<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jana.Ada.Kubickova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jana.Ada.Kubickova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jana.Ada.Kubickova"/>
	<updated>2026-04-20T21:15:39Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Projekt_Bou%C5%99kov%C3%A9ho_mraku&amp;diff=35330</id>
		<title>Projekt Bouřkového mraku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Projekt_Bou%C5%99kov%C3%A9ho_mraku&amp;diff=35330"/>
		<updated>2016-06-06T06:57:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bouřkový mrak ==&lt;br /&gt;
Vizualizace různých úrovní hlasitosti hudby pomocí LED diod – VRNI, LS 2015/2016&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Členové týmu===&lt;br /&gt;
Jana Ada Kubíčková, Anna Řezníčková, David Vávra&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inspirace projektu ===&lt;br /&gt;
Inspirací projektu byl produkt Richarda Clarksona &amp;quot;Cloud&amp;quot; http://www.richardclarkson.com/shop/cloud, zejména pak jeho cena, která nás přiměla přemýšlet o tom, jak stejný produkt získat s minimální počáteční investicí. Nebyli jsme první, kdo měl podobný záměr, tudíž se nám na stránce makeuseofit.com podařilo dokonce najít i podrobný návod DIY.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitý materiál===&lt;br /&gt;
1x Breadbord&lt;br /&gt;
1x UNO R3 SMD + propojovací USB A-B kabel (Ekvivalent Arduino UNO)&lt;br /&gt;
1x Mikrofon&lt;br /&gt;
9x 5V LED&lt;br /&gt;
Cca 25x propojovací kabel&lt;br /&gt;
1x polystyrenová deska (tloušťka 2 cm)&lt;br /&gt;
tavná pistole&lt;br /&gt;
1x Polyesterová výplň do polštářů&lt;br /&gt;
1x drátěné ramínko&lt;br /&gt;
1x Powerbanka&lt;br /&gt;
Použitý software&lt;br /&gt;
Arduino IDE 1.6.9&lt;br /&gt;
ovladače pro Mac OS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zapojení===&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Screen Shot 2016-06-06 at 08.53.49.png|&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastní zdrojový kód===&lt;br /&gt;
 Lighting Cloud Mood Lamp By James Bruce&lt;br /&gt;
 View the full tutorial and build guide at http://www.makeuseof.com/&lt;br /&gt;
 Sound sampling code originally by Adafruit Industries.  Distributed under the BSD license.&lt;br /&gt;
 This paragraph must be included in any redistribution.&lt;br /&gt;
*/&lt;br /&gt;
#include &amp;quot;FastLED.h&amp;quot;&lt;br /&gt;
#define NUM_LEDS 9&lt;br /&gt;
#define LED_MODE WS2812B&lt;br /&gt;
#define LED_ORDER GRB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// Mode enumeration - if you want to add additional party or colour modes, add them here; you'll need to map some IR codes to them later;&lt;br /&gt;
// and add the modes into the main switch loop&lt;br /&gt;
enum Mode { CLOUD, ACID, OFF, ON, RED, GREEN, BLUE, FADE};&lt;br /&gt;
Mode mode = CLOUD;&lt;br /&gt;
Mode lastMode = CLOUD;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// Mic settings, shouldn't need to adjust these.&lt;br /&gt;
#define MIC_PIN    0  // Microphone is attached to this analog pin&lt;br /&gt;
#define DC_OFFSET  0  // DC offset in mic signal - if unusure, leave 0&lt;br /&gt;
#define NOISE     10  // Noise/hum/interference in mic signal&lt;br /&gt;
#define SAMPLES   10  // Length of buffer for dynamic level adjustment&lt;br /&gt;
byte volCount = 0;      // Frame counter for storing past volume data&lt;br /&gt;
int vol[SAMPLES];       // Collection of prior volume samples&lt;br /&gt;
int n, total = 30;&lt;br /&gt;
float average = 0;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// used to make basic mood lamp colour fading feature&lt;br /&gt;
int fade_h;&lt;br /&gt;
int fade_direction = 1;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// Define the array of leds&lt;br /&gt;
CRGB leds[NUM_LEDS];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// Makes all the LEDs a single colour, see https://raw.githubusercontent.com/FastLED/FastLED/gh-pages/images/HSV-rainbow-with-desc.jpg for H values&lt;br /&gt;
void single_colour(int H, int d = 500) {&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( H, 255, 255);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
 //avoid flickr which occurs when FastLED.show() is called - only call if the colour changes&lt;br /&gt;
 if (lastMode != mode) {&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
   lastMode = mode;&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 delay(d);&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void colour_fade() {&lt;br /&gt;
 //mood mood lamp that cycles through colours&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( fade_h, 255, 255);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 if (fade_h &amp;gt; 254) {&lt;br /&gt;
   fade_direction = -1; //reverse once we get to 254&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 else if (fade_h &amp;lt; 0) {&lt;br /&gt;
   fade_direction = 1;&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 fade_h += fade_direction;&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
 delay(100);&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// utility function to turn all the lights off.&lt;br /&gt;
void reset() {&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( 0, 0, 0);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void detect_thunder() {&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 n   = analogRead(MIC_PIN);                        // Raw reading from mic&lt;br /&gt;
 n   = abs(n - 512 - DC_OFFSET); // Center on zero&lt;br /&gt;
 n   = (n &amp;lt;= NOISE) ? 0 : (n - NOISE);             // Remove noise/hum&lt;br /&gt;
 vol[volCount] = n;                      // Save sample for dynamic leveling&lt;br /&gt;
 if(++volCount &amp;gt;= SAMPLES) volCount = 0; // Advance/rollover sample counter&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 total = 0;&lt;br /&gt;
 for(int i=0; i&amp;lt;SAMPLES; i++) {&lt;br /&gt;
   total += vol[i];&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 // If you're having trouble getting the cloud to trigger, uncomment this block to output a ton of debug on current averages.&lt;br /&gt;
 // Note that this WILL slow down the program and make it less sensitive due to lower sample rate.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 for(int t=0; t&amp;lt;SAMPLES; t++) {&lt;br /&gt;
   //initial data is zero. to avoid initial burst, we ignore zero and just add the current l&lt;br /&gt;
   Serial.print(&amp;quot;Sample item &amp;quot;);&lt;br /&gt;
   Serial.print(t);&lt;br /&gt;
   Serial.print(&amp;quot;:&amp;quot;);&lt;br /&gt;
   Serial.println(vol[t]);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 Serial.print(&amp;quot;total&amp;quot;);&lt;br /&gt;
 Serial.println(total);&lt;br /&gt;
 Serial.print(&amp;quot;divided by sample size of &amp;quot;);&lt;br /&gt;
 Serial.println(SAMPLES);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Serial.print(&amp;quot;average:&amp;quot;);&lt;br /&gt;
 Serial.println(average);&lt;br /&gt;
 Serial.print(&amp;quot;current:&amp;quot;);&lt;br /&gt;
 Serial.println(n);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 average = (total/SAMPLES)+2;&lt;br /&gt;
 if(n&amp;gt;average){&lt;br /&gt;
   Serial.println(&amp;quot;TRIGGERED&amp;quot;);&lt;br /&gt;
   reset();&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
   //I've programmed 3 types of lightning. Each cycle, we pick a random one.&lt;br /&gt;
   switch(random(1,3)){&lt;br /&gt;
      //switch(3){&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
     case 1:&lt;br /&gt;
       thunderburst();&lt;br /&gt;
       delay(random(10,500));&lt;br /&gt;
       Serial.println(&amp;quot;Thunderburst&amp;quot;);&lt;br /&gt;
       break;&lt;br /&gt;
     &lt;br /&gt;
     case 2:&lt;br /&gt;
       rolling();&lt;br /&gt;
       Serial.println(&amp;quot;Rolling&amp;quot;);&lt;br /&gt;
       break;&lt;br /&gt;
      &lt;br /&gt;
     case 3:&lt;br /&gt;
       crack();&lt;br /&gt;
       delay(random(50,250));&lt;br /&gt;
       Serial.println(&amp;quot;Crack&amp;quot;);&lt;br /&gt;
       break;      &lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void acid_cloud() {&lt;br /&gt;
 // a modification of the rolling lightning which adds random colour. trippy.&lt;br /&gt;
 //iterate through every LED&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   if (random(0, 100) &amp;gt; 90) {&lt;br /&gt;
     leds[i] = CHSV( random(0, 255), 255, 255);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
   else {&lt;br /&gt;
     leds[i] = CHSV(0, 0, 0);&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
 delay(random(5, 100));&lt;br /&gt;
 reset();&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 //}&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void rolling() {&lt;br /&gt;
 // a simple method where we go through every LED with 1/10 chance&lt;br /&gt;
 // of being turned on, up to 10 times, with a random delay wbetween each time&lt;br /&gt;
 for (int r = 0; r &amp;lt; random(2, 10); r++) {&lt;br /&gt;
   //iterate through every LED&lt;br /&gt;
   for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
     if (random(0, 100) &amp;gt; 90) {&lt;br /&gt;
       leds[i] = CHSV( 0, 0, 255);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
     }&lt;br /&gt;
     else {&lt;br /&gt;
       //dont need reset as we're blacking out other LEDs her&lt;br /&gt;
       leds[i] = CHSV(0, 0, 0);&lt;br /&gt;
     }&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
   delay(random(5, 100));&lt;br /&gt;
   reset();&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void crack() {&lt;br /&gt;
 //turn everything white briefly&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( 0, 0, 255);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
 delay(random(10, 100));&lt;br /&gt;
 reset();&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void thunderburst() {&lt;br /&gt;
 // this thunder works by lighting two random lengths&lt;br /&gt;
 // of the strand from 10-20 pixels.&lt;br /&gt;
 int rs1 = random(0, NUM_LEDS / 2);&lt;br /&gt;
 int rl1 = random(10, 20);&lt;br /&gt;
 int rs2 = random(rs1 + rl1, NUM_LEDS);&lt;br /&gt;
 int rl2 = random(10, 20);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 //repeat this chosen strands a few times, adds a bit of realism&lt;br /&gt;
 for (int r = 0; r &amp;lt; random(3, 6); r++) {&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   for (int i = 0; i &amp;lt; rl1; i++) {&lt;br /&gt;
     leds[i + rs1] = CHSV( 0, 0, 255);&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   if (rs2 + rl2 &amp;lt; NUM_LEDS) {&lt;br /&gt;
     for (int i = 0; i &amp;lt; rl2; i++) {&lt;br /&gt;
       leds[i + rs2] = CHSV( 0, 0, 255);&lt;br /&gt;
     }&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
   //stay illuminated for a set time&lt;br /&gt;
   delay(random(10, 50));&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   reset();&lt;br /&gt;
   delay(random(10, 50));&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// basically just a debug mode to show off the lightning in all its glory, no sound reactivity.&lt;br /&gt;
void constant_lightning() {&lt;br /&gt;
 switch (random(1, 5)) {&lt;br /&gt;
   case 1:&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;Thunderburst&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     thunderburst();&lt;br /&gt;
     delay(random(10, 500));&lt;br /&gt;
     break;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   case 2:&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;Rolling&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     rolling();&lt;br /&gt;
     break;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   case 3:&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;Crack&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     crack();&lt;br /&gt;
     delay(random(50, 250));&lt;br /&gt;
     break;&lt;br /&gt;
   case 4:&lt;br /&gt;
     acid_cloud();&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;Acid&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     delay(random(50, 250));&lt;br /&gt;
     break;&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void setup() {&lt;br /&gt;
 // this line sets the LED strip type - refer fastLED documeantion for more details https://github.com/FastLED/FastLED&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 3, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[0], 3);&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 5, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[3], 2);&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 6, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[5], 2);&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 9, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[7], 1);&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 10, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[8], 1);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 // starts the audio samples array at volume 15.&lt;br /&gt;
 memset(vol, 15, sizeof(vol));&lt;br /&gt;
 Serial.begin(115200);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void test_lights() {&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CRGB(255, 127, 127);&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
   delay(500);&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( 0, 0, 0);&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void loop() {&lt;br /&gt;
 //constant_lightning();&lt;br /&gt;
 detect_thunder();&lt;br /&gt;
 reset();&lt;br /&gt;
 //{&lt;br /&gt;
   /*int r = random(10000);&lt;br /&gt;
   if (r &amp;lt; 5) {&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;random trigger&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     rolling();&lt;br /&gt;
   }*/&lt;br /&gt;
 //}&lt;br /&gt;
 /*&lt;br /&gt;
   // Maps mode names to code functions.&lt;br /&gt;
   switch(mode){&lt;br /&gt;
   case CLOUD: detect_thunder();reset();break;&lt;br /&gt;
   case ACID: acid_cloud();reset();break;&lt;br /&gt;
   case OFF:reset();break;&lt;br /&gt;
   case ON: constant_lightning();reset();break;&lt;br /&gt;
   case RED: single_colour(0);break;&lt;br /&gt;
   case BLUE: single_colour(160);break;&lt;br /&gt;
   case GREEN: single_colour(96);break;&lt;br /&gt;
   case FADE: colour_fade();break;&lt;br /&gt;
   default: detect_thunder(); reset();break;&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
 */&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Popis vývoje a konečná verze vlastního produktu===&lt;br /&gt;
Pro vstupy, které následně generují vzorec blikání, jsme využili mikrofon. Ten zachytí zvuk z prostředí a na základě jeho hlasitosti (v principu rozlišuje tři úrovně hlasitosti - “blesk”, “hrom” a “hřmění”) rozbliká LED.&lt;br /&gt;
LED diody i mikrofon jsou skrz breadboard vedeny do “arduina”, které je naprogramováno výše zmíněným kódem. Veškeré prvky jsou umístěny v polystyrenové kostře obalené polyesterovou náplné do polštářů tak, aby vypadala jako mrak. Napájení je zajištěno power bankou, takže zařízení je soběstačné a mobilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zhodnocení===&lt;br /&gt;
Práce na projektu i výsledný výstup předčil naše očekávání. V průběhu práce na projektu jsme museli čelit několika přkážkám - původně zamýšlené LED diody nešly použít kvůli vysokým energetickým nárokům, nikdo z našeho týmu neuměl efektivně pájet, mrak nedělal to, co jsme chtěli, aby dělal. I přes tato dílčí příkoří se však podařilo uspěšně sestrojit mrak, který reaguje na zvuky (bouřky) tak, že budí dojem skutečného bouřkového mraku.&lt;br /&gt;
Do budoucna bychom chtěli projekt nadále rozšiřovat - zejména přidat bluetooth ovládání a reproduktor.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fotodokumentace===&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:13260058_10209510546224352_4767280005468269643_n.jpg|&lt;br /&gt;
Soubor:13254603_10209510546024347_893607315451941539_n.jpg|&lt;br /&gt;
Soubor:13260101_10209512038621661_6530349089884724115_n.jpg|&lt;br /&gt;
Soubor:13301277_10205846654798109_1485003115915838909_o.jpg|&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Videogalerie ===&lt;br /&gt;
[[Bouřka|https://www.facebook.com/UnicornsAreReal/videos/10209519726973865/?l=3361546968519763848]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Screen_Shot_2016-06-06_at_08.53.49.png&amp;diff=35329</id>
		<title>Soubor:Screen Shot 2016-06-06 at 08.53.49.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Screen_Shot_2016-06-06_at_08.53.49.png&amp;diff=35329"/>
		<updated>2016-06-06T06:57:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Projekt_Bou%C5%99kov%C3%A9ho_mraku&amp;diff=35327</id>
		<title>Projekt Bouřkového mraku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Projekt_Bou%C5%99kov%C3%A9ho_mraku&amp;diff=35327"/>
		<updated>2016-06-05T19:22:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: Založena nová stránka s textem „== Bouřkový mrak == Vizualizace různých úrovní hlasitosti hudby pomocí LED diod – VRNI, LS 2015/2016  === Členové týmu=== Jana Ada Kubíčková…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bouřkový mrak ==&lt;br /&gt;
Vizualizace různých úrovní hlasitosti hudby pomocí LED diod – VRNI, LS 2015/2016&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Členové týmu===&lt;br /&gt;
Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
Anna Řezníčková&lt;br /&gt;
David Vávra&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inspirace projektu ===&lt;br /&gt;
Inspirací projektu byl produkt Richarda Clarksona [http://&amp;quot;Cloud&amp;quot; http://www.richardclarkson.com/shop/cloud], zejména pak jeho cena, která nás přiměla přemýšlet o tom, jak stejný produkt získat s minimální počáteční investicí. Nebyli jsme první, kdo měl podobný záměr, tudíž se nám na stránce makeuseofit.com podařilo dokonce najít i podrobný návod DIY.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitý materiál===&lt;br /&gt;
1x Breadbord&lt;br /&gt;
1x UNO R3 SMD + propojovací USB A-B kabel (Ekvivalent Arduino UNO)&lt;br /&gt;
1x Mikrofon&lt;br /&gt;
9x 5V LED&lt;br /&gt;
Cca 25x propojovací kabel&lt;br /&gt;
1x polystyrenová deska (tloušťka 2 cm)&lt;br /&gt;
tavná pistole&lt;br /&gt;
1x Polyesterová výplň do polštářů&lt;br /&gt;
1x drátěné ramínko&lt;br /&gt;
1x Powerbanka&lt;br /&gt;
Použitý software&lt;br /&gt;
Arduino IDE 1.6.9&lt;br /&gt;
ovladače pro Mac OS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zapojení===&lt;br /&gt;
-bude doplněno&lt;br /&gt;
=== Schéma zapojení===&lt;br /&gt;
-bude doplněno&lt;br /&gt;
=== Vlastní zdrojový kód===&lt;br /&gt;
 Lighting Cloud Mood Lamp By James Bruce&lt;br /&gt;
 View the full tutorial and build guide at http://www.makeuseof.com/&lt;br /&gt;
 Sound sampling code originally by Adafruit Industries.  Distributed under the BSD license.&lt;br /&gt;
 This paragraph must be included in any redistribution.&lt;br /&gt;
*/&lt;br /&gt;
#include &amp;quot;FastLED.h&amp;quot;&lt;br /&gt;
#define NUM_LEDS 9&lt;br /&gt;
#define LED_MODE WS2812B&lt;br /&gt;
#define LED_ORDER GRB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// Mode enumeration - if you want to add additional party or colour modes, add them here; you'll need to map some IR codes to them later;&lt;br /&gt;
// and add the modes into the main switch loop&lt;br /&gt;
enum Mode { CLOUD, ACID, OFF, ON, RED, GREEN, BLUE, FADE};&lt;br /&gt;
Mode mode = CLOUD;&lt;br /&gt;
Mode lastMode = CLOUD;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// Mic settings, shouldn't need to adjust these.&lt;br /&gt;
#define MIC_PIN    0  // Microphone is attached to this analog pin&lt;br /&gt;
#define DC_OFFSET  0  // DC offset in mic signal - if unusure, leave 0&lt;br /&gt;
#define NOISE     10  // Noise/hum/interference in mic signal&lt;br /&gt;
#define SAMPLES   10  // Length of buffer for dynamic level adjustment&lt;br /&gt;
byte volCount = 0;      // Frame counter for storing past volume data&lt;br /&gt;
int vol[SAMPLES];       // Collection of prior volume samples&lt;br /&gt;
int n, total = 30;&lt;br /&gt;
float average = 0;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// used to make basic mood lamp colour fading feature&lt;br /&gt;
int fade_h;&lt;br /&gt;
int fade_direction = 1;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// Define the array of leds&lt;br /&gt;
CRGB leds[NUM_LEDS];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// Makes all the LEDs a single colour, see https://raw.githubusercontent.com/FastLED/FastLED/gh-pages/images/HSV-rainbow-with-desc.jpg for H values&lt;br /&gt;
void single_colour(int H, int d = 500) {&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( H, 255, 255);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
 //avoid flickr which occurs when FastLED.show() is called - only call if the colour changes&lt;br /&gt;
 if (lastMode != mode) {&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
   lastMode = mode;&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 delay(d);&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void colour_fade() {&lt;br /&gt;
 //mood mood lamp that cycles through colours&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( fade_h, 255, 255);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 if (fade_h &amp;gt; 254) {&lt;br /&gt;
   fade_direction = -1; //reverse once we get to 254&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 else if (fade_h &amp;lt; 0) {&lt;br /&gt;
   fade_direction = 1;&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 fade_h += fade_direction;&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
 delay(100);&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// utility function to turn all the lights off.&lt;br /&gt;
void reset() {&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( 0, 0, 0);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void detect_thunder() {&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 n   = analogRead(MIC_PIN);                        // Raw reading from mic&lt;br /&gt;
 n   = abs(n - 512 - DC_OFFSET); // Center on zero&lt;br /&gt;
 n   = (n &amp;lt;= NOISE) ? 0 : (n - NOISE);             // Remove noise/hum&lt;br /&gt;
 vol[volCount] = n;                      // Save sample for dynamic leveling&lt;br /&gt;
 if(++volCount &amp;gt;= SAMPLES) volCount = 0; // Advance/rollover sample counter&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 total = 0;&lt;br /&gt;
 for(int i=0; i&amp;lt;SAMPLES; i++) {&lt;br /&gt;
   total += vol[i];&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 // If you're having trouble getting the cloud to trigger, uncomment this block to output a ton of debug on current averages.&lt;br /&gt;
 // Note that this WILL slow down the program and make it less sensitive due to lower sample rate.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 for(int t=0; t&amp;lt;SAMPLES; t++) {&lt;br /&gt;
   //initial data is zero. to avoid initial burst, we ignore zero and just add the current l&lt;br /&gt;
   Serial.print(&amp;quot;Sample item &amp;quot;);&lt;br /&gt;
   Serial.print(t);&lt;br /&gt;
   Serial.print(&amp;quot;:&amp;quot;);&lt;br /&gt;
   Serial.println(vol[t]);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 Serial.print(&amp;quot;total&amp;quot;);&lt;br /&gt;
 Serial.println(total);&lt;br /&gt;
 Serial.print(&amp;quot;divided by sample size of &amp;quot;);&lt;br /&gt;
 Serial.println(SAMPLES);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Serial.print(&amp;quot;average:&amp;quot;);&lt;br /&gt;
 Serial.println(average);&lt;br /&gt;
 Serial.print(&amp;quot;current:&amp;quot;);&lt;br /&gt;
 Serial.println(n);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 average = (total/SAMPLES)+2;&lt;br /&gt;
 if(n&amp;gt;average){&lt;br /&gt;
   Serial.println(&amp;quot;TRIGGERED&amp;quot;);&lt;br /&gt;
   reset();&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
   //I've programmed 3 types of lightning. Each cycle, we pick a random one.&lt;br /&gt;
   switch(random(1,3)){&lt;br /&gt;
      //switch(3){&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
     case 1:&lt;br /&gt;
       thunderburst();&lt;br /&gt;
       delay(random(10,500));&lt;br /&gt;
       Serial.println(&amp;quot;Thunderburst&amp;quot;);&lt;br /&gt;
       break;&lt;br /&gt;
     &lt;br /&gt;
     case 2:&lt;br /&gt;
       rolling();&lt;br /&gt;
       Serial.println(&amp;quot;Rolling&amp;quot;);&lt;br /&gt;
       break;&lt;br /&gt;
      &lt;br /&gt;
     case 3:&lt;br /&gt;
       crack();&lt;br /&gt;
       delay(random(50,250));&lt;br /&gt;
       Serial.println(&amp;quot;Crack&amp;quot;);&lt;br /&gt;
       break;      &lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void acid_cloud() {&lt;br /&gt;
 // a modification of the rolling lightning which adds random colour. trippy.&lt;br /&gt;
 //iterate through every LED&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   if (random(0, 100) &amp;gt; 90) {&lt;br /&gt;
     leds[i] = CHSV( random(0, 255), 255, 255);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
   else {&lt;br /&gt;
     leds[i] = CHSV(0, 0, 0);&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
 delay(random(5, 100));&lt;br /&gt;
 reset();&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 //}&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void rolling() {&lt;br /&gt;
 // a simple method where we go through every LED with 1/10 chance&lt;br /&gt;
 // of being turned on, up to 10 times, with a random delay wbetween each time&lt;br /&gt;
 for (int r = 0; r &amp;lt; random(2, 10); r++) {&lt;br /&gt;
   //iterate through every LED&lt;br /&gt;
   for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
     if (random(0, 100) &amp;gt; 90) {&lt;br /&gt;
       leds[i] = CHSV( 0, 0, 255);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
     }&lt;br /&gt;
     else {&lt;br /&gt;
       //dont need reset as we're blacking out other LEDs her&lt;br /&gt;
       leds[i] = CHSV(0, 0, 0);&lt;br /&gt;
     }&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
   delay(random(5, 100));&lt;br /&gt;
   reset();&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void crack() {&lt;br /&gt;
 //turn everything white briefly&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( 0, 0, 255);&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
 FastLED.show();&lt;br /&gt;
 delay(random(10, 100));&lt;br /&gt;
 reset();&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void thunderburst() {&lt;br /&gt;
 // this thunder works by lighting two random lengths&lt;br /&gt;
 // of the strand from 10-20 pixels.&lt;br /&gt;
 int rs1 = random(0, NUM_LEDS / 2);&lt;br /&gt;
 int rl1 = random(10, 20);&lt;br /&gt;
 int rs2 = random(rs1 + rl1, NUM_LEDS);&lt;br /&gt;
 int rl2 = random(10, 20);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 //repeat this chosen strands a few times, adds a bit of realism&lt;br /&gt;
 for (int r = 0; r &amp;lt; random(3, 6); r++) {&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   for (int i = 0; i &amp;lt; rl1; i++) {&lt;br /&gt;
     leds[i + rs1] = CHSV( 0, 0, 255);&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   if (rs2 + rl2 &amp;lt; NUM_LEDS) {&lt;br /&gt;
     for (int i = 0; i &amp;lt; rl2; i++) {&lt;br /&gt;
       leds[i + rs2] = CHSV( 0, 0, 255);&lt;br /&gt;
     }&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
   //stay illuminated for a set time&lt;br /&gt;
   delay(random(10, 50));&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   reset();&lt;br /&gt;
   delay(random(10, 50));&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
// basically just a debug mode to show off the lightning in all its glory, no sound reactivity.&lt;br /&gt;
void constant_lightning() {&lt;br /&gt;
 switch (random(1, 5)) {&lt;br /&gt;
   case 1:&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;Thunderburst&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     thunderburst();&lt;br /&gt;
     delay(random(10, 500));&lt;br /&gt;
     break;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   case 2:&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;Rolling&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     rolling();&lt;br /&gt;
     break;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   case 3:&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;Crack&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     crack();&lt;br /&gt;
     delay(random(50, 250));&lt;br /&gt;
     break;&lt;br /&gt;
   case 4:&lt;br /&gt;
     acid_cloud();&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;Acid&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     delay(random(50, 250));&lt;br /&gt;
     break;&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void setup() {&lt;br /&gt;
 // this line sets the LED strip type - refer fastLED documeantion for more details https://github.com/FastLED/FastLED&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 3, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[0], 3);&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 5, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[3], 2);&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 6, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[5], 2);&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 9, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[7], 1);&lt;br /&gt;
 FastLED.addLeds&amp;lt;LED_MODE, 10, LED_ORDER&amp;gt;(&amp;amp;leds[8], 1);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 // starts the audio samples array at volume 15.&lt;br /&gt;
 memset(vol, 15, sizeof(vol));&lt;br /&gt;
 Serial.begin(115200);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void test_lights() {&lt;br /&gt;
 for (int i = 0; i &amp;lt; NUM_LEDS; i++) {&lt;br /&gt;
   leds[i] = CRGB(255, 127, 127);&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
   delay(500);&lt;br /&gt;
   leds[i] = CHSV( 0, 0, 0);&lt;br /&gt;
   FastLED.show();&lt;br /&gt;
 }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
void loop() {&lt;br /&gt;
 //constant_lightning();&lt;br /&gt;
 detect_thunder();&lt;br /&gt;
 reset();&lt;br /&gt;
 //{&lt;br /&gt;
   /*int r = random(10000);&lt;br /&gt;
   if (r &amp;lt; 5) {&lt;br /&gt;
     Serial.println(&amp;quot;random trigger&amp;quot;);&lt;br /&gt;
     rolling();&lt;br /&gt;
   }*/&lt;br /&gt;
 //}&lt;br /&gt;
 /*&lt;br /&gt;
   // Maps mode names to code functions.&lt;br /&gt;
   switch(mode){&lt;br /&gt;
   case CLOUD: detect_thunder();reset();break;&lt;br /&gt;
   case ACID: acid_cloud();reset();break;&lt;br /&gt;
   case OFF:reset();break;&lt;br /&gt;
   case ON: constant_lightning();reset();break;&lt;br /&gt;
   case RED: single_colour(0);break;&lt;br /&gt;
   case BLUE: single_colour(160);break;&lt;br /&gt;
   case GREEN: single_colour(96);break;&lt;br /&gt;
   case FADE: colour_fade();break;&lt;br /&gt;
   default: detect_thunder(); reset();break;&lt;br /&gt;
   }&lt;br /&gt;
 */&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Popis vývoje a konečná verze vlastního produktu===&lt;br /&gt;
Pro vstupy, které následně generují vzorec blikání, jsme využili mikrofon. Ten zachytí zvuk z prostředí a na základě jeho hlasitosti (v principu rozlišuje tři úrovně hlasitosti - “blesk”, “hrom” a “hřmění”) rozbliká LED.&lt;br /&gt;
LED diody i mikrofon jsou skrz breadboard vedeny do “arduina”, které je naprogramováno výše zmíněným kódem. Veškeré prvky jsou umístěny v polystyrenové kostře obalené polyesterovou náplné do polštářů tak, aby vypadala jako mrak. Napájení je zajištěno power bankou, takže zařízení je soběstačné a mobilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zhodnocení===&lt;br /&gt;
Práce na projektu i výsledný výstup předčil naše očekávání. V průběhu práce na projektu jsme museli čelit několika přkážkám - původně zamýšlené LED diody nešly použít kvůli vysokým energetickým nárokům, nikdo z našeho týmu neuměl efektivně pájet, mrak nedělal to, co jsme chtěli, aby dělal. I přes tato dílčí příkoří se však podařilo uspěšně sestrojit mrak, který reaguje na zvuky (bouřky) tak, že budí dojem skutečného bouřkového mraku.&lt;br /&gt;
Do budoucna bychom chtěli projekt nadále rozšiřovat - zejména přidat bluetooth ovládání a reproduktor.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fotodokumentace===&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:13260058_10209510546224352_4767280005468269643_n.jpg|&lt;br /&gt;
Soubor:13254603_10209510546024347_893607315451941539_n.jpg|&lt;br /&gt;
Soubor:13260101_10209512038621661_6530349089884724115_n.jpg|&lt;br /&gt;
Soubor:13301277_10205846654798109_1485003115915838909_o.jpg|&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Videogalerie ===&lt;br /&gt;
[[Bouřka|https://www.facebook.com/UnicornsAreReal/videos/10209519726973865/?l=3361546968519763848]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:13301277_10205846654798109_1485003115915838909_o.jpg&amp;diff=35324</id>
		<title>Soubor:13301277 10205846654798109 1485003115915838909 o.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:13301277_10205846654798109_1485003115915838909_o.jpg&amp;diff=35324"/>
		<updated>2016-06-05T19:05:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:13260101_10209512038621661_6530349089884724115_n.jpg&amp;diff=35323</id>
		<title>Soubor:13260101 10209512038621661 6530349089884724115 n.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:13260101_10209512038621661_6530349089884724115_n.jpg&amp;diff=35323"/>
		<updated>2016-06-05T19:05:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:13254603_10209510546024347_893607315451941539_n.jpg&amp;diff=35322</id>
		<title>Soubor:13254603 10209510546024347 893607315451941539 n.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:13254603_10209510546024347_893607315451941539_n.jpg&amp;diff=35322"/>
		<updated>2016-06-05T19:05:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:13260058_10209510546224352_4767280005468269643_n.jpg&amp;diff=35321</id>
		<title>Soubor:13260058 10209510546224352 4767280005468269643 n.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:13260058_10209510546224352_4767280005468269643_n.jpg&amp;diff=35321"/>
		<updated>2016-06-05T19:05:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Open_Hardware&amp;diff=35318</id>
		<title>Portál:Informační studia a knihovnictví/Open Hardware</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Open_Hardware&amp;diff=35318"/>
		<updated>2016-06-05T18:50:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* [[Projekt Pepper Bell]]&lt;br /&gt;
* [[Projekt MetroBioArt]]&lt;br /&gt;
* [[Projekt Augmented reality s využitím Google Cardboard]]&lt;br /&gt;
* [[Projekt Leaper]]&lt;br /&gt;
* [[Projekt Arduino Painstation]]&lt;br /&gt;
* [[Projekt Theremin]]&lt;br /&gt;
* [[Projekt hodnocení výuky a jeho vizualizace v reálném čase]]&lt;br /&gt;
* [[Projekt Píp šou]]&lt;br /&gt;
* [[Projekt Bouřkového mraku]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20239</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20239"/>
		<updated>2015-06-11T08:31:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. Dostupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii. Lidské oko je schopné rozlišit cca 17 000 odstínů chromatických barev a asi dalších 300 odstínů šedi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou jedním ze způsobů, jak zorganizovat barvy a jak vymezit prostor obsahující odstíny, které je schopen člověk vnímat, které jsme schopni tisknout nebo které jsme schopni zobrazit na monitoru počítače. Jde o principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL)&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;, z nichž každý se hodí pro jiný typ použití (monitory, tisk, ad.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé modely lze rozdělit podle toho, na jakém principu jsou založeny:&lt;br /&gt;
* modely založené na fyziologii lidského oka - RGB model, CMYK model&lt;br /&gt;
* modely zaměřené na fyzikálním měření spektrální odrazivosti - diagram CIE&lt;br /&gt;
* psychologické a psychofyzikální modely - HSB (HSV) model&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[RGB]] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný [[gamut]] představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RGB]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Gamut]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[CMYK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gamut&amp;diff=20238</id>
		<title>Gamut</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gamut&amp;diff=20238"/>
		<updated>2015-06-11T08:24:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: /* Gamut */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Gamut==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných (případně zaznamenatelných) hodnot z určitého barevného prostoru. Termín původně pochází z oblasti hudby, kde znamenal sadu výšek tónů. Pro popis škály barev nebo odstínů byl použit poprvé až koncem 19. století (např. Thomas De Quincey, HOGG, J. ''De Quincey Works: svazek 2''. London, 1954.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příkladem může být diagram CIE 1931, který má reprezentovat všechny okem viditelné barvy. V jeho rámci jsou definovány absoluní barevné prostory, které jsou více či méně standardizované. Za všechny uveďme nejčastější sRGB nebo z něj vycházející a širší AdobeRGB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gamut a barevné prostory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé barevné modely mají různě &amp;quot;velký&amp;quot; barevný gamut. Gamut je další charakteristikou barevného prostoru - udává sytost barev. Nesouvisí s tím, kolik bitů má dané zařízení pro barevnou složku (tj. množství zobrazitelných odstínů), totéž zařízení může mít jen tříbitové barvy a zároveň gamut za hranicí AdobeRGB&lt;br /&gt;
Může tak existovat monitor, který má například jen tříbitové barvy, ale může mít široký gamut – červenou, modrou a zelenou klidně třeba až za hranicí AdobeRGB&amp;lt;ref&amp;gt;JAHODA, Mirek a Adam VÁGNER. Barevný gamut: co to je a jak jsou na tom dnešní LCD? Extrahardware.cz [online]. 2011 [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/clanky/barevny-gamut-co-je-jak-jsou-na-tom-dnesni-lcd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zobrazovací zařízení nebude mít gamut pokrývající barevný prostor, ve kterém bylo zobrazované dílo vytvořeno, nebudou některé odstíny zobrazeny tak, jak to třeba autor zamýšlel, ale zobrazí se jen nejbližší zobrazitelný odstín.  A  naopak, širší gamut displeje (než gamut zařízení, na kterém bylo zobrazované dílo vytvořeno) při zobrazování obsahu vytvořeného pro standardní gamut bude znamenat pravděpodobně přesaturované barvy a slévání určitých odstínů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Barvy mimo gamut===&lt;br /&gt;
Barvy, které nemohou být zobrazeny v mezích určitého barevného modelu, se nazývají barvy mimo gamut. Například čistě červená, základní barva v barevném modelu RGB, je „mimo gamut“ v barevném modelu CMYK. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gamut&amp;diff=20164</id>
		<title>Gamut</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gamut&amp;diff=20164"/>
		<updated>2015-06-09T12:46:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: Založena nová stránka s textem „==Gamut==  Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných (případně zaznamenatelných) hodnot z určitého barevného prostoru. Termín původně …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Gamut==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných (případně zaznamenatelných) hodnot z určitého barevného prostoru. Termín původně pochází z oblasti hudby, kde znamenal sadu výšek tónů. Pro popis škály barev nebo odstínů byl použit poprvé až koncem 19. století (např. Thomas De Quincey, HOGG, J. ''De Quincey Works: svazek 2''. London, 1954.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gamut a barevné prostory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé barevné modely mají různě &amp;quot;velký&amp;quot; barevný gamut. Gamut je další charakteristikou barevného prostoru - udává sytost barev. Nesouvisí s tím, kolik bitů má dané zařízení pro barevnou složku (tj. množství zobrazitelných odstínů), totéž zařízení může mít jen tříbitové barvy a zároveň gamut za hranicí AdobeRGB&lt;br /&gt;
Může tak existovat monitor, který má například jen tříbitové barvy, ale může mít široký gamut – červenou, modrou a zelenou klidně třeba až za hranicí AdobeRGB&amp;lt;ref&amp;gt;JAHODA, Mirek a Adam VÁGNER. Barevný gamut: co to je a jak jsou na tom dnešní LCD? Extrahardware.cz [online]. 2011 [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/clanky/barevny-gamut-co-je-jak-jsou-na-tom-dnesni-lcd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Barvy mimo gamut===&lt;br /&gt;
Barvy, které nemohou být zobrazeny v mezích určitého barevného modelu, se nazývají barvy mimo gamut. Například čistě červená, základní barva v barevném modelu RGB, je „mimo gamut“ v barevném modelu CMYK. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20162</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20162"/>
		<updated>2015-06-09T12:26:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. Dostupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii. Lidské oko je schopné rozlišit cca 17 000 odstínů chromatických barev a asi dalších 300 odstínů šedi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou jedním ze způsobů, jak zorganizovat barvy a jak vymezit prostor obsahující odstíny, které je schopen člověk vnímat, které jsme schopni tisknout nebo které jsme schopni zobrazit na monitoru počítače. Jde o principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL)&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;, z nichž každý se hodí pro jiný typ použití (monitory, tisk, ad.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé modely lze rozdělit podle toho, na jakém principu jsou založeny:&lt;br /&gt;
* modely založené na fyziologii lidského oka - RGB model, CMYK model&lt;br /&gt;
* modely zaměřené na fyzikálním měření spektrální odrazivosti - diagram CIE&lt;br /&gt;
* psychologické a psychofyzikální modely - HSB (HSV) model&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[RGB]] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný [[gamut]] představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RGB]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20161</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20161"/>
		<updated>2015-06-09T12:24:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. Dostupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii. Lidské oko je schopné rozlišit cca 17 000 odstínů chromatických barev a asi dalších 300 odstínů šedi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou jedním ze způsobů, jak zorganizovat barvy a jak vymezit prostor obsahující odstíny, které je schopen člověk vnímat, které jsme schopni tisknout nebo které jsme schopni zobrazit na monitoru počítače. Jde o principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL)&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;, z nichž každý se hodí pro jiný typ použití (monitory, tisk, ad.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé modely lze rozdělit podle toho, na jakém principu jsou založeny:&lt;br /&gt;
* modely založené na fyziologii lidského oka - RGB model, CMYK model&lt;br /&gt;
* modely zaměřené na fyzikálním měření spektrální odrazivosti - diagram CIE&lt;br /&gt;
* psychologické a psychofyzikální modely - HSB (HSV) model&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[RGB]]&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB][http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB RGB] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný [[gamut]] představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RGB]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20160</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20160"/>
		<updated>2015-06-09T12:21:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. Dostupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii. Lidské oko je schopné rozlišit cca 17 000 odstínů chromatických barev a asi dalších 300 odstínů šedi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou jedním ze způsobů, jak zorganizovat barvy a jak vymezit prostor obsahující odstíny, které je schopen člověk vnímat, které jsme schopni tisknout nebo které jsme schopni zobrazit na monitoru počítače. Jde o principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL)&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;, z nichž každý se hodí pro jiný typ použití (monitory, tisk, ad.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé modely lze rozdělit podle toho, na jakém principu jsou založeny:&lt;br /&gt;
* modely založené na fyziologii lidského oka - RGB model, CMYK model&lt;br /&gt;
* modely zaměřené na fyzikálním měření spektrální odrazivosti - diagram CIE&lt;br /&gt;
* psychologické a psychofyzikální modely - HSB (HSV) model&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[RGB]]&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB][http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB RGB] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[RGB]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20158</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20158"/>
		<updated>2015-06-09T12:21:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. Dostupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii. Lidské oko je schopné rozlišit cca 17 000 odstínů chromatických barev a asi dalších 300 odstínů šedi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou jedním ze způsobů, jak zorganizovat barvy a jak vymezit prostor obsahující odstíny, které je schopen člověk vnímat, které jsme schopni tisknout nebo které jsme schopni zobrazit na monitoru počítače. Jde o principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL)&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;, z nichž každý se hodí pro jiný typ použití (monitory, tisk, ad.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé modely lze rozdělit podle toho, na jakém principu jsou založeny:&lt;br /&gt;
* modely založené na fyziologii lidského oka - RGB model, CMYK model&lt;br /&gt;
* modely zaměřené na fyzikálním měření spektrální odrazivosti - diagram CIE&lt;br /&gt;
* psychologické a psychofyzikální modely - HSB (HSV) model&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[RGB]]&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB][http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB RGB] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20151</id>
		<title>RGB</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20151"/>
		<updated>2015-06-09T11:54:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Barevný model RGB ==&lt;br /&gt;
Barevný model RGB&amp;lt;ref&amp;gt;NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombinací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká ''aditivní způsob míchání barev''. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyzařována žádná barva.&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|150x150px|princip aditivního míchání barev]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Číselná zobrazení barev =====&lt;br /&gt;
Barevný RGB model mapovaný v trojrozměrné soustavě souřadnic, nejčastěji se zobrazuje jako krychle. Osa x reprezentuje červenou, osa y zelenou a osa z modrou barvu, pohybem po osách směrem k maximální intenzitě barvy. Intenzita jednotlivých barev může být popisována různými způsoby (procenta, &amp;lt;0;1&amp;gt;), nejčastěji se však používá číselný zápis v rozsahu od 0 do 255.&lt;br /&gt;
[[File:RGB krychle.svg|thumb|185x185px|RGB krychle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použití ===&lt;br /&gt;
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. &lt;br /&gt;
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu.&lt;br /&gt;
[[File:LCD pixels RGB.jpg|thumb|244x244px|LCD display]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Varianty modelu RGB ===&lt;br /&gt;
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je AdobeRGB&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20150</id>
		<title>RGB</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20150"/>
		<updated>2015-06-09T11:53:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Barevný model RGB ==&lt;br /&gt;
Barevný model RGB&amp;lt;ref&amp;gt;NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombinací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká ''aditivní způsob míchání barev''. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyzařována žádná barva.&lt;br /&gt;
[[File:RGB.svg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Číselná zobrazení barev =====&lt;br /&gt;
Barevný RGB model mapovaný v trojrozměrné soustavě souřadnic, nejčastěji se zobrazuje jako krychle. Osa x reprezentuje červenou, osa y zelenou a osa z modrou barvu, pohybem po osách směrem k maximální intenzitě barvy. Intenzita jednotlivých barev může být popisována různými způsoby (procenta, &amp;lt;0;1&amp;gt;), nejčastěji se však používá číselný zápis v rozsahu od 0 do 255.&lt;br /&gt;
[[File:RGB krychle.svg|thumb|185x185px|RGB krychle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použití ===&lt;br /&gt;
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. &lt;br /&gt;
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu.&lt;br /&gt;
[[File:LCD pixels RGB.jpg|thumb|244x244px|LCD display]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Varianty modelu RGB ===&lt;br /&gt;
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je AdobeRGB&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20148</id>
		<title>RGB</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20148"/>
		<updated>2015-06-09T11:44:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Barevný model RGB ==&lt;br /&gt;
Barevný model RGB&amp;lt;ref&amp;gt;NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombninací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká ''aditivní způsob míchání barev''. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyřazována žádná barva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použití ===&lt;br /&gt;
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. &lt;br /&gt;
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Varianty modelu RGB ===&lt;br /&gt;
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je AdobeRGB&amp;lt;ref&amp;gt;HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20147</id>
		<title>RGB</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20147"/>
		<updated>2015-06-09T11:42:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Barevný model RGB ==&lt;br /&gt;
Barevný model RGB&amp;lt;ref&amp;gt;NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombninací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká ''aditivní způsob míchání barev''. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyřazována žádná barva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použití ===&lt;br /&gt;
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. &lt;br /&gt;
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Varianty modelu RGB ===&lt;br /&gt;
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je Adobe RGB model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20146</id>
		<title>RGB</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20146"/>
		<updated>2015-06-09T11:41:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Barevný model RGB ==&lt;br /&gt;
Barevný model RGB obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombninací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká ''aditivní způsob míchání barev''. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyřazována žádná barva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použití ===&lt;br /&gt;
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. &lt;br /&gt;
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Varianty modelu RGB ===&lt;br /&gt;
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je Adobe RGB model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20145</id>
		<title>RGB</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20145"/>
		<updated>2015-06-09T11:41:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Barevný model RGB ==&lt;br /&gt;
Barevný model RGB obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombninací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká ''aditivní způsob míchání barev''. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyřazována žádná barva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použití ===&lt;br /&gt;
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. &lt;br /&gt;
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Varianty modelu RGB ===&lt;br /&gt;
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je Adobe RGB model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20144</id>
		<title>RGB</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&amp;diff=20144"/>
		<updated>2015-06-09T11:40:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: Založena nová stránka s textem „ == Barevný model RGB == Barevný model RGB obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo t…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Barevný model RGB ==&lt;br /&gt;
Barevný model RGB obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombninací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká ''aditivní způsob míchání barev''. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyřazována žádná barva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použití ===&lt;br /&gt;
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. &lt;br /&gt;
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Varianty modelu RGB ===&lt;br /&gt;
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je Adobe RGB model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20038</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20038"/>
		<updated>2015-06-03T14:10:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. Dostupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[RGB]]&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB][http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB RGB] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20037</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20037"/>
		<updated>2015-06-03T13:56:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. Dostupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB RGB] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20036</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20036"/>
		<updated>2015-06-03T13:41:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. DOstupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB RGB] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20035</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20035"/>
		<updated>2015-06-03T13:41:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;=='''Barva'''==&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. DOstupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB RGB] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20034</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20034"/>
		<updated>2015-06-03T13:40:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. DOstupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB RGB] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20031</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20031"/>
		<updated>2015-06-03T05:55:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. DOstupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB RGB] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20030</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20030"/>
		<updated>2015-06-03T05:52:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. DOstupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model &amp;lt;a href=&amp;quot;http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ&amp;quot;&amp;gt;CIE 1931&amp;lt;/a&amp;gt; pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;a href=&amp;quot;http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB&amp;quot;&amp;gt;RGB&amp;lt;/a&amp;gt; je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model &amp;lt;a href=&amp;quot;http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK&amp;gt;CMYK&amp;lt;/a&amp;gt; je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20004</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=20004"/>
		<updated>2015-06-01T16:05:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm&amp;lt;ref&amp;gt;Více o barvách a jejich vzniku viz. článek &amp;quot;''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení&amp;quot;.'' Citováno dne 16.5.2015. DOstupné z &amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model CIE 1931 pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech&amp;lt;ref&amp;gt;Více např. v článku &amp;quot;''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''&amp;quot;. Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:&amp;lt;http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19454</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19454"/>
		<updated>2015-05-09T08:03:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model CIE 1931 pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19453</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19453"/>
		<updated>2015-05-09T08:01:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model CIE 1931 pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
__________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Gamut'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19452</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19452"/>
		<updated>2015-05-09T08:00:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model CIE 1931 pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
__________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Gamut'''&amp;lt;big&amp;gt;Zvětšený text&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Big6478.jpg|náhled|Histogram]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19451</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19451"/>
		<updated>2015-05-09T07:43:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model CIE 1931 pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Big6478.jpg|náhled|Histogram]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19450</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19450"/>
		<updated>2015-05-09T07:43:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model CIE 1931 pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Big6478.jpg|náhled|Histogram]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19449</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19449"/>
		<updated>2015-05-09T07:33:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]&lt;br /&gt;
Barevný model CIE 1931 pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Big6478.jpg|náhled|Histogram]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19448</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19448"/>
		<updated>2015-05-09T07:28:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CIE 1931'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model CIE 1931 pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Big6478.jpg|náhled|Histogram]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19447</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19447"/>
		<updated>2015-05-09T07:27:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CIE 1931&lt;br /&gt;
Barevný model CIE 1931 pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Big6478.jpg|náhled|Histogram]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19446</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19446"/>
		<updated>2015-05-09T07:14:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HSB (HSV)&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Big6478.jpg|náhled|Histogram]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19445</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19445"/>
		<updated>2015-05-09T07:02:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV a HSL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Big6478.jpg|náhled|Histogram]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19444</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19444"/>
		<updated>2015-05-09T06:57:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV a HSL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RGB je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Histogram'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:HistogramA.jpg|náhled|Histogram]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19443</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19443"/>
		<updated>2015-05-08T20:34:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV a HSL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RGB&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CMYK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model CMYK je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Histogram'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19442</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19442"/>
		<updated>2015-05-08T08:30:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Barva'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Barevné modely'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Barevné modely jsou principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě.&lt;br /&gt;
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV a HSL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Histogram'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19441</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19441"/>
		<updated>2015-05-08T08:20:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použítí působí kontrastně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Histogram'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19440</id>
		<title>Reprezentace a vytváření barev</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&amp;diff=19440"/>
		<updated>2015-05-08T08:18:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: rozepsána část otázky, doplněn obrázek&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakce barev '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell&amp;lt;ref&amp;gt;SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;). Dvěma extrémními případy jsou ''analogické barvy'', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a ''komplementární barvy'' , které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použítí působí kontrastně. &lt;br /&gt;
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|261x261px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Histogram'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html&amp;lt;/ref&amp;gt; červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11).  V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv.  Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Reprezentace a vytváření barev/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=19427</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=19427"/>
		<updated>2015-05-05T06:18:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Ada.Kubickova: /* Studia nových médií */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Ada.Kubickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>