<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Helena.Vorlova.Gorglova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Helena.Vorlova.Gorglova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Helena.Vorlova.Gorglova"/>
	<updated>2026-04-21T21:26:07Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55518</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55518"/>
		<updated>2018-09-16T21:20:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace '''ISI - Institute for Scientific Information''' (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat '''publikační činnost'''. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science|Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor|Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Hodnocení vědy v ČR|hodnocení vědy]]. Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vypočítá na základě počtu citací všech prací v daném časopisu za dva roky. &lt;br /&gt;
*[[5letý impakt faktor]] - Vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]] - Algoritmus používající strukturu celé vědecké sítě, aby zhodnotil význam každého časopisu.&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] - Index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil, že odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně. Uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech a nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou '''scientometrické nástroje''' pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity '''Jorge Eduardo Hirsch'''.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie, impakt faktor, h-index   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55517</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55517"/>
		<updated>2018-09-16T21:15:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace '''ISI - Institute for Scientific Information''' (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat '''publikační činnost'''. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Hodnocení vědy v ČR|hodnocení vědy]]. Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vypočítá na základě počtu citací všech prací v daném časopisu za dva roky. &lt;br /&gt;
*[[5letý impakt faktor]] - Vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]] - Algoritmus používající strukturu celé vědecké sítě, aby zhodnotil význam každého časopisu.&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] - Index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil, že odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně. Uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech a nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou '''scientometrické nástroje''' pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity '''Jorge Eduardo Hirsch'''.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie, impakt faktor, h-index   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55516</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55516"/>
		<updated>2018-09-16T21:12:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace '''ISI - Institute for Scientific Information''' (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat '''publikační činnost'''. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]]. Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vypočítá na základě počtu citací všech prací v daném časopisu za dva roky. &lt;br /&gt;
*[[5letý impakt faktor]] - Vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]] - Algoritmus používající strukturu celé vědecké sítě, aby zhodnotil význam každého časopisu.&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] - Index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil, že odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně. Uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech a nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou '''scientometrické nástroje''' pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity '''Jorge Eduardo Hirsch'''.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie, impakt faktor, h-index   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55515</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55515"/>
		<updated>2018-09-16T21:08:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace '''ISI - Institute for Scientific Information''' (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat '''publikační činnost'''. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]]. Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vyjadřuje se obecným vzorcem: IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2.&lt;br /&gt;
*[[5letý impakt faktor]] - Vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]] - Algoritmus používající strukturu celé vědecké sítě, aby zhodnotil význam každého časopisu.&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] - Index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil, že odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně. Uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech a nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou '''scientometrické nástroje''' pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity '''Jorge Eduardo Hirsch'''.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie, impakt faktor, h-index   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55514</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55514"/>
		<updated>2018-09-16T21:05:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace '''ISI - Institute for Scientific Information''' (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat '''publikační činnost'''. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]]. Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vyjadřuje se obecným vzorcem: IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2.&lt;br /&gt;
*[[5letý impakt faktor]] - Vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]] - Algoritmus používající strukturu celé vědecké sítě, aby zhodnotil význam každého časopisu.&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] - Index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil, že odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně. Uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech a nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou '''scientometrické nástroje''' pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity '''Jorge Eduardo Hirsch'''.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie, impakt faktor, h-index   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55513</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55513"/>
		<updated>2018-09-16T21:03:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace '''ISI - Institute for Scientific Information''' (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat '''publikační činnost'''. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]]. Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vyjadřuje se obecným vzorcem: IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2.&lt;br /&gt;
*[[5letý impakt faktor]] - Vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]] - Algoritmus používající strukturu celé vědecké sítě, aby zhodnotil význam každého časopisu.&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] - Index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil, že odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně. Uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech a nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie, impakt faktor, h-index   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55512</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55512"/>
		<updated>2018-09-16T21:00:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace '''ISI - Institute for Scientific Information''' (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat '''publikační činnost'''. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]]. Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vyjadřuje se obecným vzorcem:IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
*[[5letý impakt faktor]] - Vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]] - Algoritmus používající strukturu celé vědecké sítě, aby zhodnotil význam každého časopisu.&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] - Index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil, že odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně. Uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech a nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55511</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55511"/>
		<updated>2018-09-16T20:44:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]]. Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vyjadřuje se obecným vzorcem:IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
*[[5letý impakt faktor]] - Vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]] - Algoritmus používající strukturu celé vědecké sítě, aby zhodnotil význam každého časopisu.&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] - Index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55510</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55510"/>
		<updated>2018-09-16T20:32:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]]. Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vyjadřuje se obecným vzorcem:IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
*5letý impakt faktor vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]]&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] je známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55509</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55509"/>
		<updated>2018-09-16T20:30:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.Vyjadřuje se obecným vzorcem:&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
*5letý impakt faktor vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]]&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] je známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55508</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55508"/>
		<updated>2018-09-16T20:29:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Impakt faktor]] vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. &lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]]. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.Vyjadřuje se obecným vzorcem:&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
*5letý impakt faktor vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &lt;br /&gt;
*[[Cited Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Citing Half-life]]&lt;br /&gt;
*[[Eigenfactor]]&lt;br /&gt;
*[[Immediacy index]] je známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55507</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55507"/>
		<updated>2018-09-16T20:16:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citační indikátory používané ve Web of Science ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citovanost časopisů vyjadřuje tzv. [[Impakt faktor]] (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu''). Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. &lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory '''SCimago Journal Rank (SJR)''' a '''Source Normalized Impact per Paper (SNIP)'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55506</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55506"/>
		<updated>2018-09-16T19:56:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science (WoS)]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory SCimago Journal Rank (SJR) a Source Normalized Impact per Paper (SNIP). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55505</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55505"/>
		<updated>2018-09-16T19:47:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků [[Web of Science]] a [[Scopus]]. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný [[Google Scholar]]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie databáze [[Web of Science (WOS)]] spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Databáze [[Scopus]] je multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory SCimago Journal Rank (SJR) a Source Normalized Impact per Paper (SNIP). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační rejstříky jsou: ==&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index&lt;br /&gt;
* Book Citation Index&lt;br /&gt;
* Emerging Sources Citation Index&lt;br /&gt;
* Current Chemical Reactions Index Chemicus&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55504</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55504"/>
		<updated>2018-09-16T19:34:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační rejstříky''' jsou hlavním nástrojem ''citační analýzy'', jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků Web of Science a Scopus. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie databáze [[Web of Science (WOS)]] spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Databáze [[Scopus]] je multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory SCimago Journal Rank (SJR) a Source Normalized Impact per Paper (SNIP). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační rejstříky jsou: ==&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index&lt;br /&gt;
* Book Citation Index&lt;br /&gt;
* Emerging Sources Citation Index&lt;br /&gt;
* Current Chemical Reactions Index Chemicus&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55499</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55499"/>
		<updated>2018-09-16T19:04:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie databáze [[Web of Science (WOS)]] spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Databáze [[Scopus]] je multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván [[Hirshův index (h-index)]], který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt;. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt; Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt; K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory SCimago Journal Rank (SJR) a Source Normalized Impact per Paper (SNIP). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační rejstříky jsou: ==&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index&lt;br /&gt;
* Book Citation Index&lt;br /&gt;
* Emerging Sources Citation Index&lt;br /&gt;
* Current Chemical Reactions Index Chemicus&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55470</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55470"/>
		<updated>2018-09-13T21:31:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metodika 17+ ===&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé [https://wikisofia.cz/wiki/Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD peer review]. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita [[bibliometrická analýza]], posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&amp;lt;/ref&amp;gt; Bibliometrické analýzy vypracované pro jednotlivé výzkumné organizace jsou hlavním podkladem pro jejich hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus. Základními bibliometrickými ukazateli jsou Article Influence Score (WOS) a Scimago Journal Rank (Scopus). Na základě těchto ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:&lt;br /&gt;
* I. decil (10 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* I. kvartil (25 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* IV. kvartil (25 % „nejhorších“)&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikační výsledky'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (Jimp - článek obsažený v databázi [[Clarivate Analytics (WOS)|Web of Science]], Jsc - článek zahrnutý v databázi [[Scopus]] nebo Jost - článek v recenzovaném odborném periodiku)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B (odborná kniha o rozsahu nejméně 50 stran)&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C (uplatňuje se jen v případě, když kniha není výsledek druhu B)&lt;br /&gt;
* Stať ve sborníku – D (recenzovaná neperiodická publikace z konference, semináře či sympozia) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – '''Nepublikační výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Specializovaná veřejná databáze - S&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva – V&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání výstavy, uspořádání výstavy s kritickým katalogem – E&lt;br /&gt;
* Uspořádání konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání workshopu – W&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Definice druhů výsledků [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847689&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Financování vědy v ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy, bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55469</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55469"/>
		<updated>2018-09-13T21:28:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metodika 17+ ===&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé [https://wikisofia.cz/wiki/Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD peer review]. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita [[bibliometrická analýza]], posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&amp;lt;/ref&amp;gt; Bibliometrické analýzy vypracované pro jednotlivé výzkumné organizace jsou hlavním podkladem pro jejich hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus. Základními bibliometrickými ukazateli jsou Article Influence Score (WOS) a Scimago Journal Rank (Scopus). Na základě těchto ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:&lt;br /&gt;
* I. decil (10 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* I. kvartil (25 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* IV. kvartil (25 % „nejhorších“)&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikační výsledky'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (Jimp - článek obsažený v databázi [[Clarivate Analytics (WOS)|Web of Science]], Jsc - článek zahrnutý v databázi [[Scopus]] nebo Jost - článek v recenzovaném odborném periodiku)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B (odborná kniha o rozsahu nejméně 50 stran)&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C (uplatňuje se jen v případě, když kniha není výsledek druhu B)&lt;br /&gt;
* Stať ve sborníku – D (recenzovaná neperiodická publikace z konference, semináře či sympozia &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – '''Nepublikační výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Specializovaná veřejná databáze - S&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva – V&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání výstavy, uspořádání výstavy s kritickým katalogem – E&lt;br /&gt;
* Uspořádání konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání workshopu – W&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Definice druhů výsledků [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847689&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Financování vědy v ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy, bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55468</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55468"/>
		<updated>2018-09-13T21:16:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metodika 17+ ===&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé [https://wikisofia.cz/wiki/Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD peer review]. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita [[bibliometrická analýza]], posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&amp;lt;/ref&amp;gt; Bibliometrické analýzy vypracované pro jednotlivé výzkumné organizace jsou hlavním podkladem pro jejich hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus. Základními bibliometrickými ukazateli jsou Article Influence Score (WOS) a Scimago Journal Rank (Scopus). Na základě těchto ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:&lt;br /&gt;
* I. decil (10 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* I. kvartil (25 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* IV. kvartil (25 % „nejhorších“)&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikační výsledky'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (Jimp - článek obsažený v databázi [[Clarivate Analytics (WOS)|Web of Science]], Jsc - článek zahrnutý v databázi [[Scopus]] nebo Jost - článek v recenzovaném odborném periodiku)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C&lt;br /&gt;
* Článek ve sborníku – D&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – '''Nepublikační výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Specializovaná veřejná databáze - S&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva – V&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání výstavy, uspořádání výstavy s kritickým katalogem – E&lt;br /&gt;
* Uspořádání konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání workshopu – W&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Definice druhů výsledků [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847689&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Financování vědy v ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy, bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55467</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55467"/>
		<updated>2018-09-13T21:05:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metodika 17+ ===&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé [https://wikisofia.cz/wiki/Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD peer review]. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita [[bibliometrická analýza]], posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&amp;lt;/ref&amp;gt; Bibliometrické analýzy vypracované pro jednotlivé výzkumné organizace jsou hlavním podkladem pro jejich hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus. Základními bibliometrickými ukazateli jsou Article Influence Score (WOS) a Scimago Journal Rank (Scopus). Na základě těchto ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:&lt;br /&gt;
* I. decil (10 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* I. kvartil (25 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* IV. kvartil (25 % „nejhorších“)&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikační výsledky'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (obsažený v databázi [[Thomson Reuters (WOS)|Web of Science]], [[Scopus]] či ERIH, nebo v odborném recenzovaném českém časopise)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C&lt;br /&gt;
* Článek ve sborníku – D&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – '''Nepublikační výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Specializovaná veřejná databáze - S&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva – V&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání výstavy, uspořádání výstavy s kritickým katalogem – E&lt;br /&gt;
* Uspořádání konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání workshopu – W&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Definice druhů výsledků [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847689&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Financování vědy v ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy, bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55466</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55466"/>
		<updated>2018-09-13T20:58:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metodika 17+ ===&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé [https://wikisofia.cz/wiki/Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD peer review]. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita [[bibliometrická analýza]], posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&amp;lt;/ref&amp;gt; Bibliometrické analýzy vypracované pro jednotlivé výzkumné organizace jsou hlavním podkladem pro jejich hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus. Základními bibliometrickými ukazateli jsou Article Influence Score (WOS) a Scimago Journal Rank (Scopus). Na základě těchto ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:&lt;br /&gt;
* I. decil (10 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* I. kvartil (25 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* IV. kvartil (25 % „nejhorších“)&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikační výsledky'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (obsažený v databázi [[Thomson Reuters (WOS)|Web of Science]], [[Scopus]] či ERIH, nebo v odborném recenzovaném českém časopise)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C&lt;br /&gt;
* Článek ve sborníku – D&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – '''Nepublikační výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Specializovaná veřejná databáze - S&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva – V&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání výstavy, uspořádání výstavy s kritickým katalogem – E&lt;br /&gt;
* Uspořádání konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání workshopu – W&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Definice druhů výsledků [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847689&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847687&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy, bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55465</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55465"/>
		<updated>2018-09-13T20:49:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metodika 17+ ===&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé [https://wikisofia.cz/wiki/Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD peer review]. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita [[bibliometrická analýza]], posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: file:///C:/Users/Helena/Documents/Metodika_17.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Bibliometrické analýzy vypracované pro jednotlivé výzkumné organizace jsou hlavním podkladem pro jejich hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus. Základními bibliometrickými ukazateli jsou Article Influence Score (WOS) a Scimago Journal Rank (Scopus). Na základě těchto ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:&lt;br /&gt;
* I. decil (10 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* I. kvartil (25 % „nejlepších“)&lt;br /&gt;
* IV. kvartil (25 % „nejhorších“)&amp;lt;ref&amp;gt;Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikační výsledky'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (obsažený v databázi [[Thomson Reuters (WOS)|Web of Science]], [[Scopus]] či ERIH, nebo v odborném recenzovaném českém časopise)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C&lt;br /&gt;
* Článek ve sborníku – D&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – '''Nepublikační výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Specializovaná veřejná databáze - S&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva – V&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání výstavy, uspořádání výstavy s kritickým katalogem – E&lt;br /&gt;
* Uspořádání konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání workshopu – W&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Definice druhů výsledků [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847689&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Publikace výzkumných organizací v prestižních časopisech v roce 2016. Věda a výzkum [online]. ©2018 [cit. 2018-09-13]. ISSN ISSN 2533-4522.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy, bibliometrická analýza&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55464</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55464"/>
		<updated>2018-09-13T19:59:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metodika 17+ ===&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé [https://wikisofia.cz/wiki/Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD peer review]. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita [[bibliometrická analýza]], posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: file:///C:/Users/Helena/Documents/Metodika_17.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikační výsledky'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (obsažený v databázi [[Thomson Reuters (WOS)|Web of Science]], [[Scopus]] či ERIH, nebo v odborném recenzovaném českém časopise)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C&lt;br /&gt;
* Článek ve sborníku – D&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – '''Nepublikační výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Specializovaná veřejná databáze - S&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva – V&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání výstavy, uspořádání výstavy s kritickým katalogem – E&lt;br /&gt;
* Uspořádání konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání workshopu – W&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Definice druhů výsledků [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;amp;ad=1&amp;amp;attid=847689&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrick%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=55463</id>
		<title>Bibliometrická analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrick%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=55463"/>
		<updated>2018-09-13T19:18:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrick%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=55462</id>
		<title>Bibliometrická analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrick%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=55462"/>
		<updated>2018-09-13T18:54:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: Založena nová stránka s textem „&amp;quot;Kvantitativní analýza dokumentů a dokumentových informačních toků používající zejména metody klasifikační, dokumentační a citační analý…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;quot;Kvantitativní analýza dokumentů a dokumentových informačních toků používající zejména metody klasifikační, dokumentační a citační analýzy a definující různé bibliometrické ukazatele. Výsledky bibliometrických analýz mohou sloužit pro poznání informačních procesů i v knihovnické praxi (profilování knihovních fondů).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrická analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000345&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
* ŠVEJDA, Jan. Bibliometrická analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000345&amp;amp;local_base=KTD.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55461</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55461"/>
		<updated>2018-09-13T18:45:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metodika 17+ ===&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé [https://wikisofia.cz/wiki/Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD peer review]. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita [[bibliometrická analýza]], posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: file:///C:/Users/Helena/Documents/Metodika_17.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikace'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (obsažený v databázi [[Thomson Reuters (WOS)|Web of Science]], [[Scopus]] či ERIH, nebo v odborném recenzovaném českém časopise)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C&lt;br /&gt;
* Článek ve sborníku – D&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Patent – P&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
III. Kategorie – '''Aplikované výstupy'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Uplatněná certifikovaná metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva obsahující utajované informace podle zvláštního právního předpisu – V&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IV. Kategorie – '''Ostatní výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání (zorganizování) konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání (zorganizování) workshopu – W&lt;br /&gt;
* Uspořádání (zorganizování) výstavy – E&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Informační systém. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55460</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55460"/>
		<updated>2018-09-13T18:24:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metodika 17+ ===&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodika 17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé [[peer review]]. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy Metodiky 17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita [[bibliometrická analýza]], posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: file:///C:/Users/Helena/Documents/Metodika_17.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikace'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (obsažený v databázi [[Thomson Reuters (WOS)|Web of Science]], [[Scopus]] či ERIH, nebo v odborném recenzovaném českém časopise)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C&lt;br /&gt;
* Článek ve sborníku – D&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Patent – P&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
III. Kategorie – '''Aplikované výstupy'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Uplatněná certifikovaná metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva obsahující utajované informace podle zvláštního právního předpisu – V&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IV. Kategorie – '''Ostatní výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání (zorganizování) konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání (zorganizování) workshopu – W&lt;br /&gt;
* Uspořádání (zorganizování) výstavy – E&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Informační systém. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55459</id>
		<title>Hodnocení vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55459"/>
		<updated>2018-09-13T18:15:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací''' se provádí od roku 2004 a vychází z ''Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků'' a dále vychází z ''Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR schválené usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle bodu II. 5) výše jmenovaného Usnesení by měli jednotliví poskytovatelé respektovat obecné principy hodnocení: &lt;br /&gt;
* Hodnocení je pravidelné, probíhá opakovaně (nikoliv pouze vstupní hodnocení návrhu, ale i průběžné a závěrečné hodnocení)&lt;br /&gt;
* Pro každý specifický případ je vytyčen konkrétní cíl, kterého má být v daném čase dosaženo a o kterém lze říci, zda byl, nebo nebyl naplněn&lt;br /&gt;
* Kritéria hodnocení by měla být předem známa a závazná, jasně formulovaná (a to tak, aby si vzájemně neodporovala), kvantifikovatelná, měřitelná, zhodnotitelná a měla by se vztahovat k danému cíli &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení VaVaI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ===&lt;br /&gt;
Hodnocení vědeckých výstupů v ČR provádí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Způsob hodnocení je určen Metodikou hodnocení. Od roku 2004 platí pro každý rok nová Metodika hodnocení, nad její podobou probíhá složitá diskuze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen RVVI) je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. RVVI byla zřízena ''zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)'', ve znění pozdějších předpisů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré informace o činnosti RVVI jsou zveřejňovány na www stránce státní správy výzkumu a vývoje České republiky www.vyzkum.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení výsledků v České republice se provádí na základě údajů předaných příjemci veřejné podpory do Rejstříku informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje, který je součástí [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačního systému VaVaI]], data v RIV jsou navázána na ostatní části Informačního systému VaVaI. Odevzdání výsledků do RIVu je povinné ze zákona 130/2002 Sb. pro výsledky, které vznikly z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Báze dat obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů (uplatněných od roku 1993), jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu České republiky, od roku 2008 i bez poskytnuté podpory (např. operační programy, rámcové programy Evropské komise) &amp;lt;ref&amp;gt; SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje:&lt;br /&gt;
* Neprovádí se hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů&lt;br /&gt;
* Hodnotí se výsledky výzkumných organizací, které mohou být příjemci institucionální podpory výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
* Hodnocení výsledků výzkumných organizací je jedním z kritérií pro přerozdělování institucionální podpory &lt;br /&gt;
* Do hodnocení jsou zahrnuty všechny výsledky výzkumných organizací uplatněné za posledních pět let (pro hodnocení 2014 tedy výsledky z let 2010-2013) bez ohledu na zdroj finanční podpory &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Úvod. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2017 byla schválena Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (M17+). Tato nová metodika zohledňuje rozdílnost výzkumných organizací a bere zřetel na specifika jednotlivých oborů. V hodnotícím procesu používá informované a nezávislé peer review. Výzkumné organizace hodnotí v národním i mezinárodním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy M17+ patří:&lt;br /&gt;
* Tři různé úrovně hodnocení: hodnocení pro účely řízení a financování VaVaI, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumných organizací.&lt;br /&gt;
* Rozdělení výzkumných organizací do tří segmentů: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace.&lt;br /&gt;
* Posuzování kvality výzkumných organizací v pěti hodnotících modulech:  M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých modulech bude použita bibliometrická analýza, posouzení hodnotiteli formou vzdálených recenzí a odborným panelem.&amp;lt;ref&amp;gt;ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: file:///C:/Users/Helena/Documents/Metodika_17.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy výsledků dle RIV ===&lt;br /&gt;
Do RIV jsou nahlašovány výsledky rozlišené do čtyřech kategorií:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Kategorie – '''Publikace'''&lt;br /&gt;
* Článek v odborném periodiku – J (obsažený v databázi [[Thomson Reuters (WOS)|Web of Science]], [[Scopus]] či ERIH, nebo v odborném recenzovaném českém časopise)&lt;br /&gt;
* Odborná kniha – B&lt;br /&gt;
* Kapitola v odborné knize – C&lt;br /&gt;
* Článek ve sborníku – D&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Kategorie – [[Patent|Patenty]]&lt;br /&gt;
* Patent – P&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
III. Kategorie – '''Aplikované výstupy'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Poloprovoz; ověřená technologie; odrůda; plemeno – Z&lt;br /&gt;
* Užitný vzor; průmyslový vzor – F&lt;br /&gt;
* Prototyp; funkční vzorek – G&lt;br /&gt;
* Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem; výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele; výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy – H&lt;br /&gt;
* Uplatněná certifikovaná metodika; léčebný postup; památkový postup; specializovaná mapa s odborným obsahem – N&lt;br /&gt;
* Software – R&lt;br /&gt;
* Výzkumná zpráva obsahující utajované informace podle zvláštního právního předpisu – V&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IV. Kategorie – '''Ostatní výsledky'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Audiovizuální tvorba – A&lt;br /&gt;
* Uspořádání (zorganizování) konference – M&lt;br /&gt;
* Uspořádání (zorganizování) workshopu – W&lt;br /&gt;
* Uspořádání (zorganizování) výstavy – E&lt;br /&gt;
* Ostatní výsledky – O, které nelze včlenit do žádného z výše uvedených kategorií a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru &amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Informační systém. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2014 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristiky uvedené v databázi RIV === &lt;br /&gt;
Obsahují tyto údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v původním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v původním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)&lt;br /&gt;
* Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)“ &amp;lt;ref&amp;gt;Český statistický úřad. 2009. Vysokoškolský výzkum a vývoj [online]. Praha : Český statistický úřad, [2009] [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cela_studie_vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj/$File/cela_studie.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body dle aktuálně platné Metodiky. '''Podle počtu bodů''' z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou '''přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum''' pro instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:metodika_rvvi.jpg|náhled|500px|none|Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Bodové hodnocení publikačních výsledků v roce 2014 a dalších&lt;br /&gt;
(zdroj: www.vyzkum.cz)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*CHRISTELOVÁ, Alžběta. Hodnocení vědy a výzkumu na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze = Evaluation of Science and Research at Institute of Scientific Information of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague. Praha, 2011. 81 s., XV s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2011. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Souček, Ph.D. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Jiří; MATĚJKA, Martin. 2006. Informační systém výzkumu a vývoje: ročenka za období 2000-2005 [online]. Praha, Úřad vlády ČR, 2006 [cit 2014-12-23]. [108 s.]. Dostupné z WWW:&amp;lt;http://www.vyzkum.cz/storage/att/02DEC2B9388816B1F8DE2F9A17DA7374/Ro%c4%8denka%202000-2005.pdf&amp;gt;. ISBN 80-86734-69-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 12. Dostupný na World Wide Web:&amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/7762&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐007762. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2, [cit. 2014-12-23]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125. ISSN 1213-8231.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ÚŘAD VLÁDY ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací [online]. 2017 [cit. 2018-09-13]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.elsevier.com/ Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.webofknowledge.com Web of Science]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.esf.org European Reference Index for the Humanities (ERIH)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://www.isvav.cz/ Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [http://www.vyzkum.cz/storage/att/373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.vyzkum.cz www.vyzkum.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RVVI, RIV, databáze, hodnocení vědy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=55448</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=55448"/>
		<updated>2018-09-13T17:20:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||Vorlová||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 [[Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem]]  || Požárek&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Škopan&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 [https://wikisofia.cz/wiki/Proces_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_projektov%C3%BDch_rizik Proces řízení projektových rizik.] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 [https://wikisofia.cz/wiki/Smlouvy_v_IT._Typy,_struktura,_form%C3%A1ln%C3%AD_po%C5%BEadavky,_dopady_Nov%C3%A9ho_ob%C4%8Dansk%C3%A9ho_z%C3%A1kon%C3%ADku. Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku.] || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 [[Rozhodovací tabulky a stromy]] (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí|Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]|| Kašparová||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů]] || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Kooperativní projekty knihoven|Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí]]|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) [[Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven]] || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Virtuální služby knihoven]] || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) [[Životní cyklus digitálního dokumentu|Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění]] || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || Zabilanská&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu]] || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2)[[https://wikisofia.cz/wiki/Školní_knihovna:_úloha,_možnosti_zapojení_do_výuky,_situace_v_ČR,_příklady_zahraniční_dobré_praxe| Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace  ČR, příklady zahraniční dobré praxe]]  || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Čtenářské výzkumy|Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků]] || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10)[[https://wikisofia.cz/wiki/Biblioterapie_-_charakteristika_pojmu| Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty]] || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55386</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55386"/>
		<updated>2018-09-09T17:23:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science TM Core Collestion (WOS CC)]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal vytvářet [[citační rejstříky]] a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS CC společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další citační rejstříky jsou: ===&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index&lt;br /&gt;
* Book Citation Index&lt;br /&gt;
* Emerging Sources Citation Index&lt;br /&gt;
* Current Chemical Reactions Index Chemicus&amp;lt;ref name=&amp;quot;clarivate&amp;quot;&amp;gt;[http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform, Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55385</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55385"/>
		<updated>2018-09-09T15:41:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55384</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55384"/>
		<updated>2018-09-09T15:02:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Arts and Humanities Citation Index]] (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55383</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55383"/>
		<updated>2018-09-09T14:51:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: Založena nová stránka s textem „== Odkazy == === Externí odkazy === [https://www.elsevier.com/ Elsevier]“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Clarivate_Analytics&amp;diff=55382</id>
		<title>Clarivate Analytics</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Clarivate_Analytics&amp;diff=55382"/>
		<updated>2018-09-09T14:39:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Clarivate Analytics&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://clarivate.com/ Clarivate Analytics]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55381</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=55381"/>
		<updated>2018-09-09T14:13:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost [https://wikisofia.cz/wiki/Clarivate_Analytics Clarivate Analytics]. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=SJR&amp;diff=55380</id>
		<title>SJR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=SJR&amp;diff=55380"/>
		<updated>2018-09-09T14:06:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: Založení stránky (Helena Vorlová)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;SCImago Journal Rank&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Clarivate_Analytics&amp;diff=55379</id>
		<title>Clarivate Analytics</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Clarivate_Analytics&amp;diff=55379"/>
		<updated>2018-09-09T13:44:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: Založena nová stránka s textem „Clarivate Analytics“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Clarivate Analytics&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54895</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54895"/>
		<updated>2018-06-05T19:53:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 [https://wikisofia.cz/wiki/Proces_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_projektov%C3%BDch_rizik Proces řízení projektových rizik.] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 [https://wikisofia.cz/wiki/Smlouvy_v_IT._Typy,_struktura,_form%C3%A1ln%C3%AD_po%C5%BEadavky,_dopady_Nov%C3%A9ho_ob%C4%8Dansk%C3%A9ho_z%C3%A1kon%C3%ADku. Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku.] || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 [[Rozhodovací tabulky a stromy]] (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí|Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]|| Kašparová||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů]] || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) [[Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven]] || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) [[Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění]] || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu]] || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53048</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53048"/>
		<updated>2018-03-18T17:30:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Helena.Vorlova.Gorglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě||  &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Helena.Vorlova.Gorglova</name></author>
		
	</entry>
</feed>