<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Eva.Krizkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Eva.Krizkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Eva.Krizkova"/>
	<updated>2026-04-20T04:28:23Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54713</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54713"/>
		<updated>2018-06-04T06:06:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí '''tento pracovní postup''' obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.)Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je'''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,– ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.)Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.)Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
studium dokumentů, heuristika zdrojů, formy studia dokumentů, obsahová analýza, literární rešerše&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54712</id>
		<title>Výzkum a metody v informační vědě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54712"/>
		<updated>2018-06-04T06:00:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Gaussova křivka.jpg|thumb|Gaussova křivka|upright 1.2]]&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' lze obecně chápat jako tvorbu nových znalostí, jež mají podobu, kterou lze předat pomocí objektivních informací a staví na stávajících znalostech. Výzkum můžeme rozdělit na '''akademický''' a '''profesionální'''. Akademický si klade za cíl zlepšení znalostní základny a profesionální zlepšení praxe. Výzkum mohou provádět různé subjekty a interakce mezi akademiky a profesionály může být oboustranně výhodná. Lze rozlišit dva typy studií - ty, které jsou prováděné z '''pozitivistického hlediska''' a další, které jsou prováděné z '''konstuktivistického hlediska'''. U prvního pohledu se předpokládá, že existuje objektivní realita, kterou může výzkumník identifikovat a studovat. V druhém případě se předpokládá,že realita je subjektivní a výzkumník ji musí sestavit či interpretovat. Výzkum dále můžeme rozlišit na '''[[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]]''' a '''[[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]]''', ale většinou zde existuje přesah z jedné kategorie do druhé.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V kvalitativní výzkumu je středem zájmu měření, počítání a testování hypotéz, v kvalitativním jde zejména o interpretaci významu událostí, témat nebo názorů.&lt;br /&gt;
Studiem kvantitativních aspektů informačních zdrojů a sdělování informací se zabývá '''infometrie'''. Ta se rozděluje na několik dílčích oborů:&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|bibliometrie]]'''  studium kvantitativních aspektů publikované dokumentace &lt;br /&gt;
* '''webometrie'''    studium kvantitativních aspektů webových zdrojů&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|scientometrie]]''' kvantitativní studium rozvoje a změn vědeckých disciplín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy výzkumných metod==&lt;br /&gt;
Mezi tři základní výzkumné metody patří:&lt;br /&gt;
* 1.) Průzkumy (dvě hlavní metody jsou '''rozhovor''' a '''dotazník''')&lt;br /&gt;
* 2.) Experimentování, evaluace a pozorování&lt;br /&gt;
* 3.) [[Studium dokumentů]] (nebo také heuristika zdrojů či desk research)&lt;br /&gt;
V praxi však často dochází k jejich kombinaci a přesahu. Pro popis studií, které používají jednu metodu a k ověření platnosti výsledků použijí jinou se používá pojem &amp;quot;'''triangulace'''&amp;quot;. Může jít například o dotazníkové průzkumy, které obsahují rozhovory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy sběru dat ==&lt;br /&gt;
* Rozhovor nebo dotazník&lt;br /&gt;
* Focus groups&lt;br /&gt;
* Záznamy z časopisů&lt;br /&gt;
* Pozorování&lt;br /&gt;
* Inspekce&lt;br /&gt;
* Obsahová analýza&lt;br /&gt;
* Protokolová analýza&lt;br /&gt;
* Bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
* Analýza transakčních logů&lt;br /&gt;
* Úkolová analýza&lt;br /&gt;
* Analýza historických zdrojů&lt;br /&gt;
* Konstrukce datového souboru&lt;br /&gt;
* Využití dříve posbíraných dat&lt;br /&gt;
* Jiný postup&lt;br /&gt;
* Kombinace více postupů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výběr vzorků==&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost.&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně.&lt;br /&gt;
Existují '''čtyři druhy''' vzorků:&lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr&lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr&lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr&lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, '''jak velký vzorek je potřeba'''. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky:&lt;br /&gt;
# Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji?&lt;br /&gt;
# Mám v každé skupině dostatek případů?&lt;br /&gt;
Existuje několik '''obecných vodítek.''' Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup výzkumu==&lt;br /&gt;
V kvantitativním průzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky:&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o populaci a vzorku&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zkreslení výzkumu ==&lt;br /&gt;
Nastává v okamžiku, kdy '''měřící aparát ovlivňuje měřený systém'''. Níže jsou uvedeny příklady zkreslení vyvolaného výzkumnými stimuly:&lt;br /&gt;
# '''Efekt morčete''' - vzniká tehdy, když zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou zkoumány&lt;br /&gt;
# '''Výběr role''' - zkoumaná osoba, která si je vědoma, že je zkoumána, nebude reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevila v co nejlepším možném světle&lt;br /&gt;
# '''Měření jako zdroj změny''' - výzkumný proces může vyvolat ve zkoumaných osobách postoje, které před tím neexistovaly&lt;br /&gt;
# '''Stereotyp ve volbě odpovědí''' - volba alternativních odpovědí je ovlivněna jinými faktory než míněním respondenta&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkumy v knihovnách ==&lt;br /&gt;
Součástí výzkumů a metod v informační vědě jsou výzkumy realizované přímo v knihovnách. Ty slouží zejména k těmto účelům:&lt;br /&gt;
* navrhovat a realizovat změny v nabídce knihovních služeb,&lt;br /&gt;
* přizpůsobit služby potřebám konkrétních uživatelů, resp. cílových skupin&lt;br /&gt;
* zlepšit spokojenost uživatelů knihovny,&lt;br /&gt;
* nebo zefektivnit nákup knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově pomáhají data z knihovních výzkumů lépe argumentovat před zřizovatelem potřebu nákupu vybavení nebo obnovení fondu.&lt;br /&gt;
V zahraničí se používá termín &amp;quot;evidence-based librarianship&amp;quot;(na důkazech založené knihovnictví). Hlavní myšlenka je přejata z medicíny a spočívá v neustálém hledání a ověřování nejlepších postupů pro řešení problémů. &lt;br /&gt;
Webová stránka http://vyzkumy.knihovna.cz/ nabízí zájemcům e-learningový kurz týkající se výzkumů v knihovnách. Provede zájemce těmito tématy:&lt;br /&gt;
[[File:WikimediaConference2014 04.JPG|thumb|WikimediaConference2014 04|left|upright 1.5|Bookshelves with the Encyclopedia Britannica at Wikimedia Deutschland office in Berlin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úvod do problematiky výzkumů v knihovnách&lt;br /&gt;
* Přípravná fáze sociologického výzkumu&lt;br /&gt;
* Výběr vzorku&lt;br /&gt;
* Metody sběru dat&lt;br /&gt;
* Jak vytvořit dotazník&lt;br /&gt;
* Analýza dat&lt;br /&gt;
* Specifika kvalitativního výzkumu&lt;br /&gt;
* Výzkumy čtenářství a čtenářů&lt;br /&gt;
* Benchmarking&lt;br /&gt;
* Závěr výzkumu a prezentace výsledků&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vyzkumy.knihovny&amp;quot;&amp;gt;Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking knihoven ===&lt;br /&gt;
[[Statistika a benchmarking v knihovnách|Benchmarking]] můžeme charakterizovat jako soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů.&lt;br /&gt;
Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza vlastních výkonů a situace knihovny'''&lt;br /&gt;
''Jak to děláme my?''&lt;br /&gt;
* '''Nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání, analýza její činnosti'''&lt;br /&gt;
''Jak to dělají oni?''&lt;br /&gt;
* '''Vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků,identifikace silných a slabých stránek'''&lt;br /&gt;
''Kdo je v tom nejlepší?''&lt;br /&gt;
* '''Změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností'''&lt;br /&gt;
''Co můžeme využít ve vlastní praxi?''&lt;br /&gt;
* '''Měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn'''&lt;br /&gt;
''Dosáhli jsme změny, zlepšili jsme se?''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do projektu Benchmarging knihoven v ČR se lze přihlásit prostřednictvím webových stránek https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Etika informačního výzkumu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní témata v etice informačního výzkumu patří:&lt;br /&gt;
* '''Získání přístupu''' - otevřenost a upřímnost ohledně povahy výzkumu (financování, šíření výsledků apod.)&lt;br /&gt;
* '''Poučený souhlas''' - každý, kdo je předmětem zkoumání si je výzkumu vědom a má možnost odmítnout účast a odstoupit od něj&lt;br /&gt;
* '''Zajištění ochrany anonymity a/nebo mlčenlivosti o výsledcích'''&lt;br /&gt;
* '''Ochrana práv účastníků''' - zejména zranitelní lidé,např. děti nebo nemocní&lt;br /&gt;
* '''Čestnost výzkumných pracovníků''' - pozorování pouze relevantních vzorců chování a sběr pouze těch dat, která jsou pro výzkum opravdu důležitá&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''KNIHY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior / Donald O. Case. 2007. ISBN 9780123694300.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) CONNAWAY, LS. Research methods in library and information science. Santa Barbara : Libraries Unlimited, [2017], 2017. (Library and information science text series). ISBN: 978-1-4408-3478-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) GORMAN, G. E., Peter CLAYTON, Sydney J. SHEP a Adela CLAYTON. Qualitative research for the information professional: a practical handbook. 2nd ed. London: Facet publishing, 2005. ISBN 1-85604-472-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) MOORE, Nick. How to do research: a practical guide to designing and managing research projects / Nick Moore. 2006. ISBN 1856045943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.) PICKARD, AJ. Research methods in information. London : Facet publishing, 2006. ISBN: 978-1-85604-545-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.)DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.) FIDEL, Raya. Are we there yet?: Mixed methods research in library and information science. Library and Information Science Research [online]. 2008, 30(4), 265-272 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.04.001. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.) HADDOW, Gaby a Jane E. KLOBAS. Communication of research to practice in library and information science: Closing the gap. Library and Information Science Research [online]. 2004, 26(1), 29-43 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2003.11.010. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.) HIDER, P; PYMM, B. Empirical research methods reported in high-profile LIS journal literature. Library and Information Science Research. 30, 108-114, Jan. 1, 2008. ISSN: 0740-8188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.)LEONG, Julia. Library and Information Science Research in the 21st Century. Australian Library Journal [online]. 2010, 59(4), 240-240 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00049670.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11.) MCKECHNIE, Lynne (E. F.), Heidi JULIEN, Shelagh K. GENUIS a Tami OLIPHANT. Communicating research findings to library and information science practitioners: a study of ISIC papers from 1996 to 2000. Information Research [online]. 2008, 13(4), 7-7 [cit. 2018-04-21]. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12.)POWELL, Ronald R, Lynda M BAKER a Joseph J MIKA. Library and information science practitioners and research. Library and Information Science Research [online]. 2002, 24(1), 49-72 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/S0740-8188(01)00104-9. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
13.) RUSSELL, Fiona. Library and Information Science Research in the 21st Century: A Guide for Practising Librarians and Students. Australian Academic [online]. 2010, 41(4), 304-305 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00048623.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
14.) Výzkum v informační vědě a knihovnictví&lt;br /&gt;
https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/VIKBA12/um/65613377/Uvod_do_kvali_vyzkumu.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15.) Information science. Dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Information_science&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
16.) Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
17.) IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
18.) Benchmarking knihoven: Vyhodnocování výkonu a kvality činnosti knihoven metodou benchmarkingu [online]. Praha: NIPOS, 2018 [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační věda, výzkum, metody, benchmarking knihoven, druhy výzkumných metod, formy sběru dat, etika výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54711</id>
		<title>Výzkum a metody v informační vědě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54711"/>
		<updated>2018-06-04T05:59:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Gaussova křivka.jpg|thumb|Gaussova křivka|upright 1.2]]&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' lze obecně chápat jako tvorbu nových znalostí, jež mají podobu, kterou lze předat pomocí objektivních informací a staví na stávajících znalostech. Výzkum můžeme rozdělit na '''akademický''' a '''profesionální'''. Akademický si klade za cíl zlepšení znalostní základny a profesionální zlepšení praxe. Výzkum mohou provádět různé subjekty a interakce mezi akademiky a profesionály může být oboustranně výhodná. Lze rozlišit dva typy studií - ty, které jsou prováděné z '''pozitivistického hlediska''' a další, které jsou prováděné z '''konstuktivistického hlediska'''. U prvního pohledu se předpokládá, že existuje objektivní realita, kterou může výzkumník identifikovat a studovat. V druhém případě se předpokládá,že realita je subjektivní a výzkumník ji musí sestavit či interpretovat. Výzkum dále můžeme rozlišit na '''[[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]]''' a '''[[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]]''', ale většinou zde existuje přesah z jedné kategorie do druhé.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V kvalitativní výzkumu je středem zájmu měření, počítání a testování hypotéz, v kvalitativním jde zejména o interpretaci významu událostí, témat nebo názorů.&lt;br /&gt;
Studiem kvantitativních aspektů informačních zdrojů a sdělování informací se zabývá '''infometrie'''. Ta se rozděluje na několik dílčích oborů:&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|bibliometrie]]'''  studium kvantitativních aspektů publikované dokumentace &lt;br /&gt;
* '''webometrie'''    studium kvantitativních aspektů webových zdrojů&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|scientometrie]]''' kvantitativní studium rozvoje a změn vědeckých disciplín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy výzkumných metod==&lt;br /&gt;
Mezi tři základní výzkumné metody patří:&lt;br /&gt;
* 1.) Průzkumy (dvě hlavní metody jsou '''rozhovor''' a '''dotazník''')&lt;br /&gt;
* 2.) Experimentování, evaluace a pozorování&lt;br /&gt;
* 3.) [[Studium dokumentů]] (nebo také heuristika zdrojů či desk research)&lt;br /&gt;
V praxi však často dochází k jejich kombinaci a přesahu. Pro popis studií, které používají jednu metodu a k ověření platnosti výsledků použijí jinou se používá pojem &amp;quot;'''triangulace'''&amp;quot;. Může jít například o dotazníkové průzkumy, které obsahují rozhovory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy sběru dat ==&lt;br /&gt;
* Rozhovor nebo dotazník&lt;br /&gt;
* Focus groups&lt;br /&gt;
* Záznamy z časopisů&lt;br /&gt;
* Pozorování&lt;br /&gt;
* Inspekce&lt;br /&gt;
* Obsahová analýza&lt;br /&gt;
* Protokolová analýza&lt;br /&gt;
* Bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
* Analýza transakčních logů&lt;br /&gt;
* Úkolová analýza&lt;br /&gt;
* Analýza historických zdrojů&lt;br /&gt;
* Konstrukce datového souboru&lt;br /&gt;
* Využití dříve posbíraných dat&lt;br /&gt;
* Jiný postup&lt;br /&gt;
* Kombinace více postupů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výběr vzorků==&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost.&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně.&lt;br /&gt;
Existují '''čtyři druhy''' vzorků:&lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr&lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr&lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr&lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, '''jak velký vzorek je potřeba'''. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky:&lt;br /&gt;
# Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji?&lt;br /&gt;
# Mám v každé skupině dostatek případů?&lt;br /&gt;
Existuje několik '''obecných vodítek.''' Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup výzkumu==&lt;br /&gt;
V kvantitativním průzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky:&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o populaci a vzorku&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zkreslení výzkumu ==&lt;br /&gt;
Nastává v okamžiku, kdy '''měřící aparát ovlivňuje měřený systém'''. Níže jsou uvedeny příklady zkreslení vyvolaného výzkumnými stimuly:&lt;br /&gt;
# '''Efekt morčete''' - vzniká tehdy, když zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou zkoumány&lt;br /&gt;
# '''Výběr role''' - zkoumaná osoba, která si je vědoma, že je zkoumána, nebude reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevila v co nejlepším možném světle&lt;br /&gt;
# '''Měření jako zdroj změny''' - výzkumný proces může vyvolat ve zkoumaných osobách postoje, které před tím neexistovaly&lt;br /&gt;
# '''Stereotyp ve volbě odpovědí''' - volba alternativních odpovědí je ovlivněna jinými faktory než míněním respondenta&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkumy v knihovnách ==&lt;br /&gt;
Součástí výzkumů a metod v informační vědě jsou výzkumy realizované přímo v knihovnách. Ty slouží zejména k těmto účelům:&lt;br /&gt;
* navrhovat a realizovat změny v nabídce knihovních služeb,&lt;br /&gt;
* přizpůsobit služby potřebám konkrétních uživatelů, resp. cílových skupin&lt;br /&gt;
* zlepšit spokojenost uživatelů knihovny,&lt;br /&gt;
* nebo zefektivnit nákup knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově pomáhají data z knihovních výzkumů lépe argumentovat před zřizovatelem potřebu nákupu vybavení nebo obnovení fondu.&lt;br /&gt;
V zahraničí se používá termín &amp;quot;evidence-based librarianship&amp;quot;(na důkazech založené knihovnictví). Hlavní myšlenka je přejata z medicíny a spočívá v neustálém hledání a ověřování nejlepších postupů pro řešení problémů. &lt;br /&gt;
Webová stránka http://vyzkumy.knihovna.cz/ nabízí zájemcům e-learningový kurz týkající se výzkumů v knihovnách. Provede zájemce těmito tématy:&lt;br /&gt;
[[File:WikimediaConference2014 04.JPG|thumb|WikimediaConference2014 04|left|upright 1.5|Bookshelves with the Encyclopedia Britannica at Wikimedia Deutschland office in Berlin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úvod do problematiky výzkumů v knihovnách&lt;br /&gt;
* Přípravná fáze sociologického výzkumu&lt;br /&gt;
* Výběr vzorku&lt;br /&gt;
* Metody sběru dat&lt;br /&gt;
* Jak vytvořit dotazník&lt;br /&gt;
* Analýza dat&lt;br /&gt;
* Specifika kvalitativního výzkumu&lt;br /&gt;
* Výzkumy čtenářství a čtenářů&lt;br /&gt;
* Benchmarking&lt;br /&gt;
* Závěr výzkumu a prezentace výsledků&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vyzkumy.knihovny&amp;quot;&amp;gt;Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking knihoven ===&lt;br /&gt;
[[Statistika a benchmarking v knihovnách|Benchmarking]] můžeme charakterizovat jako soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů.&lt;br /&gt;
Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza vlastních výkonů a situace knihovny'''&lt;br /&gt;
''Jak to děláme my?''&lt;br /&gt;
* '''Nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání, analýza její činnosti'''&lt;br /&gt;
''Jak to dělají oni?''&lt;br /&gt;
* '''Vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků,identifikace silných a slabých stránek'''&lt;br /&gt;
''Kdo je v tom nejlepší?''&lt;br /&gt;
* '''Změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností'''&lt;br /&gt;
''Co můžeme využít ve vlastní praxi?''&lt;br /&gt;
* '''Měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn'''&lt;br /&gt;
''Dosáhli jsme změny, zlepšili jsme se?''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do projektu Benchmarging knihoven v ČR se lze přihlásit prostřednictvím webových stránek https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Etika informačního výzkumu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní témata v etice informačního výzkumu patří:&lt;br /&gt;
* '''Získání přístupu''' - otevřenost a upřímnost ohledně povahy výzkumu (financování, šíření výsledků apod.)&lt;br /&gt;
* '''Poučený souhlas''' - každý, kdo je předmětem zkoumání si je výzkumu vědom a má možnost odmítnout účast a odstoupit od něj&lt;br /&gt;
* '''Zajištění ochrany anonymity a/nebo mlčenlivosti o výsledcích'''&lt;br /&gt;
* '''Ochrana práv účastníků''' - zejména zranitelní lidé,např. děti nebo nemocní&lt;br /&gt;
* '''Čestnost výzkumných pracovníků''' - pozorování pouze relevantních vzorců chování a sběr pouze těch dat, která jsou pro výzkum opravdu důležitá&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''KNIHY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior / Donald O. Case. 2007. ISBN 9780123694300.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) CONNAWAY, LS. Research methods in library and information science. Santa Barbara : Libraries Unlimited, [2017], 2017. (Library and information science text series). ISBN: 978-1-4408-3478-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) GORMAN, G. E., Peter CLAYTON, Sydney J. SHEP a Adela CLAYTON. Qualitative research for the information professional: a practical handbook. 2nd ed. London: Facet publishing, 2005. ISBN 1-85604-472-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) MOORE, Nick. How to do research: a practical guide to designing and managing research projects / Nick Moore. 2006. ISBN 1856045943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.) PICKARD, AJ. Research methods in information. London : Facet publishing, 2006. ISBN: 978-1-85604-545-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.)DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.) FIDEL, Raya. Are we there yet?: Mixed methods research in library and information science. Library and Information Science Research [online]. 2008, 30(4), 265-272 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.04.001. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.) HADDOW, Gaby a Jane E. KLOBAS. Communication of research to practice in library and information science: Closing the gap. Library and Information Science Research [online]. 2004, 26(1), 29-43 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2003.11.010. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.) HIDER, P; PYMM, B. Empirical research methods reported in high-profile LIS journal literature. Library and Information Science Research. 30, 108-114, Jan. 1, 2008. ISSN: 0740-8188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.)LEONG, Julia. Library and Information Science Research in the 21st Century. Australian Library Journal [online]. 2010, 59(4), 240-240 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00049670.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11.) MCKECHNIE, Lynne (E. F.), Heidi JULIEN, Shelagh K. GENUIS a Tami OLIPHANT. Communicating research findings to library and information science practitioners: a study of ISIC papers from 1996 to 2000. Information Research [online]. 2008, 13(4), 7-7 [cit. 2018-04-21]. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12.)POWELL, Ronald R, Lynda M BAKER a Joseph J MIKA. Library and information science practitioners and research. Library and Information Science Research [online]. 2002, 24(1), 49-72 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/S0740-8188(01)00104-9. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
13.) RUSSELL, Fiona. Library and Information Science Research in the 21st Century: A Guide for Practising Librarians and Students. Australian Academic [online]. 2010, 41(4), 304-305 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00048623.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
14.) Výzkum v informační vědě a knihovnictví&lt;br /&gt;
https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/VIKBA12/um/65613377/Uvod_do_kvali_vyzkumu.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15.) Information science. Dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Information_science&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
16.) Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
17.) IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
18.) Benchmarking knihoven: Vyhodnocování výkonu a kvality činnosti knihoven metodou benchmarkingu [online]. Praha: NIPOS, 2018 [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační věda, výzkum, metody, benchmarking knihoven, druhy výzkumných metod, formy sběru dat, etika výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54710</id>
		<title>Výzkum a metody v informační vědě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54710"/>
		<updated>2018-06-04T05:59:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Gaussova křivka.jpg|thumb|Gaussova křivka|upright 1.2]]&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' lze obecně chápat jako tvorbu nových znalostí, jež mají podobu, kterou lze předat pomocí objektivních informací a staví na stávajících znalostech. Výzkum můžeme rozdělit na '''akademický''' a '''profesionální'''. Akademický si klade za cíl zlepšení znalostní základny a profesionální zlepšení praxe. Výzkum mohou provádět různé subjekty a interakce mezi akademiky a profesionály může být oboustranně výhodná. Lze rozlišit dva typy studií - ty, které jsou prováděné z '''pozitivistického hlediska''' a další, které jsou prováděné z '''konstuktivistického hlediska'''. U prvního pohledu se předpokládá, že existuje objektivní realita, kterou může výzkumník identifikovat a studovat. V druhém případě se předpokládá,že realita je subjektivní a výzkumník ji musí sestavit či interpretovat. Výzkum dále můžeme rozlišit na '''[[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]]''' a '''[[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]]''', ale většinou zde existuje přesah z jedné kategorie do druhé.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V kvalitativní výzkumu je středem zájmu měření, počítání a testování hypotéz, v kvalitativním jde zejména o interpretaci významu událostí, témat nebo názorů.&lt;br /&gt;
Studiem kvantitativních aspektů informačních zdrojů a sdělování informací se zabývá '''infometrie'''. Ta se rozděluje na několik dílčích oborů:&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|bibliometrie]]'''  studium kvantitativních aspektů publikované dokumentace &lt;br /&gt;
* '''webometrie'''    studium kvantitativních aspektů webových zdrojů&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|scientometrie]]''' kvantitativní studium rozvoje a změn vědeckých disciplín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy výzkumných metod==&lt;br /&gt;
Mezi tři základní výzkumné metody patří:&lt;br /&gt;
* 1.) Průzkumy (dvě hlavní metody jsou '''rozhovor''' a '''dotazník''')&lt;br /&gt;
* 2.) Experimentování, evaluace a pozorování&lt;br /&gt;
* 3.) [[Studium dokumentů]] (nebo také heuristika zdrojů či desk research)&lt;br /&gt;
V praxi však často dochází k jejich kombinaci a přesahu. Pro popis studií, které používají jednu metodu a k ověření platnosti výsledků použijí jinou se používá pojem &amp;quot;'''triangulace'''&amp;quot;. Může jít například o dotazníkové průzkumy, které obsahují rozhovory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy sběru dat ==&lt;br /&gt;
* Rozhovor nebo dotazník&lt;br /&gt;
* Focus groups&lt;br /&gt;
* Záznamy z časopisů&lt;br /&gt;
* Pozorování&lt;br /&gt;
* Inspekce&lt;br /&gt;
* Obsahová analýza&lt;br /&gt;
* Protokolová analýza&lt;br /&gt;
* Bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
* Analýza transakčních logů&lt;br /&gt;
* Úkolová analýza&lt;br /&gt;
* Analýza historických zdrojů&lt;br /&gt;
* Konstrukce datového souboru&lt;br /&gt;
* Využití dříve posbíraných dat&lt;br /&gt;
* Jiný postup&lt;br /&gt;
* Kombinace více postupů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výběr vzorků==&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost.&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně.&lt;br /&gt;
Existují '''čtyři druhy''' vzorků:&lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr&lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr&lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr&lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, '''jak velký vzorek je potřeba'''. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky:&lt;br /&gt;
# Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji?&lt;br /&gt;
# Mám v každé skupině dostatek případů?&lt;br /&gt;
Existuje několik '''obecných vodítek.''' Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup výzkumu==&lt;br /&gt;
V kvantitativním průzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky:&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o populaci a vzorku&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zkreslení výzkumu ==&lt;br /&gt;
Nastává v okamžiku, kdy '''měřící aparát ovlivňuje měřený systém'''. Níže jsou uvedeny příklady zkreslení vyvolaného výzkumnými stimuly:&lt;br /&gt;
# '''Efekt morčete''' - vzniká tehdy, když zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou zkoumány&lt;br /&gt;
# '''Výběr role''' - zkoumaná osoba, která si je vědoma, že je zkoumána, nebude reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevila v co nejlepším možném světle&lt;br /&gt;
# '''Měření jako zdroj změny''' - výzkumný proces může vyvolat ve zkoumaných osobách postoje, které před tím neexistovaly&lt;br /&gt;
# '''Stereotyp ve volbě odpovědí''' - volba alternativních odpovědí je ovlivněna jinými faktory než míněním respondenta&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkumy v knihovnách ==&lt;br /&gt;
Součástí výzkumů a metod v informační vědě jsou výzkumy realizované přímo v knihovnách. Ty slouží zejména k těmto účelům:&lt;br /&gt;
* navrhovat a realizovat změny v nabídce knihovních služeb,&lt;br /&gt;
* přizpůsobit služby potřebám konkrétních uživatelů, resp. cílových skupin&lt;br /&gt;
* zlepšit spokojenost uživatelů knihovny,&lt;br /&gt;
* nebo zefektivnit nákup knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově pomáhají data z knihovních výzkumů lépe argumentovat před zřizovatelem potřebu nákupu vybavení nebo obnovení fondu.&lt;br /&gt;
V zahraničí se používá termín &amp;quot;evidence-based librarianship&amp;quot;(na důkazech založené knihovnictví). Hlavní myšlenka je přejata z medicíny a spočívá v neustálém hledání a ověřování nejlepších postupů pro řešení problémů. &lt;br /&gt;
Webová stránka http://vyzkumy.knihovna.cz/ nabízí zájemcům e-learningový kurz týkající se výzkumů v knihovnách. Provede zájemce těmito tématy:&lt;br /&gt;
[[File:WikimediaConference2014 04.JPG|thumb|WikimediaConference2014 04|left|upright 1.5|Bookshelves with the Encyclopedia Britannica at Wikimedia Deutschland office in Berlin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úvod do problematiky výzkumů v knihovnách&lt;br /&gt;
* Přípravná fáze sociologického výzkumu&lt;br /&gt;
* Výběr vzorku&lt;br /&gt;
* Metody sběru dat&lt;br /&gt;
* Jak vytvořit dotazník&lt;br /&gt;
* Analýza dat&lt;br /&gt;
* Specifika kvalitativního výzkumu&lt;br /&gt;
* Výzkumy čtenářství a čtenářů&lt;br /&gt;
* Benchmarking&lt;br /&gt;
* Závěr výzkumu a prezentace výsledků&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vyzkumy.knihovny&amp;quot;&amp;gt;Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking knihoven ===&lt;br /&gt;
[[Statistika a benchmarking v knihovnách|Benchmarking]] můžeme charakterizovat jako soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů.&lt;br /&gt;
Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza vlastních výkonů a situace knihovny'''&lt;br /&gt;
''Jak to děláme my?''&lt;br /&gt;
* '''Nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání, analýza její činnosti'''&lt;br /&gt;
''Jak to dělají oni?''&lt;br /&gt;
* '''Vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků,identifikace silných a slabých stránek'''&lt;br /&gt;
''Kdo je v tom nejlepší?''&lt;br /&gt;
* '''Změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností'''&lt;br /&gt;
''Co můžeme využít ve vlastní praxi?''&lt;br /&gt;
* '''Měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn'''&lt;br /&gt;
''Dosáhli jsme změny, zlepšili jsme se?''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do projektu Benchmarging knihoven v ČR se lze přihlásit prostřednictvím webových stránek https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Etika informačního výzkumu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní témata v etice informačního výzkumu patří:&lt;br /&gt;
* '''Získání přístupu''' - otevřenost a upřímnost ohledně povahy výzkumu (financování, šíření výsledků apod.)&lt;br /&gt;
* '''Poučený souhlas''' - každý, kdo je předmětem zkoumání si je výzkumu vědom a má možnost odmítnout účast a odstoupit od něj&lt;br /&gt;
* '''Zajištění ochrany anonymity a/nebo mlčenlivosti o výsledcích'''&lt;br /&gt;
* '''Ochrana práv účastníků''' - zejména zranitelní lidé,např. děti nebo nemocní&lt;br /&gt;
* '''Čestnost výzkumných pracovníků''' - pozorování pouze relevantních vzorců chování a sběr pouze těch dat, která jsou pro výzkum opravdu důležitá&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''KNIHY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior / Donald O. Case. 2007. ISBN 9780123694300.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) CONNAWAY, LS. Research methods in library and information science. Santa Barbara : Libraries Unlimited, [2017], 2017. (Library and information science text series). ISBN: 978-1-4408-3478-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) GORMAN, G. E., Peter CLAYTON, Sydney J. SHEP a Adela CLAYTON. Qualitative research for the information professional: a practical handbook. 2nd ed. London: Facet publishing, 2005. ISBN 1-85604-472-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) MOORE, Nick. How to do research: a practical guide to designing and managing research projects / Nick Moore. 2006. ISBN 1856045943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.) PICKARD, AJ. Research methods in information. London : Facet publishing, 2006. ISBN: 978-1-85604-545-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.)DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.) FIDEL, Raya. Are we there yet?: Mixed methods research in library and information science. Library and Information Science Research [online]. 2008, 30(4), 265-272 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.04.001. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.) HADDOW, Gaby a Jane E. KLOBAS. Communication of research to practice in library and information science: Closing the gap. Library and Information Science Research [online]. 2004, 26(1), 29-43 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2003.11.010. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.) HIDER, P; PYMM, B. Empirical research methods reported in high-profile LIS journal literature. Library and Information Science Research. 30, 108-114, Jan. 1, 2008. ISSN: 0740-8188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.)LEONG, Julia. Library and Information Science Research in the 21st Century. Australian Library Journal [online]. 2010, 59(4), 240-240 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00049670.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11.) MCKECHNIE, Lynne (E. F.), Heidi JULIEN, Shelagh K. GENUIS a Tami OLIPHANT. Communicating research findings to library and information science practitioners: a study of ISIC papers from 1996 to 2000. Information Research [online]. 2008, 13(4), 7-7 [cit. 2018-04-21]. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12.)POWELL, Ronald R, Lynda M BAKER a Joseph J MIKA. Library and information science practitioners and research. Library and Information Science Research [online]. 2002, 24(1), 49-72 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/S0740-8188(01)00104-9. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
13.) RUSSELL, Fiona. Library and Information Science Research in the 21st Century: A Guide for Practising Librarians and Students. Australian Academic [online]. 2010, 41(4), 304-305 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00048623.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
14.) Výzkum v informační vědě a knihovnictví&lt;br /&gt;
https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/VIKBA12/um/65613377/Uvod_do_kvali_vyzkumu.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15.) Information science. Dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Information_science&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
16.) Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
17.) IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
18.) Benchmarking knihoven: Vyhodnocování výkonu a kvality činnosti knihoven metodou benchmarkingu [online]. Praha: NIPOS, 2018 [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační věda, výzkum, metody, benchmarking knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54709</id>
		<title>Výzkum a metody v informační vědě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54709"/>
		<updated>2018-06-04T05:58:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Gaussova křivka.jpg|thumb|Gaussova křivka|upright 1.2]]&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' lze obecně chápat jako tvorbu nových znalostí, jež mají podobu, kterou lze předat pomocí objektivních informací a staví na stávajících znalostech. Výzkum můžeme rozdělit na '''akademický''' a '''profesionální'''. Akademický si klade za cíl zlepšení znalostní základny a profesionální zlepšení praxe. Výzkum mohou provádět různé subjekty a interakce mezi akademiky a profesionály může být oboustranně výhodná. Lze rozlišit dva typy studií - ty, které jsou prováděné z '''pozitivistického hlediska''' a další, které jsou prováděné z '''konstuktivistického hlediska'''. U prvního pohledu se předpokládá, že existuje objektivní realita, kterou může výzkumník identifikovat a studovat. V druhém případě se předpokládá,že realita je subjektivní a výzkumník ji musí sestavit či interpretovat. Výzkum dále můžeme rozlišit na '''[[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]]''' a '''[[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]]''', ale většinou zde existuje přesah z jedné kategorie do druhé.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V kvalitativní výzkumu je středem zájmu měření, počítání a testování hypotéz, v kvalitativním jde zejména o interpretaci významu událostí, témat nebo názorů.&lt;br /&gt;
Studiem kvantitativních aspektů informačních zdrojů a sdělování informací se zabývá '''infometrie'''. Ta se rozděluje na několik dílčích oborů:&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|bibliometrie]]'''  studium kvantitativních aspektů publikované dokumentace &lt;br /&gt;
* '''webometrie'''    studium kvantitativních aspektů webových zdrojů&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|scientometrie]]''' kvantitativní studium rozvoje a změn vědeckých disciplín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy výzkumných metod==&lt;br /&gt;
Mezi tři základní výzkumné metody patří:&lt;br /&gt;
* 1.) Průzkumy (dvě hlavní metody jsou '''rozhovor''' a '''dotazník''')&lt;br /&gt;
* 2.) Experimentování, evaluace a pozorování&lt;br /&gt;
* 3.) [[Studium dokumentů]] (nebo také heuristika zdrojů či desk research)&lt;br /&gt;
V praxi však často dochází k jejich kombinaci a přesahu. Pro popis studií, které používají jednu metodu a k ověření platnosti výsledků použijí jinou se používá pojem &amp;quot;'''triangulace'''&amp;quot;. Může jít například o dotazníkové průzkumy, které obsahují rozhovory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy sběru dat ==&lt;br /&gt;
* Rozhovor nebo dotazník&lt;br /&gt;
* Focus groups&lt;br /&gt;
* Záznamy z časopisů&lt;br /&gt;
* Pozorování&lt;br /&gt;
* Inspekce&lt;br /&gt;
* Obsahová analýza&lt;br /&gt;
* Protokolová analýza&lt;br /&gt;
* Bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
* Analýza transakčních logů&lt;br /&gt;
* Úkolová analýza&lt;br /&gt;
* Analýza historických zdrojů&lt;br /&gt;
* Konstrukce datového souboru&lt;br /&gt;
* Využití dříve posbíraných dat&lt;br /&gt;
* Jiný postup&lt;br /&gt;
* Kombinace více postupů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výběr vzorků==&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost.&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně.&lt;br /&gt;
Existují '''čtyři druhy''' vzorků:&lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr&lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr&lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr&lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, '''jak velký vzorek je potřeba'''. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky:&lt;br /&gt;
# Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji?&lt;br /&gt;
# Mám v každé skupině dostatek případů?&lt;br /&gt;
Existuje několik '''obecných vodítek.''' Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup výzkumu==&lt;br /&gt;
V kvantitativním průzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky:&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o populaci a vzorku&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zkreslení výzkumu ==&lt;br /&gt;
Nastává v okamžiku, kdy '''měřící aparát ovlivňuje měřený systém'''. Níže jsou uvedeny příklady zkreslení vyvolaného výzkumnými stimuly:&lt;br /&gt;
# '''Efekt morčete''' - vzniká tehdy, když zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou zkoumány&lt;br /&gt;
# '''Výběr role''' - zkoumaná osoba, která si je vědoma, že je zkoumána, nebude reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevila v co nejlepším možném světle&lt;br /&gt;
# '''Měření jako zdroj změny''' - výzkumný proces může vyvolat ve zkoumaných osobách postoje, které před tím neexistovaly&lt;br /&gt;
# '''Stereotyp ve volbě odpovědí''' - volba alternativních odpovědí je ovlivněna jinými faktory než míněním respondenta&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkumy v knihovnách ==&lt;br /&gt;
Součástí výzkumů a metod v informační vědě jsou výzkumy realizované přímo v knihovnách. Ty slouží zejména k těmto účelům:&lt;br /&gt;
* navrhovat a realizovat změny v nabídce knihovních služeb,&lt;br /&gt;
* přizpůsobit služby potřebám konkrétních uživatelů, resp. cílových skupin&lt;br /&gt;
* zlepšit spokojenost uživatelů knihovny,&lt;br /&gt;
* nebo zefektivnit nákup knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově pomáhají data z knihovních výzkumů lépe argumentovat před zřizovatelem potřebu nákupu vybavení nebo obnovení fondu.&lt;br /&gt;
V zahraničí se používá termín &amp;quot;evidence-based librarianship&amp;quot;(na důkazech založené knihovnictví). Hlavní myšlenka je přejata z medicíny a spočívá v neustálém hledání a ověřování nejlepších postupů pro řešení problémů. &lt;br /&gt;
Webová stránka http://vyzkumy.knihovna.cz/ nabízí zájemcům e-learningový kurz týkající se výzkumů v knihovnách. Provede zájemce těmito tématy:&lt;br /&gt;
[[File:WikimediaConference2014 04.JPG|thumb|WikimediaConference2014 04|left|upright 1.5|Bookshelves with the Encyclopedia Britannica at Wikimedia Deutschland office in Berlin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úvod do problematiky výzkumů v knihovnách&lt;br /&gt;
* Přípravná fáze sociologického výzkumu&lt;br /&gt;
* Výběr vzorku&lt;br /&gt;
* Metody sběru dat&lt;br /&gt;
* Jak vytvořit dotazník&lt;br /&gt;
* Analýza dat&lt;br /&gt;
* Specifika kvalitativního výzkumu&lt;br /&gt;
* Výzkumy čtenářství a čtenářů&lt;br /&gt;
* Benchmarking&lt;br /&gt;
* Závěr výzkumu a prezentace výsledků&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vyzkumy.knihovny&amp;quot;&amp;gt;Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking knihoven ===&lt;br /&gt;
[[Statistika a benchmarking v knihovnách|Benchmarking]] můžeme charakterizovat jako soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů.&lt;br /&gt;
Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza vlastních výkonů a situace knihovny'''&lt;br /&gt;
''Jak to děláme my?''&lt;br /&gt;
* '''Nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání, analýza její činnosti'''&lt;br /&gt;
''Jak to dělají oni?''&lt;br /&gt;
* '''Vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků,identifikace silných a slabých stránek'''&lt;br /&gt;
''Kdo je v tom nejlepší?''&lt;br /&gt;
* '''Změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností'''&lt;br /&gt;
''Co můžeme využít ve vlastní praxi?''&lt;br /&gt;
* '''Měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn'''&lt;br /&gt;
''Dosáhli jsme změny, zlepšili jsme se?''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do projektu Benchmarging knihoven v ČR se lze přihlásit prostřednictvím webových stránek https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Etika informačního výzkumu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní témata v etice informačního výzkumu patří:&lt;br /&gt;
* '''Získání přístupu''' - otevřenost a upřímnost ohledně povahy výzkumu (financování, šíření výsledků apod.)&lt;br /&gt;
* '''Poučený souhlas''' - každý, kdo je předmětem zkoumání si je výzkumu vědom a má možnost odmítnout účast a odstoupit od něj&lt;br /&gt;
* '''Zajištění ochrany anonymity a/nebo mlčenlivosti o výsledcích'''&lt;br /&gt;
* '''Ochrana práv účastníků''' - zejména zranitelní lidé,např. děti nebo nemocní&lt;br /&gt;
* '''Čestnost výzkumných pracovníků''' - pozorování pouze relevantních vzorců chování a sběr pouze těch dat, která jsou pro výzkum opravdu důležitá&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''KNIHY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior / Donald O. Case. 2007. ISBN 9780123694300.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) CONNAWAY, LS. Research methods in library and information science. Santa Barbara : Libraries Unlimited, [2017], 2017. (Library and information science text series). ISBN: 978-1-4408-3478-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) GORMAN, G. E., Peter CLAYTON, Sydney J. SHEP a Adela CLAYTON. Qualitative research for the information professional: a practical handbook. 2nd ed. London: Facet publishing, 2005. ISBN 1-85604-472-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) MOORE, Nick. How to do research: a practical guide to designing and managing research projects / Nick Moore. 2006. ISBN 1856045943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.) PICKARD, AJ. Research methods in information. London : Facet publishing, 2006. ISBN: 978-1-85604-545-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.)DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.) FIDEL, Raya. Are we there yet?: Mixed methods research in library and information science. Library and Information Science Research [online]. 2008, 30(4), 265-272 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.04.001. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.) HADDOW, Gaby a Jane E. KLOBAS. Communication of research to practice in library and information science: Closing the gap. Library and Information Science Research [online]. 2004, 26(1), 29-43 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2003.11.010. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.) HIDER, P; PYMM, B. Empirical research methods reported in high-profile LIS journal literature. Library and Information Science Research. 30, 108-114, Jan. 1, 2008. ISSN: 0740-8188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.)LEONG, Julia. Library and Information Science Research in the 21st Century. Australian Library Journal [online]. 2010, 59(4), 240-240 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00049670.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11.) MCKECHNIE, Lynne (E. F.), Heidi JULIEN, Shelagh K. GENUIS a Tami OLIPHANT. Communicating research findings to library and information science practitioners: a study of ISIC papers from 1996 to 2000. Information Research [online]. 2008, 13(4), 7-7 [cit. 2018-04-21]. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12.)POWELL, Ronald R, Lynda M BAKER a Joseph J MIKA. Library and information science practitioners and research. Library and Information Science Research [online]. 2002, 24(1), 49-72 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/S0740-8188(01)00104-9. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
13.) RUSSELL, Fiona. Library and Information Science Research in the 21st Century: A Guide for Practising Librarians and Students. Australian Academic [online]. 2010, 41(4), 304-305 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00048623.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
14.) Výzkum v informační vědě a knihovnictví&lt;br /&gt;
https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/VIKBA12/um/65613377/Uvod_do_kvali_vyzkumu.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15.) Information science. Dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Information_science&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
16.) Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
17.) IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
18.) Benchmarking knihoven: Vyhodnocování výkonu a kvality činnosti knihoven metodou benchmarkingu [online]. Praha: NIPOS, 2018 [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54559</id>
		<title>Výzkum a metody v informační vědě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=54559"/>
		<updated>2018-06-02T06:57:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Gaussova křivka.jpg|thumb|Gaussova křivka|upright 1.2]]&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' lze obecně chápat jako tvorbu nových znalostí, jež mají podobu, kterou lze předat pomocí objektivních informací a staví na stávajících znalostech. Výzkum můžeme rozdělit na '''akademický''' a '''profesionální'''. Akademický si klade za cíl zlepšení znalostní základny a profesionální zlepšení praxe. Výzkum mohou provádět různé subjekty a interakce mezi akademiky a profesionály může být oboustranně výhodná. Lze rozlišit dva typy studií - ty, které jsou prováděné z '''pozitivistického hlediska''' a další, které jsou prováděné z '''konstuktivistického hlediska'''. U prvního pohledu se předpokládá, že existuje objektivní realita, kterou může výzkumník identifikovat a studovat. V druhém případě se předpokládá,že realita je subjektivní a výzkumník ji musí sestavit či interpretovat. Výzkum dále můžeme rozlišit na '''[[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]]''' a '''[[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]]''', ale většinou zde existuje přesah z jedné kategorie do druhé.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V kvalitativní výzkumu je středem zájmu měření, počítání a testování hypotéz, v kvalitativním jde zejména o interpretaci významu událostí, témat nebo názorů.&lt;br /&gt;
Studiem kvantitativních aspektů informačních zdrojů a sdělování informací se zabývá '''infometrie'''. Ta se rozděluje na několik dílčích oborů:&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|bibliometrie]]'''  studium kvantitativních aspektů publikované dokumentace &lt;br /&gt;
* '''webometrie'''    studium kvantitativních aspektů webových zdrojů&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|scientometrie]]''' kvantitativní studium rozvoje a změn vědeckých disciplín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy výzkumných metod==&lt;br /&gt;
Mezi tři základní výzkumné metody patří:&lt;br /&gt;
* 1.) Průzkumy (dvě hlavní metody jsou '''rozhovor''' a '''dotazník''')&lt;br /&gt;
* 2.) Experimentování, evaluace a pozorování&lt;br /&gt;
* 3.) [[Studium dokumentů]] (nebo také heuristika zdrojů či desk research)&lt;br /&gt;
V praxi však často dochází k jejich kombinaci a přesahu. Pro popis studií, které používají jednu metodu a k ověření platnosti výsledků použijí jinou se používá pojem &amp;quot;'''triangulace'''&amp;quot;. Může jít například o dotazníkové průzkumy, které obsahují rozhovory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy sběru dat ==&lt;br /&gt;
* Rozhovor nebo dotazník&lt;br /&gt;
* Focus groups&lt;br /&gt;
* Záznamy z časopisů&lt;br /&gt;
* Pozorování&lt;br /&gt;
* Inspekce&lt;br /&gt;
* Obsahová analýza&lt;br /&gt;
* Protokolová analýza&lt;br /&gt;
* Bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
* Analýza transakčních logů&lt;br /&gt;
* Úkolová analýza&lt;br /&gt;
* Analýza historických zdrojů&lt;br /&gt;
* Konstrukce datového souboru&lt;br /&gt;
* Využití dříve posbíraných dat&lt;br /&gt;
* Jiný postup&lt;br /&gt;
* Kombinace více postupů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výběr vzorků==&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost.&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně.&lt;br /&gt;
Existují '''čtyři druhy''' vzorků:&lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr&lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr&lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr&lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, '''jak velký vzorek je potřeba'''. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky:&lt;br /&gt;
# Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji?&lt;br /&gt;
# Mám v každé skupině dostatek případů?&lt;br /&gt;
Existuje několik '''obecných vodítek.''' Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup výzkumu==&lt;br /&gt;
V kvantitativním průzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky:&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o populaci a vzorku&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zkreslení výzkumu ==&lt;br /&gt;
Nastává v okamžiku, kdy '''měřící aparát ovlivňuje měřený systém'''. Níže jsou uvedeny příklady zkreslení vyvolaného výzkumnými stimuly:&lt;br /&gt;
# '''Efekt morčete''' - vzniká tehdy, když zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou zkoumány&lt;br /&gt;
# '''Výběr role''' - zkoumaná osoba, která si je vědoma, že je zkoumána, nebude reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevila v co nejlepším možném světle&lt;br /&gt;
# '''Měření jako zdroj změny''' - výzkumný proces může vyvolat ve zkoumaných osobách postoje, které před tím neexistovaly&lt;br /&gt;
# '''Stereotyp ve volbě odpovědí''' - volba alternativních odpovědí je ovlivněna jinými faktory než míněním respondenta&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkumy v knihovnách ==&lt;br /&gt;
Součástí výzkumů a metod v informační vědě jsou výzkumy realizované přímo v knihovnách. Ty slouží zejména k těmto účelům:&lt;br /&gt;
* navrhovat a realizovat změny v nabídce knihovních služeb,&lt;br /&gt;
* přizpůsobit služby potřebám konkrétních uživatelů, resp. cílových skupin&lt;br /&gt;
* zlepšit spokojenost uživatelů knihovny,&lt;br /&gt;
* nebo zefektivnit nákup knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově pomáhají data z knihovních výzkumů lépe argumentovat před zřizovatelem potřebu nákupu vybavení nebo obnovení fondu.&lt;br /&gt;
V zahraničí se používá termín &amp;quot;evidence-based librarianship&amp;quot;(na důkazech založené knihovnictví). Hlavní myšlenka je přejata z medicíny a spočívá v neustálém hledání a ověřování nejlepších postupů pro řešení problémů. &lt;br /&gt;
Webová stránka http://vyzkumy.knihovna.cz/ nabízí zájemcům e-learningový kurz týkající se výzkumů v knihovnách. Provede zájemce těmito tématy:&lt;br /&gt;
[[File:WikimediaConference2014 04.JPG|thumb|WikimediaConference2014 04|left|upright 1.5|Bookshelves with the Encyclopedia Britannica at Wikimedia Deutschland office in Berlin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úvod do problematiky výzkumů v knihovnách&lt;br /&gt;
* Přípravná fáze sociologického výzkumu&lt;br /&gt;
* Výběr vzorku&lt;br /&gt;
* Metody sběru dat&lt;br /&gt;
* Jak vytvořit dotazník&lt;br /&gt;
* Analýza dat&lt;br /&gt;
* Specifika kvalitativního výzkumu&lt;br /&gt;
* Výzkumy čtenářství a čtenářů&lt;br /&gt;
* Benchmarking&lt;br /&gt;
* Závěr výzkumu a prezentace výsledků&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vyzkumy.knihovny&amp;quot;&amp;gt;Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking knihoven ===&lt;br /&gt;
[[Statistika a benchmarking v knihovnách|Benchmarking]] můžeme charakterizovat jako soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů.&lt;br /&gt;
Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza vlastních výkonů a situace knihovny'''&lt;br /&gt;
''Jak to děláme my?''&lt;br /&gt;
* '''Nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání, analýza její činnosti'''&lt;br /&gt;
''Jak to dělají oni?''&lt;br /&gt;
* '''Vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků,identifikace silných a slabých stránek'''&lt;br /&gt;
''Kdo je v tom nejlepší?''&lt;br /&gt;
* '''Změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností'''&lt;br /&gt;
''Co můžeme využít ve vlastní praxi?''&lt;br /&gt;
* '''Měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn'''&lt;br /&gt;
''Dosáhli jsme změny, zlepšili jsme se?''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do projektu Benchmarging knihoven v ČR se lze přihlásit prostřednictvím webových stránek https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Etika informačního výzkumu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní témata v etice informačního výzkumu patří:&lt;br /&gt;
* '''Získání přístupu''' - otevřenost a upřímnost ohledně povahy výzkumu (financování, šíření výsledků apod.)&lt;br /&gt;
* '''Poučený souhlas''' - každý, kdo je předmětem zkoumání si je výzkumu vědom a má možnost odmítnout účast a odstoupit od něj&lt;br /&gt;
* '''Zajištění ochrany anonymity a/nebo mlčenlivosti o výsledcích'''&lt;br /&gt;
* '''Ochrana práv účastníků''' - zejména zranitelní lidé,např. děti nebo nemocní&lt;br /&gt;
* '''Čestnost výzkumných pracovníků''' - pozorování pouze relevantních vzorců chování a sběr pouze těch dat, která jsou pro výzkum opravdu důležitá&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''KNIHY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior / Donald O. Case. 2007. ISBN 9780123694300.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) CONNAWAY, LS. Research methods in library and information science. Santa Barbara : Libraries Unlimited, [2017], 2017. (Library and information science text series). ISBN: 978-1-4408-3478-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) GORMAN, G. E., Peter CLAYTON, Sydney J. SHEP a Adela CLAYTON. Qualitative research for the information professional: a practical handbook. 2nd ed. London: Facet publishing, 2005. ISBN 1-85604-472-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) MOORE, Nick. How to do research: a practical guide to designing and managing research projects / Nick Moore. 2006. ISBN 1856045943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.) PICKARD, AJ. Research methods in information. London : Facet publishing, 2006. ISBN: 978-1-85604-545-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.)DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.) FIDEL, Raya. Are we there yet?: Mixed methods research in library and information science. Library and Information Science Research [online]. 2008, 30(4), 265-272 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.04.001. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.) HADDOW, Gaby a Jane E. KLOBAS. Communication of research to practice in library and information science: Closing the gap. Library and Information Science Research [online]. 2004, 26(1), 29-43 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2003.11.010. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.) HIDER, P; PYMM, B. Empirical research methods reported in high-profile LIS journal literature. Library and Information Science Research. 30, 108-114, Jan. 1, 2008. ISSN: 0740-8188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.)LEONG, Julia. Library and Information Science Research in the 21st Century. Australian Library Journal [online]. 2010, 59(4), 240-240 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00049670.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11.) MCKECHNIE, Lynne (E. F.), Heidi JULIEN, Shelagh K. GENUIS a Tami OLIPHANT. Communicating research findings to library and information science practitioners: a study of ISIC papers from 1996 to 2000. Information Research [online]. 2008, 13(4), 7-7 [cit. 2018-04-21]. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12.)POWELL, Ronald R, Lynda M BAKER a Joseph J MIKA. Library and information science practitioners and research. Library and Information Science Research [online]. 2002, 24(1), 49-72 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/S0740-8188(01)00104-9. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
13.) RUSSELL, Fiona. Library and Information Science Research in the 21st Century: A Guide for Practising Librarians and Students. Australian Academic [online]. 2010, 41(4), 304-305 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00048623.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
14.) Výzkum v informační vědě a knihovnictví&lt;br /&gt;
https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/VIKBA12/um/65613377/Uvod_do_kvali_vyzkumu.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WEBOVÉ STRÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15.) Information science. Dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Information_science&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
16.) Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
17.) IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
18.) Benchmarking knihoven: Vyhodnocování výkonu a kvality činnosti knihoven metodou benchmarkingu [online]. Praha: NIPOS, 2018 [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54558</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54558"/>
		<updated>2018-06-02T06:56:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Postup obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí '''tento pracovní postup''' obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.)Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je'''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,– ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.)Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.)Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54557</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54557"/>
		<updated>2018-06-02T06:55:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Postup obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí '''tento pracovní postup''' obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.)Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je'''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,– ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.)Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.)Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,&lt;br /&gt;
Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54556</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54556"/>
		<updated>2018-06-02T06:55:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Postup obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí '''tento pracovní postup''' obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je'''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,– ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,&lt;br /&gt;
Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54555</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54555"/>
		<updated>2018-06-02T06:54:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Postup obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí '''tento pracovní postup''' obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je&lt;br /&gt;
# '''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,– ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
# &lt;br /&gt;
# Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
# &lt;br /&gt;
# Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,&lt;br /&gt;
Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54554</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54554"/>
		<updated>2018-06-02T06:53:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Postup obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí '''tento pracovní postup''' obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
# Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je&lt;br /&gt;
'''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,– ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
# Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
# Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,&lt;br /&gt;
Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54553</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54553"/>
		<updated>2018-06-02T06:53:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Postup obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí tento pracovní postup obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
# Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je&lt;br /&gt;
'''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,&lt;br /&gt;
– ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby&lt;br /&gt;
neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
# Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
# Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,&lt;br /&gt;
Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54552</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54552"/>
		<updated>2018-06-02T06:52:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Postup obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí tento pracovní postup obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1. Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je&lt;br /&gt;
* '''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,&lt;br /&gt;
* – ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby&lt;br /&gt;
* neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
* 2. Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
* 3. Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,&lt;br /&gt;
Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54551</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54551"/>
		<updated>2018-06-02T06:51:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Postup obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí tento pracovní postup obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je&lt;br /&gt;
'''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,&lt;br /&gt;
– ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby&lt;br /&gt;
neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
2. Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
3. Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,&lt;br /&gt;
Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54550</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54550"/>
		<updated>2018-06-02T06:51:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Postup obsahové analýzy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinde se uvádí tento pracovní postup obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
1. Zjistit, co bylo k danému tématu již publikováno, jaká je&lt;br /&gt;
'''současná úroveň řešení problému''': teoretická a metodologická,&lt;br /&gt;
– ta má badateli sloužit jako „odrazový můstek“, aby&lt;br /&gt;
neopakoval práci, která již byla vykonána.&lt;br /&gt;
2. Zjistit, jaké '''názory''' na zvolené téma zaujali '''různí odborníci''' z daného oboru či z jiných oborů souvisejících s tématem.&lt;br /&gt;
3. Prostudovat '''vědecký aparát''' publikované literatury a  seznámit se s další literaturou, popř. vydanými a nevydanými prameny, s  nimiž autoři publikací pracovali. Při specifikaci literatury k danému tématu postupujeme vždy od prací obecných k pracím speciálním, tzn. od syntéz k monografiím a od literatury novější k literatuře starší. K literatuře zaujímáme kritický postoj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;DVOŘÁK&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Tomáš a Lukáš FASORA, Bronislav CHOCHOLÁČ,&lt;br /&gt;
Tomáš MALÝ, Denisa NEČASOVÁ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ,Martin WIHODA. Úvod do studia dějepisu. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 1. vydání. ISBN 978-80-210-7013-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54549</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54549"/>
		<updated>2018-06-02T06:37:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast [[Informační věda|informační vědy]]. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54548</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54548"/>
		<updated>2018-06-02T06:34:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do [[Informační věda|informační vědy]]. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast informační vědy. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54547</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54547"/>
		<updated>2018-06-02T06:33:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných metod]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast informační vědy. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54546</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54546"/>
		<updated>2018-06-02T06:28:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Obsahové analýze mohou být podrobeny také noviny a časopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast informační vědy. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54545</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54545"/>
		<updated>2018-06-02T06:25:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Obsahová analýza */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast informační vědy. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
[[File:Book_collection.jpg|thumb|left|upright 1.5|Obsahová analýza se týká nejenom sdělení obsažených v knihách]]&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54544</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54544"/>
		<updated>2018-06-02T06:00:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Výběr vzorku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast informační vědy. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54543</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54543"/>
		<updated>2018-06-02T05:59:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast informační vědy. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heuristiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54542</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54542"/>
		<updated>2018-06-02T05:58:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast informační vědy. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Kromě heuristiky '''primárních zdrojů''' rozlišujeme ještě '''bibliografickou heurietiku'''. Jedná se o metodiku zjišťování a ověřování bibliografických informací, korekce chybných a doplňování chybějících bibliografických údajů s využitím vhodné strategie, resp. logických operací a algoritmů.&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLEK, Jaroslav. Bibliografická heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54541</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54541"/>
		<updated>2018-06-02T05:52:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast informační vědy. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54540</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=54540"/>
		<updated>2018-06-02T05:51:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Studium dokumentů''' (nebo také '''heuristika zdrojů''' či '''desk research''')je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK, Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Platí to i pro oblast informační vědy. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jej definuje jako techniku přípravné technické a vědecké práce spočívající ve vyhledávání, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Heuristika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-2]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz&amp;lt;/'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53830</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53830"/>
		<updated>2018-05-17T09:27:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53829</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53829"/>
		<updated>2018-05-17T09:23:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53828</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53828"/>
		<updated>2018-05-17T09:22:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Výběr vzorku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53827</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53827"/>
		<updated>2018-05-17T09:17:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Výběr vzorku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53826</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53826"/>
		<updated>2018-05-17T09:16:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53825</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53825"/>
		<updated>2018-05-17T09:14:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Formy studia dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další formy studia dokumentů ===&lt;br /&gt;
* Konceptuální či filozofická analýza - analýza a objasnění výrazů, myšlenek a témat v informačních vědách&lt;br /&gt;
* Historická analýza - historický vývoj zásadních témat oboru&lt;br /&gt;
* Diskurzivní analýza - forma obsahové analýzy, která se zaměřuje na to, jak se používá mluvený či psaný jazyk&lt;br /&gt;
* Bibliometrie a webometrie - kvantitativní metody pro popis a analýzu vzorů znakově zaznamenané komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53824</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53824"/>
		<updated>2018-05-17T09:08:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Literární rešerše */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specifickými formami literární rešerše jsou '''meta-analýza''' a '''meta-syntéza'''. Meta-analýza se zabývá kvantitativními daty pomocí statistické analýzy. Meta-syntéza je zaměřená na slučování výsledků z kvalitativních studií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53823</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53823"/>
		<updated>2018-05-17T09:06:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
'''Literární rešerše''' (literature reviews) je nejběžnější formou heuristiky zdrojů. Lze ji rozdělit na '''úplnou''' nebo '''výběrovou'''. Systematická rešerše pečlivě definuje a odůvodňuje zdroje, vyhledávací strategie a kritéria relevance, které se mají použít ještě před tím, než se materiál identifikuje. Můžeme ji rozlišit také na '''objektivní''' a '''subjektivní''', kdy rešeršér poskytuje názor na kvalitu materiálu a jeho obsah. Subjektivní rešerše se nazývá také kritická rešerše.&lt;br /&gt;
Průzkumy zaměřené na vznikající nebo rozvíjející technologii se mohou nazývat '''hodnocení technologií''' (technology assessment).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53822</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53822"/>
		<updated>2018-05-17T09:00:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy studia dokumentů ==&lt;br /&gt;
=== Literární rešerše ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použití obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postup obsahové analýzy ====&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53821</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53821"/>
		<updated>2018-05-17T08:58:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Veškerý výzkum jakéhokoliv druhu bude zahrnovat prvek heuristiky zdrojů (desk research)v podobě průzkumu literatury za účelem upřesnění kontextu. Tím se vytvoří úvod pro samotný desk research.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53820</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53820"/>
		<updated>2018-05-17T08:53:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace. I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem. Analýza dokumentů je součástí všech výzkumů v podobě rešerše literatury za účelem určení kontextu a k identifikaci předchozí relevantní práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53819</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53819"/>
		<updated>2018-05-17T08:27:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Výběr vzorku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53818</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53818"/>
		<updated>2018-05-17T08:12:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Výběr vzorku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr  &lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr  &lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr  &lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53817</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53817"/>
		<updated>2018-05-17T08:06:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Výběr vzorku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně je výběr vzorku postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost. Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně. Existují čtyři druhy vzorků: &lt;br /&gt;
• 1.) Úplný výběr &lt;br /&gt;
• 2.) Náhodný výběr &lt;br /&gt;
• 3.) Účelový výběr &lt;br /&gt;
• 4.) Příležitostný výběr &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, jak velký vzorek je potřeba. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky: &lt;br /&gt;
1. Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji? &lt;br /&gt;
2. Mám v každé skupině dostatek případů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik obecných vodítek. Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.[1] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=53729</id>
		<title>Výzkum a metody v informační vědě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDzkum_a_metody_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=53729"/>
		<updated>2018-05-13T05:37:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Gaussova křivka.jpg|thumb|Gaussova křivka|upright 1.2]]&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' lze obecně chápat jako tvorbu nových znalostí, jež mají podobu, kterou lze předat pomocí objektivních informací a staví na stávajících znalostech. Výzkum můžeme rozdělit na '''akademický''' a '''profesionální'''. Akademický si klade za cíl zlepšení znalostní základny a profesionální zlepšení praxe. Výzkum mohou provádět různé subjekty a interakce mezi akademiky a profesionály může být oboustranně výhodná. Lze rozlišit dva typy studií - ty, které jsou prováděné z '''pozitivistického hlediska''' a další, které jsou prováděné z '''konstuktivistického hlediska'''. U prvního pohledu se předpokládá, že existuje objektivní realita, kterou může výzkumník identifikovat a studovat. V druhém případě se předpokládá,že realita je subjektivní a výzkumník ji musí sestavit či interpretovat. Výzkum dále můžeme rozlišit na '''[[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]]''' a '''[[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]]''', ale většinou zde existuje přesah z jedné kategorie do druhé.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V kvalitativní výzkumu je středem zájmu měření, počítání a testování hypotéz, v kvalitativním jde zejména o interpretaci významu událostí, témat nebo názorů.&lt;br /&gt;
Studiem kvantitativních aspektů informačních zdrojů a sdělování informací se zabývá '''infometrie'''. Ta se rozděluje na několik dílčích oborů:&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|bibliometrie]]'''  studium kvantitativních aspektů publikované dokumentace &lt;br /&gt;
* '''webometrie'''    studium kvantitativních aspektů webových zdrojů&lt;br /&gt;
* '''[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy|scientometrie]]''' kvantitativní studium rozvoje a změn vědeckých disciplín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy výzkumných metod==&lt;br /&gt;
Mezi tři základní výzkumné metody patří:&lt;br /&gt;
* 1.) Průzkumy (dvě hlavní metody jsou '''rozhovor''' a '''dotazník''')&lt;br /&gt;
* 2.) Experimentování, evaluace a pozorování&lt;br /&gt;
* 3.) [[Studium dokumentů]] (nebo také heuristika zdrojů či desk research)&lt;br /&gt;
V praxi však často dochází k jejich kombinaci a přesahu. Pro popis studií, které používají jednu metodu a k ověření platnosti výsledků použijí jinou se používá pojem &amp;quot;'''triangulace'''&amp;quot;. Může jít například o dotazníkové průzkumy, které obsahují rozhovory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy sběru dat ==&lt;br /&gt;
* Rozhovor nebo dotazník&lt;br /&gt;
* Focus groups&lt;br /&gt;
* Záznamy z časopisů&lt;br /&gt;
* Pozorování&lt;br /&gt;
* Inspekce&lt;br /&gt;
* Obsahová analýza&lt;br /&gt;
* Protokolová analýza&lt;br /&gt;
* Bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
* Analýza transakčních logů&lt;br /&gt;
* Úkolová analýza&lt;br /&gt;
* Analýza historických zdrojů&lt;br /&gt;
* Konstrukce datového souboru&lt;br /&gt;
* Využití dříve posbíraných dat&lt;br /&gt;
* Jiný postup&lt;br /&gt;
* Kombinace více postupů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výběr vzorků==&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je postup, podle kterého vybíráme subjekty, které budou součástí výzkumu. Cílem je zvolit takové, které jsou typické pro širší populaci a získané výsledky tak mají obecnější platnost.&lt;br /&gt;
Výběr vzorků je nutný ve všech výzkumech, které obsahují jakýkoliv prvek sběru dat. Lze se mu vyhnout pouze tehdy, když jsou uvažovány všechny relevantní případy anebo pokud je prováděna případová studie, kdy je jeden příklad studován velmi podrobně.&lt;br /&gt;
Existují '''čtyři druhy''' vzorků:&lt;br /&gt;
* 1.) Úplný výběr&lt;br /&gt;
* 2.) Náhodný výběr&lt;br /&gt;
* 3.) Účelový výběr&lt;br /&gt;
* 4.) Příležitostný výběr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je těžké zodpovědět otázku, '''jak velký vzorek je potřeba'''. Musíme odhadnout, zda nám vzorek, který máme, umožňuje poskytnout přiměřeně spolehlivou odpověď na naše výzkumné otázky:&lt;br /&gt;
# Obsahuje můj vzorek všechny skupiny populace, kterou studuji?&lt;br /&gt;
# Mám v každé skupině dostatek případů?&lt;br /&gt;
Existuje několik '''obecných vodítek.''' Někteří autoři uvádějí, že je dostatečný vzorek se 100 osobami nebo položkami. V případě porovnávání dvou skupin, stačí v každé 30 osob nebo položek. Dále se uvádí, že dostatečný přehled o tématu poskytne 5 hloubkových rozhovorů nebo 50 odpovědí na dotazník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup výzkumu==&lt;br /&gt;
V kvantitativním průzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky:&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o populaci a vzorku&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zkreslení výzkumu ==&lt;br /&gt;
Nastává v okamžiku, kdy '''měřící aparát ovlivňuje měřený systém'''. Níže jsou uvedeny příklady zkreslení vyvolaného výzkumnými stimuly:&lt;br /&gt;
# '''Efekt morčete''' - vzniká tehdy, když zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou zkoumány&lt;br /&gt;
# '''Výběr role''' - zkoumaná osoba, která si je vědoma, že je zkoumána, nebude reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevila v co nejlepším možném světle&lt;br /&gt;
# '''Měření jako zdroj změny''' - výzkumný proces může vyvolat ve zkoumaných osobách postoje, které před tím neexistovaly&lt;br /&gt;
# '''Stereotyp ve volbě odpovědí''' - volba alternativních odpovědí je ovlivněna jinými faktory než míněním respondenta&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkumy v knihovnách ==&lt;br /&gt;
Součástí výzkumů a metod v informační vědě jsou výzkumy realizované přímo v knihovnách. Ty slouží zejména k těmto účelům:&lt;br /&gt;
* navrhovat a realizovat změny v nabídce knihovních služeb,&lt;br /&gt;
* přizpůsobit služby potřebám konkrétních uživatelů, resp. cílových skupin&lt;br /&gt;
* zlepšit spokojenost uživatelů knihovny,&lt;br /&gt;
* nebo zefektivnit nákup knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově pomáhají data z knihovních výzkumů lépe argumentovat před zřizovatelem potřebu nákupu vybavení nebo obnovení fondu.&lt;br /&gt;
V zahraničí se používá termín &amp;quot;evidence-based librarianship&amp;quot;(na důkazech založené knihovnictví). Hlavní myšlenka je přejata z medicíny a spočívá v neustálém hledání a ověřování nejlepších postupů pro řešení problémů. &lt;br /&gt;
Webová stránka http://vyzkumy.knihovna.cz/ nabízí zájemcům e-learningový kurz týkající se výzkumů v knihovnách. Provede zájemce těmito tématy:&lt;br /&gt;
[[File:WikimediaConference2014 04.JPG|thumb|WikimediaConference2014 04|left|upright 1.5|Bookshelves with the Encyclopedia Britannica at Wikimedia Deutschland office in Berlin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úvod do problematiky výzkumů v knihovnách&lt;br /&gt;
* Přípravná fáze sociologického výzkumu&lt;br /&gt;
* Výběr vzorku&lt;br /&gt;
* Metody sběru dat&lt;br /&gt;
* Jak vytvořit dotazník&lt;br /&gt;
* Analýza dat&lt;br /&gt;
* Specifika kvalitativního výzkumu&lt;br /&gt;
* Výzkumy čtenářství a čtenářů&lt;br /&gt;
* Benchmarking&lt;br /&gt;
* Závěr výzkumu a prezentace výsledků&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vyzkumy.knihovny&amp;quot;&amp;gt;Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking knihoven ===&lt;br /&gt;
[[Statistika a benchmarking v knihovnách|Benchmarking]] můžeme charakterizovat jako soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů.&lt;br /&gt;
Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza vlastních výkonů a situace knihovny'''&lt;br /&gt;
''Jak to děláme my?''&lt;br /&gt;
* '''Nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání, analýza její činnosti'''&lt;br /&gt;
''Jak to dělají oni?''&lt;br /&gt;
* '''Vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků,identifikace silných a slabých stránek'''&lt;br /&gt;
''Kdo je v tom nejlepší?''&lt;br /&gt;
* '''Změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností'''&lt;br /&gt;
''Co můžeme využít ve vlastní praxi?''&lt;br /&gt;
* '''Měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn'''&lt;br /&gt;
''Dosáhli jsme změny, zlepšili jsme se?''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do projektu Benchmarging knihoven v ČR se lze přihlásit prostřednictvím webových stránek https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Etika informačního výzkumu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní témata v etice informačního výzkumu patří:&lt;br /&gt;
* '''Získání přístupu''' - otevřenost a upřímnost ohledně povahy výzkumu (financování, šíření výsledků apod.)&lt;br /&gt;
* '''Poučený souhlas''' - každý, kdo je předmětem zkoumání si je výzkumu vědom a má možnost odmítnout účast a odstoupit od něj&lt;br /&gt;
* '''Zajištění ochrany anonymity a/nebo mlčenlivosti o výsledcích'''&lt;br /&gt;
* '''Ochrana práv účastníků''' - zejména zranitelní lidé,např. děti nebo nemocní&lt;br /&gt;
* '''Čestnost výzkumných pracovníků''' - pozorování pouze relevantních vzorců chování a sběr pouze těch dat, která jsou pro výzkum opravdu důležitá&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bawden&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''KNIHY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior / Donald O. Case. 2007. ISBN 9780123694300.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) CONNAWAY, LS. Research methods in library and information science. Santa Barbara : Libraries Unlimited, [2017], 2017. (Library and information science text series). ISBN: 978-1-4408-3478-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) GORMAN, G. E., Peter CLAYTON, Sydney J. SHEP a Adela CLAYTON. Qualitative research for the information professional: a practical handbook. 2nd ed. London: Facet publishing, 2005. ISBN 1-85604-472-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) MOORE, Nick. How to do research: a practical guide to designing and managing research projects / Nick Moore. 2006. ISBN 1856045943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.) PICKARD, AJ. Research methods in information. London : Facet publishing, 2006. ISBN: 978-1-85604-545-2.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''7.)'''DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.) FIDEL, Raya. Are we there yet?: Mixed methods research in library and information science. Library and Information Science Research [online]. 2008, 30(4), 265-272 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.04.001. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.) HADDOW, Gaby a Jane E. KLOBAS. Communication of research to practice in library and information science: Closing the gap. Library and Information Science Research [online]. 2004, 26(1), 29-43 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/j.lisr.2003.11.010. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.) HIDER, P; PYMM, B. Empirical research methods reported in high-profile LIS journal literature. Library and Information Science Research. 30, 108-114, Jan. 1, 2008. ISSN: 0740-8188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.)'''LEONG, Julia. Library and Information Science Research in the 21st Century. Australian Library Journal [online]. 2010, 59(4), 240-240 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00049670.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11.) MCKECHNIE, Lynne (E. F.), Heidi JULIEN, Shelagh K. GENUIS a Tami OLIPHANT. Communicating research findings to library and information science practitioners: a study of ISIC papers from 1996 to 2000. Information Research [online]. 2008, 13(4), 7-7 [cit. 2018-04-21]. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12.)POWELL, Ronald R, Lynda M BAKER a Joseph J MIKA. Library and information science practitioners and research. Library and Information Science Research [online]. 2002, 24(1), 49-72 [cit. 2018-04-21]. DOI: 10.1016/S0740-8188(01)00104-9. ISSN 07408188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
13.) RUSSELL, Fiona. Library and Information Science Research in the 21st Century: A Guide for Practising Librarians and Students. Australian Academic [online]. 2010, 41(4), 304-305 [cit. 2018-04-21]. ISSN 00048623.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
14.) Výzkum v informační vědě a knihovnictví&lt;br /&gt;
https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/VIKBA12/um/65613377/Uvod_do_kvali_vyzkumu.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WEBOVÉ STRÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15.) Information science. Dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Information_science&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
16.) Výzkumy.knihovna.cz. : Dejte uživatelům vaší knihovny slovo [online]. Brno: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., ©2012[cit. 2018-05-08]. Dostupné z http://vyzkumy.knihovna.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
17.) IPK Informace pro knihovny: Projekt &amp;quot;Benchmarking knihoven&amp;quot; [online]. Praha: Pod záštitou KISK FF MU. Portál je realizován v rámci projektu PARTSIP., 2017 [cit. 2018-05-08]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
18.) Benchmarking knihoven: Vyhodnocování výkonu a kvality činnosti knihoven metodou benchmarkingu [online]. Praha: NIPOS, 2018 [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.benchmarkingknihoven.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53638</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53638"/>
		<updated>2018-05-10T09:56:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Krušnohorské noviny titulka stará a nová.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53637</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53637"/>
		<updated>2018-05-10T09:41:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/Kru%C5%A1nohorsk%C3%A9_noviny_titulka_star%C3%A1_a_nov%C3%A1.jpg|thumb|upright 1.2|Stará a nová titulní stránka Krušnohorských novin]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53636</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53636"/>
		<updated>2018-05-10T09:39:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/Kru%C5%A1nohorsk%C3%A9_noviny_titulka_star%C3%A1_a_nov%C3%A1.jpg&lt;br /&gt;
Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53635</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53635"/>
		<updated>2018-05-10T09:37:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53634</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53634"/>
		<updated>2018-05-10T09:36:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53633</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53633"/>
		<updated>2018-05-10T09:26:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
Studium dokumentů obecně a obsahová analýza zvláště jsou jedinečným nástrojem analýzy a pochopení společenských změn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Kromě toho, obsahová analýza je jednou z nejproduktivnějších mezi ostatními technikami sběru informací. Je méně nákladná a dá se zvládnout v malém pracovním týmu nebo jednotlivcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie..&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53625</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53625"/>
		<updated>2018-05-10T08:48:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Obsahová analýza */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
Je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53624</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53624"/>
		<updated>2018-05-10T08:45:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Obsahová analýza */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na '''pravidlo''', že srovnáváme-li '''kvantitu mezi dvěma sděleními''', vyjádření této kvantity nestačí a musíme je doplnit informací, jakou proporci zdroje daná kvalita představuje.&lt;br /&gt;
je rozdíl mezi článkem na titulní straně a článkem skrytém mezi inzeráty. Stejně tak mezi článkem s fotografií a bez fotografie nebo sdělením prostřednictvím článku, rozhlasu a televize. V některých případech tam musíme doplňovat informaci a rozsahu také záznamem o existenci takovýchto atributů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53612</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53612"/>
		<updated>2018-05-10T06:41:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Obsahová analýza */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležité je brát ohled na pravidlo, že srovnáváme-li kvanti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53611</id>
		<title>Studium dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studium_dokument%C5%AF&amp;diff=53611"/>
		<updated>2018-05-10T06:31:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eva.Krizkova: /* Obsahová analýza */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Studium dokumentů (nebo také heuristika zdrojů či desk research)je považována za jeden z druhů výzkumných metod.&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je v tomto případě jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelem našeho výzkumu. Patří sem například:&lt;br /&gt;
* úřední statistiky&lt;br /&gt;
* daňová záznamy&lt;br /&gt;
* články v novinách a časopisech&lt;br /&gt;
* deníky nebo úřední a osobní korespondence&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakýkoliv psaný materiál je potenciálním zdrojem sociologické informace.I dokumenty, o kterých víme, že obsahují určité zkreslení, nám mohou poskytnout cennou informaci. Někdy je to právě zkreslení, které je předmětem našeho výzkumného zájmu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
Speciální technika pro analyzování obsahu sdělení se nazývá '''obsahová analýza'''. &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
| Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéholikov druhu. Může se zabývat obsahem sdělení, jeho formou, autorem nebo adresátem sdělení&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je definována jako '''objektivní metoda''' analýzy sdělení. Pokud budou dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. Operační definice musí tedy být jasné, jednoznačné a podrobné. Za nejcitlivější operaci v procesu obsahové analýzy je považována konstrukce kategorií, do kterých bude obsah sdělení kódován.&lt;br /&gt;
Obsahová analýza patří do '''kvantitativních metod'''. Součástí projektu pro obsahovou analýzu musíé být definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení, který patří do určité kategorie. Tyto kvantitativní jednotky jsou definovány na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# Záznamové jednotky - v těch opravdu měříme rozsah&lt;br /&gt;
# Kontextuální jednotky - ty potřebujeme tehdy, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé a izolovaný obsah záznamové jednotky by mohl být zařezen do nesprávné kategorie&lt;br /&gt;
Jednotky měření mohou mít různou formu. V tabulce je uveden příklad záznamových jednotek v několika z možných přístupů:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ jednotky !! Příklady&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Jednotky definované rozsahem || slovo, tvrzení, věta, řádek, odstavec, článek, kapitola, délka sloupce v centimetrech, trvání v minutách apod.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Zdroje, autority || citované zdroje informace, jako tiskové agentury; autority jichž se sdělení dovolává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Námět, téma || problémy zdůrazňované politickou stranou v předvolební kampani; zápletka v románu, povídce, filmu, dramatu; geografická lokalizace děje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hrdina || Osoby objevující se ve sdělení; hrdinové fiktivních děl&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
'''Uplatnění''' obsahové analýzy je '''velmi široké'''. Může být použita například pro srovnání, jak objektivně různé masové sdělovací prostředky referují o určitých událostech. Často se používá pro identifikaci autora. Běžně je používána pro objektivní určení obtížnosti textu pro čtenáře. Využívá se také pro definování nebo odhalení skrytých úmyslů sdělovatele. &lt;br /&gt;
Obsahová analýza má uplatnění '''uvnitř jiných výzkumných technik''', například při:&lt;br /&gt;
* zpracování dlouhých, otevřených otázek&lt;br /&gt;
* jako nástroj pro organizování záznamů získaných kvalitativními postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
# Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému&lt;br /&gt;
# Formulace teoretické hypotézy&lt;br /&gt;
# Formulace souboru pracovních hypotéz&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí vzorku sdělení&lt;br /&gt;
# Pilotní studie&lt;br /&gt;
# Rozhodnutí o technice sběru informací&lt;br /&gt;
# Konstrukce nástrojů pro tento sběr&lt;br /&gt;
# Předvýzkum&lt;br /&gt;
# Sběr dat&lt;br /&gt;
# Analýza dat&lt;br /&gt;
# Interpretace, závěry, teoretické zobecnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Výběr vzorku probíhá podle pravidel konstrukce vzorku, stejně jako u jiných druhů výzkumných metod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Disman&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eva.Krizkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>