<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hana.Hrabakova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hana.Hrabakova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Hana.Hrabakova"/>
	<updated>2026-04-21T03:52:30Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43902</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43902"/>
		<updated>2017-02-01T12:43:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' tvoří veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům. Tyto dokumenty jsou předem vybrané, odborně knihovnicky zpracované, organizované a uložené tak, aby byly k dispozici čtenářům. Jedná se o písemné (monografie), obrazové (mapy), zvukové, audiovizuální a multimediální dokumenty. &lt;br /&gt;
Soustavně budovaný, zpracovávaný a přehledně uložený fond je jedním ze základů předpokladů dobře vedené knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Knihovní fond&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovní fond&amp;lt;/i&amp;gt;Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Mezi statické prvky patří knihovní fond, který tvoří základ knihovny, bez kterého by nemohla fungovat. Dále katalogy, díky kterým je vše pečlivě zaznamenáno. Technické prostředky k ukládání knihovního fondu jsou taktéž nezbytnou součástí pro přehled a správné uložení fondu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna musí zpřístupňovat fondy odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Je důležitější kvalita, než kvantita knihovního fondu a hlavně jeho aktuálnost. Knihovní fond by měl být pravidelně obměňován, aby si zachoval svůj společenský význam. &amp;lt;ref name=&amp;lt;i&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013 [cit. 2017-01-31]. ISBN 978-80-7050-628-8. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Typ a funkce knihoven'''&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
'''2. Počtu a složení čtenářů'''&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
'''3. Gesci instituce'''&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
'''4. Skladba dokumentů'''&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
'''5. Prostorové možnosti'''&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu:===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
Lístkové katalogy se v dnešní době používají jen v malých obecních neprofesionálních knihovnách, neboť většina knihoven již vlastní automatizovaný knihovnický systém (např. CLAVIUS, REKS, TRITIUS, atd.). Bibliografické údaje jsou uvedeny na knižním lístku v knize. Při vypůjčení titulu se lístek vyjme a vloží do výpůjčního sáčku, který vlastní každý čtenář. Výpůjční sáčky si ponechává knihovník v knihovně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Dynamické prvky se dělí na linku dokumentu a linku záznamu. Linka dokumentu nám představuje jak správně stavit a ochraňovat knihovní fond, podává informace o revizi fondu. Linka záznamu řeší katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po evidenci a katalogizaci je dokument zařazen do knihovního fondu. Způsob uložení a uspořádání dokumentů na regálech se označuje jako stavění fondu. Jsou určené zásady, kterých se knihovník řídí. Dokumenty musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich poškození. Stavění musí být pro čtenáře přehledné (šetří se místem, dokumenty jsou řazeny zleva doprava, seshora dolů, v regálech jsou použité zarážky). Vícesvazková díla a díla jednoho autora musí být řazeny pohromadě. &lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	&amp;lt;b&amp;gt;Úbytkový seznam&amp;lt;/b&amp;gt; – je povinný dokument vedený knihovnou, obsahuje seznam vyřazených knih z databáze. Obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu. V seznamu se nesmí přelepovat. Smí se pouze přeškrtnou tak, aby byl původní obsah čitelný. &lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana knihovního fondu je nezbytnou součástí péče o knihovní fond před zničením, ztrátou, opotřebováním nebo škodlivými vlivy prostředí, řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Preventivní&lt;br /&gt;
** Klimatické podmínky dbají na správnou teplotu (okolo 20 stupňů Celsia), vlhkost (40-60%), pravidelné větrání místností, studené světlo, vhodné skladovací prostory.&lt;br /&gt;
** Bezpečnostní opatření zahrnuje zákaz manipulace s otevřeným ohněm, instalaci bezpečnostních hasicích přístrojů, samospouštěcích hasicích čidel. Proti krádeži dokumentů se do knihoven instalují bezpečnostní mříže, odkládací skříňky pro uživatele. Pracovníci jsou zodpovědní za správné vypnutí elektronických přístrojů. Prostory knihoven by měly být bez vodovodního potrubí.&lt;br /&gt;
** Hygienické podmínky se rozumí alespoň jednou za rok provést desinfekci a deratizaci proti výskytu mikroorganismů a různým škůdcům. Pravidelný úklid a zákaz konzumace jídla v knihovně.&lt;br /&gt;
*	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů. Cílem revize je porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem. &lt;br /&gt;
* Provádí se povinně ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
Mimořádná revize je prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=OKOLÍ=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Proveďte dekompozici subsystému akvizice (statické a dynamické prvky, okolí)]], [[Proveďte dekompozici knihovního systému (statické a dynamické prvky, okolí)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní fond, katalogy, knihovnictví, ochrana fondu, revize, knihovnické procesy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43901</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43901"/>
		<updated>2017-02-01T12:40:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' tvoří veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům. Tyto dokumenty jsou předem vybrané, odborně knihovnicky zpracované, organizované a uložené tak, aby byly k dispozici čtenářům. Jedná se o písemné (monografie), obrazové (mapy), zvukové, audiovizuální a multimediální dokumenty. &lt;br /&gt;
Soustavně budovaný, zpracovávaný a přehledně uložený fond je jedním ze základů předpokladů dobře vedené knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Knihovní fond&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovní fond&amp;lt;/i&amp;gt;Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Mezi statické prvky patří knihovní fond, který tvoří základ knihovny, bez kterého by nemohla fungovat. Dále katalogy, díky kterým je vše pečlivě zaznamenáno. Technické prostředky k ukládání knihovního fondu jsou taktéž nezbytnou součástí pro přehled a správné uložení fondu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna musí zpřístupňovat fondy odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Je důležitější kvalita, než kvantita knihovního fondu a hlavně jeho aktuálnost. Knihovní fond by měl být pravidelně obměňován, aby si zachoval svůj společenský význam. &amp;lt;ref name=&amp;lt;i&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013 [cit. 2017-01-31]. ISBN 978-80-7050-628-8. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Typ a funkce knihoven'''&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
'''2. Počtu a složení čtenářů'''&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
'''3. Gesci instituce'''&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
'''4. Skladba dokumentů'''&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
'''5. Prostorové možnosti'''&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu:===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
Lístkové katalogy se v dnešní době používají jen v malých obecních neprofesionálních knihovnách, neboť většina knihoven již vlastní automatizovaný knihovnický systém (např. CLAVIUS, REKS, TRITIUS, atd.). Bibliografické údaje jsou uvedeny na knižním lístku v knize. Při vypůjčení titulu se lístek vyjme a vloží do výpůjčního sáčku, který vlastní každý čtenář. Výpůjční sáčky si ponechává knihovník v knihovně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Dynamické prvky se dělí na linku dokumentu a linku záznamu. Linka dokumentu nám představuje jak správně stavit a ochraňovat knihovní fond, podává informace o revizi fondu. Linka záznamu řeší katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po evidenci a katalogizaci je dokument zařazen do knihovního fondu. Způsob uložení a uspořádání dokumentů na regálech se označuje jako stavění fondu. Jsou určené zásady, kterých se knihovník řídí. Dokumenty musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich poškození. Stavění musí být pro čtenáře přehledné (šetří se místem, dokumenty jsou řazeny zleva doprava, seshora dolů, v regálech jsou použité zarážky). Vícesvazková díla a díla jednoho autora musí být řazeny pohromadě. &lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	&amp;lt;b&amp;gt;Úbytkový seznam&amp;lt;/b&amp;gt; – je povinný dokument vedený knihovnou, obsahuje seznam vyřazených knih z databáze. Obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu. V seznamu se nesmí přelepovat. Smí se pouze přeškrtnou tak, aby byl původní obsah čitelný. &lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana knihovního fondu je nezbytnou součástí péče o knihovní fond před zničením, ztrátou, opotřebováním nebo škodlivými vlivy prostředí, řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*	Preventivní&lt;br /&gt;
** Klimatické podmínky dbají na správnou teplotu (okolo 20 stupňů Celsia), vlhkost (40-60%), pravidelné větrání místností, studené světlo, vhodné skladovací prostory.&lt;br /&gt;
** Bezpečnostní opatření zahrnuje zákaz manipulace s otevřeným ohněm, instalaci bezpečnostních hasicích přístrojů, samospouštěcích hasicích čidel. Proti krádeži dokumentů se do knihoven instalují bezpečnostní mříže, odkládací skříňky pro uživatele. Pracovníci jsou zodpovědní za správné vypnutí elektronických přístrojů. Prostory knihoven by měly být bez vodovodního potrubí.&lt;br /&gt;
** Hygienické podmínky se rozumí alespoň jednou za rok provést desinfekci a deratizaci proti výskytu mikroorganismů a různým škůdcům. Pravidelný úklid a zákaz konzumace jídla v knihovně.&lt;br /&gt;
*	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů. Cílem revize je porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem. &lt;br /&gt;
* Provádí se povinně ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
Mimořádná revize je prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Proveďte dekompozici subsystému akvizice (statické a dynamické prvky, okolí)]], [[Proveďte dekompozici knihovního systému (statické a dynamické prvky, okolí)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní fond, katalogy, knihovnictví, ochrana fondu, revize, knihovnické procesy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43899</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43899"/>
		<updated>2017-02-01T11:50:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* KNIHOVNÍ FOND */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' tvoří veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům. Tyto dokumenty jsou předem vybrané, odborně knihovnicky zpracované, organizované a uložené tak, aby byly k dispozici čtenářům. Jedná se o písemné (monografie), obrazové (mapy), zvukové, audiovizuální a multimediální dokumenty. &lt;br /&gt;
Soustavně budovaný, zpracovávaný a přehledně uložený fond je jedním ze základů předpokladů dobře vedené knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Knihovní fond&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovní fond&amp;lt;/i&amp;gt;Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Mezi statické prvky patří knihovní fond, který tvoří základ knihovny, bez kterého by nemohla fungovat. Dále katalogy, díky kterým je vše pečlivě zaznamenáno. Technické prostředky k ukládání knihovního fondu jsou taktéž nezbytnou součástí pro přehled a správné uložení fondu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna musí zpřístupňovat fondy odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Je důležitější kvalita, než kvantita knihovního fondu a hlavně jeho aktuálnost. Knihovní fond by měl být pravidelně obměňován, aby si zachoval svůj společenský význam. &amp;lt;ref name=&amp;lt;i&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013 [cit. 2017-01-31]. ISBN 978-80-7050-628-8. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Typ a funkce knihoven'''&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
'''2. Počtu a složení čtenářů'''&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
'''3. Gesci instituce'''&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
'''4. Skladba dokumentů'''&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
'''5. Prostorové možnosti'''&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu:===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
Lístkové katalogy se v dnešní době používají jen v malých obecních neprofesionálních knihovnách, neboť většina knihoven již vlastní automatizovaný knihovnický systém (např. CLAVIUS, REKS, TRITIUS, atd.). Bibliografické údaje jsou uvedeny na knižním lístku v knize. Při vypůjčení titulu se lístek vyjme a vloží do výpůjčního sáčku, který vlastní každý čtenář. Výpůjční sáčky si ponechává knihovník v knihovně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Dynamické prvky se dělí na linku dokumentu a linku záznamu. Linka dokumentu nám představuje jak správně stavit a ochraňovat knihovní fond, podává informace o revizi fondu. Linka záznamu řeší katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Proveďte dekompozici subsystému akvizice (statické a dynamické prvky, okolí)]], [[Proveďte dekompozici knihovního systému (statické a dynamické prvky, okolí)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní fond, katalogy, knihovnictví, ochrana fondu, revize, knihovnické procesy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43898</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43898"/>
		<updated>2017-02-01T11:50:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* KNIHOVNÍ FOND */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' tvoří veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům. Tyto dokumenty jsou předem vybrané, odborně knihovnicky zpracované, organizované a uložené tak, aby byly k dispozici čtenářům. Jedná se o písemné (monografie), obrazové (mapy), zvukové, audiovizuální a multimediální dokumenty. &lt;br /&gt;
Soustavně budovaný, zpracovávaný a přehledně uložený fond je jedním ze základů předpokladů dobře vedené knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Knihovní fond&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovní fond&amp;lt;/i&amp;gt;Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Mezi statické prvky patří knihovní fond, který tvoří základ knihovny, bez kterého by nemohla fungovat. Dále katalogy, díky kterým je vše pečlivě zaznamenáno. Technické prostředky k ukládání knihovního fondu jsou taktéž nezbytnou součástí pro přehled a správné uložení fondu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna musí zpřístupňovat fondy odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Je důležitější kvalita, než kvantita knihovního fondu a hlavně jeho aktuálnost. Knihovní fond by měl být pravidelně obměňován, aby si zachoval svůj společenský význam. &amp;lt;ref name=&amp;lt;i&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013 [cit. 2017-01-31]. ISBN 978-80-7050-628-8. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Typ a funkce knihoven'''&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
'''2. Počtu a složení čtenářů'''&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
'''3. Gesci instituce'''&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
'''4. Skladba dokumentů'''&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
'''5. Prostorové možnosti'''&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu:===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
Lístkové katalogy se v dnešní době používají jen v malých obecních neprofesionálních knihovnách, neboť většina knihoven již vlastní automatizovaný knihovnický systém (např. CLAVIUS, REKS, TRITIUS, atd.). Bibliografické údaje jsou uvedeny na knižním lístku v knize. Při vypůjčení titulu se lístek vyjme a vloží do výpůjčního sáčku, který vlastní každý čtenář. Výpůjční sáčky si ponechává knihovník v knihovně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Dynamické prvky se dělí na linku dokumentu a linku záznamu. Linka dokumentu nám představuje jak správně stavit a ochraňovat knihovní fond, podává informace o revizi fondu. Linka záznamu řeší katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Proveďte dekompozici subsystému akvizice (statické a dynamické prvky, okolí)]], [[Proveďte dekompozici knihovního systému (statické a dynamické prvky, okolí)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní fond, katalogy, knihovnictví, ochrana fondu, revize, knihovnické procesy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43897</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43897"/>
		<updated>2017-02-01T11:49:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' tvoří veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům. Tyto dokumenty jsou předem vybrané, odborně knihovnicky zpracované, organizované a uložené tak, aby byly k dispozici čtenářům. Jedná se o písemné (monografie), obrazové (mapy), zvukové, audiovizuální a multimediální dokumenty. &lt;br /&gt;
Soustavně budovaný, zpracovávaný a přehledně uložený fond je jedním ze základů předpokladů dobře vedené knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Knihovní fond&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovní fond&amp;lt;/i&amp;gt;Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Mezi statické prvky patří knihovní fond, který tvoří základ knihovny, bez kterého by nemohla fungovat. Dále katalogy, díky kterým je vše pečlivě zaznamenáno. Technické prostředky k ukládání knihovního fondu jsou taktéž nezbytnou součástí pro přehled a správné uložení fondu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna musí zpřístupňovat fondy odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Je důležitější kvalita, než kvantita knihovního fondu a hlavně jeho aktuálnost. Knihovní fond by měl být pravidelně obměňován, aby si zachoval svůj společenský význam. &amp;lt;ref name=&amp;lt;i&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013 [cit. 2017-01-31]. ISBN 978-80-7050-628-8. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Typ a funkce knihoven'''&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
'''2. Počtu a složení čtenářů'''&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
'''3. Gesci instituce'''&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
'''4. Skladba dokumentů'''&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
'''5. Prostorové možnosti'''&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu:===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
Lístkové katalogy se v dnešní době používají jen v malých obecních neprofesionálních knihovnách, neboť většina knihoven již vlastní automatizovaný knihovnický systém (např. CLAVIUS, REKS, TRITIUS, atd.). Bibliografické údaje jsou uvedeny na knižním lístku v knize. Při vypůjčení titulu se lístek vyjme a vloží do výpůjčního sáčku, který vlastní každý čtenář. Výpůjční sáčky si ponechává knihovník v knihovně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Dynamické prvky se dělí na linku dokumentu a linku záznamu. Linka dokumentu nám představuje jak správně stavit a ochraňovat knihovní fond, podává informace o revizi fondu. Linka záznamu řeší katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Proveďte dekompozici subsystému akvizice (statické a dynamické prvky, okolí)]], [[Proveďte dekompozici knihovního systému (statické a dynamické prvky, okolí)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní fond, katalogy, knihovnictví, ochrana fondu, revize, knihovnické procesy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43883</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43883"/>
		<updated>2017-02-01T10:43:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' tvoří veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům. Tyto dokumenty jsou předem vybrané, odborně knihovnicky zpracované, organizované a uložené tak, aby byly k dispozici čtenářům. Jedná se o písemné (monografie), obrazové (mapy), zvukové, audiovizuální a multimediální dokumenty. &lt;br /&gt;
Soustavně budovaný, zpracovávaný a přehledně uložený fond je jedním ze základů předpokladů dobře vedené knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Knihovní fond&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovní fond&amp;lt;/i&amp;gt;Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Mezi statické prvky patří knihovní fond, který tvoří základ knihovny, bez kterého by nemohla fungovat. Dále katalogy, díky kterým je vše pečlivě zaznamenáno. Technické prostředky k ukládání knihovního fondu jsou taktéž nezbytnou součástí pro přehled a správné uložení fondu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna musí zpřístupňovat fondy odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Je důležitější kvalita, než kvantita knihovního fondu a hlavně jeho aktuálnost. Knihovní fond by měl být pravidelně obměňován, aby si zachoval svůj společenský význam. &amp;lt;ref name=&amp;lt;i&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013 [cit. 2017-01-31]. ISBN 978-80-7050-628-8. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Typ a funkce knihoven'''&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
'''2. Počtu a složení čtenářů'''&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
'''3. Gesci instituce'''&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
'''4. Skladba dokumentů'''&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
'''5. Prostorové možnosti'''&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu:===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Dynamické prvky se dělí na linku dokumentu a linku záznamu. Linka dokumentu nám představuje jak správně stavit a ochraňovat knihovní fond, podává informace o revizi fondu. Linka záznamu řeší katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Proveďte dekompozici subsystému akvizice (statické a dynamické prvky, okolí)]], [[Proveďte dekompozici knihovního systému (statické a dynamické prvky, okolí)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní fond, katalogy, knihovnictví, ochrana fondu, revize, knihovnické procesy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43877</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43877"/>
		<updated>2017-02-01T10:34:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' tvoří veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům. Tyto dokumenty jsou předem vybrané, odborně knihovnicky zpracované, organizované a uložené tak, aby byly k dispozici čtenářům. Jedná se o písemné (monografie), obrazové (mapy), zvukové, audiovizuální a multimediální dokumenty. &lt;br /&gt;
Soustavně budovaný, zpracovávaný a přehledně uložený fond je jedním ze základů předpokladů dobře vedené knihovny.&amp;lt;ref name=DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovní fond&amp;lt;/i&amp;gt;Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Mezi statické prvky patří knihovní fond, který tvoří základ knihovny, bez kterého by nemohla fungovat. Dále katalogy, díky kterým je vše pečlivě zaznamenáno. Technické prostředky k ukládání knihovního fondu jsou taktéž nezbytnou součástí pro přehled a správné uložení fondu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna musí zpřístupňovat fondy odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Je důležitější kvalita, než kvantita knihovního fondu a hlavně jeho aktuálnost. Knihovní fond by měl být pravidelně obměňován, aby si zachoval svůj společenský význam. &amp;lt;ref name=&amp;lt;i&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013 [cit. 2017-01-31]. ISBN 978-80-7050-628-8. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Typ a funkce knihoven'''&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
'''2. Počtu a složení čtenářů'''&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
'''3. Gesci instituce'''&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
'''4. Skladba dokumentů'''&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
'''5. Prostorové možnosti'''&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu:===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
Dynamické prvky se dělí na linku dokumentu a linku záznamu. Linka dokumentu nám představuje jak správně stavit a ochraňovat knihovní fond, podává informace o revizi fondu. Linka záznamu řeší katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&amp;lt;ref name=STÖCKLOVÁ, Anna.&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Proveďte dekompozici subsystému akvizice (statické a dynamické prvky, okolí)]], [[Proveďte dekompozici knihovního systému (statické a dynamické prvky, okolí)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní fond, katalogy, knihovnictví, ochrana fondu, revize, knihovnické procesy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43297</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43297"/>
		<updated>2017-01-25T18:00:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovního systému&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Typ a funkce knihoven'''&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
'''2. Počtu a složení čtenářů'''&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
'''3. Gesci instituce'''&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
'''4. Skladba dokumentů'''&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
'''5. Prostorové možnosti'''&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu:===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní fond, katalogy, knihovnictví, ochrana fondu, revize, knihovnické procesy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43296</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43296"/>
		<updated>2017-01-25T17:48:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* KNIHOVNÍ FOND */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovního systému&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Typ a funkce knihoven'''&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
'''2. Počtu a složení čtenářů'''&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
'''3. Gesci instituce'''&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
'''4. Skladba dokumentů'''&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
'''5. Prostorové možnosti'''&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu:===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43294</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43294"/>
		<updated>2017-01-25T17:39:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Druhy katalogů: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovního systému&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
1. Typ a funkce knihoven&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
2. Počtu a složení čtenářů&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
3. Gesci instituce&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
4. Skladba dokumentů&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
5. Prostorové možnosti&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43293</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43293"/>
		<updated>2017-01-25T17:39:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* KATALOGY */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovního systému&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
1. Typ a funkce knihoven&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
2. Počtu a složení čtenářů&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
3. Gesci instituce&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
4. Skladba dokumentů&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
5. Prostorové možnosti&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy katalogů:==&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43292</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43292"/>
		<updated>2017-01-25T17:38:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Druhy katalogů: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovního systému&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
1. Typ a funkce knihoven&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
2. Počtu a složení čtenářů&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
3. Gesci instituce&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
4. Skladba dokumentů&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
5. Prostorové možnosti&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy katalogů:==&lt;br /&gt;
'''Podle způsobu zpracování:'''&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lístkové (klasické) katalogy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1. druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2. čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3. druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4. rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43290</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43290"/>
		<updated>2017-01-25T17:33:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* DYNAMICKÉ PRVKY */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovního systému&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
1. Typ a funkce knihoven&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
2. Počtu a složení čtenářů&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
3. Gesci instituce&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
4. Skladba dokumentů&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
5. Prostorové možnosti&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy katalogů:==&lt;br /&gt;
Podle způsobu zpracování:&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lístkové (klasické) katalogy'''&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1.	druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle [[MDT]], [[DDT]]&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2.	čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3.	druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – [[časopisy]], [[disertace]], [[hudebniny]], audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží [[signatura]] nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4.	rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy v počítači''' &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
*	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
*	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
*	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
**	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
**	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''	Ochrana''' &lt;br /&gt;
* 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
**	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
* Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
**	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
**	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
**	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
* Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
* Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Okolí=&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43289</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43289"/>
		<updated>2017-01-25T16:58:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Dekompozice&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Dekompozice knihovního systému&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Dekompozice knihovnického systému: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Dekompozice-knihovnick%C3%A9ho-syst%C3%A9mu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Organizace&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Organizace a ochrana knihovního fondu&amp;lt;/i&amp;gt; STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KNIHOVNÍ FOND==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
1. Typ a funkce knihoven&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
2. Počtu a složení čtenářů&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
3. Gesci instituce&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
4. Skladba dokumentů&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
5. Prostorové možnosti&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
*''' Výhody''' – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
*'''Výhody''' – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
*''' Nevýhody''' – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KATALOGY==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy katalogů:==&lt;br /&gt;
Podle způsobu zpracování:&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lístkové (klasické) katalogy'''&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1.	druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle [[MDT]], [[DDT]]&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2.	čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3.	druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – [[časopisy]], [[disertace]], [[hudebniny]], audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží [[signatura]] nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4.	rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy v počítači''' &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* [[katalog]] na webové stránce &lt;br /&gt;
* [[OPAC]] (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* [[Časopisy]] – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* [[Mikrofilmy]] – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* [[Gramofonové desky]] – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* [[CD-ROM]] - vertikálně&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA DOKUMENTU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''*	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
**	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
**	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
**	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
***	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
***	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''*	Ochrana''' &lt;br /&gt;
** 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
** 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
***	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''*	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
** Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
***	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
***	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
***	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
** Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
** Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LINKA ZÁZNAMU==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět [[revize]] fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]] dokumentů&lt;br /&gt;
* [[Kooperace]] knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, [[MVS]]&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Okolí==&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43288</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43288"/>
		<updated>2017-01-25T16:31:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dekompozicí''' rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace informačního fondu''' zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===1.	Knihovní fond===&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
===2.	Katalogy===&lt;br /&gt;
===3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Knihovní fond==&lt;br /&gt;
'''Knihovní fond''' – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vlastnosti knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Složení knihovního fondu:===&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
1.	Typ a funkce knihoven&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
2.	Počtu a složení čtenářů&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
3.	Gesci instituce&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
4.	Skladba dokumentů&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
5.	Prostorové možnosti&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond bezprostředně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Výhody – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
* Nevýhody – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond zprostředkovaně přístupný:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Výhody – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
* Nevýhody – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Katalogy==&lt;br /&gt;
* '''Katalog''' - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
** Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
** Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy katalogů:===&lt;br /&gt;
Podle způsobu zpracování:&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lístkové (klasické) katalogy'''&lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1.	druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2.	čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3.	druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4.	rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy v počítači''' &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* katalog na webové stránce &lt;br /&gt;
* OPAC (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* Časopisy – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* Mikrofilmy – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* Gramofonové desky – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* CD-ROM vertikálně.&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==1.	Linka dokumentu==&lt;br /&gt;
'''*	Stavění fondu'''&lt;br /&gt;
**	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
**	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
**	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
***	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
***	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
'''*	Ochrana''' &lt;br /&gt;
** 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
** 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
***	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
'''*	Revize''' – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
** Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
***	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
***	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
***	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
** Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
** Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==2. Linka záznamu==&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů.&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy.&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Současné tendence v organizaci fondu===&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* Digitalizace dokumentů&lt;br /&gt;
* Kooperace knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, MVS&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Okolí==&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43287</id>
		<title>Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_organizace_knihovn%C3%ADho_fondu_-_syst%C3%A9my_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu._Charakterizujte_principy_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu_v_knihovn%C3%A1ch,_jmenujte_v%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody_jednotliv%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF_stav%C4%9Bn%C3%AD_fondu.&amp;diff=43287"/>
		<updated>2017-01-25T16:23:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dekompozicí rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizace informačního fondu zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=STATICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Knihovní fond&lt;br /&gt;
* Bezprostředně přístupný&lt;br /&gt;
** Volný výběr&lt;br /&gt;
** Volný přístup&lt;br /&gt;
* Zprostředkovaně přístupný&lt;br /&gt;
** Skladiště&lt;br /&gt;
** Depozitář&lt;br /&gt;
2.	Katalogy&lt;br /&gt;
3.	Technické prostředky k ukládání dokumentů&lt;br /&gt;
Knihovní fond – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastnosti knihovního fondu:&lt;br /&gt;
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny&lt;br /&gt;
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Složení knihovního fondu:&lt;br /&gt;
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny&lt;br /&gt;
1.	Typ a funkce knihoven&lt;br /&gt;
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.&lt;br /&gt;
2.	Počtu a složení čtenářů&lt;br /&gt;
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře. &lt;br /&gt;
3.	Gesci instituce&lt;br /&gt;
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.&lt;br /&gt;
4.	Skladba dokumentů&lt;br /&gt;
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).&lt;br /&gt;
5.	Prostorové možnosti&lt;br /&gt;
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fond bezprostředně přístupný:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.&lt;br /&gt;
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Výhody – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.&lt;br /&gt;
* Nevýhody – nároky na stavění, prostor a ochranu.&lt;br /&gt;
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fond zprostředkovaně přístupný:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Výhody – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).&lt;br /&gt;
* Nevýhody – prostorové a časové nevýhody&lt;br /&gt;
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Katalogy&lt;br /&gt;
* Katalog - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.&lt;br /&gt;
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.&lt;br /&gt;
* Plní lokační a bibliografickou funkci.&lt;br /&gt;
* Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.&lt;br /&gt;
* Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhy katalogů:&lt;br /&gt;
Podle způsobu zpracování:&lt;br /&gt;
* lístkové&lt;br /&gt;
* v počítači&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lístkové (klasické) katalogy &lt;br /&gt;
Rozdělují se podle:&lt;br /&gt;
1.	druhů dotazů&lt;br /&gt;
* jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace&lt;br /&gt;
* systematický – řazený podle MDT, DDT&lt;br /&gt;
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel&lt;br /&gt;
2.	čtenářského určení &lt;br /&gt;
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům&lt;br /&gt;
* služební – generální – určen pouze pro služební účely&lt;br /&gt;
3.	druhu zachycených dokumentů&lt;br /&gt;
* druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty&lt;br /&gt;
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků&lt;br /&gt;
4.	rozsahu &lt;br /&gt;
* dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)&lt;br /&gt;
* souhrnný - všechny fondy&lt;br /&gt;
* souborný - více institucí&lt;br /&gt;
* ústřední - ústřední + všechny pobočky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Katalogy v počítači=== &lt;br /&gt;
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání&lt;br /&gt;
* automatizovaný knihovnický systém&lt;br /&gt;
* katalog na webové stránce &lt;br /&gt;
* OPAC (Online public access catalogue) – čtenářský katalog&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==&lt;br /&gt;
Knihovní regály s příslušenstvím&lt;br /&gt;
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic. &lt;br /&gt;
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům&lt;br /&gt;
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg&lt;br /&gt;
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg&lt;br /&gt;
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné&lt;br /&gt;
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby&lt;br /&gt;
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba&lt;br /&gt;
** poslední svazek – zajištěn zarážkou&lt;br /&gt;
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police&lt;br /&gt;
* Časopisy – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích&lt;br /&gt;
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály&lt;br /&gt;
* Mikrofilmy – umístěny v krabičkách – zásuvky&lt;br /&gt;
* Gramofonové desky – vertikálně&lt;br /&gt;
* Filmy – horizontálně&lt;br /&gt;
* CD-ROM vertikálně.&lt;br /&gt;
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=DYNAMICKÉ PRVKY=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Linka dokumentu&lt;br /&gt;
*	Stavění fondu&lt;br /&gt;
**	Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.&lt;br /&gt;
**	Přeřazování – změna v začlenění.&lt;br /&gt;
**	Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu&lt;br /&gt;
***	Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta&lt;br /&gt;
***	Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat&lt;br /&gt;
*	Ochrana &lt;br /&gt;
** 	řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
** 	Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě&lt;br /&gt;
***	Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)&lt;br /&gt;
***	Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu) &lt;br /&gt;
*	Revize – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)&lt;br /&gt;
** Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.  &lt;br /&gt;
***	Do 5 000 jednotek – každé 3 roky&lt;br /&gt;
***	Do 100 000 jednotek – každých 5 let&lt;br /&gt;
***	Větší fondy – během 10 let&lt;br /&gt;
** Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků&lt;br /&gt;
** Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Linka záznamu&lt;br /&gt;
* Budování katalogů&lt;br /&gt;
* Redakce katalogů&lt;br /&gt;
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů.&lt;br /&gt;
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy.&lt;br /&gt;
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Současné tendence v organizaci fondu==&lt;br /&gt;
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných&lt;br /&gt;
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty&lt;br /&gt;
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů&lt;br /&gt;
* Digitalizace dokumentů&lt;br /&gt;
* Kooperace knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, MVS&lt;br /&gt;
* Používání technologie RFID &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Okolí==&lt;br /&gt;
* Velikost skladovacích prostor&lt;br /&gt;
* Legislativa (zákony a nařízení)&lt;br /&gt;
* Klimatické podmínky&lt;br /&gt;
* Čistota ovzduší&lt;br /&gt;
* Spolupracující knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=43181</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Tělesná výchova a sport, rekreace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=43181"/>
		<updated>2017-01-24T17:26:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Fontána===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.nakladatelstvi-fontana.prodejce.cz/, http://www.fontana.ws/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fontána působí v České republice již od roku 1994 a dnes se zaměřuje hlavně na alternativní medicínu, zdravý životní styl, duchovní a odbornou literaturu. V poslední době se Nakladatelství Fontána věnuje výrobě a prodeji prostředků alternativní medicíny, o kterých informuje ve svých knihách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologické, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== JOTA===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.jota.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství JOTA vzniklo v roce 1990 a za 25 let své existence vydalo 2000 titulů a to v téměř 6 milionech výtiscích. Nakladatelství JOTA vydává překlady světových autorů, překlady nejlépe hodnocených turistických průvodců britské řady Rough Guides, literaturu faktu, cestopisy, knihy pro děti či populárně-naučnou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafora===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Metafora bylo založeno v roce 2001. Metafora se zaměřuje hlavně na překladovou literaturu, přičemž autoři pocházejí ze všech koutů světa, například z Austrálie, Anglie, Itálie či Německa, ale samozřejmě vydává i domácí autory. U nakladatelství Metafora si tedy můžeme vybrat tituly ze všech možných žánrů od beletrie po kniy esoteriky a filozofie. Série Od A do Z, nakladatelství Metafora, je jednou z nejoblíbenějších a stále se rozrůstajících řad titulů, která zahrnuje mnoho zajímavých témat, jako jsou masáže, jóga, tarot, sny či mytologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá fronta===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.mf.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Vydavatelství Mladá fronta vzniklo již v roce 1945 a v současné době se řadí mezi nejúspěšnější a největší vydavatelské domy České republiky. O své dobré jméno se Mladá fronta zasloužila nejen díky svým mnoholetým zkušenostem, ale hlavně díky profesionalitě, odbornosti a dynamickému růsti, čemuž odpovídá i pestrá škála vydávaných titulů. Mladá fronta se zaměřuje na vydávání časopisů pro nejmenší čtenáře, lifestylové magazíny či odbornou literaturu z oblasti ekonomiky, zdravotnictví, architektury a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pragma===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://pragma.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Pragma vydalo od roku 1989 přes 2000 titulů a dnes se řadí k tradičním a největším nakladatelstvím v České republice. Díky vydaným titulům se Pragma stala jedničkou na knižním trhu esoterické literatury, alternativní medicíny, osobního rozvoje a motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slovart ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovart.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Slovart bylo založeno v roce 1994 jako dceřiné nakladatelství Vydavateľstva Slovart, s.r.o. sídlícího v Bratislavě. V posledních letech si Nakladatelství Slovart upevnilo pozici na knižním trhu, o jeho knihy je velký mediální zájem a v současné době patří k nejvyhledávanějším nakladatelstvím tuzemských i zahraničních obchodníků, běžných zákazníků a autorů. Slovart vydává licenční knihy předních světových nakladatelů, domácích autorů z oblasti dětské a populárně-naučné literatury.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Olympia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.iolympia.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Olympia se zaměřuje na odbornou sportovní literaturu, obrazové publikace, turistické průvodce a příručky, sportovní beletrii a dále dobrodružnou literaturu, cestopisy, detektivky a literaturu pro mládež. Na vydavatelském trhu působí od roku 1954. Za tuto dobu několikrát změnilo název. Počáteční název zněl Státní tělovýchovné nakladatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alpy ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.alpy.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Netradiční nakladatelství Aply je součástí cestovní kanceláře sídlící v Praze. Vzniklo v roce 2013 a knihy lze zakoupit pouze přes e-shop. Jak už název napovídá, zaměřují se na vysokohorskou tématiku. Vydávají horskou literaturu, mapy a průvodce českých i zahraničních autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Univerzity Karlovy fungující od roku 1990- Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, sborníků a odborných časopisů všech oborů univerzity. Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy vydala několik odborných sportovních publikací, z nichž některé byly oceněny RUK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kopp ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.kopp.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Kopp se ve větší míře zaměřuje převážně na techniku (elektronika a motorová vozidla), dále na počítačové publikace, hudební, sportovní a zdravotní publikace. Vydává i různé cestopisy a historickou literaturu. Taktéž se věnuje vydávání elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NOXI ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.noxi.cz &lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství NOXI působí na českém trhu od roku 2004 a zaměřuje se především vydávání populárně-naučné literatury a beletrie českých i zahraničních autorů. Rovněž působí i na slovenském trhu. Zajímá se především o zdraví a životní styl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.xyz.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství XYZ působí na českém trhu od roku 2004. Má širokospektré zaměření. Vydávají českou i zahraniční beletrii, autobiografie, životopisy, literaturu faktu, historické a sportovní publikace, encyklopedie. Rovněž vydávají krásnou a naučnou literaturu pro děti. Nakladatelství XYZ patří k jednomu z nejúspěšnějších nakladatelů a vydavatelů v České republice a získalo mnoho ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ottovo nakladatelství ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://www.ottovo-nakladatelstvi.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Ottovo nakladatelství má bohatou historii, která sahá až do roku 1871. Současný majitel nakladatelství obnovil původní záměr bývalého majitele Jana Otty a to o rozšíření vydávání encyklopedistiky. Dnes tedy vydávají encyklopedie, atlasy, obrazové publikace populárně-naučného charakteru a to nejen pro dospělé, ale i pro děti. Jejich vydávané tituly získaly řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydavateľstvo Tatran ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovtatran.sk&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Slovenské nakladatelství s taktéž bohatou historií sahající do roku 1947. V současnosti se zaměřují na oceňovanou překladovou literaturu, původní a slovenskou beletrii. Dále vydávají naučné publikace a v poslední době oblíbenou motivační literaturu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publixing ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.publixing.com&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Publixing je slovenské nakladatelství sídlící v Anglii. Na trhu působí od roku 2013 a zaměřuje se na vydávání audioknih a digitální distribucí hudby do celého světa. Vydané audioknihy tohoto nakladatelství jsou z řad beletrie, detektivek a sportu - konkrétně týkající se běhu. Distribuce hudby je předávána přes iTunes, Google Play, Amazon, Spotify a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zelený kocúr ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://www.zelenykocur.sk&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Slovenské nakladatelství Zelený kocúr se věnuje produkci beletrie, převážně zahraničních autorů, dále překladům dětské literatury, sportu a populárně-naučné literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=43180</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Tělesná výchova a sport, rekreace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=43180"/>
		<updated>2017-01-24T14:49:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Fontána===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.nakladatelstvi-fontana.prodejce.cz/, http://www.fontana.ws/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fontána působí v České republice již od roku 1994 a dnes se zaměřuje hlavně na alternativní medicínu, zdravý životní styl, duchovní a odbornou literaturu. V poslední době se Nakladatelství Fontána věnuje výrobě a prodeji prostředků alternativní medicíny, o kterých informuje ve svých knihách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologické, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== JOTA===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.jota.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství JOTA vzniklo v roce 1990 a za 25 let své existence vydalo 2000 titulů a to v téměř 6 milionech výtiscích. Nakladatelství JOTA vydává překlady světových autorů, překlady nejlépe hodnocených turistických průvodců britské řady Rough Guides, literaturu faktu, cestopisy, knihy pro děti či populárně-naučnou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafora===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Metafora bylo založeno v roce 2001. Metafora se zaměřuje hlavně na překladovou literaturu, přičemž autoři pocházejí ze všech koutů světa, například z Austrálie, Anglie, Itálie či Německa, ale samozřejmě vydává i domácí autory. U nakladatelství Metafora si tedy můžeme vybrat tituly ze všech možných žánrů od beletrie po kniy esoteriky a filozofie. Série Od A do Z, nakladatelství Metafora, je jednou z nejoblíbenějších a stále se rozrůstajících řad titulů, která zahrnuje mnoho zajímavých témat, jako jsou masáže, jóga, tarot, sny či mytologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá fronta===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.mf.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Vydavatelství Mladá fronta vzniklo již v roce 1945 a v současné době se řadí mezi nejúspěšnější a největší vydavatelské domy České republiky. O své dobré jméno se Mladá fronta zasloužila nejen díky svým mnoholetým zkušenostem, ale hlavně díky profesionalitě, odbornosti a dynamickému růsti, čemuž odpovídá i pestrá škála vydávaných titulů. Mladá fronta se zaměřuje na vydávání časopisů pro nejmenší čtenáře, lifestylové magazíny či odbornou literaturu z oblasti ekonomiky, zdravotnictví, architektury a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pragma===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://pragma.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Pragma vydalo od roku 1989 přes 2000 titulů a dnes se řadí k tradičním a největším nakladatelstvím v České republice. Díky vydaným titulům se Pragma stala jedničkou na knižním trhu esoterické literatury, alternativní medicíny, osobního rozvoje a motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slovart ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovart.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Slovart bylo založeno v roce 1994 jako dceřiné nakladatelství Vydavateľstva Slovart, s.r.o. sídlícího v Bratislavě. V posledních letech si Nakladatelství Slovart upevnilo pozici na knižním trhu, o jeho knihy je velký mediální zájem a v současné době patří k nejvyhledávanějším nakladatelstvím tuzemských i zahraničních obchodníků, běžných zákazníků a autorů. Slovart vydává licenční knihy předních světových nakladatelů, domácích autorů z oblasti dětské a populárně-naučné literatury.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Olympia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.iolympia.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Olympia se zaměřuje na odbornou sportovní literaturu, obrazové publikace, turistické průvodce a příručky, sportovní beletrii a dále dobrodružnou literaturu, cestopisy, detektivky a literaturu pro mládež. Na vydavatelském trhu působí od roku 1954. Za tuto dobu několikrát změnilo název. Počáteční název zněl Státní tělovýchovné nakladatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alpy ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.alpy.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Netradiční nakladatelství Aply je součástí cestovní kanceláře sídlící v Praze. Vzniklo v roce 2013 a knihy lze zakoupit pouze přes e-shop. Jak už název napovídá, zaměřují se na vysokohorskou tématiku. Vydávají horskou literaturu, mapy a průvodce českých i zahraničních autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Univerzity Karlovy fungující od roku 1990- Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, sborníků a odborných časopisů všech oborů univerzity. Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy vydala několik odborných sportovních publikací, z nichž některé byly oceněny RUK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kopp ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.kopp.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Kopp se ve větší míře zaměřuje převážně na techniku (elektronika a motorová vozidla), dále na počítačové publikace, hudební, sportovní a zdravotní publikace. Vydává i různé cestopisy a historickou literaturu. Taktéž se věnuje vydávání elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NOXI ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.noxi.cz &lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství NOXI působí na českém trhu od roku 2004 a zaměřuje se především vydávání populárně-naučné literatury a beletrie českých i zahraničních autorů. Rovněž působí i na slovenském trhu. Zajímá se především o zdraví a životní styl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.xyz.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství XYZ působí na českém trhu od roku 2004. Má širokospektré zaměření. Vydávají českou i zahraniční beletrii, autobiografie, životopisy, literaturu faktu, historické a sportovní publikace, encyklopedie. Rovněž vydávají krásnou a naučnou literaturu pro děti. Nakladatelství XYZ patří k jednomu z nejúspěšnějších nakladatelů a vydavatelů v České republice a získalo mnoho ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ottovo nakladatelství ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://www.ottovo-nakladatelstvi.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Ottovo nakladatelství má bohatou historii, která sahá až do roku 1871. Současný majitel nakladatelství obnovil původní záměr bývalého majitele Jana Otty a to o rozšíření vydávání encyklopedistiky. Dnes tedy vydávají encyklopedie, atlasy, obrazové publikace populárně-naučného charakteru a to nejen pro dospělé, ale i pro děti. Jejich vydávané tituly získaly řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydavateľstvo Tatran ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovtatran.sk&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Slovenské nakladatelství s taktéž bohatou historií sahající do roku 1947. V současnosti se zaměřují na oceňovanou překladovou literaturu, původní a slovenskou beletrii. Dále vydávají naučné publikace a v poslední době oblíbenou motivační literaturu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publixing ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.publixing.com&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Publixing je &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zelený kocúr ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://www.zelenykocur.sk&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=43179</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Tělesná výchova a sport, rekreace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=43179"/>
		<updated>2017-01-24T14:32:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Fontána===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.nakladatelstvi-fontana.prodejce.cz/, http://www.fontana.ws/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fontána působí v České republice již od roku 1994 a dnes se zaměřuje hlavně na alternativní medicínu, zdravý životní styl, duchovní a odbornou literaturu. V poslední době se Nakladatelství Fontána věnuje výrobě a prodeji prostředků alternativní medicíny, o kterých informuje ve svých knihách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologické, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== JOTA===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.jota.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství JOTA vzniklo v roce 1990 a za 25 let své existence vydalo 2000 titulů a to v téměř 6 milionech výtiscích. Nakladatelství JOTA vydává překlady světových autorů, překlady nejlépe hodnocených turistických průvodců britské řady Rough Guides, literaturu faktu, cestopisy, knihy pro děti či populárně-naučnou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafora===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Metafora bylo založeno v roce 2001. Metafora se zaměřuje hlavně na překladovou literaturu, přičemž autoři pocházejí ze všech koutů světa, například z Austrálie, Anglie, Itálie či Německa, ale samozřejmě vydává i domácí autory. U nakladatelství Metafora si tedy můžeme vybrat tituly ze všech možných žánrů od beletrie po kniy esoteriky a filozofie. Série Od A do Z, nakladatelství Metafora, je jednou z nejoblíbenějších a stále se rozrůstajících řad titulů, která zahrnuje mnoho zajímavých témat, jako jsou masáže, jóga, tarot, sny či mytologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá fronta===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.mf.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Vydavatelství Mladá fronta vzniklo již v roce 1945 a v současné době se řadí mezi nejúspěšnější a největší vydavatelské domy České republiky. O své dobré jméno se Mladá fronta zasloužila nejen díky svým mnoholetým zkušenostem, ale hlavně díky profesionalitě, odbornosti a dynamickému růsti, čemuž odpovídá i pestrá škála vydávaných titulů. Mladá fronta se zaměřuje na vydávání časopisů pro nejmenší čtenáře, lifestylové magazíny či odbornou literaturu z oblasti ekonomiky, zdravotnictví, architektury a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pragma===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://pragma.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Pragma vydalo od roku 1989 přes 2000 titulů a dnes se řadí k tradičním a největším nakladatelstvím v České republice. Díky vydaným titulům se Pragma stala jedničkou na knižním trhu esoterické literatury, alternativní medicíny, osobního rozvoje a motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slovart ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovart.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Slovart bylo založeno v roce 1994 jako dceřiné nakladatelství Vydavateľstva Slovart, s.r.o. sídlícího v Bratislavě. V posledních letech si Nakladatelství Slovart upevnilo pozici na knižním trhu, o jeho knihy je velký mediální zájem a v současné době patří k nejvyhledávanějším nakladatelstvím tuzemských i zahraničních obchodníků, běžných zákazníků a autorů. Slovart vydává licenční knihy předních světových nakladatelů, domácích autorů z oblasti dětské a populárně-naučné literatury.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Olympia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.iolympia.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Olympia se zaměřuje na odbornou sportovní literaturu, obrazové publikace, turistické průvodce a příručky, sportovní beletrii a dále dobrodružnou literaturu, cestopisy, detektivky a literaturu pro mládež. Na vydavatelském trhu působí od roku 1954. Za tuto dobu několikrát změnilo název. Počáteční název zněl Státní tělovýchovné nakladatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alpy ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.alpy.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Netradiční nakladatelství Aply je součástí cestovní kanceláře sídlící v Praze. Vzniklo v roce 2013 a knihy lze zakoupit pouze přes e-shop. Jak už název napovídá, zaměřují se na vysokohorskou tématiku. Vydávají horskou literaturu, mapy a průvodce českých i zahraničních autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Univerzity Karlovy fungující od roku 1990- Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, sborníků a odborných časopisů všech oborů univerzity. Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy vydala několik odborných sportovních publikací, z nichž některé byly oceněny RUK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kopp ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.kopp.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Kopp se ve větší míře zaměřuje převážně na techniku (elektronika a motorová vozidla), dále na počítačové publikace, hudební, sportovní a zdravotní publikace. Vydává i různé cestopisy a historickou literaturu. Taktéž se věnuje vydávání elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NOXI ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.noxi.cz &lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství NOXI působí na českém trhu od roku 2004 a zaměřuje se především vydávání populárně-naučné literatury a beletrie českých i zahraničních autorů. Rovněž působí i na slovenském trhu. Zajímá se především o zdraví a životní styl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.xyz.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.portal.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydavateľstvo Tatran ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovtatran.sk&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publixing ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.publixing.com&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zelený kocúr ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://www.zelenykocur.sk&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38421</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38421"/>
		<updated>2016-10-16T08:44:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Tabulka zapsaných hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Digitální kurátorství]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Referenční služby]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[A. V. Sokolov]]||[[Bill Gates]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|Ondřej Douša]]|| [[Linux]]||[[Booleovské operátory]]||[[World Wide Web]]||[[Internetová a počítačová kriminalita]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Meislová|| [[Alexandrijská knihovna]]||[[Aššurbanipalova knihovna]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||heslo 2||[[Mundaneum]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|Jana Jirikova||[[Technologická singularita]]||heslo2||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||heslo2||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|David Hrbek||[[Josef Jungmann]]||heslo2||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38395</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38395"/>
		<updated>2016-10-16T08:14:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Tabulka zapsaných hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| heslo1||heslo 2||[[Jiří Cejpek]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Referenční služby]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[A. V. Sokolov]]||heslo3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|Ondřej Douša]]|| [[Linux]]||[[Booleovské operátory]]||[[World Wide Web]]||[[DNS]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| heslo1||heslo 2||[[Architektura informačního průmyslu]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Meislová|| [[Twitter]]||[[Autorské právo]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||heslo 2||[[Mundaneum]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|Jana Jirikova||[[Technologická singularita]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38392</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38392"/>
		<updated>2016-10-16T08:11:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Tabulka zapsaných hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| heslo1||heslo 2||[[Jiří Cejpek]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Referenční služby]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[A. V. Sokolov]]||heslo3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|Ondřej Douša]]|| [[Linux]]||[[Booleovské operátory]]||[[World Wide Web]]||[[DNS]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| heslo1||heslo 2||[[Architektura informačního průmyslu]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Meislová|| [[Twitter]]||[[Autorské právo]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||heslo 2||[[Mundaneum]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|HanaHrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Jirikova||[[Technologická singularita]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38384</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38384"/>
		<updated>2016-10-16T08:04:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Tabulka zapsaných hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| heslo1||heslo 2||[[Jiří Cejpek]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Referenční služby]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[A. V. Sokolov]]||heslo3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|Ondřej Douša]]|| [[Linux]]||[[Booleovské operátory]]||heslo3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| heslo1||heslo 2||[[Architektura Informačního průmyslu]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Meislová|| [[Twitter]]||[[Autorské právo]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||heslo 2||[[Mundaneum]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|HanaHrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Referenční služby]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38380</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38380"/>
		<updated>2016-10-16T08:03:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Tabulka zapsaných hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| heslo1||heslo 2||[[Jiří Cejpek]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Referenční služby]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[A. V. Sokolov]]||heslo3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|Ondřej Douša]]|| [[Linux]]||[[Booleovské operátory]]||heslo3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| heslo1||heslo 2||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Meislová|| [[Twitter]]||[[Autorské právo]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| heslo1||heslo 2||[[Mundaneum]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|HanaHrabáková|| [[Elektronický časopis]]||heslo 2||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova&amp;diff=38301</id>
		<title>Uživatel:Hana.Hrabakova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova&amp;diff=38301"/>
		<updated>2016-10-15T14:40:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: Zrušena verze 38286 od uživatele Hana.Hrabakova (diskuse)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hana Hrabáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: holky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova&amp;diff=38286</id>
		<title>Uživatel:Hana.Hrabakova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova&amp;diff=38286"/>
		<updated>2016-10-15T14:39:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hana Hrabáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: holky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nekoukej mi do noťasu, Jonáši! :P&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38278</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka/pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38278"/>
		<updated>2016-10-15T14:37:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: Hana.Hrabakova přesunul stránku Uživatel:Petr.Maticka/pískoviště na Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště s výměnou přesměrování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38277</id>
		<title>Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38277"/>
		<updated>2016-10-15T14:37:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: Hana.Hrabakova přesunul stránku Uživatel:Petr.Maticka/pískoviště na Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště s výměnou přesměrování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Blabla car&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38245</id>
		<title>Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38245"/>
		<updated>2016-10-15T14:34:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: Hana.Hrabakova přesunul stránku Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště na Uživatel:Petr.Maticka/pískoviště&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Blabla car&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38232</id>
		<title>Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38232"/>
		<updated>2016-10-15T14:31:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: Založena nová stránka s textem „Blabla car“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Blabla car&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova&amp;diff=38215</id>
		<title>Uživatel:Hana.Hrabakova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova&amp;diff=38215"/>
		<updated>2016-10-15T14:28:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hana Hrabáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: holky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Hana.Hrabakova/pískoviště]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova&amp;diff=38185</id>
		<title>Uživatel:Hana.Hrabakova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Hana.Hrabakova&amp;diff=38185"/>
		<updated>2016-10-15T14:17:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: Založena nová stránka s textem „Hana Hrabáková  Kategorie: holky“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hana Hrabáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: holky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37859</id>
		<title>OCR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37859"/>
		<updated>2016-09-16T18:19:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zkratka '''OCR''' (z anglického Optical Character Recognition), neboli optické rozpoznávání znaků je metoda, která pomocí scanneru a příslušného software umožňuje [[digitalizaci]] tištěných předloh a jejich další zpracování.&lt;br /&gt;
Lze s nimi pracovat jako s počítačovým textem. Počítačový program převádí obraz buď automaticky, nebo se musí naučit rozpoznávat znaky. K převedení tištěného dokumentu do elektronické formy je zapotřebí speciální OCR software. Obyčejný skener z dokumentu vytvoří pouze [[rastrová grafika|rastrový]] obrázek. OCR software rozpozná ze skenovaného obrázku písmena, které poskládá do slov a následně do vět. OCR – zpracování textu z tištěné do elektronické podoby je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné knihtiskem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvyšším identifikátorem kvality OCR je přesnost převedeného textu. Výrobci OCR programů se snaží přesnost vylepšit například zvyšováním počtu slovníků pro co nejpřesnější převedení slova. Převedený text je podroben korektuře, neboť žádný OCR [[software]] nezaručí stoprocentní přepis. U špatně čitelných textů se OCR nedoporučuje z důvodu nepřesnosti a časové náročnosti. OCR je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, jehličkových tiskáren a [[knihtisk]].&amp;lt;ref&amp;gt;OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Programy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ABBYY FineReader OCR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější komerční OCR program s operačními systémy Microsoft Windows Vista, Windows XP. Mechanismus OCR pracuje na třech základních principech. Jedná se o integritu, účelnost a adaptabilitu. Soustředí se na napodobení přírodního a lidského rozpoznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adobe Acrobat ===&lt;br /&gt;
OCR program s operačním systémem [[Windows]] a Mac OS X&lt;br /&gt;
Microsoft Office Document Imaging&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PDF-XChange Viewer ===&lt;br /&gt;
Primárně je program určen pro prohlížení a editaci pdf dokumentů, ale zároveň umožňuje právě OCR funkcionalitu. Poměrně dobře si poradí i s českými znaky a hlavně umožňuje velmi kvalitní práci s pdf soubory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikace FreeOCR ===&lt;br /&gt;
Umožnuje plnohodnotné možnosti převodu při zachování struktury textu a jednoduše lze doinstalovat jazykové sady, což je jeho největší výhodou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==OCR online==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Programů pro převod je celá řada, a proto jsou častěji využívány online OCR převaděče, které jsou dostupné bez dlouhých instalací a aktualizací. Většinou je nutná pouze registrace.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online OCR (www.onlineocr.net) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je považován za nejlepší online převodník. Bez registrace je uživatel omezen počtem převedených dokumentů, velikosti obrázků a souborů. Podporuje 32 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== New OCR (www.newocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není natolik kvalitní. Převedený [[text]] je přímo v aplikaci, nikoli již uložený ve formátu DOC nebo RTF. Není potřeba registrace. Podporuje 29 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free OCR (www.free-ocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není potřeba se registrovat, nicméně je omezený v převodu počtu obrázků a jednostránkových PDF za hodinu. Podporuje 29 jazyků. Má vyšší kvalitu přesnosti, než New OCR, ovšem [[text]] je exportován bez formátování.&amp;lt;ref&amp;gt;MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&lt;br /&gt;
*ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&lt;br /&gt;
*OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OCR, digitalizace, software, program, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37858</id>
		<title>OCR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37858"/>
		<updated>2016-09-16T18:01:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zkratka '''OCR''' (z anglického Optical Character Recognition), neboli optické rozpoznávání znaků je metoda, která pomocí scanneru a příslušného software umožňuje [[digitalizaci]] tištěných předloh a jejich další zpracování.&lt;br /&gt;
Lze s nimi pracovat jako s počítačovým textem. Počítačový program převádí obraz buď automaticky, nebo se musí naučit rozpoznávat znaky. K převedení tištěného dokumentu do elektronické formy je zapotřebí speciální OCR software. Obyčejný skener z dokumentu vytvoří pouze [[rastrová grafika|rastrový]] obrázek. OCR software rozpozná ze skenovaného obrázku písmena, které poskládá do slov a následně do vět. OCR – zpracování textu z tištěné do elektronické podoby je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné knihtiskem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvyšším identifikátorem OCR je přesnost převedeného textu. Výrobci OCR programů se snaží přesnost vylepšit například zvyšováním počtu slovníků pro co nejpřesnější převedení slova. Převedený text je podroben korektuře, neboť žádný OCR [[software]] nezaručí stoprocentní přepis. U špatně čitelných textů se OCR nedoporučuje z důvodu nepřesnosti a časové náročnosti. OCR je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, jehličkových tiskáren a [[knihtisk]].&amp;lt;ref&amp;gt;OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Programy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ABBYY FineReader OCR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější komerční OCR program s operačními systémy Microsoft Windows Vista, Windows XP. Mechanismus OCR pracuje na třech základních principech. Jedná se o integritu, účelnost a adaptabilitu. Soustředí se na napodobení přírodního a lidského rozpoznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adobe Acrobat ===&lt;br /&gt;
OCR program s operačním systémem [[Windows]] a Mac OS X&lt;br /&gt;
Microsoft Office Document Imaging&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PDF-XChange Viewer ===&lt;br /&gt;
Primárně je program určen pro prohlížení a editaci pdf dokumentů, ale zároveň umožňuje právě OCR funkcionalitu. Poměrně dobře si poradí i s českými znaky a hlavně umožňuje velmi kvalitní práci s pdf soubory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikace FreeOCR ===&lt;br /&gt;
Umožnuje plnohodnotné možnosti převodu při zachování struktury textu a jednoduše lze doinstalovat jazykové sady, což je jeho největší výhodou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==OCR online==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Programů pro převod je celá řada, a proto jsou častěji využívány online OCR převaděče, které jsou dostupné bez dlouhých instalací a aktualizací. Většinou je nutná pouze registrace.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online OCR (www.onlineocr.net) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je považován za nejlepší online převodník. Bez registrace je uživatel omezen počtem převedených dokumentů, velikosti obrázků a souborů. Podporuje 32 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== New OCR (www.newocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není natolik kvalitní. Převedený [[text]] je přímo v aplikaci, nikoli již uložený ve formátu DOC nebo RTF. Není potřeba registrace. Podporuje 29 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free OCR (www.free-ocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není potřeba se registrovat, nicméně je omezený v převodu počtu obrázků a jednostránkových PDF za hodinu. Podporuje 29 jazyků. Má vyšší kvalitu přesnosti, než New OCR, ovšem [[text]] je exportován bez formátování.&amp;lt;ref&amp;gt;MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&lt;br /&gt;
*ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&lt;br /&gt;
*OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OCR, digitalizace, software, program, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37857</id>
		<title>OCR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37857"/>
		<updated>2016-09-16T17:53:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zkratka '''OCR''' (z anglického Optical Character Recognition) neboli optické rozpoznávání znaků je metoda, která pomocí scanneru a příslušného software umožňuje [[digitalizaci]] tištěných předloh a jejich další zpracování.&lt;br /&gt;
Lze s nimi pracovat jako s počítačovým textem. Počítačový program převádí obraz buď automaticky, nebo se musí naučit rozpoznávat znaky. K převedení tištěného dokumentu do elektronické formy je zapotřebí speciální OCR software. Obyčejný skener z dokumentu vytvoří pouze [[rastrová grafika|rastrový]] obrázek. OCR software rozpozná ze skenovaného obrázku písmena, které poskládá do slov a následně do vět. OCR – zpracování textu z tištěné do elektronické podoby je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné knihtiskem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvyšším identifikátorem OCR je přesnost převedeného textu. Výrobci OCR programů se snaží přesnost vylepšit například zvyšováním počtu slovníků pro co nejpřesnější převedení slova. Převedený text je podroben korektuře, neboť žádný OCR [[software]] nezaručí stoprocentní přepis. U špatně čitelných textů se OCR nedoporučuje z důvodu nepřesnosti a časové náročnosti. OCR je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, jehličkových tiskáren a [[knihtisk]].&amp;lt;ref&amp;gt;OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Programy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ABBYY FineReader OCR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější komerční OCR program s operačními systémy Microsoft Windows Vista, Windows XP. Mechanismus OCR pracuje na třech základních principech. Jedná se o integritu, účelnost a adaptabilitu. Soustředí se na napodobení přírodního a lidského rozpoznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adobe Acrobat ===&lt;br /&gt;
OCR program s operačním systémem [[Windows]] a Mac OS X&lt;br /&gt;
Microsoft Office Document Imaging&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PDF-XChange Viewer ===&lt;br /&gt;
Primárně je program určen pro prohlížení a editaci pdf dokumentů, ale zároveň umožňuje právě OCR funkcionalitu. Poměrně dobře si poradí i s českými znaky a hlavně umožňuje velmi kvalitní práci s pdf soubory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikace FreeOCR ===&lt;br /&gt;
Umožnuje plnohodnotné možnosti převodu při zachování struktury textu a jednoduše lze doinstalovat jazykové sady, což je jeho největší výhodou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==OCR online==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Programů pro převod je celá řada, a proto jsou častěji využívány online OCR převaděče, které jsou dostupné bez dlouhých instalací a aktualizací. Většinou je nutná pouze registrace.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online OCR (www.onlineocr.net) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je považován za nejlepší online převodník. Bez registrace je uživatel omezen počtem převedených dokumentů, velikosti obrázků a souborů. Podporuje 32 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== New OCR (www.newocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není natolik kvalitní. Převedený [[text]] je přímo v aplikaci, nikoli již uložený ve formátu DOC nebo RTF. Není potřeba registrace. Podporuje 29 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free OCR (www.free-ocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není potřeba se registrovat, nicméně je omezený v převodu počtu obrázků a jednostránkových PDF za hodinu. Podporuje 29 jazyků. Má vyšší kvalitu přesnosti, než New OCR, ovšem [[text]] je exportován bez formátování.&amp;lt;ref&amp;gt;MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&lt;br /&gt;
*ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&lt;br /&gt;
*OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OCR, digitalizace, software, program, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37856</id>
		<title>OCR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37856"/>
		<updated>2016-09-16T17:49:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zkratkou '''OCR''' (z anglického Optical Character Recognition) neboli optické rozpoznávání znaků je metoda, která pomocí scanneru a příslušného software umožňuje [[digitalizaci]] tištěných předloh a jejich další zpracování.&lt;br /&gt;
Lze s nimi pracovat jako s počítačovým textem. Počítačový program převádí obraz buď automaticky, nebo se musí naučit rozpoznávat znaky. K převedení tištěného dokumentu do elektronické formy je zapotřebí speciální OCR software. Obyčejný skener z dokumentu vytvoří pouze [[rastrová grafika|rastrový]] obrázek. OCR software rozpozná ze skenovaného obrázku písmena, které poskládá do slov a následně do vět. OCR – zpracování textu z tištěné do elektronické podoby je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné knihtiskem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvyšším identifikátorem OCR je přesnost převedeného textu. Výrobci OCR programů se snaží přesnost vylepšit například zvyšováním počtu slovníků pro co nejpřesnější převedení slova. Převedený text je podroben korektuře, neboť žádný OCR [[software]] nezaručí stoprocentní přepis. U špatně čitelných textů se OCR nedoporučuje z důvodu nepřesnosti a časové náročnosti. OCR je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, jehličkových tiskáren a [[knihtisk]].&amp;lt;ref&amp;gt;OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Programy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ABBYY FineReader OCR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější komerční OCR program s operačními systémy Microsoft Windows Vista, Windows XP. Mechanismus OCR pracuje na třech základních principech. Jedná se o integritu, účelnost a adaptabilitu. Soustředí se na napodobení přírodního a lidského rozpoznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adobe Acrobat ===&lt;br /&gt;
OCR program s operačním systémem [[Windows]] a Mac OS X&lt;br /&gt;
Microsoft Office Document Imaging&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PDF-XChange Viewer ===&lt;br /&gt;
Primárně je program určen pro prohlížení a editaci pdf dokumentů, ale zároveň umožňuje právě OCR funkcionalitu. Poměrně dobře si poradí i s českými znaky a hlavně umožňuje velmi kvalitní práci s pdf soubory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikace FreeOCR ===&lt;br /&gt;
Umožnuje plnohodnotné možnosti převodu při zachování struktury textu a jednoduše lze doinstalovat jazykové sady, což je jeho největší výhodou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==OCR online==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Programů pro převod je celá řada, a proto jsou častěji využívány online OCR převaděče, které jsou dostupné bez dlouhých instalací a aktualizací. Většinou je nutná pouze registrace.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online OCR (www.onlineocr.net) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je považován za nejlepší online převodník. Bez registrace je uživatel omezen počtem převedených dokumentů, velikosti obrázků a souborů. Podporuje 32 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== New OCR (www.newocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není natolik kvalitní. Převedený [[text]] je přímo v aplikaci, nikoli již uložený ve formátu DOC nebo RTF. Není potřeba registrace. Podporuje 29 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free OCR (www.free-ocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není potřeba se registrovat, nicméně je omezený v převodu počtu obrázků a jednostránkových PDF za hodinu. Podporuje 29 jazyků. Má vyšší kvalitu přesnosti, než New OCR, ovšem [[text]] je exportován bez formátování.&amp;lt;ref&amp;gt;MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&lt;br /&gt;
*ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&lt;br /&gt;
*OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OCR, digitalizace, software, program, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37855</id>
		<title>OCR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37855"/>
		<updated>2016-09-16T17:44:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zkratkou '''OCR''' (z anglického Optical Character Recognition) neboli optické rozpoznávání znaků je metoda, která pomocí scanneru a příslušného software umožňuje [[digitalizaci]] tištěných předloh a jejich další zpracování.&lt;br /&gt;
Lze s nimi pracovat jako s počítačovým textem. Počítačový program převádí obraz buď automaticky, nebo se musí naučit rozpoznávat znaky. K převedení tištěného dokumentu do elektronické formy je zapotřebí speciální OCR software. Obyčejný skener z dokumentu vytvoří pouze [[rastrová grafika|rastrový]] obrázek. OCR software rozpozná ze skenovaného obrázku písmena, které poskládá do slov a následně do vět. OCR – zpracování textu z tištěné do elektronické podoby je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné knihtiskem.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvyšším identifikátorem OCR je přesnost převedeného textu. Výrobci OCR programů se snaží přesnost vylepšit například zvyšováním počtu slovníků pro co nejpřesnější převedení slova. Převedený text je podroben korektuře, neboť žádný OCR [[software]] nezaručí stoprocentní přepis. U špatně čitelných textů se OCR nedoporučuje z důvodu nepřesnosti a časové náročnosti. OCR je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, jehličkových tiskáren a [[knihtisk]].&amp;lt;ref&amp;gt;OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Programy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ABBYY FineReader OCR===&lt;br /&gt;
Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější komerční OCR program s operačními systémy Microsoft Windows Vista, Windows XP. Mechanismus OCR pracuje na třech základních principech. Jedná se o integritu, účelnost a adaptabilitu. Soustředí se na napodobení přírodního a lidského rozpoznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adobe Acrobat ===&lt;br /&gt;
OCR program s operačním systémem [[Windows]] a Mac OS X&lt;br /&gt;
Microsoft Office Document Imaging&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PDF-XChange Viewer ===&lt;br /&gt;
Primárně je program určen pro prohlížení a editaci pdf dokumentů, ale zároveň umožňuje právě OCR funkcionalitu. Poměrně dobře si poradí i s českými znaky a hlavně umožňuje velmi kvalitní práci s pdf soubory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikace FreeOCR ===&lt;br /&gt;
Umožnuje plnohodnotné možnosti převodu při zachování struktury textu a jednoduše lze doinstalovat jazykové sady, což je jeho největší výhodou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==OCR online==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Programů pro převod je celá řada, a proto jsou častěji využívány online OCR převaděče, které jsou dostupné bez dlouhých instalací a aktualizací. Většinou je nutná pouze registrace. &lt;br /&gt;
.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online OCR (www.onlineocr.net) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je považován za nejlepší online převodník. Bez registrace je uživatel omezen počtem převedených dokumentů, velikosti obrázků a souborů. Podporuje 32 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== New OCR (www.newocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není natolik kvalitní. Převedený [[text]] je přímo v aplikaci, nikoli již uložený ve formátu DOC nebo RTF. Není potřeba registrace. Podporuje 29 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free OCR (www.free-ocr.com) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není potřeba se registrovat, nicméně je omezený v převodu počtu obrázků a jednostránkových PDF za hodinu. Podporuje 29 jazyků. Má vyšší kvalitu přesnosti, než New OCR, ovšem [[text]] je exportován bez formátování.&amp;lt;ref&amp;gt;MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&lt;br /&gt;
*ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&lt;br /&gt;
*OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OCR, digitalizace, software, program, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harry_Nyquist&amp;diff=37854</id>
		<title>Harry Nyquist</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harry_Nyquist&amp;diff=37854"/>
		<updated>2016-09-16T16:03:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Harry Nyquist''' (7. února 1889 Nilsby, Švédsko - 4. dubna 1976 Texas, USA) byl americký fyzik a elektro komunikační inženýr, který publikoval základní teoretické a praktické články v oblasti [[Telekomunikace|telekomunikací]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:200px-Harry_Nyquist.jpg|175px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Harry Nyquist se narodil 7. února 1889 ve Švédském městě Nilsby v rodině Larse Jonssona Nyquista a Katrin Eriksodotter. Měl šest sourozenců. V roce 1907 emigroval do Spojených států amerických, kde působil až do konce svého života. V roce 1912 nastoupil na [http://und.edu/ University of North Dakota], kde získal za studium elektrotechniky titul bakaláře a magistra. O pět let později, v roce 1917, obdržel doktorský titul za fyziku na [http://www.yale.edu/ Yale University]. &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Nyquist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 1917 do roku 1934 Nyquist byl zaměstnán [http://americantelephone.com/ American Telephone] and Telegraph Company v oddělení vývoje a výzkumu Transmission, kde se zabýval studií telegrafního obrazu a přenosu hlasu. Poté pokračoval pracovat inženýrství komunikací, převážně přenos strojírenství a systémového inženýrství, v [[Alexander Graham Bell|Bell]] Telephone Laboratories, Inc., kde působil až do svého odchodu do penze v roce 1954.&lt;br /&gt;
Po svém odchodu do důchodu byl Nyquist na částečný úvazek zaměstnán na pozici inženýra [[Komunikace|komunikačních]] záležitostí ministerstva obrany, Stavid Engineering Inc., a WL Maxson Corporation.&amp;lt;ref&amp;gt;HARRY NYQUIST. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Nyquist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zemřel roku 1976 ve věku 87 let v Texasu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nyquist–Shannon vzorkovací teorém==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o princip pojednávající digitalizaci analogového signálu, jehož průběh může být převeden do digitálního formátu a zrekonstruován bez chyby ze vzorků odebraných ve stejných časových intervalech. Každý analogový signál se skládá z prvků na různých frekvencích. Vzorkovací kmitočet se rovná počtu vzorků za sekundu, který je udávám v Hz, a zobrazuje se pomocí sinusoidy.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Nejvyšší mezní [[kmitočet]], který lze vyjádřit vzorkovaným signálem, je roven polovině vzorkovacího kmitočtu. Tato polovina vzorkovacího kmitočtu se nazývá [[Nyquistův kmitočet]]. Mohou se vyskytovat i vyšší kmitočty než je Nyquistův, ovšem jsou nejednoznačný. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Nyquist–Shannonův vorkovací teorém]] nám říká, že signály s kmitočty vyššími než je Nyquistův kmitočet lze vzorkovat bez ztráty informace za předpokladu dostatečně úzkého nenulového kmitočtového pásma pro prevenci nejednoznačnosti a jeho hranice.&lt;br /&gt;
Vzorkovací interval - T = 1 / fs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Harry Nyquist je známý díky vzorkovacímu modelu, frekvenci, kritériu stability, interferenčnímu kritérii, [[diagram|Diagramu]] a filtru.MARKOWSKY, George. &amp;lt;ref&amp;gt;Harry Nyquist. Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Harry-Nyquist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvyšší ocenění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1960 získal Harry Nyquist ocenění od Institutu [[IEEE]] (Institute of Electical and Electonics Engineers) cenu IEEE Medal of Honor za výjimečný přínos a mimořádnou kariéru v oblasti elektrotechniků a elektroinženýrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhé ocenění v roce 1960 - Stuart Ballantine Medal, lteré bylo určeno zejména pro vědce a inženýry z Franklinova Institutu ve Philadelphii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1969 mu byla udělena cena Simon Ramo Founders Award a v roce 1975 získal cenu ASME Rufus Oldenburger Medal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MARKOWSKY, George. Harry Nyquist. Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Harry-Nyquist&lt;br /&gt;
*HARRY NYQUIST. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Nyquist&lt;br /&gt;
*NEUMANN, Petr. Signály jako fyzikální realizace přenosu symbolů. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Zlín, 2013, str. 76. Dostupné ve formátu pdf: www.utb.cz/file/41944_1_1&lt;br /&gt;
*Rouse, Margaret. Nyquist Theorem. Dostupné z: http://whatis.techtarget.com/definition/Nyquist-Theorem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Alexander Graham Bell]]&lt;br /&gt;
*[[Telefon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Alexander Graham Bell, telefon, fyzika, vzorkovací teorém, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37853</id>
		<title>OCR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37853"/>
		<updated>2016-09-15T14:06:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zkratkou ''OCR'' neboli Optical Character Recognition se rozumí optické rozpoznávání znaků.&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu, která umožnuje [[digitalizaci]] naskenovaných tištěných dokumentů do elektronické podoby. Lze s nimi pracovat jako s počítačovým textem.   K převedení tištěného dokumentu do elektronické formy je zapotřebí speciální OCR software. Obyčejný skener z dokumentu vytvoří pouze [[rastrová grafika|rastrový]] obrázek. OCR software rozpozná ze skenovaného obrázku písmena, které poskládá do slov a následně do vět. OCR – zpracování textu z tištěné do elektronické podoby je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné knihtiskem.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvyšším identifikátorem OCR je přesnost převedeného textu. Výrobci OCR programů se snaží přesnost vylepšit například zvyšováním počtu slovníků pro co nejpřesnější převedení slova. Převedený text je podroben korektuře, neboť žádný OCR [[software]] nezaručí stoprocentní přepis. U špatně čitelných textů se OCR nedoporučuje z důvodu nepřesnosti a časové náročnosti. OCR je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, jehličkových tiskáren a [[knihtisk]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Programy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ABBYY FineReader OCR===&lt;br /&gt;
Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější komerční OCR program s operačními systémy Microsoft Windows Vista, Windows XP. Mechanismus OCR pracuje na třech základních principech. Jedná se o integritu, účelnost a adaptabilitu. Soustředí se na napodobení přírodního a lidského rozpoznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adobe Acrobat ===&lt;br /&gt;
 OCR program s operačním systémem [[Windows]] a Mac OS X&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Microsoft Office Document Imaging&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==OCR online==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Převod dokumentů je možný i pomocí online OCR převodníků. Není potřeba instalovat OCR [[software]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;lt;big&amp;gt;Online OCR (www.onlineocr.net)&amp;lt;/big&amp;gt;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je považován za nejlepší online převodník. Bez registrace je uživatel omezen počtem převedených dokumentů, velikosti obrázků a souborů. Podporuje 32 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;''New OCR (www.newocr.com)''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není natolik kvalitní. Převedený [[text]] je přímo v aplikaci, nikoli již uložený ve formátu DOC nebo RTF. Není potřeba registrace. Podporuje 29 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;''Free OCR (www.free-ocr.com)''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není potřeba se registrovat, nicméně je omezený v převodu počtu obrázků a jednostránkových PDF za hodinu. Podporuje 29 jazyků. Má vyšší kvalitu přesnosti, než New OCR, ovšem [[text]] je exportován bez formátování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&lt;br /&gt;
*ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&lt;br /&gt;
*OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OCR, digitalizace, software, program, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37852</id>
		<title>OCR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=37852"/>
		<updated>2016-09-15T14:04:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zkratkou ''OCR'' neboli Optical Character Recognition se rozumí optické rozpoznávání znaků.&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu, která umožnuje [[digitalizaci]] naskenovaných tištěných dokumentů do elektronické podoby. Lze s nimi pracovat jako s počítačovým textem.   K převedení tištěného dokumentu do elektronické formy je zapotřebí speciální OCR software. Obyčejný skener z dokumentu vytvoří pouze [[rastrová grafika|rastrový]] obrázek. OCR software rozpozná ze skenovaného obrázku písmena, které poskládá do slov a následně do vět. OCR – zpracování textu z tištěné do elektronické podoby je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné knihtiskem.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvyšším identifikátorem OCR je přesnost převedeného textu. Výrobci OCR programů se snaží přesnost vylepšit například zvyšováním počtu slovníků pro co nejpřesnější převedení slova. Převedený text je podroben korektuře, neboť žádný OCR [[software]] nezaručí stoprocentní přepis. U špatně čitelných textů se OCR nedoporučuje z důvodu nepřesnosti a časové náročnosti. OCR je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, jehličkových tiskáren a [[knihtisk]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Programy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ABBYY FineReader OCR===&lt;br /&gt;
Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější komerční OCR program s operačními systémy Microsoft Windows Vista, Windows XP. Mechanismus OCR pracuje na třech základních principech. Jedná se o integritu, účelnost a adaptabilitu. Soustředí se na napodobení přírodního a lidského rozpoznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adobe Acrobat ===&lt;br /&gt;
 OCR program s operačním systémem [[Windows]] a Mac OS X&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Microsoft Office Document Imaging&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==OCR online==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Převod dokumentů je možný i pomocí online OCR převodníků. Není potřeba instalovat OCR [[software]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;lt;big&amp;gt;Online OCR (www.onlineocr.net)&amp;lt;/big&amp;gt;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je považován za nejlepší online převodník. Bez registrace je uživatel omezen počtem převedených dokumentů, velikosti obrázků a souborů. Podporuje 32 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;''New OCR (www.newocr.com)''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není natolik kvalitní. Převedený [[text]] je přímo v aplikaci, nikoli již uložený ve formátu DOC nebo RTF. Není potřeba registrace. Podporuje 29 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;''Free OCR (www.free-ocr.com)''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není potřeba se registrovat, nicméně je omezený v převodu počtu obrázků a jednostránkových PDF za hodinu. Podporuje 29 jazyků. Má vyšší kvalitu přesnosti, než New OCR, ovšem [[text]] je exportován bez formátování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&lt;br /&gt;
*ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&lt;br /&gt;
*OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OCR, digitalizace, software, program, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37851</id>
		<title>Cyril Cleverdon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37851"/>
		<updated>2016-09-15T14:00:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyril William Cleverdon''' (9. 9. 1914, Bristol – 4. 12. 1997, Cranfield) byl britský knihovník a vědec, známý nejvíce svými hodnoceními systémů pro získávání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:cyril_cleverdon.jpg|175px]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon se narodil v anglickém Bristolu roku 1914. V rodném městě začal od roku 1932 po dobu šesti let pracovat jako [[knihovník]], následně pracoval v [http://www.bristolaero.org/bristol-built/ Engine Division of the Bristol Aeroplane] Co. V roce 1946 se stal knihovníkem v [https://www.cranfield.ac.uk/About/People-and-Resources/Schools-institutes-and-research-centres/satm-centres/Centre-for-Aeronautics College of Aeronautics] v Cranfieldu, které bylo později známé jako Cranfield Institute of Technology and Cranfield University, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1979. Zemřel ve vědu 83 let v roce 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon byl velmi přínosný pro informační vědu hlavně díky své práci věnující se hodnocení informačních systémů. Na začátku 50. let zaujal svými experimentálními [[výzkumy]] Národní nadaci pro vědu ([http://www.nsf.gov/ National Science Foundation]). Právě díky finančním prostředkům nadace byly od roku 1957po dobu deseti let financovány Cleverdonovy projekty a [[projekty]] jeho kolegů pod názvem [[Cranfieldské projekty]].&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki knihovna.cz [online]. 2012-04-25 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cranfieldské projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield I. === &lt;br /&gt;
– První velký projekt konaný v letech 1956 – 1962. Jeho cílem bylo pomocí vytvoření lepších indexových jazyků a metod dosáhnout zlepšení [[informačních systémů]]. Základními složkami experimentu byly: &lt;br /&gt;
*sbírka listin&lt;br /&gt;
*soubor uživatelských požadavků nebo dotazů &lt;br /&gt;
*sada pro významné rozhodnutí &lt;br /&gt;
Všechny tyto složky tvoří zkušební sběr vyhledávání informací sloužící jako standart pro testování vyhledávacích přístupů. Úspěch jednotlivých přístupů se posuzuje podle dvou měřítek, kterými jsou přesnost a paměť. Tato schopnost znamená, že se nám vždy na stejný dotaz zobrazí stejné výsledky (pro každý dotaz je soubor považován za relevantní). Jeho výzkum dosáhl vysoké míry úplnosti a Cleverdon významně napomohl ke vzniku informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki lingue [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://pt.encydia.com/es/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield II. ===&lt;br /&gt;
– Druhý projekt konaný v letech 1963 – 1966.  Studoval účinky 33. komponentů indexování jazyků diferencovaných terminologií a strukturou. Výsledky projektu byly protichůdné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1992 se začaly konat konference pro [[textové vyhledávání]] (Text Retrieval Conference), k jejichž vzniku napomohly právě Cleverdonovy přístupy. Zahrnovaly experimentální výzkum v oblasti informatiky a základy pro automatické indexování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Cyril William Cleverdon byl oceněn řadou významných ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1962- Professional Award of the Special Libraries Association&lt;br /&gt;
*1971 - Award of Merit of the American Society for Information Science (ASIS)&lt;br /&gt;
*1991 - The Gerard Salton Award of the Special Interest Group on Information Retrieval of the Association for Computing Machinery (SIGIR)&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-06-13 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W., Report on the first stage of an investigation into the comparative efficiency of indexing systems. England: Cranfield. College of Aeroneutics. 1960. OCLC 609508624&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, Cyril W. Studies in indexing and cataloging. Detroit: Management Information Services, 1970.&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W.,MILLS, J.,KEEN, M.,Factors determining the performance of indexing systems. Cranfield (Beds.) : College of Aeronautics. 1966. OCLC 560042401&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informace, projekt, výzkum, knihovnictví, informační věda&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harry_Nyquist&amp;diff=37850</id>
		<title>Harry Nyquist</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harry_Nyquist&amp;diff=37850"/>
		<updated>2016-09-15T13:59:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Harry Nyquist''' (7. února 1889 Nilsby, Švédsko - 4. dubna 1976 Texas, USA) byl americký fyzik a elektro komunikační inženýr, který publikoval základní teoretické a praktické články v oblasti [[Telekomunikace|telekomunikací]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:200px-Harry_Nyquist.jpg|175px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Harry Nyquist se narodil 7. února 1889 ve Švédském městě Nilsby v rodině Larse Jonssona Nyquista a Katrin Eriksodotter. Měl šest sourozenců. V roce 1907 emigroval do Spojených států amerických, kde působil až do konce svého života. V roce 1912 nastoupil na [http://und.edu/ University of North Dakota], kde získal za studium elektrotechniky titul bakaláře a magistra. O pět let později, v roce 1917, obdržel doktorský titul za fyziku na [http://www.yale.edu/ Yale University]. &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Nyquist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 1917 do roku 1934 Nyquist byl zaměstnán [http://americantelephone.com/ American Telephone] and Telegraph Company v oddělení vývoje a výzkumu Transmission, kde se zabýval studií telegrafního obrazu a přenosu hlasu. Poté pokračoval pracovat inženýrství komunikací, převážně přenos strojírenství a systémového inženýrství, v [[Alexander Graham Bell|Bell]] Telephone Laboratories, Inc., kde působil až do svého odchodu do penze v roce 1954.&lt;br /&gt;
Po svém odchodu do důchodu byl Nyquist na částečný úvazek zaměstnán na pozici inženýra [[Komunikace|komunikačních]] záležitostí ministerstva obrany, Stavid Engineering Inc., a WL Maxson Corporation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zemřel roku 1976 ve věku 87 let v Texasu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nyquist–Shannon vzorkovací teorém==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o princip pojednávající digitalizaci analogového signálu, jehož průběh může být převeden do digitálního formátu a zrekonstruován bez chyby ze vzorků odebraných ve stejných časových intervalech. Každý analogový signál se skládá z prvků na různých frekvencích. Vzorkovací kmitočet se rovná počtu vzorků za sekundu, který je udávám v Hz, a zobrazuje se pomocí sinusoidy.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Nejvyšší mezní [[kmitočet]], který lze vyjádřit vzorkovaným signálem, je roven polovině vzorkovacího kmitočtu. Tato polovina vzorkovacího kmitočtu se nazývá [[Nyquistův kmitočet]]. Mohou se vyskytovat i vyšší kmitočty než je Nyquistův, ovšem jsou nejednoznačný. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Nyquist–Shannonův vorkovací teorém]] nám říká, že signály s kmitočty vyššími než je Nyquistův kmitočet lze vzorkovat bez ztráty informace za předpokladu dostatečně úzkého nenulového kmitočtového pásma pro prevenci nejednoznačnosti a jeho hranice.&lt;br /&gt;
Vzorkovací interval - T = 1 / fs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Harry Nyquist je známý díky vzorkovacímu modelu, frekvenci, kritériu stability, interferenčnímu kritérii, [[diagram|Diagramu]] a filtru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvyšší ocenění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1960 získal Harry Nyquist ocenění od Institutu [[IEEE]] (Institute of Electical and Electonics Engineers) cenu IEEE Medal of Honor za výjimečný přínos a mimořádnou kariéru v oblasti elektrotechniků a elektroinženýrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhé ocenění v roce 1960 - Stuart Ballantine Medal, lteré bylo určeno zejména pro vědce a inženýry z Franklinova Institutu ve Philadelphii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1969 mu byla udělena cena Simon Ramo Founders Award a v roce 1975 získal cenu ASME Rufus Oldenburger Medal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MARKOWSKY, George. Harry Nyquist. Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Harry-Nyquist&lt;br /&gt;
*HARRY NYQUIST. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Nyquist&lt;br /&gt;
*NEUMANN, Petr. Signály jako fyzikální realizace přenosu symbolů. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Zlín, 2013, str. 76. Dostupné ve formátu pdf: www.utb.cz/file/41944_1_1&lt;br /&gt;
*Rouse, Margaret. Nyquist Theorem. Dostupné z: http://whatis.techtarget.com/definition/Nyquist-Theorem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Alexander Graham Bell]]&lt;br /&gt;
*[[Telefon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Alexander Graham Bell, telefon, fyzika, vzorkovací teorém, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37849</id>
		<title>Cyril Cleverdon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37849"/>
		<updated>2016-09-15T13:57:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyril William Cleverdon''' (9. 9. 1914, Bristol – 4. 12. 1997, Cranfield) byl britský knihovník a vědec, známý nejvíce svými hodnoceními systémů pro získávání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:cyril_cleverdon.jpg|175px]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon se narodil v anglickém Bristolu roku 1914. V rodném městě začal od roku 1932 po dobu šesti let pracovat jako [[knihovník]], následně pracoval v [http://www.bristolaero.org/bristol-built/ Engine Division of the Bristol Aeroplane] Co. V roce 1946 se stal knihovníkem v [https://www.cranfield.ac.uk/About/People-and-Resources/Schools-institutes-and-research-centres/satm-centres/Centre-for-Aeronautics College of Aeronautics] v Cranfieldu, které bylo později známé jako Cranfield Institute of Technology and Cranfield University, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1979. Zemřel ve vědu 83 let v roce 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon byl velmi přínosný pro informační vědu hlavně díky své práci věnující se hodnocení informačních systémů. Na začátku 50. let zaujal svými experimentálními [[výzkumy]] Národní nadaci pro vědu ([http://www.nsf.gov/ National Science Foundation]). Právě díky finančním prostředkům nadace byly od roku 1957po dobu deseti let financovány Cleverdonovy projekty a [[projekty]] jeho kolegů pod názvem [[Cranfieldské projekty]].&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki knihovna.cz [online]. 2012-04-25 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cranfieldské projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield I. === &lt;br /&gt;
– První velký projekt konaný v letech 1956 – 1962. Jeho cílem bylo pomocí vytvoření lepších indexových jazyků a metod dosáhnout zlepšení [[informačních systémů]]. Základními složkami experimentu byly: &lt;br /&gt;
*sbírka listin&lt;br /&gt;
*soubor uživatelských požadavků nebo dotazů &lt;br /&gt;
*sada pro významné rozhodnutí &lt;br /&gt;
Všechny tyto složky tvoří zkušební sběr vyhledávání informací sloužící jako standart pro testování vyhledávacích přístupů. Úspěch jednotlivých přístupů se posuzuje podle dvou měřítek, kterými jsou přesnost a paměť. Tato schopnost znamená, že se nám vždy na stejný dotaz zobrazí stejné výsledky (pro každý dotaz je soubor považován za relevantní). Jeho výzkum dosáhl vysoké míry úplnosti a Cleverdon významně napomohl ke vzniku informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki lingue [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://pt.encydia.com/es/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield II. ===&lt;br /&gt;
– Druhý projekt konaný v letech 1963 – 1966.  Studoval účinky 33. komponentů indexování jazyků diferencovaných terminologií a strukturou. Výsledky projektu byly protichůdné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1992 se začaly konat konference pro [[textové vyhledávání]] (Text Retrieval Conference), k jejichž vzniku napomohly právě Cleverdonovy přístupy. Zahrnovaly experimentální výzkum v oblasti informatiky a základy pro automatické indexování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Cyril William Cleverdon byl oceněn řadou významných ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1962- Professional Award of the Special Libraries Association&lt;br /&gt;
*1971 - Award of Merit of the American Society for Information Science (ASIS)&lt;br /&gt;
*1991 - The Gerard Salton Award of the Special Interest Group on Information Retrieval of the Association for Computing Machinery (SIGIR)&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-06-13 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W., Report on the first stage of an investigation into the comparative efficiency of indexing systems. England: Cranfield. College of Aeroneutics. 1960. OCLC 609508624&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, Cyril W. Studies in indexing and cataloging. Detroit: Management Information Services, 1970.&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W.,MILLS, J.,KEEN, M.,Factors determining the performance of indexing systems. Cranfield (Beds.) : College of Aeronautics. 1966. OCLC 560042401&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informace, projekt, výzkum, knihovnictví, informační věda&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37848</id>
		<title>Cyril Cleverdon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37848"/>
		<updated>2016-09-15T13:49:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyril William Cleverdon''' (9. 9. 1914, Bristol – 4. 12. 1997, Cranfield) byl britský knihovník a vědec, známý nejvíce svými hodnoceními systémů pro získávání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:cyril_cleverdon.jpg|175px]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon se narodil v anglickém Bristolu roku 1914. V rodném městě začal od roku 1932 po dobu šesti let pracovat jako [[knihovník]], následně pracoval v [http://www.bristolaero.org/bristol-built/ Engine Division of the Bristol Aeroplane] Co. V roce 1946 se stal knihovníkem v [https://www.cranfield.ac.uk/About/People-and-Resources/Schools-institutes-and-research-centres/satm-centres/Centre-for-Aeronautics College of Aeronautics] v Cranfieldu, které bylo později známé jako Cranfield Institute of Technology and Cranfield University, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1979. Zemřel ve vědu 83 let v roce 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon byl velmi přínosný pro informační vědu hlavně díky své práci věnující se hodnocení informačních systémů. Na začátku 50. let zaujal svými experimentálními [[výzkumy]] Národní nadaci pro vědu ([http://www.nsf.gov/ National Science Foundation]). Právě díky finančním prostředkům nadace byly od roku 1957po dobu deseti let financovány Cleverdonovy projekty a [[projekty]] jeho kolegů pod názvem [[Cranfieldské projekty]].&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki knihovna.cz [online]. 2012-04-25 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cranfieldské projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield I. === &lt;br /&gt;
– První velký projekt konaný v letech 1956 – 1962. Jeho cílem bylo pomocí vytvoření lepších indexových jazyků a metod dosáhnout zlepšení [[informačních systémů]]. Základními složkami experimentu byly: &lt;br /&gt;
*sbírka listin&lt;br /&gt;
*soubor uživatelských požadavků nebo dotazů &lt;br /&gt;
*sada pro významné rozhodnutí &lt;br /&gt;
Všechny tyto složky tvoří zkušební sběr vyhledávání informací sloužící jako standart pro testování vyhledávacích přístupů. Úspěch jednotlivých přístupů se posuzuje podle dvou měřítek, kterými jsou přesnost a paměť. Tato schopnost znamená, že se nám vždy na stejný dotaz zobrazí stejné výsledky (pro každý dotaz je soubor považován za relevantní). Jeho výzkum dosáhl vysoké míry úplnosti a Cleverdon významně napomohl ke vzniku informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki lingue [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://pt.encydia.com/es/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield II. ===&lt;br /&gt;
– Druhý projekt konaný v letech 1963 – 1966.  Studoval účinky 33. komponentů indexování jazyků diferencovaných terminologií a strukturou. Výsledky projektu byly protichůdné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1992 se začaly konat konference pro [[textové vyhledávání]] (Text Retrieval Conference), k jejichž vzniku napomohly právě Cleverdonovy přístupy. Zahrnovaly experimentální výzkum v oblasti informatiky a základy pro automatické indexování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Cyril William Cleverdon byl oceněn řadou významných ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1962- Professional Award of the Special Libraries Association&lt;br /&gt;
*1971 - Award of Merit of the American Society for Information Science (ASIS)&lt;br /&gt;
*1991 - The Gerard Salton Award of the Special Interest Group on Information Retrieval of the Association for Computing Machinery (SIGIR)&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-06-13 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W., Report on the first stage of an investigation into the comparative efficiency of indexing systems. England: Cranfield. College of Aeroneutics. 1960. OCLC 609508624&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, Cyril W. Studies in indexing and cataloging. Detroit: Management Information Services, 1970.&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W.,MILLS, J.,KEEN, M.,Factors determining the performance of indexing systems. Cranfield (Beds.) : College of Aeronautics. 1966. OCLC 560042401&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''klíčová slova:'''informace, projekt, výzkum, knihovnictví, informační věda&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37847</id>
		<title>Cyril Cleverdon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37847"/>
		<updated>2016-09-15T13:47:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyril William Cleverdon''' (9. 9. 1914, Bristol – 4. 12. 1997, Cranfield) byl britský knihovník a vědec, známý nejvíce svými hodnoceními systémů pro získávání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:cyril_cleverdon.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon se narodil v anglickém Bristolu roku 1914. V rodném městě začal od roku 1932 po dobu šesti let pracovat jako [[knihovník]], následně pracoval v [http://www.bristolaero.org/bristol-built/ Engine Division of the Bristol Aeroplane] Co. V roce 1946 se stal knihovníkem v [https://www.cranfield.ac.uk/About/People-and-Resources/Schools-institutes-and-research-centres/satm-centres/Centre-for-Aeronautics College of Aeronautics] v Cranfieldu, které bylo později známé jako Cranfield Institute of Technology and Cranfield University, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1979. Zemřel ve vědu 83 let v roce 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon byl velmi přínosný pro informační vědu hlavně díky své práci věnující se hodnocení informačních systémů. Na začátku 50. let zaujal svými experimentálními [[výzkumy]] Národní nadaci pro vědu ([http://www.nsf.gov/ National Science Foundation]). Právě díky finančním prostředkům nadace byly od roku 1957po dobu deseti let financovány Cleverdonovy projekty a [[projekty]] jeho kolegů pod názvem [[Cranfieldské projekty]].&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki knihovna.cz [online]. 2012-04-25 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cranfieldské projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield I. === &lt;br /&gt;
– První velký projekt konaný v letech 1956 – 1962. Jeho cílem bylo pomocí vytvoření lepších indexových jazyků a metod dosáhnout zlepšení [[informačních systémů]]. Základními složkami experimentu byly: &lt;br /&gt;
*sbírka listin&lt;br /&gt;
*soubor uživatelských požadavků nebo dotazů &lt;br /&gt;
*sada pro významné rozhodnutí &lt;br /&gt;
Všechny tyto složky tvoří zkušební sběr vyhledávání informací sloužící jako standart pro testování vyhledávacích přístupů. Úspěch jednotlivých přístupů se posuzuje podle dvou měřítek, kterými jsou přesnost a paměť. Tato schopnost znamená, že se nám vždy na stejný dotaz zobrazí stejné výsledky (pro každý dotaz je soubor považován za relevantní). Jeho výzkum dosáhl vysoké míry úplnosti a Cleverdon významně napomohl ke vzniku informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki lingue [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://pt.encydia.com/es/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield II. ===&lt;br /&gt;
– Druhý projekt konaný v letech 1963 – 1966.  Studoval účinky 33. komponentů indexování jazyků diferencovaných terminologií a strukturou. Výsledky projektu byly protichůdné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1992 se začaly konat konference pro [[textové vyhledávání]] (Text Retrieval Conference), k jejichž vzniku napomohly právě Cleverdonovy přístupy. Zahrnovaly experimentální výzkum v oblasti informatiky a základy pro automatické indexování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Cyril William Cleverdon byl oceněn řadou významných ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1962- Professional Award of the Special Libraries Association&lt;br /&gt;
*1971 - Award of Merit of the American Society for Information Science (ASIS)&lt;br /&gt;
*1991 - The Gerard Salton Award of the Special Interest Group on Information Retrieval of the Association for Computing Machinery (SIGIR)&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-06-13 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W., Report on the first stage of an investigation into the comparative efficiency of indexing systems. England: Cranfield. College of Aeroneutics. 1960. OCLC 609508624&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, Cyril W. Studies in indexing and cataloging. Detroit: Management Information Services, 1970.&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W.,MILLS, J.,KEEN, M.,Factors determining the performance of indexing systems. Cranfield (Beds.) : College of Aeronautics. 1966. OCLC 560042401&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''klíčová slova:'''informace, projekt, výzkum, knihovnictví, informační věda&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37846</id>
		<title>Cyril Cleverdon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37846"/>
		<updated>2016-09-15T13:40:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyril William Cleverdon''' (9. 9. 1914, Bristol – 4. 12. 1997, Cranfield) byl britský knihovník a vědec, známý nejvíce svými hodnoceními systémů pro získávání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:cyril_cleverdon.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon se narodil v anglickém Bristolu roku 1914. V rodném městě začal od roku 1932 po dobu šesti let pracovat jako [[knihovník]], následně pracoval v [http://www.bristolaero.org/bristol-built/ Engine Division of the Bristol Aeroplane] Co. V roce 1946 se stal knihovníkem v [https://www.cranfield.ac.uk/About/People-and-Resources/Schools-institutes-and-research-centres/satm-centres/Centre-for-Aeronautics College of Aeronautics] v Cranfieldu, které bylo později známé jako Cranfield Institute of Technology and Cranfield University, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1979. Zemřel ve vědu 83 let v roce 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon byl velmi přínosný pro informační vědu hlavně díky své práci věnující se hodnocení informačních systémů. Na začátku 50. let zaujal svými experimentálními [[výzkumy]] Národní nadaci pro vědu ([http://www.nsf.gov/ National Science Foundation]). Právě díky finančním prostředkům nadace byly od roku 1957po dobu deseti let financovány Cleverdonovy projekty a [[projekty]] jeho kolegů pod názvem [[Cranfieldské projekty]].&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki knihovna.cz [online]. 2012-04-25 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cranfieldské projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield I. === &lt;br /&gt;
– První velký projekt konaný v letech 1956 – 1962. Jeho cílem bylo pomocí vytvoření lepších indexových jazyků a metod dosáhnout zlepšení [[informačních systémů]]. Základními složkami experimentu byly: &lt;br /&gt;
*sbírka listin&lt;br /&gt;
*soubor uživatelských požadavků nebo dotazů &lt;br /&gt;
*sada pro významné rozhodnutí &lt;br /&gt;
Všechny tyto složky tvoří zkušební sběr vyhledávání informací sloužící jako standart pro testování vyhledávacích přístupů. Úspěch jednotlivých přístupů se posuzuje podle dvou měřítek, kterými jsou přesnost a paměť. Tato schopnost znamená, že se nám vždy na stejný dotaz zobrazí stejné výsledky (pro každý dotaz je soubor považován za relevantní). Jeho výzkum dosáhl vysoké míry úplnosti a Cleverdon významně napomohl ke vzniku informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wiki lingue [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://pt.encydia.com/es/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield II. ===&lt;br /&gt;
– Druhý projekt konaný v letech 1963 – 1966.  Studoval účinky 33. komponentů indexování jazyků diferencovaných terminologií a strukturou. Výsledky projektu byly protichůdné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1992 se začaly konat konference pro [[textové vyhledávání]] (Text Retrieval Conference), k jejichž vzniku napomohly právě Cleverdonovy přístupy. Zahrnovaly experimentální výzkum v oblasti informatiky a základy pro automatické indexování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Cyril William Cleverdon byl oceněn řadou významných ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1962- Professional Award of the Special Libraries Association&lt;br /&gt;
*1971 - Award of Merit of the American Society for Information Science (ASIS)&lt;br /&gt;
*1991 - The Gerard Salton Award of the Special Interest Group on Information Retrieval of the Association for Computing Machinery (SIGIR)&amp;lt;ref&amp;gt;*CYRIL CLEVERDON. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-06-13 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W., Report on the first stage of an investigation into the comparative efficiency of indexing systems. England: Cranfield. College of Aeroneutics. 1960. OCLC 609508624&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, Cyril W. Studies in indexing and cataloging. Detroit: Management Information Services, 1970.&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W.,MILLS, J.,KEEN, M.,Factors determining the performance of indexing systems. Cranfield (Beds.) : College of Aeronautics. 1966. OCLC 560042401&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''klíčová slova:'''informace, projekt, výzkum, knihovnictví, informační věda&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37845</id>
		<title>Cyril Cleverdon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyril_Cleverdon&amp;diff=37845"/>
		<updated>2016-09-15T13:12:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyril William Cleverdon''' (9. 9. 1914, Bristol – 4. 12. 1997, Cranfield) byl britský knihovník a vědec, známý nejvíce svými hodnoceními systémů pro získávání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:cyril_cleverdon.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon se narodil v anglickém Bristolu roku 1914. V rodném městě začal od roku 1932 po dobu šesti let pracovat jako [[knihovník]], následně pracoval v [http://www.bristolaero.org/bristol-built/ Engine Division of the Bristol Aeroplane] Co. V roce 1946 se stal knihovníkem v [https://www.cranfield.ac.uk/About/People-and-Resources/Schools-institutes-and-research-centres/satm-centres/Centre-for-Aeronautics College of Aeronautics] v Cranfieldu, které bylo později známé jako Cranfield Institute of Technology and Cranfield University, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1979. Zemřel ve vědu 83 let v roce 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cyril Cleverdon byl velmi přínosný pro informační vědu hlavně díky své práci věnující se hodnocení informačních systémů. Na začátku 50. let zaujal svými experimentálními [[výzkumy]] Národní nadaci pro vědu ([http://www.nsf.gov/ National Science Foundation]). Právě díky finančním prostředkům nadace byly od roku 1957po dobu deseti let financovány Cleverdonovy projekty a [[projekty]] jeho kolegů pod názvem [[Cranfieldské projekty]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cranfieldské projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield I. === &lt;br /&gt;
– První velký projekt konaný v letech 1956 – 1962. Jeho cílem bylo pomocí vytvoření lepších indexových jazyků a metod dosáhnout zlepšení [[informačních systémů]]. Základními složkami experimentu byly: &lt;br /&gt;
*sbírka listin&lt;br /&gt;
*soubor uživatelských požadavků nebo dotazů &lt;br /&gt;
*sada pro významné rozhodnutí &lt;br /&gt;
Všechny tyto složky tvoří zkušební sběr vyhledávání informací sloužící jako standart pro testování vyhledávacích přístupů. Úspěch jednotlivých přístupů se posuzuje podle dvou měřítek, kterými jsou přesnost a paměť. Tato schopnost znamená, že se nám vždy na stejný dotaz zobrazí stejné výsledky (pro každý dotaz je soubor považován za relevantní). Jeho výzkum dosáhl vysoké míry úplnosti a Cleverdon významně napomohl ke vzniku informační vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cranfield II. ===&lt;br /&gt;
– Druhý projekt konaný v letech 1963 – 1966.  Studoval účinky 33. komponentů indexování jazyků diferencovaných terminologií a strukturou. Výsledky projektu byly protichůdné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1992 se začaly konat konference pro [[textové vyhledávání]] (Text Retrieval Conference), k jejichž vzniku napomohly právě Cleverdonovy přístupy. Zahrnovaly experimentální výzkum v oblasti informatiky a základy pro automatické indexování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Cyril William Cleverdon byl oceněn řadou významných ocenění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1962- Professional Award of the Special Libraries Association&lt;br /&gt;
*1971 - Award of Merit of the American Society for Information Science (ASIS)&lt;br /&gt;
*1991 - The Gerard Salton Award of the Special Interest Group on Information Retrieval of the Association for Computing Machinery (SIGIR) &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CYRIL CLEVERDON. Wiki knihovna.cz [online]. 2012-04-25 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cyril_Cleverdon&lt;br /&gt;
*CYRIL CLEVERDON. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-06-13 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Cleverdon&lt;br /&gt;
*CYRIL CLEVERDON. Wiki lingue [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://pt.encydia.com/es/Cyril_Cleverdon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W., Report on the first stage of an investigation into the comparative efficiency of indexing systems. England: Cranfield. College of Aeroneutics. 1960. OCLC 609508624&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, Cyril W. Studies in indexing and cataloging. Detroit: Management Information Services, 1970.&lt;br /&gt;
*CLEVERDON, C.W.,MILLS, J.,KEEN, M.,Factors determining the performance of indexing systems. Cranfield (Beds.) : College of Aeronautics. 1966. OCLC 560042401&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''klíčová slova:'''informace, projekt, výzkum, knihovnictví, informační věda&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=34951</id>
		<title>OCR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=34951"/>
		<updated>2016-06-01T16:17:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zkratkou ''OCR'' neboli Optical Character Recognition se rozumí optické rozpoznávání znaků.&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu, která umožnuje [[digitalizaci]] naskenovaných tištěných dokumentů do elektronické podoby. Lze s nimi pracovat jako s počítačovým textem.   K převedení tištěného dokumentu do elektronické formy je zapotřebí speciální OCR software. Obyčejný skener z dokumentu vytvoří pouze [[rastrová grafika|rastrový]] obrázek. OCR software rozpozná ze skenovaného obrázku písmena, které poskládá do slov a následně do vět. OCR – zpracování textu z tištěné do elektronické podoby je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné knihtiskem.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvyšším identifikátorem OCR je přesnost převedeného textu. Výrobci OCR programů se snaží přesnost vylepšit například zvyšováním počtu slovníků pro co nejpřesnější převedení slova. Převedený text je podroben korektuře, neboť žádný OCR [[software]] nezaručí stoprocentní přepis. U špatně čitelných textů se OCR nedoporučuje z důvodu nepřesnosti a časové náročnosti. OCR je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, jehličkových tiskáren a [[knihtisk]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Programy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ABBYY FineReader OCR===&lt;br /&gt;
Jedná se o nejznámější a nejpoužívanější komerční OCR program s operačními systémy Microsoft Windows Vista, Windows XP. Mechanismus OCR pracuje na třech základních principech. Jedná se o integritu, účelnost a adaptabilitu. Soustředí se na napodobení přírodního a lidského rozpoznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adobe Acrobat ===&lt;br /&gt;
 OCR program s operačním systémem [[Windows]] a Mac OS X&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Microsoft Office Document Imaging&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==OCR online==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Převod dokumentů je možný i pomocí online OCR převodníků. Není potřeba instalovat OCR [[software]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;lt;big&amp;gt;Online OCR (www.onlineocr.net)&amp;lt;/big&amp;gt;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je považován za nejlepší online převodník. Bez registrace je uživatel omezen počtem převedených dokumentů, velikosti obrázků a souborů. Podporuje 32 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;''New OCR (www.newocr.com)''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není natolik kvalitní. Převedený [[text]] je přímo v aplikaci, nikoli již uložený ve formátu DOC nebo RTF. Není potřeba registrace. Podporuje 29 jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;''Free OCR (www.free-ocr.com)''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není potřeba se registrovat, nicméně je omezený v převodu počtu obrázků a jednostránkových PDF za hodinu. Podporuje 29 jazyků. Má vyšší kvalitu přesnosti, než New OCR, ovšem [[text]] je exportován bez formátování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*MAREK, Tomáš. Jak na rozpáznávání textu zdarma (Free OCR).  Cnews.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-na-rozpaznavani-textu-zdarma-free-ocr&lt;br /&gt;
*ABBYY. Co je OCR.  Abbyy.cz  [online]. Dostupné z: http://www.abbyy.cz/products/personal/finereader/about_ocr/whatis_ocr/&lt;br /&gt;
*OCR. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-11-01 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OCR, digitalizace, software, program, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harry_Nyquist&amp;diff=34949</id>
		<title>Harry Nyquist</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harry_Nyquist&amp;diff=34949"/>
		<updated>2016-06-01T16:06:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Harry Nyquist''' (7. února 1889 Nilsby, Švédsko - 4. dubna 1976 Texas, USA) byl americký fyzik a elektro komunikační inženýr, který publikoval základní teoretické a praktické články v oblasti [[Telekomunikace|telekomunikací]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:200px-Harry_Nyquist.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Harry Nyquist se narodil 7. února 1889 ve Švédském městě Nilsby v rodině Larse Jonssona Nyquista a Katrin Eriksodotter. Měl šest sourozenců. V roce 1907 emigroval do Spojených států amerických, kde působil až do konce svého života. V roce 1912 nastoupil na [http://und.edu/ University of North Dakota], kde získal za studium elektrotechniky titul bakaláře a magistra. O pět let později, v roce 1917, obdržel doktorský titul za fyziku na [http://www.yale.edu/ Yale University]. &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Nyquist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 1917 do roku 1934 Nyquist byl zaměstnán [http://americantelephone.com/ American Telephone] and Telegraph Company v oddělení vývoje a výzkumu Transmission, kde se zabýval studií telegrafního obrazu a přenosu hlasu. Poté pokračoval pracovat inženýrství komunikací, převážně přenos strojírenství a systémového inženýrství, v [[Alexander Graham Bell|Bell]] Telephone Laboratories, Inc., kde působil až do svého odchodu do penze v roce 1954.&lt;br /&gt;
Po svém odchodu do důchodu byl Nyquist na částečný úvazek zaměstnán na pozici inženýra [[Komunikace|komunikačních]] záležitostí ministerstva obrany, Stavid Engineering Inc., a WL Maxson Corporation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zemřel roku 1976 ve věku 87 let v Texasu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nyquist–Shannon vzorkovací teorém==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o princip pojednávající digitalizaci analogového signálu, jehož průběh může být převeden do digitálního formátu a zrekonstruován bez chyby ze vzorků odebraných ve stejných časových intervalech. Každý analogový signál se skládá z prvků na různých frekvencích. Vzorkovací kmitočet se rovná počtu vzorků za sekundu, který je udávám v Hz, a zobrazuje se pomocí sinusoidy.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Nejvyšší mezní [[kmitočet]], který lze vyjádřit vzorkovaným signálem, je roven polovině vzorkovacího kmitočtu. Tato polovina vzorkovacího kmitočtu se nazývá [[Nyquistův kmitočet]]. Mohou se vyskytovat i vyšší kmitočty než je Nyquistův, ovšem jsou nejednoznačný. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Nyquist–Shannonův vorkovací teorém]] nám říká, že signály s kmitočty vyššími než je Nyquistův kmitočet lze vzorkovat bez ztráty informace za předpokladu dostatečně úzkého nenulového kmitočtového pásma pro prevenci nejednoznačnosti a jeho hranice.&lt;br /&gt;
Vzorkovací interval - T = 1 / fs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Harry Nyquist je známý díky vzorkovacímu modelu, frekvenci, kritériu stability, interferenčnímu kritérii, [[diagram|Diagramu]] a filtru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvyšší ocenění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1960 získal Harry Nyquist ocenění od Institutu [[IEEE]] (Institute of Electical and Electonics Engineers) cenu IEEE Medal of Honor za výjimečný přínos a mimořádnou kariéru v oblasti elektrotechniků a elektroinženýrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhé ocenění v roce 1960 - Stuart Ballantine Medal, lteré bylo určeno zejména pro vědce a inženýry z Franklinova Institutu ve Philadelphii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1969 mu byla udělena cena Simon Ramo Founders Award a v roce 1975 získal cenu ASME Rufus Oldenburger Medal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MARKOWSKY, George. Harry Nyquist. Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Harry-Nyquist&lt;br /&gt;
*HARRY NYQUIST. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Nyquist&lt;br /&gt;
*NEUMANN, Petr. Signály jako fyzikální realizace přenosu symbolů. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Zlín, 2013, str. 76. Dostupné ve formátu pdf: www.utb.cz/file/41944_1_1&lt;br /&gt;
*Rouse, Margaret. Nyquist Theorem. Dostupné z: http://whatis.techtarget.com/definition/Nyquist-Theorem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
*[[Alexander Graham Bell]]&lt;br /&gt;
*[[Telefon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Alexander Graham Bell, telefon, fyzika, vzorkovací teorém, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:200px-Harry_Nyquist.jpg&amp;diff=34948</id>
		<title>Soubor:200px-Harry Nyquist.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:200px-Harry_Nyquist.jpg&amp;diff=34948"/>
		<updated>2016-06-01T16:05:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Hrabakova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Hrabakova</name></author>
		
	</entry>
</feed>