<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Igor.Cerveny</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Igor.Cerveny"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Igor.Cerveny"/>
	<updated>2026-04-21T22:25:29Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=56210</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=56210"/>
		<updated>2018-11-27T11:39:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Interaktivní výukové materiály''' (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty řadící se mezi otevřené digitální zdroje, jenž obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), které mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání''. web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&amp;lt;/ref&amp;gt; uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Multimediální prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti Multimediálních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text ([https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5], [https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax])&lt;br /&gt;
* Obrázek ([[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|JPEG, PNG, GIF]])&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, [[Programovací jazyk|JavaScript]])&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Multimediální prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4] v kodeku [https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264], [https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM])&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Landová]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44376</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44376"/>
		<updated>2017-02-09T08:46:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Interaktivní výukové materiály''' (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty řadící se mezi otevřené digitální zdroje, jenž obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), které mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání''. web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&amp;lt;/ref&amp;gt; uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text ([https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5], [https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax])&lt;br /&gt;
* Obrázek ([[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|JPEG, PNG, GIF]])&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, [[Programovací jazyk|JavaScript]])&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4] v kodeku [https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264], [https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM])&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3])&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_v_oblasti_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=44064</id>
		<title>Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_v_oblasti_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=44064"/>
		<updated>2017-02-04T10:35:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Institucionální (informační) podpora v oblasti životního prostředí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice pojmů ekologie a životní prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo ''ekologie'' vzniklo z řeckého významu slova ''oikos'' neboli prostředí, případně také domácnost a ze slova ''logos'', čímž je myšlena věda. Z toho vyplývá, že ''ekologie je věda o prostředí''. Širší definice říká, že ekologie je integrovaná vědecká disciplína, která prohlubuje naše poznání o rostlinných či živočišných složkách ekosystémů, včetně člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Životní prostředí'' spadá do aplikované části oboru ekologie. Jeho součástí je soubor vnějších faktorů prostředí, v němž člověk žije, které na něj působí, nebo na které působí sám člověk a zabývá se také vztahem člověka k přírodě a k prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice pojmů informační zdroj a informační zdroj pro životní prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje informační zdroj jako ''„Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online)“''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem informační zdroj v oblasti životního prostředí se může chápat jako označení jakékoliv instituce či systému zprostředkovávající informace o životním prostředí (dále jen ŽP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní [[informační zdroj]] patří [[dokument]], což je informační zdroj sestávající z množiny informací a dat, které jsou na něm zaznamenány a formálně či obsahově uspořádány. V současné době se za dokument považují všechny primární informační zdroje, bez ohledu na jejich fyzikální podstatu či obsah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tištěné informační zdroje&lt;br /&gt;
* Knižní dokumenty&lt;br /&gt;
* Periodické publikace&lt;br /&gt;
* Vybraná česká periodika z oblasti životního prostředí&lt;br /&gt;
* Elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
* Volně dostupné [[EIZ]]&lt;br /&gt;
* Licencované EIZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální (informační) podpora v oblasti životního prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce jsou také velmi důležitým zdrojem při poskytování a tvorbě informací a služeb k životnímu prostředí. Mohou být kontaktním centrem pro vědce, odborníky, profesory studenty ale i laickou veřejnost zabývající se tématem environmentalismu. Mezi takové instituce můžeme zařadit:&lt;br /&gt;
* vysoké školy,&lt;br /&gt;
* vědecko-výzkumné organizace,&lt;br /&gt;
* organizace státní správy a samosprávy,&lt;br /&gt;
* neziskové organizace a sdružení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější instituce, které operují na území ČR, patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Ministerstvo životního prostředí''' ([http://www.mzp.cz/ MŽP]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ministerstvo bylo zřízeno 19. prosince 1989 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech pro životní prostředí. Resort MŽP využívá pro práci s informacemi následující odborné databáze:&lt;br /&gt;
* [http://www.mzp.cz/ris/vis-resers.nsf Databáze RESERS] – bibliografická [[databáze]] pro odpadové hospodářství, obsahuje asi 26 774 anotovaných záznamů článků z českých i zahraničních odborných časopisů. Je jediným českým zdrojem pro odpadové hospodářství.&lt;br /&gt;
* DATABA - Katalog databází – databáze zpracovaných a provozovaných databází v knihovnách resortu MŽP a dalších spolupracujících institucí.&lt;br /&gt;
* Zprávy z EU – obsahuje zprávy ze zahraničních periodik z oblasti životního prostředí v Evropské unii.&lt;br /&gt;
* CESTY – Bibliografická databáze cestovních zpráv. Záznamy jsou ukládány do databáze od roku 1999.&lt;br /&gt;
* [http://www.env.cz/ekodisk EKODISK] – plnotextová databáze periodik ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Databáze vystavena na internetu nebo na CD-ROM. &lt;br /&gt;
* VBMZP – výběrová bibliografie z oblasti životního prostředí. Na zpracování a obsahu bibliografie spolupracují RIS MŽP, ČHMÚ, CENIA, UK, ČGS aj. Obsahuje články z oblasti životního prostředí mající vztah k území České a Slovenské republiky nebo články od českých a slovenských autorů. Snahou bibliografie je podchytit články ze všech tuzemských i zahraničních periodik odebíraných knihovnami .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Agentura ochrany přírody a krajiny ČR''' ([http://www.ochranaprirody.cz/ AOPK]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předmětem činnosti agentury je výkon státní správy v úseku ochrany přírody a krajiny, a to konkrétně:&lt;br /&gt;
* vytváření, získávání, zpracování, zpřístupňování a poskytování dat či dokumentů v úseku ochrany přírody a krajiny;&lt;br /&gt;
* provádění potřebných sledování, šetření a dokumentace v ochraně přírody a krajiny nebo také poskytování informací, zpracovávání odborných stanovisek, metodických materiálů či znaleckých posudků v oboru ekonomika a ochrana přírody;&lt;br /&gt;
* spolupráce při koordinaci a zajišťování výzkumu v oblasti ochrany přírody a krajiny a to ve spolupráci s ostatními rezorty a výzkumnými či vědeckými pracovišti;&lt;br /&gt;
* spolupracuje také při vědecko-výzkumné činnosti v oborech ekonomika a ochrana přírody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Česká informační agentura životního prostředí''' ([http://www1.cenia.cz/www/ CENIA]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním CENIA je shromažďovat, hodnotit, interpretovat a distribuovat informace o životním prostředí. Toto poslání realizuje budováním jednotného informačního systému o životním prostředí, zabezpečováním komplexních informačních služeb a podporou výkonu státní správy v oblasti integrované prevence a omezování znečištění. CENIA spolupracuje se všemi poskytovateli datových zdrojů v resortu životního prostředí, ale také s řadou vědeckých institucí či universit v České republice a v zahraničí. Dosud je kontaktním místem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CENIA poskytuje tyto služby''':&lt;br /&gt;
* Aplikační podpora geografických informačních systémů ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m GIS]) - služby a vytváření projektů v oblasti integrace, transformace a správy dat za využití technologií GIS.&lt;br /&gt;
* Čistší produkce - poradenství a konzultace v oblasti čistší produkce, vedení databáze podniků a organizací, které zavedly čistší produkci.&lt;br /&gt;
* Datové služby - správa dat v rámci Informačního systému statistiky a reportingu životního prostředí ČR (ISSaR), příprava datových podkladů, poradenství a konzultace.&lt;br /&gt;
* Ekologicky šetrné výrobky - poskytování informací o kritériích a požadavcích stanovených pro hodnocení výrobků a služeb. Zajištění procesu certifikace ekologicky šetrných výrobků.&lt;br /&gt;
* Environmentální politika - poskytování informací o realizaci Státní politiky životního prostředí České republiky (SPŽP) a hodnocení SPŽP.&lt;br /&gt;
* Environmentální statistika - poskytování a zprostředkování statistických informací a grafických vyjádření z různých oblastí životního prostředí, rozvoj indikátorů životního prostředí a udržitelného rozvoje.&lt;br /&gt;
* Integrovaná prevence (IPPC) - informace k žádostem o vydání integrovaného povolení, správa procesů integrované prevence.&lt;br /&gt;
* Interaktivní 3D model České republiky - aplikace umožňuje virtuální pohyb nad povrchem ČR. Obsahuje popis vybraných objektů, jako jsou města, vodní nádrže, pohoří, národní parky a chráněné krajinné oblasti.&lt;br /&gt;
* Mapový server - obsahuje soubor tematicky členěných map.&lt;br /&gt;
* Místní Agenda 21 ([http://ma21.cenia.cz/ MA21]) - správa a zveřejňování údajů z databáze MA21 v České republice. Kritéria a informační podpora procesu MA 21.&lt;br /&gt;
* Nejlepší dostupné techniky (BAT) - informace o použití nejlepších dostupných technik v České republice a zahraničí.&lt;br /&gt;
* Poskytování informací o dobrovolných nástrojích ochrany životního prostředí -konzultační činnost a metodická podpora k zavádění a využívání výhod environmentálního značení, čistší produkce, environmentálních technologií a environmentálního managementu.&lt;br /&gt;
* Poskytování informací z Integrovaného registru znečišťování - správa Integrovaného registru znečišťování (IRZ), veřejně přístupného informačního systému o chemických látkách a jejich množství uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy.&lt;br /&gt;
* Posuzování vlivů na životní prostředí - příprava, organizace a realizace zkoušek odborné způsobilosti k posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí. Provoz informačního systému [http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr EIA] a [http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce SEA].&lt;br /&gt;
* Program [http://www1.cenia.cz/www/node/305 EMAS] - poskytování odborného servisu podnikům usilujícím o EMAS. Akreditace environmentálních ověřovatelů na základě usnesení o Národním programu zavedení systému řízení podniků a auditu.&lt;br /&gt;
* Program podpory environmentálním technologiím ([http://www1.cenia.cz/www/etap-menu ETAP]) - aktivity na podporu rozvoje ekoinovací v České republice, spolupráce na přípravě evropské databáze environmentálních technologií.&lt;br /&gt;
* Zpracování odborných vyjádření a posudků v oblasti IPPC - zpracování posudků v oblasti integrované prevence a omezování znečišťování dle osvědčení o odborné způsobilosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Evropská agentura pro životní prostředí''' (European Environment Agency, [http://www.eea.europa.eu/cs EEA]) ===&lt;br /&gt;
Agentura sídlí v Kodani a jejím hlavním posláním je poskytovat spolehlivé a nezávislé informace o životním prostředí. Je považována za nejrozsáhlejší informační zdroj o životním prostředí pro evropskou veřejnost a orgány zapojené do přípravy, přijímání, provádění a vyhodnocování politik v oblasti životního prostředí. ''Webové stránky [http://www.eea.europa.eu/cs EEA] se dnes řadí k nejobsáhlejším informačním zdrojům své kategorie''. Je možné zde najít všechny reporty a jiné publikace, interaktivní mapy, grafy apod. Webové stránky jsou v jazycích všech členů EEA. Jsou k dispozici také webové stránky určené pro Českou republiku v českém jazyce. Česko se členem EEA stalo 1. ledna 2002 a to po vzájemné spolupráci, která probíhala už od roku 1993 na základě programu mnohonárodní spolupráce Phare, zaměřeného na životní prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr, analýzu, správu dat a provádění konkrétních úkolů zajišťuje šest Evropských tematických středisek (European Topic Center, ETC) v těchto základních oblastech:&lt;br /&gt;
* znečištění ovzduší a zmírňování změn klimatu;&lt;br /&gt;
* biologická rozmanitost;&lt;br /&gt;
* dopady změny klimatu, zranitelnost a adaptace;&lt;br /&gt;
* odpady a materiály v zelené ekonomice;&lt;br /&gt;
* vnitrozemské, pobřežní a mořské vody;&lt;br /&gt;
* lidská sídla, krajina a půda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek je založen na práci SCHEJBALOVÁ DiS, Miriam, Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2016.&lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. ''Informační zdroje v životním prostředí''. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 180 s. ISBN 978-80-7357-733-9.&lt;br /&gt;
* HERČÍK, Miloslav. ''Životní prostředí: základy environmentalistiky''. 1. vyd. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2006. ISBN 80-248-1073-5.&lt;br /&gt;
* CELBOVÁ, Ludmila, 2003b. Informační zdroj. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan, 1998. ''Informační zdroje v oblasti životního prostředí. Planeta'' [online]. 1998, roč. 98, č. 3. ISSN 1212-0685. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/11AEB7FACF76C366C1256FAF004A5990/$file/2_quark03.htm&lt;br /&gt;
* GALLEOVÁ, Simona, 2005. Veřejně přístupné informační systémy v životním prostředí. Krok. 2005, roč. 2, č. 2, s. 49-52. ISSN 1214-6420. Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/krok/krok0502.pdf&lt;br /&gt;
* KOTRČOVÁ, Jaroslava. Spolupráce informačních středisek a knihoven v rámci &amp;quot;Poradního sboru pro veřejné knihovnické a informační služby organizací resortu MŽP a spolupracujících organizací&amp;quot; (stav k 30. 11. 2007). ''Průvodce po veřejných knihovnických a informačních službách organizací resortu MŽP a spolupracujících organizací.'' Praha: Ministerstvo životního prostředí - Referenční informační středisko, 2008, s. 18-23.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130178537 PDF] Bakalářská práce ke stáhnutí&lt;br /&gt;
* [http://www.mzp.cz/ Ministerstvo životního prostředí]&lt;br /&gt;
* [http://www.ochranaprirody.cz/ Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]&lt;br /&gt;
* [http://www1.cenia.cz/www/ Česká informační agentura životního prostředí]&lt;br /&gt;
* [http://www.eea.europa.eu/cs Evropská agentura pro životní prostředí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační služby|Informační služby]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, digitální zdroje, elektronické informační zdroje, digitální knihovny, digitální archívy, environmentální zdroje, environmentální informace, environmentální databáze, životní prostředí, ekologie, uživatelé informací, informační služby, environmentální výchova a vzdělávání.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‏‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály‏]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OpenGrey&amp;diff=44063</id>
		<title>OpenGrey</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OpenGrey&amp;diff=44063"/>
		<updated>2017-02-04T10:33:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''OpenGrey''' je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OpenGrey používá vyhledávač Exalead (založené na PHP a MySQL software), který nabízí výkonné vyhledávací dotazy, stejně jako fasetové vyhledávání. Dále nabízí možnost exportovat odkazy ve formátu XML, nebo Zotero.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==OBSAH DATABÁZE==&lt;br /&gt;
Databáze zahrnuje témata z oborů:&lt;br /&gt;
* Věda a technika&lt;br /&gt;
* Biomedicína &lt;br /&gt;
* Ekonomie&lt;br /&gt;
* Sociální a humanitní vědy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OpenGrey zahrnuje také '''konferenční preprinty partnerského GreyNet''' - mezinárodní výroční konference o šedé literatuře (http://www.greynet.org/) a nyní jediné plné texty uložené přímo v OpenGrey společně s bibliografickým záznamem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==ZÁZNAMY==&lt;br /&gt;
Zahrnuje 700 000 záznamů. Záznamy jsou v zapsané v anglickém jazyce a obsahují:&lt;br /&gt;
* bibliografická data – anglický název a/nebo anglická klíčová slova&lt;br /&gt;
* SIGLE klasifikační kódy (http://www.opengrey.eu/subjects)&lt;br /&gt;
* od roku 1997 také anglicky psané abstrakty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OpenGrey záznamy jsou založeny na rozšířené verzi kvalifikovaného formátu Dublin Core. Každý záznam v této databázi je identifikován jedinečným trvalým identifikátorem, tzv. handle.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zahrnují typy dokumentů jako technické zprávy, disertační práce, konferenční sborníky, oficiální publikace a jiné typy šedé literatury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatel je informován o dostupnosti dokumentu a možnostech přístupu k tištěným dokumentům z každého centra OpenGrey.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==PARTNEŘI==&lt;br /&gt;
OpenGrey nabízí zdroje významných evropských center dodávání informací a dokumentů, které do roku 2006 patřily pod asociaci známou jako EAGLE: Evropská asociace pro využívání šedé literatury. Každé centrum bylo zodpovědné za sběr šedoé literatury vyrobené ve své vlastní zemi a také vám bylo schopno pomoci získat kopii listinného dokladu, nejsou-li k dispozici v odkazu žádné další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==HISTORIE==&lt;br /&gt;
V roce 1980 vznikl SIGLE (Systém pro informace o šedé literatuře)s cílem shromáždit a dát k dipozici šedou literaturu vyrobenou v zemích Evropského společenství skrze on-line databázi (zprostředkovala STN). S podporou Evropského společenství byla jako základna ustanovena roku 1985 EAGLE - Evropská asociace pro využívání šedé literatury. &lt;br /&gt;
V roce 2006 se členové EAGLE dohodli o rozpuštění sdružení a zastavili vstup nových dokumentů. Databáze SIGLE byla pořízena ze všech členských počítačů, navrhujících databáze online. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hnutí Open Access INIST-CNRS (Institut de l'Information Scientifique et Technique), pak spustila projekt OpenSIGLE.  Rozhodla se převést databázi SIGLE na platformě DSpace a aby jeho obsah volně k dispozici jako OpenSIGLE (byla zapojena do systémů OpenDOAR, WorldWideScience.org, indexoval ji Google a Google Scholar). &lt;br /&gt;
V roce 2009-2010 se GreyNet International připojil k OpenSIGLE, přidávat preprinty z konferencí. Tím, že poskytuje plný přístup k textu do konferenčních příspěvků nabízí otevřený přístup k mezinárodnímu výzkumu šedé literatury. &lt;br /&gt;
V roce 2011 OpenSIGLE mění svoji platformu a název. OpenGrey poskytuje nové funkce a nový obsah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==SOUČANOST==&lt;br /&gt;
Největšími přispěvateli jsou v současné době Spojené králoství, USA a Německo. ČR v současnosti dodává do OpenGrey zdarma záznamy z NTK přes NUŠL (protokolem OAI-PMH) za podmínky dodržení povinných polí. Vyžadováno je perzistentní URL nebo kontakt na službu. Pro NUŠL je věcnou klasifikací PSH a následně probíhá automatické mapování hesel PSH na hesla SIGLE. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==BUDOUCNOST==&lt;br /&gt;
Databáze OpenGrey má velký potenciál do budoucnosti, protože umožňuje zpřístupnit stále větší pole šedé literatury. Stále také roste poměr přístupů z mobilních zařízení. &lt;br /&gt;
Z hlediska zhodnocení všask používá zastaralý věcný popis, který se vůbec nevyvíjí (využívají stále klasifikaci SIGLE, která již nemůže odpovídat potřebám vyvíjející se vědy).&lt;br /&gt;
Rovněž zahrnuje příliš málo typů dokumentů, to by měla do budoucnosti určitě rozšířit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==ČLENOVÉ OPENGREY A JEJICH INSTITUCE==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Belgie	Université Catholique de Louvain	http://www.bib.ucl.ac.be/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Česká Republika	Národní technická knihovna	http://www.techlib.cz/en/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německo	Fachinformationszzentrum Karlsruhe	http://www.fiz-karlsruhe.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německo	German National Library of Science and Technology (TIB)	http://www.tib-hannover.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Španělsko	Centro de Informaciòn y Documentaciòn Cientìfica	http://marte.cindoc.csic.es/cindoc/servicios.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Francie	Institut de l'Information Scientifique et Technique-CNRS	http://www.inist.fr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Francie	Sudoc (Système Universitaire de Documentation)	http://www.sudoc.abes.fr//DB=2.1/LNG=EN/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spojené království	British Library Document Supply Service	http://www.bldss.bl.uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spojené království	EThOS (Electronic Theses Online Service)	http://ethos.bl.uk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Itálie	Consiglio Nazionale delle Ricerche	http://www.bice.rm.cnr.it/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Lucembursko	Bibliothèque Nationale de Luxembourg	http://www.bnl.lu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Lotyšsko	Latvian Academic Library	http://www.acadlib.lv/index.php?&amp;amp;21&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Portugalsko	Fundação para a Ciência e a Tecnologia	http://www.fct.mctes.pt/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ruská federace	VNTIC Scientific &amp;amp; Technical Information Centre of Russia	http://www.rntd.citis.ru/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Slovensko	Slovak Centre of Scientific and Technical Information	http://www.cvtisr.sk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Mezinárodní	GreyNet International	http://www.greynet.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ODKAZY ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===POUŽITÁ LITERATURA===&lt;br /&gt;
* OpenGrey: About OpenGrey. ''OpenGrey'' [online]. 54519 Vandoeuvre-lès-Nancy Cedex- France: INIST-CNRS - Institut de l'Information Scientifique et Technique [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.opengrey.eu/about&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra. OpenGrey = nová OpenSIGLE. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. Praha: IKAROS, 2012, 16(5/2) [cit. 2015-03-15]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/opengrey-nova-opensigle-petra-pejsova &lt;br /&gt;
* OpenSIGLE. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/OpenSIGLE&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===EXTERNÍ ODKAZY===&lt;br /&gt;
* [http://www.nusl.cz/ NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. NUŠL: Národní úložiště šedé literatury]&lt;br /&gt;
* [http://www.opengrey.eu/ OpenGrey: System for Information on Grey Literature in Europe] &lt;br /&gt;
* [http://www.inforum.cz/pdf/2012/pejsova-petra.pdf OpenGrey = new OpenSIGLE]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44022</id>
		<title>Diskuse:Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44022"/>
		<updated>2017-02-02T15:22:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den,&lt;br /&gt;
děkuji za heslo. Uprav prosím ještě toto:&lt;br /&gt;
* Interaktivní výukové materiály v 1. větě uveď tučně.&lt;br /&gt;
* Reference uváděj v souladu s citační normou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 31. 1. 2017, 13:50 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
děkuji za upozornění, oprava provedena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Igor.Červený|Igor.Červený]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 2. 2. 2017, 16:22 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44021</id>
		<title>Diskuse:Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44021"/>
		<updated>2017-02-02T15:21:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den,&lt;br /&gt;
děkuji za heslo. Uprav prosím ještě toto:&lt;br /&gt;
* Interaktivní výukové materiály v 1. větě uveď tučně.&lt;br /&gt;
* Reference uváděj v souladu s citační normou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 31. 1. 2017, 13:50 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
děkuji za upozornění, oprava provedena.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=44020</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=44020"/>
		<updated>2017-02-02T14:59:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Historie elektronického publikování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt; [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se rovněž začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt; [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf  MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|typografie = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44019</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44019"/>
		<updated>2017-02-02T14:57:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Interaktivní výukové materiály''' (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání''. web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&amp;lt;/ref&amp;gt; uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text ([https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5], [https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax])&lt;br /&gt;
* Obrázek ([[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|JPEG, PNG, GIF]])&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, [[Programovací jazyk|JavaScript]])&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4] v kodeku [https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264], [https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM])&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3])&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44018</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44018"/>
		<updated>2017-02-02T14:55:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Interaktivní výukové materiály''' (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání. web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&amp;lt;/ref&amp;gt; uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; Jaroslav Hejný. Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text ([https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5], [https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax])&lt;br /&gt;
* Obrázek ([[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|JPEG, PNG, GIF]])&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, [[Programovací jazyk|JavaScript]])&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4] v kodeku [https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264], [https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM])&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3])&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44017</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=44017"/>
		<updated>2017-02-02T14:48:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Interaktivní výukové materiály''' (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;[http://slideplayer.cz/slide/3436803/ Elektronické učebnice]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text ([https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5], [https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax])&lt;br /&gt;
* Obrázek ([[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|JPEG, PNG, GIF]])&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, [[Programovací jazyk|JavaScript]])&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4] v kodeku [https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264], [https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM])&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3])&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40707</id>
		<title>Vzácné knihy a rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40707"/>
		<updated>2016-12-27T10:00:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzácné knihy a rukopisy''' jsou vzácné pro neobvyklost obsahu či provedení a jsou zároveň kulturním přínosem. Vzácnost se dělí na historickou a tržní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzácnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Golden_Bull_of_Sicily.jpg|thumb|upright 1.2|Zlatá bula sicilská]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzácnost knih a rukopisů je obecně hodnocena podle dvou kritérií. Jedná se hodnotu:&lt;br /&gt;
* Tržní (je určená realizovanými cenami na antikvárním trhu, tedy zájmem sběratelů)&lt;br /&gt;
* Historická (je určená mírou, do jaké nám památka dokáže vypovídat o minulých skutečnostech)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za kritérium vzácnosti tedy můžeme považovat především:&lt;br /&gt;
*Důkaz historicky významných skutečností (např.: Zlatá bula sicilská)&lt;br /&gt;
*Texty zachované v málo exemplářích umožňující nám získat nové informace&lt;br /&gt;
*Díla dokumentující průlom ve vývoji technik nebo v lidském přístupu (např.: B-42)&lt;br /&gt;
*Individuální zásahy do díla z doby blízké vzniku díla (např.: komentáře (glosy) opisovačů – jaký vliv mohou mít na vnímání historie ukazuje příklad glos v opise Mater verborum z knihovny pražského Národního muzea. I když se ukázalo, že většina glos je padělek přidaný k původním glosám pravděpodobně Václavem Hankou, ovlivnily celou jednu generaci českých badatelů.) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Sklenář&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁŘ, Karel. ''Slepé uličky archeologie''. Ilustroval Eliška SKLENÁŘOVÁ. V Praze: Československý spisovatel, 1977. Spirála.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
*Ojedinělost provedení, například ilustrací, použitého materiálu, formátu nebo vazby (např.: Codex gigas)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co je (středověký) rukopis ==&lt;br /&gt;
Rukopis je kniha psaná rukou, jedná se o literární rukopis. Nejedná se o rukopis úřední povahy. Rukopis je produkt středověké, nebo raně novověké doby. Rukopis je produkt, který popisuje jedno určité prostřední, např. strukturální funkcionalismus, genetické hledisko atd. &lt;br /&gt;
Rukopis má své specifické vnější i vnitřní znaky. Mezi vnější znaky patří např. fyzické a materiální znaky. Jako vnitřní znak můžeme chápat např. text. &lt;br /&gt;
Rukopis je trojrozměrný předmět, jeho hlavní funkce: nosič textu. &lt;br /&gt;
Věda, která se zabývá zkoumáním rukopisů se nazývá historická kodikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kodikologie ==&lt;br /&gt;
Kodikologie je nauka o rukopisech. Pochází z latinského slova codex = kniha a řeckého logia.&lt;br /&gt;
Kodikologie má další pomocnou funkci: porozumět dochovaným textům a dalším knihám. &lt;br /&gt;
Kodikologie se tradičně dělí na:&lt;br /&gt;
* Kodikologie akademická, která je určena pro univerzitní výuku. &lt;br /&gt;
* Kodikologie praktická, která se zabývá paměťovými institucemi a zpřístupněním. &lt;br /&gt;
Existuje i česká kodikologie, která klade důraz na studium vnějších znaků rukopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopisné památky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když stáří písemných památek hraje v nahlížení na jejich vzácnost nezpochybnitelnou roli, ne všechny staré [[rukopisy]] můžeme hodnotit jako vyloženě vzácné. Například knihy pro potřebu výuky na univerzitách byly ve středověku opisovány relativně často a s větším důrazem na rychlou produkci než na estetiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Historická vzácnost je tedy spojena především s textem a provedením dokumentujícím změnu &lt;br /&gt;
v přístupu.&lt;br /&gt;
Tržní vzácnost rukopisů je z podstaty věci individuální. Je dána zájmem sběratelů, kteří přihlížejí častěji k výtvarnému provedení. Vyhledávají tedy spíše díla s iluminacemi a ilustracemi, popřípadě nákladně provedené vazby a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Staré tisky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy platí obdobná kritéria, jako pro rukopisné. Tedy především četnost, provedení a individuální zásahy v době blízké vzniku díla, například ručně doplňované iniciály v inkunábulích.&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy existuje index aukčních cen. Tržní hodnotu starých tisků snižují především pozdější převazby, při nichž navíc často docházelo k oříznutí knižního bloku, dále poškození užitím či nevhodným skladováním a nekompletnost. Jak se stav knihy projeví na jejím ohodnocení, můžeme porovnat například v katalogu Bohemica 1500/1800.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr: ''Bohemica 1500/1800 – katalog''. Antikvariát Meissner, Praha 1996.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliofilie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z novodobé produkce za vzácné lze považovat knihy, které jsou vytvářeny jako komplexní umělecká díla a jako taková jsou předmětem sběratelství. Kromě použití kvalitních materiálů a zpravidla vyššího podílu ruční práce při výrobě, obsahují individualizační prvky. Takto speciálně vypravená často bývá malá část nákladu vydaná paralelně se standardní emisí, avšak ani tituly vydané pouze jako bibliofilie nejsou ojedinělé.&lt;br /&gt;
Mezi atributy které odlišují bibliofilie od běžné produkce patří zejména:&lt;br /&gt;
*limitovaný počet kusů s číslováním jednotlivých kusů (obdobné s číslováním grafických listů)&lt;br /&gt;
*kvalitnější provedení které knihu odlišuje od stejného titulu ve standardní produkci (typicky kvalitnější papír nebo vazba)&lt;br /&gt;
*podpis autora, překladatele, ilustrátora a pod.&lt;br /&gt;
*jako ilustrace mohou být použity originální grafické listy místo reprodukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*VOIT, Petr. ''Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod.'' 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&lt;br /&gt;
*''Spolek českých bibliofilů 1908–2008: Krásné tisky ve vztahu k české knižní kultuře.'' Sborník k 100. výročí založení Spolku českých bibliofilů. 1. Praha: Spolek českých bibliofilů, 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
* [[Knihtisk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Vzácné knihy, rukopisy, staré tisky, bibliofilie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny knižní kultury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|typografie = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40706</id>
		<title>Vzácné knihy a rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40706"/>
		<updated>2016-12-27T10:00:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzácné knihy a rukopisy''' jsou vzácné pro neobvyklost obsahu či provedení a jsou zároveň kulturním přínosem. Vzácnost se dělí na historickou a tržní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzácnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Golden_Bull_of_Sicily.jpg|thumb|upright 1.2|Zlatá bula sicilská]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzácnost knih a rukopisů je obecně hodnocena podle dvou kritérií. Jedná se hodnotu:&lt;br /&gt;
* Tržní (je určená realizovanými cenami na antikvárním trhu, tedy zájmem sběratelů)&lt;br /&gt;
* Historická (je určená mírou, do jaké nám památka dokáže vypovídat o minulých skutečnostech)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za kritérium vzácnosti tedy můžeme považovat především:&lt;br /&gt;
*Důkaz historicky významných skutečností (např.: Zlatá bula sicilská)&lt;br /&gt;
*Texty zachované v málo exemplářích umožňující nám získat nové informace&lt;br /&gt;
*Díla dokumentující průlom ve vývoji technik nebo v lidském přístupu (např.: B-42)&lt;br /&gt;
*Individuální zásahy do díla z doby blízké vzniku díla (např.: komentáře (glosy) opisovačů – jaký vliv mohou mít na vnímání historie ukazuje příklad glos v opise Mater verborum z knihovny pražského Národního muzea. I když se ukázalo, že většina glos je padělek přidaný k původním glosám pravděpodobně Václavem Hankou, ovlivnily celou jednu generaci českých badatelů.) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Sklenář&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁŘ, Karel. ''Slepé uličky archeologie''. Ilustroval Eliška SKLENÁŘOVÁ. V Praze: Československý spisovatel, 1977. Spirála.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
*Ojedinělost provedení, například ilustrací, použitého materiálu, formátu nebo vazby (např.: Codex gigas)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co je (středověký) rukopis ==&lt;br /&gt;
Rukopis je kniha psaná rukou, jedná se o literární rukopis. Nejedná se o rukopis úřední povahy. Rukopis je produkt středověké, nebo raně novověké doby. Rukopis je produkt, který popisuje jedno určité prostřední, např. strukturální funkcionalismus, genetické hledisko atd. &lt;br /&gt;
Rukopis má své specifické vnější i vnitřní znaky. Mezi vnější znaky patří např. fyzické a materiální znaky. Jako vnitřní znak můžeme chápat např. text. &lt;br /&gt;
Rukopis je trojrozměrný předmět, jeho hlavní funkce: nosič textu. &lt;br /&gt;
Věda, která se zabývá zkoumáním rukopisů se nazývá historická kodikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kodikologie ==&lt;br /&gt;
Kodikologie je nauka o rukopisech. Pochází z latinského slova codex = kniha a řeckého logia.&lt;br /&gt;
Kodikologie má další pomocnou funkci: porozumět dochovaným textům a dalším knihám. &lt;br /&gt;
Kodikologie se tradičně dělí na:&lt;br /&gt;
* Kodikologie akademická, která je určena pro univerzitní výuku. &lt;br /&gt;
* Kodikologie praktická, která se zabývá paměťovými institucemi a zpřístupněním. &lt;br /&gt;
Existuje i česká kodikologie, která klade důraz na studium vnějších znaků rukopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopisné památky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když stáří písemných památek hraje v nahlížení na jejich vzácnost nezpochybnitelnou roli, ne všechny staré [[rukopisy]] můžeme hodnotit jako vyloženě vzácné. Například knihy pro potřebu výuky na univerzitách byly ve středověku opisovány relativně často a s větším důrazem na rychlou produkci než na estetiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Historická vzácnost je tedy spojena především s textem a provedením dokumentujícím změnu &lt;br /&gt;
v přístupu.&lt;br /&gt;
Tržní vzácnost rukopisů je z podstaty věci individuální. Je dána zájmem sběratelů, kteří přihlížejí častěji k výtvarnému provedení. Vyhledávají tedy spíše díla s iluminacemi a ilustracemi, popřípadě nákladně provedené vazby a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Staré tisky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy platí obdobná kritéria, jako pro rukopisné. Tedy především četnost, provedení a individuální zásahy v době blízké vzniku díla, například ručně doplňované iniciály v inkunábulích.&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy existuje index aukčních cen. Tržní hodnotu starých tisků snižují především pozdější převazby, při nichž navíc často docházelo k oříznutí knižního bloku, dále poškození užitím či nevhodným skladováním a nekompletnost. Jak se stav knihy projeví na jejím ohodnocení, můžeme porovnat například v katalogu Bohemica 1500/1800.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr: ''Bohemica 1500/1800 – katalog''. Antikvariát Meissner, Praha 1996.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliofilie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z novodobé produkce za vzácné lze považovat knihy, které jsou vytvářeny jako komplexní umělecká díla a jako taková jsou předmětem sběratelství. Kromě použití kvalitních materiálů a zpravidla vyššího podílu ruční práce při výrobě, obsahují individualizační prvky. Takto speciálně vypravená často bývá malá část nákladu vydaná paralelně se standardní emisí, avšak ani tituly vydané pouze jako bibliofilie nejsou ojedinělé.&lt;br /&gt;
Mezi atributy které odlišují bibliofilie od běžné produkce patří zejména:&lt;br /&gt;
*limitovaný počet kusů s číslováním jednotlivých kusů (obdobné s číslováním grafických listů)&lt;br /&gt;
*kvalitnější provedení které knihu odlišuje od stejného titulu ve standardní produkci (typicky kvalitnější papír nebo vazba)&lt;br /&gt;
*podpis autora, překladatele, ilustrátora a pod.&lt;br /&gt;
*jako ilustrace mohou být použity originální grafické listy místo reprodukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*VOIT, Petr. ''Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod.'' 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&lt;br /&gt;
*''Spolek českých bibliofilů 1908–2008: Krásné tisky ve vztahu k české knižní kultuře.'' Sborník k 100. výročí založení Spolku českých bibliofilů. 1. Praha: Spolek českých bibliofilů, 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
* [[Knihtisk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Vzácné knihy, rukopisy, staré tisky, bibliofilie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny knižní kultury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|typografie = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40705</id>
		<title>Vzácné knihy a rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40705"/>
		<updated>2016-12-27T09:59:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzácné knihy a rukopisy''' jsou vzácné pro neobvyklost obsahu či provedení a jsou zároveň kulturním přínosem. Vzácnost se dělí na historickou a tržní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzácnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Golden_Bull_of_Sicily.jpg|thumb|upright 1.2|Zlatá bula sicilská]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzácnost knih a rukopisů je obecně hodnocena podle dvou kritérií. Jedná se hodnotu:&lt;br /&gt;
* Tržní (je určená realizovanými cenami na antikvárním trhu, tedy zájmem sběratelů)&lt;br /&gt;
* Historická (je určená mírou, do jaké nám památka dokáže vypovídat o minulých skutečnostech)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za kritérium vzácnosti tedy můžeme považovat především:&lt;br /&gt;
*Důkaz historicky významných skutečností (např.: Zlatá bula sicilská)&lt;br /&gt;
*Texty zachované v málo exemplářích umožňující nám získat nové informace&lt;br /&gt;
*Díla dokumentující průlom ve vývoji technik nebo v lidském přístupu (např.: B-42)&lt;br /&gt;
*Individuální zásahy do díla z doby blízké vzniku díla (např.: komentáře (glosy) opisovačů – jaký vliv mohou mít na vnímání historie ukazuje příklad glos v opise Mater verborum z knihovny pražského Národního muzea. I když se ukázalo, že většina glos je padělek přidaný k původním glosám pravděpodobně Václavem Hankou, ovlivnily celou jednu generaci českých badatelů.) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Sklenář&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁŘ, Karel. ''Slepé uličky archeologie''. Ilustroval Eliška SKLENÁŘOVÁ. V Praze: Československý spisovatel, 1977. Spirála.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
*Ojedinělost provedení, například ilustrací, použitého materiálu, formátu nebo vazby (např.: Codex gigas)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co je (středověký) rukopis ==&lt;br /&gt;
Rukopis je kniha psaná rukou, jedná se o literární rukopis. Nejedná se o rukopis úřední povahy. Rukopis je produkt středověké, nebo raně novověké doby. Rukopis je produkt, který popisuje jedno určité prostřední, např. strukturální funkcionalismus, genetické hledisko atd. &lt;br /&gt;
Rukopis má své specifické vnější i vnitřní znaky. Mezi vnější znaky patří např. fyzické a materiální znaky. Jako vnitřní znak můžeme chápat např. text. &lt;br /&gt;
Rukopis je trojrozměrný předmět, jeho hlavní funkce: nosič textu. &lt;br /&gt;
Věda, která se zabývá zkoumáním rukopisů se nazývá historická kodikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kodikologie ==&lt;br /&gt;
Kodikologie je nauka o rukopisech. Pochází z latinského slova codex = kniha a řeckého logia.&lt;br /&gt;
Kodikologie má další pomocnou funkci: porozumět dochovaným textům a dalším knihám. &lt;br /&gt;
Kodikologie se tradičně dělí na:&lt;br /&gt;
* Kodikologie akademická, která je určena pro univerzitní výuku. &lt;br /&gt;
* Kodikologie praktická, která se zabývá paměťovými institucemi a zpřístupněním. &lt;br /&gt;
Existuje i česká kodikologie, která klade důraz na studium vnějších znaků rukopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopisné památky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když stáří písemných památek hraje v nahlížení na jejich vzácnost nezpochybnitelnou roli, ne všechny staré [[rukopisy]] můžeme hodnotit jako vyloženě vzácné. Například knihy pro potřebu výuky na univerzitách byly ve středověku opisovány relativně často a s větším důrazem na rychlou produkci než na estetiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Historická vzácnost je tedy spojena především s textem a provedením dokumentujícím změnu &lt;br /&gt;
v přístupu.&lt;br /&gt;
Tržní vzácnost rukopisů je z podstaty věci individuální. Je dána zájmem sběratelů, kteří přihlížejí častěji k výtvarnému provedení. Vyhledávají tedy spíše díla s iluminacemi a ilustracemi, popřípadě nákladně provedené vazby a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Staré tisky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy platí obdobná kritéria, jako pro rukopisné. Tedy především četnost, provedení a individuální zásahy v době blízké vzniku díla, například ručně doplňované iniciály v inkunábulích.&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy existuje index aukčních cen. Tržní hodnotu starých tisků snižují především pozdější převazby, při nichž navíc často docházelo k oříznutí knižního bloku, dále poškození užitím či nevhodným skladováním a nekompletnost. Jak se stav knihy projeví na jejím ohodnocení, můžeme porovnat například v katalogu Bohemica 1500/1800.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr: ''Bohemica 1500/1800 – katalog''. Antikvariát Meissner, Praha 1996.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliofilie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z novodobé produkce za vzácné lze považovat knihy, které jsou vytvářeny jako komplexní umělecká díla a jako taková jsou předmětem sběratelství. Kromě použití kvalitních materiálů a zpravidla vyššího podílu ruční práce při výrobě, obsahují individualizační prvky. Takto speciálně vypravená často bývá malá část nákladu vydaná paralelně se standardní emisí, avšak ani tituly vydané pouze jako bibliofilie nejsou ojedinělé.&lt;br /&gt;
Mezi atributy které odlišují bibliofilie od běžné produkce patří zejména:&lt;br /&gt;
*limitovaný počet kusů s číslováním jednotlivých kusů (obdobné s číslováním grafických listů)&lt;br /&gt;
*kvalitnější provedení které knihu odlišuje od stejného titulu ve standardní produkci (typicky kvalitnější papír nebo vazba)&lt;br /&gt;
*podpis autora, překladatele, ilustrátora a pod.&lt;br /&gt;
*jako ilustrace mohou být použity originální grafické listy místo reprodukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*VOIT, Petr. ''Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod.'' 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&lt;br /&gt;
*''Spolek českých bibliofilů 1908–2008: Krásné tisky ve vztahu k české knižní kultuře.'' Sborník k 100. výročí založení Spolku českých bibliofilů. 1. Praha: Spolek českých bibliofilů, 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
* [[Knihtisk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Vzácné knihy, rukopisy, staré tisky, bibliofilie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny knižní kultury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Igor.Cerveny, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|typografie = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:OpenGrey&amp;diff=40704</id>
		<title>Diskuse:OpenGrey</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:OpenGrey&amp;diff=40704"/>
		<updated>2016-12-27T09:55:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den,&lt;br /&gt;
je třeba doplnit křížové odkazy, reference, předělat sekci Odkazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 3. 3. 2016, 10:17 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doplněno&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40070</id>
		<title>Vzácné knihy a rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40070"/>
		<updated>2016-12-11T13:07:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Vzácnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzácné knihy a rukopisy''' jsou vzácné pro neobvyklost obsahu či provedení a jsou zároveň kulturním přínosem. Vzácnost se dělí na historickou a tržní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vzácnost''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Golden_Bull_of_Sicily.jpg|thumb|upright 1.2|Zlatá bula sicilská]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzácnost je obecně hodnocena podle dvou kritérií. Jedná se hodnotu:&lt;br /&gt;
* tržní (je určená realizovanými cenami na antikvárním trhu, tedy zájmem sběratelů)&lt;br /&gt;
* historická (je určená mírou, do jaké nám památka dokáže vypovídat o minulých skutečnostech)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za kritérium vzácnosti tedy můžeme považovat především:&lt;br /&gt;
*důkaz historicky významných skutečností (např.: Zlatá bula sicilská)&lt;br /&gt;
*texty zachované v málo exemplářích umožňující nám získat nové informace&lt;br /&gt;
*díla dokumentující průlom ve vývoji technik nebo v lidském přístupu (např.: B-42)&lt;br /&gt;
*individuální zásahy do díla z doby blízké vzniku díla (např.: komentáře (glosy) opisovačů – jaký vliv mohou mít na vnímání historie ukazuje příklad glos v opise Mater verborum z knihovny pražského Národního muzea. I když se ukázalo, že většina glos je padělek přidaný k původním glosám pravděpodobně Václavem Hankou, ovlivnily celou jednu generaci českých badatelů.) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Sklenář&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁŘ, Karel: ''Slepé uličky archeologie''. Československý spisovatel, 1977.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
*ojedinělost provedení, například ilustrací, použitého materiálu, formátu nebo vazby (např.: Codex gigas)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopisné památky''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když stáří písemných památek hraje v nahlížení na jejich vzácnost nezpochybnitelnou roli, ne všechny staré [[rukopisy]] můžeme hodnotit jako vyloženě vzácné. Například knihy pro potřebu výuky na univerzitách byly ve středověku opisovány relativně často a s větším důrazem na rychlou produkci než na estetiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo: ''Tajemství knihy''. Albatros 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Historická vzácnost je tedy spojena především s textem a provedením dokumentujícím změnu &lt;br /&gt;
v přístupu.&lt;br /&gt;
Tržní vzácnost rukopisů je z podstaty věci individuální. Je dána zájmem sběratelů, kteří přihlížejí častěji k výtvarnému provedení. Vyhledvají tedy spíše díla s iluminacemi a ilustracemi, popřípadě nákladně provedené vazby a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Staré tisky''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy platí obdobná kritéria, jako pro rukopisné. Tedy především četnost, provedení a individuální zásahy v době blízké vzniku díla, například ručně doplňované iniciály v inkunábulích.&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy existuje index aukčních cen. Tržní hodnotu starých tisků snižují především pozdější převazby, při nichž navíc často docházelo k oříznutí knižního bloku, dále poškození užitím či nevhodným skladováním a nekompletnost. Jak se stav knihy projeví na jejím ohodnocení, můžeme porovnat například v katalogu Bohemica 1500/1800.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr: ''Bohemica 1500/1800 – katalog''. Antikvariát Meissner, Praha 1996.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bibliofilie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z novodobé produkce za vzácné lze považovat knihy, které jsou vytvářeny jako komplexní umělecká díla a jako taková jsou předmětem sběratelství. Kromě použití kvalitních materiálů a zpravidla vyššího podílu ruční práce při výrobě, obsahují individualizační prvky. Takto speciálně vypravená často bývá malá část nákladu vydaná paralelně se standardní emisí, avšak ani tituly vydané pouze jako bibliofilie nejsou ojedinělé.&lt;br /&gt;
Mezi atributy které odlišují bibliofilie od běžné produkce patří zejména:&lt;br /&gt;
*limitovaný počet kusů s číslováním jednotlivých kusů (obdobné s číslováním grafických listů)&lt;br /&gt;
*kvalitnější provedení které knihu odlišuje od stejného titulu ve standardní produkci (typicky kvalitnější papír nebo vazba)&lt;br /&gt;
*podpis autora, překladatele, ilustrátora a pod.&lt;br /&gt;
*jako ilustrace mohou být použity originální grafické listy místo reprodukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Rukopisy]], [[Knihtisk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Vzácné knihy, rukopisy, staré tisky, bibliofilie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje&lt;br /&gt;
|citace&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|typografie = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40069</id>
		<title>Diskuse:Vzácné knihy a rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40069"/>
		<updated>2016-12-11T13:06:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autorovi doporučuji:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upravit nadpisy (hotovo)&lt;br /&gt;
* přidat obrázek (hotovo)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* uvést doporučenou literaturu (zdroje + citace)&lt;br /&gt;
* přidat kategorie a portály&lt;br /&gt;
* přidat prolinkování&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40068</id>
		<title>Vzácné knihy a rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vz%C3%A1cn%C3%A9_knihy_a_rukopisy&amp;diff=40068"/>
		<updated>2016-12-11T13:05:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzácné knihy a rukopisy''' jsou vzácné pro neobvyklost obsahu či provedení a jsou zároveň kulturním přínosem. Vzácnost se dělí na historickou a tržní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vzácnost''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzácnost je obecně hodnocena podle dvou kritérií. Jedná se hodnotu:&lt;br /&gt;
* tržní (je určená realizovanými cenami na antikvárním trhu, tedy zájmem sběratelů)&lt;br /&gt;
* historická (je určená mírou, do jaké nám památka dokáže vypovídat o minulých skutečnostech)&lt;br /&gt;
[[File:Golden_Bull_of_Sicily.jpg|thumb|upright 1.2|Zlatá bula sicilská]]&lt;br /&gt;
Za kritérium vzácnosti tedy můžeme považovat především:&lt;br /&gt;
*důkaz historicky významných skutečností (např.: Zlatá bula sicilská)&lt;br /&gt;
*texty zachované v málo exemplářích umožňující nám získat nové informace&lt;br /&gt;
*díla dokumentující průlom ve vývoji technik nebo v lidském přístupu (např.: B-42)&lt;br /&gt;
*individuální zásahy do díla z doby blízké vzniku díla (např.: komentáře (glosy) opisovačů – jaký vliv mohou mít na vnímání historie ukazuje příklad glos v opise Mater verborum z knihovny pražského Národního muzea. I když se ukázalo, že většina glos je padělek přidaný k původním glosám pravděpodobně Václavem Hankou, ovlivnily celou jednu generaci českých badatelů.) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Sklenář&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁŘ, Karel: ''Slepé uličky archeologie''. Československý spisovatel, 1977.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
*ojedinělost provedení, například ilustrací, použitého materiálu, formátu nebo vazby (např.: Codex gigas)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopisné památky''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když stáří písemných památek hraje v nahlížení na jejich vzácnost nezpochybnitelnou roli, ne všechny staré [[rukopisy]] můžeme hodnotit jako vyloženě vzácné. Například knihy pro potřebu výuky na univerzitách byly ve středověku opisovány relativně často a s větším důrazem na rychlou produkci než na estetiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo: ''Tajemství knihy''. Albatros 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Historická vzácnost je tedy spojena především s textem a provedením dokumentujícím změnu &lt;br /&gt;
v přístupu.&lt;br /&gt;
Tržní vzácnost rukopisů je z podstaty věci individuální. Je dána zájmem sběratelů, kteří přihlížejí častěji k výtvarnému provedení. Vyhledvají tedy spíše díla s iluminacemi a ilustracemi, popřípadě nákladně provedené vazby a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Staré tisky''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy platí obdobná kritéria, jako pro rukopisné. Tedy především četnost, provedení a individuální zásahy v době blízké vzniku díla, například ručně doplňované iniciály v inkunábulích.&lt;br /&gt;
Pro tištěné knihy existuje index aukčních cen. Tržní hodnotu starých tisků snižují především pozdější převazby, při nichž navíc často docházelo k oříznutí knižního bloku, dále poškození užitím či nevhodným skladováním a nekompletnost. Jak se stav knihy projeví na jejím ohodnocení, můžeme porovnat například v katalogu Bohemica 1500/1800.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr: ''Bohemica 1500/1800 – katalog''. Antikvariát Meissner, Praha 1996.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bibliofilie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z novodobé produkce za vzácné lze považovat knihy, které jsou vytvářeny jako komplexní umělecká díla a jako taková jsou předmětem sběratelství. Kromě použití kvalitních materiálů a zpravidla vyššího podílu ruční práce při výrobě, obsahují individualizační prvky. Takto speciálně vypravená často bývá malá část nákladu vydaná paralelně se standardní emisí, avšak ani tituly vydané pouze jako bibliofilie nejsou ojedinělé.&lt;br /&gt;
Mezi atributy které odlišují bibliofilie od běžné produkce patří zejména:&lt;br /&gt;
*limitovaný počet kusů s číslováním jednotlivých kusů (obdobné s číslováním grafických listů)&lt;br /&gt;
*kvalitnější provedení které knihu odlišuje od stejného titulu ve standardní produkci (typicky kvalitnější papír nebo vazba)&lt;br /&gt;
*podpis autora, překladatele, ilustrátora a pod.&lt;br /&gt;
*jako ilustrace mohou být použity originální grafické listy místo reprodukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Rukopisy]], [[Knihtisk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Vzácné knihy, rukopisy, staré tisky, bibliofilie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje&lt;br /&gt;
|citace&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
|typografie = Igor.Cerveny, 11. 12. 2016&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_v_oblasti_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=40065</id>
		<title>Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_v_oblasti_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=40065"/>
		<updated>2016-12-10T15:24:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice pojmů ekologie a životní prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo ''ekologie'' vzniklo z řeckého významu slova ''oikos'' neboli prostředí, případně také domácnost a ze slova ''logos'', čímž je myšlena věda. Z toho vyplývá, že ''ekologie je věda o prostředí''. Širší definice říká, že ekologie je integrovaná vědecká disciplína, která prohlubuje naše poznání o rostlinných či živočišných složkách ekosystémů, včetně člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Životní prostředí'' spadá do aplikované části oboru ekologie. Jeho součástí je soubor vnějších faktorů prostředí, v němž člověk žije, které na něj působí, nebo na které působí sám člověk a zabývá se také vztahem člověka k přírodě a k prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice pojmů informační zdroj a informační zdroj pro životní prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje informační zdroj jako ''„Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online)“''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem informační zdroj v oblasti životního prostředí se může chápat jako označení jakékoliv instituce či systému zprostředkovávající informace o životním prostředí (dále jen ŽP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní [[informační zdroj]] patří [[dokument]], což je informační zdroj sestávající z množiny informací a dat, které jsou na něm zaznamenány a formálně či obsahově uspořádány. V současné době se za dokument považují všechny primární informační zdroje, bez ohledu na jejich fyzikální podstatu či obsah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tištěné informační zdroje&lt;br /&gt;
* Knižní dokumenty&lt;br /&gt;
* Periodické publikace&lt;br /&gt;
* Vybraná česká periodika z oblasti životního prostředí&lt;br /&gt;
* Elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
* Volně dostupné [[EIZ]]&lt;br /&gt;
* Licencované EIZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální (informační) podpora životního prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce jsou také velmi důležitým zdrojem při poskytování a tvorbě informací a služeb k životnímu prostředí. Mohou být kontaktním centrem pro vědce, odborníky, profesory studenty ale i laickou veřejnost zabývající se tématem environmentalismu. Mezi takové instituce můžeme zařadit:&lt;br /&gt;
* vysoké školy,&lt;br /&gt;
* vědecko-výzkumné organizace,&lt;br /&gt;
* organizace státní správy a samosprávy,&lt;br /&gt;
* neziskové organizace a sdružení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější instituce, které operují na území ČR, patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ministerstvo životního prostředí ([http://www.mzp.cz/ MŽP]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ministerstvo bylo zřízeno 19. prosince 1989 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech pro životní prostředí. Resort MŽP využívá pro práci s informacemi následující odborné databáze:&lt;br /&gt;
* [http://www.mzp.cz/ris/vis-resers.nsf Databáze RESERS] – bibliografická [[databáze]] pro odpadové hospodářství, obsahuje asi 26 774 anotovaných záznamů článků z českých i zahraničních odborných časopisů. Je jediným českým zdrojem pro odpadové hospodářství.&lt;br /&gt;
* DATABA - Katalog databází – databáze zpracovaných a provozovaných databází v knihovnách resortu MŽP a dalších spolupracujících institucí.&lt;br /&gt;
* Zprávy z EU – obsahuje zprávy ze zahraničních periodik z oblasti životního prostředí v Evropské unii.&lt;br /&gt;
* CESTY – Bibliografická databáze cestovních zpráv. Záznamy jsou ukládány do databáze od roku 1999.&lt;br /&gt;
* [http://www.env.cz/ekodisk EKODISK] – plnotextová databáze periodik ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Databáze vystavena na internetu nebo na CD-ROM. &lt;br /&gt;
* VBMZP – výběrová bibliografie z oblasti životního prostředí. Na zpracování a obsahu bibliografie spolupracují RIS MŽP, ČHMÚ, CENIA, UK, ČGS aj. Obsahuje články z oblasti životního prostředí mající vztah k území České a Slovenské republiky nebo články od českých a slovenských autorů. Snahou bibliografie je podchytit články ze všech tuzemských i zahraničních periodik odebíraných knihovnami .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ([http://www.ochranaprirody.cz/ AOPK]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předmětem činnosti agentury je výkon státní správy v úseku ochrany přírody a krajiny, a to konkrétně:&lt;br /&gt;
* vytváření, získávání, zpracování, zpřístupňování a poskytování dat či dokumentů v úseku ochrany přírody a krajiny;&lt;br /&gt;
* provádění potřebných sledování, šetření a dokumentace v ochraně přírody a krajiny nebo také poskytování informací, zpracovávání odborných stanovisek, metodických materiálů či znaleckých posudků v oboru ekonomika a ochrana přírody;&lt;br /&gt;
* spolupráce při koordinaci a zajišťování výzkumu v oblasti ochrany přírody a krajiny a to ve spolupráci s ostatními rezorty a výzkumnými či vědeckými pracovišti;&lt;br /&gt;
* spolupracuje také při vědecko-výzkumné činnosti v oborech ekonomika a ochrana přírody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká informační agentura životního prostředí ([http://www1.cenia.cz/www/ CENIA]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním CENIA je shromažďovat, hodnotit, interpretovat a distribuovat informace o životním prostředí. Toto poslání realizuje budováním jednotného informačního systému o životním prostředí, zabezpečováním komplexních informačních služeb a podporou výkonu státní správy v oblasti integrované prevence a omezování znečištění. CENIA spolupracuje se všemi poskytovateli datových zdrojů v resortu životního prostředí, ale také s řadou vědeckých institucí či universit v České republice a v zahraničí. Dosud je kontaktním místem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CENIA poskytuje tyto služby''':&lt;br /&gt;
* Aplikační podpora geografických informačních systémů ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m GIS]) - služby a vytváření projektů v oblasti integrace, transformace a správy dat za využití technologií GIS.&lt;br /&gt;
* Čistší produkce - poradenství a konzultace v oblasti čistší produkce, vedení databáze podniků a organizací, které zavedly čistší produkci.&lt;br /&gt;
* Datové služby - správa dat v rámci Informačního systému statistiky a reportingu životního prostředí ČR (ISSaR), příprava datových podkladů, poradenství a konzultace.&lt;br /&gt;
* Ekologicky šetrné výrobky - poskytování informací o kritériích a požadavcích stanovených pro hodnocení výrobků a služeb. Zajištění procesu certifikace ekologicky šetrných výrobků.&lt;br /&gt;
* Environmentální politika - poskytování informací o realizaci Státní politiky životního prostředí České republiky (SPŽP) a hodnocení SPŽP.&lt;br /&gt;
* Environmentální statistika - poskytování a zprostředkování statistických informací a grafických vyjádření z různých oblastí životního prostředí, rozvoj indikátorů životního prostředí a udržitelného rozvoje.&lt;br /&gt;
* Integrovaná prevence (IPPC) - informace k žádostem o vydání integrovaného povolení, správa procesů integrované prevence.&lt;br /&gt;
* Interaktivní 3D model České republiky - aplikace umožňuje virtuální pohyb nad povrchem ČR. Obsahuje popis vybraných objektů, jako jsou města, vodní nádrže, pohoří, národní parky a chráněné krajinné oblasti.&lt;br /&gt;
* Mapový server - obsahuje soubor tematicky členěných map.&lt;br /&gt;
* Místní Agenda 21 ([http://ma21.cenia.cz/ MA21]) - správa a zveřejňování údajů z databáze MA21 v České republice. Kritéria a informační podpora procesu MA 21.&lt;br /&gt;
* Nejlepší dostupné techniky (BAT) - informace o použití nejlepších dostupných technik v České republice a zahraničí.&lt;br /&gt;
* Poskytování informací o dobrovolných nástrojích ochrany životního prostředí -konzultační činnost a metodická podpora k zavádění a využívání výhod environmentálního značení, čistší produkce, environmentálních technologií a environmentálního managementu.&lt;br /&gt;
* Poskytování informací z Integrovaného registru znečišťování - správa Integrovaného registru znečišťování (IRZ), veřejně přístupného informačního systému o chemických látkách a jejich množství uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy.&lt;br /&gt;
* Posuzování vlivů na životní prostředí - příprava, organizace a realizace zkoušek odborné způsobilosti k posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí. Provoz informačního systému [http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr EIA] a [http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce SEA].&lt;br /&gt;
* Program [http://www1.cenia.cz/www/node/305 EMAS] - poskytování odborného servisu podnikům usilujícím o EMAS. Akreditace environmentálních ověřovatelů na základě usnesení o Národním programu zavedení systému řízení podniků a auditu.&lt;br /&gt;
* Program podpory environmentálním technologiím ([http://www1.cenia.cz/www/etap-menu ETAP]) - aktivity na podporu rozvoje ekoinovací v České republice, spolupráce na přípravě evropské databáze environmentálních technologií.&lt;br /&gt;
* Zpracování odborných vyjádření a posudků v oblasti IPPC - zpracování posudků v oblasti integrované prevence a omezování znečišťování dle osvědčení o odborné způsobilosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, [http://www.eea.europa.eu/cs EEA]) ===&lt;br /&gt;
Agentura sídlí v Kodani a jejím hlavním posláním je poskytovat spolehlivé a nezávislé informace o životním prostředí. Je považována za nejrozsáhlejší informační zdroj o životním prostředí pro evropskou veřejnost a orgány zapojené do přípravy, přijímání, provádění a vyhodnocování politik v oblasti životního prostředí. ''Webové stránky [http://www.eea.europa.eu/cs EEA] se dnes řadí k nejobsáhlejším informačním zdrojům své kategorie''. Je možné zde najít všechny reporty a jiné publikace, interaktivní mapy, grafy apod. Webové stránky jsou v jazycích všech členů EEA. Jsou k dispozici také webové stránky určené pro Českou republiku v českém jazyce. Česko se členem EEA stalo 1. ledna 2002 a to po vzájemné spolupráci, která probíhala už od roku 1993 na základě programu mnohonárodní spolupráce Phare, zaměřeného na životní prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr, analýzu, správu dat a provádění konkrétních úkolů zajišťuje šest Evropských tematických středisek (European Topic Center, ETC) v těchto základních oblastech:&lt;br /&gt;
* znečištění ovzduší a zmírňování změn klimatu;&lt;br /&gt;
* biologická rozmanitost;&lt;br /&gt;
* dopady změny klimatu, zranitelnost a adaptace;&lt;br /&gt;
* odpady a materiály v zelené ekonomice;&lt;br /&gt;
* vnitrozemské, pobřežní a mořské vody;&lt;br /&gt;
* lidská sídla, krajina a půda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek je založen na práci SCHEJBALOVÁ DiS, Miriam, Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2016.&lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. ''Informační zdroje v životním prostředí''. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 180 s. ISBN 978-80-7357-733-9.&lt;br /&gt;
* HERČÍK, Miloslav. ''Životní prostředí: základy environmentalistiky''. 1. vyd. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2006. ISBN 80-248-1073-5.&lt;br /&gt;
* CELBOVÁ, Ludmila, 2003b. Informační zdroj. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan, 1998. ''Informační zdroje v oblasti životního prostředí. Planeta'' [online]. 1998, roč. 98, č. 3. ISSN 1212-0685. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/11AEB7FACF76C366C1256FAF004A5990/$file/2_quark03.htm&lt;br /&gt;
* GALLEOVÁ, Simona, 2005. Veřejně přístupné informační systémy v životním prostředí. Krok. 2005, roč. 2, č. 2, s. 49-52. ISSN 1214-6420. Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/krok/krok0502.pdf&lt;br /&gt;
* KOTRČOVÁ, Jaroslava. Spolupráce informačních středisek a knihoven v rámci &amp;quot;Poradního sboru pro veřejné knihovnické a informační služby organizací resortu MŽP a spolupracujících organizací&amp;quot; (stav k 30. 11. 2007). ''Průvodce po veřejných knihovnických a informačních službách organizací resortu MŽP a spolupracujících organizací.'' Praha: Ministerstvo životního prostředí - Referenční informační středisko, 2008, s. 18-23.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130178537 PDF] Bakalářská práce ke stáhnutí&lt;br /&gt;
* [http://www.mzp.cz/ Ministerstvo životního prostředí]&lt;br /&gt;
* [http://www.ochranaprirody.cz/ Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]&lt;br /&gt;
* [http://www1.cenia.cz/www/ Česká informační agentura životního prostředí]&lt;br /&gt;
* [http://www.eea.europa.eu/cs Evropská agentura pro životní prostředí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační služby|Informační služby]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, digitální zdroje, elektronické informační zdroje, digitální knihovny, digitální archívy, environmentální zdroje, environmentální informace, environmentální databáze, životní prostředí, ekologie, uživatelé informací, informační služby, environmentální výchova a vzdělávání.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‏‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály‏]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_v_oblasti_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=40064</id>
		<title>Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_v_oblasti_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=40064"/>
		<updated>2016-12-10T15:24:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice pojmů ekologie a životní prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo ''ekologie'' vzniklo z řeckého významu slova ''oikos'' neboli prostředí, případně také domácnost a ze slova ''logos'', čímž je myšlena věda. Z toho vyplývá, že ''ekologie je věda o prostředí''. Širší definice říká, že ekologie je integrovaná vědecká disciplína, která prohlubuje naše poznání o rostlinných či živočišných složkách ekosystémů, včetně člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Životní prostředí'' spadá do aplikované části oboru ekologie. Jeho součástí je soubor vnějších faktorů prostředí, v němž člověk žije, které na něj působí, nebo na které působí sám člověk a zabývá se také vztahem člověka k přírodě a k prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice pojmů informační zdroj a informační zdroj pro životní prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje informační zdroj jako ''„Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online)“''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem informační zdroj v oblasti životního prostředí se může chápat jako označení jakékoliv instituce či systému zprostředkovávající informace o životním prostředí (dále jen ŽP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní [[informační zdroj]] patří [[dokument]], což je informační zdroj sestávající z množiny informací a dat, které jsou na něm zaznamenány a formálně či obsahově uspořádány. V současné době se za dokument považují všechny primární informační zdroje, bez ohledu na jejich fyzikální podstatu či obsah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tištěné informační zdroje&lt;br /&gt;
* Knižní dokumenty&lt;br /&gt;
* Periodické publikace&lt;br /&gt;
* Vybraná česká periodika z oblasti životního prostředí&lt;br /&gt;
* Elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
* Volně dostupné [[EIZ]]&lt;br /&gt;
* Licencované EIZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální (informační) podpora životního prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce jsou také velmi důležitým zdrojem při poskytování a tvorbě informací a služeb k životnímu prostředí. Mohou být kontaktním centrem pro vědce, odborníky, profesory studenty ale i laickou veřejnost zabývající se tématem environmentalismu. Mezi takové instituce můžeme zařadit:&lt;br /&gt;
* vysoké školy,&lt;br /&gt;
* vědecko-výzkumné organizace,&lt;br /&gt;
* organizace státní správy a samosprávy,&lt;br /&gt;
* neziskové organizace a sdružení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější instituce, které operují na území ČR, patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ministerstvo životního prostředí ([http://www.mzp.cz/ MŽP]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ministerstvo bylo zřízeno 19. prosince 1989 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech pro životní prostředí. Resort MŽP využívá pro práci s informacemi následující odborné databáze:&lt;br /&gt;
* [http://www.mzp.cz/ris/vis-resers.nsf Databáze RESERS] – bibliografická [[databáze]] pro odpadové hospodářství, obsahuje asi 26 774 anotovaných záznamů článků z českých i zahraničních odborných časopisů. Je jediným českým zdrojem pro odpadové hospodářství.&lt;br /&gt;
* DATABA - Katalog databází – databáze zpracovaných a provozovaných databází v knihovnách resortu MŽP a dalších spolupracujících institucí.&lt;br /&gt;
* Zprávy z EU – obsahuje zprávy ze zahraničních periodik z oblasti životního prostředí v Evropské unii.&lt;br /&gt;
* CESTY – Bibliografická databáze cestovních zpráv. Záznamy jsou ukládány do databáze od roku 1999.&lt;br /&gt;
* [http://www.env.cz/ekodisk EKODISK] – plnotextová databáze periodik ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Databáze vystavena na internetu nebo na CD-ROM. &lt;br /&gt;
* VBMZP – výběrová bibliografie z oblasti životního prostředí. Na zpracování a obsahu bibliografie spolupracují RIS MŽP, ČHMÚ, CENIA, UK, ČGS aj. Obsahuje články z oblasti životního prostředí mající vztah k území České a Slovenské republiky nebo články od českých a slovenských autorů. Snahou bibliografie je podchytit články ze všech tuzemských i zahraničních periodik odebíraných knihovnami .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ([http://www.ochranaprirody.cz/ AOPK]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předmětem činnosti agentury je výkon státní správy v úseku ochrany přírody a krajiny, a to konkrétně:&lt;br /&gt;
* vytváření, získávání, zpracování, zpřístupňování a poskytování dat či dokumentů v úseku ochrany přírody a krajiny;&lt;br /&gt;
* provádění potřebných sledování, šetření a dokumentace v ochraně přírody a krajiny nebo také poskytování informací, zpracovávání odborných stanovisek, metodických materiálů či znaleckých posudků v oboru ekonomika a ochrana přírody;&lt;br /&gt;
* spolupráce při koordinaci a zajišťování výzkumu v oblasti ochrany přírody a krajiny a to ve spolupráci s ostatními rezorty a výzkumnými či vědeckými pracovišti;&lt;br /&gt;
* spolupracuje také při vědecko-výzkumné činnosti v oborech ekonomika a ochrana přírody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká informační agentura životního prostředí ([http://www1.cenia.cz/www/ CENIA]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním CENIA je shromažďovat, hodnotit, interpretovat a distribuovat informace o životním prostředí. Toto poslání realizuje budováním jednotného informačního systému o životním prostředí, zabezpečováním komplexních informačních služeb a podporou výkonu státní správy v oblasti integrované prevence a omezování znečištění. CENIA spolupracuje se všemi poskytovateli datových zdrojů v resortu životního prostředí, ale také s řadou vědeckých institucí či universit v České republice a v zahraničí. Dosud je kontaktním místem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CENIA poskytuje tyto služby''':&lt;br /&gt;
* Aplikační podpora geografických informačních systémů ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m GIS]) - služby a vytváření projektů v oblasti integrace, transformace a správy dat za využití technologií GIS.&lt;br /&gt;
* Čistší produkce - poradenství a konzultace v oblasti čistší produkce, vedení databáze podniků a organizací, které zavedly čistší produkci.&lt;br /&gt;
* Datové služby - správa dat v rámci Informačního systému statistiky a reportingu životního prostředí ČR (ISSaR), příprava datových podkladů, poradenství a konzultace.&lt;br /&gt;
* Ekologicky šetrné výrobky - poskytování informací o kritériích a požadavcích stanovených pro hodnocení výrobků a služeb. Zajištění procesu certifikace ekologicky šetrných výrobků.&lt;br /&gt;
* Environmentální politika - poskytování informací o realizaci Státní politiky životního prostředí České republiky (SPŽP) a hodnocení SPŽP.&lt;br /&gt;
* Environmentální statistika - poskytování a zprostředkování statistických informací a grafických vyjádření z různých oblastí životního prostředí, rozvoj indikátorů životního prostředí a udržitelného rozvoje.&lt;br /&gt;
* Integrovaná prevence (IPPC) - informace k žádostem o vydání integrovaného povolení, správa procesů integrované prevence.&lt;br /&gt;
* Interaktivní 3D model České republiky - aplikace umožňuje virtuální pohyb nad povrchem ČR. Obsahuje popis vybraných objektů, jako jsou města, vodní nádrže, pohoří, národní parky a chráněné krajinné oblasti.&lt;br /&gt;
* Mapový server - obsahuje soubor tematicky členěných map.&lt;br /&gt;
* Místní Agenda 21 ([http://ma21.cenia.cz/ MA21]) - správa a zveřejňování údajů z databáze MA21 v České republice. Kritéria a informační podpora procesu MA 21.&lt;br /&gt;
* Nejlepší dostupné techniky (BAT) - informace o použití nejlepších dostupných technik v České republice a zahraničí.&lt;br /&gt;
* Poskytování informací o dobrovolných nástrojích ochrany životního prostředí -konzultační činnost a metodická podpora k zavádění a využívání výhod environmentálního značení, čistší produkce, environmentálních technologií a environmentálního managementu.&lt;br /&gt;
* Poskytování informací z Integrovaného registru znečišťování - správa Integrovaného registru znečišťování (IRZ), veřejně přístupného informačního systému o chemických látkách a jejich množství uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy.&lt;br /&gt;
* Posuzování vlivů na životní prostředí - příprava, organizace a realizace zkoušek odborné způsobilosti k posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí. Provoz informačního systému [http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr EIA] a [http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce SEA].&lt;br /&gt;
* Program [http://www1.cenia.cz/www/node/305 EMAS] - poskytování odborného servisu podnikům usilujícím o EMAS. Akreditace environmentálních ověřovatelů na základě usnesení o Národním programu zavedení systému řízení podniků a auditu.&lt;br /&gt;
* Program podpory environmentálním technologiím ([http://www1.cenia.cz/www/etap-menu ETAP]) - aktivity na podporu rozvoje ekoinovací v České republice, spolupráce na přípravě evropské databáze environmentálních technologií.&lt;br /&gt;
* Zpracování odborných vyjádření a posudků v oblasti IPPC - zpracování posudků v oblasti integrované prevence a omezování znečišťování dle osvědčení o odborné způsobilosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, [http://www.eea.europa.eu/cs EEA]) ===&lt;br /&gt;
Agentura sídlí v Kodani a jejím hlavním posláním je poskytovat spolehlivé a nezávislé informace o životním prostředí. Je považována za nejrozsáhlejší informační zdroj o životním prostředí pro evropskou veřejnost a orgány zapojené do přípravy, přijímání, provádění a vyhodnocování politik v oblasti životního prostředí. ''Webové stránky [http://www.eea.europa.eu/cs EEA] se dnes řadí k nejobsáhlejším informačním zdrojům své kategorie''. Je možné zde najít všechny reporty a jiné publikace, interaktivní mapy, grafy apod. Webové stránky jsou v jazycích všech členů EEA. Jsou k dispozici také webové stránky určené pro Českou republiku v českém jazyce. Česko se členem EEA stalo 1. ledna 2002 a to po vzájemné spolupráci, která probíhala už od roku 1993 na základě programu mnohonárodní spolupráce Phare, zaměřeného na životní prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr, analýzu, správu dat a provádění konkrétních úkolů zajišťuje šest Evropských tematických středisek (European Topic Center, ETC) v těchto základních oblastech:&lt;br /&gt;
* znečištění ovzduší a zmírňování změn klimatu;&lt;br /&gt;
* biologická rozmanitost;&lt;br /&gt;
* dopady změny klimatu, zranitelnost a adaptace;&lt;br /&gt;
* odpady a materiály v zelené ekonomice;&lt;br /&gt;
* vnitrozemské, pobřežní a mořské vody;&lt;br /&gt;
* lidská sídla, krajina a půda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek je založen na práci SCHEJBALOVÁ DiS, Miriam, Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2016.&lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. ''Informační zdroje v životním prostředí''. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 180 s. ISBN 978-80-7357-733-9.&lt;br /&gt;
* HERČÍK, Miloslav. ''Životní prostředí: základy environmentalistiky''. 1. vyd. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2006. ISBN 80-248-1073-5.&lt;br /&gt;
* CELBOVÁ, Ludmila, 2003b. Informační zdroj. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan, 1998. ''Informační zdroje v oblasti životního prostředí. Planeta'' [online]. 1998, roč. 98, č. 3. ISSN 1212-0685. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/11AEB7FACF76C366C1256FAF004A5990/$file/2_quark03.htm&lt;br /&gt;
* GALLEOVÁ, Simona, 2005. Veřejně přístupné informační systémy v životním prostředí. Krok. 2005, roč. 2, č. 2, s. 49-52. ISSN 1214-6420. Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/krok/krok0502.pdf&lt;br /&gt;
* KOTRČOVÁ, Jaroslava. Spolupráce informačních středisek a knihoven v rámci &amp;quot;Poradního sboru pro veřejné knihovnické a informační služby organizací resortu MŽP a spolupracujících organizací&amp;quot; (stav k 30. 11. 2007). ''Průvodce po veřejných knihovnických a informačních službách organizací resortu MŽP a spolupracujících organizací.'' Praha: Ministerstvo životního prostředí - Referenční informační středisko, 2008, s. 18-23.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130178537 PDF] Bakalářská práce ke stáhnutí&lt;br /&gt;
* [http://www.mzp.cz/ Ministerstvo životního prostředí]&lt;br /&gt;
* [http://www.ochranaprirody.cz/ Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]&lt;br /&gt;
* [http://www1.cenia.cz/www/ Česká informační agentura životního prostředí]&lt;br /&gt;
* [http://www.eea.europa.eu/cs Evropská agentura pro životní prostředí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační služby|Informační služby]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, digitální zdroje, elektronické informační zdroje, digitální knihovny, digitální archívy, environmentální zdroje, environmentální informace, environmentální databáze, životní prostředí, ekologie, uživatelé informací, informační služby, environmentální výchova a vzdělávání.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‏‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály‏]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_v_oblasti_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=40063</id>
		<title>Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_v_oblasti_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=40063"/>
		<updated>2016-12-10T15:22:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Ministerstvo životního prostředí (MŽP) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice pojmů ekologie a životní prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo ''ekologie'' vzniklo z řeckého významu slova ''oikos'' neboli prostředí, případně také domácnost a ze slova ''logos'', čímž je myšlena věda. Z toho vyplývá, že ''ekologie je věda o prostředí''. Širší definice říká, že ekologie je integrovaná vědecká disciplína, která prohlubuje naše poznání o rostlinných či živočišných složkách ekosystémů, včetně člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Životní prostředí'' spadá do aplikované části oboru ekologie. Jeho součástí je soubor vnějších faktorů prostředí, v němž člověk žije, které na něj působí, nebo na které působí sám člověk a zabývá se také vztahem člověka k přírodě a k prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice pojmů informační zdroj a informační zdroj pro životní prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TDKIV definuje informační zdroj jako ''„Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online)“''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem informační zdroj v oblasti životního prostředí se může chápat jako označení jakékoliv instituce či systému zprostředkovávající informace o životním prostředí (dále jen ŽP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní [[informační zdroj]] patří [[dokument]], což je informační zdroj sestávající z množiny informací a dat, které jsou na něm zaznamenány a formálně či obsahově uspořádány. V současné době se za dokument považují všechny primární informační zdroje, bez ohledu na jejich fyzikální podstatu či obsah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tištěné informační zdroje&lt;br /&gt;
* Knižní dokumenty&lt;br /&gt;
* Periodické publikace&lt;br /&gt;
* Vybraná česká periodika z oblasti životního prostředí&lt;br /&gt;
* Elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
* Volně dostupné [[EIZ]]&lt;br /&gt;
* Licencované EIZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální (informační) podpora životního prostředí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce jsou také velmi důležitým zdrojem při poskytování a tvorbě informací a služeb k životnímu prostředí. Mohou být kontaktním centrem pro vědce, odborníky, profesory studenty ale i laickou veřejnost zabývající se tématem environmentalismu. Mezi takové instituce můžeme zařadit:&lt;br /&gt;
* vysoké školy,&lt;br /&gt;
* vědecko-výzkumné organizace,&lt;br /&gt;
* organizace státní správy a samosprávy,&lt;br /&gt;
* neziskové organizace a sdružení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější instituce, které operují na území ČR, patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ministerstvo životního prostředí ([http://www.mzp.cz/ MŽP]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ministerstvo bylo zřízeno 19. prosince 1989 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech pro životní prostředí. Resort MŽP využívá pro práci s informacemi následující odborné databáze:&lt;br /&gt;
* [http://www.mzp.cz/ris/vis-resers.nsf Databáze RESERS] – bibliografická [[databáze]] pro odpadové hospodářství, obsahuje asi 26 774 anotovaných záznamů článků z českých i zahraničních odborných časopisů. Je jediným českým zdrojem pro odpadové hospodářství.&lt;br /&gt;
* DATABA - Katalog databází – databáze zpracovaných a provozovaných databází v knihovnách resortu MŽP a dalších spolupracujících institucí.&lt;br /&gt;
* Zprávy z EU – obsahuje zprávy ze zahraničních periodik z oblasti životního prostředí v Evropské unii.&lt;br /&gt;
* CESTY – Bibliografická databáze cestovních zpráv. Záznamy jsou ukládány do databáze od roku 1999.&lt;br /&gt;
* [http://www.env.cz/ekodisk EKODISK] – plnotextová databáze periodik ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Databáze vystavena na internetu nebo na CD-ROM. &lt;br /&gt;
* VBMZP – výběrová bibliografie z oblasti životního prostředí. Na zpracování a obsahu bibliografie spolupracují RIS MŽP, ČHMÚ, CENIA, UK, ČGS aj. Obsahuje články z oblasti životního prostředí mající vztah k území České a Slovenské republiky nebo články od českých a slovenských autorů. Snahou bibliografie je podchytit články ze všech tuzemských i zahraničních periodik odebíraných knihovnami .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ([http://www.ochranaprirody.cz/ AOPK]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předmětem činnosti agentury je výkon státní správy v úseku ochrany přírody a krajiny, a to konkrétně:&lt;br /&gt;
* vytváření, získávání, zpracování, zpřístupňování a poskytování dat či dokumentů v úseku ochrany přírody a krajiny;&lt;br /&gt;
* provádění potřebných sledování, šetření a dokumentace v ochraně přírody a krajiny nebo také poskytování informací, zpracovávání odborných stanovisek, metodických materiálů či znaleckých posudků v oboru ekonomika a ochrana přírody;&lt;br /&gt;
* spolupráce při koordinaci a zajišťování výzkumu v oblasti ochrany přírody a krajiny a to ve spolupráci s ostatními rezorty a výzkumnými či vědeckými pracovišti;&lt;br /&gt;
* spolupracuje také při vědecko-výzkumné činnosti v oborech ekonomika a ochrana přírody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká informační agentura životního prostředí ([http://www1.cenia.cz/www/ CENIA]) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním CENIA je shromažďovat, hodnotit, interpretovat a distribuovat informace o životním prostředí. Toto poslání realizuje budováním jednotného informačního systému o životním prostředí, zabezpečováním komplexních informačních služeb a podporou výkonu státní správy v oblasti integrované prevence a omezování znečištění. CENIA spolupracuje se všemi poskytovateli datových zdrojů v resortu životního prostředí, ale také s řadou vědeckých institucí či universit v České republice a v zahraničí. Dosud je kontaktním místem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CENIA poskytuje tyto služby''':&lt;br /&gt;
* Aplikační podpora geografických informačních systémů (GIS)&amp;lt;ref name=&amp;quot;GIS&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m GIS]&amp;lt;/ref&amp;gt; - služby a vytváření projektů v oblasti integrace, transformace a správy dat za využití technologií GIS.&lt;br /&gt;
* Čistší produkce - poradenství a konzultace v oblasti čistší produkce, vedení databáze podniků a organizací, které zavedly čistší produkci.&lt;br /&gt;
* Datové služby - správa dat v rámci Informačního systému statistiky a reportingu životního prostředí ČR (ISSaR), příprava datových podkladů, poradenství a konzultace.&lt;br /&gt;
* Ekologicky šetrné výrobky - poskytování informací o kritériích a požadavcích stanovených pro hodnocení výrobků a služeb. Zajištění procesu certifikace ekologicky šetrných výrobků.&lt;br /&gt;
* Environmentální politika - poskytování informací o realizaci Státní politiky životního prostředí České republiky (SPŽP) a hodnocení SPŽP.&lt;br /&gt;
* Environmentální statistika - poskytování a zprostředkování statistických informací a grafických vyjádření z různých oblastí životního prostředí, rozvoj indikátorů životního prostředí a udržitelného rozvoje.&lt;br /&gt;
* Integrovaná prevence (IPPC) - informace k žádostem o vydání integrovaného povolení, správa procesů integrované prevence.&lt;br /&gt;
* Interaktivní 3D model České republiky - aplikace umožňuje virtuální pohyb nad povrchem ČR. Obsahuje popis vybraných objektů, jako jsou města, vodní nádrže, pohoří, národní parky a chráněné krajinné oblasti.&lt;br /&gt;
* Mapový server - obsahuje soubor tematicky členěných map.&lt;br /&gt;
* Místní Agenda 21 (MA21)&amp;lt;ref name=&amp;quot;MA21&amp;quot;&amp;gt;[http://ma21.cenia.cz/ MA21]&amp;lt;/ref&amp;gt; - správa a zveřejňování údajů z databáze MA21 v České republice. Kritéria a informační podpora procesu MA 21.&lt;br /&gt;
* Nejlepší dostupné techniky (BAT) - informace o použití nejlepších dostupných technik v České republice a zahraničí.&lt;br /&gt;
* Poskytování informací o dobrovolných nástrojích ochrany životního prostředí -konzultační činnost a metodická podpora k zavádění a využívání výhod environmentálního značení, čistší produkce, environmentálních technologií a environmentálního managementu.&lt;br /&gt;
* Poskytování informací z Integrovaného registru znečišťování - správa Integrovaného registru znečišťování (IRZ), veřejně přístupného informačního systému o chemických látkách a jejich množství uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy.&lt;br /&gt;
* Posuzování vlivů na životní prostředí - příprava, organizace a realizace zkoušek odborné způsobilosti k posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí. Provoz informačního systému EIA&amp;lt;ref name=&amp;quot;EIA&amp;quot;&amp;gt;[http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr EIA]&amp;lt;/ref&amp;gt; a SEA&amp;lt;ref name=&amp;quot;SEA&amp;quot;&amp;gt;[http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce SEA]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Program EMAS&amp;lt;ref name=&amp;quot;EMAS&amp;quot;&amp;gt;[http://www1.cenia.cz/www/node/305 EMAS]&amp;lt;/ref&amp;gt; - poskytování odborného servisu podnikům usilujícím o EMAS. Akreditace environmentálních ověřovatelů na základě usnesení o Národním programu zavedení systému řízení podniků a auditu.&lt;br /&gt;
* Program podpory environmentálním technologiím (ETAP)&amp;lt;ref name=&amp;quot;ETAP&amp;quot;&amp;gt;[http://www1.cenia.cz/www/etap-menu ETAP]&amp;lt;/ref&amp;gt; - aktivity na podporu rozvoje ekoinovací v České republice, spolupráce na přípravě evropské databáze environmentálních technologií.&lt;br /&gt;
* Zpracování odborných vyjádření a posudků v oblasti IPPC - zpracování posudků v oblasti integrované prevence a omezování znečišťování dle osvědčení o odborné způsobilosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, [http://www.eea.europa.eu/cs EEA]) ===&lt;br /&gt;
Agentura sídlí v Kodani a jejím hlavním posláním je poskytovat spolehlivé a nezávislé informace o životním prostředí. Je považována za nejrozsáhlejší informační zdroj o životním prostředí pro evropskou veřejnost a orgány zapojené do přípravy, přijímání, provádění a vyhodnocování politik v oblasti životního prostředí. ''Webové stránky [http://www.eea.europa.eu/cs EEA] se dnes řadí k nejobsáhlejším informačním zdrojům své kategorie''. Je možné zde najít všechny reporty a jiné publikace, interaktivní mapy, grafy apod. Webové stránky jsou v jazycích všech členů EEA. Jsou k dispozici také webové stránky určené pro Českou republiku v českém jazyce. Česko se členem EEA stalo 1. ledna 2002 a to po vzájemné spolupráci, která probíhala už od roku 1993 na základě programu mnohonárodní spolupráce Phare, zaměřeného na životní prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sběr, analýzu, správu dat a provádění konkrétních úkolů zajišťuje šest Evropských tematických středisek (European Topic Center, ETC) v těchto základních oblastech:&lt;br /&gt;
* znečištění ovzduší a zmírňování změn klimatu;&lt;br /&gt;
* biologická rozmanitost;&lt;br /&gt;
* dopady změny klimatu, zranitelnost a adaptace;&lt;br /&gt;
* odpady a materiály v zelené ekonomice;&lt;br /&gt;
* vnitrozemské, pobřežní a mořské vody;&lt;br /&gt;
* lidská sídla, krajina a půda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek je založen na práci SCHEJBALOVÁ DiS, Miriam, Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2016.&lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. ''Informační zdroje v životním prostředí''. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 180 s. ISBN 978-80-7357-733-9.&lt;br /&gt;
* HERČÍK, Miloslav. ''Životní prostředí: základy environmentalistiky''. 1. vyd. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2006. ISBN 80-248-1073-5.&lt;br /&gt;
* CELBOVÁ, Ludmila, 2003b. Informační zdroj. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan, 1998. ''Informační zdroje v oblasti životního prostředí. Planeta'' [online]. 1998, roč. 98, č. 3. ISSN 1212-0685. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/11AEB7FACF76C366C1256FAF004A5990/$file/2_quark03.htm&lt;br /&gt;
* GALLEOVÁ, Simona, 2005. Veřejně přístupné informační systémy v životním prostředí. Krok. 2005, roč. 2, č. 2, s. 49-52. ISSN 1214-6420. Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/krok/krok0502.pdf&lt;br /&gt;
* KOTRČOVÁ, Jaroslava. Spolupráce informačních středisek a knihoven v rámci &amp;quot;Poradního sboru pro veřejné knihovnické a informační služby organizací resortu MŽP a spolupracujících organizací&amp;quot; (stav k 30. 11. 2007). ''Průvodce po veřejných knihovnických a informačních službách organizací resortu MŽP a spolupracujících organizací.'' Praha: Ministerstvo životního prostředí - Referenční informační středisko, 2008, s. 18-23.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130178537 PDF] Bakalářská práce ke stáhnutí&lt;br /&gt;
* [http://www.mzp.cz/ Ministerstvo životního prostředí]&lt;br /&gt;
* [http://www.ochranaprirody.cz/ Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]&lt;br /&gt;
* [http://www1.cenia.cz/www/ Česká informační agentura životního prostředí]&lt;br /&gt;
* [http://www.eea.europa.eu/cs Evropská agentura pro životní prostředí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační služby|Informační služby]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, digitální zdroje, elektronické informační zdroje, digitální knihovny, digitální archívy, environmentální zdroje, environmentální informace, environmentální databáze, životní prostředí, ekologie, uživatelé informací, informační služby, environmentální výchova a vzdělávání.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‏‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály‏]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40062</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40062"/>
		<updated>2016-12-10T15:18:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;[http://slideplayer.cz/slide/3436803/ Elektronické učebnice]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text ([https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5], [https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax])&lt;br /&gt;
* Obrázek ([[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|JPEG, PNG, GIF]])&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, [[Programovací jazyk|JavaScript]])&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4] v kodeku [https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264], [https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM])&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3])&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40061</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40061"/>
		<updated>2016-12-10T15:17:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Technické parametry */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;[http://slideplayer.cz/slide/3436803/ Elektronické učebnice]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text ([https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5], [https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax])&lt;br /&gt;
* Obrázek ([[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|JPEG, PNG, GIF]])&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, [[Programovací jazyk|JavaScript]])&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4] v kodeku [https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264], [https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM])&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3])&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40059</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40059"/>
		<updated>2016-12-10T15:13:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Technické parametry */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;[http://slideplayer.cz/slide/3436803/ Elektronické učebnice]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text ([https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5], [https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax])&lt;br /&gt;
* Obrázek ([https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD JPEG, PNG, GIF])&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, [https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk JavaScript])&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4] v kodeku [https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264], [https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM])&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory ([https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3])&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40057</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40057"/>
		<updated>2016-12-10T15:08:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;[http://slideplayer.cz/slide/3436803/ Elektronické učebnice]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text (HTML 5&amp;lt;ref name=&amp;quot;HTML 5&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, MathJax&amp;lt;ref name=&amp;quot;MathJax&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Obrázek (JPEG, PNG, GIF&amp;lt;ref name=&amp;quot;JPEG, PNG, GIF&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, JavaScript&amp;lt;ref name=&amp;quot;JavaScript&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk Programovací jazyk]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video (MPEG4&amp;lt;ref name=&amp;quot;MPEG4&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; v kodeku H.264&amp;lt;ref name=&amp;quot;H.264&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, WebM&amp;lt;ref name=&amp;quot;WebM&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory (MP3&amp;lt;ref name=&amp;quot;MP3&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* 3D objekty &amp;lt;ref name=&amp;quot;3D objekty&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty]. [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40056</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40056"/>
		<updated>2016-12-10T15:06:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt; [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt; [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf  MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40055</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40055"/>
		<updated>2016-12-10T15:05:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt; [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt; [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf  MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40054</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40054"/>
		<updated>2016-12-10T15:03:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické učebnice&amp;quot;&amp;gt;[http://slideplayer.cz/slide/3436803/ Elektronické učebnice:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text (HTML 5&amp;lt;ref name=&amp;quot;HTML 5&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, MathJax&amp;lt;ref name=&amp;quot;MathJax&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Obrázek (JPEG, PNG, GIF&amp;lt;ref name=&amp;quot;JPEG, PNG, GIF&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, JavaScript&amp;lt;ref name=&amp;quot;JavaScript&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk Programovací jazyk:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video (MPEG4&amp;lt;ref name=&amp;quot;MPEG4&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; v kodeku H.264&amp;lt;ref name=&amp;quot;H.264&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, WebM&amp;lt;ref name=&amp;quot;WebM&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory (MP3&amp;lt;ref name=&amp;quot;MP3&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* 3D objekty &amp;lt;ref name=&amp;quot;3D objekty&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40053</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40053"/>
		<updated>2016-12-10T14:57:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost]), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text (HTML 5&amp;lt;ref name=&amp;quot;HTML 5&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, MathJax&amp;lt;ref name=&amp;quot;MathJax&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Obrázek (JPEG, PNG, GIF&amp;lt;ref name=&amp;quot;JPEG, PNG, GIF&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, JavaScript&amp;lt;ref name=&amp;quot;JavaScript&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk Programovací jazyk:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video (MPEG4&amp;lt;ref name=&amp;quot;MPEG4&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; v kodeku H.264&amp;lt;ref name=&amp;quot;H.264&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, WebM&amp;lt;ref name=&amp;quot;WebM&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory (MP3&amp;lt;ref name=&amp;quot;MP3&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* 3D objekty &amp;lt;ref name=&amp;quot;3D objekty&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40052</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40052"/>
		<updated>2016-12-10T14:57:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt; [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt; [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf  MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40051</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40051"/>
		<updated>2016-12-10T14:55:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Elektronická publikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt;: [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf  MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40050</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40050"/>
		<updated>2016-12-10T14:55:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost], tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text (HTML 5&amp;lt;ref name=&amp;quot;HTML 5&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, MathJax&amp;lt;ref name=&amp;quot;MathJax&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Obrázek (JPEG, PNG, GIF&amp;lt;ref name=&amp;quot;JPEG, PNG, GIF&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, JavaScript&amp;lt;ref name=&amp;quot;JavaScript&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk Programovací jazyk:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video (MPEG4&amp;lt;ref name=&amp;quot;MPEG4&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; v kodeku H.264&amp;lt;ref name=&amp;quot;H.264&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, WebM&amp;lt;ref name=&amp;quot;WebM&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory (MP3&amp;lt;ref name=&amp;quot;MP3&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* 3D objekty &amp;lt;ref name=&amp;quot;3D objekty&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40049</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40049"/>
		<updated>2016-12-10T14:54:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost], tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] s operačními systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text (HTML 5&amp;lt;ref name=&amp;quot;HTML 5&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, MathJax&amp;lt;ref name=&amp;quot;MathJax&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Obrázek (JPEG, PNG, GIF&amp;lt;ref name=&amp;quot;JPEG, PNG, GIF&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, JavaScript&amp;lt;ref name=&amp;quot;JavaScript&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk Programovací jazyk:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video (MPEG4&amp;lt;ref name=&amp;quot;MPEG4&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; v kodeku H.264&amp;lt;ref name=&amp;quot;H.264&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, WebM&amp;lt;ref name=&amp;quot;WebM&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory (MP3&amp;lt;ref name=&amp;quot;MP3&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* 3D objekty &amp;lt;ref name=&amp;quot;3D objekty&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40048</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=40048"/>
		<updated>2016-12-10T14:53:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software multiplatformnost], tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablety]/[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone] [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text (HTML 5&amp;lt;ref name=&amp;quot;HTML 5&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, MathJax&amp;lt;ref name=&amp;quot;MathJax&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Obrázek (JPEG, PNG, GIF&amp;lt;ref name=&amp;quot;JPEG, PNG, GIF&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, JavaScript&amp;lt;ref name=&amp;quot;JavaScript&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk Programovací jazyk:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video (MPEG4&amp;lt;ref name=&amp;quot;MPEG4&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; v kodeku H.264&amp;lt;ref name=&amp;quot;H.264&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, WebM&amp;lt;ref name=&amp;quot;WebM&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory (MP3&amp;lt;ref name=&amp;quot;MP3&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* 3D objekty &amp;lt;ref name=&amp;quot;3D objekty&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40046</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40046"/>
		<updated>2016-12-10T14:49:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Elektronická publikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt;: [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;:[http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf  MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40045</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40045"/>
		<updated>2016-12-10T14:48:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Elektronická publikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt;: [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;:[http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40043</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40043"/>
		<updated>2016-12-10T14:44:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Elektronická publikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt;: [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktic&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;:[http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf ké literatuře. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40042</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40042"/>
		<updated>2016-12-10T14:44:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Elektronická publikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt;: [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktic&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;:[http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf ké literatuře. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40041</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40041"/>
		<updated>2016-12-10T14:43:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt;: [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40037</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40037"/>
		<updated>2016-12-10T14:41:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt;: [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40036</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40036"/>
		<updated>2016-12-10T14:41:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt;: [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt;: [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40033</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40033"/>
		<updated>2016-12-10T14:31:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Historie elektronického publikování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot; představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=39987</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=39987"/>
		<updated>2016-12-08T17:58:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. multiplatformnost&amp;lt;ref name=&amp;quot;Multiplatformnost&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software Multiplatformnost:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;), tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro tablety&amp;lt;ref name=&amp;quot;tablet&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) Tablet:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;/Smartphone&amp;lt;ref name=&amp;quot;Smartphone&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; se systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text (HTML 5&amp;lt;ref name=&amp;quot;HTML 5&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, MathJax&amp;lt;ref name=&amp;quot;MathJax&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Obrázek (JPEG, PNG, GIF&amp;lt;ref name=&amp;quot;JPEG, PNG, GIF&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, JavaScript&amp;lt;ref name=&amp;quot;JavaScript&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk Programovací jazyk:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video (MPEG4&amp;lt;ref name=&amp;quot;MPEG4&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; v kodeku H.264&amp;lt;ref name=&amp;quot;H.264&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, WebM&amp;lt;ref name=&amp;quot;WebM&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory (MP3&amp;lt;ref name=&amp;quot;MP3&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* 3D objekty &amp;lt;ref name=&amp;quot;3D objekty&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=39986</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=39986"/>
		<updated>2016-12-08T17:57:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. multiplatformnost&amp;lt;ref name=&amp;quot;Multiplatformnost&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software Multiplatformnost:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro tablety&amp;lt;ref name=&amp;quot;tablet&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) Tablet:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;/Smartphone&amp;lt;ref name=&amp;quot;Smartphone&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; se systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text (HTML 5&amp;lt;ref name=&amp;quot;HTML 5&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, MathJax&amp;lt;ref name=&amp;quot;MathJax&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Obrázek (JPEG, PNG, GIF&amp;lt;ref name=&amp;quot;JPEG, PNG, GIF&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, JavaScript&amp;lt;ref name=&amp;quot;JavaScript&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk Programovací jazyk:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video (MPEG4&amp;lt;ref name=&amp;quot;MPEG4&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; v kodeku H.264&amp;lt;ref name=&amp;quot;H.264&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, WebM&amp;lt;ref name=&amp;quot;WebM&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory (MP3&amp;lt;ref name=&amp;quot;MP3&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* 3D objekty &amp;lt;ref name=&amp;quot;3D objekty&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=39985</id>
		<title>Interaktivní výukové materiály</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interaktivn%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_materi%C3%A1ly&amp;diff=39985"/>
		<updated>2016-12-08T17:54:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Interaktivní výukové materiály (''zkráceně IVM'') jsou dokumenty, které obsahují aktivizující prvky ve formě médií (videa, animace, mluvené slovo, interaktivní prvky, 3D objekty, autoevaluační nástroje apod.), jenž mají vtáhnout uživatele do studia jako aktivního čitatele, namísto aby mu látku zprostředkovaly pouze formou pasivního textu. Tyto prvky by měly být implementovány přímo v materiálech a nikoliv pouhou formou odkazu na jiné zdroje (např. videa na YouTube).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaktivní výukové materiály - vlastnosti a forma==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IVM by měly dle [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020] (''zkráceně SDV'') zpřístupnit informace svým uživatelům bez nutnosti stálého připojení k internetu (tzn. zajistit distribuci pro režim offline) a poskytnout přístup k dokumentům z vícero zařízení s různými operačními systémy (zabezpečit tzv. multiplatformnost&amp;lt;ref name=&amp;quot;Multiplatformnost&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiplatformn%C3%AD_software Multiplatformnost:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;). Tudíž umožnit práci s interaktivními výukovými materiály za pomoci jak nativních aplikací (čteček pro tablety&amp;lt;ref name=&amp;quot;tablet&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) Tablet:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;/Smartphone&amp;lt;ref name=&amp;quot;Smartphone&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Smartphone Smartphone:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; se systémy [[Android]], [[iOS]]), tak i internetových prohlížečů operačních systémů Windows, Linux, Mac OS ([https://www.microsoft.com/cs-cz/windows/microsoft-edge Edge], [https://www.google.com/chrome/browser/desktop/index.html Chrome], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozilla_Firefox FireFox], [http://www.opera.com/cs Opera], [http://www.apple.com/safari/ Safari]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace (Publi.cz) eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály je vhodné ukládat na [[cloud]] poskytovatelů služeb nebo serveru dané školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Níže uvedený text se opírá o jednu z možných variant digitálních vzdělávacích zdrojů dle SDV uvedených na portále [http://rvp.cz/ RVP.cz]&amp;lt;ref name=&amp;quot;RVP&amp;quot;&amp;gt;[http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobře napsaný a kvalitně naprogramovaný interaktivní výukový materiál může žáky/studenty rozvíjet metodami, které nejsou běžně dostupné a během něhož se uživatelé aktivně podílejí na získávání vědomostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou tak to zpracovaných podkladů je možná interaktivita celého materiálu bez nutnosti připojení k internetu. V případě interaktivních výukových materiálů může publikace obsahovat výuková videa, zvukové stopy, 2D animace, 3D animace či různé druhy auto-autoevaluačních nástrojů, a to vše uceleně v jednom materiálu, jenž autor předem dobře promyslí a poskytne, namísto externích a mnohdy neověřených zdrojů umístěných na internetu, u nichž hrozí, že žáci/studenti svoji pozornost postupem času upřou na jiné aktivity spojené s online připojením (sociální sítě, videa apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály nabízí svým uživatelům celou řadu možností:&lt;br /&gt;
* Prohlížení textů &lt;br /&gt;
* Fotografie &lt;br /&gt;
* Video &lt;br /&gt;
* Animace &lt;br /&gt;
* Mluvené slovo &lt;br /&gt;
* Interaktivní prvky &lt;br /&gt;
* 3D objekty &lt;br /&gt;
* Autoevaluační nástroje (testy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prohlížení textů''' - vychází z tradiční formy studia, kdy žák/student pročítá text a učí se. Snad by se dalo i říct, že k tomu elektronické zpracování není třeba. Zkušenosti jsou však takové, že v elektronických nosičích (čtečka, tablet) si uživatel nosí mnohdy i stovky publikací a čte z nich dle vlastního výběru právě ty, které považuje za vhodné. Obdobného efektu se u klasických publikací docílí jen velmi obtížně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie''' - lze považovat za velmi důležitý prostředek pro poskytování informací žákovi/studentovi. V interaktivních výukových materiálech se objevují nové možnosti, které v klasických publikacích chybí. Publikování kvalitních fotografií je dnes již samozřejmostí. Zajímavá je však práce s fotografií. &lt;br /&gt;
V elektronickém materiálu je možné publikovat téměř neomezené množství fotografií (s ohledem &lt;br /&gt;
na datovou velikost publikace) a není třeba provádět výběr z důvodu omezení rozsahu publikace. Fotografii lze animovat pro zvýšení atraktivity studijního materiálu a někdy i pro úsporu místa v textu lze pro zvídavější uživatele umístit fotografie do pohyblivé galerie, zobrazit detail fotografie nebo vkládat do fotografie aktivní prvky a ty provázat s dalšími prvky v materiálu. Dobře zvolenou fotografií poskytneme žákovi představu o místě, které běžně nevidí, o strojích, které nemůže vidět v praxi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Video''' - možnost vložení videa přímo do interaktivních výukových materiálů považujeme za jednu z nejdůležitějších vlastností vůbec. Několikasekundová sekvence mnohdy prozradí žákovi více, než několikastránkový popis. Uživatelé jsou na tuto formu zprostředkování informací zvyklí z internetu a běžně ji využívají. Za výhodu považujeme i tu skutečnost, že uživatelé mají video přímo v materiálu a &amp;quot;neutečou&amp;quot; na internet a zůstanou u studia publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Animace''' - umožňují autorovi materiálu předat žákům/studentům informace prostřednictvím po sobě následujících grafických znázornění, obrázků. Využívají se s úspěchem tam, kde by bylo složité popisovat daný jev textem. Obvykle doplňují ty pasáže, které vysvětlují učivo. Kvalitní a srozumitelná animace může uživateli ušetřit spoustu času při osvojování učiva. Obvykle bývají v animacích na první pohled zřejmé ty skutečnosti, které potřebujeme sdělit. Žák/student se při prohlížení učí myslet v souvislostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mluvené slovo''' - poslouchání audioknih v různých formátech je dnes již obvyklou záležitostí. Vložení audionahrávky přímo do textu materiálu je pro žáky/studenty zajímavou aktivitou doplňující čtení textu. S výhodou se využívá také pro informování uživatele k akcím. Namísto několikařádkového textu dostane informaci například po stisknutí tlačítka. Příkladů užitečnosti tohoto přístupu by bylo možné nalézt spoustu, ale za jeden z nejdůležitějších považujeme možnost sdělení informace pro hendikepované studenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_web_pc_02.png|700px|náhled|vlevo|Web WIN (Chrome) IVM: Hudební teorie - Interaktivní prvky: kartičky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky''' - jsou základním prvkem interaktivních výukových materiálů. Interaktivita v textu v publikaci dává studiu další rozměr. A nejedná se pouze o interaktivní prvky, jako jsou přetahování obrázků na správné místo, doplňování částí textů nebo číslic při hledání řešení úkolu. Často se jedná o vkládání hodnot do vzorců s následným výpočtem očekávaných hodnot. To vše přispívá k názornosti a umocňuje zkušenost žáka/studenta při studiu. Pokud se takové výpočty spojí s interaktivním grafem nebo jiným grafickým znázorněním, přinášejí tyto vizualizace jiné pohledy na řešení úkolu. Rozvíjejí uživatelovu představivost. Interaktivní podněty obohacují proces učení o aktivní účast žáků/studentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3D objekty''' - pokud autor materiálu považuje za vhodné seznámit žáka/studenta s prostředím, které není běžně dostupné nebo např. přístrojem který považuje za důležitý, může tuto zkušenost zprostředkovat díky umístění 3D objektu do textu. Jejich vlastností je možnost předmětem otáčet, přibližovat a tím zprostředkovat uživateli zkušenost, která by mu jinak zůstala nedostupná. Do 3D objektů je možné umístit aktivní body a pro zvýšení názornosti je interaktivně zobrazit po nějaké žákově/studentově akci. Každý aktivní prvek podněcuje žákovu/studentovu zvídavost a přináší mu nové zkušenosti v poznávání obsahu publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje (testy)''' - opakování a procvičování učiva jsou jedním ze základních nástrojů pro osvojování studijní látky. V interaktivních výukových materiálech je výhodné využívat testů k ověření znalostí. Testem poskytneme uživateli zpětnou vazbu o míře osvojení nastudované látky. Testy lze do materiálu umístit k jednotlivým logickým celkům (kapitola, téma, atd.) nebo jako souhrnné opakování celkového učiva elektronické publikace. Bývají náhodně generovány, takže ověřují znalosti žáků/studentů variabilním způsobem. Uživatel musí ovládnout učivo, pokud chce být úspěšný. Navíc mohou být u testů po zodpovězení zobrazeny odkazy na probíranou látku, které testovací otázka prověřuje. V případě neúspěchu může žák/student jedním kliknutím přejít do kapitoly a doplnit si znalosti pro úspěšné zvládnutí testovací otázky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_03.PNG|180px|náhled|vlevo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za důležitou vlastnost interaktivních výukových materiálů považujeme možnost '''vkládání poznámek''' ze strany žáka/studenta. Některé čtečky jsou takovým aparátem vybaveny a díky tomu se žák/student může připravovat efektivněji. V podstatě jde o tu vlastnost, na kterou jsou zvyklí u tištěných materiálů. Ručně psané poznámky v textu nebo po stranách byly dříve běžnou záležitostí a usnadňovaly studium. Stejně tak poznámky v elektronickém materiálu jsou užitečnou pomůckou. Obvykle je možné poznámky exportovat do samostatných souborů. V rukou uživatele mohou tímto způsobem vzniknout dokumenty ve zhuštěné podobě sloužící k rychlému opakování učiva. Možnost zvýraznění částí textu jsou zase obdobou podtrhávání a zvýrazňování důležitých pasáží textu pro potřebu rychlé orientace při učení částí textů. Některé systémy umožňují exportovat pasáže knihy ve formě citací. Tato vlastnost je přínosná pro žáka/studenta a stejně tak pro autora materiálu. Uživatel může danou pasáž publikovat ve svých pracích včetně citace dle normy, autorovi materiálu se prostřednictvím tohoto nástroje zvyšuje citovanost jeho díla. Vzhledem k tomu, že existuje více citačních norem, které uvádějící citace v jednoznačně definovaném formátu, je výhodou pokud materiál umožňuje používat nabídku citačních norem v přednastavených formátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K bonusům takto vydávaných materiálů patří určitě i jejich hmotnost - tedy, že &amp;quot;nic&amp;quot; neváží. Učebnice od 1. třídy základní školy po poslední skripta na vysoké škole, se vejdou do jednoho zařízení a nebudou vážit víc, než je hmotnost tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že školní brašny naplněné knihami neúměrně zatěžují žáky/studenty při cestě do školy, považujeme tuto vlastnost ze zdravotního hlediska za velmi důležitou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní výukové materiály navíc umožňují častou aktualizaci. Obory se v dnešní době vyvíjejí velice rychle a informační zdroje mají potřebu tento vývoj kopírovat. U tištěných knih je třeba čekat na další vydání. U elektronických materiálů je jednoduché zdroj aktualizovat v systému a publikovat. Žákům/studentům se okamžitě objeví informace o novém materiálu ve čtečce a po jejím stažení ze serveru se dostanou k aktuálním informacím bez nutnosti kupovat novou knihu. Je pouze na autorovi, jak často a jak moc bude materiál doplňovat. Obvykle se publikace aktualizuje bez nutnosti produkovat nové vydání, což vede ke značné finanční úspoře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Souhrn jednotlivých částí interaktivních výukových materiálů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_06.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Animace v knize]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní části dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Text&lt;br /&gt;
* Obrázek &lt;br /&gt;
* Fotografie&lt;br /&gt;
* Graf&lt;br /&gt;
* Poznámka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní prvky dokumentů:'''&lt;br /&gt;
* Video&lt;br /&gt;
* Animace&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií&lt;br /&gt;
* Zvukový soubor (Mluvené slovo/hudba/zvuky)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapa&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázek [[File:ecuni_app_ios_08.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Práce se sdílením poznámek včetně citací]]&lt;br /&gt;
* Interaktivní graf&lt;br /&gt;
* 3D objekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autoevaluační nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Test&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské (studijní) nástroje:'''&lt;br /&gt;
* Zvýraznění textu&lt;br /&gt;
* Tvorba poznámek&lt;br /&gt;
* Sdílení zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* Sdílení poznámek&lt;br /&gt;
* Citace&lt;br /&gt;
* Vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti základních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Text:&lt;br /&gt;
* písmo dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* struktura textu dle standardního užívání v běžně dostupných textových editorech&lt;br /&gt;
* obtékání obrázků a fotografií textem&lt;br /&gt;
* statický text s možností rolování &lt;br /&gt;
* listování dle kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_09.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázky:&lt;br /&gt;
* kreslený obrázek tematicky související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* obrázek je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení obrázku nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis obrázků&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero obrázky&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Fotografie:&lt;br /&gt;
* fotografie pořízená profesionálními nástroji související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* fotografie je přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení fotografie nebo zobrazením na celou šířku stránky&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis fotografií&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero fotografiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Graf:&lt;br /&gt;
* grafické znázornění dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* statické grafy jsou přirozenou součástí textu&lt;br /&gt;
* možnost zvětšení, zmenšení grafů&lt;br /&gt;
* náhled do detailu formou dynamického zvětšení&lt;br /&gt;
* postupné číslování a popis grafů&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero grafy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámky:&lt;br /&gt;
* běžně užívané poznámky dle standardů&lt;br /&gt;
* možnost umístění poznámek pod čarou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti interaktivních částí dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_07.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: Hudební teorie - Zvukový soubor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video/animace:&lt;br /&gt;
* video se zvukovou stopou související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelné na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání videa&lt;br /&gt;
* přehrávání v okně textu, přehrávání ve full screen módu&lt;br /&gt;
* očekáváná délka á videa max 3 min.&lt;br /&gt;
* možnost vytvoření galerie s vícero videi/animacemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvukový soubor:&lt;br /&gt;
* zvuková stopa související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* spustitelný na klepnutí&lt;br /&gt;
* možnost zastavení a znovu přehrání souboru&lt;br /&gt;
* očekávaná délka á zvukového souboru max 10 min.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Interaktivní Mapa/Obrázek/Graf:&lt;br /&gt;
* médium s ovládacími prvky pro dynamické překreslování dat související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* proměnné a interaktivní média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti autoevaluačních nástrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_05.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace ePurkyňka iOS (iPad) IVM: Fotovoltaika, fototermika - Práce s testovými otázkami]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test:&lt;br /&gt;
* soubor testových otázek v různých uspořádáních otázek s možností různého vyhodnocení (3 varianty - př. jedna odpověď správně, více odpovědí správně, otevřená otázka … a další) z daného tématu&lt;br /&gt;
* náhodném generování otázek a odpovědí&lt;br /&gt;
* možnost vyhodnocení testu uživatelem přímo v materiálu&lt;br /&gt;
* rekapitulace správných a špatných odpovědí&lt;br /&gt;
* bodové ohodnocení testu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cvičení s korekturou:&lt;br /&gt;
* cvičení pro doplňování textu, přesouvání textů, přesouvání objektů (př. obrázků) související s obsahem dokumentu&lt;br /&gt;
* automatické vyhodnocení cvičení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadované uživatelské nástroje mobilních aplikací interaktivních výukových materiálů (iOS, Android, web)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ecuni_app_ios_02.PNG|180px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) IVM: International open access week - Práce s textem - světlezelená: zvýraznění textu/tyrkysová: pořizování poznámek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce s textem:&lt;br /&gt;
* možnost zvýraznění textu barevným podkreslením&lt;br /&gt;
* možnost pořizování poznámek do textu&lt;br /&gt;
* možnost tvorby souhrnného dokumentu z poznámek nebo zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost sdílení poznámek i zvýrazněného textu&lt;br /&gt;
* možnost kreslení do elektronických dokumentů&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ovládací prvky:&lt;br /&gt;
* odskok na kapitolu z obsahu&lt;br /&gt;
* zvětšení objektu, zmenšení objektu (např. obrázků)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky galerií – foto, obrázky, mp3, videa (listování)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky videa (spuštění, zastavení, posunutí)&lt;br /&gt;
* ovládací prvky interaktivních grafů&lt;br /&gt;
* ovládací prvky testů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Technické parametry==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní části dokumentů:&lt;br /&gt;
* Text (HTML 5&amp;lt;ref name=&amp;quot;HTML 5&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 HTML5:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, MathJax&amp;lt;ref name=&amp;quot;MathJax&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MathJax MathJax:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Obrázek (JPEG, PNG, GIF&amp;lt;ref name=&amp;quot;JPEG, PNG, GIF&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD Základní principy digitální reprezentace obrazových informací:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Fotografie (JPEG, PNG, GIF)&lt;br /&gt;
* Graf (JPEG, PNG, GIF, JavaScript&amp;lt;ref name=&amp;quot;JavaScript&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk Programovací jazyk:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Poznámka (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní prvky dokumentů:&lt;br /&gt;
* Video (MPEG4&amp;lt;ref name=&amp;quot;MPEG4&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MPEG-4 MPEG4:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt; v kodeku H.264&amp;lt;ref name=&amp;quot;H.264&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/H.264 H.264:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;, WebM&amp;lt;ref name=&amp;quot;WebM&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/WebM WebM:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Animace (HTML5, JavaScript, MPEG4 v kodeku H.264, WebM)&lt;br /&gt;
* Knihovna obrázků (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Knihovna fotografií (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Zvukové soubory (MP3&amp;lt;ref name=&amp;quot;MP3&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/MP3 MP3:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;)&lt;br /&gt;
* Doplňovací interaktivní cvičení (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní mapy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní obrázky (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* 3D objekty &amp;lt;ref name=&amp;quot;3D objekty&amp;quot;&amp;gt;[https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_3D_grafika 3D objekty:] [online]. [cit. 2016-11-09].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autoevaluační nástroje:&lt;br /&gt;
* Test (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
* Cvičení s korekturou (HTML5, JavaScript)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronické učebnice''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* Igor Červený. ''Elektronická kniha / knihovna''. web: ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* Jaroslav Hejný. ''Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi''. web: HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
* [http://ondrej.neumajer.cz/o-mne/ PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.]. ''Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání.'' web: NEUMAJER, Ondřej. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-pro-vyuziti-ve-vzdelavani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky/fotografie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eCUNI'' [online]. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://ecuni.publi.cz&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna eTrnkova'' [online]. Brno: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova [cit. 2016-11-09]. Dostupné z:  http://epurkynka.publi.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Použité obrázky/fotografie byly vytvořeny a jsou distribuovány pod licencí: CC BY-NC-SA 3.0 CZ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://ecuni.publi.cz/ Elektronická knihovna Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Bližší informace o mKnihách, jednoho z formátů IVM]&lt;br /&gt;
* [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]&lt;br /&gt;
* [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html/%C2%A8/ Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
e-knihy, formáty elektronických knih, studijní opory, studijní materiály, elektronická učebnice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39984</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39984"/>
		<updated>2016-12-08T17:53:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Elektronický self-publishing */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo ''objevem písma''&amp;lt;ref name=&amp;quot;objev písma&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo Objev písma:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel Leibnitz&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gottfried Wilhelm Leibnitz&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Gottfried Wilhelm Leibnitz:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel Douglas Englebart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Douglas Engelbart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot; představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl Michael S. Hart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Michael S. Hart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;gt;: [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet Riding the Bullet:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39983</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39983"/>
		<updated>2016-12-08T17:51:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo ''objevem písma''&amp;lt;ref name=&amp;quot;objev písma&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo Objev písma:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel Leibnitz&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gottfried Wilhelm Leibnitz&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Gottfried Wilhelm Leibnitz:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel Douglas Englebart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Douglas Engelbart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot; představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl Michael S. Hart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Michael S. Hart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;gt;: [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet Riding the Bullet:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39982</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39982"/>
		<updated>2016-12-08T17:48:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo ''objevem písma''&amp;lt;ref name=&amp;quot;objev písma&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo Objev písma:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel Leibnitz&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gottfried Wilhelm Leibnitz&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Gottfried Wilhelm Leibnitz:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel Douglas Englebart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Douglas Engelbart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot; představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl Michael S. Hart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Michael S. Hart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;gt;: [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet Riding the Bullet:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39981</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39981"/>
		<updated>2016-12-08T17:46:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Elektronická publikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo ''objevem písma''&amp;lt;ref name=&amp;quot;objev písma&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo Objev písma:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel Leibnitz&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gottfried Wilhelm Leibnitz&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Gottfried Wilhelm Leibnitz:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel Douglas Englebart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Douglas Engelbart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot; představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl Michael S. Hart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Michael S. Hart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;gt;: [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet Riding the Bullet:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;:[http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39980</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39980"/>
		<updated>2016-12-08T17:45:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Elektronická publikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo ''objevem písma''&amp;lt;ref name=&amp;quot;objev písma&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo Objev písma:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel Leibnitz&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gottfried Wilhelm Leibnitz&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Gottfried Wilhelm Leibnitz:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel Douglas Englebart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Douglas Engelbart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot; představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl Michael S. Hart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Michael S. Hart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;gt;: [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet Riding the Bullet:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39979</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=39979"/>
		<updated>2016-12-08T17:44:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Igor.Cerveny: /* Elektronická publikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo ''objevem písma''&amp;lt;ref name=&amp;quot;objev písma&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo Objev písma:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel Leibnitz&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gottfried Wilhelm Leibnitz&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Gottfried Wilhelm Leibnitz:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel Douglas Englebart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Douglas Engelbart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot; představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl Michael S. Hart&amp;lt;ref name=&amp;quot;Michael S. Hart&amp;quot;&amp;gt;: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt;: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;&amp;gt;: [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet Riding the Bullet:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) &amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt;: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt;: [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing:] [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Igor.Cerveny</name></author>
		
	</entry>
</feed>