<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Eva.Chladkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Eva.Chladkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Eva.Chladkova"/>
	<updated>2026-04-23T22:48:37Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55037</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55037"/>
		<updated>2018-06-09T07:49:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otáza: Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace [[metody in-house a outsourcingu]]. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dlouhodobé ukládání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vzrůstající digitalizací a s počtem dokumentů vznikající v digitální podobě souvisí pojem LTP neboli [[Long term preservation|Long-Term Preservation]], [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]. Tak jako jsou pro generace zachovány např. vzácné knihy, obrazy, musíme se dnes zabývat uchováním těchto dokumentů v digitální podobě. Pro ochranu a uchování dokumentů pro budoucí generace nepostačuje pouze převod tohoto dokumentu do digitální podoby, musíme zajistit odpovídající formát, software a hardware, který je dlouhodobého ukládání schopen a nemá životnost pouhé desítky let, jako např. CD-ROM (dnes již není samozřejmostí, že s nákupem osobního počítače bude uživatel vlastnit i CD mechaniku). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou uchování se v posledních desetiletí zabývá řada institucí a projektů. Příkladem takového projektu je LTP-pilot neboli Pilotní projekt pro low-barrier přístup k ochraně digitálního obsahu, který probíhal v období září roku 2014 až říjnu roku 2015. Projektem se zabývala Masarykova univerzita, Moravská zemská knihovna v Brně a přizvaní experti. Financování zajistil Fond rozvoje CASNET. Cílem bylo přezkoumat [[Open source|open-source]] možnosti nástroje Archivematica a jeho praktickou použitelnost pro dlouhodobou ochranu dokumentů. Základní myšlenkou Archivematici je propojit nabídku volně dostupných LTP nástrojů do uceleného celku podporujícího archivační procesy podle referenčního modelu [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|OAIS]] neboli Open Archival Information System, který představuje standard v oblasti dlouhodobé digitální archivace. Archivematica také předpokládala propojení se systémy, které již knihovny pro správu a ukládání digitálních objektů využívají.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Dlouhodobé uchování digitálních informací, Archivematica a projekt LTP-pilot. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2018-06-09]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/dlouhodobe-uchovani-digitalnich-informaci-archivematica-projekt-ltp-pilot&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
* [https://www.archivematica.org/en/%20 Archivematica]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Long term preservation]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55036</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55036"/>
		<updated>2018-06-09T07:47:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otáza: Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace [[metody in-house a outsourcingu]]. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dlouhodobé ukládání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vzrůstající digitalizací a s počtem dokumentů vznikající v digitální podobě souvisí pojem LTP neboli [[Long term preservation|Long-Term Preservation]], [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]. Tak jako jsou pro generace zachovány např. vzácné knihy, obrazy, musíme se dnes zabývat uchováním těchto dokumentů v digitální podobě. Pro ochranu a uchování dokumentů pro budoucí generace nepostačuje pouze převod tohoto dokumentu do digitální podoby, musíme zajistit odpovídající formát, software a hardware, který je dlouhodobého ukládání schopen a nemá životnost pouhé desítky let, jako např. CD-ROM (dnes již není samozřejmostí, že s nákupem osobního počítače bude uživatel vlastnit i CD mechaniku). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou uchování se v posledních desetiletí zabývá řada institucí a projektů. Příkladem takového projektu je LTP-pilot neboli Pilotní projekt pro low-barrier přístup k ochraně digitálního obsahu, který probíhal v období září roku 2014 až říjnu roku 2015. Projektem se zabývala Masarykova univerzita, Moravská zemská knihovna v Brně a přizvaní experti. Financování zajistil Fond rozvoje CASNET. Cílem bylo přezkoumat [[Open source|open-source]] možnosti nástroje Archivematica a jeho praktickou použitelnost pro dlouhodobou ochranu dokumentů. Základní myšlenkou Archivematici je propojit nabídku volně dostupných LTP nástrojů do uceleného celku podporujícího archivační procesy podle referenčního modelu [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|OAIS]] neboli Open Archival Information System, který představuje standard v oblasti dlouhodobé digitální archivace. Archivematica také předpokládala propojení se systémy, které již knihovny pro správu a ukládání digitálních objektů využívají.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Dlouhodobé uchování digitálních informací, Archivematica a projekt LTP-pilot. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2018-06-09]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/dlouhodobe-uchovani-digitalnich-informaci-archivematica-projekt-ltp-pilot&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
* [https://www.archivematica.org/en/%20 Archivematica]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55035</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55035"/>
		<updated>2018-06-09T07:44:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otáza: Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace [[metody in-house a outsourcingu]]. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dlouhodobé ukládání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vzrůstající digitalizací a s počtem dokumentů vznikající v digitální podobě souvisí pojem LTP neboli [[Long term preservation|Long-Term Preservation]], [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]. Tak jako jsou pro generace zachovány např. vzácné knihy, obrazy, musíme se dnes zabývat uchováním těchto dokumentů v digitální podobě. Pro ochranu a uchování dokumentů pro budoucí generace nepostačuje pouze převod tohoto dokumentu do digitální podoby, musíme zajistit odpovídající formát, software a hardware, který je dlouhodobého ukládání schopen a nemá životnost pouhé desítky let, jako např. CD-ROM (dnes již není samozřejmostí, že s nákupem osobního počítače bude uživatel vlastnit i CD mechaniku). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou uchování se v posledních desetiletí zabývá řada institucí a projektů. Příkladem takového projektu je LTP-pilot neboli Pilotní projekt pro low-barrier přístup k ochraně digitálního obsahu, který probíhal v období září roku 2014 až říjnu roku 2015. Projektem se zabývala Masarykova univerzita, Moravská zemská knihovna v Brně a přizvaní experti. Financování zajistil Fond rozvoje CASNET. Cílem bylo přezkoumat [[Open source|open-source]] možnosti nástroje Archivematica a jeho praktickou použitelnost pro dlouhodobou ochranu dokumentů. Základní myšlenkou Archivematici je propojit nabídku volně dostupných LTP nástrojů do uceleného celku podporujícího archivační procesy podle referenčního modelu [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|OAIS]] neboli Open Archival Information System, který představuje standard v oblasti dlouhodobé digitální archivace. Archivematica také předpokládala propojení se systémy, které již knihovny pro správu a ukládání digitálních objektů využívají.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Dlouhodobé uchování digitálních informací, Archivematica a projekt LTP-pilot. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2018-06-09]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/dlouhodobe-uchovani-digitalnich-informaci-archivematica-projekt-ltp-pilot&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
* [https://www.archivematica.org/en/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55034</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55034"/>
		<updated>2018-06-09T07:43:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otáza: Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace [[metody in-house a outsourcingu]]. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dlouhodobé ukládání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vzrůstající digitalizací a s počtem dokumentů vznikající v digitální podobě souvisí pojem LTP neboli [[Long term preservation|Long-Term Preservation]], [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]. Tak jako jsou pro generace zachovány např. vzácné knihy, obrazy, musíme se dnes zabývat uchováním těchto dokumentů v digitální podobě. Pro ochranu a uchování dokumentů pro budoucí generace nepostačuje pouze převod tohoto dokumentu do digitální podoby, musíme zajistit odpovídající formát, software a hardware, který je dlouhodobého ukládání schopen a nemá životnost pouhé desítky let, jako např. CD-ROM (dnes již není samozřejmostí, že s nákupem osobního počítače bude uživatel vlastnit i CD mechaniku). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou uchování se v posledních desetiletí zabývá řada institucí a projektů. Příkladem takového projektu je LTP-pilot neboli Pilotní projekt pro low-barrier přístup k ochraně digitálního obsahu, který probíhal v období září roku 2014 až říjnu roku 2015. Projektem se zabývala Masarykova univerzita, Moravská zemská knihovna v Brně a přizvaní experti. Financování zajistil Fond rozvoje CASNET. Cílem bylo přezkoumat [[Open source|open-source]] možnosti nástroje Archivematica a jeho praktickou použitelnost pro dlouhodobou ochranu dokumentů. Základní myšlenkou Archivematici je propojit nabídku volně dostupných LTP nástrojů do uceleného celku podporujícího archivační procesy podle referenčního modelu [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|OAIS]] neboli Open Archival Information System, který představuje standard v oblasti dlouhodobé digitální archivace. Archivematica také předpokládala propojení se systémy, které již knihovny pro správu a ukládání digitálních objektů využívají.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Dlouhodobé uchování digitálních informací, Archivematica a projekt LTP-pilot. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2018-06-09]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/dlouhodobe-uchovani-digitalnich-informaci-archivematica-projekt-ltp-pilot&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
* [[Archivematica|https://www.archivematica.org/en/ ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55033</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55033"/>
		<updated>2018-06-09T07:42:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otáza: Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace [[metody in-house a outsourcingu]]. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dlouhodobé ukládání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vzrůstající digitalizací a s počtem dokumentů vznikající v digitální podobě souvisí pojem LTP neboli [[Long term preservation|Long-Term Preservation]], [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]. Tak jako jsou pro generace zachovány např. vzácné knihy, obrazy, musíme se dnes zabývat uchováním těchto dokumentů v digitální podobě. Pro ochranu a uchování dokumentů pro budoucí generace nepostačuje pouze převod tohoto dokumentu do digitální podoby, musíme zajistit odpovídající formát, software a hardware, který je dlouhodobého ukládání schopen a nemá životnost pouhé desítky let, jako např. CD-ROM (dnes již není samozřejmostí, že s nákupem osobního počítače bude uživatel vlastnit i CD mechaniku). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou uchování se v posledních desetiletí zabývá řada institucí a projektů. Příkladem takového projektu je LTP-pilot neboli Pilotní projekt pro low-barrier přístup k ochraně digitálního obsahu, který probíhal v období září roku 2014 až říjnu roku 2015. Projektem se zabývala Masarykova univerzita, Moravská zemská knihovna v Brně a přizvaní experti. Financování zajistil Fond rozvoje CASNET. Cílem bylo přezkoumat [[Open source|open-source]] možnosti nástroje Archivematica a jeho praktickou použitelnost pro dlouhodobou ochranu dokumentů. Základní myšlenkou Archivematici je propojit nabídku volně dostupných LTP nástrojů do uceleného celku podporujícího archivační procesy podle referenčního modelu [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|OAIS]] neboli Open Archival Information System, který představuje standard v oblasti dlouhodobé digitální archivace. Archivematica také předpokládala propojení se systémy, které již knihovny pro správu a ukládání digitálních objektů využívají.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Dlouhodobé uchování digitálních informací, Archivematica a projekt LTP-pilot. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2018-06-09]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/dlouhodobe-uchovani-digitalnich-informaci-archivematica-projekt-ltp-pilot&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55032</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55032"/>
		<updated>2018-06-09T07:39:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Dlouhodobé ukládání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otáza: Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace [[metody in-house a outsourcingu]]. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dlouhodobé ukládání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vzrůstající digitalizací a s počtem dokumentů vznikající v digitální podobě souvisí pojem LTP neboli [[Long term preservation|Long-Term Preservation]], [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]. Tak jako jsou pro generace zachovány např. vzácné knihy, obrazy, musíme se dnes zabývat uchováním těchto dokumentů v digitální podobě. Pro ochranu a uchování dokumentů pro budoucí generace nepostačuje pouze převod tohoto dokumentu do digitální podoby, musíme zajistit odpovídající formát, software a hardware, který je dlouhodobého ukládání schopen a nemá životnost pouhé desítky let, jako např. CD-ROM (dnes již není samozřejmostí, že s nákupem osobního počítače bude uživatel vlastnit i CD mechaniku). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou uchování se v posledních desetiletí zabývá řada institucí a projektů. Příkladem takového projektu je LTP-pilot neboli Pilotní projekt pro low-barrier přístup k ochraně digitálního obsahu, který probíhal v období září roku 2014 až říjnu roku 2015. Projektem se zabývala Masarykova univerzita, Moravská zemská knihovna v Brně a přizvaní experti. Financování zajistil Fond rozvoje CASNET. Cílem bylo přezkoumat [[Open source|open-source]] možnosti nástroje Archivematica a jeho praktickou použitelnost pro dlouhodobou ochranu dokumentů. Základní myšlenkou Archivematici je propojit nabídku volně dostupných LTP nástrojů do uceleného celku podporujícího archivační procesy podle referenčního modelu [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|OAIS]] neboli Open Archival Information System, který představuje standard v oblasti dlouhodobé digitální archivace. Archivematica také předpokládala propojení se systémy, které již knihovny pro správu a ukládání digitálních objektů využívají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55031</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=55031"/>
		<updated>2018-06-09T07:36:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otáza: Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace [[metody in-house a outsourcingu]]. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dlouhodobé ukládání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vzrůstající digitalizací a s počtem dokumentů vznikající v digitální podobě souvisí pojem LTP neboli [[Long-Term Preservation]]&lt;br /&gt;
, [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]. Tak jako jsou pro generace zachovány např. vzácné knihy, obrazy, musíme se dnes zabývat uchováním těchto dokumentů v digitální podobě. Pro ochranu a uchování dokumentů pro budoucí generace nepostačuje pouze převod tohoto dokumentu do digitální podoby, musíme zajistit odpovídající formát, software a hardware, který je dlouhodobého ukládání schopen a nemá životnost pouhé desítky let, jako např. CD-ROM (dnes již není samozřejmostí, že s nákupem osobního počítače bude uživatel vlastnit i CD mechaniku). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou uchování se v posledních desetiletí zabývá řada institucí a projektů. Příkladem takového projektu je LTP-pilot neboli Pilotní projekt pro low-barrier přístup k ochraně digitálního obsahu, který probíhal v období září roku 2014 až říjnu roku 2015. Projektem se zabývala Masarykova univerzita, Moravská zemská knihovna v Brně a přizvaní experti. Financování zajistil Fond rozvoje CASNET. Cílem bylo přezkoumat open-source možnosti nástroje Archivematica a jeho praktickou použitelnost pro dlouhodobou ochranu dokumentů. Základní myšlenkou Archivematici je propojit nabídku volně dostupných LTP nástrojů do uceleného celku podporujícího archivační procesy podle referenčního modelu OAIS neboli Open Archival Information System, který představuje standard v oblasti dlouhodobé digitální archivace. Archivematica také předpokládala propojení se systémy, které již knihovny pro správu a ukládání digitálních objektů využívají. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54941</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54941"/>
		<updated>2018-06-07T12:05:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otáza: Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace [[metody in-house a outsourcingu]]. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54279</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54279"/>
		<updated>2018-05-29T19:32:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace [[metody in-house a outsourcingu]]. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* digitální dokument&lt;br /&gt;
* digitalizace&lt;br /&gt;
* digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54278</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54278"/>
		<updated>2018-05-29T19:29:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod [[reformátování]] neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* digitální dokument&lt;br /&gt;
* digitalizace&lt;br /&gt;
* digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54277</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54277"/>
		<updated>2018-05-29T19:24:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* digitální dokument&lt;br /&gt;
* digitalizace&lt;br /&gt;
* digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54276</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54276"/>
		<updated>2018-05-29T19:03:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* digitální dokument&lt;br /&gt;
* digitalizace&lt;br /&gt;
* digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54275</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54275"/>
		<updated>2018-05-29T18:58:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon a knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* digitální dokument&lt;br /&gt;
* digitalizace&lt;br /&gt;
* digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54274</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54274"/>
		<updated>2018-05-29T18:57:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
[[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Digitalizace a knihovnictví/old]]&lt;br /&gt;
[[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovny]]&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]&lt;br /&gt;
[[Autorský zákon a knihovny]]&lt;br /&gt;
[[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
[[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54273</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54273"/>
		<updated>2018-05-29T18:48:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://system-kramerius.cz/publikace-o-krameriovi/ Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://visk.nkp.cz VISK – Veřejné informační služby knihoven]&lt;br /&gt;
* [http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home Registr digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54272</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54272"/>
		<updated>2018-05-29T18:34:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Archívní formát PDF/A | EARCHIVACE&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://www.earchivace.cz/legislativa-a-normy/typy-dokumentu-k-archivaci/&amp;lt;/ref&amp;gt; Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54271</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54271"/>
		<updated>2018-05-29T18:30:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54270</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54270"/>
		<updated>2018-05-29T18:29:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Počátek digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marek&amp;quot;&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54269</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54269"/>
		<updated>2018-05-29T18:26:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54268</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54268"/>
		<updated>2018-05-29T18:24:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Počátek digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54267</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54267"/>
		<updated>2018-05-29T18:23:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Počátek digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54266</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54266"/>
		<updated>2018-05-29T18:20:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54265</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54265"/>
		<updated>2018-05-29T18:17:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“,&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014624&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54264</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54264"/>
		<updated>2018-05-29T18:15:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54263</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54263"/>
		<updated>2018-05-29T18:11:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič.&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Reformátování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001720&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54262</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54262"/>
		<updated>2018-05-29T17:59:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 Univerzita Karlova [online].Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018 [cit. 2018-5-29]. Prezentace v PDF. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54261</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54261"/>
		<updated>2018-05-29T17:54:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 UK. Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018. Dostupné také z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54260</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54260"/>
		<updated>2018-05-29T17:53:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitalizace v knihovnách / Digitalizace v paměťových institucích – Moodle pro výuku 1 UK&amp;lt;/i&amp;gt;. Jindřich Marek s použitím materiálů Jana Hutaře, 2018. Dostupné také z: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=3553&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54259</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54259"/>
		<updated>2018-05-29T17:42:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) [[Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění]] || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54258</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54258"/>
		<updated>2018-05-29T17:40:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) [[Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.]] || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54257</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54257"/>
		<updated>2018-05-29T17:39:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54256</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54256"/>
		<updated>2018-05-29T17:32:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
digitální dokument, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54255</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54255"/>
		<updated>2018-05-29T17:27:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dokument, informační pramen a informační zdroj – Wikisofia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informační_pramen_a_informační_zdroj&amp;lt;/ref&amp;gt; V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54254</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54254"/>
		<updated>2018-05-29T17:22:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popis životního cyklu digitálního [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] je zaměřen z pohledu oboru knihovnictví. Se vznikem digitalizace se začaly utvářet digitální knihovny, které nabízí oproti tištěným dokumentům v knihovnách nezávislost a oddělitelnost obsahu dokumentu od nosiče dat. V digitálních knihovnách jsou zpřístupňovány nejen knihovní sbírky, ale také archivní, muzejní, a právě v podobě digitálních dokumentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54253</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54253"/>
		<updated>2018-05-29T16:51:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;VISK – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Jitka Bugajevová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/visk&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54252</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54252"/>
		<updated>2018-05-29T16:48:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří [[Bitmapová grafika|rastrový formát]], formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54251</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54251"/>
		<updated>2018-05-29T16:40:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54250</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54250"/>
		<updated>2018-05-29T16:40:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;centralamerica&amp;quot;&amp;gt;COATES, Anthony G. (ed.). Central America: a natural and cultural history. New Haven, 1997.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
citace&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Lucie Bělejová, 2012 [cit. 2018-5-29]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54249</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54249"/>
		<updated>2018-05-29T16:32:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;centralamerica&amp;quot;&amp;gt;COATES, Anthony G. (ed.). Central America: a natural and cultural history. New Haven, 1997.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54248</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54248"/>
		<updated>2018-05-29T16:27:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54247</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54247"/>
		<updated>2018-05-29T16:24:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument&amp;lt;/i&amp;gt;. Lucie Bělejová, 2012. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54246</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54246"/>
		<updated>2018-05-29T16:23:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument&amp;lt;/i&amp;gt;. Lucie Bělejová, 2012. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54245</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54245"/>
		<updated>2018-05-29T16:21:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54244</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54244"/>
		<updated>2018-05-29T16:17:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitální dokument&amp;lt;/i&amp;gt;. Lucie Bělejová, 2012. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digitální_dokument&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54243</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54243"/>
		<updated>2018-05-29T16:01:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování [[Autorský zákon a knihovny|autorského zákona]]. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|ochraňovat]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54242</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54242"/>
		<updated>2018-05-29T15:59:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat|proces]], kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování autorského zákona. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme ochraňovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54241</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54241"/>
		<updated>2018-05-29T15:58:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je proces, kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování autorského zákona. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme ochraňovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[Digitální repozitář|repozitáři]] nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54240</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54240"/>
		<updated>2018-05-29T15:55:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální dokument''' je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitalizace]]''' je proces, kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem '''[[digitální knihovna]]'''. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování autorského zákona. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme ochraňovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v digitálním repozitáři nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54239</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54239"/>
		<updated>2018-05-29T15:50:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: /* Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální dokument je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitalizace]] je proces, kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem [[digitální knihovna]]. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování autorského zákona. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme ochraňovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v digitálním repozitáři nebo digitální knihovně.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54238</id>
		<title>Životní cyklus digitálního dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%BDivotn%C3%AD_cyklus_digit%C3%A1ln%C3%ADho_dokumentu&amp;diff=54238"/>
		<updated>2018-05-29T15:47:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Chladkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vymezení pojmu digitální dokument, digitalizace a digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální dokument je dokument v elektronické podobě, který může mít dvojí podobu vzniku. Digitální dokument mohl již v elektronické podobě vzniknout, tzv. „born-digital“, tedy nemá svoji listinnou podobu. Druhou možností vzniku je převod z listinné podoby dokumentu do elektronické s pomocí procesu nazývající se digitalizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitalizace]] je proces, kdy se z analogového dokumentu vytváří dokument digitální, což je jedna z forem ochrany nejen knihovních, ale i muzejních či archivních sbírek. Výhodou digitalizace je uchování obsahu dokumentu, který již nezanikne se zánikem nosiče, např. pokud jsou periodika z kyselého papíru digitalizována, bude jejich obsah uchován po další generace. Digitalizace je jednou z metod reformátování neboli převodu obsahu na jiný nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S termínem digitalizace je spjat pojem [[digitální knihovna]]. Jedná se o elektronickou obdobu klasické knihovny, v níž jsou uchovávány a zpřístupňovány digitální dokumenty nebo sbírky. Jako příklad digitálních knihoven můžeme uvést Kramerius, Manuscriptorium, z muzejních sbírek eSbírky a z archivnictví Národní digitální archiv, Badatelnu.eu a Monasterium. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátek digitalizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před samotným procesem digitalizace je dobré si ujasnit, co má být digitalizováno. Jak již bylo řečeno, můžeme přihlédnout ke stáří, vzácnosti dokumentu a jeho případnému poškození, tedy naším cílem bude zachovat obsah dokumentu převedením do digitální podoby. Kromě toho můžeme digitalizovat také např. díla, která jsou čtenářky zajímavá, často poptávaná. Výhodou digitalizace je např. možnost jednoduchého zvětšení písma bez potřeby lupy. Důležité je dodržování autorského zákona. Záleží na ochranné lhůtě daného díla, řídí se dle roku autorova úmrtí, stejně tak u periodik, kde není důležitý rok vydání ale autoři daného periodika. Obecně si knihovny stanovily, že budou digitalizovat do roku 1885. Novější díla je možné digitalizovat, ale pouze pro jejich archivaci, nikoli zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okamžiku, kdy jsou určené dokumenty k digitalizaci, je ještě třeba učinit několik opatření a rozhodnutí. Nejen v případě, kdy se jedná o cenné dokumenty, je třeba zvážit manipulaci s dokumentem tak, aby nijak neutrpěl. U cenných dokumentů je vhodné svěření jich ke konzervaci nebo restaurování. K samotné digitalizaci je třeba zařízení, které bude schopné vytvoření digitálního dokumentu v požadované velikosti. Pokud nejsme vlastníkem zařízení, musíme zvážit jeho pořízení, půjčení nebo pronajmutí.  Zajistit musíme i software pomocí kterého vytvoříme formát digitálního dokumentu. Dále musíme mít prostor, kam dokument uložíme a vědět, jak ho budeme ochraňovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces digitalizace, uložení a zpřístupnění digitálního dokumentu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již víme, co budeme digitalizovat, máme zajištěnou prevenci poškození dokumentu. Nyní se zaměříme na proces digitalizace přes skener a software, který využijeme k vytvoření digitálního dokumentu. V případě, že potřebujeme do textu zasahovat, chceme jej upravovat, je nejjednodušší cestou využití [[OCR]] softwaru, což je technika optického rozpoznávání znaků. S naskenovaným obsahem pak můžeme dále pracovat jako s běžným počítačovým textem, můžeme ho editovat. V opačném případě využijeme běžného softwaru pro skenování, který nám vytvoří rastrový formát, formát obrázku. Formáty vhodné pro dlouhodobé uchování jsou např. PDF/A nebo JPEG 2000. Takto vytvoříme celý dokument, např. digitální kopii knihy. K digitálnímu dokumentu jsou přidělena [[metadata]], což jsou data o datech. Tato data jsou buď vložena do digitálního dokumentu, jsou tedy jeho součástí, anebo jsou uložena vedle digitálního dokumentu. Většinou je dokument uložen na harddisku nebo v datovém úložišti instituce, kde je i zálohován, a následně zpřístupněn v [[digitálním repozitáři]] nebo digitální knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ideální postup digitalizace nelze stanovit. Vždy záleží na typu dokumentů, různých kontextech, ve kterých se digitalizuje. Digitalizaci může provádět buď sama instituce, nebo ji může zadat úkolem externím pracovníkům nebo společnosti. Nevylučuje se kombinace metody in-house a outsourcingu. Záleží, co daná instituce preferuje, zda má k dispozici pracovníky, které může školit na novou funkci nebo zda je pro instituci přijatelnější sepsat přesné smluvní podmínky a zajistit digitalizaci formou outsourcingu, což většinou bývá finančně méně nákladné. Také finanční zdroje mohou pocházet buď přímo z dané instituce, nebo z jiných zdrojů, např. programy na podporu zpřístupnění digitálních dokumentů (např. VISK 4, VISK 7). Každá instituce se může také zapojit do Registru digitalizace, centrální evidence digitalizovaných dokumentů, a zamezit tak duplicitnímu zpracování.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Chladkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>