;
* jména pracovníků, kteří revizi prováděli&lt;br /&gt;
* zjištění skutečnosti, zvláště případný nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se do protokolu zapisuje seznam ztracených dokumentů a seznam dokumentů určených k vyřazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po revizi obvykle provádí '''supervize''', která je záležitostí pracovníků knihovny, jež jsou dokonale seznámeni s evidenčními podklady, knihovními katalogy a s celkovým pohybem knihovních fondů dané knihovny. Na základě protokolu revizní komise (seznamu nezvěstných knihovních jednotek) se zahájí pátrání po nezvěstných dokumentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Úbytky ===&lt;br /&gt;
Úbytkování je dílčí proces knihovny, kde se z knihovního fondu vyřazují dokumenty. Vyřazované knihy neboli úbytky se zapisují do úbytkového seznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úbytkový seznam slouží k  evidenci knihovních jednotek vyřazených z  fondu. Každá knihovna má opět pouze jeden seznam a jeho vedení je povinné. Fond má být pravidelně doplňován novými tituly a zastaralé, opotřebované a poškozené dokumenty musí být pravidelně vyřazovány. Podkladem k zápisu do úbytkového seznamu je schválený návrh na vyřazení. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 20&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý řádek formuláře úbytkového seznamu slouží k zápisu jedné knihovní jednotky a obsahuje:&lt;br /&gt;
* datum zápisu&lt;br /&gt;
* pořadové číslo záznamu (úbytkové číslo)&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo&lt;br /&gt;
* jméno autora&lt;br /&gt;
* název díla&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
* důvod odpisu nebo vyřazení (zastaralost, nevhodnost k profilu fondu, poškození, ztráta)&lt;br /&gt;
* doklad o schválení odpisu provozovatelem knihovny&amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy vyřazovaných dokumentů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== neprofilové dokumenty ====&lt;br /&gt;
jedná se o takové dokumenty, které knihovna dříve doplňovala do svých fondů, a které nyní již nejsou v souladu s plánem doplňování. Tyto dokumenty pak jsou velkou součástí tzv. mrtvého fondu. Vyražování neprofilovaných dokumentů se často provádí ve specializovaných knihovnách, které mění profil svých fondů. &amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== zastaralé dokumenty ====&lt;br /&gt;
- dokumenty mohou přestat odpovídat funkci knihovny z důvodu tématického, ideově politického a na základě své aktuálnosti. To platí zejména u vědecké a odborné literatury. Stárnutí dokumentů spočívá v tom, že ztrácejí s růstem svého věku význam, přestávájí být nositeli nových a aktuálních poznatků a jsou tudíž stále méně používány.&amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== duplicitní a multiplicitní literatura ====&lt;br /&gt;
- duplikáty a multiplikáty vznikají v takových knihovnách, které potřebují současně uspokojit týmž titulem větší počet uživatelů, nebo které potřebují doplnit další výtisky do příručních knihoven. K duplicitě dochází v době, kdy dříve získané exempláře nejsou ještě plně spracovány.&amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== literatura opotřebovaná ====&lt;br /&gt;
-týká se dokumentů, které se častým půjčováním znehodnotí tak, že ji již není možné dát opravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== prohibitní literatura ====&lt;br /&gt;
- jedná se o obsahově závadnou literaturu[https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia/old]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ztracené dokumenty ====&lt;br /&gt;
-týká se to dokumentů, u nichž byla po revizi potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro vedení úbytkového seznamu platí stejná pravidla jako u  zápisu do přírůstkového seznamu. Po zapsání dokumentu do úbytkového seznamu je nutné daný dokument dohledat v přírůstkovém seznamu, přeškrtnout v něm celý zápis dokumentu (řádek) a do poznámky napsat vyřazeno pod úbytkovým číslem …, doplnit datum a podpis. V případě, že se ztracený a již odepsaný dokument najde, zapisuje se znovu do přírůstkového seznamu jako nová jednotka. Pokud knihovna uskuteční hromadný odpis dokumentů, může pro toto vyřazování vytvořit samostatný seznam (obsahuje pouze přírůstkové číslo, jméno autora, název díla, místo Knihovní fond a rok vydání). V tomto případě nemusí být dokumenty uvedené na seznamu znovu do úbytkového seznamu jednotlivě přepisovány. Odepíší se na jednom řádku a odkáže se na příslušný seznam, který se stane trvalou přílohou úbytkového seznamu. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
JELÍNKOVÁ, Věra. Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovacích skladů. 1. Praha: Státní technická knihovna, 1982.&lt;br /&gt;
NOVÁKOVÁ, Naďa. Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. 2. vydání. Praha: Státní technická knihovna, 1984.&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013, 59 s. [cit. 2015-12-28]. ISBN 978-80-7051-199-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Revize] &lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Akvizice] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
revize, evidence, přírůstky, úbytky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27988</id>
		<title>Správa fondu - přírůstkování, úbytky, revize</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27988"/>
		<updated>2015-12-28T16:49:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Přírůskování ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dílčí činnost knihovny, kdy se evidují nové přírůstky (tzn. nové tituly), a to do přírůstkového seznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Přírůstkový seznam ====&lt;br /&gt;
Přírůstkový seznam je základním statistickým a majetkovým dokladem knihovny. Evidují se v  něm všechny knihovní dokumenty získané pro knihovní fond. Každá knihovna musí mít pouze jeden a zapisuje do něj údaje o všech nově získaných knihovních jednotkách = přírůstcích, a  to v  takovém pořadí, ve kterém přišly do knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 18&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být v klasické nebo elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povinné údaje v přírůstkovém seznamu:&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo titulu&lt;br /&gt;
* datum zápisu přírůstku&lt;br /&gt;
* způsob nabytí knihovního titulu (nákup, dar, výměna)&lt;br /&gt;
* jméno autora (v invertovaném tvaru = Příjmení, Jméno)&lt;br /&gt;
* název díla (u vícesvazkových děl včetně označení svazku)&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky přírůstkovému seznamu získáváme cenné informace o knihovním fondu, o financích knihovny, o počtu nových přírůstků, jazykové a tematické struktuře fondu, atd. Přírůstkové číslo, které kniha získá po zapsání do přírůstkového seznamu, se zapisuje do daného dokumentu, obvykle na rub titulního listu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ročníky nebo svazky novin, časopisů a děl, vycházejících v sešitech, evidujeme v přírůstkovém seznamu až po jejich kompletování nebo vazbě.&amp;lt;ref&amp;gt;Nováková, Naďa (1984). Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. Praha: Státní technická knihovna, str. 17&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna vede pouze jeden přírůstkový seznam. Dále však, podle potřeb knihovny, může součástí přírůstkového seznamu být&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy dílčích knihoven nebo poboček&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy samostatných sbírek speciálních druhá literatury (norem, patentů, mikrofilmů, separátů, časopisů, brožur, gramofonových desek, skript, učebnic atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Nováková, Naďa (1984). Evidence, vyřazování a ztráty v knihovnách. Praha: Státní technická knihovna, str. 18&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Revize ===&lt;br /&gt;
Revize je proces, při kterém porovnáváme skutečný stav knihovního fondu s evidovaným stavem. Revizi knihovnám nařizuje knihovní zákon 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a je tudíž povinná. Všechny knihovny, které jsou evidovány u Ministerstva kultury, musí provádět revizi 1x za 5 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme 3 druhy revizí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Revize soustavná: ====&lt;br /&gt;
- do 5000 knihovních jednotek každé 3 roky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- do 100 000 knihovních jednotek každých 5 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- u většího fondu během 10 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Mimořádná revize ====&lt;br /&gt;
- provádí se mimo plán a to z nařízení nadřízeného orgánu nebo po stěhování, změně pracovníků, po násilném vniknutí, nebo oznámí-li antikvariát zadržení označených knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3.Namátková a zkrácená revize ====&lt;br /&gt;
- dle potřeby, pracovník si vytipuje určitou část fondu&lt;br /&gt;
- při zjištění, že chybí velké množství knih, následuje mimořádná revize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Průběh revize ====&lt;br /&gt;
U automatizovaných knihoven se revize provádí v příslušném modulu. U knihoven neautomatizovaných se revize provádí za pomoci přírůstkového katalogu. V tomto případě se přírůstkový seznam porovnává se seznamem úbytků a jeho dokladovou částí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně kontrolujeme dokumenty na regálech. Pracovník čtečkou snímá čárové kódy dokumentů uložených na regále a počítač ihned vyhodnotí, které dokumenty jsou půjčené a které jsou ztracené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud údaje v  evidenci souhlasí s  údaji v  dokumentu, označí se dokument (kniha na rubu titulního listu u  přírůstkového čísla) razítkem nebo značkou (Rev. 2013). Stejně je označen i záznam daného dokumentu v pří- růstkovém seznamu, v poli poznámka. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 22&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po provedení revize je nutné vypracovat '''protokol o výsledku revize''' knihovního fondu, který obsahuje tyto položky:&lt;br /&gt;
* rozsah revize - úsek knihovního fondu a počet knihovních jednotek&lt;br /&gt;
* doba revize – datum od kdy do kdy revize byla prováděna&lt;br /&gt;
* evidenční podklady, které byly použity&lt;br /&gt;
* jména pracovníků, kteří revizi prováděli&lt;br /&gt;
* zjištění skutečnosti, zvláště případný nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se do protokolu zapisuje seznam ztracených dokumentů a seznam dokumentů určených k vyřazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po revizi obvykle provádí '''supervize''', která je záležitostí pracovníků knihovny, jež jsou dokonale seznámeni s evidenčními podklady, knihovními katalogy a s celkovým pohybem knihovních fondů dané knihovny. Na základě protokolu revizní komise (seznamu nezvěstných knihovních jednotek) se zahájí pátrání po nezvěstných dokumentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Úbytky ===&lt;br /&gt;
Úbytkování je dílčí proces knihovny, kde se z knihovního fondu vyřazují dokumenty. Vyřazované knihy neboli úbytky se zapisují do úbytkového seznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úbytkový seznam slouží k  evidenci knihovních jednotek vyřazených z  fondu. Každá knihovna má opět pouze jeden seznam a jeho vedení je povinné. Fond má být pravidelně doplňován novými tituly a zastaralé, opotřebované a poškozené dokumenty musí být pravidelně vyřazovány. Podkladem k zápisu do úbytkového seznamu je schválený návrh na vyřazení. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 20&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý řádek formuláře úbytkového seznamu slouží k zápisu jedné knihovní jednotky a obsahuje:&lt;br /&gt;
* datum zápisu&lt;br /&gt;
* pořadové číslo záznamu (úbytkové číslo)&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo&lt;br /&gt;
* jméno autora&lt;br /&gt;
* název díla&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
* důvod odpisu nebo vyřazení (zastaralost, nevhodnost k profilu fondu, poškození, ztráta)&lt;br /&gt;
* doklad o schválení odpisu provozovatelem knihovny&amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy vyřazovaných dokumentů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== neprofilové dokumenty ====&lt;br /&gt;
jedná se o takové dokumenty, které knihovna dříve doplňovala do svých fondů, a které nyní již nejsou v souladu s plánem doplňování. Tyto dokumenty pak jsou velkou součástí tzv. mrtvého fondu. Vyražování neprofilovaných dokumentů se často provádí ve specializovaných knihovnách, které mění profil svých fondů. &amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== zastaralé dokumenty ====&lt;br /&gt;
- dokumenty mohou přestat odpovídat funkci knihovny z důvodu tématického, ideově politického a na základě své aktuálnosti. To platí zejména u vědecké a odborné literatury. Stárnutí dokumentů spočívá v tom, že ztrácejí s růstem svého věku význam, přestávájí být nositeli nových a aktuálních poznatků a jsou tudíž stále méně používány.&amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== duplicitní a multiplicitní literatura ====&lt;br /&gt;
- duplikáty a multiplikáty vznikají v takových knihovnách, které potřebují současně uspokojit týmž titulem větší počet uživatelů, nebo které potřebují doplnit další výtisky do příručních knihoven. K duplicitě dochází v době, kdy dříve získané exempláře nejsou ještě plně spracovány.&amp;lt;ref&amp;gt;Jelínková, Věra (2013). Obsahová prověrka a dislokace fondů do odlehčovácích skladů. Praha: Státní technická knihovna, str. 12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== literatura opotřebovaná ====&lt;br /&gt;
-týká se dokumentů, které se častým půjčováním znehodnotí tak, že ji již není možné dát opravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== prohibitní literatura ====&lt;br /&gt;
- jedná se o obsahově závadnou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ztracené dokumenty ====&lt;br /&gt;
-týká se to dokumentů, u nichž byla po revizi potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro vedení úbytkového seznamu platí stejná pravidla jako u  zápisu do přírůstkového seznamu. Po zapsání dokumentu do úbytkového seznamu je nutné daný dokument dohledat v přírůstkovém seznamu, přeškrtnout v něm celý zápis dokumentu (řádek) a do poznámky napsat vyřazeno pod úbytkovým číslem …, doplnit datum a podpis. V případě, že se ztracený a již odepsaný dokument najde, zapisuje se znovu do přírůstkového seznamu jako nová jednotka. Pokud knihovna uskuteční hromadný odpis dokumentů, může pro toto vyřazování vytvořit samostatný seznam (obsahuje pouze přírůstkové číslo, jméno autora, název díla, místo Knihovní fond a rok vydání). V tomto případě nemusí být dokumenty uvedené na seznamu znovu do úbytkového seznamu jednotlivě přepisovány. Odepíší se na jednom řádku a odkáže se na příslušný seznam, který se stane trvalou přílohou úbytkového seznamu. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27986</id>
		<title>Správa fondu - přírůstkování, úbytky, revize</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27986"/>
		<updated>2015-12-28T16:40:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Přírůskování ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dílčí činnost knihovny, kdy se evidují nové přírůstky (tzn. nové tituly), a to do přírůstkového seznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Přírůstkový seznam ====&lt;br /&gt;
Přírůstkový seznam je základním statistickým a majetkovým dokladem knihovny. Evidují se v  něm všechny knihovní dokumenty získané pro knihovní fond. Každá knihovna musí mít pouze jeden a zapisuje do něj údaje o všech nově získaných knihovních jednotkách = přírůstcích, a  to v  takovém pořadí, ve kterém přišly do knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Dilhofová, Adéla (2013). Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, str. 18&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
 https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf (str.18)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být v klasické nebo elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povinné údaje v přírůstkovém seznamu:&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo titulu&lt;br /&gt;
* datum zápisu přírůstku&lt;br /&gt;
* způsob nabytí knihovního titulu (nákup, dar, výměna)&lt;br /&gt;
* jméno autora (v invertovaném tvaru = Příjmení, Jméno)&lt;br /&gt;
* název díla (u vícesvazkových děl včetně označení svazku)&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky přírůstkovému seznamu získáváme cenné informace o knihovním fondu, o financích knihovny, o počtu nových přírůstků, jazykové a tematické struktuře fondu, atd. Přírůstkové číslo, které kniha získá po zapsání do přírůstkového seznamu, se zapisuje do daného dokumentu, obvykle na rub titulního listu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ročníky nebo svazky novin, časopisů a děl, vycházejících v sešitech, evidujeme v přírůstkovém seznamu až po jejich kompletování nebo vazbě. (evidence, vyřezování a ztráty v knihovnách, str. 17)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna vede pouze jeden přírůstkový seznam. Dále však, podle potřeb knihovny, může součástí přírůstkového seznamu být&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy dílčích knihoven nebo poboček&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy samostatných sbírek speciálních druhá literatury (norem, patentů, mikrofilmů, separátů, časopisů, brožur, gramofonových desek, skript, učebnic atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Revize ===&lt;br /&gt;
Revize je proces, při kterém porovnáváme skutečný stav knihovního fondu s evidovaným stavem. Revizi knihovnám nařizuje knihovní zákon 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a je tudíž povinná. Všechny knihovny, které jsou evidovány u Ministerstva kultury, musí provádět revizi 1x za 5 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme 3 druhy revizí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Revize soustavná: ====&lt;br /&gt;
- do 5000 knihovních jednotek každé 3 roky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- do 100 000 knihovních jednotek každých 5 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- u většího fondu během 10 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Mimořádná revize ====&lt;br /&gt;
- provádí se mimo plán a to z nařízení nadřízeného orgánu nebo po stěhování, změně pracovníků, po násilném vniknutí, nebo oznámí-li antikvariát zadržení označených knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3.Namátková a zkrácená revize ====&lt;br /&gt;
- dle potřeby, pracovník si vytipuje určitou část fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- při zjištění, že chybí velké množství knih, následuje mimořádná revize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Průběh revize ====&lt;br /&gt;
U automatizovaných knihoven se revize provádí v příslušném modulu. U knihoven neautomatizovaných se revize provádí za pomoci přírůstkového katalogu. V tomto případě se přírůstkový seznam porovnává se seznamem úbytků a jeho dokladovou částí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se kontrolují všechny dokumenty na regálech. Pracovník čtečkou snímá čárové kódy dokumentů uložených na regále a počítač ihned vyhodnotí, které dokumenty jsou půjčené a které jsou ztracené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud údaje v  evidenci souhlasí s  údaji v  dokumentu, označí se dokument (kniha na rubu titulního listu u  přírůstkového čísla) razítkem nebo značkou (Rev. 2013). Stejně je označen i záznam daného dokumentu v pří- růstkovém seznamu, v poli poznámka. (https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf str.22)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po provedení revize je nutné vypracovat '''protokol o výsledku revize''' knihovního fondu, který obsahuje tyto položky:&lt;br /&gt;
* rozsah revize - úsek knihovního fondu a počet knihovních jednotek&lt;br /&gt;
* doba revize – datum od kdy do kdy revize byla prováděna&lt;br /&gt;
* evidenční podklady, které byly použity&lt;br /&gt;
* jména pracovníků, kteří revizi prováděli&lt;br /&gt;
* zjištění skutečnosti, zvláště případný nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se do protokolu zapisuje seznam ztracených dokumentů a seznam dokumentů určených k vyřazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po revizi obvykle provádí '''supervize''', která je záležitostí pracovníků knihovny, jež jsou dokonale seznámeni s evidenčními podklady, knihovními katalogy a s celkovým pohybem knihovních fondů dané knihovny. Na základě protokolu revizní komise (seznamu nezvěstných knihovních jednotek) se zahájí pátrání po nezvěstných dokumentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Úbytky ===&lt;br /&gt;
Úbytkování je dílčí proces knihovny, kde se z knihovního fondu vyřazují dokumenty. Vyřazované knihy neboli úbytky se zapisují do úbytkového seznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úbytkový seznam slouží k  evidenci knihovních jednotek vyřazených z  fondu. Každá knihovna má opět pouze jeden seznam a jeho vedení je povinné. Fond má být pravidelně doplňován novými tituly a zastaralé, opotřebované a poškozené dokumenty musí být pravidelně vyřazovány. Podkladem k zápisu do úbytkového seznamu je schválený návrh na vyřazení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý řádek formuláře úbytkového seznamu slouží k zápisu jedné knihovní jednotky a obsahuje:&lt;br /&gt;
* datum zápisu&lt;br /&gt;
* pořadové číslo záznamu (úbytkové číslo)&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo&lt;br /&gt;
* jméno autora&lt;br /&gt;
* název díla&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
* důvod odpisu nebo vyřazení (zastaralost, nevhodnost k profilu fondu, poškození, ztráta)&lt;br /&gt;
* doklad o schválení odpisu provozovatelem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy vyřazovaných dokumentů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== neprofilové dokumenty ====&lt;br /&gt;
jedná se o takové dokumenty, které knihovna dříve doplňovala do svých fondů, a které nyní již nejsou v souladu s plánem doplňování. Tyto dokumenty pak jsou velkou součástí tzv. mrtvého fondu. Vyražování neprofilovaných dokumentů se často provádí ve specializovaných knihovnách, které mění profil svých fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== zastaralé dokumenty ====&lt;br /&gt;
- dokumenty mohou přestat odpovídat funkci knihovny z důvodu tématického, ideově politického a na základě své aktuálnosti. To platí zejména u vědecké a odborné literatury. Stárnutí dokumentů spočívá v tom, že ztrácejí s růstem svého věku význam, přestávájí být nositeli nových a aktuálních poznatků a jsou tudíž stále méně používány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== duplicitní a multiplicitní literatura ====&lt;br /&gt;
- duplikáty a multiplikáty vznikají v takových knihovnách, které potřebují současně uspokojit týmž titulem větší počet uživatelů, nebo které potřebují doplnit další výtisky do příručních knihoven. K duplicitě dochází v době, kdy dříve získané exempláře nejsou ještě plně spracovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== literatura opotřebovaná ====&lt;br /&gt;
-týká se dokumentů, které se častým půjčováním znehodnotí tak, že ji již není možné dát opravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== prohibitní literatura ====&lt;br /&gt;
- jedná se o obsahově závadnou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ztracené dokumenty ====&lt;br /&gt;
-týká se to dokumentů, u nichž byla po revizi potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro vedení úbytkového seznamu platí stejná pravidla jako u  zápisu do přírůstkového seznamu. Po zapsání dokumentu do úbytkového seznamu je nutné daný dokument dohledat v přírůstkovém seznamu, přeškrtnout v něm celý zápis dokumentu (řádek) a do poznámky napsat vyřazeno pod úbytkovým číslem …, doplnit datum a podpis. V případě, že se ztracený a již odepsaný dokument najde, zapisuje se znovu do přírůstkového seznamu jako nová jednotka. Pokud knihovna uskuteční hromadný odpis dokumentů, může pro toto vyřazování vytvo- řit samostatný seznam (obsahuje pouze přírůstkové číslo, jméno autora, název díla, místo Knihovní fond a rok vydání). V tomto případě nemusí být dokumenty uvedené na seznamu znovu do úbytkového seznamu jednotlivě přepisovány. Odepíší se na jednom řádku a odkáže se na příslušný seznam, který se stane trvalou přílohou úbytkového seznamu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27983</id>
		<title>Správa fondu - přírůstkování, úbytky, revize</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27983"/>
		<updated>2015-12-28T16:29:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Přírůskování ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dílčí činnost knihovny, kdy se evidují nové přírůstky (tzn. nové tituly), a to do přírůstkového seznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Přírůstkový seznam ====&lt;br /&gt;
Přírůstkový seznam je základním statistickým a majetkovým dokladem knihovny. Evidují se v  něm všechny knihovní dokumenty získané pro knihovní fond. Každá knihovna musí mít pouze jeden a zapisuje do něj údaje o všech nově získaných knihovních jednotkách = přírůstcích, a  to v  takovém pořadí, ve kterém přišly do knihovny. - https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf (str.18)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být v klasické nebo elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povinné údaje v přírůstkovém seznamu:&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo titulu&lt;br /&gt;
* datum zápisu přírůstku&lt;br /&gt;
* způsob nabytí knihovního titulu (nákup, dar, výměna)&lt;br /&gt;
* jméno autora (v invertovaném tvaru = Příjmení, Jméno)&lt;br /&gt;
* název díla (u vícesvazkových děl včetně označení svazku)&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky přírůstkovému seznamu získáváme cenné informace o knihovním fondu, o financích knihovny, o počtu nových přírůstků, jazykové a tematické struktuře fondu, atd. Přírůstkové číslo, které kniha získá po zapsání do přírůstkového seznamu, se zapisuje do daného dokumentu, obvykle na rub titulního listu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ročníky nebo svazky novin, časopisů a děl, vycházejících v sešitech, evidujeme v přírůstkovém seznamu až po jejich kompletování nebo vazbě. (evidence, vyřezování a ztráty v knihovnách, str. 17)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna vede pouze jeden přírůstkový seznam. Dále však, podle potřeb knihovny, může součástí přírůstkového seznamu být&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy dílčích knihoven nebo poboček&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy samostatných sbírek speciálních druhá literatury (norem, patentů, mikrofilmů, separátů, časopisů, brožur, gramofonových desek, skript, učebnic atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Revize ===&lt;br /&gt;
Revize je proces, při kterém porovnáváme skutečný stav knihovního fondu s evidovaným stavem. Revizi knihovnám nařizuje knihovní zákon 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a je tudíž povinná. Všechny knihovny, které jsou evidovány u Ministerstva kultury, musí provádět revizi 1x za 5 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme 3 druhy revizí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Revize soustavná: ====&lt;br /&gt;
- do 5000 knihovních jednotek každé 3 roky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- do 100 000 knihovních jednotek každých 5 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- u většího fondu během 10 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Mimořádná revize ====&lt;br /&gt;
- provádí se mimo plán a to z nařízení nadřízeného orgánu nebo po stěhování, změně pracovníků, po násilném vniknutí, nebo oznámí-li antikvariát zadržení označených knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3.Namátková a zkrácená revize ====&lt;br /&gt;
- dle potřeby, pracovník si vytipuje určitou část fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- při zjištění, že chybí velké množství knih, následuje mimořádná revize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Průběh revize ====&lt;br /&gt;
U automatizovaných knihoven se revize provádí v příslušném modulu. U knihoven neautomatizovaných se revize provádí za pomoci přírůstkového katalogu. V tomto případě se přírůstkový seznam porovnává se seznamem úbytků a jeho dokladovou částí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se kontrolují všechny dokumenty na regálech. Pracovník čtečkou snímá čárové kódy dokumentů uložených na regále a počítač ihned vyhodnotí, které dokumenty jsou půjčené a které jsou ztracené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud údaje v  evidenci souhlasí s  údaji v  dokumentu, označí se dokument (kniha na rubu titulního listu u  přírůstkového čísla) razítkem nebo značkou (Rev. 2013). Stejně je označen i záznam daného dokumentu v pří- růstkovém seznamu, v poli poznámka. (https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf str.22)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po provedení revize je nutné vypracovat '''protokol o výsledku revize''' knihovního fondu, který obsahuje tyto položky:&lt;br /&gt;
* rozsah revize - úsek knihovního fondu a počet knihovních jednotek&lt;br /&gt;
* doba revize – datum od kdy do kdy revize byla prováděna&lt;br /&gt;
* evidenční podklady, které byly použity&lt;br /&gt;
* jména pracovníků, kteří revizi prováděli&lt;br /&gt;
* zjištění skutečnosti, zvláště případný nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se do protokolu zapisuje seznam ztracených dokumentů a seznam dokumentů určených k vyřazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po revizi obvykle provádí '''supervize''', která je záležitostí pracovníků knihovny, jež jsou dokonale seznámeni s evidenčními podklady, knihovními katalogy a s celkovým pohybem knihovních fondů dané knihovny. Na základě protokolu revizní komise (seznamu nezvěstných knihovních jednotek) se zahájí pátrání po nezvěstných dokumentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Úbytky ===&lt;br /&gt;
Úbytkování je dílčí proces knihovny, kde se z knihovního fondu vyřazují dokumenty. Vyřazované knihy neboli úbytky se zapisují do úbytkového seznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úbytkový seznam slouží k  evidenci knihovních jednotek vyřazených z  fondu. Každá knihovna má opět pouze jeden seznam a jeho vedení je povinné. Fond má být pravidelně doplňován novými tituly a zastaralé, opotřebované a poškozené dokumenty musí být pravidelně vyřazovány. Podkladem k zápisu do úbytkového seznamu je schválený návrh na vyřazení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý řádek formuláře úbytkového seznamu slouží k zápisu jedné knihovní jednotky a obsahuje:&lt;br /&gt;
* datum zápisu&lt;br /&gt;
* pořadové číslo záznamu (úbytkové číslo)&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo&lt;br /&gt;
* jméno autora&lt;br /&gt;
* název díla&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
* důvod odpisu nebo vyřazení (zastaralost, nevhodnost k profilu fondu, poškození, ztráta)&lt;br /&gt;
* doklad o schválení odpisu provozovatelem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy vyřazovaných dokumentů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== neprofilové dokumenty ====&lt;br /&gt;
jedná se o takové dokumenty, které knihovna dříve doplňovala do svých fondů, a které nyní již nejsou v souladu s plánem doplňování. Tyto dokumenty pak jsou velkou součástí tzv. mrtvého fondu. Vyražování neprofilovaných dokumentů se často provádí ve specializovaných knihovnách, které mění profil svých fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== zastaralé dokumenty ====&lt;br /&gt;
- dokumenty mohou přestat odpovídat funkci knihovny z důvodu tématického, ideově politického a na základě své aktuálnosti. To platí zejména u vědecké a odborné literatury. Stárnutí dokumentů spočívá v tom, že ztrácejí s růstem svého věku význam, přestávájí být nositeli nových a aktuálních poznatků a jsou tudíž stále méně používány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== duplicitní a multiplicitní literatura ====&lt;br /&gt;
- duplikáty a multiplikáty vznikají v takových knihovnách, které potřebují současně uspokojit týmž titulem větší počet uživatelů, nebo které potřebují doplnit další výtisky do příručních knihoven. K duplicitě dochází v době, kdy dříve získané exempláře nejsou ještě plně spracovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== literatura opotřebovaná ====&lt;br /&gt;
-týká se dokumentů, které se častým půjčováním znehodnotí tak, že ji již není možné dát opravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== prohibitní literatura ====&lt;br /&gt;
- jedná se o obsahově závadnou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ztracené dokumenty ====&lt;br /&gt;
-týká se to dokumentů, u nichž byla po revizi potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro vedení úbytkového seznamu platí stejná pravidla jako u  zápisu do přírůstkového seznamu. Po zapsání dokumentu do úbytkového seznamu je nutné daný dokument dohledat v přírůstkovém seznamu, přeškrtnout v něm celý zápis dokumentu (řádek) a do poznámky napsat vyřazeno pod úbytkovým číslem …, doplnit datum a podpis. V případě, že se ztracený a již odepsaný dokument najde, zapisuje se znovu do přírůstkového seznamu jako nová jednotka. Pokud knihovna uskuteční hromadný odpis dokumentů, může pro toto vyřazování vytvo- řit samostatný seznam (obsahuje pouze přírůstkové číslo, jméno autora, název díla, místo Knihovní fond a rok vydání). V tomto případě nemusí být dokumenty uvedené na seznamu znovu do úbytkového seznamu jednotlivě přepisovány. Odepíší se na jednom řádku a odkáže se na příslušný seznam, který se stane trvalou přílohou úbytkového seznamu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27981</id>
		<title>Správa fondu - přírůstkování, úbytky, revize</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27981"/>
		<updated>2015-12-28T16:28:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Přírůskování ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dílčí činnost knihovny, kdy se evidují nové přírůstky (tzn. nové tituly), a to do přírůstkového seznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Přírůstkový seznam ====&lt;br /&gt;
Přírůstkový seznam je základním statistickým a majetkovým dokladem knihovny. Evidují se v  něm všechny knihovní dokumenty získané pro knihovní fond. Každá knihovna musí mít pouze jeden a zapisuje do něj údaje o všech nově získaných knihovních jednotkách = přírůstcích, a  to v  takovém pořadí, ve kterém přišly do knihovny. - https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf (str.18)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může být v klasické nebo elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povinné údaje v přírůstkovém seznamu:&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo titulu&lt;br /&gt;
* datum zápisu přírůstku&lt;br /&gt;
* způsob nabytí knihovního titulu (nákup, dar, výměna)&lt;br /&gt;
* jméno autora (v invertovaném tvaru = Příjmení, Jméno)&lt;br /&gt;
* název díla (u vícesvazkových děl včetně označení svazku)&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky přírůstkovému seznamu získáváme cenné informace o knihovním fondu, o financích knihovny, o počtu nových přírůstků, jazykové a tematické struktuře fondu, atd. Přírůstkové číslo, které kniha získá po zapsání do přírůstkového seznamu, se zapisuje do daného dokumentu, obvykle na rub titulního listu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ročníky nebo svazky novin, časopisů a děl, vycházejících v sešitech, evidujeme v přírůstkovém seznamu až po jejich kompletování nebo vazbě. (evidence, vyřezování a ztráty v knihovnách, str. 17)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna vede pouze jeden přírůstkový seznam. Dále však, podle potřeb knihovny, může součástí přírůstkového seznamu být&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy dílčích knihoven nebo poboček&lt;br /&gt;
* přírůstkové seznamy samostatných sbírek speciálních druhá literatury (norem, patentů, mikrofilmů, separátů, časopisů, brožur, gramofonových desek, skript, učebnic atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Revize ===&lt;br /&gt;
Revize je proces, při kterém porovnáváme skutečný stav knihovního fondu s evidovaným stavem. Revizi knihovnám nařizuje knihovní zákon 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a je tudíž povinná. Všechny knihovny, které jsou evidovány u Ministerstva kultury, musí provádět revizi 1x za 5 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme 3 druhy revizí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Revize soustavná: ====&lt;br /&gt;
- do 5000 knihovních jednotek každé 3 roky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- do 100 000 knihovních jednotek každých 5 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- u většího fondu během 10 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Mimořádná revize ====&lt;br /&gt;
- provádí se mimo plán a to z nařízení nadřízeného orgánu nebo po stěhování, změně pracovníků, po násilném vniknutí, nebo oznámí-li antikvariát zadržení označených knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3.Namátková a zkrácená revize ====&lt;br /&gt;
- dle potřeby, pracovník si vytipuje určitou část fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- při zjištění, že chybí velké množství knih, následuje mimořádná revize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Průběh revize ====&lt;br /&gt;
U automatizovaných knihoven se revize provádí v příslušném modulu. U knihoven neautomatizovaných se revize provádí za pomoci přírůstkového katalogu. V tomto případě se přírůstkový seznam porovnává se seznamem úbytků a jeho dokladovou částí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se kontrolují všechny dokumenty na regálech. Pracovník čtečkou snímá čárové kódy dokumentů uložených na regále a počítač ihned vyhodnotí, které dokumenty jsou půjčené a které jsou ztracené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud údaje v  evidenci souhlasí s  údaji v  dokumentu, označí se dokument (kniha na rubu titulního listu u  přírůstkového čísla) razítkem nebo značkou (Rev. 2013). Stejně je označen i záznam daného dokumentu v pří- růstkovém seznamu, v poli poznámka. (https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf str.22)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po provedení revize je nutné vypracovat '''protokol o výsledku revize''' knihovního fondu, který obsahuje tyto položky:&lt;br /&gt;
* rozsah revize - úsek knihovního fondu a počet knihovních jednotek&lt;br /&gt;
* doba revize – datum od kdy do kdy revize byla prováděna&lt;br /&gt;
* evidenční podklady, které byly použity&lt;br /&gt;
* jména pracovníků, kteří revizi prováděli&lt;br /&gt;
* zjištění skutečnosti, zvláště případný nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se do protokolu zapisuje seznam ztracených dokumentů a seznam dokumentů určených k vyřazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po revizi obvykle provádí '''supervize''', která je záležitostí pracovníků knihovny, jež jsou dokonale seznámeni s evidenčními podklady, knihovními katalogy a s celkovým pohybem knihovních fondů dané knihovny. Na základě protokolu revizní komise (seznamu nezvěstných knihovních jednotek) se zahájí pátrání po nezvěstných dokumentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Úbytky ===&lt;br /&gt;
Úbytkování je dílčí proces knihovny, kde se z knihovního fondu vyřazují dokumenty. Vyřazované knihy neboli úbytky se zapisují do úbytkového seznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úbytkový seznam slouží k  evidenci knihovních jednotek vyřazených z  fondu. Každá knihovna má opět pouze jeden seznam a jeho vedení je povinné. Fond má být pravidelně doplňován novými tituly a zastaralé, opotřebované a poškozené dokumenty musí být pravidelně vyřazovány. Podkladem k zápisu do úbytkového seznamu je schválený návrh na vyřazení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý řádek formuláře úbytkového seznamu slouží k zápisu jedné knihovní jednotky a obsahuje:&lt;br /&gt;
* datum zápisu&lt;br /&gt;
* pořadové číslo záznamu (úbytkové číslo)&lt;br /&gt;
* přírůstkové číslo&lt;br /&gt;
* jméno autora&lt;br /&gt;
* název díla&lt;br /&gt;
* místo a rok vydání&lt;br /&gt;
* důvod odpisu nebo vyřazení (zastaralost, nevhodnost k profilu fondu, poškození, ztráta)&lt;br /&gt;
* doklad o schválení odpisu provozovatelem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy vyřazovaných dokumentů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== neprofilové dokumenty ====&lt;br /&gt;
jedná se o takové dokumenty, které knihovna dříve doplňovala do svých fondů, a které nyní již nejsou v souladu s plánem doplňování. Tyto dokumenty pak jsou velkou součástí tzv. mrtvého fondu. Vyražování neprofilovaných dokumentů se často provádí ve specializovaných knihovnách, které mění profil svých fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== zastaralé dokumenty ====&lt;br /&gt;
- dokumenty mohou přestat odpovídat funkci knihovny z důvodu tématického, ideově politického a na základě své aktuálnosti. To platí zejména u vědecké a odborné literatury. Stárnutí dokumentů spočívá v tom, že ztrácejí s růstem svého věku význam, přestávájí být nositeli nových a aktuálních poznatků a jsou tudíž stále méně používány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== duplicitní a multiplicitní literatura ====&lt;br /&gt;
- duplikáty a multiplikáty vznikají v takových knihovnách, které potřebují současně uspokojit týmž titulem větší počet uživatelů, nebo které potřebují doplnit další výtisky do příručních knihoven. K duplicitě dochází v době, kdy dříve získané exempláře nejsou ještě plně spracovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== literatura opotřebovaná ====&lt;br /&gt;
-týká se dokumentů, které se častým půjčováním znehodnotí tak, že ji již není možné dát opravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== prohibitní literatura ====&lt;br /&gt;
- jedná se o obsahově závadnou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ztracené dokumenty ====&lt;br /&gt;
-týká se to dokumentů, u nichž byla po revizi potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro vedení úbytkového seznamu platí stejná pravidla jako u  zápisu do přírůstkového seznamu. Po zapsání dokumentu do úbytkového seznamu je nutné daný dokument dohledat v přírůstkovém seznamu, přeškrtnout v něm celý zápis dokumentu (řádek) a do poznámky napsat vyřazeno pod úbytkovým číslem …, doplnit datum a podpis. V případě, že se ztracený a již odepsaný dokument najde, zapisuje se znovu do přírůstkového seznamu jako nová jednotka. Pokud knihovna uskuteční hromadný odpis dokumentů, může pro toto vyřazování vytvo- řit samostatný seznam (obsahuje pouze přírůstkové číslo, jméno autora, název díla, místo Knihovní fond a rok vydání). V tomto případě nemusí být dokumenty uvedené na seznamu znovu do úbytkového seznamu jednotlivě přepisovány. Odepíší se na jednom řádku a odkáže se na příslušný seznam, který se stane trvalou přílohou úbytkového seznamu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27978</id>
		<title>Správa fondu - přírůstkování, úbytky, revize</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spr%C3%A1va_fondu_-_p%C5%99%C3%ADr%C5%AFstkov%C3%A1n%C3%AD,_%C3%BAbytky,_revize&amp;diff=27978"/>
		<updated>2015-12-28T16:17:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: Založena nová stránka s textem „Přírůskování Jedná se o dílčí činnost knihovny, kdy se evidují nové přírůstky (tzn. nové tituly), a to do přírůstkového seznamu.   Př…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Přírůskování&lt;br /&gt;
Jedná se o dílčí činnost knihovny, kdy se evidují nové přírůstky (tzn. nové tituly), a to do přírůstkového seznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přírůstkový seznam je základním statistickým a majetkovým dokladem knihovny. Evidují se v  něm všechny knihovní dokumenty získané pro knihovní fond. Každá knihovna musí mít pouze jeden a zapisuje do něj údaje o všech nově získaných knihovních jednotkách = přírůstcích, a  to v  takovém pořadí, ve kterém přišly do knihovny. - https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf (str.18)&lt;br /&gt;
Může být v klasické nebo elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povinné údaje v přírůstkovém seznamu:&lt;br /&gt;
•	přírůstkové číslo titulu&lt;br /&gt;
•	datum zápisu přírůstku&lt;br /&gt;
•	způsob nabytí knihovního titulu (nákup, dar, výměna)&lt;br /&gt;
•	jméno autora (v invertovaném tvaru = Příjmení, Jméno),&lt;br /&gt;
•	název díla (u vícesvazkových děl včetně označení svazku),&lt;br /&gt;
•	místo a rok vydání,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky přírůstkovému seznamu získáváme cenné informace o knihovním fondu, o financích knihovny, o počtu nových přírůstků, jazykové a tematické struktuře fondu, atd. Přírůstkové číslo, které kniha získá po zapsání do přírůstkového seznamu, se zapisuje do daného dokumentu, obvykle na rub titulního listu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ročníky nebo svazky novin, časopisů a děl, vycházejících v sešitech, evidujeme v přírůstkovém seznamu až po jejich kompletování nebo vazbě. (evidence, vyřezování a ztráty v knihovnách, str. 17)a&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna vede pouze jeden přírůstkový seznam. Dále však, podle potřeb knihovny, může součástí přírůstkového seznamu být&lt;br /&gt;
-přírůstkové seznamy dílčích knihoven nebo poboček&lt;br /&gt;
-přírůstkové seznamy samostatných sbírek speciálních druhá literatury (norem, patentů, mikrofilmů, separátů, časopisů, brožur, gramofonových desek, skript, učebnic atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
revize&lt;br /&gt;
Revize je proces, při kterém porovnáváme skutečný stav knihovního fondu s evidovaným stavem. Revizi knihovnám nařizuje knihovní zákon 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a je tudíž povinná. &lt;br /&gt;
Všechny knihovny, které jsou evidovány u Ministerstva kultury, musí provádět revizi 1x za 5 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme 3 druhy revizí&lt;br /&gt;
1. Revize soustavná:&lt;br /&gt;
- do 5000 knihovních jednotek každé 3 roky&lt;br /&gt;
- do 100 000 knihovních jednotek každých 5 let&lt;br /&gt;
- u většího fondu během 10 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Mimořádná revize&lt;br /&gt;
- provádí se mimo plán a to z nařízení nadřízeného orgánu nebo po stěhování, změně pracovníků, po násilném vniknutí, nebo oznámí-li antikvariát zadržení označených knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.Namátková a zkrácená revize&lt;br /&gt;
- dle potřeby, pracovník si vytipuje určitou část fondu&lt;br /&gt;
- při zjištění, že chybí velké množství knih, následuje mimořádná revize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průběh revize&lt;br /&gt;
U automatizovaných knihoven se revize provádí v příslušném modulu. U knihoven neautomatizovaných se revize provádí za pomoci přírůstkového katalogu. V tomto případě se přírůstkový seznam porovnává se seznamem úbytků a jeho dokladovou částí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se kontrolují všechny dokumenty na regálech. Pracovník čtečkou snímá čárové kódy dokumentů uložených na regále a počítač ihned vyhodnotí, které dokumenty jsou půjčené a které jsou ztracené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud údaje v  evidenci souhlasí s  údaji v  dokumentu, označí se dokument (kniha na rubu titulního listu u  přírůstkového čísla) razítkem nebo značkou (Rev. 2013). Stejně je označen i záznam daného dokumentu v pří- růstkovém seznamu, v poli poznámka. (https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf str.22)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po provedení revize je nutné vypracovat protokol o výsledku revize knihovního fondu, který obsahuje tyto položky:&lt;br /&gt;
rozsah revize - úsek knihovního fondu a počet knihovních jednotek&lt;br /&gt;
•	doba revize – datum od kdy do kdy revize byla prováděna&lt;br /&gt;
•	evidenční podklady, které byly použity&lt;br /&gt;
•	jména pracovníků, kteří revizi prováděli&lt;br /&gt;
•	zjištění skutečnosti, zvláště případný nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se do protokolu zapisuje seznam ztracených dokumentů a seznam dokumentů určených k vyřazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po revizi obvykle provádí supervize, která je záležitostí pracovníků knihovny, jež jsou dokonale seznámeni s evidenčními podklady, knihovními katalogy a s celkovým pohybem knihovních fondů dané knihovny. &lt;br /&gt;
Na základě protokolu revizní komise (seznamu nezvěstných knihovních jednotek) se zahájí pátrání po nezvěstných dokumentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
úbytky&lt;br /&gt;
Úbytkování je dílčí proces knihovny, kde se z knihovního fondu vyřazují dokumenty. Vyřazované knihy neboli úbytky se zapisují do úbytkového seznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úbytkový seznam slouží k  evidenci knihovních jednotek vyřazených z  fondu. Každá knihovna má opět pouze jeden seznam a jeho vedení je povinné. Fond má být pravidelně doplňován novými tituly a zastaralé, opotřebované a poškozené dokumenty musí být pravidelně vyřazovány. Podkladem k zápisu do úbytkového seznamu je schválený návrh na vyřazení. Každý řádek formuláře úbytkového seznamu slouží k zápisu jedné knihovní jednotky a obsahuje:&lt;br /&gt;
•	datum zápisu&lt;br /&gt;
•	pořadové číslo záznamu (úbytkové číslo)&lt;br /&gt;
•	přírůstkové číslo&lt;br /&gt;
•	jméno autora&lt;br /&gt;
•	název díla&lt;br /&gt;
•	místo a rok vydání&lt;br /&gt;
•	důvod odpisu nebo vyřazení (zastaralost, nevhodnost k profilu fondu, poškození, ztráta)&lt;br /&gt;
•	doklad o schválení odpisu provozovatelem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy vyřazovaných dokumentů:&lt;br /&gt;
neprofilové dokumenty &lt;br /&gt;
-jedná se o takové dokumenty, které knihovna dříve doplňovala do svých fondů, a které nyní již nejsou v souladu s plánem doplňování. Tyto dokumenty pak jsou velkou součástí tzv. mrtvého fondu. Vyražování neprofilovaných dokumentů se často provádí ve specializovaných knihovnách, které mění profil svých fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
zastaralé dokumenty&lt;br /&gt;
- dokumenty mohou přestat odpovídat funkci knihovny z důvodu tématického, ideově politického a na základě své aktuálnosti. To platí zejména u vědecké a odborné literatury. Stárnutí dokumentů spočívá v tom, že ztrácejí s růstem svého věku význam, přestávájí být nositeli nových a aktuálních poznatků a jsou tudíž stále méně používány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
duplicitní a multiplicitní literatura&lt;br /&gt;
- duplikáty a multiplikáty vznikají v takových knihovnách, které potřebují současně uspokojit týmž titulem větší počet uživatelů, nebo které potřebují doplnit další výtisky do příručních knihoven. K duplicitě dochází v době, kdy dříve získané exempláře nejsou ještě plně spracovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura opotřebovaná&lt;br /&gt;
-týká se dokumentů, které se častým půjčováním znehodnotí tak, že ji již není možné dát opravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
prohibitní literatura&lt;br /&gt;
- jedná se o obsahově závadnou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ztracené dokumenty&lt;br /&gt;
-týká se to dokumentů, u nichž byla po revizi potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro vedení úbytkového seznamu platí stejná pravidla jako u  zápisu do přírůstkového seznamu. Po zapsání dokumentu do úbytkového seznamu je nutné daný dokument dohledat v přírůstkovém seznamu, přeškrtnout v něm celý zápis dokumentu (řádek) a do poznámky napsat vyřazeno pod úbytkovým číslem …, doplnit datum a podpis. V případě, že se ztracený a již odepsaný dokument najde, zapisuje se znovu do přírůstkového seznamu jako nová jednotka. Pokud knihovna uskuteční hromadný odpis dokumentů, může pro toto vyřazování vytvo- řit samostatný seznam (obsahuje pouze přírůstkové číslo, jméno autora, název díla, místo Knihovní fond a rok vydání). V tomto případě nemusí být dokumenty uvedené na seznamu znovu do úbytkového seznamu jednotlivě přepisovány. Odepíší se na jednom řádku a odkáže se na přísluš- ný seznam, který se stane trvalou přílohou úbytkového seznamu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Sci-fi_a_fantasy&amp;diff=27964</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Sci-fi_a_fantasy&amp;diff=27964"/>
		<updated>2015-12-28T13:50:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Nakladatelství zaměřená na žánr Sci-fi a fantasy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Fantom Print''' (http://www.fantomprint.cz) ===&lt;br /&gt;
Fantom Print je nakladatelství zaměřené čiště na žánr sci-fi a fantasy. Krom klasických publikací nabízí např. i e-booky. Vydává od roku 1999 a publikuje knihy od mnoha českých a slovenských autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 31&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Laser-books''' (http://www.laser-books.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává edice orientující se na sci-fi, fantasy a horor. Nabízí např. samostatnou sérii Star Trek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Straky na vrbě '''(http://www.straky.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Straky na vrbě se orientuje zejména na fantasy a sci-fi literaturu a od počátku je spjato s osobností redaktora a překladatele Michaela Bronce. Vydává takové edice jako České fantastika, Zahraniční fantastika, Východní fantastika, atd. Krom toho vydává i audioknihy fantasy publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Triton '''(http://www.tridistri.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství nabízí knihy ze žánru sci-fi a fantasy a krom toho vydává i publikace z oblasti psychologie, medicíny, krásné literatury nebo pohádky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 108&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Wales '''(www.wales.cz) ===&lt;br /&gt;
Knihkupectví a nakladatelství Wales je nejstarší specializované knihkupectví se zaměřením na sci-fi a fantasy u nás. Krom klasických knih vydává i časopisy, komiksy, hry, mapy, kalendáře, alba, atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klub Julese Vernea''' (http://www.poutnik-knihy.cz/) ===&lt;br /&gt;
Klub Julese Vernea patří mezi nejstarší sci-fi kluby v bývalém Československu. Vznikl v roce 1969 a sdružoval zájemce nejenom o dílo Julese Vernea, ale také o sci-fi literaturu všeobecně. Každý rok vyhlašuje soutěž O nejlepší fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Altar '''(www.altar.cz) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na žánr sci-fy a hlavně fantasy. Vydává klasické knihy, ale především se specializuje na vydávání her na hrdiny, strategických her, deskových her atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 201 dle katalogu NKP 5: 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Brokilon '''(http://www.brokilon.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydavající literaturu čistě žánru sci-fi a fantasy. Nabízí klasické knihy i e-knihy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 12&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Polaris '''(http://www.polarissf.cz/) ===&lt;br /&gt;
Celým jménem Svoboda Bohuslav - Polaris je vydavatelství, které vzniklo v roce 1991 jako konsorcium pojmenované POLARIS. Nakladatelství dříve také vydávalo časopis  Fantasy &amp;amp; Science Fiction. V současné době vydává sci-fi a fantasy literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Mytago '''(http://www.mytago.cz/) ===&lt;br /&gt;
Mytago je malé žánrové nakladatelství zaměřující se na fantasy literaturu, gamebooky a hry na hrdiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 10&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Sci-fi_a_fantasy&amp;diff=27959</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Sci-fi_a_fantasy&amp;diff=27959"/>
		<updated>2015-12-28T13:46:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: Založena nová stránka s textem „Nakladatelství zaměřená na žánr Sci-fi a fantasy  Fantom Print (http://www.fantomprint.cz) Fantom Print je nakladatelství zaměřené čiště na ž…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Nakladatelství zaměřená na žánr Sci-fi a fantasy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fantom Print (http://www.fantomprint.cz)&lt;br /&gt;
Fantom Print je nakladatelství zaměřené čiště na žánr sci-fi a fantasy. Krom klasických publikací nabízí např. i e-booky. Vydává od roku 1999 a publikuje knihy od mnoha českých a slovenských autorů.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 31&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Laser-books (http://www.laser-books.cz/)&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává edice orientující se na sci-fi, fantasy a horor. Nabízí např. samostatnou sérii Star Trek.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Straky na vrbě (http://www.straky.cz/)&lt;br /&gt;
Nakladatelství Straky na vrbě se orientuje zejména na fantasy a sci-fi literaturu a od počátku je spjato s osobností redaktora a překladatele Michaela Bronce. Vydává takové edice jako České fantastika, Zahraniční fantastika, Východní fantastika, atd. Krom toho vydává i audioknihy fantasy publikací.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Triton (http://www.tridistri.cz/)&lt;br /&gt;
Nakladatelství nabízí knihy ze žánru sci-fi a fantasy a krom toho vydává i publikace z oblasti psychologie, medicíny, krásné literatury nebo pohádky.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 108&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wales (www.wales.cz)&lt;br /&gt;
Knihkupectví a nakladatelství Wales je nejstarší specializované knihkupectví se zaměřením na sci-fi a fantasy u nás. Krom klasických knih vydává i časopisy, komiksy, hry, mapy, kalendáře, alba, atd.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klub Julese Vernea (http://www.poutnik-knihy.cz/)&lt;br /&gt;
Klub Julese Vernea patří mezi nejstarší sci-fi kluby v bývalém Československu. Vznikl v roce 1969 a sdružoval zájemce nejenom o dílo Julese Vernea, ale také o sci-fi literaturu všeobecně. Každý rok vyhlašuje soutěž O nejlepší fantasy.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Altar (www.altar.cz) &lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na žánr sci-fy a hlavně fantasy. Vydává klasické knihy, ale především se specializuje na vydávání her na hrdiny, strategických her, deskových her atd.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 201 dle katalogu NKP 5: 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brokilon (http://www.brokilon.cz/)&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydavající literaturu čistě žánru sci-fi a fantasy. Nabízí klasické knihy i e-knihy.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 12&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Polaris (http://www.polarissf.cz/)&lt;br /&gt;
Celým jménem Svoboda Bohuslav - Polaris je vydavatelství, které vzniklo v roce 1991 jako konsorcium pojmenované POLARIS. Nakladatelství dříve také vydávalo časopis  Fantasy &amp;amp; Science Fiction. V současné době vydává sci-fi a fantasy literaturu.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mytago (http://www.mytago.cz/)&lt;br /&gt;
Mytago je malé žánrové nakladatelství zaměřující se na fantasy literaturu, gamebooky a hry na hrdiny.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 10&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_L%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=27956</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Lékařství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_L%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=27956"/>
		<updated>2015-12-28T13:44:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Nakladatelství zaměřená na obor lékařství: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Galén''' (http://www.galen.cz/) ===&lt;br /&gt;
Páteří publikační činnosti nakladatelství Galén jsou odborné zdravotnické publikace. Učební texty pro studenty lékařských fakult i zdravotnických škol, monografie, atlasy, slovníky, oborové publikace, sborníky z kongresů, ale i periodika a CD-ROM a DVD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 17&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Maxdorf''' (http://maxdorf.cz) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na literaturu o medicíně, zdraví a nejrůznějších oborech lékařství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 27&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Raabe''' (http://www.raabe.cz ) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Raabe vydává literaturu zaměřenou jak na lékařství, tak i odborné publikace a metodické příručky pro pedagogy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů''' (http://www.nconzo.cz) ===&lt;br /&gt;
Centrum provádí krom jiných služeb i nakladatelskou a vydavatelskou činnost, která se zaměřuje na knihy o zdraví, a knihy pro nelékařské obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Paido''' (www.paido.cz) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Paido se orientuje především na vydávání odborných monografií, vědeckých sborníků a vysokoškolských učebnic převážně z pedagogické oblasti a z oblasti medicíny a lékařství. Krom jiného vydává i lékařský časopis Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Solen '''(www.solen.cz) ===&lt;br /&gt;
Jedná se o největší nezávislé vydavatelství periodik v medicínské oblasti v ČR. Krom periodik, jsou zařazeny v mezinárodních medicínských databázích jako např. Scopus, Embase či Emcare, vydává Solen i nepereriodické publikace, taktéž z oblasti lékařství a medicíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Triton '''(http://www.tridistri.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Triton se vyznačuje svým pestrým zaměřením vydávaných publikací. Kromě literatury lékařské a z odvětví medicíny tu najdeme i sci-fi, pohádky, naučnou a krásnou literaturu nebo psychologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 108&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Axonite '''(www.Axonite.cz) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Axonite se věnuje vydávání zejména odborné lékařské literatury, a to ze všech lékařských oborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Geum''' (http://www.geum.org/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství GEUM se zaměřuje na vydávání zdravotnické (především lékařské) literatury. Ve vybraných lékařských oborech se snaží o zajištění komplexního informačního servisu zahrnujícího vydávání knih, časopisů, účelových tisků a internetových publikací pro lékaře, edukační a vzdělávací zdravotnické literatury pro laiky a přímý informační servis.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Facta Medica''' (http://www.fa-ma.cz/) ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Facta Medica, s.r.o., působí na vydavatelské a nakladatelské scéně České republiky od roku 2008. Specializuje se na vydávání především odborné lékařské a zdravotnické literatury. Zatím má koncipovány tři ediční řady: odbornou lékařskou, populárně-naučnou a medicínsko-beletristickou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_L%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=27953</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Lékařství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_L%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=27953"/>
		<updated>2015-12-28T13:41:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Nakladatelství zaměřená na obor lékařství:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Galén''' (http://www.galen.cz/)&lt;br /&gt;
===&lt;br /&gt;
Páteří publikační činnosti nakladatelství Galén jsou odborné zdravotnické publikace. Učební texty pro studenty lékařských fakult i zdravotnických škol, monografie, atlasy, slovníky, oborové publikace, sborníky z kongresů, ale i periodika a CD-ROM a DVD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 17&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Maxdorf''' (http://maxdorf.cz) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na literaturu o medicíně, zdraví a nejrůznějších oborech lékařství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 27&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Raabe''' (http://www.raabe.cz ) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Raabe vydává literaturu zaměřenou jak na lékařství, tak i odborné publikace a metodické příručky pro pedagogy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů''' (http://www.nconzo.cz) ===&lt;br /&gt;
Centrum provádí krom jiných služeb i nakladatelskou a vydavatelskou činnost, která se zaměřuje na knihy o zdraví, a knihy pro nelékařské obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Paido''' (www.paido.cz) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Paido se orientuje především na vydávání odborných monografií, vědeckých sborníků a vysokoškolských učebnic převážně z pedagogické oblasti a z oblasti medicíny a lékařství. Krom jiného vydává i lékařský časopis Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Solen (www.solen.cz)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o největší nezávislé vydavatelství periodik v medicínské oblasti v ČR. Krom periodik, jsou zařazeny v mezinárodních medicínských databázích jako např. Scopus, Embase či Emcare, vydává Solen i nepereriodické publikace, taktéž z oblasti lékařství a medicíny.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Triton (http://www.tridistri.cz/)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakladatelství Triton se vyznačuje svým pestrým zaměřením vydávaných publikací. Kromě literatury lékařské a z odvětví medicíny tu najdeme i sci-fi, pohádky, naučnou a krásnou literaturu nebo psychologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 108&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Axonite (www.Axonite.cz)&lt;br /&gt;
Nakladatelství Axonite se věnuje vydávání zejména odborné lékařské literatury, a to ze všech lékařských oborů.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Geum (http://www.geum.org/)&lt;br /&gt;
Nakladatelství GEUM se zaměřuje na vydávání zdravotnické (především lékařské) literatury. Ve vybraných lékařských oborech se snaží o zajištění komplexního informačního servisu zahrnujícího vydávání knih, časopisů, účelových tisků a internetových publikací pro lékaře, edukační a vzdělávací zdravotnické literatury pro laiky a přímý informační servis.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Facta Medica (http://www.fa-ma.cz/)&lt;br /&gt;
Vydavatelství Facta Medica, s.r.o., působí na vydavatelské a nakladatelské scéně České republiky od roku 2008. Specializuje se na vydávání především odborné lékařské a zdravotnické literatury. Zatím má koncipovány tři ediční řady: odbornou lékařskou, populárně-naučnou a medicínsko-beletristickou.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_L%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=27946</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Lékařství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_L%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=27946"/>
		<updated>2015-12-28T13:35:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: Založena nová stránka s textem „Nakladatelství zaměřená na obor lékařství:  '''Galén''' (http://www.galen.cz/) Páteří publikační činnosti nakladatelství Galén jsou odborn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Nakladatelství zaměřená na obor lékařství:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Galén''' (http://www.galen.cz/)&lt;br /&gt;
Páteří publikační činnosti nakladatelství Galén jsou odborné zdravotnické publikace. Učební texty pro studenty lékařských fakult i zdravotnických škol, monografie, atlasy, slovníky, oborové publikace, sborníky z kongresů, ale i periodika a CD-ROM a DVD&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 17&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Maxdorf''' (http://maxdorf.cz)&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na literaturu o medicíně, zdraví a nejrůznějších oborech lékařství.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 27&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Raabe''' (http://www.raabe.cz )&lt;br /&gt;
Nakladatelství Raabe vydává literaturu zaměřenou jak na lékařství, tak i odborné publikace a metodické příručky pro pedagogy&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (http://www.nconzo.cz)&lt;br /&gt;
Centrum provádí krom jiných služeb i nakladatelskou a vydavatelskou činnost, která se zaměřuje na knihy o zdraví, a knihy pro nelékařské obory.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Paido (www.paido.cz)&lt;br /&gt;
Nakladatelství Paido se orientuje především na vydávání odborných monografií, vědeckých sborníků a vysokoškolských učebnic převážně z pedagogické oblasti a z oblasti medicíny a lékařství. Krom jiného vydává i lékařský časopis Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Solen (www.solen.cz)&lt;br /&gt;
Jedná se o největší nezávislé vydavatelství periodik v medicínské oblasti v ČR. Krom periodik, jsou zařazeny v mezinárodních medicínských databázích jako např. Scopus, Embase či Emcare, vydává Solen i nepereriodické publikace, taktéž z oblasti lékařství a medicíny.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Triton (http://www.tridistri.cz/)&lt;br /&gt;
Nakladatelství Triton se vyznačuje svým pestrým zaměřením vydávaných publikací. Kromě literatury lékařské a z odvětví medicíny tu najdeme i sci-fi, pohádky, naučnou a krásnou literaturu nebo psychologii.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 108&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Axonite (www.Axonite.cz)&lt;br /&gt;
Nakladatelství Axonite se věnuje vydávání zejména odborné lékařské literatury, a to ze všech lékařských oborů.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Geum (http://www.geum.org/)&lt;br /&gt;
Nakladatelství GEUM se zaměřuje na vydávání zdravotnické (především lékařské) literatury. Ve vybraných lékařských oborech se snaží o zajištění komplexního informačního servisu zahrnujícího vydávání knih, časopisů, účelových tisků a internetových publikací pro lékaře, edukační a vzdělávací zdravotnické literatury pro laiky a přímý informační servis.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Facta Medica (http://www.fa-ma.cz/)&lt;br /&gt;
Vydavatelství Facta Medica, s.r.o., působí na vydavatelské a nakladatelské scéně České republiky od roku 2008. Specializuje se na vydávání především odborné lékařské a zdravotnické literatury. Zatím má koncipovány tři ediční řady: odbornou lékařskou, populárně-naučnou a medicínsko-beletristickou.&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Americe&amp;diff=19417</id>
		<title>Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Americe&amp;diff=19417"/>
		<updated>2015-05-04T15:50:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Americké knihovnictví má své počátky v pozdním 19. století, kdy byly založený první programy pro školení knihovníků. Už tehdy se objevila potřeba vytváření a uchovávání knihovních výročních zpráv. Byl to jeden z prvních kroků k uchovávání šedé literatury v Americe &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Americké instituce a jejich projekty zaměřené na šedou literaturu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== California State University at Fullerton, Pollack Library.  ====&lt;br /&gt;
===== Free Online databases =====&lt;br /&gt;
-výpis odborných a vědeckých zdrojů vlády USA. On-line databáze, které obsahují [https://wikisofia.cz/index.php/%C5%A0ed%C3%A1_literatura šedou literaturu] a jsou volně přístupné veřejnosti. Zahrnuje témata z oblasti zdravotnictví / medicíny, vědy, environmentální studie, vzdělávání a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== The New York Academy of Medicine ====&lt;br /&gt;
Tato knihovna shromažďuje šedou literaturu z oblasti zdravotnictví. Původně se sice zaměřovala na [https://wikisofia.cz/index.php/Dokument dokumenty] domácí provenience, ale nyní se rozhodla působit i globálně. Volba padla na rozvojové země, protože pro ty jsou informace, obzvlášť zdravotnické, velice důležité, ale infrastruktura potřebná pro jejich shromažďování a šíření tradičními metodami je nedostačující. Konkrétně byla navázána spolupráce s několika knihovnami v Africe. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Grey Literature Collection (GREYLIT) =====&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oblasti veřejného zdraví a zdravotní politiky požádali o pomoc [[New York Academy of Medicine]] k získání šedé literatury a k jejímu zařazení do katalogu knihovny. V důsledku toho získává knihovna celou řadu materiálů z různých organizací, které se zabývají publikováním v těchto oblastech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Resource Guide for Public Health Preparedness   =====&lt;br /&gt;
-cílem tohoto projektu vytvořeného New York Academy of Medicine je: &lt;br /&gt;
* posoudit [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřebu] profesionálů v oblasti zdravotnictví, a to ohledně přípravy na přírodní katastrofy a bio-teroristické hrozby&lt;br /&gt;
* zjednodušit přístup k příslušným dokumentům a pokynům, a to prostřednictvím vytvářením a šířením pravidelně aktualizovaných průvodců internetovými zdroji, které uživatele odkazují přímo na přesné a spolehlivé zdroje týkající se zdraví a zdravotnictví &lt;br /&gt;
* využít existující informace i jiné prostředky, včetně Národní sítě knihoven medicíny, k zajištění zvýšení a maximalizování přínosů projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Library of Congress  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== FEDLINK =====&lt;br /&gt;
The Federal Library and Information Network  (FEDLINK) je organizace federálních agentur, které spolupracují na dosažení optimálního využití zdrojů a zařízení federálních knihoven a informačních center prostřednictvím podpory společných služeb, koordinací a sdílením dostupných zdrojů. Poskytující také profesní vzdělávání federálním knihovnám a informačním pracovníkům. FEDLINK slouží jako fórum pro diskusi o politikách, programech, postupech a technologiích, které mají vliv na federální knihovny a o informačních službách, které poskytují svým agenturám, Kongresu, federálním soudům a americkému lidu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== FEDGREY (Grey Literature Working Group) =====&lt;br /&gt;
[[FEDLINK]] byl osloven k sestavení &amp;quot;skupiny&amp;quot;, která by se  postupně proměnila v informační  uzel USA pro [https://wikisofia.cz/index.php/GreyNet GreyNet] International (www.greynet.org).  5. prosince 2011 FEDLINK podepsal smlouvu (Memorandum of Understanding) s GreyNetem, načež se FEDLINK se stala přidruženým členem GreyNetu.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Inflow&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;lt;/ref&amp;gt;Cílem této skupiny je spolupracovat s federálními knihovnami (což jsou národní knihovny, knihovny ministerstev, knihovny vládních agentur a další knihovny), prosazovat jejich zájmy v oblasti šedé literatury a podněcovat další výzkum a zpřístupňování šedé literatury.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Americké databáze šedé literatury se zaměřením  na vědu, techniku a vzdělání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ERIC: Education Resources Information Center  ====&lt;br /&gt;
[[ERIC]] je online digitální knihovna zaměřená na vzdělávání. Je provozovaná americkým ministerstvem  školství - the United States Department of Education. Klíčová je její sbírka šedé literatury, obsahující materiály ve fulltextu ve formátu PDF. Databáze ERIC indexuje materiály vztahující se k výuce, produkované vzdělávacími institucemi, profesionálními sdruženími, výzkumnými středisky a politickými organizacemi. Najdeme tu i materiály, které vydává the U.S. Department of Education a další federální agentury nebo státní a místní orgány. Jednotliví přispěvatelé předkládají k indexaci výzkumné práce, disertace a diplomové práce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Science.gov ====&lt;br /&gt;
[[Jednotná informační brána]], která vyhledává ve 36 databázích a 1,850 vybraných webových stránkách. Nabízí nám tak více než 200 milionů stránek  autorizovaných vědeckých informací americké vlády, včetně výzkumu a dosavadních výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
FEDGrey - Grey Literature Working Group. Library of Congress [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.loc.gov/flicc/about/FLICC_WGs/FEDGrey.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evidence Based Health Care (EBHC): Resources for evidence based searching, evidence based practice skill development, and teaching EBHC. Health science library: University of Colorado [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://hslibraryguides.ucdenver.edu/grey-literature&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FEDLINK - United States Federal Collection. Library of Congress [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://archive.org/details/fedlink&amp;amp;tab=about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OMASTOVÁ, Pavlína. &amp;quot;Šedá literatura je jako Camembert&amp;quot; aneb Celosvětová konference poprvé u nás. Inflow: magazín nejen pro knihovníky. 2007-2013. Dostupné z: http://www.inflow.cz/zprava-z-dvanacte-mezinarodni-konference-o-sede-literature-gl12&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Education Resources Information Center. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Education_Resources_Information_Center&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey literature report [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.greylit.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Americe&amp;diff=19000</id>
		<title>Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Americe&amp;diff=19000"/>
		<updated>2015-04-21T15:29:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Americké knihovnictví má své počátky v pozdním 19. století, kdy byly založený první programy pro školení knihovníků. Už tehdy se objevila potřeba vytváření a uchovávání knihovních výročních zpráv. Byl to jeden z prvních kroků k uchovávání šedé literatury v Americe &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Americké instituce a jejich projekty zaměřené na šedou literaturu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== California State University at Fullerton, Pollack Library.  ====&lt;br /&gt;
===== Free Online databases =====&lt;br /&gt;
-výpis odborných a vědeckých zdrojů vlády USA. On-line databáze, které obsahují [https://wikisofia.cz/index.php/%C5%A0ed%C3%A1_literatura šedou literaturu] a jsou volně přístupné veřejnosti. Zahrnuje témata z oblasti zdravotnictví / medicíny, vědy, environmentální studie, vzdělávání a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== The New York Academy of Medicine ====&lt;br /&gt;
Tato knihovna shromažďuje šedou literaturu z oblasti zdravotnictví. Původně se sice zaměřovala na [https://wikisofia.cz/index.php/Dokument dokumenty] domácí provenience, ale nyní se rozhodla působit i globálně. Volba padla na rozvojové země, protože pro ty jsou informace, obzvlášť zdravotnické, velice důležité, ale infrastruktura potřebná pro jejich shromažďování a šíření tradičními metodami je nedostačující. Konkrétně byla navázána spolupráce s několika knihovnami v Africe a právě slastem a strastem této spolupráce byl příspěvek věnován. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Grey Literature Collection (GREYLIT) =====&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oblasti veřejného zdraví a zdravotní politiky požádali o pomoc [[New York Academy of Medicine]] k získání šedé literatury a k jejímu zařazení do katalogu knihovny. V důsledku toho získává knihovna celou řadu materiálů z různých organizací, které se zabývají publikováním v těchto oblastech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Resource Guide for Public Health Preparedness   =====&lt;br /&gt;
-cílem tohoto projektu vytvořeného New York Academy of Medicine je: &lt;br /&gt;
* posoudit [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřebu] profesionálů v oblasti zdravotnictví, a to ohledně přípravy na přírodní katastrofy a bio-teroristické hrozby&lt;br /&gt;
* zjednodušit přístup k příslušným dokumentům a pokynům, a to prostřednictvím vytvářením a šířením pravidelně aktualizovaných průvodců internetovými zdroji, které uživatele odkazují přímo na přesné a spolehlivé zdroje týkající se zdraví a zdravotnictví &lt;br /&gt;
* využít existující informace i jiné prostředky, včetně Národní sítě knihoven medicíny, k zajištění zvýšení a maximalizování přínosů projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Library of Congress  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== FEDLINK =====&lt;br /&gt;
The Federal Library and Information Network  (FEDLINK) je organizace federálních agentur, které spolupracují na dosažení optimálního využití zdrojů a zařízení federálních knihoven a informačních center prostřednictvím podpory společných služeb, koordinací a sdílením dostupných zdrojů. Poskytující také profesní vzdělávání federálním knihovnám a informačním pracovníkům. FEDLINK slouží jako fórum pro diskusi o politikách, programech, postupech a technologiích, které mají vliv na federální knihovny a o informačních službách, které poskytují svým agenturám, Kongresu, federálním soudům a americkému lidu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== FEDGREY (Grey Literature Working Group) =====&lt;br /&gt;
[[FEDLINK]] byl osloven k sestavení &amp;quot;skupiny&amp;quot;, která by se  postupně proměnila v informační  uzel USA pro [https://wikisofia.cz/index.php/GreyNet GreyNet] International (www.greynet.org).  5. prosince 2011 FEDLINK podepsal smlouvu (Memorandum of Understanding) s GreyNetem, načež se FEDLINK se stala přidruženým členem GreyNetu.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Inflow&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;lt;/ref&amp;gt;Cílem této skupiny je spolupracovat s federálními knihovnami (což jsou národní knihovny, knihovny ministerstev, knihovny vládních agentur a další knihovny – pozn. autorky), prosazovat jejich zájmy v oblasti šedé literatury a podněcovat další výzkum a zpřístupňování šedé literatury.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Americké databáze šedé literatury se zaměřením  na vědu, techniku a vzdělání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ERIC: Education Resources Information Center  ====&lt;br /&gt;
[[ERIC]] je online digitální knihovna zaměřená na vzdělávání. Je provozovaná americkým ministerstvem  školství - the United States Department of Education. Klíčová je její sbírka šedé literatury, obsahující materiály ve fulltextu ve formátu PDF.  Databáze ERIC indexuje materiály vztahující se k výuce, produkované vzdělávacími institucemi, profesionálními sdruženími, výzkumnými středisky a politickými organizacemi. Najdeme tu i materiály, které vydává the U.S. Department of Education a další federální agentury nebo státní a místní orgány. Jednotliví přispěvatelé předkládají k indexaci výzkumné práce, disertace a diplomové práce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Science.gov   ====&lt;br /&gt;
[[Jednotná informační braná]], která vyhledává ve 36 databázích a 1,850 vybraných webových stránkách. Nabízí nám tak více než 200 milionů stránek  autorizovaných vědeckých informací americké vlády, včetně výzkumu a dosavadních výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
FEDGrey - Grey Literature Working Group. Library of Congress [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.loc.gov/flicc/about/FLICC_WGs/FEDGrey.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evidence Based Health Care (EBHC): Resources for evidence based searching, evidence based practice skill development, and teaching EBHC. Health science library: University of Colorado [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://hslibraryguides.ucdenver.edu/grey-literature&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FEDLINK - United States Federal Collection. Library of Congress [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://archive.org/details/fedlink&amp;amp;tab=about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OMASTOVÁ, Pavlína. &amp;quot;Šedá literatura je jako Camembert&amp;quot; aneb Celosvětová konference poprvé u nás. Inflow: magazín nejen pro knihovníky. 2007-2013. Dostupné z: http://www.inflow.cz/zprava-z-dvanacte-mezinarodni-konference-o-sede-literature-gl12&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Education Resources Information Center. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Education_Resources_Information_Center&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey literature report [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.greylit.org/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Americe&amp;diff=18999</id>
		<title>Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Americe&amp;diff=18999"/>
		<updated>2015-04-21T15:16:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Americké knihovnictví má své počátky v pozdním 19. století, kdy byly založený první programy pro školení knihovníků. Už tehdy se objevila potřeba vytváření a uchovávání knihovních výročních zpráv. Byl to jeden z prvních kroků k uchovávání šedé literatury v Americe &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Americké instituce a jejich projekty zaměřené na šedou literaturu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== California State University at Fullerton, Pollack Library.  ====&lt;br /&gt;
===== Free Online databases =====&lt;br /&gt;
-výpis odborných a vědeckých zdrojů vlády USA. On-line databáze, které obsahují šedou literaturu a jsou volně přístupné veřejnosti. Zahrnuje témata z oblasti zdravotnictví / medicíny, vědy, environmentální studie, vzdělávání a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== The New York Academy of Medicine ====&lt;br /&gt;
Tato knihovna shromažďuje šedou literaturu z oblasti zdravotnictví. Původně se sice zaměřovala na dokumenty domácí provenience, ale nyní se rozhodla působit i globálně. Volba padla na rozvojové země, protože pro ty jsou informace, obzvlášť zdravotnické, velice důležité, ale infrastruktura potřebná pro jejich shromažďování a šíření tradičními metodami je nedostačující. Konkrétně byla navázána spolupráce s několika knihovnami v Africe a právě slastem a strastem této spolupráce byl příspěvek věnován. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Grey Literature Collection (GREYLIT) =====&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oblasti veřejného zdraví a zdravotní politiky požádali o pomoc New York Academy of Medicine k získání šedé literatury a k jejímu zařazení do katalogu knihovny. V důsledku toho získává knihovna celou řadu materiálů z různých organizací, které se zabývají publikováním v těchto oblastech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Resource Guide for Public Health Preparedness   =====&lt;br /&gt;
-cílem tohoto projektu vytvořeného New York Academy of Medicine je: &lt;br /&gt;
* posoudit informační potřebu profesionálů v oblasti zdravotnictví, a to ohledně přípravy na přírodní katastrofy a bio-teroristické hrozby&lt;br /&gt;
* zjednodušit přístup k příslušným dokumentům a pokynům, a to prostřednictvím vytvářením a šířením pravidelně aktualizovaných průvodců internetovými zdroji, které uživatele odkazují přímo na přesné a spolehlivé zdroje týkající se zdraví a zdravotnictví &lt;br /&gt;
* využít existující informace i jiné prostředky, včetně Národní sítě knihoven medicíny, k zajištění zvýšení a maximalizování přínosů projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Library of Congress  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== FEDLINK =====&lt;br /&gt;
The Federal Library and Information Network  (FEDLINK) je organizace federálních agentur, které spolupracují na dosažení optimálního využití zdrojů a zařízení federálních knihoven a informačních center prostřednictvím podpory společných služeb, koordinací a sdílením dostupných zdrojů. Poskytující také profesní vzdělávání federálním knihovnám a informačním pracovníkům. FEDLINK slouží jako fórum pro diskusi o politikách, programech, postupech a technologiích, které mají vliv na federální knihovny a o informačních službách, které poskytují svým agenturám, Kongresu, federálním soudům a americkému lidu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== FEDGREY (Grey Literature Working Group) =====&lt;br /&gt;
FEDLINK byl osloven k sestavení &amp;quot;skupiny&amp;quot;, která by se  postupně proměnila v informační  uzel USA pro GreyNet International (www.greynet.org).  5. prosince 2011 FEDLINK podepsal smlouvu (Memorandum of Understanding) s GreyNetem, načež se FEDLINK se stala přidruženým členem GreyNetu.  Cílem této skupiny je spolupracovat s federálními knihovnami (což jsou národní knihovny, knihovny ministerstev, knihovny vládních agentur a další knihovny – pozn. autorky), prosazovat jejich zájmy v oblasti šedé literatury a podněcovat další výzkum a zpřístupňování šedé literatury.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Americké databáze šedé literatury se zaměřením  na vědu, techniku a vzdělání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ERIC: Education Resources Information Center  ====&lt;br /&gt;
ERIC je online digitální knihovna zaměřená na vzdělávání. Je provozovaná americkým ministerstvem  školství - the United States Department of Education. Klíčová je její sbírka šedé literatury, obsahující materiály ve fulltextu ve formátu PDF.  Databáze ERIC indexuje materiály vztahující se k výuce, produkované vzdělávacími institucemi, profesionálními sdruženími, výzkumnými středisky a politickými organizacemi. Najdeme tu i materiály, které vydává the U.S. Department of Education a další federální agentury nebo státní a místní orgány. Jednotliví přispěvatelé předkládají k indexaci výzkumné práce, disertace a diplomové práce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Science.gov   ====&lt;br /&gt;
Jednotná informační braná, která vyhledává ve 36 databázích a 1,850 vybraných webových stránkách. Nabízí nám tak více než 200 milionů stránek  autorizovaných vědeckých informací americké vlády, včetně výzkumu a dosavadních výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
FEDGrey - Grey Literature Working Group. Library of Congress [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.loc.gov/flicc/about/FLICC_WGs/FEDGrey.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evidence Based Health Care (EBHC): Resources for evidence based searching, evidence based practice skill development, and teaching EBHC. Health science library: University of Colorado [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://hslibraryguides.ucdenver.edu/grey-literature&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FEDLINK - United States Federal Collection. Library of Congress [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://archive.org/details/fedlink&amp;amp;tab=about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OMASTOVÁ, Pavlína. &amp;quot;Šedá literatura je jako Camembert&amp;quot; aneb Celosvětová konference poprvé u nás. Inflow: magazín nejen pro knihovníky. 2007-2013. Dostupné z: http://www.inflow.cz/zprava-z-dvanacte-mezinarodni-konference-o-sede-literature-gl12&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Education Resources Information Center. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Education_Resources_Information_Center&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey literature report [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.greylit.org/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Americe&amp;diff=18998</id>
		<title>Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Americe&amp;diff=18998"/>
		<updated>2015-04-21T14:54:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: Založena nová stránka s textem „Americké knihovnictví má své počátky v pozdním 19. století, kdy byly založený první programy pro školení knihovníků. Už tehdy se objevila p…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Americké knihovnictví má své počátky v pozdním 19. století, kdy byly založený první programy pro školení knihovníků. Už tehdy se objevila potřeba vytváření a uchovávání knihovních výročních zpráv. Byl to jeden z prvních kroků k uchovávání šedé literatury v Americe &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Americké instituce a jejich projekty zaměřené na šedou literaturu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== California State University at Fullerton, Pollack Library.  ====&lt;br /&gt;
Free Online databases -výpis odborných a vědeckých zdrojů vlády USA. On-line databáze, které obsahují šedou literaturu a jsou volně přístupné veřejnosti. Zahrnuje témata z oblasti zdravotnictví / medicíny, vědy, environmentální studie, vzdělávání a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== The New York Academy of Medicine ====&lt;br /&gt;
Tato knihovna shromažďuje šedou literaturu z oblasti zdravotnictví. Původně se sice zaměřovala na dokumenty domácí provenience, ale nyní se rozhodla působit i globálně. Volba padla na rozvojové země, protože pro ty jsou informace, obzvlášť zdravotnické, velice důležité, ale infrastruktura potřebná pro jejich shromažďování a šíření tradičními metodami je nedostačující. Konkrétně byla navázána spolupráce s několika knihovnami v Africe a právě slastem a strastem této spolupráce byl příspěvek věnován. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Grey Literature Collection (GREYLIT) =====&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oblasti veřejného zdraví a zdravotní politiky požádali o pomoc New York Academy of Medicine k získání šedé literatury a k jejímu zařazení do katalogu knihovny. V důsledku toho získává knihovna celou řadu materiálů z různých organizací, které se zabývají publikováním v těchto oblastech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Resource Guide for Public Health Preparedness   =====&lt;br /&gt;
-cílem tohoto projektu vytvořeného New York Academy of Medicine je: &lt;br /&gt;
* posoudit informační potřebu profesionálů v oblasti zdravotnictví, a to ohledně přípravy na přírodní katastrofy a bio-teroristické hrozby&lt;br /&gt;
* zjednodušit přístup k příslušným dokumentům a pokynům, a to prostřednictvím vytvářením a šířením pravidelně aktualizovaných průvodců internetovými zdroji, které uživatele odkazují přímo na přesné a spolehlivé zdroje týkající se zdraví a zdravotnictví &lt;br /&gt;
* využít existující informace i jiné prostředky, včetně Národní sítě knihoven medicíny, k zajištění zvýšení a maximalizování přínosů projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Library of Congress  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== FEDLINK =====&lt;br /&gt;
The Federal Library and Information Network  (FEDLINK) je organizace federálních agentur, které spolupracují na dosažení optimálního využití zdrojů a zařízení federálních knihoven a informačních center prostřednictvím podpory společných služeb, koordinací a sdílením dostupných zdrojů. Poskytující také profesní vzdělávání federálním knihovnám a informačním pracovníkům. FEDLINK slouží jako fórum pro diskusi o politikách, programech, postupech a technologiích, které mají vliv na federální knihovny a o informačních službách, které poskytují svým agenturám, Kongresu, federálním soudům a americkému lidu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== FEDGREY (Grey Literature Working Group) =====&lt;br /&gt;
FEDLINK byl osloven k sestavení &amp;quot;skupiny&amp;quot;, která by se  postupně proměnila v informační  uzel USA pro GreyNet International (www.greynet.org).  5. prosince 2011 FEDLINK podepsal smlouvu (Memorandum of Understanding) s GreyNetem, načež se FEDLINK se stala přidruženým členem GreyNetu.  Cílem této skupiny je spolupracovat s federálními knihovnami (což jsou národní knihovny, knihovny ministerstev, knihovny vládních agentur a další knihovny – pozn. autorky), prosazovat jejich zájmy v oblasti šedé literatury a podněcovat další výzkum a zpřístupňování šedé literatury.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Americké databáze šedé literatury se zaměřením  na vědu, techniku a vzdělání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ERIC: Education Resources Information Center  ====&lt;br /&gt;
ERIC je online digitální knihovna zaměřená na vzdělávání. Je provozovaná americkým ministerstvem  školství - the United States Department of Education. Klíčová je její sbírka šedé literatury, obsahující materiály ve fulltextu ve formátu PDF.  Databáze ERIC indexuje materiály vztahující se k výuce, produkované vzdělávacími institucemi, profesionálními sdruženími, výzkumnými středisky a politickými organizacemi. Najdeme tu i materiály, které vydává the U.S. Department of Education a další federální agentury nebo státní a místní orgány. Jednotliví přispěvatelé předkládají k indexaci výzkumné práce, disertace a diplomové práce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Science.gov   ====&lt;br /&gt;
Jednotná informační braná, která vyhledává ve 36 databázích a 1,850 vybraných webových stránkách. Nabízí nám tak více než 200 milionů stránek  autorizovaných vědeckých informací americké vlády, včetně výzkumu a dosavadních výsledků.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18803</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18803"/>
		<updated>2015-04-17T10:01:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se [https://wikisofia.cz/index.php/%C5%A0ed%C3%A1_literatura šedou literaturou]. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease. Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání [https://wikisofia.cz/index.php/International_Conference_on_Grey_Literature  Mezinárodní konference pro šedou literaturu] (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Členové GreyNetu ===&lt;br /&gt;
* Data Archiving and Networked Services (Nizozemsko)&lt;br /&gt;
* Slovak Centre of Scientific and Technical Information (Slovenská republika)&lt;br /&gt;
* Institute of Information Science and Technologies (Itálie)&lt;br /&gt;
* Nuclear Information Section of the International Atomic Energy Agency (Rakousko)&lt;br /&gt;
* FEDLINK Knihovny Kongresu (USA)&lt;br /&gt;
* New York Academy of Medicine (USA)&lt;br /&gt;
* EBSCO Publishing (USA)&lt;br /&gt;
* Institute for Scientific and Technical Information (Francie)&lt;br /&gt;
* Národní technická knihovna (Česká republika)&lt;br /&gt;
* Korea Institute of Science and Technology Information (Jižní Korea)&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována [https://wikisofia.cz/index.php/Datab%C3%A1ze_EBSCOhost EBSCO] Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/The_Grey_Journal Grey Journal] je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobný takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
PFEIFEROVÁ, Martina. Grey literature ve světě. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/GL_ve_svete_text.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní spolupráce. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Mezinarodni_spoluprace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sixteenth International Conference on Grey Literature. Institucionální digitální repozitář: studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/875/files/idr-875_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Grey_Literature_Network_Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: www.greynet.org&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18802</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18802"/>
		<updated>2015-04-17T09:50:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se [https://wikisofia.cz/index.php/%C5%A0ed%C3%A1_literatura šedou literaturou]. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 založena Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease. Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání [https://wikisofia.cz/index.php/International_Conference_on_Grey_Literature  Mezinárodní konference pro šedou literaturu] (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Členové GreyNetu ===&lt;br /&gt;
* Data Archiving and Networked Services (Nizozemsko)&lt;br /&gt;
* Slovak Centre of Scientific and Technical Information (Slovenská republika)&lt;br /&gt;
* Institute of Information Science and Technologies (Itálie)&lt;br /&gt;
* Nuclear Information Section of the International Atomic Energy Agency (Rakousko)&lt;br /&gt;
* FEDLINK Knihovny Kongresu (USA)&lt;br /&gt;
* New York Academy of Medicine (USA)&lt;br /&gt;
* EBSCO Publishing (USA)&lt;br /&gt;
* Institute for Scientific and Technical Information (Francie)&lt;br /&gt;
* Národní technická knihovna (Česká republika)&lt;br /&gt;
* Korea Institute of Science and Technology Information (Jižní Korea)&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována [https://wikisofia.cz/index.php/Datab%C3%A1ze_EBSCOhost EBSCO] Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/The_Grey_Journal Grey Journal] je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobný takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
PFEIFEROVÁ, Martina. Grey literature ve světě. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/GL_ve_svete_text.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní spolupráce. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Mezinarodni_spoluprace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sixteenth International Conference on Grey Literature. Institucionální digitální repozitář: studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/875/files/idr-875_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Grey_Literature_Network_Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: www.greynet.org&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18799</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18799"/>
		<updated>2015-04-16T13:08:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se [https://wikisofia.cz/index.php/%C5%A0ed%C3%A1_literatura šedou literaturou]. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 založena Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease. Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání [https://wikisofia.cz/index.php/International_Conference_on_Grey_Literature  Mezinárodní konference pro šedou literaturu] (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Členové GreyNetu ===&lt;br /&gt;
Data Archiving and Networked Services (Nizozemsko)&lt;br /&gt;
Slovak Centre of Scientific and Technical Information (Slovenská republika)&lt;br /&gt;
Institute of Information Science and Technologies (Itálie)&lt;br /&gt;
Nuclear Information Section of the International Atomic Energy Agency (Rakousko)&lt;br /&gt;
FEDLINK Knihovny Kongresu (USA)&lt;br /&gt;
New York Academy of Medicine (USA)&lt;br /&gt;
EBSCO Publishing (USA)&lt;br /&gt;
Institute for Scientific and Technical Information (Francie)&lt;br /&gt;
Národní technická knihovna (Česká republika)&lt;br /&gt;
Korea Institute of Science and Technology Information (Jižní Korea)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována [https://wikisofia.cz/index.php/Datab%C3%A1ze_EBSCOhost EBSCO] Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/The_Grey_Journal Grey Journal] je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobný takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
PFEIFEROVÁ, Martina. Grey literature ve světě. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/GL_ve_svete_text.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní spolupráce. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Mezinarodni_spoluprace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sixteenth International Conference on Grey Literature. Institucionální digitální repozitář: studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/875/files/idr-875_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Grey_Literature_Network_Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: www.greynet.org&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18798</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18798"/>
		<updated>2015-04-16T13:08:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se[https://wikisofia.cz/index.php/%C5%A0ed%C3%A1_literatura šedou literaturou]. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 založena Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease. Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání [https://wikisofia.cz/index.php/International_Conference_on_Grey_Literature  Mezinárodní konference pro šedou literaturu] (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Členové GreyNetu ===&lt;br /&gt;
Data Archiving and Networked Services (Nizozemsko)&lt;br /&gt;
Slovak Centre of Scientific and Technical Information (Slovenská republika)&lt;br /&gt;
Institute of Information Science and Technologies (Itálie)&lt;br /&gt;
Nuclear Information Section of the International Atomic Energy Agency (Rakousko)&lt;br /&gt;
FEDLINK Knihovny Kongresu (USA)&lt;br /&gt;
New York Academy of Medicine (USA)&lt;br /&gt;
EBSCO Publishing (USA)&lt;br /&gt;
Institute for Scientific and Technical Information (Francie)&lt;br /&gt;
Národní technická knihovna (Česká republika)&lt;br /&gt;
Korea Institute of Science and Technology Information (Jižní Korea)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována [https://wikisofia.cz/index.php/Datab%C3%A1ze_EBSCOhost EBSCO] Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/The_Grey_Journal Grey Journal] je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobný takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
PFEIFEROVÁ, Martina. Grey literature ve světě. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/GL_ve_svete_text.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní spolupráce. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Mezinarodni_spoluprace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sixteenth International Conference on Grey Literature. Institucionální digitální repozitář: studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/875/files/idr-875_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Grey_Literature_Network_Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: www.greynet.org&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18797</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18797"/>
		<updated>2015-04-16T12:55:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se šedou literaturou. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 založena Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání Mezinárodní konference pro šedou literaturu (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Členové GreyNetu ===&lt;br /&gt;
Data Archiving and Networked Services (Nizozemsko)&lt;br /&gt;
Slovak Centre of Scientific and Technical Information (Slovenská republika)&lt;br /&gt;
Institute of Information Science and Technologies (Itálie)&lt;br /&gt;
Nuclear Information Section of the International Atomic Energy Agency (Rakousko)&lt;br /&gt;
FEDLINK Knihovny Kongresu (USA)&lt;br /&gt;
New York Academy of Medicine (USA)&lt;br /&gt;
EBSCO Publishing (USA)&lt;br /&gt;
Institute for Scientific and Technical Information (Francie)&lt;br /&gt;
Národní technická knihovna (Česká republika)&lt;br /&gt;
Korea Institute of Science and Technology Information (Jižní Korea)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována EBSCO Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
Grey Journal je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobným takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
PFEIFEROVÁ, Martina. Grey literature ve světě. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/GL_ve_svete_text.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní spolupráce. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Mezinarodni_spoluprace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sixteenth International Conference on Grey Literature. Institucionální digitální repozitář: studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/875/files/idr-875_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Grey_Literature_Network_Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: www.greynet.org&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18796</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18796"/>
		<updated>2015-04-16T12:52:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se šedou literaturou. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 založena Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání Mezinárodní konference pro šedou literaturu (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována EBSCO Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydávání tohoto seriálu je možné díky podpoře a spolupráci členů GreyNetu: Data Archiving and Networked Services (Nizozemsko), Slovak Centre of Scientific and Technical Information (Slovenská republika), Institute of Information Science and Technologies (Itálie), Nuclear Information Section of the International Atomic Energy Agency (Rakousko), FEDLINK Knihovny Kongresu (USA),EBSCO Publishing (USA),  Institute for Scientific and Technical Information (Francie), New York Academy of Medicine (USA), Národní technická knihovna (Česká republika) a Korea Institute of Science and Technology Information (Jižní Korea). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
Grey Journal je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobným takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
PFEIFEROVÁ, Martina. Grey literature ve světě. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/GL_ve_svete_text.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní spolupráce. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Mezinarodni_spoluprace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sixteenth International Conference on Grey Literature. Institucionální digitální repozitář: studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/875/files/idr-875_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Grey_Literature_Network_Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: www.greynet.org&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18795</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18795"/>
		<updated>2015-04-16T12:47:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se šedou literaturou. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 založena Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání Mezinárodní konference pro šedou literaturu (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována EBSCO Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydávání tohoto seriálu je možné díky podpoře a spolupráci členů GreyNetu: DANS-KNAW (Nizozemsko), CVTISR (Slovenská republika), Isti-CNR (Itálie), informační sekce Nuclear, NIS-IAEA (Rakousko), FEDLINK Knihovny Kongresu (USA), INIST-CNRS (Francie), New York Academy of Medicine (USA), Národní technická knihovna (Česká republika), EBSCO Publishing (USA), a Korea Institute of Science and Technology Information (KISTI). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
Grey Journal je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobným takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
PFEIFEROVÁ, Martina. Grey literature ve světě. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/GL_ve_svete_text.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní spolupráce. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Mezinarodni_spoluprace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sixteenth International Conference on Grey Literature. Institucionální digitální repozitář: studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/875/files/idr-875_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Grey_Literature_Network_Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: www.greynet.org&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18794</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18794"/>
		<updated>2015-04-16T12:45:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se šedou literaturou. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 založena Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání Mezinárodní konference pro šedou literaturu (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována EBSCO Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydávání tohoto seriálu je možné díky podpoře a spolupráci členů GreyNetu: DANS-KNAW (Nizozemsko), CVTISR (Slovenská republika), Isti-CNR (Itálie), informační sekce Nuclear, NIS-IAEA (Rakousko), FEDLINK Knihovny Kongresu (USA), INIST-CNRS (Francie), New York Academy of Medicine (USA), Národní technická knihovna (Česká republika), EBSCO Publishing (USA), a Korea Institute of Science and Technology Information (KISTI). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
Grey Journal je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobným takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
PFEIFEROVÁ, Martina. Grey literature ve světě. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/GL_ve_svete_text.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní spolupráce. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Mezinarodni_spoluprace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sixteenth International Conference on Grey Literature. Institucionální digitální repozitář: studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/875/files/idr-875_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Grey_Literature_Network_Service&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18793</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18793"/>
		<updated>2015-04-16T12:31:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se šedou literaturou. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 založena Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání Mezinárodní konference pro šedou literaturu (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována EBSCO Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydávání tohoto seriálu je možné díky podpoře a spolupráci členů GreyNetu: DANS-KNAW (Nizozemsko), CVTISR (Slovenská republika), Isti-CNR (Itálie), informační sekce Nuclear, NIS-IAEA (Rakousko), FEDLINK Knihovny Kongresu (USA), INIST-CNRS (Francie), New York Academy of Medicine (USA), Národní technická knihovna (Česká republika), EBSCO Publishing (USA), a Korea Institute of Science and Technology Information (KISTI). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
Grey Journal je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobným takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18792</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=18792"/>
		<updated>2015-04-16T12:22:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: Založena nová stránka s textem „== GreyNet == Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť orga…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== GreyNet ==&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service , krátce GreyNet, je nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se šedou literaturou. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 založena Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání Mezinárodní konference pro šedou literaturu (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== GreyNet Newsletter (ISSN - 1877-6035) ====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována EBSCO Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydávání tohoto seriálu je možné díky podpoře a spolupráci členů GreyNetu: DANS-KNAW (Nizozemsko), CVTISR (Slovenská republika), Isti-CNR (Itálie), informační sekce Nuclear, NIS-IAEA (Rakousko), FEDLINK Knihovny Kongresu (USA), INIST-CNRS (Francie), New York Academy of Medicine (USA), Národní technická knihovna (Česká republika), EBSCO Publishing (USA), a Korea Institute of Science and Technology Information (KISTI). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Grey Journal (ISSN 1574-1796) ====&lt;br /&gt;
Grey Journal je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobným takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316) ====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0) '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum a vzdělání ===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou  &lt;br /&gt;
dd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18357</id>
		<title>Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18357"/>
		<updated>2015-03-23T17:07:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: /* Skupina B */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu &amp;quot;Studijní web k šedé literatuře&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina A ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozcestník + Definice +Typologie  || Charvátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[NUŠL]]  || Jirásková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Theses.cz]] || Pappová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[GreyNet]] || Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenGrey]] || Opatrná&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Grey Guide]] || Kratochvílová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[International Conference on Grey Literature]] || Tauchenová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[The Grey Journal]]  ||  Baslová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Enhanced Publications]]  || Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Research Data]]  || Čejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenAire]] || Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[DANS]] || Novák&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina B ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]]	|| Jirásková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]]	|| Alena Kratochvílová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]	||Tauchenová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]]	||Juranová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]]	|| Kateřina Čejková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]]	|| Novák&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]]	|| Kyslíková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]]	|| Charvátová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]]	||Baslová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]] || &lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]]	||Pappová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]]	|| Opatrná&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18343</id>
		<title>Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18343"/>
		<updated>2015-03-23T16:55:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: /* Skupina A */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu &amp;quot;Studijní web k šedé literatuře&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina A ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozcestník + Definice +Typologie  || Charvátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[NUŠL]]  || Jirásková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Theses.cz]] || Pappová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[GreyNet]] || Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenGrey]] || Opatrná&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Grey Guide]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[International Conference on Grey Literature]] || Tauchenová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[The Grey Journal]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Enhanced Publications]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Research Data]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenAire]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[DANS]] || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina B ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]]	|| Jirásková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]]	||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]]	|| Charvátová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]]	||Pappová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18336</id>
		<title>Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18336"/>
		<updated>2015-03-23T16:54:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: /* Skupina B */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu &amp;quot;Studijní web k šedé literatuře&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina A ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozcestník + Definice +Typologie  || Charvátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[NUŠL]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Theses.cz]] || Pappová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[GreyNet]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenGrey]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Grey Guide]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[International Conference on Grey Literature]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[The Grey Journal]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Enhanced Publications]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Research Data]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenAire]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[DANS]] || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina B ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]]	||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=15187</id>
		<title>Kodexy informační etiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=15187"/>
		<updated>2015-01-22T16:49:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kodex informační etiky''' je dokument, který upravuje obecná i konkrétní pravidla práce s informacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Etický kodex, wikipedie&amp;quot;&amp;gt;Etický kodex, wikipedie &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K regulaci mravního jednání a chování jednotlivých povolání byly vytvořeny soubory mravních zásad, hodnot a norem, nazývané profesní kodexy nebo etické kodexy povolání nebo profesní etika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-Hájková 2002, s. 16&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-Hájková 2002, s. 16 &amp;lt;/ref&amp;gt; Téměř každá profese má svůj specifický kodex&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etické kodexy mají několik forem:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, s. 21&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, s. 21 &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
# [[Právní normy]] - tiskový zákon, zákon o svobodě informací, autorský zákon, zákon o ochraně osobních údajů &lt;br /&gt;
# [[Mezinárodní smlouvy]] - právo na svobodu slova a tisku, právo na ochranu soukromí &lt;br /&gt;
# Profesní kodexy - kodex pro žurnalisty, knihovníky, [https://wikisofia.cz/index.php/Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty informační pracovníky ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady kodexů ===&lt;br /&gt;
==== Kodex Netiquette ====&lt;br /&gt;
[[Kodex Netiquette]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Silicon Hill &amp;quot;&amp;gt;Silicon Hill &amp;lt;/ref&amp;gt;   neboli zásada síťové etiky se týká způsobu chování na [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www internetu]. Jsou v ní probírána témata jako e-mail, diskusní fóra, [[blog]], [[chat]] a [[sociální sítě]]. &lt;br /&gt;
* Nepoužívat počítač k tomu, aby škodil ostatním lidem &lt;br /&gt;
* Nebránit ostatním lidem pracovat na počítači &lt;br /&gt;
* Neprohlížet cizí soubory &lt;br /&gt;
* Nekrást pomocí počítače &lt;br /&gt;
* Nešířit pomocí počítače fámy &lt;br /&gt;
* Nepoužívat ani nekopírovat nezaplacený program &lt;br /&gt;
* Nepoužívat bez svolení prostředky na cizím počítači  &lt;br /&gt;
* Neupírat ostatním lidem užívat svůj intelekt &lt;br /&gt;
* Myslet na společenské souvislosti programu, na kterém se podílíme &lt;br /&gt;
* Používat počítač s respektem a uvážením &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kodex knihovníka ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní prioritou knihovníka je uspokojit uživatelovy [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeby]. Jeden z nejznámějších je '''kodex ALA''', který sepsala Americká knihovnická asociace. U nás vznikl '''Kodex etiky českých knihovníků'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kodex etiky českých knihovníků. SKIP &amp;quot;&amp;gt;Kodex etiky českých knihovníků. SKIP &amp;lt;/ref&amp;gt;  , vytvořený SKIPem. Zde jsou jeho základní body:   &lt;br /&gt;
* knihovník hájí základní právo jedince na informaci. Poskytuje neomezený, rovný a svobodný přístup k informacím a informačním zdrojům, které jsou obsaženy ve fondech knihoven. Činí tak bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [https://wikisofia.cz/index.php/Cenzura cenzury], s výjimkami uvedenými v zákonných předpisech.  &lt;br /&gt;
* usiluje o všestrannou dostupnost informací uložených v dokumentech bez ohledu na místo jejich uložení; poskytuje své služby uživatelům bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a sociální status; &lt;br /&gt;
* respektuje práva autorů a nakládá s jejich intelektuálním vlastnictvím v souladu se zákonnými předpisy; &lt;br /&gt;
* respektuje práva uživatelů na soukromí a anonymitu, vztahy s nimi zakládá na respektu k jejich osobnostem a informačním potřebám. chrání jejich osobní údaje a uživatelské aktivity; &lt;br /&gt;
* svým profesionálním jednáním a loajálním chováním přispívá k dobré pověsti knihovny na veřejnosti. Formuje pozitivní obraz knihovny i profese ve společnosti; &lt;br /&gt;
* sleduje aktuální problematiku své profese a usiluje o celoživotní vzdělávání a profesní zdokonalování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kodex novináře ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého novinářského kodexu je velký důraz kladen na pravidlo objektivity a zásadu nestrannosti, dále na svobodu tisku a jiných médií. Nutné je rozlišovat fakta od domněnek a respektovat soukromí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní organizací, která se zabývá novinářskou etikou u nás, je '''Syndikát novinářů České republiky'''. Syndikát na základě mezinárodních dokumentů a smluv vypracoval '''Etický kodex novináře'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Syndikát novinářů ČR&amp;quot;&amp;gt;Syndikát novinářů ČR &amp;lt;/ref&amp;gt;, s těmito hlavními body: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace. &lt;br /&gt;
* zveřejňovat jen informace, jejichž původ je znám, nebo v opačném případě je doprovodit nezbytnými výhradami, &lt;br /&gt;
* respektovat pravdu bez ohledu na důsledky, které to pro něj může mít &lt;br /&gt;
* neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti &lt;br /&gt;
* odmítat jakýkoli nátlak na zveřejnění nepravdivé, nebo jen částečně pravdivé informace &lt;br /&gt;
* odmítat jakékoli zásahy státních orgánů, jež by mohly ovlivnit pravdivost sdělení &lt;br /&gt;
* nepoužívat nepoctivé prostředky k získání informace, fotografie nebo dokumentu&lt;br /&gt;
2. Požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice. &lt;br /&gt;
* nést osobní odpovědnost za všechny své uveřejněné materiály &lt;br /&gt;
* nepřijímat žádné hodnotné dary nebo výhody, které by měly souvislost s jeho novinářskou činností &lt;br /&gt;
* nezneužívat povolání novináře k činnosti reklamního pracovníka &lt;br /&gt;
* nepodepisovat svým jménem obchodní ani finanční reklamy &lt;br /&gt;
* nezneužívat výsad, plynoucích z povolání novináře, k prezentování svých osobních postojů &lt;br /&gt;
3. Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií.  &lt;br /&gt;
* nic neomlouvá nepřesnost nebo neprověření informace, každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena &lt;br /&gt;
* jestliže si zdroj informací přeje zůstat utajen, novinář je povinen zachovávat profesionální tajemství &lt;br /&gt;
* respektovat soukromí osob, zejména dětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí &lt;br /&gt;
* dodržovat přísně zásadu presumpce neviny a neidentifikovat příbuzné obětí nebo delikventů bez jejich jasného svolení&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kodex etiky českých knihovníků. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2010 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/co-je-skip/kodex-etiky/kodex-etiky-ceskych-knihovniku?searchterm=kodex+k&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etický kodex. Syndikát novinářů ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HEMEROVÁ - HÁJKOVÁ, Kateřina. Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Netiquette. Silicon Hill [online]. 2009 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://wiki.siliconhill.cz/Netiquette&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etický kodex. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Etick%C3%BD_kodex&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cenzura Cenzura]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty Etika informačního specialisty]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika Informační etika]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky Základní témata informační etiky]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
informační etika, etické kodexy, novinářská etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14392</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14392"/>
		<updated>2015-01-18T17:46:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyberstalking''' (nebo též kyberstalking) je druh [[Stalking|stalkingu]], kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www Internet] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k [[domácí násilí|domácímu násilí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [https://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%ADchování chování], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací [http://www.haltabuse.org/ Working to Halt Online Abuse] pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''§354 Nebezpečné pronásledování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WHOA ( WWW.HALTABUSE.ORG ) 2013 Cyberstalking Statistics. In: Working to Halt Online Abuse [online]. 1997 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.haltabuse.org/resources/stats/2013Statistics.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14142</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14142"/>
		<updated>2015-01-13T13:25:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www Internet] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking (nebo též kyberstalking) je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k [[domácí násilí|domácímu násilí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [https://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%ADchování chování], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací [http://www.haltabuse.org/ Working to Halt Online Abuse] pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''§354 Nebezpečné pronásledování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WHOA ( WWW.HALTABUSE.ORG ) 2013 Cyberstalking Statistics. In: Working to Halt Online Abuse [online]. 1997 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.haltabuse.org/resources/stats/2013Statistics.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14141</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14141"/>
		<updated>2015-01-13T13:22:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www Internet] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking (nebo též kyberstalking) je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k [[domácí násilí|domácímu násilí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [https://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%ADchování chování], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''§354 Nebezpečné pronásledování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WHOA ( WWW.HALTABUSE.ORG ) 2013 Cyberstalking Statistics. In: Working to Halt Online Abuse [online]. 1997 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.haltabuse.org/resources/stats/2013Statistics.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14135</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14135"/>
		<updated>2015-01-13T09:32:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www Internet] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking (nebo též kyberstalking) je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k [[domácí násilí|domácímu násilí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [https://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%ADchování chování], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''§354 Nebezpečné pronásledování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14134</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14134"/>
		<updated>2015-01-13T09:29:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www Internet] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking (nebo též kyberstalking) je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k domácímu násilí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [https://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%ADchování chování], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''§354 Nebezpečné pronásledování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14117</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14117"/>
		<updated>2015-01-12T17:09:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www Internet] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking  je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k domácímu násilí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [https://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%ADchování chování], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''§354 Nebezpečné pronásledování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Reference====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Použité zdroje====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Související články====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Klíčová slova====&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14116</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14116"/>
		<updated>2015-01-12T17:07:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www Internet] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking  je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k domácímu násilí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [https://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%ADchování chování], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
§ 354 Nebezpečné pronásledování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Reference====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Použité zdroje====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Související články====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Klíčová slova====&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14115</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14115"/>
		<updated>2015-01-12T17:05:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www Internet] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking  je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k domácímu násilí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex chování, při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
§ 354 Nebezpečné pronásledování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Reference====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Použité zdroje====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Související články====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Klíčová slova====&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14114</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14114"/>
		<updated>2015-01-12T17:04:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www]. Internet se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking  je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k domácímu násilí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex chování, při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
§ 354 Nebezpečné pronásledování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Reference====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Použité zdroje====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Související články====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Klíčová slova====&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14111</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14111"/>
		<updated>2015-01-12T17:00:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www]. Internet se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;Martinková 2010, str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking  je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá [[informační a komunikační technologie]] k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
[[Stalking]] je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;Kopecký 2010, str. 3&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k domácímu násilí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex chování, při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá [https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informace] a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, [[krádež identity]], zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu [https://wikisofia.cz/index.php/Agrese_a_n%C3%A1sil%C3%ADagrese agrese].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;Veličková 2009, str. 36&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
§ 354 Nebezpečné pronásledování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;Kurzycz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Reference====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Použité zdroje====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Související články====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
[]&lt;br /&gt;
[]&lt;br /&gt;
====Klíčová slova====&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu&amp;diff=14106</id>
		<title>Ohrožení dětí na internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu&amp;diff=14106"/>
		<updated>2015-01-12T16:17:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje skrz internetu, a to pomocí [[sociální sítě|sociálních sítí]], e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grooming ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/grooming Grooming] nebo také kybergrooming, je způsob, kterým uživatelé internetu kontaktují děti ve snaze vyvolat falešnou důvěru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Danešová, str. 16&amp;quot;&amp;gt;Danešová, str. 16&amp;lt;/ref&amp;gt;  Povětšinou se pachatel vydává za vrstevníka, zjišťuje si osobní údaje a díky trpělivé [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikaci] si vytváří přátelský vztah s obětí. Pachatel následně dítě pozve na schůzku s cílem je pohlavně zneužít. Grooming se často váže k veřejným chatům, seznamkám, nebo jiným sociálním aplikacím a sítím jako Facebook a ICQ. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sexting ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting] je složenina dvou anglických slov: „sex“ a „texting“. Jedná se o posílání fotografií a textů či videí s erotickým obsahem prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Mezi rizika patří i to, že bývalý partner, který těmito fotografiemi disponuje, je může libovolně zveřejnit na [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www internetu].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dětská pornografie ===&lt;br /&gt;
Vizuální zobrazení (fotografie, obraz, film, video) sexuálního charakteru, a to dětí a dospívajících mladších 18 let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Danešová, str. 14&amp;quot;&amp;gt;Danešová, str. 14&amp;lt;/ref&amp;gt; Držení, výroba i distribuce dětské pornografie je trestným činem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberšikana ===&lt;br /&gt;
Jedná se o specifický druh šikany, který využívá internet, mobilní telefony a další nástroje moderních komunikačních technologií za účelem ublížení či zesměšnění jiné osoby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková, str. 17&amp;quot;&amp;gt;Veličková, str. 17&amp;lt;/ref&amp;gt;  Může mít formu výhružných SMS zpráv a emailů, či agresorovo napadání oběti na chatu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking ===&lt;br /&gt;
Je jednoduše stalking online, ať už prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Oběť je v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru] pronásledována nebo neustále obtěžována. [https://wikisofia.cz/index.php/Cyberstalking Cyberstalking] lze rozdělit na „přímý“ či „nepřímý“.  Přímý kyberstalking např. zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.  Nepřímý kyberstalking je používán k šíření nepravdivých fám o oběti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková, str. 37&amp;quot;&amp;gt;Veličková, str. 37&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Preventivní projekty v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.saferinternet.org/ Saferinternet CZ]  ====&lt;br /&gt;
Usiluje o zvyšování povědomí o bezpečnějším užívání internetu. Podporuje vzdělávání v této oblasti, a to zejména dětí &amp;lt;ref name=&amp;quot;saferinternet CZ&amp;quot;&amp;gt;saferinternet CZ&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.bezpecne-online.cz/ Bezpečně online] ====&lt;br /&gt;
Výchovně vzdělávací program určen pro uživatele ve věku 12-17 let, pedagogům nabízí praktické rady a metodické pomůcky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bezpečně online&amp;quot;&amp;gt;bezpečně online&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.e-bezpeci.org/ e-bezpečí] ====&lt;br /&gt;
Projekt, který se krom nebezpečných internetových fenoménů zaměřuje na přednáškovou činnost a preventivní vzdělávací akce ve školách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.bezpecnyinternet.cz/ Bezpečný internet] ====&lt;br /&gt;
Projekt nabízí online kurzy pro jednotlivé skupiny uživatelů&lt;br /&gt;
=== Preventivní projekty v zahraničí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== StopCyberbullying.org  ====&lt;br /&gt;
Celosvětová organizace zaměřená na [[internetová bezpečnost|internetovou bezpečnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== inSafe ====&lt;br /&gt;
Evropská síť složená z 31 národních informačních středisek. Každé národní centrum provozuje linku pomoci, kam si lidé mohou hlásit existenci ilegálních stránek &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== INHOPE  ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní asociace internetových horkých linek, které umožňují nahlášení nelegálního či škodlivého obsahu na internetu, shromáždila zprávy z 25 zemí po celém světě (Evropa, Asie, Severní Amerika, Austrálie) o nelegálním a škodlivém obsahu na internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková, str. 33&amp;quot;&amp;gt;Veličková, str. 33&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HÁŠOVÁ, Gabriela. Kybernetická šikana. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O nás. Saferinternet CZ [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úvod. Bezpečně online [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
děti, internet, nebezpečí, kyberšikana, grooming, sexting&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14105</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14105"/>
		<updated>2015-01-12T16:14:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. Internet se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v kyberprostoru, tzv. cyberstalkingu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cyberstalking === &lt;br /&gt;
Cyberstalking  je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá informační a komunikační technologie k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stalking===&lt;br /&gt;
Stalking je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex chování, při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá informace a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, krádež identity, zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu agrese.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dělení cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nepřímý cyberstalking====&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případy cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cyberstalking v číslech===&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
* 40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
* 30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu===&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
§ 354 Nebezpečné pronásledování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Reference====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Použité zdroje====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14104</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=14104"/>
		<updated>2015-01-12T16:09:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: Založena nová stránka s textem „S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. Internet se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexu…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání. Internet se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v kyberprostoru, tzv. cyberstalkingu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyberstalking je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá informační a komunikační technologie k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
Stalking&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stalking je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi&lt;br /&gt;
Definice cyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex chování, při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá informace a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhružky nebo falešná obvinění, krádež identity, zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuýlním účelem, a jakoukoli formu agrese.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
Dělení cyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímý cyberstalking většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nepřímý cyberstalking zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&lt;br /&gt;
Případy cyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhružek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
Cyberstalking v číslech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací Working to halt online abuse pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    rasově se u obětí jedná ze 78% o bělochy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    víc než polovina obětí je nezadaných&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    40% cyberstalkerů jsou muži, 30% ženy, u zbytku není pohlaví známé&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    30% cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím facebooku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
§ 354 Nebezpečné pronásledování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
Odkazy&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použité zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MARTINKOVÁ, Denisa. Stalking v kontextu domácího násilí. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebezpečné pronásledování, § 354. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14069</id>
		<title>Základní témata informační etiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14069"/>
		<updated>2015-01-11T15:26:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Etika ===&lt;br /&gt;
[[Etika]] je vědní disciplína, zabývající se studiem mravního chování, mravního cítění, mravních hodnot a norem, mravních povinností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-Hájková 2004, str. 11&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-Hájková 2004, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt; Etika se dotýká veškerého lidského bádání a lidských oborů, od hospodářství, ekologii a politiky, přes vědu a techniku až k medicíně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační etika ===&lt;br /&gt;
Jde o oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Janoš 1993, str. 47&amp;quot;&amp;gt;Janoš 1993, str. 47&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika informační etiky] je vytvořit a zformulovat pravidla určená pro práci s informacemi, tzv. [https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky kodexy informační etiky.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Právo na informace ====&lt;br /&gt;
Právo ke svobodnému přístupu k informacím má v demokratické společnosti každý občan a dokládá to i náležitá legislativa. Ovšem v některých zemích (Korejská lidově demokratická republika, Čína) bývá toto základní právo porušováno. V České republice zajišťuje tuto oblast zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. S právem na informace se mohou však dostat do konfliktu i jiná práva, např. právo na soukromí a ochranu dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana dat a soukromých údajů ====&lt;br /&gt;
V dnešní době, kdy mají informace velkou cenu, a kdy nám technologie umožňují vyhledávat informace rychleji než kdykoli dříve, je ochrana dat (zejména těch osobních), obzvláště důležitá. Shromažďování osobních údajů může být totiž snadno zneužitelné. Tuto oblast pokrývá celá řada legislativ, přičemž jedna z nejdůležitějších je ''Listina základní práv a svobod'', která nám ukládá:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-Hájková 2004, str. 47&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-Hájková 2004, str. 47&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* nedotknutelnost osoby a jejího soukromí &lt;br /&gt;
* ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, soukromého a rodinného života  &lt;br /&gt;
* ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě   &lt;br /&gt;
Ochrana soukromých dat a údajů je paradoxně v konfliktu s ochranou bezpečnosti obyvatel. Vyvstává tu otázka, co je důležitější. Naše soukromí nebo bezpečnost? Řada států, ze strachu z teroristických útoků, monitoruje soukromé údaje lidí. Např. v Austrálii má stát právo číst všechny e-maily australských občanů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 29&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 29&amp;lt;/ref&amp;gt; Teroristické útoky jako události z 11. září 2001 přispěly k tomu, že monitoring osob i jejich činností na internetu a přístup státu k těmto informacím je nyní běžný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana duševního vlastnictví ====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft Duševní vlastnictví], tedy právo rozhodovat o využití výsledku svého intelektuálního úsilí, má podobu ochrany autorských práv či patentové ochrany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 34&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 34&amp;lt;/ref&amp;gt; Autorské právo se vztahuje na vydávání, reprodukci a prodej uměleckého, hudebního či literárního díla. Toto se ovšem netýká jmen, titulů, metod či jiných faktů, o které se starají [[patenty]], [[ochranné známky]], [[průmyslové vzory]] a [[užitné vzory]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Etické publikování informací ====&lt;br /&gt;
Hlavní zásadou informací je jejich pravdivost. Velkým problémem je zkreslení informací či podávání pouhým polopravd, se kterým se často setkáváme v médiích (bulváry). Tvůrce informací je zodpovědný za jejich ověření a přesnost a měl by se vyhnout takovým informacím, které dosud nebyly oficiálně potvrzeny, jinak může dojít k tomu, že místo pravdivé informace šíří tzv. fámy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadou pro tvůrce informací je morální odpovědnost. Jediný výrok či dílo totiž stačí k tomu, aby ovlivnilo celou společnost (Hitlerovo Mein Kampf). Autor sice má právo svobodně vyjadřovat své myšlenky a názory, ale má i povinnost nepodněcovat nenávist mezi lidmi.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Citační etika ====&lt;br /&gt;
Citování je uvádění [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje,_podpora,_kan%C3%A1ly informačního pramene], ze kterého jsme čerpali. Každá citující práce se stává potencionálním zdrojem nových poznatků. Citace mají svá pravidla, která je třeba dodržovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastějšími prohřešky proti citační praxi bývají tyto případy, kdy autor:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vaněk 2005, str. 208&amp;quot;&amp;gt;Vaněk 2005, str. 208&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
# cituje díla, která nepoužil&lt;br /&gt;
# necituje díla, která použil &lt;br /&gt;
# odkazuje na vlastní minulá díla, i přesto, že nemají souvislost s daným tématem &lt;br /&gt;
# cituje nepřesně, neúplně&lt;br /&gt;
Je třeba citovat podle oficiálních citačních norem, aby bylo dílo zpětně vyhledatelné. Nedodržením těchto norem, či jejich úplné pominutí je chápáno jako porušení autorského zákona a je tudíž trestné. Dobrým nástrojem pro tvorbu citací jsou [http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery citační managery.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
* VANĚK, Jiří. Principy obecné, ekonomické a informační etiky. 1. vyd. Brno: Eurolex Bohemia, 2005, 246 s. Ekonomie (Eurolex Bohemia). ISBN 80-868-6154-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova. Filozoﬁcká fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 1993. 134 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HEMEROVÁ - HÁJKOVÁ, Kateřina. Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kurz práce s informacemi: Informační etika. In: Slideshare [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/informan-etika-22378470&lt;br /&gt;
* Zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. MINISTERSTVO KULTURY. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=325&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika Informační etika]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky Kodexy informační etiky]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery Citační managery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
etika, informační etika, duševní vlastnictví, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14068</id>
		<title>Základní témata informační etiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14068"/>
		<updated>2015-01-11T15:21:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Etika ===&lt;br /&gt;
[[Etika]] je vědní disciplína, zabývající se studiem mravního chování, mravního cítění, mravních hodnot a norem, mravních povinností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-Hájková 2004, str. 11&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-Hájková 2004, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt; Etika se dotýká veškerého lidského bádání a lidských oborů, od hospodářství, ekologii a politiky, přes vědu a techniku až k medicíně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační etika ===&lt;br /&gt;
Jde o oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Janoš 1993, str. 47&amp;quot;&amp;gt;Janoš 1993, str. 47&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika informační etiky] je vytvořit a zformulovat pravidla určená pro práci s informacemi, tzv. [https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky kodexy informační etiky.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Právo na informace ====&lt;br /&gt;
Právo ke svobodnému přístupu k informacím má v demokratické společnosti každý občan a dokládá to i náležitá legislativa. Ovšem v některých zemích (Korejská lidově demokratická republika, Čína) bývá toto základní právo porušováno. V České republice zajišťuje tuto oblast zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. S právem na informace se mohou však dostat do konfliktu i jiná práva, např. právo na soukromí a ochranu dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana dat a soukromých údajů ====&lt;br /&gt;
V dnešní době, kdy mají informace velkou cenu, a kdy nám technologie umožňují vyhledávat informace rychleji než kdykoli dříve, je ochrana dat (zejména těch osobních), obzvláště důležitá. Shromažďování osobních údajů může být totiž snadno zneužitelné. Tuto oblast pokrývá celá řada legislativ, přičemž jedna z nejdůležitějších je ''Listina základní práv a svobod'', která nám ukládá:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-Hájková 2004, str. 47&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-Hájková 2004, str. 47&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* nedotknutelnost osoby a jejího soukromí &lt;br /&gt;
* ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, soukromého a rodinného života  &lt;br /&gt;
* ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě   &lt;br /&gt;
Ochrana soukromých dat a údajů je paradoxně v konfliktu s ochranou bezpečnosti obyvatel. Vyvstává tu otázka, co je důležitější. Naše soukromí nebo bezpečnost? Řada států, ze strachu z teroristických útoků, monitoruje soukromé údaje lidí. Např. v Austrálii má stát právo číst všechny e-maily australských občanů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 29&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 29&amp;lt;/ref&amp;gt; Teroristické útoky jako události z 11. září 2001 přispěly k tomu, že monitoring osob i jejich činností na internetu a přístup státu k těmto informacím je nyní běžný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana duševního vlastnictví ====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft Duševní vlastnictví], tedy právo rozhodovat o využití výsledku svého intelektuálního úsilí, má podobu ochrany autorských práv či patentové ochrany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 34&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 34&amp;lt;/ref&amp;gt; Autorské právo se vztahuje na vydávání, reprodukci a prodej uměleckého, hudebního či literárního díla. Toto se ovšem netýká jmen, titulů, metod či jiných faktů, o které se starají [[patenty]], [[ochranné známky]], [[průmyslové vzory]] a [[užitné vzory]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Etické publikování informací ====&lt;br /&gt;
Hlavní zásadou informací je jejich pravdivost. Velkým problémem je zkreslení informací či podávání pouhým polopravd, se kterým se často setkáváme v médiích (bulváry). Tvůrce informací je zodpovědný za jejich ověření a přesnost a měl by se vyhnout takovým informacím, které dosud nebyly oficiálně potvrzeny, jinak může dojít k tomu, že místo pravdivé informace šíří tzv. fámy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadou pro tvůrce informací je morální odpovědnost. Jediný výrok či dílo totiž stačí k tomu, aby ovlivnilo celou společnost (Hitlerovo Mein Kampf). Autor sice má právo svobodně vyjadřovat své myšlenky a názory, ale má i povinnost nepodněcovat nenávist mezi lidmi.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Citační etika ====&lt;br /&gt;
Citování je uvádění [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje,_podpora,_kan%C3%A1ly informačního pramene], ze kterého jsme čerpali. Každá citující práce se stává potencionálním zdrojem nových poznatků. Citace mají svá pravidla, která je třeba dodržovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastějšími prohřešky proti citační praxi bývají tyto případy, kdy autor:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vaněk 2005, str. 208&amp;quot;&amp;gt;Vaněk 2005, str. 208&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
# cituje díla, která nepoužil&lt;br /&gt;
# necituje díla, která použil &lt;br /&gt;
# odkazuje na vlastní minulá díla, i přesto, že nemají souvislost s daným tématem &lt;br /&gt;
# cituje nepřesně, neúplně&lt;br /&gt;
Je třeba citovat podle oficiálních citačních norem, aby bylo dílo zpětně vyhledatelné. Nedodržením těchto norem, či jejich úplné pominutí je chápáno jako porušení autorského zákona a je tudíž trestné. Dobrým nástrojem pro tvorbu citací jsou [http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery citační managery.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
* VANĚK, Jiří. Principy obecné, ekonomické a informační etiky. 1. vyd. Brno: Eurolex Bohemia, 2005, 246 s. Ekonomie (Eurolex Bohemia). ISBN 80-868-6154-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova. Filozoﬁcká fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 1993. 134 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HEMEROVÁ - HÁJKOVÁ, Kateřina. Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kurz práce s informacemi: Informační etika. In: Slideshare [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/informan-etika-22378470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika Informační etika]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky Kodexy informační etiky]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery Citační managery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
etika, informační etika, duševní vlastnictví, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14067</id>
		<title>Základní témata informační etiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14067"/>
		<updated>2015-01-11T15:19:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Etika ===&lt;br /&gt;
[[Etika]] je vědní disciplína, zabývající se studiem mravního chování, mravního cítění, mravních hodnot a norem, mravních povinností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-Hájková 2004, str. 11&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-Hájková 2004, str. 11&amp;lt;/ref&amp;gt; Etika se dotýká veškerého lidského bádání a lidských oborů, od hospodářství, ekologii a politiky, přes vědu a techniku až k medicíně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační etika ===&lt;br /&gt;
Jde o oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Janoš 1993, str. 47&amp;quot;&amp;gt;Janoš 1993, str. 47&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika informační etiky] je vytvořit a zformulovat pravidla určená pro práci s informacemi, tzv. [https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky kodexy informační etiky.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Právo na informace ====&lt;br /&gt;
Právo ke svobodnému přístupu k informacím má v demokratické společnosti každý občan a dokládá to i náležitá legislativa. Ovšem v některých zemích (Korejská lidově demokratická republika, Čína) bývá toto základní právo porušováno. V České republice zajišťuje tuto oblast zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. S právem na informace se mohou však dostat do konfliktu i jiná práva, např. právo na soukromí a ochranu dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana dat a soukromých údajů ====&lt;br /&gt;
V dnešní době, kdy mají informace velkou cenu, a kdy nám technologie umožňují vyhledávat informace rychleji než kdykoli dříve, je ochrana dat (zejména těch osobních), obzvláště důležitá. Shromažďování osobních údajů může být totiž snadno zneužitelné. Tuto oblast pokrývá celá řada legislativ, přičemž jedna z nejdůležitějších je ''Listina základní práv a svobod'', která nám ukládá:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-Hájková 2004, str. 47&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-Hájková 2004, str. 47&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* nedotknutelnost osoby a jejího soukromí &lt;br /&gt;
* ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, soukromého a rodinného života  &lt;br /&gt;
* ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě   &lt;br /&gt;
Ochrana soukromých dat a údajů je paradoxně v konfliktu s ochranou bezpečnosti obyvatel. Vyvstává tu otázka, co je důležitější. Naše soukromí nebo bezpečnost? Řada států, ze strachu z teroristických útoků, monitoruje soukromé údaje lidí. Např. v Austrálii má stát právo číst všechny e-maily australských občanů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 29&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 29&amp;lt;/ref&amp;gt; Teroristické útoky jako události z 11. září 2001 přispěly k tomu, že monitoring osob i jejich činností na internetu a přístup státu k těmto informacím je nyní běžný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana duševního vlastnictví ====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft Duševní vlastnictví], tedy právo rozhodovat o využití výsledku svého intelektuálního úsilí, má podobu ochrany autorských práv či patentové ochrany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 34&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 34&amp;lt;/ref&amp;gt; Autorské právo se vztahuje na vydávání, reprodukci a prodej uměleckého, hudebního či literárního díla. Toto se ovšem netýká jmen, titulů, metod či jiných faktů, o které se starají [[patenty]], [[ochranné známky]], [[průmyslové vzory]] a [[užitné vzory]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Etické publikování informací ====&lt;br /&gt;
Hlavní zásadou informací je jejich pravdivost. Velkým problémem je zkreslení informací či podávání pouhým polopravd, se kterým se často setkáváme v médiích (bulváry). Tvůrce informací je zodpovědný za jejich ověření a přesnost a měl by se vyhnout takovým informacím, které dosud nebyly oficiálně potvrzeny, jinak může dojít k tomu, že místo pravdivé informace šíří tzv. fámy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadou pro tvůrce informací je morální odpovědnost. Jediný výrok či dílo totiž stačí k tomu, aby ovlivnilo celou společnost (Hitlerovo Mein Kampf). Autor sice má právo svobodně vyjadřovat své myšlenky a názory, ale má i povinnost nepodněcovat nenávist mezi lidmi.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Citační etika ====&lt;br /&gt;
Citování je uvádění [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje,_podpora,_kan%C3%A1ly informačního pramene], ze kterého jsme čerpali. Každá citující práce se stává potencionálním zdrojem nových poznatků. Citace mají svá pravidla, která je třeba dodržovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastějšími prohřešky proti citační praxi bývají tyto případy, kdy autor:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vaněk 2005, str. 208&amp;quot;&amp;gt;Vaněk 2005, str. 208&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
# cituje díla, která nepoužil&lt;br /&gt;
# necituje díla, která použil &lt;br /&gt;
# odkazuje na vlastní minulá díla, i přesto, že nemají souvislost s daným tématem &lt;br /&gt;
# cituje nepřesně, neúplně&lt;br /&gt;
Je třeba citovat podle oficiálních citačních norem, aby bylo dílo zpětně vyhledatelné. Nedodržením těchto norem, či jejich úplné pominutí je chápáno jako porušení autorského zákona a je tudíž trestné. Dobrým nástrojem pro tvorbu citací jsou [http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery citační managery.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
* VANĚK, Jiří. Principy obecné, ekonomické a informační etiky. 1. vyd. Brno: Eurolex Bohemia, 2005, 246 s. Ekonomie (Eurolex Bohemia). ISBN 80-868-6154-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova. Filozoﬁcká fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 1993. 134 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HEMEROVÁ - HÁJKOVÁ, Kateřina. Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kurz práce s informacemi: Informační etika. In: Slideshare [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/informan-etika-22378470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika Informační etika]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky Kodexy informační etiky]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery Citační managery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14066</id>
		<title>Základní témata informační etiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14066"/>
		<updated>2015-01-11T15:15:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Etika ===&lt;br /&gt;
[[Etika ]] je vědní disciplína, zabývající se studiem mravního chování, mravního cítění, mravních hodnot a norem, mravních povinností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-hájková, s. 11&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-hájková&amp;lt;/ref&amp;gt; Etika se dotýká veškerého lidského bádání a lidských oborů, od hospodářství, ekologii a politiky, přes vědu a techniku až k medicíně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační etika ===&lt;br /&gt;
Jde o oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Janoš 1993, str. 47&amp;quot;&amp;gt;Janoš 1993, str. 47&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika informační etiky] je vytvořit a zformulovat pravidla určená pro práci s informacemi, tzv. [https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky kodexy informační etiky.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Právo na informace ====&lt;br /&gt;
Právo ke svobodnému přístupu k informacím má v demokratické společnosti každý občan a dokládá to i náležitá legislativa. Ovšem v některých zemích (Korejská lidově demokratická republika, Čína) bývá toto základní právo porušováno. V České republice zajišťuje tuto oblast zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. S právem na informace se mohou však dostat do konfliktu i jiná práva, např. právo na soukromí a ochranu dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana dat a soukromých údajů ====&lt;br /&gt;
V dnešní době, kdy mají informace velkou cenu, a kdy nám technologie umožňují vyhledávat informace rychleji než kdykoli dříve, je ochrana dat (zejména těch osobních), obzvláště důležitá. Shromažďování osobních údajů může být totiž snadno zneužitelné. Tuto oblast pokrývá celá řada legislativ, přičemž jedna z nejdůležitějších je ''Listina základní práv a svobod'', která nám ukládá: &lt;br /&gt;
* nedotknutelnost osoby a jejího soukromí &lt;br /&gt;
* ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, soukromého a rodinného života  &lt;br /&gt;
* ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě   &lt;br /&gt;
Ochrana soukromých dat a údajů je paradoxně v konfliktu s ochranou bezpečnosti obyvatel. Vyvstává tu otázka, co je důležitější. Naše soukromí nebo bezpečnost? Řada států, ze strachu z teroristických útoků, monitoruje soukromé údaje lidí. Např. v Austrálii má stát právo číst všechny e-maily australských občanů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 29&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 29&amp;lt;/ref&amp;gt; Teroristické útoky jako události z 11. září 2001 přispěly k tomu, že monitoring osob i jejich činností na internetu a přístup státu k těmto informacím je nyní běžný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana duševního vlastnictví ====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft Duševní vlastnictví], tedy právo rozhodovat o využití výsledku svého intelektuálního úsilí, má podobu ochrany autorských práv či patentové ochrany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 34&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 34&amp;lt;/ref&amp;gt; Autorské právo se vztahuje na vydávání, reprodukci a prodej uměleckého, hudebního či literárního díla. Toto se ovšem netýká jmen, titulů, metod či jiných faktů, o které se starají [[patenty]], [[ochranné známky]], [[průmyslové vzory]] a [[užitné vzory]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Etické publikování informací ====&lt;br /&gt;
Hlavní zásadou informací je jejich pravdivost. Velkým problémem je zkreslení informací či podávání pouhým polopravd, se kterým se často setkáváme v médiích (bulváry). Tvůrce informací je zodpovědný za jejich ověření a přesnost a měl by se vyhnout takovým informacím, které dosud nebyly oficiálně potvrzeny, jinak může dojít k tomu, že místo pravdivé informace šíří tzv. fámy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadou pro tvůrce informací je morální odpovědnost. Jediný výrok či dílo totiž stačí k tomu, aby ovlivnilo celou společnost (Hitlerovo Mein Kampf). Autor sice má právo svobodně vyjadřovat své myšlenky a názory, ale má i povinnost nepodněcovat nenávist mezi lidmi.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Citační etika ====&lt;br /&gt;
Citování je uvádění [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje,_podpora,_kan%C3%A1ly informačního pramene], ze kterého jsme čerpali. Každá citující práce se stává potencionálním zdrojem nových poznatků. Citace mají svá pravidla, která je třeba dodržovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastějšími prohřešky proti citační praxi bývají tyto případy, kdy autor:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vaněk 2005, str. 208&amp;quot;&amp;gt;Vaněk 2005, str. 208&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
# cituje díla, která nepoužil&lt;br /&gt;
# necituje díla, která použil &lt;br /&gt;
# odkazuje na vlastní minulá díla, i přesto, že nemají souvislost s daným tématem &lt;br /&gt;
# cituje nepřesně, neúplně&lt;br /&gt;
Je třeba citovat podle oficiálních citačních norem, aby bylo dílo zpětně vyhledatelné. Nedodržením těchto norem, či jejich úplné pominutí je chápáno jako porušení autorského zákona a je tudíž trestné. Dobrým nástrojem pro tvorbu citací jsou [http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery citační managery.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
* VANĚK, Jiří. Principy obecné, ekonomické a informační etiky. 1. vyd. Brno: Eurolex Bohemia, 2005, 246 s. Ekonomie (Eurolex Bohemia). ISBN 80-868-6154-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova. Filozoﬁcká fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 1993. 134 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HEMEROVÁ - HÁJKOVÁ, Kateřina. Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kurz práce s informacemi: Informační etika. In: Slideshare [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/informan-etika-22378470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika Informační etika]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky Kodexy informační etiky]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery Citační managery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14065</id>
		<title>Základní témata informační etiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14065"/>
		<updated>2015-01-11T15:01:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Etika ===&lt;br /&gt;
Etika je vědní disciplína, zabývající se studiem mravního chování, mravního cítění, mravních hodnot a norem, mravních povinností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-hájková, s. 11&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-hájková&amp;lt;/ref&amp;gt; Etika se dotýká veškerého lidského bádání a lidských oborů, od hospodářství, ekologii a politiky, přes vědu a techniku až k medicíně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační etika ===&lt;br /&gt;
Jde o oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Janoš 1993, str. 47&amp;quot;&amp;gt;Janoš 1993, str. 47&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika informační etiky] je vytvořit a zformulovat pravidla určená pro práci s informacemi, tzv. [https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky kodexy informační etiky.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právo na informace ====&lt;br /&gt;
Právo ke svobodnému přístupu k informacím má v demokratické společnosti každý občan a dokládá to i náležitá legislativa. Ovšem v některých zemích (Korejská lidově demokratická republika, Čína) bývá toto základní právo porušováno. V České republice zajišťuje tuto oblast zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. S právem na informace se mohou však dostat do konfliktu i jiná práva, např. právo na soukromí a ochranu dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana dat a soukromých údajů ====&lt;br /&gt;
V dnešní době, kdy mají informace velkou cenu, a kdy nám technologie umožňují vyhledávat informace rychleji než kdykoli dříve, je ochrana dat (zejména těch osobních), obzvláště důležitá. Shromažďování osobních údajů může být totiž snadno zneužitelné. Tuto oblast pokrývá celá řada legislativ, přičemž jedna z nejdůležitějších je ''Listina základní práv a svobod'', která nám ukládá: &lt;br /&gt;
* nedotknutelnost osoby a jejího soukromí &lt;br /&gt;
* ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, soukromého a rodinného života  &lt;br /&gt;
* ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě   &lt;br /&gt;
Ochrana soukromých dat a údajů je paradoxně v konfliktu s ochranou bezpečnosti obyvatel. Vyvstává tu otázka, co je důležitější. Naše soukromí nebo bezpečnost? Řada států, ze strachu z teroristických útoků, monitoruje soukromé údaje lidí. Např. v Austrálii má stát právo číst všechny e-maily australských občanů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 29&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 29&amp;lt;/ref&amp;gt; Teroristické útoky jako události z 11. září 2001 přispěly k tomu, že monitoring osob i jejich činností na internetu a přístup státu k těmto informacím je nyní běžný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochrana duševního vlastnictví ====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft Duševní vlastnictví], tedy právo rozhodovat o využití výsledku svého intelektuálního úsilí, má podobu ochrany autorských práv či patentové ochrany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 34&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, str. 34&amp;lt;/ref&amp;gt; Autorské právo se vztahuje na vydávání, reprodukci a prodej uměleckého, hudebního či literárního díla. Toto se ovšem netýká jmen, titulů, metod či jiných faktů, o které se starají patenty, ochranné známky, průmyslové vzory a užitné vzory.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Etické publikování informací ====&lt;br /&gt;
Hlavní zásadou informací je jejich pravdivost. Velkým problémem je zkreslení informací či podávání pouhým polopravd, se kterým se často setkáváme v médiích (bulváry). Tvůrce informací je zodpovědný za jejich ověření a přesnost a měl by se vyhnout takovým informacím, které dosud nebyly oficiálně potvrzeny, jinak může dojít k tomu, že místo pravdivé informace šíří tzv. fámy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadou pro tvůrce informací je morální odpovědnost. Jediný výrok či dílo totiž stačí k tomu, aby ovlivnilo celou společnost (Hitlerovo Mein Kampf). Autor sice má právo svobodně vyjadřovat své myšlenky a názory, ale má i povinnost nepodněcovat nenávist mezi lidmi.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Citační etika ====&lt;br /&gt;
Citování je uvádění informačního pramene, ze kterého jsme čerpali. Každá citující práce se stává potencionálním zdrojem nových poznatků. Citace mají svá pravidla, která je třeba dodržovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastějšími prohřešky proti citační praxi bývají tyto případy, kdy autor:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vaněk 2005, str. 208&amp;quot;&amp;gt;Vaněk 2005, str. 208&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
# cituje díla, která nepoužil&lt;br /&gt;
# necituje díla, která použil &lt;br /&gt;
# odkazuje na vlastní minulá díla, i přesto, že nemají souvislost s daným tématem &lt;br /&gt;
# cituje nepřesně, neúplně&lt;br /&gt;
Je třeba citovat podle oficiálních citačních norem, aby bylo dílo zpětně vyhledatelné. Nedodržením těchto norem, či jejich úplné pominutí je chápáno jako porušení autorského zákona a je tudíž trestné. Dobrým nástrojem pro tvorbu citací jsou [http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery citační managery.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
* VANĚK, Jiří. Principy obecné, ekonomické a informační etiky. 1. vyd. Brno: Eurolex Bohemia, 2005, 246 s. Ekonomie (Eurolex Bohemia). ISBN 80-868-6154-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova. Filozoﬁcká fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 1993. 134 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HEMEROVÁ - HÁJKOVÁ, Kateřina. Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kurz práce s informacemi: Informační etika. In: Slideshare [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/informan-etika-22378470&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Informační etika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky Kodexy informační etiky]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14064</id>
		<title>Kodexy informační etiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&amp;diff=14064"/>
		<updated>2015-01-11T13:31:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ema.Juranova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kodex informační etiky je dokument, který upravuje obecná i konkrétní pravidla práce s informacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Etický kodex, wikipedie&amp;quot;&amp;gt;Etický kodex, wikipedie &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K regulaci mravního jednání a chování jednotlivých povolání byly vytvořeny soubory mravních zásad, hodnot a norem, nazývané profesní kodexy nebo etické kodexy povolání nebo profesní etika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hemerová-Hájková 2002, s. 16&amp;quot;&amp;gt;Hemerová-Hájková 2002, s. 16 &amp;lt;/ref&amp;gt; Téměř každá profese má svůj specifický kodex&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etické kodexy mají několik forem:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, s. 21&amp;quot;&amp;gt;Činčera 2002, s. 21 &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
# [[Právní normy]] - tiskový zákon, zákon o svobodě informací, autorský zákon, zákon o ochraně osobních údajů &lt;br /&gt;
# [[Mezinárodní smlouvy]] - právo na svobodu slova a tisku, právo na ochranu soukromí &lt;br /&gt;
# Profesní kodexy - kodex pro žurnalisty, knihovníky, [https://wikisofia.cz/index.php/Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty informační pracovníky ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady kodexů ===&lt;br /&gt;
==== Kodex Netiquette ====&lt;br /&gt;
[[Kodex Netiquette]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Silicon Hill &amp;quot;&amp;gt;Silicon Hill &amp;lt;/ref&amp;gt;   neboli zásada síťové etiky se týká způsobu chování na internetu. Jsou v ní probírána témata jako e-mail, diskusní fóra, [[blog]], [[chat]] a [[sociální sítě]]. &lt;br /&gt;
* Nepoužívat počítač k tomu, aby škodil ostatním lidem &lt;br /&gt;
* Nebránit ostatním lidem pracovat na počítači &lt;br /&gt;
* Neprohlížet cizí soubory &lt;br /&gt;
* Nekrást pomocí počítače &lt;br /&gt;
* Nešířit pomocí počítače fámy &lt;br /&gt;
* Nepoužívat ani nekopírovat nezaplacený program &lt;br /&gt;
* Nepoužívat bez svolení prostředky na cizím počítači  &lt;br /&gt;
* Neupírat ostatním lidem užívat svůj intelekt &lt;br /&gt;
* Myslet na společenské souvislosti programu, na kterém se podílíme &lt;br /&gt;
* Používat počítač s respektem a uvážením &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kodex knihovníka ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní prioritou knihovníka je uspokojit uživatelovy [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeby]. Jeden z nejznámějších je '''kodex ALA''', který sepsala Americká knihovnická asociace. U nás vznikl '''Kodex etiky českých knihovníků'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kodex etiky českých knihovníků. SKIP &amp;quot;&amp;gt;Kodex etiky českých knihovníků. SKIP &amp;lt;/ref&amp;gt;  , vytvořený SKIPem. Zde jsou jeho základní body:   &lt;br /&gt;
* knihovník hájí základní právo jedince na informaci. Poskytuje neomezený, rovný a svobodný přístup k informacím a informačním zdrojům, které jsou obsaženy ve fondech knihoven. Činí tak bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [https://wikisofia.cz/index.php/Cenzura cenzury], s výjimkami uvedenými v zákonných předpisech.  &lt;br /&gt;
* usiluje o všestrannou dostupnost informací uložených v dokumentech bez ohledu na místo jejich uložení; poskytuje své služby uživatelům bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a sociální status; &lt;br /&gt;
* respektuje práva autorů a nakládá s jejich intelektuálním vlastnictvím v souladu se zákonnými předpisy; &lt;br /&gt;
* respektuje práva uživatelů na soukromí a anonymitu, vztahy s nimi zakládá na respektu k jejich osobnostem a informačním potřebám. chrání jejich osobní údaje a uživatelské aktivity; &lt;br /&gt;
* svým profesionálním jednáním a loajálním chováním přispívá k dobré pověsti knihovny na veřejnosti. Formuje pozitivní obraz knihovny i profese ve společnosti; &lt;br /&gt;
* sleduje aktuální problematiku své profese a usiluje o celoživotní vzdělávání a profesní zdokonalování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kodex novináře ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého novinářského kodexu je velký důraz kladen na pravidlo objektivity a zásadu nestrannosti, dále na svobodu tisku a jiných médií. Nutné je rozlišovat fakta od domněnek a respektovat soukromí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní organizací, která se zabývá novinářskou etikou u nás, je '''Syndikát novinářů České republiky'''. Syndikát na základě mezinárodních dokumentů a smluv vypracoval '''Etický kodex novináře'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Syndikát novinářů ČR&amp;quot;&amp;gt;Syndikát novinářů ČR &amp;lt;/ref&amp;gt;, s těmito hlavními body: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace. &lt;br /&gt;
* zveřejňovat jen informace, jejichž původ je znám, nebo v opačném případě je doprovodit nezbytnými výhradami, &lt;br /&gt;
* respektovat pravdu bez ohledu na důsledky, které to pro něj může mít &lt;br /&gt;
* neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti &lt;br /&gt;
* odmítat jakýkoli nátlak na zveřejnění nepravdivé, nebo jen částečně pravdivé informace &lt;br /&gt;
* odmítat jakékoli zásahy státních orgánů, jež by mohly ovlivnit pravdivost sdělení &lt;br /&gt;
* nepoužívat nepoctivé prostředky k získání informace, fotografie nebo dokumentu&lt;br /&gt;
2. Požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice. &lt;br /&gt;
* nést osobní odpovědnost za všechny své uveřejněné materiály &lt;br /&gt;
* nepřijímat žádné hodnotné dary nebo výhody, které by měly souvislost s jeho novinářskou činností &lt;br /&gt;
* nezneužívat povolání novináře k činnosti reklamního pracovníka &lt;br /&gt;
* nepodepisovat svým jménem obchodní ani finanční reklamy &lt;br /&gt;
* nezneužívat výsad, plynoucích z povolání novináře, k prezentování svých osobních postojů &lt;br /&gt;
3. Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií.  &lt;br /&gt;
* nic neomlouvá nepřesnost nebo neprověření informace, každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena &lt;br /&gt;
* jestliže si zdroj informací přeje zůstat utajen, novinář je povinen zachovávat profesionální tajemství &lt;br /&gt;
* respektovat soukromí osob, zejména dětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí &lt;br /&gt;
* dodržovat přísně zásadu presumpce neviny a neidentifikovat příbuzné obětí nebo delikventů bez jejich jasného svolení&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kodex etiky českých knihovníků. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2010 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/co-je-skip/kodex-etiky/kodex-etiky-ceskych-knihovniku?searchterm=kodex+k&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etický kodex. Syndikát novinářů ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HEMEROVÁ - HÁJKOVÁ, Kateřina. Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Netiquette. Silicon Hill [online]. 2009 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://wiki.siliconhill.cz/Netiquette&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etický kodex. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Etick%C3%BD_kodex&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cenzura Cenzura]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty Etika informačního specialisty]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika Informační etika]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky Základní témata informační etiky]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
informační etika, etické kodexy, novinářská etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ema.Juranova</name></author>
		
	</entry>
</feed>