<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jan.Kropacek</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jan.Kropacek"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jan.Kropacek"/>
	<updated>2026-04-19T18:32:59Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=49172</id>
		<title>Lyn Robinson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=49172"/>
		<updated>2017-07-14T23:27:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lyn Robinson''' je významná osobnost informační vědy v současné době působící jako lektorka informačních studií a knihovnictví na City University London – School of Mathematics, Computer Science &amp;amp; Engineering – Department of Library &amp;amp; Information Science. Je zakladatelkou a ředitelkou London Library School (CityLIS) a spoluředitelkou Centre for Information Science.&amp;lt;ref&amp;gt;ROBINSON, Lyn. &amp;lt;i&amp;gt;Thelynxiblog&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Vysokoškolské vzdělání nejdříve absolvovala v oboru farmakologie na King's College London. Až poté studovala informační studia na City University London a získala doktorát z informačních studií a knihovnictví na University College London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Ve své práci se Lyn Robinson zaměřuje především na&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podstatu informačních studií a knihovnictví jako vědní disciplíny: její budoucnost, vztahy s dalšími obory (informatika, digitální humanitní vědy, kulturní studia, [[Mediální studia|mediální studia]]) a její využití&lt;br /&gt;
* informace: povahu informací, jejich chápání napříč různými disciplínami a sjednocující charakteristiky&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]]: fyzické i digitální a procesy jejich komunikace&lt;br /&gt;
* [[Informační chování|informační chování]] spojené s fyzickými i digitálními dokumenty v oblasti umění a vědy, včetně medicíny a zdravotnictví, tance, módy a výtvarného umění&amp;lt;ref&amp;gt;LYN, Robinson. &amp;lt;i&amp;gt;Research&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/academic/research/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značnou část svých publikací vypracovala ve spolupráci se svým kolegou profesorem Davidem Bawdenem. Již zavedená dvojice Lyn Robinson a [[Davidem Bawden|Davidem Bawden]] stojí za téměř třiceti společnými pracemi. Z jejich společného díla je třeba zmínit knihu ''Introduction to information science'', která slouží jako úvodní učebnice pro zájemce o informační vědu. Mimo úvodu do oboru obsahuje i celou řadu referencí na jiné publikace, díky nimž může sloužit jako rozcestník pro další studium.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/lyn_robinson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přispívá také do řady odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti Lyn Robinson vyučuje na City University London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/publications/ Bibliografifie Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/academic/teaching/ Předměty vedené Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson#profile=0 Profil Lyn Robinson na webu City University London]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson Rozhovor s Lyn Robinson na Inflow.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=49171</id>
		<title>Lyn Robinson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=49171"/>
		<updated>2017-07-14T23:26:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lyn Robinson''' je významná osobnost informační vědy v současné době působící jako lektorka informačních studií a knihovnictví na City University London – School of Mathematics, Computer Science &amp;amp; Engineering – Department of Library &amp;amp; Information Science. Je zakladatelkou a ředitelkou London Library School (CityLIS) a spoluředitelkou Centre for Information Science.&amp;lt;ref&amp;gt;ROBINSON, Lyn. &amp;lt;i&amp;gt;Thelynxiblog&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Http://wiki.knihovna.cz/images/e/e0/Lyn-robinson.png|náhled|Lyn Robinson]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Vysokoškolské vzdělání nejdříve absolvovala v oboru farmakologie na King's College London. Až poté studovala informační studia na City University London a získala doktorát z informačních studií a knihovnictví na University College London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Ve své práci se Lyn Robinson zaměřuje především na&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podstatu informačních studií a knihovnictví jako vědní disciplíny: její budoucnost, vztahy s dalšími obory (informatika, digitální humanitní vědy, kulturní studia, [[Mediální studia|mediální studia]]) a její využití&lt;br /&gt;
* informace: povahu informací, jejich chápání napříč různými disciplínami a sjednocující charakteristiky&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]]: fyzické i digitální a procesy jejich komunikace&lt;br /&gt;
* [[Informační chování|informační chování]] spojené s fyzickými i digitálními dokumenty v oblasti umění a vědy, včetně medicíny a zdravotnictví, tance, módy a výtvarného umění&amp;lt;ref&amp;gt;LYN, Robinson. &amp;lt;i&amp;gt;Research&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/academic/research/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značnou část svých publikací vypracovala ve spolupráci se svým kolegou profesorem Davidem Bawdenem. Již zavedená dvojice Lyn Robinson a [[Davidem Bawden|Davidem Bawden]] stojí za téměř třiceti společnými pracemi. Z jejich společného díla je třeba zmínit knihu ''Introduction to information science'', která slouží jako úvodní učebnice pro zájemce o informační vědu. Mimo úvodu do oboru obsahuje i celou řadu referencí na jiné publikace, díky nimž může sloužit jako rozcestník pro další studium.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/lyn_robinson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přispívá také do řady odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti Lyn Robinson vyučuje na City University London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/publications/ Bibliografifie Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/academic/teaching/ Předměty vedené Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson#profile=0 Profil Lyn Robinson na webu City University London]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson Rozhovor s Lyn Robinson na Inflow.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=49170</id>
		<title>Lyn Robinson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=49170"/>
		<updated>2017-07-14T23:25:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lyn Robinson''' je významná osobnost informační vědy v současné době působící jako lektorka informačních studií a knihovnictví na City University London – School of Mathematics, Computer Science &amp;amp; Engineering – Department of Library &amp;amp; Information Science. Je zakladatelkou a ředitelkou London Library School (CityLIS) a spoluředitelkou Centre for Information Science.&amp;lt;ref&amp;gt;ROBINSON, Lyn. &amp;lt;i&amp;gt;Thelynxiblog&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/images/e/e0/Lyn-robinson.png&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Vysokoškolské vzdělání nejdříve absolvovala v oboru farmakologie na King's College London. Až poté studovala informační studia na City University London a získala doktorát z informačních studií a knihovnictví na University College London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Ve své práci se Lyn Robinson zaměřuje především na&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podstatu informačních studií a knihovnictví jako vědní disciplíny: její budoucnost, vztahy s dalšími obory (informatika, digitální humanitní vědy, kulturní studia, [[Mediální studia|mediální studia]]) a její využití&lt;br /&gt;
* informace: povahu informací, jejich chápání napříč různými disciplínami a sjednocující charakteristiky&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]]: fyzické i digitální a procesy jejich komunikace&lt;br /&gt;
* [[Informační chování|informační chování]] spojené s fyzickými i digitálními dokumenty v oblasti umění a vědy, včetně medicíny a zdravotnictví, tance, módy a výtvarného umění&amp;lt;ref&amp;gt;LYN, Robinson. &amp;lt;i&amp;gt;Research&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/academic/research/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značnou část svých publikací vypracovala ve spolupráci se svým kolegou profesorem Davidem Bawdenem. Již zavedená dvojice Lyn Robinson a [[Davidem Bawden|Davidem Bawden]] stojí za téměř třiceti společnými pracemi. Z jejich společného díla je třeba zmínit knihu ''Introduction to information science'', která slouží jako úvodní učebnice pro zájemce o informační vědu. Mimo úvodu do oboru obsahuje i celou řadu referencí na jiné publikace, díky nimž může sloužit jako rozcestník pro další studium.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/lyn_robinson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přispívá také do řady odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti Lyn Robinson vyučuje na City University London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/publications/ Bibliografifie Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/academic/teaching/ Předměty vedené Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson#profile=0 Profil Lyn Robinson na webu City University London]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson Rozhovor s Lyn Robinson na Inflow.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49169</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49169"/>
		<updated>2017-07-14T23:08:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na '''hard sci-fi''' a '''soft sci-fi'''. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o '''social fiction'''. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli [[informační technologie]], [[kyberprostor]] a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to ''Frankenstein'' Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako ''20 000 mil pod mořem'', ''Cesta do středu Země'' či ''Ze Země na Měsíc'' jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako ''Stroj času'' (1895), ''Ostrov Dr. Moreaua'' (1896), ''První lidé na Měsíci'' či ''Válka světů'' (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis '''Astounding Science Fiction''' jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní autoři ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Světoví autoři ===&lt;br /&gt;
* Julas Verne&lt;br /&gt;
* Herbert G. Wells&lt;br /&gt;
* John W. Campbell&lt;br /&gt;
* Isaac Asimov&lt;br /&gt;
* Arthur C. Clarke&lt;br /&gt;
* Ray Bradbury&lt;br /&gt;
* Robert A. Heinlein&lt;br /&gt;
* Frank Herbert&lt;br /&gt;
* Arkadij a Boris Strugačtí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čeští autoři ===&lt;br /&gt;
* Karel Čapek&lt;br /&gt;
* Ludvík Souček&lt;br /&gt;
* Ondřej Neff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika, žánr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49168</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49168"/>
		<updated>2017-07-14T23:06:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na '''hard sci-fi''' a '''soft sci-fi'''. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o '''social fiction'''. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli [[informační technologie]], [[kyberprostor]] a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to ''Frankenstein'' Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako ''20 000 mil pod mořem'', ''Cesta do středu Země'' či ''Ze Země na Měsíc'' jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako ''Stroj času'' (1895), ''Ostrov Dr. Moreaua'' (1896), ''První lidé na Měsíci'' či ''Válka světů'' (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis '''Astounding Science Fiction''' jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní autoři ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Světoví autoři ===&lt;br /&gt;
* Julas Verne&lt;br /&gt;
* Herbert G. Wells&lt;br /&gt;
* John W. Campbell&lt;br /&gt;
* Isaac Asimov&lt;br /&gt;
* Arthur C. Clarke&lt;br /&gt;
* Ray Bradbury&lt;br /&gt;
* Robert A. Heinlein&lt;br /&gt;
* Frank Herbert&lt;br /&gt;
* Arkadij a Boris Strugačtí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čeští autoři ===&lt;br /&gt;
* Karel Čapek&lt;br /&gt;
* Ludvík Souček&lt;br /&gt;
* Ondřej Neff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49167</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49167"/>
		<updated>2017-07-14T23:05:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na '''hard sci-fi''' a '''soft sci-fi'''. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o '''social fiction'''. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli [[informační technologie]], [[kyberprostor]] a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to ''Frankenstein'' Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako ''20 000 mil pod mořem'', ''Cesta do středu Země'' či ''Ze Země na Měsíc'' jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako ''Stroj času'' (1895), Ostrov Dr. Moreaua'' (1896), ''První lidé na Měsíci'' či ''Válka světů'' (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis '''Astounding Science Fiction''' jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní autoři ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Světoví autoři ===&lt;br /&gt;
* Julas Verne&lt;br /&gt;
* Herbert G. Wells&lt;br /&gt;
* John W. Campbell&lt;br /&gt;
* Isaac Asimov&lt;br /&gt;
* Arthur C. Clarke&lt;br /&gt;
* Ray Bradbury&lt;br /&gt;
* Robert A. Heinlein&lt;br /&gt;
* Frank Herbert&lt;br /&gt;
* Arkadij a Boris Strugačtí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čeští autoři ===&lt;br /&gt;
* Karel Čapek&lt;br /&gt;
* Ludvík Souček&lt;br /&gt;
* Ondřej Neff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49166</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49166"/>
		<updated>2017-07-14T23:01:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na '''hard sci-fi''' a '''soft sci-fi'''. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o '''social fiction'''. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli [[informační technologie]], [[kyberprostor]] a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis '''Astounding Science Fiction''' jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní autoři ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Světoví autoři ===&lt;br /&gt;
* Julas Verne&lt;br /&gt;
* Herbert G. Wells&lt;br /&gt;
* John W. Campbell&lt;br /&gt;
* Isaac Asimov&lt;br /&gt;
* Arthur C. Clarke&lt;br /&gt;
* Ray Bradbury&lt;br /&gt;
* Robert A. Heinlein&lt;br /&gt;
* Frank Herbert&lt;br /&gt;
* Arkadij a Boris Strugačtí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čeští autoři ===&lt;br /&gt;
* Karel Čapek&lt;br /&gt;
* Ludvík Souček&lt;br /&gt;
* Ondřej Neff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49165</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=49165"/>
		<updated>2017-07-14T23:00:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru == &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na '''hard sci-fi''' a '''soft sci-fi'''. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o '''social fiction'''. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli [[informační technologie]], [[kyberprostor]] a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis '''Astounding Science Fiction''' jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní autoři ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Světoví autoři ===&lt;br /&gt;
* Julas Verne&lt;br /&gt;
* Herbert G. Wells&lt;br /&gt;
* John W. Campbell&lt;br /&gt;
* Isaac Asimov&lt;br /&gt;
* Arthur C. Clarke&lt;br /&gt;
* Ray Bradbury&lt;br /&gt;
* Robert A. Heinlein&lt;br /&gt;
* Frank Herbert&lt;br /&gt;
* Arkadij a Boris Strugačtí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čeští autoři ===&lt;br /&gt;
* Karel Čapek&lt;br /&gt;
* Ludvík Souček&lt;br /&gt;
* Ondřej Neff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48630</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48630"/>
		<updated>2017-05-10T22:22:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: /* Souvisejíci články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli [[informační technologie]], [[kyberprostor]] a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní autoři ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Světoví autoři ===&lt;br /&gt;
* Julas Verne&lt;br /&gt;
* Herbert G. Wells&lt;br /&gt;
* John W. Campbell&lt;br /&gt;
* Isaac Asimov&lt;br /&gt;
* Arthur C. Clarke&lt;br /&gt;
* Ray Bradbury&lt;br /&gt;
* Robert A. Heinlein&lt;br /&gt;
* Frank Herbert&lt;br /&gt;
* Arkadij a Boris Strugačtí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čeští autoři ===&lt;br /&gt;
* Karel Čapek&lt;br /&gt;
* Ludvík Souček&lt;br /&gt;
* Ondřej Neff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48629</id>
		<title>Lyn Robinson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48629"/>
		<updated>2017-05-10T22:13:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lyn Robinson''' je významná osobnost informační vědy v současné době působící jako lektorka informačních studií a knihovnictví na City University London – School of Mathematics, Computer Science &amp;amp; Engineering – Department of Library &amp;amp; Information Science. Je zakladatelkou a ředitelkou London Library School (CityLIS) a spoluředitelkou Centre for Information Science.&amp;lt;ref&amp;gt;ROBINSON, Lyn. &amp;lt;i&amp;gt;Thelynxiblog&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Vysokoškolské vzdělání nejdříve absolvovala v oboru farmakologie na King's College London. Až poté studovala informační studia na City University London a získala doktorát z informačních studií a knihovnictví na University College London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Ve své práci se Lyn Robinson zaměřuje především na&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podstatu informačních studií a knihovnictví jako vědní disciplíny: její budoucnost, vztahy s dalšími obory (informatika, digitální humanitní vědy, kulturní studia, [[Mediální studia|mediální studia]]) a její využití&lt;br /&gt;
* informace: povahu informací, jejich chápání napříč různými disciplínami a sjednocující charakteristiky&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]]: fyzické i digitální a procesy jejich komunikace&lt;br /&gt;
* [[Informační chování|informační chování]] spojené s fyzickými i digitálními dokumenty v oblasti umění a vědy, včetně medicíny a zdravotnictví, tance, módy a výtvarného umění&amp;lt;ref&amp;gt;LYN, Robinson. &amp;lt;i&amp;gt;Research&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/academic/research/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značnou část svých publikací vypracovala ve spolupráci se svým kolegou profesorem [[Davidem Bawden|Davidem Bawdenem]], s nímž tvoří autorskou již téměř dvacet let. Z jejich společného díla je třeba zmínit knihu ''Introduction to information science'', která slouží jako úvodní učebnice pro zájemce o informační vědu. Mimo úvodu do oboru obsahuje i celou řadu referencí na jiné publikace, díky nimž může sloužit jako rozcestník pro další studium.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/lyn_robinson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přispívá také do řady odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výuka ==&lt;br /&gt;
V současnosti Lyn Robinson vyučuje na City University London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/publications/ Bibliografifie Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/academic/teaching/ Předměty vedené Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson#profile=0 Profil Lyn Robinson na webu City University London]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson Rozhovor s Lyn Robinson na Inflow.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48628</id>
		<title>Lyn Robinson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48628"/>
		<updated>2017-05-10T22:08:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lyn Robinson''' je významná osobnost informační vědy v současné době působící jako lektorka informačních studií a knihovnictví na City University London – School of Mathematics, Computer Science &amp;amp; Engineering – Department of Library &amp;amp; Information Science. Je zakladatelkou a ředitelkou London Library School (CityLIS) a spoluředitelkou Centre for Information Science.&amp;lt;ref&amp;gt;ROBINSON, Lyn. &amp;lt;i&amp;gt;Thelynxiblog&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Vysokoškolské vzdělání nejdříve absolvovala v oboru farmakologie na King's College London. Až poté studovala informační studia na City University London a získala doktorát z informačních studií a knihovnictví na University College London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Ve své práci se Lyn Robinson zaměřuje především na&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podstatu informačních studií a knihovnictví jako vědní disciplíny: její budoucnost, vztahy s dalšími obory (informatika, digitální humanitní vědy, kulturní studia, [[Mediální studia|mediální studia]]) a její využití&lt;br /&gt;
* informace: povahu informací, jejich chápání napříč různými disciplínami a sjednocující charakteristiky&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]]: fyzické i digitální a procesy jejich komunikace&lt;br /&gt;
* [[Informační chování|informační chování]] spojené s fyzickými i digitálními dokumenty v oblasti umění a vědy, včetně medicíny a zdravotnictví, tance, módy a výtvarného umění&amp;lt;ref&amp;gt;LYN, Robinson. &amp;lt;i&amp;gt;Research&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/academic/research/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značnou část svých publikací vypracovala ve spolupráci se svým kolegou profesorem [[Davidem Bawden|Davidem Bawdenem]], s nímž tvoří autorskou již téměř dvacet let. Z jejich společného díla je třeba zmínit knihu ''Introduction to information science'', která slouží jako úvodní učebnice pro zájemce o informační vědu. Mimo úvodu do oboru obsahuje i celou řadu referencí na jiné publikace, díky nimž může sloužit jako rozcestník pro další studium.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/lyn_robinson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přispívá také do řady odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výuka ==&lt;br /&gt;
V současnosti Lyn Robinson vyučuje na City University London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/publications/ Bibliografifie Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/academic/teaching/ Předměty vedené Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson#profile=0 Profil Lyn Robinson na webu City University London]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson Rozhovor s Lyn Robinson na Inflow.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48609</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48609"/>
		<updated>2017-05-10T14:57:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: /* Tabulka hesel - letní semestr 2017 */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tento předmět má za cíl naučit studenty vytvářet a editovat hesla na platformě wiki - oblíbený systém kolaborativní práce, využívaný  po celém světě (Wikipedia). V rámci tohoto předmětu si studenti prakticky vyzkouší jak připravit kvalitní studijní materiály pro svůj obor. Naučí kriticky pracovat s informacemi a vytvářet odborný text ve standardním prostředí MediaWiki na portálu Wikisofia.cz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, povinný celodenní seminář 3.3.2017&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*V pátek 3.3.2017 proběhne od 10 do 17 bloková výuka v Pracovně na Žižkově (www.pracovna.cz). &lt;br /&gt;
*Ve středa 26.4. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
*Ve středa 10.5. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka hesel - letní semestr 2017  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vojtěch Paleček|| Emma Urbánková||Volné dílo||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Křivánková|| [[Virtuální identita]] ||[[Vzdělávací služby knihoven]] || [[IP adresa]]  || [[Vyložte pojem „integrovaný automatizovaný knihovní systém“, charakterizujte jeho hlavní subsystémy, resp. moduly a jejich vzájemné vazby.]] || Automatizace procesu akvizice&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiří Horák|| Elektronický podpis||HTML||Algoritmy kryptologie||||Certifikační autorita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jan Kropáček||[[Lyn Robinson]]||[[Střední hodnota]]||[[Science Fiction]]||Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdalena Machovičová||[[Efektivní vedení týmů]]||||[[Bútó]]||[[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání]]||Kompetence a kompetenční modely &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdaléna Řeháková|| [[Hodnocení pracovníků]]||[[Generace Y a její požadavek na work-life balance]]||||[[Systematizace pojmů vzdělávání a učení se]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Bílková|| Motivace dospělých ke vzdělávání se||Výchova a vzdělávání ve firmě Baťa||Sigmund Freud||Organizace||Socializace jedince&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Erben|| [[Propojená data]] (Linked data)||[[Vizualizace]] (data)||[[Kybernetika]]||[[Otevřená věda]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka  hesel zimní semestr 2016==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]||[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||[[Audioknihy]]||heslo 4||[[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||[[Vývoj knižníc v stredoveku]]||[[Zkoumání čtivosti]]||[[Knihovní zákon]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Alexandrijská knihovna]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||[[Čtení a čtenářské dovednosti]]||[[A. V. Sokolov]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[Arkadij Vasiljevič Sokolov]]||[[Bill Gates]]+[[Eugene Garfield]]||[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide]]||[[Kongresová knihovna]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|''&amp;lt;s&amp;gt;Ondřej Douša&amp;lt;/s&amp;gt;'']]|| [[Linux|''&amp;lt;s&amp;gt;Linux&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Booleovské operátory|''&amp;lt;s&amp;gt;Booleovské operátory&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[World Wide Web|''&amp;lt;s&amp;gt;World Wide Web&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Internetová a počítačová kriminalita|''&amp;lt;s&amp;gt;Internetová a počítačová kriminalita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]||[[Informační bublina]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''V&amp;lt;s&amp;gt;eronika Meislová&amp;lt;/s&amp;gt;''|| [[Alexandrijská knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Alexandrijská knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Aššurbanipalova knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Aššurbanipalova knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||[[Herbert Putnam]]||[[Mundaneum]]||[[Třídění Kongresové knihovny]]||[[Open source]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|Jana Jirikova''||[[Technologická Singularita|Technologická Singularita]]||[[URL]]||[[Affective Computing |Affective Computing]]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||[[Cyberstalking]]||[[Podnikový informační systém]]||[[Média]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||[[Memex]]||[[Anonymita v prostředí internetu]]||[[Hypertext]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||[[Média]]||[[Informační bublina]]||[[Cloudové služby]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|David Hrbek||[[Webarchiv]]||[[Michael Buckland]]||[[Tisk]]||[[(Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění  v informační společnosti]]||[[Logika]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48606</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48606"/>
		<updated>2017-05-10T14:40:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli [[informační technologie]], [[kyberprostor]] a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní autoři ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Světoví autoři ===&lt;br /&gt;
* Julas Verne&lt;br /&gt;
* Herbert G. Wells&lt;br /&gt;
* John W. Campbell&lt;br /&gt;
* Isaac Asimov&lt;br /&gt;
* Arthur C. Clarke&lt;br /&gt;
* Ray Bradbury&lt;br /&gt;
* Robert A. Heinlein&lt;br /&gt;
* Frank Herbert&lt;br /&gt;
* Arkadij a Boris Strugačtí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čeští autoři ===&lt;br /&gt;
* Karel Čapek&lt;br /&gt;
* Ludvík Souček&lt;br /&gt;
* Ondřej Neff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
[[Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48602</id>
		<title>Lyn Robinson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48602"/>
		<updated>2017-05-10T14:30:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lyn Robinson''' je významná osobnost informační vědy v současné době působící jako lektorka informačních studií a knihovnictví na City University London – School of Mathematics, Computer Science &amp;amp; Engineering – Department of Library &amp;amp; Information Science. Je zakladatelkou a ředitelkou London Library School (CityLIS) a spoluředitelkou Centre for Information Science.&amp;lt;ref&amp;gt;ROBINSON, Lyn. &amp;lt;i&amp;gt;Thelynxiblog&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Vysokoškolské vzdělání nejdříve absolvovala v oboru farmakologie na King's College London. Až poté studovala informační studia na City University London a získala doktorát z informačních studií a knihovnictví na University College London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Ve své práci se Lyn Robinson zaměřuje především na&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podstatu informačních studií a knihovnictví jako vědní disciplíny: její budoucnost, vztahy s dalšími obory (informatika, digitální humanitní vědy, kulturní studia, [[Mediální studia|mediální studia]]) a její využití&lt;br /&gt;
* informace: povahu informací, jejich chápání napříč různými disciplínami a sjednocující charakteristiky&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]]: fyzické i digitální a procesy jejich komunikace&lt;br /&gt;
* [[Informační chování|informační chování]] spojené s fyzickými i digitálními dokumenty v oblasti umění a vědy, včetně medicíny a zdravotnictví, tance, módy a výtvarného umění&amp;lt;ref&amp;gt;LYN, Robinson. &amp;lt;i&amp;gt;Research&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/academic/research/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značnou část svých publikací vypracovala ve spolupráci se svým kolegou profesorem [[Davidem Bawden|Davidem Bawdenem]], s nímž tvoří autorskou již téměř dvacet let. Z jejich společného díla je třeba zmínit knihu ''Introduction to information science'', která slouží jako úvodní učebnice pro zájemce o informační vědu. Mimo úvodu do oboru obsahuje i celou řadu referencí na jiné publikace, díky nimž může sloužit jako rozcestník pro další studium.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/lyn_robinson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přispívá také do řady odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výuka ==&lt;br /&gt;
V současnosti Lyn Robinson vyučuje na City University London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/publications/ Bibliografifie Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/academic/teaching/ Předměty vedené Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson#profile=0 Profil Lyn Robinson na webu City University London]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson Rozhovor s Lyn Robinson na Inflow.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48601</id>
		<title>Lyn Robinson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48601"/>
		<updated>2017-05-10T14:27:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lyn Robinson''' je významná osobnost informační vědy v současné době působící jako lektorka informačních studií a knihovnictví na City University London – School of Mathematics, Computer Science &amp;amp; Engineering – Department of Library &amp;amp; Information Science. Je zakladatelkou a ředitelkou London Library School (CityLIS) a spoluředitelkou Centre for Information Science.&amp;lt;ref&amp;gt;ROBINSON, Lyn. &amp;lt;i&amp;gt;Thelynxiblog&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Vysokoškolské vzdělání nejdříve absolvovala v oboru farmakologie na King's College London. Až poté studovala informační studia na City University London a získala doktorát z informačních studií a knihovnictví na University College London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Ve své práci se Lyn Robinson zaměřuje především na&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podstatu informačních studií a knihovnictví jako vědní disciplíny: její budoucnost, vztahy s dalšími obory (informatika, digitální humanitní vědy, kulturní studia, mediální studia) a její využití&lt;br /&gt;
* informace: povahu informací, jejich chápání napříč různými disciplínami a sjednocující charakteristiky&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]]: fyzické i digitální a procesy jejich komunikace&lt;br /&gt;
* [[Informační chování|informační chování]] spojené s fyzickými i digitálními dokumenty v oblasti umění a vědy, včetně medicíny a zdravotnictví, tance, módy a výtvarného umění&amp;lt;ref&amp;gt;LYN, Robinson. &amp;lt;i&amp;gt;Research&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/academic/research/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značnou část svých publikací vypracovala ve spolupráci se svým kolegou profesorem [[Davidem Bawden|Davidem Bawdenem]], s nímž tvoří autorskou již téměř dvacet let. Z jejich společného díla je třeba zmínit knihu ''Introduction to information science'', která slouží jako úvodní učebnice pro zájemce o informační vědu. Mimo úvodu do oboru obsahuje i celou řadu referencí na jiné publikace, díky nimž může sloužit jako rozcestník pro další studium.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/lyn_robinson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přispívá také do řady odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výuka ==&lt;br /&gt;
V současnosti Lyn Robinson vyučuje na City University London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/publications/ Bibliografifie Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/academic/teaching/ Předměty vedené Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson#profile=0 Profil Lyn Robinson na webu City University London]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson Rozhovor s Lyn Robinson na Inflow.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48600</id>
		<title>Lyn Robinson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48600"/>
		<updated>2017-05-10T14:23:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lyn Robinson''' je významná osobnost informační vědy v současné době působící jako lektorka informačních studií a knihovnictví na City University London – School of Mathematics, Computer Science &amp;amp; Engineering – Department of Library &amp;amp; Information Science. Je zakladatelkou a ředitelkou London Library School (CityLIS) a spoluředitelkou Centre for Information Science.&amp;lt;ref&amp;gt;ROBINSON, Lyn. &amp;lt;i&amp;gt;Thelynxiblog&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Vysokoškolské vzdělání nejdříve absolvovala v oboru farmakologie na King's College London. Až poté studovala informační studia na City University London a získala doktorát z informačních studií a knihovnictví na University College London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Ve své práci se Lyn Robinson zaměřuje především na&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podstatu informačních studií a knihovnictví jako vědní disciplíny: její budoucnost, vztahy s dalšími obory (informatika, digitální humanitní vědy, kulturní studia, mediální studia) a její využití&lt;br /&gt;
* informace: povahu informací, jejich chápání napříč různými disciplínami a sjednocující charakteristiky&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]]: fyzické i digitální a procesy jejich komunikace&lt;br /&gt;
* [[Informační chování|informační chování]] spojené s fyzickými i digitálními dokumenty v oblasti umění a vědy, včetně medicíny a zdravotnictví, tance, módy a výtvarného umění&amp;lt;ref&amp;gt;LYN, Robinson. &amp;lt;i&amp;gt;Research&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/academic/research/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značnou část svých publikací vypracovala ve spolupráci se svým kolegou profesorem [[Davidem Bawden|Davidem Bawdenem]], s nímž tvoří autorskou již téměř dvacet let. Z jejich společného díla je třeba zmínit knihu ''Introduction to information science'', která slouží jako úvodní učebnice pro zájemce o informační vědu. Mimo úvodu do oboru obsahuje i celou řadu referencí na jiné publikace, díky nimž může sloužit jako rozcestník pro další studium.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/lyn_robinson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přispívá také do řady odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/publications/ Bibliografifie Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://thelynxiblog.com/academic/teaching/ Předměty vedené Lyn Robinson]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson#profile=0 Profil Lyn Robinson na webu City University London]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson Rozhovor s Lyn Robinson na Inflow.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48599</id>
		<title>Lyn Robinson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lyn_Robinson&amp;diff=48599"/>
		<updated>2017-05-10T13:54:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lyn Robinson''' je významná osobnost informační vědy v současné době působící jako lektorka informačních studií a knihovnictví na City University London – School of Mathematics, Computer Science &amp;amp; Engineering – Department of Library &amp;amp; Information Science. Je zakladatelkou a ředitelkou London Library School (CityLIS) a spoluředitelkou Centre for Information Science.&amp;lt;ref&amp;gt;ROBINSON, Lyn. &amp;lt;i&amp;gt;Thelynxiblog&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Vysokoškolské vzdělání nejdříve absolvovala v oboru farmakologie na King's College London. Až poté studovala informační studia na City University London a získala doktorát z informačních studií a knihovnictví na University College London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Ve své práci se Lyn Robinson zaměřuje především na&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podstatu informačních studií a knihovnictví jako vědní disciplíny: její budoucnost, vztahy s dalšími obory (informatika, digitální humanitní vědy, kulturní studia, mediální studia) a její využití&lt;br /&gt;
* informace: povahu informací, jejich chápání napříč různými disciplínami a sjednocující charakteristiky&lt;br /&gt;
* informační zdroje: fyzické i digitální a procesy jejich komunikace&lt;br /&gt;
* informační chování spojené s fyzickými i digitálními dokumenty v oblasti umění a vědy, včetně medicíny a zdravotnictví, tance, módy a výtvarného umění&amp;lt;ref&amp;gt;LYN, Robinson. &amp;lt;i&amp;gt;Research&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://thelynxiblog.com/academic/research/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značnou část svých publikací vypracovala ve spolupráci se svým kolegou profesorem Davidem Bawdenem, s nímž tvoří autorskou již téměř dvacet let. Z jejich společného díla je třeba zmínit knihu ''Introduction to information science'', která slouží jako úvodní učebnice pro zájemce o informační vědu. Mimo úvodu do oboru obsahuje i celou řadu referencí na jiné publikace, díky nimž může sloužit jako rozcestník pro další studium.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/lyn_robinson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přispívá také do řady odborných časopisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48592</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48592"/>
		<updated>2017-05-10T12:56:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48590</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48590"/>
		<updated>2017-05-10T12:54:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48587</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48587"/>
		<updated>2017-05-10T12:51:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi…&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48584</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48584"/>
		<updated>2017-05-10T12:35:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi…&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
* [http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48583</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48583"/>
		<updated>2017-05-10T12:33:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi…&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48581</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48581"/>
		<updated>2017-05-10T12:33:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi…&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.asffh.info/ Akademie science fiction, fantasy a horroru]&lt;br /&gt;
[http://www.analogsf.com/ Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48579</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48579"/>
		<updated>2017-05-10T12:15:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi…&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48578</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48578"/>
		<updated>2017-05-10T12:13:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. &amp;lt;ref&amp;gt;KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&amp;lt;ref&amp;gt;MAXIM, Jakubowski. &amp;lt;i&amp;gt;The complete book of science fiction and fantasy lists&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Granada, 1983.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Subžánry ==&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Space Opera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyberpunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steampunk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Military sci-fi ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Science fantasy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alternativní historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi…&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48573</id>
		<title>Science Fiction</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&amp;diff=48573"/>
		<updated>2017-05-10T11:36:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice žánru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. &amp;lt;ref&amp;gt;HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na další vývoj žánru svůj podíl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;The Encyclopedia of Science Fiction&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fenomén Hvězdné Války ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S fenoménem jakým je filmová série Hvězdné války a jejich světem rozšířeným o nepřeberné množství knih, počítačových her, komiksů a seriálů, se může měřit jen málokterá scifi franšíza. Space opera o záchraně princezny a celé galaxie přišla do kin v roce 1977 a téměř přes noc způsobila šílenství. Do dnešního dne jsou Hvězdné války po odečtení inflace třetím nejvýdělečnějším filmem historie po Avataru a Severu proti Jihu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
literatura, fantastika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek/Moje_p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=45962</id>
		<title>Uživatel:Jan.Kropacek/Moje pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek/Moje_p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=45962"/>
		<updated>2017-03-03T12:29:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
zyh jajyshř \jasžJ\ŽJSJ ASZJHSW|  ŘH\EJKXYR\U\ ŘUA\EYT&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;basl&amp;quot;&amp;gt;BASL, Josef, BLAŽÍČEK, Roman. &amp;lt;i&amp;gt;Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283s. ISBN 978-80-247-2279-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Jan.Kropacek/Moje pískoviště/Alfred Lotka|TESTOVACÍ ČLÁNEK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek/Moje_p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=45848</id>
		<title>Uživatel:Jan.Kropacek/Moje pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek/Moje_p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=45848"/>
		<updated>2017-03-03T11:08:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: Založena nová stránka s textem „zyh jajyshř \jasžJ\ŽJSJ ASZJHSW|  ŘH\EJKXYR\U\ ŘUA\EYT“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;zyh jajyshř \jasžJ\ŽJSJ ASZJHSW|  ŘH\EJKXYR\U\ ŘUA\EYT&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek&amp;diff=45843</id>
		<title>Uživatel:Jan.Kropacek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek&amp;diff=45843"/>
		<updated>2017-03-03T11:06:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jsem studentem [[ÚISK]] FF UK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Jan.Kropacek/Moje pískoviště|Moje pískoviště]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek&amp;diff=45816</id>
		<title>Uživatel:Jan.Kropacek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek&amp;diff=45816"/>
		<updated>2017-03-03T10:17:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jsem studentem [[ÚISK]] FF UK.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek&amp;diff=45796</id>
		<title>Uživatel:Jan.Kropacek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jan.Kropacek&amp;diff=45796"/>
		<updated>2017-03-03T10:13:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: Založena nová stránka s textem „Jsem studentem ÚISK FF UK.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jsem studentem ÚISK FF UK.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44830</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44830"/>
		<updated>2017-02-16T04:17:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. distribuce. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako open source software. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z open source a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané distribuce, v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
* LUCKÝ, Jakub. ''Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu''. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
operační systém, linux&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44829</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44829"/>
		<updated>2017-02-16T04:15:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. distribuce. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako open source software. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z open source a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané distribuce, v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
* LUCKÝ, Jakub. Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
operační systém, linux&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=44828</id>
		<title>Podnikový informační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=44828"/>
		<updated>2017-02-16T04:15:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Podnikový informační systém''' je typ [[informační systém|informačního systému]], který je podniky využíván k podpoře řízení a koordinace všech jejich disponibilních podnikových zdrojů a aktivit za účelem zvýšení celkové efektivity jednotlivých pracovních procesů a jejich návaznosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ERP systémy ==&lt;br /&gt;
Zkratkou ERP se rozumí termín Enterprise Resource Planning. Jsou tak označována komplexní řešení informačních systémů, které zastřešují integraci všech hlavních podnikových procesů. Často také bývá označení „ERP systém“ používáno pro vyjádření podnikového informačního systému jako takového. ERP systémy zpravidla jednotlivými moduly nabízejí možnost sdílení dat a [[dokument|dokumentů]] mezi zaměstnanci a s tím související nastavení práv [[Autentizace_a_Autorizace|autorizace]] jednotlivých zaměstnanců pro přístup do systému. Zároveň umožňují standardizaci všech postupů v rámci celého podniku, zpřístupňování informací v reálném čase a vytváření reportů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;basl&amp;quot;&amp;gt;BASL, Josef, BLAŽÍČEK, Roman. &amp;lt;i&amp;gt;Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283s. ISBN 978-80-247-2279-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní moduly ===&lt;br /&gt;
[[Soubor: ERP Modules.png|175px|náhled|vpravo|Detailní struktura ERP systémů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení vztahu se zákazníky - Customer Relationship Management (CRM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Plánování potřeby materiálu - Material Requirements Planning (MRP)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení financí - Finance resource management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení dodavatelského řetězce - Supply Chain Management (SCM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení lidských zdrojů - Human Resources Management (HRM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Princip fungování ERP ===&lt;br /&gt;
ERP software ve svých jednotlivých aplikacích pro různé organizační útvary podniku představuje jakousi šablonu standardních pracovních postupů pro efektivní plnění podnikového plánu. Celý systém disponuje jednou hlavní databází, z níž software vždy na základě své naprogramované logiky vygeneruje pro svého uživatele formulář zahrnující všechny potřebné informace. Lze v něm připravit plán podniku, který poté bude systém sám aktualizovat na základě vložených informací o nových zakázkách a jejich plění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přínosy ERP ===&lt;br /&gt;
ERP systémy zvyšují podnikovou efektivitu především sjednocením a standardizací procesů, jež jsou považovány za již osvědčené (&amp;quot;Best Practice&amp;quot;). Mimo toho eliminují zbytečné výjimky a duplicity a umožňují zprostředkování přístupu k informacím přímo v místě, kde je jich potřeba. Díky tomu tak vytvářejí osobní zodpovědnost zaměstnanců, ale také umožňují jejich snažší zastupitelnost. Zvyšují efektivitu využití podnikových informací automatickými výpočty a generovanými exporty dat. Zároveň komplexnost systémů umožňuje také například optimalizovat logistiku tak, aby bylo možné minimalizovat náklady spojené s transportem a skladováním (metoda &amp;quot;just-in-time&amp;quot;). &amp;lt;ref name=&amp;quot;basl&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Časté problémy s ERP ===&lt;br /&gt;
ERP systémy od počátku svého využívání čelí časté kritice za svou přílišnou náročnost na pochopení i obsluhu, která může být problematická především při jejich zavádění v rámci menších podniků. Problémem je také jejich náročné uvedení do provozu a v neposlední řadě i jejich jen těžko měřitelný přínos.&lt;br /&gt;
Mimo toho je samozřejmě nemožné vytvořit systém, který by odpovídal potřebám každého podniku a tak je běžné, že ERP často v rámci podniku funguje v integraci s dalšími informačními systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Významná ERP řešení ===&lt;br /&gt;
* Infor ERP&lt;br /&gt;
* Microsoft Dynamics&lt;br /&gt;
* SAP ERP&lt;br /&gt;
* Epicor ERP&lt;br /&gt;
* Oracle ERP&lt;br /&gt;
* Helios&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
* TLATLA, Petr. Analýza podnikových informačních systémů na českém trhu. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Dostupná také z univerzitního digitálního archivu (URI): https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93634/.&lt;br /&gt;
* VELECKÝ, Petr. ERP systémy v roce 2015. In: Ihned.cz [online]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-63732460-erp-systemy-v-roce-2015&lt;br /&gt;
* Plánování podnikových zdrojů. In: Wikipedia [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pl%C3%A1nov%C3%A1n%C3%AD_podnikov%C3%BDch_zdroj%C5%AF&lt;br /&gt;
* What is ERP? In: Netsuite.com [online]. Dostupné z: http://www.netsuite.com/portal/resource/articles/erp/what-is-erp.shtml&lt;br /&gt;
* Enterprise resource planning. In: Wikipedia [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Enterprise_resource_planning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační systém, podnikový informační systém, ERP systém&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44827</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44827"/>
		<updated>2017-02-16T04:12:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. distribuce. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako open source software. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z open source a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané distribuce, v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
* LUCKÝ, Jakub. Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Operační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44826</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44826"/>
		<updated>2017-02-16T04:11:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. distribuce. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako open source software. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z open source a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané distribuce, v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* LUCKÝ, Jakub. Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
[[Operační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44825</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44825"/>
		<updated>2017-02-16T04:10:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. distribuce. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako open source software. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z open source a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané distribuce, v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* LUCKÝ, Jakub. Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
[[Operační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44824</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44824"/>
		<updated>2017-02-16T03:51:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. distribuce. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako open source software. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z open source a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané distribuce, v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44823</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44823"/>
		<updated>2017-02-16T03:45:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. distribuce. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;i/&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané distribuce, v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44822</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44822"/>
		<updated>2017-02-16T03:42:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný [[operační systém]] šířený jako tzv. distribuce. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;i/&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem [[Operační_systém|operačního systému]], které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento [[software]] již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý [[software]] v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44784</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44784"/>
		<updated>2017-02-15T03:45:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný [[operační systém]] šířený jako tzv. [[distribuce]]. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně systémem [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;i/&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé [[distribuce]] jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i [[distribuce]] komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem [[Operační_systém|operačního systému]], které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento [[software]] již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý [[software]] v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44783</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44783"/>
		<updated>2017-02-15T03:44:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Linux''' je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný [[operační systém]] šířený jako tzv. [[distribuce]]. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;i/&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé [[distribuce]] jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i [[distribuce]] komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem [[Operační_systém|operačního systému]], které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento [[software]] již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý [[software]] v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44782</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44782"/>
		<updated>2017-02-15T03:41:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: /* Historie Linuxu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Linux je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný [[operační systém]] šířený jako tzv. [[distribuce]]. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;i/&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé [[distribuce]] jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i [[distribuce]] komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem [[Operační_systém|operačního systému]], které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento [[software]] již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý [[software]] v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44781</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44781"/>
		<updated>2017-02-15T03:40:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Linux je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný [[operační systém]] šířený jako tzv. [[distribuce]]. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org. &amp;lt;ref&amp;gt;KRČMÁŘ, Petr. &amp;lt;i&amp;gt;Historie operačního systému GNU/Linux&amp;lt;i/&amp;gt; [online]. 2010. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/&amp;lt;ref/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé [[distribuce]] jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i [[distribuce]] komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem [[Operační_systém|operačního systému]], které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento [[software]] již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý [[software]] v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44780</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44780"/>
		<updated>2017-02-15T03:31:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: /* Historie Linuxu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Linux je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný [[operační systém]] šířený jako tzv. [[distribuce]]. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verzi jádra Linuxu na internetu [[Linus Torvalds]] uveřejnil 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé [[distribuce]] jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i [[distribuce]] komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem [[Operační_systém|operačního systému]], které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento [[software]] již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý [[software]] v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=44779</id>
		<title>Podnikový informační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=44779"/>
		<updated>2017-02-15T03:22:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: /* Zdroj */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Podnikový informační systém''' je typ [[informační systém|informačního systému]], který je podniky využíván k podpoře řízení a koordinace všech jejich disponibilních podnikových zdrojů a aktivit za účelem zvýšení celkové efektivity jednotlivých pracovních procesů a jejich návaznosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ERP systémy ==&lt;br /&gt;
Zkratkou ERP se rozumí termín Enterprise Resource Planning. Jsou tak označována komplexní řešení informačních systémů, které zastřešují integraci všech hlavních podnikových procesů. Často také bývá označení „ERP systém“ používáno pro vyjádření podnikového informačního systému jako takového. ERP systémy zpravidla jednotlivými moduly nabízejí možnost sdílení dat a [[dokument|dokumentů]] mezi zaměstnanci a s tím související nastavení práv [[Autentizace_a_Autorizace|autorizace]] jednotlivých zaměstnanců pro přístup do systému. Zároveň umožňují standardizaci všech postupů v rámci celého podniku, zpřístupňování informací v reálném čase a vytváření reportů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;basl&amp;quot;&amp;gt;BASL, Josef, BLAŽÍČEK, Roman. &amp;lt;i&amp;gt;Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283s. ISBN 978-80-247-2279-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní moduly ===&lt;br /&gt;
[[Soubor: ERP Modules.png|175px|náhled|vpravo|Detailní struktura ERP systémů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení vztahu se zákazníky - Customer Relationship Management (CRM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Plánování potřeby materiálu - Material Requirements Planning (MRP)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení financí - Finance resource management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení dodavatelského řetězce - Supply Chain Management (SCM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení lidských zdrojů - Human Resources Management (HRM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Princip fungování ERP ===&lt;br /&gt;
ERP software ve svých jednotlivých aplikacích pro různé organizační útvary podniku představuje jakousi šablonu standardních pracovních postupů pro efektivní plnění podnikového plánu. Celý systém disponuje jednou hlavní databází, z níž software vždy na základě své naprogramované logiky vygeneruje pro svého uživatele formulář zahrnující všechny potřebné informace. Lze v něm připravit plán podniku, který poté bude systém sám aktualizovat na základě vložených informací o nových zakázkách a jejich plění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přínosy ERP ===&lt;br /&gt;
ERP systémy zvyšují podnikovou efektivitu především sjednocením a standardizací procesů, jež jsou považovány za již osvědčené (&amp;quot;Best Practice&amp;quot;). Mimo toho eliminují zbytečné výjimky a duplicity a umožňují zprostředkování přístupu k informacím přímo v místě, kde je jich potřeba. Díky tomu tak vytvářejí osobní zodpovědnost zaměstnanců, ale také umožňují jejich snažší zastupitelnost. Zvyšují efektivitu využití podnikových informací automatickými výpočty a generovanými exporty dat. Zároveň komplexnost systémů umožňuje také například optimalizovat logistiku tak, aby bylo možné minimalizovat náklady spojené s transportem a skladováním (metoda &amp;quot;just-in-time&amp;quot;). &amp;lt;ref name=&amp;quot;basl&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Časté problémy s ERP ===&lt;br /&gt;
ERP systémy od počátku svého využívání čelí časté kritice za svou přílišnou náročnost na pochopení i obsluhu, která může být problematická především při jejich zavádění v rámci menších podniků. Problémem je také jejich náročné uvedení do provozu a v neposlední řadě i jejich jen těžko měřitelný přínos.&lt;br /&gt;
Mimo toho je samozřejmě nemožné vytvořit systém, který by odpovídal potřebám každého podniku a tak je běžné, že ERP často v rámci podniku funguje v integraci s dalšími informačními systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Významná ERP řešení ===&lt;br /&gt;
* Infor ERP&lt;br /&gt;
* Microsoft Dynamics&lt;br /&gt;
* SAP ERP&lt;br /&gt;
* Epicor ERP&lt;br /&gt;
* Oracle ERP&lt;br /&gt;
* Helios&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
* TLATLA, Petr. Analýza podnikových informačních systémů na českém trhu. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Dostupná také z univerzitního digitálního archivu (URI): https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93634/.&lt;br /&gt;
* VELECKÝ, Petr. ERP systémy v roce 2015. In: Ihned.cz [online]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-63732460-erp-systemy-v-roce-2015&lt;br /&gt;
* Plánování podnikových zdrojů. In: Wikipedia [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pl%C3%A1nov%C3%A1n%C3%AD_podnikov%C3%BDch_zdroj%C5%AF&lt;br /&gt;
* What is ERP? In: Netsuite.com [online]. Dostupné z: http://www.netsuite.com/portal/resource/articles/erp/what-is-erp.shtml&lt;br /&gt;
* Enterprise resource planning. In: Wikipedia [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Enterprise_resource_planning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[informační systém]], [[podnikový informační systém]], [[ERP systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44704</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44704"/>
		<updated>2017-02-14T06:33:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Linux je označením pro [[operační systém]] založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný [[operační systém]] šířený jako tzv. [[distribuce]]. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verze jádra Linuxu byla na internetu Linusem Torvaldsem uveřejněna 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé [[distribuce]] jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i [[distribuce]] komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem [[Operační_systém|operačního systému]], které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento [[software]] již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý [[software]] v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44699</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44699"/>
		<updated>2017-02-14T05:51:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Linux je označením pro operační systém založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. [[distribuce]]. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verze jádra Linuxu byla na internetu Linusem Torvaldsem uveřejněna 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé [[distribuce]] jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i [[distribuce]] komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento [[software]] již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý [[software]] v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44698</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44698"/>
		<updated>2017-02-14T05:47:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Linux je označením pro operační systém založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. [[distribuce]]. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verze jádra Linuxu byla na internetu Linusem Torvaldsem uveřejněna 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové [[https://wikisofia.cz/wiki/Zdrojový_kód|zdrojové kódy]] znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru Kernel.org.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé [[distribuce]] jsou složeny výhradně z [https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source] a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i [[distribuce]] komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený [[software]]. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento [[software]] již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý [[software]] v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu [[Wine]], který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44697</id>
		<title>Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&amp;diff=44697"/>
		<updated>2017-02-14T05:16:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Kropacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Linux je označením pro operační systém založený na projektu [[GNU]] (GNU is Not Unix = ''GNU není Unix''). Jedná se o svobodný operační systém šířený jako tzv. [[distribuce]]. Linux tedy není jedním samostatným operačním systémem ale spoustou odštěpků postavených na společném jádře ([[Kernel]]) - Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;Linux (jádro)&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linux_(jádro)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU/Linux kontroverze&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU/Linux_kontroverze&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KOLEKTIV, autorů. &amp;lt;i&amp;gt;GNU&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia.cz: Wikipedia Foundations, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/GNU&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://www.linux.cz/blurb.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LINUXEXPRES. &amp;lt;i&amp;gt;Co je Linux?: Home » O Linuxu » Co je Linux?&amp;lt;/i&amp;gt;. https://www.linuxexpres.cz: CCB, spol. s r. o, 2016. Dostupné také z: https://www.linuxexpres.cz/co-je-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;LITERÁK, Leoš. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to Linux&amp;lt;/i&amp;gt;. http://www.abclinuxu.cz: Nitemedia s. r. o, 2006. Dostupné také z: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/uvod/co-je-to-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Linuxu ==&lt;br /&gt;
První verze jádra Linuxu byla na internetu Linusem Torvaldsem uveřejněna 17. září 1991. Linus se při tvorbě inspiroval jiným unixovým systémem, konkrétně [[MINIX]] od Andrewa Tanebauma, který jej vytvořil především coby doprovodný projekt ke svým teoretickým pracem o operačních systémech. Torvalds však na rozdíl od něj preferoval otevřený vývoj ([https://wikisofia.cz/wiki/Open_source_software| open source software]) před komerčním využitím svého projektu.&lt;br /&gt;
Díky tomu se Torvaldsovi dostalo mnohých podnětů k možným vylepšením jádra. Torvalds postupně jednotlivé návrhy na opravy a vylepšení do jádra začleňoval a obratem nové zdrojové kódy znovu zveřejňoval.&lt;br /&gt;
Postupně se na jeho vývoji podíleli tisíce vývojářů z celého světa. Hlavou vývoje jádra zůstal Torvalds, který nové verze i nadále stále zveřejňuje na serveru kernel.org.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licence a OpenSource ==&lt;br /&gt;
Linux je od počátku své existence šířený jako open source. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé [[distribuce]] jsou složeny výhradně z open source a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i [[distribuce]] komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený software. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jádro ==&lt;br /&gt;
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.&lt;br /&gt;
Umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem [https://wikisofia.cz/wiki/Autentizace_a_Autorizace| autentizace] (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce ==&lt;br /&gt;
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.&lt;br /&gt;
Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané [[distribuce]], v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití.&lt;br /&gt;
Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==&lt;br /&gt;
Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu Wine, který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zajímavé portály a další informace ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kernel.org/ Kernel.org], server se zdrojovými kódy linuxového jádra&lt;br /&gt;
* [http://www.linux.cz/ Linux.cz], landing page s rozcestníkem a informacemi o přechodu na Linux a jeho distribucích.&lt;br /&gt;
* [https://www.root.cz/ Root.cz], jeden z největších českých portálů o software a programování.&lt;br /&gt;
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linux Software], portál zaměřený vysloveně na Linuxovou komunitu.&lt;br /&gt;
* [https://mojefedora.cz/ Oficiální česká webová stránka projektu Fedora]&lt;br /&gt;
* [http://www.ubuntu.cz/ Oficiální webová stránka koenové projektu Ubuntu a podprojeků]&lt;br /&gt;
* [https://www.opensuse.org/ Oficiální webová stránka distribuce OpenSuse]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Kropacek</name></author>
		
	</entry>
</feed>