<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Iveta.Svobodova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Iveta.Svobodova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Iveta.Svobodova"/>
	<updated>2026-04-20T04:29:37Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2014-2015)_-_st%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_-_knihovnick%C3%A9_zam%C4%9B%C5%99en%C3%AD&amp;diff=36342</id>
		<title>Informační studia a knihovnictví (2014-2015) - státnicové okruhy - knihovnické zaměření</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2014-2015)_-_st%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_-_knihovnick%C3%A9_zam%C4%9B%C5%99en%C3%AD&amp;diff=36342"/>
		<updated>2016-06-20T16:12:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Sophie Teheux&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Zemanová, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || Jan Stejskal&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=36204</id>
		<title>RDF</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=36204"/>
		<updated>2016-06-17T21:26:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Standard RDF (Resource Description Framework) poskytuje jednoduchý model pro popis webových zdrojů. Je technologickým základem [[Sémantický web|sémantického webu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyjádření RDF ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF - obecný rámec pro popis, výměnu a znovupoužití metadat, přiřazuje webovým zdrojům sémantiku. RDF lze reprezentovat například prostřednictvím grafů (subjekty a objekty jako uzly, predikáty jako orientované hrany) či trojic (zdroj, vlastnost, hodnota vlastnosti).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice je v oficiální terminologii nazývána tvrzením a v podstatě vyjadřuje nějaký fakt o zdroji. Tvrzení se skládá ze tří částí, které dohromady tvoří  větu: subjekt → predikát → objekt. V rámci daného tvrzení je zdroj subjektem (identifikovaný pomocí URI), vlastnost predikátem (co tvrdíme o zdroji) a hodnota vlastnosti objektem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;matulík&amp;quot;&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Predikáty, kterými popisujeme zdroje, pochází z tzv. schémat (tj. slovníků, nebo ontologií). Příkladem schématu je standard pro metadatový popis digitálních objektů - Dublin Core (DC). Predikáty jsou také identifikovány pomocí URI. URI lze vyhledat na webu a odkazuje ke schématu a definici dané vlastnosti (predikátu) v tomto schématu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zemánek&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Vlastnosti mohou zahrnovat údaje o autorovi zdroje, datu vytvoření, klíčová slova, předmětové kategorie atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rdf-graph-example-TonyBenn.png|náhled|Příklad RDF grafu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předností RDF je možnost spojování grafů. Identifikace zdrojů využívá URI, která jsou globálně unikátní. Dva zdroje se shodným URI ve dvou různých grafech identifikují tentýž zdroj. Spojením dvou dikrétních grafů vzniká jeden větší kompaktní graf. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zemánek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF můžeme zapsat pomocí několika různých syntaxí. Syntaxe RDF/XML se stala první standardizovanou syntaxí RDF &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: &amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru (namespace) a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. &amp;lt;ref name=&amp;quot;matulík&amp;quot; /&amp;gt; Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Resource Description Framework (RDF)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. RDF Working Group, 2014. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDF&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=36203</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=36203"/>
		<updated>2016-06-17T21:24:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ontologie''' definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány [[Sémantická síť|sémantickými sítěmi]] a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie z hlediska informatiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá ontologie stojí na '''přesném a formálním definování pojmů a vztahů'''. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje '''taxonomii''' a '''soubor odvozovacích pravidel'''. [[Taxonomie]] definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli '''systém reprezentace znalostí''', v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou '''sémantickou sílu''' (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot;&amp;gt;ČULÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny podle sémantické síly (kdy sémantické sítě a ontologie mají největší vyjadřovací schopnost):&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Tezaury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ontologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití ontologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie v mnoha směrech '''vylepšují a rozšiřují fungování webu'''. Mohou být použity ke '''zvýšení přesnosti webových [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]]''' (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie '''k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí'''. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;svátek&amp;quot;&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Ontologie a WWW [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ontologické jazyky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. &amp;lt;ref&amp;gt;Ontologie (informatika). &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými [[formální jazyk|formálními jazyky]] – '''ontologickými jazyky'''. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla [[World Wide Web Consortium|konsorciem W3C]] publikována specifikace [[RDF]]. Jazyk '''RDF v syntaxi XML''' se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk '''RDF Schema''' (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je '''OWL.''' OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Variantou k ontologickým jazykům je technologie '''Topic Maps''', jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro účely '''kombinace různých ontogií''' vznikl jazyk '''SKOS''' (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:FoafLogo.svg|náhled|vlevo|Logo FOAF]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady ontologií na webu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Music Ontology – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.&amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* The Semantic Web [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ontology [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Ontology.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ontologie, taxonomie, ontologický jazyk, RDF, OWL, SKOS, sémantický síť, Dublin Core&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=36202</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=36202"/>
		<updated>2016-06-17T21:23:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sémantický web''' umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací. &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Semantic web stack.svg|náhled|vlevo|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje [[URI]] (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou [[Digitální podpis|digitální podpisy]] a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Uživatelské rozhraní (user interface)|Uživatelské rozhraní]] je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč sémantický web ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě webových stránek pomocí jazyků HTML či XHTML se informace vepisují do speciálních značek označovaných jako elementy. Některé tyto elementy mají přiřazen určitý sémantický význam. Počítače jsou dnes v srozumitelně napsaném HTML či XHTML kódu schopné rozpoznat, která část kódu je hlavička či nadpis. Poznají též například, zda se jedná o odkaz na jinou webovou stránku, ale již nepoznají, na co konkrétně daný odkaz odkazuje. Sémantický web by měl toto napravit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka sémantického webu byla poprvé veřejnosti předvedena 17. května 2001, kdy v časopise Scientific American vyšel článek The Semantic Web. Autory tohoto článku byli [[Tim Berners-Lee]], ředitel konsorcia W3C - James Hendler a Ora Lassila, finský informatik zabývající se myšlenkou sémantického webu od roku 1996. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné způsoby zachycování strukturovaných metadat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími způsoby, jak do stávajícího webu snadno přidat sémantickou informaci, je použití mikroformátů a RDFa. Mikroformáty zapisují strojově čitelné informace za využití HTML nebo XHTML struktury. Jejich výhoda spočívá ve využívání stávajících dominantních technologií a obvykle daleko menších nárocích na velikost souborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se o soubory metadatových hodnot, navržené pro každý typ obsahu samostatně, které lze vložit do kódu stránky, typicky jako hodnoty určitého atributu. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/SI_2014_1-2_1_Svatek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFa (Resource Description Framework in Attributes) také k přenosu dat v RDF používá  XHTML nebo XML elementy webové stránky. Rozšiřuje a zavádí nové atributy. Nejnovější verze doporučení RDFa je RDFa 1.1. &amp;lt;ref&amp;gt;RDF in Attributes (RDFa). &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. RDFA Working Group, 2013. Dostupné také z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDFa&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. World Wide Web Consortium [online]. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;The Semantic Web&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Ontologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World Wide Web]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sémantický web, ontologie, RDF, XML, OWL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=36201</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=36201"/>
		<updated>2016-06-17T21:22:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistického zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Kategorizace|Kategorizaci]] obsahu webových stránek nebo elektronických zdrojů mohou provádět také uživatelé. Pomocí tagů (popisků, štítků) vyjadřují obsah webu za účelem utřídění těchto stránek a jejich rychlejšího vyhledávání. &amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Folksonomie. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014605&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tagem je míněn výraz na bázi přirozeného jazyka, při jehož tvoření není využíván řízený slovník. Jde tedy prakticky o volnou indexaci dokumentu prováděnou koncovým uživatelem. Tento proces je nazýván [[folksonomie|folksonomií]]. Folksonomii můžeme uplatnit například v novějších verzích [[OPAC|OPACu]]. &amp;lt;ref&amp;gt; HRAZDIL, Aleš. Příliš lidová folksonomie?. &amp;lt;i&amp;gt;Duha&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2013, 27(4). Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/prilis-lidova-folksonomie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací) &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor &amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický web ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]] představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání &amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro [[RDF]] je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač nemá k dispozici pouze samotný text, který vidí čtenář, ale i další informace, podle kterých může zvážit obsah uváděného zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ontologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů mohou být využity [[ontologie]]. Ty porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu. S pomocí ontologie je možné zachytit věcnou podstatu znalostí, a tím zabezpečit jejich konzistenci a usnadnit jejich vyhledání. Pokročilejší funkce ontologií lze aplikovat k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie a WWW&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie jako formalizované reprezentace znalostí, určené k jejich sdílení a znovupoužití, jsou součástí tvorby sémantického webu. Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BOLDIŠ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/pdf/1401/141036.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
věcné pořádání informací a znalostí, automatická indexace, sémantický web, ontologie, folksonomie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=35562</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=35562"/>
		<updated>2016-06-09T20:20:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistického zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Kategorizace|Kategorizaci]] obsahu webových stránek nebo elektronických zdrojů mohou provádět také uživatelé. Pomocí tagů (popisků, štítků) vyjadřují obsah webu za účelem utřídění těchto stránek a jejich rychlejšího vyhledávání. &amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Folksonomie. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014605&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tagem je míněn výraz na bázi přirozeného jazyka, při jehož tvoření není využíván řízený slovník. Jde tedy prakticky o volnou indexaci dokumentu prováděnou koncovým uživatelem. Tento proces je nazýván [[folksonomie|folksonomií]]. Folksonomii můžeme uplatnit například v novějších verzích [[OPAC|OPACu]]. &amp;lt;ref&amp;gt; HRAZDIL, Aleš. Příliš lidová folksonomie?. &amp;lt;i&amp;gt;Duha&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2013, 27(4). Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/prilis-lidova-folksonomie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací) &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor &amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Sémantický web|Sémantický web]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání &amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro [[RDF]] je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač nemá k dispozici pouze samotný text, který vidí čtenář, ale i další informace, podle kterých může zvážit obsah uváděného zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Ontologie]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů mohou být využity ontologie. Ty porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu. S pomocí ontologie je možné zachytit věcnou podstatu znalostí, a tím zabezpečit jejich konzistenci a usnadnit jejich vyhledání. Pokročilejší funkce ontologií lze aplikovat k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie a WWW&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie jako formalizované reprezentace znalostí, určené k jejich sdílení a znovupoužití, jsou součástí tvorby sémantického webu. Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BOLDIŠ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/pdf/1401/141036.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
věcné pořádání informací a znalostí, automatická indexace, sémantický web, ontologie, folksonomie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=35561</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=35561"/>
		<updated>2016-06-09T20:17:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistického zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Kategorizace|Kategorizaci]] obsahu webových stránek nebo elektronických zdrojů mohou provádět také uživatelé. Pomocí tagů (popisků, štítků) vyjadřují obsah webu za účelem utřídění těchto stránek a jejich rychlejšího vyhledávání. &amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Folksonomie. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014605&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tagem je míněn výraz na bázi přirozeného jazyka, při jehož tvoření není využíván řízený slovník. Jde tedy prakticky o volnou indexaci dokumentu prováděnou koncovým uživatelem. Tento proces je nazýván [[folksonomie|folksonomií]]. Folksonomii můžeme uplatnit například v novějších verzích [[OPAC|OPACu]]. &amp;lt;ref&amp;gt; HRAZDIL, Aleš. Příliš lidová folksonomie?. &amp;lt;i&amp;gt;Duha&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2013, roč. 27, č. 4. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/prilis-lidova-folksonomie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací) &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor &amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Sémantický web|Sémantický web]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání &amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro [[RDF]] je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač nemá k dispozici pouze samotný text, který vidí čtenář, ale i další informace, podle kterých může zvážit obsah uváděného zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Ontologie]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů mohou být využity ontologie. Ty porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu. S pomocí ontologie je možné zachytit věcnou podstatu znalostí, a tím zabezpečit jejich konzistenci a usnadnit jejich vyhledání. Pokročilejší funkce ontologií lze aplikovat k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie a WWW&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie jako formalizované reprezentace znalostí, určené k jejich sdílení a znovupoužití, jsou součástí tvorby sémantického webu. Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BOLDIŠ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/pdf/1401/141036.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
věcné pořádání informací a znalostí, automatická indexace, sémantický web, ontologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=35560</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=35560"/>
		<updated>2016-06-09T20:12:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistického zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Kategorizace|Kategorizaci]] obsahu webových stránek nebo elektronických zdrojů mohou provádět také uživatelé.&lt;br /&gt;
Pomocí tagů (popisků, štítků) vyjadřují obsah webu za účelem utřídění těchto stránek a jejich rychlejšího vyhledávání. &amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. &amp;lt;i&amp;gt;Folksonomie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014605&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tagem je míněn výraz na bázi přirozeného jazyka, při jehož tvoření není využíván řízený slovník. Jde tedy prakticky o volnou indexaci dokumentu prováděnou koncovým uživatelem. Tento proces je nazýván [[folksonomie|folksonomií]]. Folksonomii můžeme uplatnit například v novějších verzích [[OPAC|OPACu]]. &amp;lt;ref&amp;gt; HRAZDIL, Aleš. Příliš lidová folksonomie?. &amp;lt;i&amp;gt;Duha&amp;lt;/i&amp;gt;[online]. 2013, roč. 27, č. 4. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/prilis-lidova-folksonomie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací) &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Indexace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor &amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Sémantický web|Sémantický web]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání &amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro [[RDF]] je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač nemá k dispozici pouze samotný text, který vidí čtenář, ale i další informace, podle kterých může zvážit obsah uváděného zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Ontologie]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů mohou být využity ontologie. Ty porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu. S pomocí ontologie je možné zachytit věcnou podstatu znalostí, a tím zabezpečit jejich konzistenci a usnadnit jejich vyhledání. Pokročilejší funkce ontologií lze aplikovat k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie a WWW&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie jako formalizované reprezentace znalostí, určené k jejich sdílení a znovupoužití, jsou součástí tvorby sémantického webu. Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BOLDIŠ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/pdf/1401/141036.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
věcné pořádání informací a znalostí, automatická indexace, sémantický web, ontologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=35175</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=35175"/>
		<updated>2016-06-02T23:13:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ontologie''' definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány [[Sémantická síť|sémantickými sítěmi]] a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie z hlediska informatiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá ontologie stojí na '''přesném a formálním definování pojmů a vztahů'''. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje '''taxonomii''' a '''soubor odvozovacích pravidel'''. [[Taxonomie]] definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli '''systém reprezentace znalostí''', v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou '''sémantickou sílu''' (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot;&amp;gt;ČULÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny podle sémantické síly (kdy sémantické sítě a ontologie mají největší vyjadřovací schopnost):&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Tezaury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ontologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití ontologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie v mnoha směrech '''vylepšují a rozšiřují fungování webu'''. Mohou být použity ke z'''výšení přesnosti webových [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]]''' (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie '''k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí'''. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;svátek&amp;quot;&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Ontologie a WWW [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ontologické jazyky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. &amp;lt;ref&amp;gt;Ontologie (informatika). &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými [[formální jazyk|formálními jazyky]] – '''ontologickými jazyky'''. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla [[World Wide Web Consortium|konsorciem W3C]] publikována specifikace [[RDF]]. Jazyk '''RDF v syntaxi XML''' se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk '''RDF Schema''' (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je '''OWL.''' OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Variantou k ontologickým jazykům je technologie '''Topic Maps''', jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro účely '''kombinace různých ontogií''' vznikl jazyk '''SKOS''' (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:FoafLogo.svg|náhled|vlevo|Logo FOAF]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady ontologií na webu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Music Ontology – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.&amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* The Semantic Web [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ontology [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Ontology.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ontologie, taxonomie, ontologický jazyk, RDF, OWL, SKOS, sémantický síť, Dublin Core&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=35174</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=35174"/>
		<updated>2016-06-02T23:06:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ontologie''' definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány [[Sémantická síť|sémantickými sítěmi]] a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie z hlediska informatiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá ontologie stojí na '''přesném a formálním definování pojmů a vztahů'''. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje '''taxonomii''' a '''soubor odvozovacích pravidel'''. Taxonomie definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli '''systém reprezentace znalostí''', v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou '''sémantickou sílu''' (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot;&amp;gt;ČULÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny podle sémantické síly (kdy sémantické sítě a ontologie mají největší vyjadřovací schopnost):&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Tezaury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ontologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití ontologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie v mnoha směrech '''vylepšují a rozšiřují fungování webu'''. Mohou být použity ke z'''výšení přesnosti webových [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]]''' (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie '''k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí'''. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;svátek&amp;quot;&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Ontologie a WWW [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ontologické jazyky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. &amp;lt;ref&amp;gt;Ontologie (informatika). &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými formálními jazyky – '''ontologickými jazyky'''. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla konsorciem W3C publikována specifikace [[RDF]]. Jazyk '''RDF v syntaxi XML''' se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk RDF Schema (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je OWL. OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Variantou k ontologickým jazykům je technologie Topic Maps, jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro účely kombinace různých ontogií vznikl jazyk SKOS (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:FoafLogo.svg|náhled|vlevo|Logo FOAF]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady ontologií na webu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Music Ontology – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.&amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* The Semantic Web [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ontology [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Ontology.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=35173</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=35173"/>
		<updated>2016-06-02T22:56:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sémantický web''' umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací. &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Semantic web stack.svg|náhled|vlevo|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje [[URI]] (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou [[Digitální podpis|digitální podpisy]] a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Uživatelské rozhraní (user interface)|Uživatelské rozhraní]] je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč sémantický web ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě webových stránek pomocí jazyků HTML či XHTML se informace vepisují do speciálních značek označovaných jako elementy. Některé tyto elementy mají přiřazen určitý sémantický význam. Počítače jsou dnes v srozumitelně napsaném HTML či XHTML kódu schopné rozpoznat, která část kódu je hlavička či nadpis. Poznají též například, zda se jedná o odkaz na jinou webovou stránku, ale již nepoznají, na co konkrétně daný odkaz odkazuje. Sémantický web by měl toto napravit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka sémantického webu byla poprvé veřejnosti předvedena 17. května 2001, kdy v časopise Scientific American vyšel článek The Semantic Web. Autory tohoto článku byli [[Tim Berners-Lee]], ředitel konsorcia W3C - James Hendler a Ora Lassila, finský informatik zabývající se myšlenkou sémantického webu od roku 1996. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné způsoby zachycování strukturovaných metadat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími způsoby, jak do stávajícího webu snadno přidat sémantickou informaci, je použití mikroformátů a RDFa. Mikroformáty zapisují strojově čitelné informace za využití HTML nebo XHTML struktury. Jejich výhoda spočívá ve využívání stávajících dominantních technologií a obvykle daleko menších nárocích na velikost souborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se o soubory metadatových hodnot, navržené pro každý typ obsahu samostatně, které lze vložit do kódu stránky, typicky jako hodnoty určitého atributu. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/SI_2014_1-2_1_Svatek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFa (Resource Description Framework in Attributes) také k přenosu dat v RDF používá  XHTML nebo XML elementy webové stránky. Rozšiřuje a zavádí nové atributy. Nejnovější verze doporučení RDFa je RDFa 1.1. &amp;lt;ref&amp;gt;RDF in Attributes (RDFa). &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. RDFA Working Group, 2013. Dostupné také z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDFa&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. World Wide Web Consortium [online]. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;The Semantic Web&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Ontologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World Wide Web]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sémantický web, ontologie, RDF, XML, OWL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=35172</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=35172"/>
		<updated>2016-06-02T22:51:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sémantický web''' umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací. &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Semantic web stack.svg|náhled|vlevo|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje URI (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou digitální podpisy a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelské rozhraní je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč sémantický web ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě webových stránek pomocí jazyků HTML či XHTML se informace vepisují do speciálních značek označovaných jako elementy. Některé tyto elementy mají přiřazen určitý sémantický význam. Počítače jsou dnes v srozumitelně napsaném HTML či XHTML kódu schopné rozpoznat, která část kódu je hlavička či nadpis. Poznají též například, zda se jedná o odkaz na jinou webovou stránku, ale již nepoznají, na co konkrétně daný odkaz odkazuje. Sémantický web by měl toto napravit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka sémantického webu byla poprvé veřejnosti předvedena 17. května 2001, kdy v časopise Scientific American vyšel článek The Semantic Web. Autory tohoto článku byli [[Tim Berners-Lee]], ředitel konsorcia W3C - James Hendler a Ora Lassila, finský informatik zabývající se myšlenkou sémantického webu od roku 1996. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné způsoby zachycování strukturovaných metadat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími způsoby, jak do stávajícího webu snadno přidat sémantickou informaci, je použití mikroformátů a RDFa. Mikroformáty zapisují strojově čitelné informace za využití HTML nebo XHTML struktury. Jejich výhoda spočívá ve využívání stávajících dominantních technologií a obvykle daleko menších nárocích na velikost souborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se o soubory metadatových hodnot, navržené pro každý typ obsahu samostatně, které lze vložit do kódu stránky, typicky jako hodnoty určitého atributu. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/SI_2014_1-2_1_Svatek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFa (Resource Description Framework in Attributes) také k přenosu dat v RDF používá  XHTML nebo XML elementy webové stránky. Rozšiřuje a zavádí nové atributy. Nejnovější verze doporučení RDFa je RDFa 1.1. &amp;lt;ref&amp;gt;RDF in Attributes (RDFa). &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. RDFA Working Group, 2013. Dostupné také z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDFa&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. World Wide Web Consortium [online]. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;The Semantic Web&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Ontologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World Wide Web]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sémantický web, ontologie, RDF, XML, OWL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=35171</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=35171"/>
		<updated>2016-06-02T22:45:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistického zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací) &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Indexace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor &amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický web ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;---&amp;gt; [[Sémantický web|sémantický web]]&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání &amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro RDF je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;---&amp;gt; [[RDF]]&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhledávač nemá k dispozici pouze samotný text, který vidí čtenář, ale i další informace, podle kterých může zvážit obsah uváděného zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ontologie ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;---&amp;gt; [[Ontologie]]&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů mohou být využity ontologie. Ty porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu. S pomocí ontologie je možné zachytit věcnou podstatu znalostí, a tím zabezpečit jejich konzistenci a usnadnit jejich vyhledání. Pokročilejší funkce ontologií lze aplikovat k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie a WWW&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie jako formalizované reprezentace znalostí, určené k jejich sdílení a znovupoužití, jsou součástí tvorby sémantického webu. Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BOLDIŠ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/pdf/1401/141036.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
věcné pořádání informací a znalostí, automatická indexace, sémantický web, ontologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34881</id>
		<title>RDF</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34881"/>
		<updated>2016-05-31T18:53:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Standard RDF (Resource Description Framework) poskytuje jednoduchý model pro popis webových zdrojů. Je technologickým základem [[Sémantický web|sémantického webu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyjádření RDF ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF - obecný rámec pro popis, výměnu a znovupoužití metadat, přiřazuje webovým zdrojům sémantiku. RDF lze reprezentovat například prostřednictvím grafů (subjekty a objekty jako uzly, predikáty jako orientované hrany) či trojic (zdroj, vlastnost, hodnota vlastnosti).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice je v oficiální terminologii nazývána tvrzením a v podstatě vyjadřuje nějaký fakt o zdroji. Tvrzení se skládá ze tří částí, které dohromady tvoří  větu: subjekt → predikát → objekt. V rámci daného tvrzení je zdroj subjektem (identifikovaný pomocí URI), vlastnost predikátem (co tvrdíme o zdroji) a hodnota vlastnosti objektem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;matulík&amp;quot;&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Predikáty, kterými popisujeme zdroje, pochází z tzv. schémat (tj. slovníků, nebo ontologií). Příkladem schématu je standard pro metadatový popis digitálních objektů - Dublin Core (DC). Predikáty jsou také identifikovány pomocí URI. URI lze vyhledat na webu a odkazuje ke schématu a definici dané vlastnosti (predikátu) v tomto schématu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zemánek&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Vlastnosti mohou zahrnovat údaje o autorovi zdroje, datu vytvoření, klíčová slova, předmětové kategorie atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rdf-graph-example-TonyBenn.png|náhled|Příklad RDF grafu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předností RDF je možnost spojování grafů. Identifikace zdrojů využívá URI, která jsou globálně unikátní. Dva zdroje se shodným URI ve dvou různých grafech identifikují tentýž zdroj. Spojením dvou dikrétních grafů vzniká jeden větší kompaktní graf. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zemánek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF můžeme zapsat pomocí několika různých syntaxí. Syntaxe RDF/XML se stala první standardizovanou syntaxí RDF &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: &amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru (namespace) a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. &amp;lt;ref name=&amp;quot;matulík&amp;quot; /&amp;gt; Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Resource Description Framework (RDF)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. RDF Working Group, 2014. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDF&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34791</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34791"/>
		<updated>2016-05-30T22:46:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ontologie definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány [[Sémantická síť|sémantickými sítěmi]] a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie z hlediska informatiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá ontologie stojí na přesném a formálním definování pojmů a vztahů. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje taxonomii a soubor odvozovacích pravidel. Taxonomie definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou sémantickou sílu (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot;&amp;gt;ČULÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny podle sémantické síly (kdy sémantické sítě a ontologie mají největší vyjadřovací schopnost):&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Tezaury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ontologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití ontologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie v mnoha směrech vylepšují a rozšiřují fungování webu. Mohou být použity ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;svátek&amp;quot;&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Ontologie a WWW [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ontologické jazyky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. &amp;lt;ref&amp;gt;Ontologie (informatika). &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými formálními jazyky – ontologickými jazyky. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla konsorciem W3C publikována specifikace [[RDF]]. Jazyk RDF v syntaxi XML se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk RDF Schema (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je OWL. OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Variantou k ontologickým jazykům je technologie Topic Maps, jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro účely kombinace různých ontogií vznikl jazyk SKOS (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:FoafLogo.svg|náhled|vlevo|Logo FOAF]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady ontologií na webu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Music Ontology – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.&amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* The Semantic Web [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ontology [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Ontology.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34790</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34790"/>
		<updated>2016-05-30T22:45:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ontologie definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány [[Sémantická síť|sémantickými sítěmi]] a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie z hlediska informatiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá ontologie stojí na přesném a formálním definování pojmů a vztahů. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje taxonomii a soubor odvozovacích pravidel. Taxonomie definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou sémantickou sílu (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot;&amp;gt;ČULÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny podle sémantické síly (kdy sémantické sítě a ontologie mají největší vyjadřovací schopnost):&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Tezaury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ontologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití ontologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie v mnoha směrech vylepšují a rozšiřují fungování webu. Mohou být použity ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;svátek&amp;quot;&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Ontologie a WWW [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ontologické jazyky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. &amp;lt;ref&amp;gt;Ontologie (informatika). &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými formálními jazyky – ontologickými jazyky. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla konsorciem W3C publikována specifikace [[RDF]]. Jazyk RDF v syntaxi XML se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk RDF Schema (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je OWL. OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Variantou k ontologickým jazykům je technologie Topic Maps, jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro účely kombinace různých ontogií vznikl jazyk SKOS (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:FoafLogo.svg|náhled|vlevo|Logo FOAF]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady ontologií na webu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Music Ontology – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.&amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* The Semantic Web [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ontology [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Ontology.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34789</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34789"/>
		<updated>2016-05-30T22:37:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ontologie definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány [[Sémantická síť|sémantickými sítěmi]] a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie z hlediska informatiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá ontologie stojí na přesném a formálním definování pojmů a vztahů. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje taxonomii a soubor odvozovacích pravidel. Taxonomie definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou sémantickou sílu (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot;&amp;gt;ČULÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny sestupně podle sémantické síly:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Tezaury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ontologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití ontologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie v mnoha směrech vylepšují a rozšiřují fungování webu. Mohou být použity ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;svátek&amp;quot;&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Ontologie a WWW [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ontologické jazyky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. &amp;lt;ref&amp;gt;Ontologie (informatika). &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými formálními jazyky – ontologickými jazyky. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla konsorciem W3C publikována specifikace [[RDF]]. Jazyk RDF v syntaxi XML se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk RDF Schema (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je OWL. OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Variantou k ontologickým jazykům je technologie Topic Maps, jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro účely kombinace různých ontogií vznikl jazyk SKOS (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:FoafLogo.svg|náhled|vlevo|Logo FOAF]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady ontologií na webu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Music Ontology – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.&amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura===&lt;br /&gt;
* The Semantic Web [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ontology [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Ontology.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34788</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34788"/>
		<updated>2016-05-30T22:26:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ontologie definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány [[Sémantická síť|sémantickými sítěmi]] a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie z hlediska informatiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá ontologie stojí na přesném a formálním definování pojmů a vztahů. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje taxonomii a soubor odvozovacích pravidel. Taxonomie definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou sémantickou sílu (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot;&amp;gt;ČULÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny sestupně podle sémantické síly:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Tezaury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ontologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití ontologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie v mnoha směrech vylepšují a rozšiřují fungování webu. Mohou být použity ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;svátek&amp;quot;&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Ontologie a WWW [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ontologické jazyky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. &amp;lt;ref&amp;gt;Ontologie (informatika). &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými formálními jazyky – ontologickými jazyky. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla konsorciem W3C publikována specifikace [[RDF]]. Jazyk RDF v syntaxi XML se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk RDF Schema (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je OWL. OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Variantou k ontologickým jazykům je technologie Topic Maps, jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro účely kombinace různých ontogií vznikl jazyk SKOS (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady ontologií na webu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:FoafLogo.svg|náhled|vlevo|Logo FOAF]]&lt;br /&gt;
* Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Music Ontology –d efinuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[závěrečné pr. RDF] + [http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34787</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34787"/>
		<updated>2016-05-30T22:11:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ontologie definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány sémantickými sítěmi a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie z hlediska informatiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá ontologie stojí na přesném a formálním definování pojmů a vztahů. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje taxonomii a soubor odvozovacích pravidel. Taxonomie definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou sémantickou sílu (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot;&amp;gt;ČULÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny sestupně podle sémantické síly:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Tezaury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ontologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití ontologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie v mnoha směrech vylepšují a rozšiřují fungování webu. Mohou být použity ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. [SVÁTEK – ONTOLOGIE WWW]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ontologické jazyky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými formálními jazyky – ontologickými jazyky. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla konsorciem W3C publikována specifikace RDF. Jazyk RDF v syntaxi XML se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk RDF Schema (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je OWL. OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Variantou k ontologickým jazykům je technologie Topic Maps, jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro účely kombinace různých ontogií vznikl jazyk SKOS (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. [ontologie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady ontologií na webu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OBRÁZEK?: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Ontology#/media/File:FoafLogo.svg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Music Ontology –d efinuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[závěrečné pr. RDF] + [http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34786</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34786"/>
		<updated>2016-05-30T21:52:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ontologie definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány sémantickými sítěmi a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ontologie z hlediska informatiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá ontologie stojí na přesném a formálním definování pojmů a vztahů. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje taxonomii a soubor odvozovacích pravidel. Taxonomie definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty nebo celými třídami objektů definovány sémantické vztahy. Někdy je ale jejich sémantika natolik slabá, že je nelze považovat za ontologie. [ontologie bak.] Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny sestupně podle sémantické síly (schopnosti struktury systému reprezentovat význam):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.&lt;br /&gt;
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.&lt;br /&gt;
3. Tezaury.&lt;br /&gt;
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely.&lt;br /&gt;
[http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna142/142005.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvorba ontologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. [ontologie bak.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využití ontologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie v mnoha směrech vylepšují a rozšiřují fungování webu. Mohou být použity ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. [Ikaros 2011] Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. [SVÁTEK – ONTOLOGIE WWW]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34785</id>
		<title>RDF</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34785"/>
		<updated>2016-05-30T21:30:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Standard RDF (Resource Description Framework) poskytuje jednoduchý model pro popis webových zdrojů. Je technologickým základem [[Sémantický web|sémantického webu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyjadření RDF ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF - obecný rámec pro popis, výměnu a znovupoužití metadat, přiřazuje webovým zdrojům sémantiku. RDF lze reprezentovat například prostřednictvím grafů (subjekty a objekty jako uzly, predikáty jako orientované hrany) či trojic (zdroj, vlastnost, hodnota vlastnosti).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice je v oficiální terminologii nazývána tvrzením a v podstatě vyjadřuje nějaký fakt o zdroji. Tvrzení se skládá ze tří částí, které dohromady tvoří  větu: subjekt → predikát → objekt. V rámci daného tvrzení je zdroj subjektem (identifikovaný pomocí URI), vlastnost predikátem (co tvrdíme o zdroji) a hodnota vlastnosti objektem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;matulík&amp;quot;&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Predikáty, kterými popisujeme zdroje, pochází z tzv. schémat (tj. slovníků, nebo ontologií). Příkladem schématu je standard pro metadatový popis digitálních objektů - Dublin Core (DC). Predikáty jsou také identifikovány pomocí URI. URI lze vyhledat na webu a odkazuje ke schématu a definici dané vlastnosti (predikátu) v tomto schématu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zemánek&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Vlastnosti mohou zahrnovat údaje o autorovi zdroje, datu vytvoření, klíčová slova, předmětové kategorie atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rdf-graph-example-TonyBenn.png|náhled|Příklad RDF grafu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předností RDF je možnost spojování grafů. Identifikace zdrojů využívá URI, která jsou globálně unikátní. Dva zdroje se shodným URI ve dvou různých grafech identifikují tentýž zdroj. Spojením dvou dikrétních grafů vzniká jeden větší kompaktní graf. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zemánek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF můžeme zapsat pomocí několika různých syntaxí. Syntaxe RDF/XML se stala první standardizovanou syntaxí RDF &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: &amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru (namespace) a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. &amp;lt;ref name=&amp;quot;matulík&amp;quot; /&amp;gt; Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Resource Description Framework (RDF)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. RDF Working Group, 2014. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDF&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34784</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34784"/>
		<updated>2016-05-30T21:23:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací. &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Semantic web stack.svg|náhled|vlevo|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje URI (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou digitální podpisy a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelské rozhraní je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč sémantický web ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě webových stránek pomocí jazyků HTML či XHTML se informace vepisují do speciálních značek označovaných jako elementy. Některé tyto elementy mají přiřazen určitý sémantický význam. Počítače jsou dnes v srozumitelně napsaném HTML či XHTML kódu schopné rozpoznat, která část kódu je hlavička či nadpis. Poznají též například, zda se jedná o odkaz na jinou webovou stránku, ale již nepoznají, na co konkrétně daný odkaz odkazuje. Sémantický web by měl toto napravit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka sémantického webu byla poprvé veřejnosti předvedena 17. května 2001, kdy v časopise Scientific American vyšel článek The Semantic Web. Autory tohoto článku byli [[Tim Berners-Lee]], ředitel konsorcia W3C - James Hendler a Ora Lassila, finský informatik zabývající se myšlenkou sémantického webu od roku 1996. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné způsoby zachycování strukturovaných metadat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími způsoby, jak do stávajícího webu snadno přidat sémantickou informaci, je použití mikroformátů a RDFa. Mikroformáty zapisují strojově čitelné informace za využití HTML nebo XHTML struktury. Jejich výhoda spočívá ve využívání stávajících dominantních technologií a obvykle daleko menších nárocích na velikost souborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se o soubory metadatových hodnot, navržené pro každý typ obsahu samostatně, které lze vložit do kódu stránky, typicky jako hodnoty určitého atributu. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/SI_2014_1-2_1_Svatek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFa (Resource Description Framework in Attributes) také k přenosu dat v RDF používá  XHTML nebo XML elementy webové stránky. Rozšiřuje a zavádí nové atributy. Nejnovější verze doporučení RDFa je RDFa 1.1. &amp;lt;ref&amp;gt;RDF in Attributes (RDFa). &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. RDFA Working Group, 2013. Dostupné také z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDFa&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. World Wide Web Consortium [online]. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;The Semantic Web&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Ontologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World Wide Web]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34783</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34783"/>
		<updated>2016-05-30T21:22:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací. &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Semantic web stack.svg|náhled|vlevo|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje URI (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou digitální podpisy a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelské rozhraní je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč sémantický web ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě webových stránek pomocí jazyků HTML či XHTML se informace vepisují do speciálních značek označovaných jako elementy. Některé tyto elementy mají přiřazen určitý sémantický význam. Počítače jsou dnes v srozumitelně napsaném HTML či XHTML kódu schopné rozpoznat, která část kódu je hlavička či nadpis. Poznají též například, zda se jedná o odkaz na jinou webovou stránku, ale již nepoznají, na co konkrétně daný odkaz odkazuje. Sémantický web by měl toto napravit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka sémantického webu byla poprvé veřejnosti předvedena 17. května 2001, kdy v časopise Scientific American vyšel článek The Semantic Web. Autory tohoto článku byli [[Tim Berners-Lee]], ředitel konsorcia W3C - James Hendler a Ora Lassila, finský informatik zabývající se myšlenkou sémantického webu od roku 1996. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné způsoby zachycování strukturovaných metadat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími způsoby, jak do stávajícího webu snadno přidat sémantickou informaci, je použití mikroformátů a RDFa. Mikroformáty zapisují strojově čitelné informace za využití HTML nebo XHTML struktury. Jejich výhoda spočívá ve využívání stávajících dominantních technologií a obvykle daleko menších nárocích na velikost souborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se o soubory metadatových hodnot, navržené pro každý typ obsahu samostatně, které lze vložit do kódu stránky, typicky jako hodnoty určitého atributu. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/SI_2014_1-2_1_Svatek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFa (Resource Description Framework in Attributes) také k přenosu dat v RDF používá  XHTML nebo XML elementy webové stránky. Rozšiřuje a zavádí nové atributy. Nejnovější verze doporučení RDFa je RDFa 1.1. &amp;lt;ref&amp;gt;RDF in Attributes (RDFa). &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. RDFA Working Group, 2013. Dostupné také z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDFa&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. World Wide Web Consortium [online]. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;The Semantic Web&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Ontologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World Wide Web]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34782</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34782"/>
		<updated>2016-05-30T21:21:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací. &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Semantic web stack.svg|náhled|vlevo|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje URI (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou digitální podpisy a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelské rozhraní je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč sémantický web ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě webových stránek pomocí jazyků HTML či XHTML se informace vepisují do speciálních značek označovaných jako elementy. Některé tyto elementy mají přiřazen určitý sémantický význam. Počítače jsou dnes v srozumitelně napsaném HTML či XHTML kódu schopné rozpoznat, která část kódu je hlavička či nadpis. Poznají též například, zda se jedná o odkaz na jinou webovou stránku, ale již nepoznají, na co konkrétně daný odkaz odkazuje. Sémantický web by měl toto napravit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka sémantického webu byla poprvé veřejnosti předvedena 17. května 2001, kdy v časopise Scientific American vyšel článek The Semantic Web. Autory tohoto článku byli [[Tim Berners-Lee]], ředitel konsorcia W3C - James Hendler a Ora Lassila, finský informatik zabývající se myšlenkou sémantického webu od roku 1996. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné způsoby zachycování strukturovaných metadat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími způsoby, jak do stávajícího webu snadno přidat sémantickou informaci, je použití mikroformátů a RDFa. Mikroformáty zapisují strojově čitelné informace za využití HTML nebo XHTML struktury. Jejich výhoda spočívá ve využívání stávajících dominantních technologií a obvykle daleko menších nárocích na velikost souborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se o soubory metadatových hodnot, navržené pro každý typ obsahu samostatně, které lze vložit do kódu stránky, typicky jako hodnoty určitého atributu. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/SI_2014_1-2_1_Svatek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFa (Resource Description Framework in Attributes) také k přenosu dat v RDF používá  XHTML nebo XML elementy webové stránky. Rozšiřuje a zavádí nové atributy. Nejnovější verze doporučení RDFa je RDFa 1.1. &amp;lt;ref&amp;gt;RDF in Attributes (RDFa). &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. RDFA Working Group, 2013. Dostupné také z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDFa&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. World Wide Web Consortium [online]. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;The Semantic Web&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Ontologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World Wide Web]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34781</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34781"/>
		<updated>2016-05-30T21:03:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistického zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací) &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Indexace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor &amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický web ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Podrobnější informace naleznete v článku [[Sémantický web|sémantický web]]&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání &amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro RDF je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Související informace naleznete také v článku [[RDF]]&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhledávač nemá k dispozici pouze samotný text, který vidí čtenář, ale i další informace, podle kterých může zvážit obsah uváděného zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ontologie ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Podrobnější informace naleznete v článku [[Ontologie]]&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů mohou být využity ontologie. Ty porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu. S pomocí ontologie je možné zachytit věcnou podstatu znalostí, a tím zabezpečit jejich konzistenci a usnadnit jejich vyhledání. Pokročilejší funkce ontologií lze aplikovat k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie a WWW&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie jako formalizované reprezentace znalostí, určené k jejich sdílení a znovupoužití, jsou součástí tvorby sémantického webu. Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BOLDIŠ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), s. 36-54. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/pdf/1401/141036.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
věcné pořádání informací a znalostí, automatická indexace, sémantický web, ontologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34780</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34780"/>
		<updated>2016-05-30T20:43:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický web ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Podrobnější informace naleznete v článku [[Sémantický web|sémantický web]]&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání&amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro RDF je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Související informace naleznete také v článku [[RDF]]&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhledávač nemá k dispozici pouze samotný text, který vidí čtenář, ale i další informace, podle kterých může zvážit obsah uváděného zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;MICHAL, Černý. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ontologie ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Podrobnější informace naleznete v článku [[Ontologie]]&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů mohou být využity ontologie. Ty porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu. S pomocí ontologie je možné zachytit věcnou podstatu znalostí, a tím zabezpečit jejich konzistenci a usnadnit jejich vyhledání. Pokročilejší funkce ontologií lze aplikovat k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie a WWW&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie jako formalizované reprezentace znalostí, určené k jejich sdílení a znovupoužití, jsou součástí tvorby sémantického webu. Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BOLDIŠ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), s. 36-54. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/pdf/1401/141036.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantický web]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
věcné pořádání informací a znalostí, automatická indexace, sémantický web, ontologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34777</id>
		<title>RDF</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34777"/>
		<updated>2016-05-30T20:19:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Standard RDF (Resource Description Framework) poskytuje jednoduchý model pro popis webových zdrojů. Je technologickým základem [[Sémantický web|sémantického webu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyjadření RDF ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF - obecný rámec pro popis, výměnu a znovupoužití metadat, přiřazuje webovým zdrojům sémantiku. RDF lze reprezentovat například prostřednictvím grafů (subjekty a objekty jako uzly, predikáty jako orientované hrany) či trojic (zdroj, vlastnost, hodnota vlastnosti).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice je v oficiální terminologii nazývána tvrzením a v podstatě vyjadřuje nějaký fakt o zdroji. Tvrzení se skládá ze tří částí, které dohromady tvoří  větu: subjekt → predikát → objekt. V rámci daného tvrzení je zdroj subjektem (identifikovaný pomocí URI), vlastnost predikátem (co tvrdíme o zdroji) a hodnota vlastnosti objektem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;matulík&amp;quot;&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Predikáty, kterými popisujeme zdroje, pochází z tzv. schémat (tj. slovníků, nebo ontologií). Příkladem schématu je standard pro metadatový popis digitálních objektů - Dublin Core (DC). Predikáty jsou také identifikovány pomocí URI. URI lze vyhledat na webu a odkazuje ke schématu a definici dané vlastnosti (predikátu) v tomto schématu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zemánek&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;. Vlastnosti mohou zahrnovat údaje o autorovi zdroje, datu vytvoření, klíčová slova, předmětové kategorie atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rdf-graph-example-TonyBenn.png|náhled|Příklad RDF grafu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předností RDF je možnost spojování grafů. Identifikace zdrojů využívá URI, která jsou globálně unikátní. Dva zdroje se shodným URI ve dvou různých grafech identifikují tentýž zdroj. Spojením dvou dikrétních grafů vzniká jeden větší kompaktní graf. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zemánek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF můžeme zapsat pomocí několika různých syntaxí. Syntaxe RDF/XML se stala první standardizovanou syntaxí RDF &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: &amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru (namespace) a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. &amp;lt;ref name=&amp;quot;matulík&amp;quot; /&amp;gt; Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. Ikaros. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Resource Description Framework (RDF). RDF Working Group. 2014. https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDF&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34690</id>
		<title>RDF</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34690"/>
		<updated>2016-05-29T23:43:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Standard RDF (Resource Description Framework) poskytuje jednoduchý model pro popis webových zdrojů. Je technologickým základem [[Sémantický web|sémantického webu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF - obecný rámec pro popis, výměnu a znovupoužití metadat, přiřazuje webovým zdrojům sémantiku. RDF lze reprezentovat například prostřednictvím grafů (subjekty a objekty jako uzly, predikáty jako orientované hrany) či trojic. Datový model umožní specifikovat trojice (zdroj, vlastnost, hodnota vlastnosti) s významem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice je v oficiální terminologii nazývána tvrzením a v podstatě vyjadřuje nějaký fakt o zdroji. Tvrzení se skládá ze tří částí, které dohromady tvoří  větu: subjekt → predikát → objekt. V rámci daného tvrzení je zdroj subjektem (identifikovaný pomocí URI), vlastnost predikátem (co tvrdíme o zdroji) a hodnota vlastnosti objektem. &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Predikáty, kterými popisujeme zdroje, pochází z tzv. schémat (tj. slovníků, nebo ontologií).  Příkladem schématu je standard pro metadatový popis digitálních objektů - Dublin Core (DC). Predikáty jsou také identifikovány pomocí URI. URI lze vyhledat na webu a odkazuje ke schématu a definici dané vlastnosti (predikátu) v tomto schématu. Vlastnosti mohou zahrnovat údaje o autorovi zdroje, datu vytvoření, klíčová slova, předmětové kategorie atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rdf-graph-example-TonyBenn.png|náhled|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předností RDF je možnost tzv. spojování grafů. Identifikaci zdrojů využívá URI, která jsou globálně unikátní. Dva zdroje se shodným URI ve dvou různých grafech identifikují tentýž zdroj. Spojením dvou dikrétních grafů vzniká jeden větší kompaktní graf. &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF můžeme zapsat pomocí několika různých syntaxí. Syntaxe RDF/XML se stala vůbec první standardizovanou syntaxí RDF &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: &amp;lt;/ref&amp;gt;. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru (namespace) a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory velice napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF. [pořádání na internetu]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34689</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34689"/>
		<updated>2016-05-29T23:35:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Semantic web stack.svg|náhled|vlevo|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje URI (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou digitální podpisy a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelské rozhraní je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč sémantický web ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě webových stránek pomocí jazyků HTML či XHTML se informace vepisují do speciálních značek označovaných jako elementy. Některé tyto elementy mají přiřazen určitý sémantický význam. Počítače jsou dnes v srozumitelně napsaném HTML či XHTML kódu schopné rozpoznat, která část kódu je hlavička či nadpis. Poznají též například, zda se jedná o odkaz na jinou webovou stránku, ale již nepoznají, na co konkrétně daný odkaz odkazuje. Sémantický web by měl toto napravit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka sémantického webu byla poprvé veřejnosti předvedena 17. května 2001, kdy v časopise Scientific American vyšel článek The Semantic Web. Autory tohoto článku byli [[Tim Berners-Lee]], vynálezce World Wide Webu a ředitel konsorcia W3C, James Hendler a Ora Lassila, finský informatik zabývající se myšlenkou sémantického webu od roku 1996. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné způsoby zachycování strukturovaných metadat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími způsoby, jak do stávajícího webu snadno přidat sémantickou informaci, je použití mikroformátů a RDFa. Mikroformáty zapisují strojově čitelné informace za využití HTML nebo XHTML struktury. Jejich výhoda spočívá ve využívání stávajících dominantních technologií a obvykle daleko menších nárocích na velikost souborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se o soubory metadatových hodnot, navržené pro každý typ obsahu samostatně, které lze vložit do kódu stránky, typicky jako hodnoty určitého atributu. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/SI_2014_1-2_1_Svatek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFa (Resource Description Framework in Attributes) také k přenosu dat v RDF používá  XHTML nebo XML elementy webové stránky. Rozšiřuje a zavádí nové atributy. Nejnovější verze doporučení RDFa je RDFa 1.1. &amp;lt;ref&amp;gt;RDFA Working Group. RDF in Attributes (RDFa). &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDFa&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. World Wide Web Consortium. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;The Semantic Web.&amp;lt;/i&amp;gt;Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Ontologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World Wide Web]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34688</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34688"/>
		<updated>2016-05-29T23:35:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Semantic web stack.svg|náhled|vlevo|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje URI (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou digitální podpisy a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelské rozhraní je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč sémantický web ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě webových stránek pomocí jazyků HTML či XHTML se informace vepisují do speciálních značek označovaných jako elementy. Některé tyto elementy mají přiřazen určitý sémantický význam. Počítače jsou dnes v srozumitelně napsaném HTML či XHTML kódu schopné rozpoznat, která část kódu je hlavička či nadpis. Poznají též například, zda se jedná o odkaz na jinou webovou stránku, ale již nepoznají, na co konkrétně daný odkaz odkazuje. Sémantický web by měl toto napravit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka sémantického webu byla poprvé veřejnosti předvedena 17. května 2001, kdy v časopise Scientific American vyšel článek The Semantic Web. Autory tohoto článku byli [[Tim Berners-Lee]], vynálezce World Wide Webu a ředitel konsorcia W3C, James Hendler a Ora Lassila, finský informatik zabývající se myšlenkou sémantického webu od roku 1996. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné způsoby zachycování strukturovaných metadat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími způsoby, jak do stávajícího webu snadno přidat sémantickou informaci, je použití mikroformátů a RDFa. Mikroformáty zapisují strojově čitelné informace za využití HTML nebo XHTML struktury. Jejich výhoda spočívá ve využívání stávajících dominantních technologií a obvykle daleko menších nárocích na velikost souborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se o soubory metadatových hodnot, navržené pro každý typ obsahu samostatně, které lze vložit do kódu stránky, typicky jako hodnoty určitého atributu. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/SI_2014_1-2_1_Svatek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFa (Resource Description Framework in Attributes) také k přenosu dat v RDF používá  XHTML nebo XML elementy webové stránky. Rozšiřuje a zavádí nové atributy. Nejnovější verze doporučení RDFa je RDFa 1.1. &amp;lt;ref&amp;gt;RDFA Working Group. RDF in Attributes (RDFa). &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDFa&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. World Wide Web Consortium. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;The Semantic Web.&amp;lt;/i&amp;gt;Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RDF]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Ontologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[World Wide Web]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34687</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34687"/>
		<updated>2016-05-29T23:32:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Semantic web stack.svg|náhled|vlevo|Vrstvy sémantického webu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje URI (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů &amp;lt;ref&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou digitální podpisy a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelské rozhraní je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč sémantický web ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě webových stránek pomocí jazyků HTML či XHTML se informace vepisují do speciálních značek označovaných jako elementy. Některé tyto elementy mají přiřazen určitý sémantický význam. Počítače jsou dnes v srozumitelně napsaném HTML či XHTML kódu schopné rozpoznat, která část kódu je hlavička či nadpis. Poznají též například, zda se jedná o odkaz na jinou webovou stránku, ale již nepoznají, na co konkrétně daný odkaz odkazuje. Sémantický web by měl toto napravit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka sémantického webu byla poprvé veřejnosti předvedena 17. května 2001, kdy v časopise Scientific American vyšel článek The Semantic Web. Autory tohoto článku byli [[Tim Berners-Lee]], vynálezce World Wide Webu a ředitel konsorcia W3C, James Hendler a Ora Lassila, finský informatik zabývající se myšlenkou sémantického webu od roku 1996. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné způsoby zachycování strukturovaných metadat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími způsoby, jak do stávajícího webu snadno přidat sémantickou informaci, je použití mikroformátů a RDFa. Mikroformáty zapisují strojově čitelné informace za využití HTML nebo XHTML struktury. Jejich výhoda spočívá ve využívání stávajících dominantních technologií a obvykle daleko menších nárocích na velikost souborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;černý&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se o soubory metadatových hodnot, navržené pro každý typ obsahu samostatně, které lze vložit do kódu stránky, typicky jako hodnoty určitého atributu. &amp;lt;ref&amp;gt;SVÁTEK, Vojtěch. Aktuální problémy a perspektivy sémantického webu. &amp;lt;i&amp;gt;Systémová integrace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014, č. 1-2. Dostupné také z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/SI_2014_1-2_1_Svatek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFa (Resource Description Framework in Attributes) také k přenosu dat v RDF používá  XHTML nebo XML elementy webové stránky. Rozšiřuje a zavádí nové atributy. Nejnovější verze doporučení RDFa je RDFa 1.1. &amp;lt;ref&amp;gt;RDFA Working Group. RDF in Attributes (RDFa). &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/RDFa&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Semantic Web Standards&amp;lt;/i&amp;gt;. World Wide Web Consortium. Dostupné z: https://www.w3.org/2001/sw/wiki/Main_Page&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;The Semantic Web.&amp;lt;/i&amp;gt;Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34686</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34686"/>
		<updated>2016-05-29T22:39:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref&amp;gt;MICHAL, Černý. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;LUDMILA, celbová. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Semantic web stack.svg|Vrstvy sémantického webu&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje URI (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot;&amp;gt;ANNA, Motejlková. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů. [bakalářka RDF]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důležitou součástí dokumentů na webu jsou digitální podpisy a šifrování. Ty zabezpečují důvěryhodnost a autenticitu jednotlivých dokumentů. Prostřednictvím digitálnímu podpisu se dají také snadno zjišťovat případné změny v dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Logika slouží k automatickému odvozování informací z ontologií a sémantických dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Díky důkazu by pak mělo být možno přesně určit, zda jsou získané informace pravdivé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vrstvou zastřešující všechny ostatní je důvěra. Důvěra bude podporována ověřením, že objekt pochází z důvěryhodného zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelské rozhraní je finální vrstva, která umožní lidem používat aplikace sémantického webu.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref name=&amp;quot;anna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34685</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34685"/>
		<updated>2016-05-29T22:20:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref&amp;gt;MICHAL, Černý. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;LUDMILA, celbová. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sémantického webu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní principy sémantického webu lze rozdělit do jednotlivých vrstev webových technologií a standardů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Semantic web stack.svg|Vrstvy sémantického webu&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spodní vrstva schématu ukazuje, že základem celého sémantického webu je užívání mezinárodní znakové sady Unicode, a identifikování jednotlivých objektů pomocí IRI (Internationalized Resource Identifier), které v současné době nahrazuje URI (Universal Resource Identifier). IRI na rozdíl od URI může používat libovolné znaky Unicode. Sémantický web potřebuje jednoznačnou identifikaci, aby prokázal manipulaci s prostředky v horních vrstvách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé popisy na sémantickém webu můžeme zapisovat ve standardech založených na jazyce XML, které jsou v druhé vrstvě. XML umožňuje vytváření dokumentů složených ze strukturovaných dat. Sémantický web dává strukturovaným datům význam. &amp;lt;ref&amp;gt;ANNA, Motejlková. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spojením technologií XML a RDF poté vzniká jeden ze základních jazyků pro zapisování informací na sémantickém webu - RDF/XML. RDF/XML v podstatě umožňuje přiřazení vybraných vlastností určitému webovému zdroji, případně vyjádření vztahů mezi takovými zdroji. Webovým zdrojem je každý objekt, který má přiřazen jednoznačný identifikátor ve formátu URI a který je dostupný prostřednictvím WWW &amp;lt;ref&amp;gt; MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Jmenné prostory v XML poskytují způsob, jak používat značky. Napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS je jazyk pro vytváření jednoduchých RDF schémat. Umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. &lt;br /&gt;
V další vrstvě nalezneme RIF (Rule Interchange Format) - formát pro vytváření a výměnu pravidel na sémantickém webu  a také ontologický jazyk OWL. OWL je expresivnější alternativa k RDFS, je založen na deskripční logice a dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. OWL definuje slovníky pro interpretaci sémantiky informací. &amp;lt;ref&amp;gt;ANNA, Motejlková. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
SPARQL vyhodnocuje dotazy nad RDF na principu tzv. porovnávání grafů. [bakalářka RDF]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34684</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34684"/>
		<updated>2016-05-29T22:04:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princip fungování ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref&amp;gt;MICHAL, Černý. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;LUDMILA, celbová. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34683</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34683"/>
		<updated>2016-05-29T22:02:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sémantický web umožňuje strojům aby rozuměly významu informací na [[World Wide Web|World Wide Webu]]. Technologie staví zejména na [[RDF|Resource Description Framework]] (RDF) a Ontology Web Language (OWL). Na specifikacích pro sémantický web pracuje World Wide Web Consortium (W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princip fungování ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web je rozšířením současného webu, v němž informace mají přidělen definovaný význam, který dovoluje automatické zpracování počítačem. Sémantický web představuje pohled na dokumenty nejen jako na soubory textů a grafiky, ale umožňuje znát také jejich obsah. &amp;lt;ref&amp;gt;MICHAL, Černý. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů. Výsledkem aplikace těchto standardů je logická struktura dat, která vyjadřuje význam zaznamenaných informací.&amp;lt;ref&amp;gt;LUDMILA, celbová. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34593</id>
		<title>Ontologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ontologie&amp;diff=34593"/>
		<updated>2016-05-28T23:27:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: Založena nová stránka s textem „Toto heslo bude odkazovat na zpracovanou magisterskou otázkuAnalýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Toto heslo bude odkazovat na zpracovanou magisterskou otázku[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34592</id>
		<title>RDF</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RDF&amp;diff=34592"/>
		<updated>2016-05-28T23:27:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: Založena nová stránka s textem „Toto heslo bude odkazovat na zpracovanou magisterskou otázkuAnalýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Toto heslo bude odkazovat na zpracovanou magisterskou otázku[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34591</id>
		<title>Sémantický web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantick%C3%BD_web&amp;diff=34591"/>
		<updated>2016-05-28T23:26:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: Založena nová stránka s textem „Toto heslo bude odkazovat na zpracovanou magisterskou otázkuAnalýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Toto heslo bude odkazovat na zpracovanou magisterskou otázku[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=34590</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=34590"/>
		<updated>2016-05-28T23:22:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| Lucie Trojanová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || Anna Maria Buryan ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||Lenka Kovaříková ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Výhody a úskalí základních typů indexace]] || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || Renata Faltejsková &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je]]  || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus]] ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] &lt;br /&gt;
 ||  Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) [[Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání]] ||Alice Machyánová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || Lucie Měchurová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34589</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34589"/>
		<updated>2016-05-28T23:19:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor&amp;lt;ref&amp;gt;JOSEF, Schwarz. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSEF, Šlerka. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický web ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Podrobnější informace naleznete v článku sémantický web&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat.&amp;lt;ref&amp;gt;ANNA, Motejlková. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání&amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro RDF je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&amp;lt;ref&amp;gt;ANNA, Motejlková. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Související informace naleznete také v článku RDF&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhledávač nemá k dispozici pouze samotný text, který vidí čtenář, ale i další informace, podle kterých může zvážit obsah uváděného zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;MICHAL, Černý. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ontologie ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Podrobnější informace naleznete v článku Ontologie&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů mohou být využity ontologie. Ty porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu. S pomocí ontologie je možné zachytit věcnou podstatu znalostí, a tím zabezpečit jejich konzistenci a usnadnit jejich vyhledání. Pokročilejší funkce ontologií lze aplikovat k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;VOJTĚCH, Svátek. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie a WWW&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie jako formalizované reprezentace znalostí, určené k jejich sdílení a znovupoužití, jsou součástí tvorby sémantického webu. Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full&amp;gt;. ISSN 1532-2882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34588</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34588"/>
		<updated>2016-05-28T23:12:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor&amp;lt;ref&amp;gt;JOSEF, Schwarz. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSEF, Šlerka. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický web ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Podrobnější informace naleznete v článku sémantický web&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantický web představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat.&amp;lt;ref&amp;gt;ANNA, Motejlková. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání&amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro RDF je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&amp;lt;ref&amp;gt;ANNA, Motejlková. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Související informace naleznete také v článku RDF&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhledávač nemá k dispozici pouze samotný text, který vidí čtenář, ale i další informace, podle kterých může zvážit obsah uváděného zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;MICHAL, Černý. Sémantický web – jak dál?. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009, 13(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web-–-jak-dal&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ontologie ====&lt;br /&gt;
Ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů mohou být využity ontologie. Ty porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu. S pomocí ontologie je možné zachytit věcnou podstatu znalostí, a tím zabezpečit jejich konzistenci a usnadnit jejich vyhledání. Pokročilejší funkce ontologií lze aplikovat k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí a odvozovacích pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;VOJTĚCH, Svátek. &amp;lt;i&amp;gt;Ontologie a WWW&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ontologie jako formalizované reprezentace znalostí, určené k jejich sdílení a znovupoužití, jsou součástí tvorby sémantického webu. Web opírající se o sémantické značkovací jazyky a ontologie bude mnohem snáze prohledávatelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full&amp;gt;. ISSN 1532-2882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34587</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34587"/>
		<updated>2016-05-28T22:51:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatická indexace ===&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor&amp;lt;ref&amp;gt;JOSEF, Schwarz. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání informací ==&lt;br /&gt;
Rozvíjejí se techniky zpracování informací, a to dvěma zásadními směry. Prvním jsou přístupy statistického zpracování dat. Druhým přístupem jsou techniky spojené s využíváním ontologií, které jsou aplikovány do prostředí internetu. Statistické metody se nezajímají o význam informace. Oproti tomu sémantické techniky se především orientují na přímé využití sémantické znalosti vnořené do formátů pro zpracování strojem. Sémantické technologie se snaží v podstatě aplikovat znalosti o lidské sémantice na strojově zpracovatelnou oblast. Tento směr souvisí s oblastí nazývanou sémantický web.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSEF, Šlerka. Dáme práci. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014, 18(5). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/projekt-dame-praci&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický web ===&lt;br /&gt;
Sémantický web představuje reprezentaci dat na [[World Wide Web|WWW]]. Všechny informace se definují takovým způsobem, aby jim porozuměli nejen lidé, ale i stroje. Počítač je schopen tyto data automaticky zpracovávat.&amp;lt;ref&amp;gt;ANNA, Motejlková. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémantický web je založen na technologii Resource Description Framework (RDF), která integruje aplikace pro syntaktický zápis v XML a identifikátory URI pro pojmenovávání&amp;lt;ref&amp;gt;MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Standardizovanou syntaxí pro RDF je XML. Každá vlastnost použitá v RDF/XML dokumentu musí patřit do nějakého jmenného prostoru a každý jmenný prostor musí mít vlastní jednoznačný identifikátor ve formě URI. Jmenné prostory napomáhají čitelnosti dokumentu a jsou uvedeny vždy na jeho začátku uzavřené do rdf:RDF.&amp;lt;ref&amp;gt;ANNA, Motejlková. Sémantický web. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full&amp;gt;. ISSN 1532-2882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34586</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34586"/>
		<updated>2016-05-28T22:32:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Automatická indexace ====&lt;br /&gt;
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor&amp;lt;ref&amp;gt;JOSEF, Schwarz. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt;. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full&amp;gt;. ISSN 1532-2882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34585</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34585"/>
		<updated>2016-05-28T22:10:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. Tato indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Automatická indexace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;, 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487 Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full&amp;gt;. ISSN 1532-2882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34584</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=34584"/>
		<updated>2016-05-28T21:53:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pořádání informací a znalostí ==&lt;br /&gt;
Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí &amp;lt;ref&amp;gt;obsahové analýzy&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;, 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487 Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full&amp;gt;. ISSN 1532-2882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=32773</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=32773"/>
		<updated>2016-03-20T23:03:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Věcné pořádání informací představuje dílčí proces vstupního zpracování informací, který vychází z [[Obsahová analýza|obsahové analýzy dokumentu]]. Trendy v oblasti věcného pořádání informací jsou spjaty s vlivem rozvoje informačních a počítačových technologií, které umožňují ulehčovat náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a aplikací systémů organizace znalostí...&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice věcného pořádání ==&lt;br /&gt;
Při věcném pořádání informací jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Věcné pořádání informací. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;, 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487 Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full&amp;gt;. ISSN 1532-2882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=32772</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=32772"/>
		<updated>2016-03-20T22:51:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Věcné pořádání informací představuje dílčí proces vstupního zpracování informací, který vychází z [[Obsahová analýza|obsahové analýzy dokumentu]]. Trendy v oblasti věcného pořádání informací jsou spjaty s vlivem rozvoje informačních a počítačových technologií, které umožňují ulehčovat náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a aplikací systémů organizace znalostí...&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice věcného pořádání ==&lt;br /&gt;
Při věcném pořádání informací jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Věcné pořádání informací. &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;, 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487 Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full&amp;gt;. ISSN 1532-2882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=32771</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=32771"/>
		<updated>2016-03-20T22:49:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: /* Definice věcného pořádání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Věcné pořádání informací představuje dílčí proces vstupního zpracování informací, který vychází z [[Obsahová analýza|obsahové analýzy dokumentu]]. Trendy v oblasti věcného pořádání informací jsou spjaty s vlivem rozvoje informačních a počítačových technologií, které umožňují ulehčovat náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a aplikací systémů organizace znalostí...&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice věcného pořádání ==&lt;br /&gt;
Při věcném pořádání informací jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Věcné pořádání informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění&amp;lt;/i&amp;gt;. 2001. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: &amp;lt;http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full&amp;gt;. ISSN 1532-2882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=32770</id>
		<title>Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD&amp;diff=32770"/>
		<updated>2016-03-20T22:34:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: Založena nová stránka s textem „Věcné pořádání informací představuje dílčí proces vstupního zpracování informací, který vychází z Obsahová analýza|obsahové analýzy…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Věcné pořádání informací představuje dílčí proces vstupního zpracování informací, který vychází z [[Obsahová analýza|obsahové analýzy dokumentu]]. Trendy v oblasti věcného pořádání informací jsou spjaty s vlivem rozvoje informačních a počítačových technologií, které umožňují ulehčovat náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a aplikací systémů organizace znalostí...&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice věcného pořádání ==&lt;br /&gt;
Při věcném pořádání informací jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Věcné pořádání informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.&amp;lt;ref&amp;gt;MARIE, Balíková. &amp;lt;i&amp;gt;Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění&amp;lt;/i&amp;gt;. 2001. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32341</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32341"/>
		<updated>2016-02-18T21:27:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Iveta.Svobodova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Naďa Buchtová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| Denisa Lešková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Vojtěch Soudný&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| František Sion&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Feren&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || Matej Komín&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Sophie Teheux&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || Jan Stejskal&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Žižková, Zuzana&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Faltejsková, Renata &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || Křížová, Jana||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Iveta.Svobodova</name></author>
		
	</entry>
</feed>