<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hana.Bergerova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hana.Bergerova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Hana.Bergerova"/>
	<updated>2026-05-16T20:16:51Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11288</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11288"/>
		<updated>2014-12-03T20:57:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu [[mysl|mysli]] je [[bdělost]], při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v [[bezvědomí]] či [[kóma|kómatu]] (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo [[změněné vědomí|změněného vědomí]] při [[trans|transu]] a [[hypnóza|hypnóze]]“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švancara charakterizuje pozornost v obecném pojetí jako ''„soustředění vědomí na určitý obsah“ (s. 78)''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1994): Úvod do kognitivní psychologie. Brno, Masarykova univerzita. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědomí a pozornost jsou úzce spjaté – je skoro nemožné být na něco zaměřený a přitom to nevnímat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy pozornosti &amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zjevná pozornost''' -  projevuje se vědomým nasměrováním očí, uší nebo jiných [[smyslové orgány|smyslových orgánů]] k podnětu, zpracováním přicházejí informace.&lt;br /&gt;
* '''Skrytá pozornost'''– projeví se jako přepnutí pozornosti k podnětu bez známek obrácení smyslových orgánů k němu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mozkové oblasti spojené s pozorností==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Retikulární formace]]''' - je centrem [[bdělost|bdělosti]] (některá její jádra se podílejí na řízení [[spánek|spánku]] a [[bdění]]&amp;lt;ref&amp;gt;Kulišťák, P. (2003): Neuropsychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[Čelní lalok]]''' udržuje cílenou pozornost, jeho součástí je i [[frontální okohybné pole]], které nám umožňuje sledovat i pohybující se objekty&lt;br /&gt;
* '''Oblasti v kůře [[temenní lalok|temenního laloku]]''' – zde jsou uloženy prostorové „mapy“- zaměřují naši pozornost na jakoukoli významnou oblast v okolí&lt;br /&gt;
* '''[[Colliculus superior]]''' - je částí mozkových okruhů řídících oční pohyby; signály ze [[sítnice]] se do něj dostávají odbočkou ze zrakové dráhy; jeho aktivita umožňuje přesun pozornosti, jako odpověď na významné zrakové podněty&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mozkove oblasti spojene s pozornosti.jpg|rám|střed|Mozkové oblasti spojené s pozorností(s. 180)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mechanismy [[nervová soustava|nervové soustavy]]==&lt;br /&gt;
Pokud mozek zachytí neočekávaný pohyb, hlasitý zvuk nebo nějaký potencionálně významný podnět, nasměruje k němu [[smyslové orgány]] (otočí hlavu ve směru náhlého pohybu) – to se děje automaticky a je to řízeno z fyziologicky nižších oblastí mozku&lt;br /&gt;
Pokud se [[neurony]] aktivují do určité míry, vzniká vědomý prožitek.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Aktivita neuronů''' – když se soustředíme na myšlenku, [[emoce|emoci]] nebo smyslový vjem, zvýší se mozková aktivita a více se synchronizuje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato [[EEG]] studie ukazuje aktivitu při soustředění na zrakové podněty a při jejich ignorování – při ignorování je „červená část“ menší a vybledlejší (pozornost ke zrakovým podnětům v levé části zorného pole aktivuje [[pravá hemisféra|pravou hemisféru]] a naopak).&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|střed|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená na umístění v prostoru===&lt;br /&gt;
Šipka ukazuje, kde by se měl objevit další podnět.&lt;br /&gt;
Testovaný se na to místo zaměří a čeká, co se tam objeví.&lt;br /&gt;
Ze snímku fMRI můžeme vidět přetrvávající aktivitu '''frontálního okohybného pole''' a '''kůry [[temenní laloky|temenního laloku]]''' = oblastí spojených se zaměřováním určité oblasti v prostoru.&lt;br /&gt;
Aktivita ve '''[[spánkový lalok|spánkovém lalok]]u''' prokazuje připravenost identifikovat cíl, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost zamerena na umisteni v prostoru.jpg|rám|střed|Pozornost zaměřená na umístění v prostoru (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená ke směru===&lt;br /&gt;
Šipka naznačuje testovanému, aby vyhlížel objekt, jenž se bude pohybovat zleva doprava.&lt;br /&gt;
To vyvolává větší trvalou aktivitu '''[[temenní laloky|temenních laloků]]''', kde se kromě polohy vypočítává i nasměrování pohybujícího se předmětu – to připraví mozek na reakci, až se objekt objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost uprena ke smeru.jpg|rám|střed|Pozornost upřená ke směru(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' - aktivita ve frontálním okohybném poli a v kůře temenního laloku slouží k zaměření určité oblasti v prostoru, při soustředění se na směr dále také vypočítávají i nasměrování pohybujícího se předmětu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost k identifikaci cíle, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slepota z nepozornosti===&lt;br /&gt;
Pokud na nějaký objekt nebo obraz zaměříme pozornost, může se nám zdát, že jej vidíme celý do všech podrobností.&lt;br /&gt;
Neodnášíme si ale tolik informací, kolik si myslíme.&lt;br /&gt;
Obvykle naši pozornost upoutají jen velké a výrazné předměty, které jsou pak podrobeny bližšímu posuzování, abychom si je mohli zapamatovat.&lt;br /&gt;
Na zbytek se nesoustředíme a v podstatě zůstává přehlédnut.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Slepota z nepozornosti.jpg|rám|střed|Slepota z nepozornosti(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie pozornosti==&lt;br /&gt;
=== Teorie Treismanové === &lt;br /&gt;
Treismanová vyšla z faktu, že určité chování je automatické, jiné vyžaduje určitou úroveň pozornosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Experiment''' – vyhledávání objektu, který nepatří do skupiny.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Ukázalo se, že existuje pozoruhodný rozdíl v [[reakční čas|reakčním čase]], který závisí na podstatě předloženého podnětu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud je hledán podnět s chybějícím prvkem na rozdíl od podnětů ostatních, je čas závislý na počtu distraktorů (necílových položek) – úloha vyžaduje vyhledávání mezi objekty '''systémem „jeden po druhém“'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyhledavani systemem jeden po druhem.jpg|rám|střed|Příklady úloh zrakového zpracování – vyhledávání systémem „jeden po druhém“ (s.120)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jde však o úlohu identifikace objektu odlišného, je rychlost nalezení nezávislá na množství distraktorů – objekt se zrakově '''„vyhoupne“''' z vyobrazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyhoupnuti se.jpg|rám|střed|Příklady úloh zrakového zpracování – automatické zpracování, objekt „se vyhoupne“(s.120)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledek pokusu potvrdil, že určité typy zrakového zpracování probíhají automaticky, bez zvláštního zaměření pozornosti na jednotlivé prvky ve zrakovém poli (jev se „vyhoupne“) - tento typ se nazývá '''„hledání význačného rysu“'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Naopak jiná konstelace uspořádání prvků ve sledovaném zrakovém poli žádá soustředěnou pozornost (prohledávání prvků „jeden po druhém“) – tento typ se nazývá '''„hledání kombinace charakteristik“'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorka vysvětluje výsledky experimentů v rámci percepčního modelu.&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A., Gormican, S. (1988): Features analysis in early vision. Psychological Review 95:15-30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podnět, který je zaregistrován ve zrakové oblasti V1, se rozpadne na samostatné charakteristiky - tato informace je pak sériově zpracována v paralelních dráhách (např. V3, V4, V5).&lt;br /&gt;
Posléze jsou odlišná místa jednotlivých charakteristik objektu intergrována - po spojení všech charakteristik vzniká objekt, jenž je pak vnímán a uchován v paměti jako celek&amp;lt;ref&amp;gt;Posner, M.I. and Raichle, M. (1996) Images of Mind (Revised). Scientific American Books, Washington, DC.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Treismanova2.jpg|rám|střed|Model zrakového zpracování informací (s. 124)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Experiment Eastwooda a kol. ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Eastwood, J. D., D. Smilek, and P. M. Merikle. Differential attentional guidance by unattended faces expressing positive and negative emotion. Perception and Psychophysics 63:1004–1013, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Experiment s vyhledáváním obličejů, které do skupiny nepatří.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Testované osoby byly rychlejší ve vyhledávání smutných obličejů, a to i když byl obrázek prezentován vzhůru nohama. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Eastwood.jpg|rám|střed|Ukázka prezentovaných obrázků z experimentu Eastwooda a kol.&amp;lt;ref&amp;gt;Eastwood, J. D., D. Smilek, and P. M. Merikle. Differential attentional guidance by unattended faces expressing positive and negative emotion. Perception and Psychophysics 63:1004–1013, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěr''' - na biologické, evoluční úrovni je detekce smutných obličejů (negativních podnětů) významnější než detekce šťastných obličejů (pozitivních podnětů).&lt;br /&gt;
V [[amygdala|amygdale]] jsou speciální buňky, které slouží k rozpoznání negativních podnětů (propojené se strachem, ohrožením, smutkem).&amp;lt;ref&amp;gt;Eastwood, J. D., D. Smilek, and P. M. Merikle. Differential attentional guidance by unattended faces expressing positive and negative emotion. Perception and Psychophysics 63:1004–1013, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LaBergeova teorie ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;LaBerge, D. (1995): Attentional processing: the brain’s art of mindfulness. Cambridge. MA: Harvard University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=  '''Teorie triangulárního obvodu''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LaBerge považuje pozornost za projev simultánní mozkové aktivity ve třech oblastech: '''mozková kůře, talamu a prefrontální oblasti''' – ty jsou spojené do triangulárního obvodu (okruhu).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Teorie předpokládá spojení jednoho místa mozkové kůry s jiným místem dvěma cestami: '''přímým spojem''' a '''nepřímým spojem přes talamus''' &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Přímý spoj''' lze považovat za informační a '''nepřímý''' za modulační. Přímé informační spoje operují na nízké hladině aktivity s velmi krátkým trváním (automatické procesy) a tvoří devět desetin kognitivního zpracování. Nepřímé modulační spojení pracuje na úrovni střední aktivity s krátkým až prodlouženým trváním, je do něj zapojen i talamus a uplatňuje se v nových situacích (pozornostní procesy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posnerova teorie ===&lt;br /&gt;
 (Michael Posner, 1995 in Sternberg, 2009)(&amp;lt;ref&amp;gt;Sternberg, R. J. (2009): Kognitivní psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rozlišil '''přední a zadní systém pozornosti''' - přední systém sídlí v [[čelní lalok|čelním (frontálním) laloku]] a zadní v [[temenní lalok|temenním (parietálním) laloku.]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Frontální lalok''' je zapojen do úloh vyžadující práci se sémantikou a plánováním akce, jedná se o systém záměru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Parietální lalok''' je spojen s vizuospaciální (= zrakově-prostorovou) pozorností, kdy proband musí přesunout pozornost od jednoho objektu ke druhému, např. při vyhledávání pomocí zraku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aktivace pozornosti se týká také příslušných korových oblastí jednotlivých smyslových modalit a asociačních oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Z jakých částí je složeno vědomí?&lt;br /&gt;
# Jak se dělí pozornost?&lt;br /&gt;
# Jaké části mozku se podílejí na pozornosti?&lt;br /&gt;
# Pozornost ke zrakovým podnětům v levé části zorného pole aktivuje levou/pravou mozkovou hemisféru.&lt;br /&gt;
# K čemu slouží aktivita ve frontálním okohybném poli a v kůře temenního laloku?&lt;br /&gt;
# Co znamená termín „slepota z nepozornosti“&lt;br /&gt;
# Jaké znáte teorie pozornosti?&lt;br /&gt;
# Jaké dva systémy vyhledávání využíváme dle teorie Treismanové?&lt;br /&gt;
# Co zjistil Eastwood a kol. v jeho experimentu s vyhledáváním obličejů?&lt;br /&gt;
# Jak se jinak označuje LaBergeova teorie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Arousal, percepce, pozornost, pracovní paměť.&lt;br /&gt;
# Na pozornost zjevnou a skrytou.&lt;br /&gt;
# Retikulární formace, čelní lalok, oblasti v kůře temenního laloku a colliculus superior.&lt;br /&gt;
# Pravou.&lt;br /&gt;
# K zaměření určité oblasti v prostoru.&lt;br /&gt;
# Obvykle naši pozornost upoutají jen velké a výrazné předměty, které jsou pak podrobeny bližšímu posuzování, abychom si je mohli zapamatovat. Na zbytek se nesoustředíme a v podstatě zůstává přehlédnut.&lt;br /&gt;
# Teorie Treismanové, LaBergeova teorie, Posnerova teorie.&lt;br /&gt;
# Vyhledávání „jeden po druhém“ a automatické „vyhoupnutí se“&lt;br /&gt;
# Testované osoby byly rychlejší ve vyhledávání smutných obličejů.&lt;br /&gt;
# Teorie triangulárního obvodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11277</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11277"/>
		<updated>2014-12-03T20:26:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švancara charakterizuje pozornost v obecném pojetí jako ''„soustředění vědomí na určitý obsah“ (s. 78)''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1994): Úvod do kognitivní psychologie. Brno, Masarykova univerzita. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědomí a pozornost jsou úzce spjaté – je skoro nemožné být na něco zaměřený a přitom to nevnímat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy pozornosti &amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zjevná pozornost''' -  projevuje se vědomým nasměrováním očí, uší nebo jiných smyslových orgánů k podnětu, zpracováním přicházejí informace&lt;br /&gt;
* '''Skrytá pozornost'''– projeví se jako přepnutí pozornosti k podnětu bez známek obrácení smyslových orgánů k němu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mozkové oblasti spojené s pozorností==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Retikulární formace''' - je centrem bdělosti (některá její jádra se podílejí na řízení spánku a bdění&amp;lt;ref&amp;gt;Kulišťák, P. (2003): Neuropsychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Čelní lalok''' udržuje cílenou pozornost, jeho součástí je i frontální okohybné pole, které nám umožňuje sledovat i pohybující se objekty&lt;br /&gt;
* '''Oblasti v kůře temenního laloku''' – zde jsou uloženy prostorové „mapy“- zaměřují naši pozornost na jakoukoli významnou oblast v okolí&lt;br /&gt;
* '''Colliculus superior''' - je částí mozkových okruhů řídících oční pohyby; signály ze sítnice se do něj dostávají odbočkou ze zrakové dráhy; jeho aktivita umožňuje přesun pozornosti, jako odpověď na významné zrakové podněty&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mozkove oblasti spojene s pozornosti.jpg|rám|střed|Mozkové oblasti spojené s pozorností(s. 180)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mechanismy nervové soustavy==&lt;br /&gt;
Pokud mozek zachytí neočekávaný pohyb, hlasitý zvuk nebo nějaký potencionálně významný podnět, nasměruje k němu smyslové orgány (otočí hlavu ve směru náhlého pohybu) – to se děje automaticky a je to řízeno z fyziologicky nižších oblastí mozku&lt;br /&gt;
Pokud se neurony aktivují do určité míry, vzniká vědomý prožitek.&lt;br /&gt;
'''Aktivita neuronů''' – když se soustředíme na myšlenku, emoci nebo smyslový vjem, zvýší se mozková aktivita a více se synchronizuje.&lt;br /&gt;
Tato EEG studie ukazuje aktivitu při soustředění na zrakové podněty a při jejich ignorování – při ignorování je „červená část“ menší a vybledlejší (pozornost ke zrakovým podnětům v levé části zorného pole aktivuje pravou hemisféru a naopak).&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|střed|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená na umístění v prostoru===&lt;br /&gt;
Šipka ukazuje, kde by se měl objevit další podnět.&lt;br /&gt;
Testovaný se na to místo zaměří a čeká, co se tam objeví.&lt;br /&gt;
Ze snímku fMRI můžeme vidět přetrvávající aktivitu frontálního okohybného pole a kůry temenního laloku = oblastí spojených se zaměřováním určité oblasti v prostoru.&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost identifikovat cíl, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost zamerena na umisteni v prostoru.jpg|rám|střed|Pozornost zaměřená na umístění v prostoru (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená ke směru===&lt;br /&gt;
Šipka naznačuje testovanému, aby vyhlížel objekt, jenž se bude pohybovat zleva doprava.&lt;br /&gt;
To vyvolává větší trvalou aktivitu temenních laloků, kde se kromě polohy vypočítává i nasměrování pohybujícího se předmětu – to připraví mozek na reakci, až se objekt objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost uprena ke smeru.jpg|rám|střed|Pozornost upřená ke směru(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' - aktivita ve frontálním okohybném poli a v kůře temenního laloku slouží k zaměření určité oblasti v prostoru, při soustředění se na směr dále také vypočítávají i nasměrování pohybujícího se předmětu.&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost k identifikaci cíle, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slepota z nepozornosti===&lt;br /&gt;
Pokud na nějaký objekt nebo obraz zaměříme pozornost, může se nám zdát, že jej vidíme celý do všech podrobností.&lt;br /&gt;
Neodnášíme si ale tolik informací, kolik si myslíme.&lt;br /&gt;
Obvykle naši pozornost upoutají jen velké a výrazné předměty, které jsou pak podrobeny bližšímu posuzování, abychom si je mohli zapamatovat.&lt;br /&gt;
Na zbytek se nesoustředíme a v podstatě zůstává přehlédnut.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Slepota z nepozornosti.jpg|rám|střed|Slepota z nepozornosti(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie pozornosti==&lt;br /&gt;
=== Teorie Treismanové === &lt;br /&gt;
Treismanová vyšla z faktu, že určité chování je automatické, jiné vyžaduje určitou úroveň pozornosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Experiment''' – vyhledávání objektu, který nepatří do skupiny.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Ukázalo se, že existuje pozoruhodný rozdíl v reakčním čase, který závisí na podstatě předloženého podnětu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud je hledán podnět s chybějícím prvkem na rozdíl od podnětů ostatních, je čas závislý na počtu distraktorů (necílových položek) – úloha vyžaduje vyhledávání mezi objekty '''systémem „jeden po druhém“'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyhledavani systemem jeden po druhem.jpg|rám|střed|Příklady úloh zrakového zpracování – vyhledávání systémem „jeden po druhém“ (s.120)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jde však o úlohu identifikace objektu odlišného, je rychlost nalezení nezávislá na množství distraktorů – objekt se zrakově '''„vyhoupne“''' z vyobrazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyhoupnuti se.jpg|rám|střed|Příklady úloh zrakového zpracování – automatické zpracování, objekt „se vyhoupne“(s.120)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledek pokusu potvrdil, že určité typy zrakového zpracování probíhají automaticky, bez zvláštního zaměření pozornosti na jednotlivé prvky ve zrakovém poli (jev se „vyhoupne“) - tento typ se nazývá '''„hledání význačného rysu“'''&lt;br /&gt;
Naopak jiná konstelace uspořádání prvků ve sledovaném zrakovém poli žádá soustředěnou pozornost (prohledávání prvků „jeden po druhém“) – tento typ se nazývá '''„hledání kombinace charakteristik“'''&lt;br /&gt;
Autorka vysvětluje výsledky experimentů v rámci percepčního modelu&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A., Gormican, S. (1988): Features analysis in early vision. Psychological Review 95:15-30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podnět, který je zaregistrován ve zrakové oblasti V1, se rozpadne na samostatné charakteristiky - tato informace je pak sériově zpracována v paralelních dráhách (např. V3, V4, V5).&lt;br /&gt;
Posléze jsou odlišná místa jednotlivých charakteristik objektu intergrována - po spojení všech charakteristik vzniká objekt, jenž je pak vnímán a uchován v paměti jako celek&amp;lt;ref&amp;gt;Posner, M.I. and Raichle, M. (1996) Images of Mind (Revised). Scientific American Books, Washington, DC.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Treismanova2.jpg|rám|střed|Model zrakového zpracování informací (s. 124)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment Eastwooda a kol. ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Eastwood, J. D., D. Smilek, and P. M. Merikle. Differential attentional guidance by unattended faces expressing positive and negative emotion. Perception and Psychophysics 63:1004–1013, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Experiment s vyhledáváním obličejů, které do skupiny nepatří.&lt;br /&gt;
Testované osoby byly rychlejší ve vyhledávání smutných obličejů, a to i když byl obrázek prezentován vzhůru nohama. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Eastwood.jpg|rám|střed|Ukázka prezentovaných obrázků z experimentu Eastwooda a kol.&amp;lt;ref&amp;gt;Eastwood, J. D., D. Smilek, and P. M. Merikle. Differential attentional guidance by unattended faces expressing positive and negative emotion. Perception and Psychophysics 63:1004–1013, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěr''' - na biologické, evoluční úrovni je detekce smutných obličejů (negativních podnětů) významnější než detekce šťastných obličejů (pozitivních podnětů).&lt;br /&gt;
V amygdale jsou speciální buňky, které slouží k rozpoznání negativních podnětů (propojené se strachem, ohrožením, smutkem).&amp;lt;ref&amp;gt;Eastwood, J. D., D. Smilek, and P. M. Merikle. Differential attentional guidance by unattended faces expressing positive and negative emotion. Perception and Psychophysics 63:1004–1013, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LaBergeova teorie&amp;lt;ref&amp;gt;LaBerge, D. (1995): Attentional processing: the brain’s art of mindfulness. Cambridge. MA: Harvard University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=  Teorie triangulárního obvodu &lt;br /&gt;
LaBerge považuje pozornost za projevsimultánní mozkové aktivity ve třech oblastech: mozková kůře, talamu a prefrontální oblasti – ty jsou spojené do triangulárního obvodu (okruhu)&lt;br /&gt;
teorie předpokládá spojení jednoho místa mozkové kůry s jiným místem dvěma cestami: přímým spojem a nepřímýmspojem přes talamus &lt;br /&gt;
Přímý spoj lze považovat za informační a nepřímý za modulační -přímé informační spoje operují na nízké hladině aktivity s velmi krátkým trváním (automatické procesy) a tvoří devět desetin kognitivního zpracování, - nepřímé modulační spojení pracuje na úrovni střední aktivity s krátkým až prodlouženým trváním, je do něj zapojen i talamus a uplatňuje se v nových situacích (pozornostní procesy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posnerova teorie (Michael Posner, 1995 in Sternberg, 2009)(&amp;lt;ref&amp;gt;Sternberg, R. J. (2009): Kognitivní psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rozlišil přední a zadní systém pozornosti - přední systém sídlí v čelním (frontálním) laloku a zadní v temenním (parietálním) laloku&lt;br /&gt;
'''Frontální lalok''' je zapojen do úloh vyžadující práci se sémantikou a plánováním akce, jedná se o systém záměru&lt;br /&gt;
'''Parietální lalok''' je spojen s vizuospaciální (= zrakově-prostorovou) pozorností, kdy proband musí přesunout pozornost od jednoho objektu ke druhému, např. při vyhledávání pomocí zraku&lt;br /&gt;
Aktivace pozornosti se týká také příslušných korových oblastí jednotlivých smyslových modalit a asociačních oblastí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11274</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11274"/>
		<updated>2014-12-03T20:14:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švancara charakterizuje pozornost v obecném pojetí jako ''„soustředění vědomí na určitý obsah“ (s. 78)''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1994): Úvod do kognitivní psychologie. Brno, Masarykova univerzita. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědomí a pozornost jsou úzce spjaté – je skoro nemožné být na něco zaměřený a přitom to nevnímat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy pozornosti &amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zjevná pozornost''' -  projevuje se vědomým nasměrováním očí, uší nebo jiných smyslových orgánů k podnětu, zpracováním přicházejí informace&lt;br /&gt;
* '''Skrytá pozornost'''– projeví se jako přepnutí pozornosti k podnětu bez známek obrácení smyslových orgánů k němu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mozkové oblasti spojené s pozorností==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Retikulární formace''' - je centrem bdělosti (některá její jádra se podílejí na řízení spánku a bdění&amp;lt;ref&amp;gt;Kulišťák, P. (2003): Neuropsychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Čelní lalok''' udržuje cílenou pozornost, jeho součástí je i frontální okohybné pole, které nám umožňuje sledovat i pohybující se objekty&lt;br /&gt;
* '''Oblasti v kůře temenního laloku''' – zde jsou uloženy prostorové „mapy“- zaměřují naši pozornost na jakoukoli významnou oblast v okolí&lt;br /&gt;
* '''Colliculus superior''' - je částí mozkových okruhů řídících oční pohyby; signály ze sítnice se do něj dostávají odbočkou ze zrakové dráhy; jeho aktivita umožňuje přesun pozornosti, jako odpověď na významné zrakové podněty&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mozkove oblasti spojene s pozornosti.jpg|rám|střed|Mozkové oblasti spojené s pozorností(s. 180)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mechanismy nervové soustavy==&lt;br /&gt;
Pokud mozek zachytí neočekávaný pohyb, hlasitý zvuk nebo nějaký potencionálně významný podnět, nasměruje k němu smyslové orgány (otočí hlavu ve směru náhlého pohybu) – to se děje automaticky a je to řízeno z fyziologicky nižších oblastí mozku&lt;br /&gt;
Pokud se neurony aktivují do určité míry, vzniká vědomý prožitek.&lt;br /&gt;
'''Aktivita neuronů''' – když se soustředíme na myšlenku, emoci nebo smyslový vjem, zvýší se mozková aktivita a více se synchronizuje.&lt;br /&gt;
Tato EEG studie ukazuje aktivitu při soustředění na zrakové podněty a při jejich ignorování – při ignorování je „červená část“ menší a vybledlejší (pozornost ke zrakovým podnětům v levé části zorného pole aktivuje pravou hemisféru a naopak).&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|střed|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená na umístění v prostoru===&lt;br /&gt;
Šipka ukazuje, kde by se měl objevit další podnět.&lt;br /&gt;
Testovaný se na to místo zaměří a čeká, co se tam objeví.&lt;br /&gt;
Ze snímku fMRI můžeme vidět přetrvávající aktivitu frontálního okohybného pole a kůry temenního laloku = oblastí spojených se zaměřováním určité oblasti v prostoru.&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost identifikovat cíl, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost zamerena na umisteni v prostoru.jpg|rám|střed|Pozornost zaměřená na umístění v prostoru (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená ke směru===&lt;br /&gt;
Šipka naznačuje testovanému, aby vyhlížel objekt, jenž se bude pohybovat zleva doprava.&lt;br /&gt;
To vyvolává větší trvalou aktivitu temenních laloků, kde se kromě polohy vypočítává i nasměrování pohybujícího se předmětu – to připraví mozek na reakci, až se objekt objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost uprena ke smeru.jpg|rám|střed|Pozornost upřená ke směru(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' - aktivita ve frontálním okohybném poli a v kůře temenního laloku slouží k zaměření určité oblasti v prostoru, při soustředění se na směr dále také vypočítávají i nasměrování pohybujícího se předmětu.&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost k identifikaci cíle, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slepota z nepozornosti===&lt;br /&gt;
Pokud na nějaký objekt nebo obraz zaměříme pozornost, může se nám zdát, že jej vidíme celý do všech podrobností.&lt;br /&gt;
Neodnášíme si ale tolik informací, kolik si myslíme.&lt;br /&gt;
Obvykle naši pozornost upoutají jen velké a výrazné předměty, které jsou pak podrobeny bližšímu posuzování, abychom si je mohli zapamatovat.&lt;br /&gt;
Na zbytek se nesoustředíme a v podstatě zůstává přehlédnut.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Slepota z nepozornosti.jpg|rám|střed|Slepota z nepozornosti(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie pozornosti==&lt;br /&gt;
=== Teorie Treismanové === &lt;br /&gt;
Treismanová vyšla z faktu, že určité chování je automatické, jiné vyžaduje určitou úroveň pozornosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Experiment''' – vyhledávání objektu, který nepatří do skupiny.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Ukázalo se, že existuje pozoruhodný rozdíl v reakčním čase, který závisí na podstatě předloženého podnětu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud je hledán podnět s chybějícím prvkem na rozdíl od podnětů ostatních, je čas závislý na počtu distraktorů (necílových položek) – úloha vyžaduje vyhledávání mezi objekty '''systémem „jeden po druhém“'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyhledavani systemem jeden po druhem.jpg|rám|střed|Příklady úloh zrakového zpracování – vyhledávání systémem „jeden po druhém“ (s.120)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jde však o úlohu identifikace objektu odlišného, je rychlost nalezení nezávislá na množství distraktorů – objekt se zrakově '''„vyhoupne“''' z vyobrazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyhoupnuti se.jpg|rám|střed|Příklady úloh zrakového zpracování – automatické zpracování, objekt „se vyhoupne“(s.120)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledek pokusu potvrdil, že určité typy zrakového zpracování probíhají automaticky, bez zvláštního zaměření pozornosti na jednotlivé prvky ve zrakovém poli (jev se „vyhoupne“) - tento typ se nazývá '''„hledání význačného rysu“'''&lt;br /&gt;
Naopak jiná konstelace uspořádání prvků ve sledovaném zrakovém poli žádá soustředěnou pozornost (prohledávání prvků „jeden po druhém“) – tento typ se nazývá '''„hledání kombinace charakteristik“'''&lt;br /&gt;
Autorka vysvětluje výsledky experimentů v rámci percepčního modelu&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A., Gormican, S. (1988): Features analysis in early vision. Psychological Review 95:15-30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podnět, který je zaregistrován ve zrakové oblasti V1, se rozpadne na samostatné charakteristiky - tato informace je pak sériově zpracována v paralelních dráhách (např. V3, V4, V5).&lt;br /&gt;
Posléze jsou odlišná místa jednotlivých charakteristik objektu intergrována - po spojení všech charakteristik vzniká objekt, jenž je pak vnímán a uchován v paměti jako celek&amp;lt;ref&amp;gt;Posner, M.I. and Raichle, M. (1996) Images of Mind (Revised). Scientific American Books, Washington, DC.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Treismanova2.jpg|rám|střed|Model zrakového zpracování informací (s. 124)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Experiment Eastwooda a kol.&amp;lt;ref&amp;gt;Eastwood, J. D., D. Smilek, and P. M. Merikle. Differential attentional guidance by unattended faces expressing positive and negative emotion. Perception and Psychophysics 63:1004–1013, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Experiment s vyhledáváním obličejů, které do skupiny nepatří.&lt;br /&gt;
Testované osoby byly rychlejší ve vyhledávání smutných obličejů, a to i když byl obrázek prezentován vzhůru nohama. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Eastwood.jpg|rám|střed|Ukázka prezentovaných obrázků z experimentu Eastwooda a kol.&amp;lt;ref&amp;gt;Eastwood, J. D., D. Smilek, and P. M. Merikle. Differential attentional guidance by unattended faces expressing positive and negative emotion. Perception and Psychophysics 63:1004–1013, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Závěr''' - na biologické, evoluční úrovni je detekce smutných obličejů (negativních podnětů) významnější než detekce šťastných obličejů (pozitivních podnětů).&lt;br /&gt;
V amygdale jsou speciální buňky, které slouží k rozpoznání negativních podnětů (propojené se strachem, ohrožením, smutkem).&amp;lt;ref&amp;gt;Eastwood, J. D., D. Smilek, and P. M. Merikle. Differential attentional guidance by unattended faces expressing positive and negative emotion. Perception and Psychophysics 63:1004–1013, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Eastwood.jpg&amp;diff=11273</id>
		<title>Soubor:Eastwood.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Eastwood.jpg&amp;diff=11273"/>
		<updated>2014-12-03T20:11:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11270</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11270"/>
		<updated>2014-12-03T19:59:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švancara charakterizuje pozornost v obecném pojetí jako ''„soustředění vědomí na určitý obsah“ (s. 78)''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1994): Úvod do kognitivní psychologie. Brno, Masarykova univerzita. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědomí a pozornost jsou úzce spjaté – je skoro nemožné být na něco zaměřený a přitom to nevnímat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy pozornosti &amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zjevná pozornost''' -  projevuje se vědomým nasměrováním očí, uší nebo jiných smyslových orgánů k podnětu, zpracováním přicházejí informace&lt;br /&gt;
* '''Skrytá pozornost'''– projeví se jako přepnutí pozornosti k podnětu bez známek obrácení smyslových orgánů k němu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mozkové oblasti spojené s pozorností==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Retikulární formace''' - je centrem bdělosti (některá její jádra se podílejí na řízení spánku a bdění&amp;lt;ref&amp;gt;Kulišťák, P. (2003): Neuropsychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Čelní lalok''' udržuje cílenou pozornost, jeho součástí je i frontální okohybné pole, které nám umožňuje sledovat i pohybující se objekty&lt;br /&gt;
* '''Oblasti v kůře temenního laloku''' – zde jsou uloženy prostorové „mapy“- zaměřují naši pozornost na jakoukoli významnou oblast v okolí&lt;br /&gt;
* '''Colliculus superior''' - je částí mozkových okruhů řídících oční pohyby; signály ze sítnice se do něj dostávají odbočkou ze zrakové dráhy; jeho aktivita umožňuje přesun pozornosti, jako odpověď na významné zrakové podněty&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mozkove oblasti spojene s pozornosti.jpg|rám|střed|Mozkové oblasti spojené s pozorností(s. 180)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mechanismy nervové soustavy==&lt;br /&gt;
Pokud mozek zachytí neočekávaný pohyb, hlasitý zvuk nebo nějaký potencionálně významný podnět, nasměruje k němu smyslové orgány (otočí hlavu ve směru náhlého pohybu) – to se děje automaticky a je to řízeno z fyziologicky nižších oblastí mozku&lt;br /&gt;
Pokud se neurony aktivují do určité míry, vzniká vědomý prožitek.&lt;br /&gt;
'''Aktivita neuronů''' – když se soustředíme na myšlenku, emoci nebo smyslový vjem, zvýší se mozková aktivita a více se synchronizuje.&lt;br /&gt;
Tato EEG studie ukazuje aktivitu při soustředění na zrakové podněty a při jejich ignorování – při ignorování je „červená část“ menší a vybledlejší (pozornost ke zrakovým podnětům v levé části zorného pole aktivuje pravou hemisféru a naopak).&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|střed|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená na umístění v prostoru===&lt;br /&gt;
Šipka ukazuje, kde by se měl objevit další podnět.&lt;br /&gt;
Testovaný se na to místo zaměří a čeká, co se tam objeví.&lt;br /&gt;
Ze snímku fMRI můžeme vidět přetrvávající aktivitu frontálního okohybného pole a kůry temenního laloku = oblastí spojených se zaměřováním určité oblasti v prostoru.&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost identifikovat cíl, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost zamerena na umisteni v prostoru.jpg|rám|střed|Pozornost zaměřená na umístění v prostoru (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená ke směru===&lt;br /&gt;
Šipka naznačuje testovanému, aby vyhlížel objekt, jenž se bude pohybovat zleva doprava.&lt;br /&gt;
To vyvolává větší trvalou aktivitu temenních laloků, kde se kromě polohy vypočítává i nasměrování pohybujícího se předmětu – to připraví mozek na reakci, až se objekt objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost uprena ke smeru.jpg|rám|střed|Pozornost upřená ke směru(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' - aktivita ve frontálním okohybném poli a v kůře temenního laloku slouží k zaměření určité oblasti v prostoru, při soustředění se na směr dále také vypočítávají i nasměrování pohybujícího se předmětu.&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost k identifikaci cíle, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slepota z nepozornosti===&lt;br /&gt;
Pokud na nějaký objekt nebo obraz zaměříme pozornost, může se nám zdát, že jej vidíme celý do všech podrobností.&lt;br /&gt;
Neodnášíme si ale tolik informací, kolik si myslíme.&lt;br /&gt;
Obvykle naši pozornost upoutají jen velké a výrazné předměty, které jsou pak podrobeny bližšímu posuzování, abychom si je mohli zapamatovat.&lt;br /&gt;
Na zbytek se nesoustředíme a v podstatě zůstává přehlédnut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Slepota z nepozornosti.jpg|rám|střed|Slepota z nepozornosti(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie pozornosti==&lt;br /&gt;
=== Teorie Treismanové === &lt;br /&gt;
Treismanová yšla z faktu, že určité chování je automatické, jiné vyžaduje určitou úroveň pozornosti.&lt;br /&gt;
'''Experiment''' – vyhledávání objektu, který nepatří do skupiny. &lt;br /&gt;
Ukázalo se, že existuje pozoruhodný rozdíl v reakčním čase, který závisí na podstatě předloženého podnětu.&lt;br /&gt;
Pokud je hledán podnět s chybějícím prvkem na rozdíl od podnětů ostatních, je čas závislý na počtu distraktorů (necílových položek) – úloha vyžaduje vyhledávání mezi objekty '''systémem „jeden po druhém“'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyhledavani systemem jeden po druhem.jpg|rám|střed|Příklady úloh zrakového zpracování – vyhledávání systémem „jeden po druhém“ (s.120)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jde však o úlohu identifikace objektu odlišného, je rychlost nalezení nezávislá na množství distraktorů – objekt se zrakově „vyhoupne“ z vyobrazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyhoupnuti se.jpg|rám|střed|Příklady úloh zrakového zpracování – automatické zpracování, objekt „se vyhoupne“(s.120)&amp;lt;ref&amp;gt;Treisman, A. (1986): Features and objets in visual processing. Scientific American 254:114-124.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11267</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11267"/>
		<updated>2014-12-03T19:50:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švancara charakterizuje pozornost v obecném pojetí jako ''„soustředění vědomí na určitý obsah“ (s. 78)''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1994): Úvod do kognitivní psychologie. Brno, Masarykova univerzita. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědomí a pozornost jsou úzce spjaté – je skoro nemožné být na něco zaměřený a přitom to nevnímat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy pozornosti &amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zjevná pozornost''' -  projevuje se vědomým nasměrováním očí, uší nebo jiných smyslových orgánů k podnětu, zpracováním přicházejí informace&lt;br /&gt;
* '''Skrytá pozornost'''– projeví se jako přepnutí pozornosti k podnětu bez známek obrácení smyslových orgánů k němu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mozkové oblasti spojené s pozorností==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Retikulární formace''' - je centrem bdělosti (některá její jádra se podílejí na řízení spánku a bdění&amp;lt;ref&amp;gt;Kulišťák, P. (2003): Neuropsychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Čelní lalok''' udržuje cílenou pozornost, jeho součástí je i frontální okohybné pole, které nám umožňuje sledovat i pohybující se objekty&lt;br /&gt;
* '''Oblasti v kůře temenního laloku''' – zde jsou uloženy prostorové „mapy“- zaměřují naši pozornost na jakoukoli významnou oblast v okolí&lt;br /&gt;
* '''Colliculus superior''' - je částí mozkových okruhů řídících oční pohyby; signály ze sítnice se do něj dostávají odbočkou ze zrakové dráhy; jeho aktivita umožňuje přesun pozornosti, jako odpověď na významné zrakové podněty&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mozkove oblasti spojene s pozornosti.jpg|rám|střed|Mozkové oblasti spojené s pozorností]](s. 180)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mechanismy nervové soustavy==&lt;br /&gt;
Pokud mozek zachytí neočekávaný pohyb, hlasitý zvuk nebo nějaký potencionálně významný podnět, nasměruje k němu smyslové orgány (otočí hlavu ve směru náhlého pohybu) – to se děje automaticky a je to řízeno z fyziologicky nižších oblastí mozku&lt;br /&gt;
Pokud se neurony aktivují do určité míry, vzniká vědomý prožitek.&lt;br /&gt;
'''Aktivita neuronů''' – když se soustředíme na myšlenku, emoci nebo smyslový vjem, zvýší se mozková aktivita a více se synchronizuje.&lt;br /&gt;
Tato EEG studie ukazuje aktivitu při soustředění na zrakové podněty a při jejich ignorování – při ignorování je „červená část“ menší a vybledlejší (pozornost ke zrakovým podnětům v levé části zorného pole aktivuje pravou hemisféru a naopak).&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|střed|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená na umístění v prostoru===&lt;br /&gt;
Šipka ukazuje, kde by se měl objevit další podnět.&lt;br /&gt;
Testovaný se na to místo zaměří a čeká, co se tam objeví.&lt;br /&gt;
Ze snímku fMRI můžeme vidět přetrvávající aktivitu frontálního okohybného pole a kůry temenního laloku = oblastí spojených se zaměřováním určité oblasti v prostoru.&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost identifikovat cíl, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost zamerena na umisteni v prostoru.jpg|rám|střed|Pozornost zaměřená na umístění v prostoru (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená ke směru===&lt;br /&gt;
Šipka naznačuje testovanému, aby vyhlížel objekt, jenž se bude pohybovat zleva doprava.&lt;br /&gt;
To vyvolává větší trvalou aktivitu temenních laloků, kde se kromě polohy vypočítává i nasměrování pohybujícího se předmětu – to připraví mozek na reakci, až se objekt objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost uprena ke smeru.jpg|rám|střed|Pozornost upřená ke směru(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' - aktivita ve frontálním okohybném poli a v kůře temenního laloku slouží k zaměření určité oblasti v prostoru, při soustředění se na směr dále také vypočítávají i nasměrování pohybujícího se předmětu.&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost k identifikaci cíle, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slepota z nepozornosti===&lt;br /&gt;
Pokud na nějaký objekt nebo obraz zaměříme pozornost, může se nám zdát, že jej vidíme celý do všech podrobností.&lt;br /&gt;
Neodnášíme si ale tolik informací, kolik si myslíme.&lt;br /&gt;
Obvykle naši pozornost upoutají jen velké a výrazné předměty, které jsou pak podrobeny bližšímu posuzování, abychom si je mohli zapamatovat.&lt;br /&gt;
Na zbytek se nesoustředíme a v podstatě zůstává přehlédnut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Slepota z nepozornosti.jpg|rám|střed|Slepota z nepozornosti(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11264</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11264"/>
		<updated>2014-12-03T19:36:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švancara charakterizuje pozornost v obecném pojetí jako ''„soustředění vědomí na určitý obsah“ (s. 78)''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1994): Úvod do kognitivní psychologie. Brno, Masarykova univerzita. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědomí a pozornost jsou úzce spjaté – je skoro nemožné být na něco zaměřený a přitom to nevnímat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy pozornosti &amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zjevná pozornost''' -  projevuje se vědomým nasměrováním očí, uší nebo jiných smyslových orgánů k podnětu, zpracováním přicházejí informace&lt;br /&gt;
* '''Skrytá pozornost'''– projeví se jako přepnutí pozornosti k podnětu bez známek obrácení smyslových orgánů k němu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mozkové oblasti spojené s pozorností==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Retikulární formace''' - je centrem bdělosti (některá její jádra se podílejí na řízení spánku a bdění&amp;lt;ref&amp;gt;Kulišťák, P. (2003): Neuropsychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Čelní lalok''' udržuje cílenou pozornost, jeho součástí je i frontální okohybné pole, které nám umožňuje sledovat i pohybující se objekty&lt;br /&gt;
* '''Oblasti v kůře temenního laloku''' – zde jsou uloženy prostorové „mapy“- zaměřují naši pozornost na jakoukoli významnou oblast v okolí&lt;br /&gt;
* '''Colliculus superior''' - je částí mozkových okruhů řídících oční pohyby; signály ze sítnice se do něj dostávají odbočkou ze zrakové dráhy; jeho aktivita umožňuje přesun pozornosti, jako odpověď na významné zrakové podněty&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mozkove oblasti spojene s pozornosti.jpg|rám|střed|Mozkove_oblasti_spojene_s_pozornosti]](s. 180)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mechanismy nervové soustavy==&lt;br /&gt;
Pokud mozek zachytí neočekávaný pohyb, hlasitý zvuk nebo nějaký potencionálně významný podnět, nasměruje k němu smyslové orgány (otočí hlavu ve směru náhlého pohybu) – to se děje automaticky a je to řízeno z fyziologicky nižších oblastí mozku&lt;br /&gt;
Pokud se neurony aktivují do určité míry, vzniká vědomý prožitek.&lt;br /&gt;
'''Aktivita neuronů''' – když se soustředíme na myšlenku, emoci nebo smyslový vjem, zvýší se mozková aktivita a více se synchronizuje.&lt;br /&gt;
Tato EEG studie ukazuje aktivitu při soustředění na zrakové podněty a při jejich ignorování – při ignorování je „červená část“ menší a vybledlejší (pozornost ke zrakovým podnětům v levé části zorného pole aktivuje pravou hemisféru a naopak).&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|střed|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená na umístění v prostoru===&lt;br /&gt;
Šipka ukazuje, kde by se měl objevit další podnět.&lt;br /&gt;
Testovaný se na to místo zaměří a čeká, co se tam objeví.&lt;br /&gt;
Ze snímku fMRI můžeme vidět přetrvávající aktivitu frontálního okohybného pole a kůry temenního laloku = oblastí spojených se zaměřováním určité oblasti v prostoru.&lt;br /&gt;
Aktivita ve spánkovém laloku prokazuje připravenost identifikovat cíl, až se objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost zamerena na umisteni v prostoru.jpg|rám|střed|Pozornost zamerena na umisteni v prostoru (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozornost upřená ke směru===&lt;br /&gt;
Šipka naznačuje testovanému, aby vyhlížel objekt, jenž se bude pohybovat zleva doprava.&lt;br /&gt;
To vyvolává větší trvalou aktivitu temenních laloků, kde se kromě polohy vypočítává i nasměrování pohybujícího se předmětu – to připraví mozek na reakci, až se objekt objeví.&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pozornost uprena ke smeru.jpg|rám|střed|Pozornost uprena ke smeru(s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Pozornost_zamerena_na_umisteni_v_prostoru.jpg&amp;diff=11263</id>
		<title>Soubor:Pozornost zamerena na umisteni v prostoru.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Pozornost_zamerena_na_umisteni_v_prostoru.jpg&amp;diff=11263"/>
		<updated>2014-12-03T19:23:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: Hana.Bergerova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Pozornost zamerena na umisteni v prostoru.jpg&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vyhoupnuti_se.jpg&amp;diff=11255</id>
		<title>Soubor:Vyhoupnuti se.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vyhoupnuti_se.jpg&amp;diff=11255"/>
		<updated>2014-12-03T17:01:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vyhledavani_systemem_jeden_po_druhem.jpg&amp;diff=11254</id>
		<title>Soubor:Vyhledavani systemem jeden po druhem.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vyhledavani_systemem_jeden_po_druhem.jpg&amp;diff=11254"/>
		<updated>2014-12-03T17:01:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Treismanova2.jpg&amp;diff=11253</id>
		<title>Soubor:Treismanova2.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Treismanova2.jpg&amp;diff=11253"/>
		<updated>2014-12-03T17:01:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Slepota_z_nepozornosti.jpg&amp;diff=11252</id>
		<title>Soubor:Slepota z nepozornosti.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Slepota_z_nepozornosti.jpg&amp;diff=11252"/>
		<updated>2014-12-03T17:01:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Pozornost_uprena_ke_smeru.jpg&amp;diff=11250</id>
		<title>Soubor:Pozornost uprena ke smeru.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Pozornost_uprena_ke_smeru.jpg&amp;diff=11250"/>
		<updated>2014-12-03T16:51:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Pozornost_zamerena_na_umisteni_v_prostoru.jpg&amp;diff=11247</id>
		<title>Soubor:Pozornost zamerena na umisteni v prostoru.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Pozornost_zamerena_na_umisteni_v_prostoru.jpg&amp;diff=11247"/>
		<updated>2014-12-03T16:43:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11241</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11241"/>
		<updated>2014-12-03T16:11:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|vpravo|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švancara charakterizuje pozornost v obecném pojetí jako ''„soustředění vědomí na určitý obsah“ (s. 78)''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1994): Úvod do kognitivní psychologie. Brno, Masarykova univerzita. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědomí a pozornost jsou úzce spjaté – je skoro nemožné být na něco zaměřený a přitom to nevnímat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy pozornosti &amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zjevná pozornost''' -  projevuje se vědomým nasměrováním očí, uší nebo jiných smyslových orgánů k podnětu, zpracováním přicházejí informace&lt;br /&gt;
* '''Skrytá pozornost'''– projeví se jako přepnutí pozornosti k podnětu bez známek obrácení smyslových orgánů k němu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mozkové oblasti spojené s pozorností==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Retikulární formace''' - je centrem bdělosti (některá její jádra se podílejí na řízení spánku a bdění&amp;lt;ref&amp;gt;Kulišťák, P. (2003): Neuropsychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Čelní lalok''' udržuje cílenou pozornost, jeho součástí je i frontální okohybné pole, které nám umožňuje sledovat i pohybující se objekty&lt;br /&gt;
* '''Oblasti v kůře temenního laloku''' – zde jsou uloženy prostorové „mapy“- zaměřují naši pozornost na jakoukoli významnou oblast v okolí&lt;br /&gt;
* '''Colliculus superior''' - je částí mozkových okruhů řídících oční pohyby; signály ze sítnice se do něj dostávají odbočkou ze zrakové dráhy; jeho aktivita umožňuje přesun pozornosti, jako odpověď na významné zrakové podněty&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mozkove oblasti spojene s pozornosti.jpg|rám|vpravo|Mozkove_oblasti_spojene_s_pozornosti]](s. 180)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Mozkove_oblasti_spojene_s_pozornosti.jpg&amp;diff=11238</id>
		<title>Soubor:Mozkove oblasti spojene s pozornosti.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Mozkove_oblasti_spojene_s_pozornosti.jpg&amp;diff=11238"/>
		<updated>2014-12-03T16:06:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11231</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11231"/>
		<updated>2014-12-03T13:23:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|vpravo|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švancara charakterizuje pozornost v obecném pojetí jako ''„soustředění vědomí na určitý obsah“ (s. 78)''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1994): Úvod do kognitivní psychologie. Brno, Masarykova univerzita. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědomí a pozornost jsou úzce spjaté – je skoro nemožné být na něco zaměřený a přitom to nevnímat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy pozornosti &amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zjevná pozornost''' -  projevuje se vědomým nasměrováním očí, uší nebo jiných smyslových orgánů k podnětu, zpracováním přicházejí informace&lt;br /&gt;
* '''Skrytá pozornost'''– projeví se jako přepnutí pozornosti k podnětu bez známek obrácení smyslových orgánů k němu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11230</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11230"/>
		<updated>2014-12-03T13:20:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|vpravo|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švancara charakterizuje pozornost v obecném pojetí jako ''„soustředění vědomí na určitý obsah“ (s. 78)''&amp;lt;ref&amp;gt;Švancara, J. (1994): Úvod do kognitivní psychologie. Brno, Masarykova univerzita. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědomí a pozornost jsou úzce spjaté – je skoro nemožné být na něco zaměřený a přitom to nevnímat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy pozornosti &amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zjevná pozornost''' -  projevuje se vědomým nasměrováním očí, uší nebo jiných smyslových orgánů k podnětu, zpracováním přicházejí informace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Skrytá pozornost'''– projeví se jako přepnutí pozornosti k podnětu bez známek obrácení smyslových orgánů k němu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11229</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11229"/>
		<updated>2014-12-03T13:05:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je ''„stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“''&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|vpravo|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako ''„dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“''(s. 82)&amp;lt;ref&amp;gt;Chalupa, B. (1970). Problematika výzkumů pozornosti v současné psychologii. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, I 5. Brno, Universita J.E.Purkyně, 37-100.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11228</id>
		<title>Vědomí a pozornost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdom%C3%AD_a_pozornost&amp;diff=11228"/>
		<updated>2014-12-03T13:01:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: Založena nová stránka s textem „'''Lidské vědomí''' je „stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podnět…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lidské vědomí''' je „stav vnímání a plného uvědomování si sebe sama i okolí včetně adekvátních reakcí na vnitřní i vnější podněty, což znamená, že jedinec je schopen jednat podle své [[vůle]]. Základem tohoto stavu mysli je bdělost, při které je možné prožívat události. Člověk nevnímá události obvyklým způsobem, pokud spí nebo je v bezvědomí či kómatu (z řec. koma – hluboký spánek).  Může je vnímat zastřeně ve stavu ospalosti nebo [[somnolence|somnolenci]] (z lat. somnus – spánek) nebo soporu (z lat. sopor –tvrdý spánek) nebo změněného vědomí při transu a hypnóze“&amp;lt;ref&amp;gt;Baštecká, B., Goldmann, P. (2001).Základy klinické psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Prava leva hemisfera.jpg|rám|vpravo|Aktivita neuronů při soustředění se na podnět a při jeho ignorování (s. 181)&amp;lt;ref&amp;gt;Carter, R. (2009): Lidský mozek. Londýn: Dorling Kindersley Limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědomí ==&lt;br /&gt;
Většina vědců se shoduje na tom, že vědomí je složeno z těchto čtyř částí&amp;lt;ref&amp;gt;Kolb, B., Whishaw, I. Q. (1980): Fundamentals of human neuropsychology. San Francisco.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Arousal &lt;br /&gt;
# Percepce &lt;br /&gt;
# Pozornost &lt;br /&gt;
# Pracovní paměť&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Pozornost ==&lt;br /&gt;
Chalupa chápe pozornost jako „dynamickou, regulační, kontrolní a koordinační funkci, charakterizovanou selektivitou, soustředěností a zaměřeností psychické činnosti člověka“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Prava_leva_hemisfera.jpg&amp;diff=11227</id>
		<title>Soubor:Prava leva hemisfera.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Prava_leva_hemisfera.jpg&amp;diff=11227"/>
		<updated>2014-12-03T12:42:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Psychologie/Fyziologick%C3%A1_psychologie_a_neuropsychologie&amp;diff=11226</id>
		<title>Portál:Psychologie/Fyziologická psychologie a neuropsychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Psychologie/Fyziologick%C3%A1_psychologie_a_neuropsychologie&amp;diff=11226"/>
		<updated>2014-12-03T12:17:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bergerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* [[Neuropsychologie ve světě a u nás]]&lt;br /&gt;
* [[Neuroanatomie]]&lt;br /&gt;
** [[CNS]]&lt;br /&gt;
** [[Mícha hřbetní]] | [[Prodloužená mícha]] | [[Mozkomíšní mok]] | [[Míšní a útrobní nervy]]&lt;br /&gt;
** [[Varolův most]] | [[Mozeček - cerebellum]] | [[Střední mozek - mesencephalon]] | [[Mezimozek - diencephalon]] | [[Koncový mozek]] | [[Mozkové a obvodové nervy]] &lt;br /&gt;
** [[Mozkové komory]] | [[Retikulární formace]] | [[Kůra mozková]] | [[Korová projekční centra]] | [[Limbický systém (LS)]] | [[Spodinové uzliny]] | [[Hrbol mezimozkový]] | [[Podhrbolí]] | [[Bílá hmota]] | [[Obaly]]&lt;br /&gt;
* [[Klinická neuropsychologie]]&lt;br /&gt;
** [[Apraxie]] |[[Afázie]] | [[Aprozodie]] | [[Amnézie]] | [[Agnózie]]&lt;br /&gt;
** [[Strach]]&lt;br /&gt;
** [[Exekutivní funkce]] | [[Testování exekutivních funkcí]]&lt;br /&gt;
*[[Vědomí a pozornost]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bergerova</name></author>
		
	</entry>
</feed>