<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jana.Kozlova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jana.Kozlova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jana.Kozlova"/>
	<updated>2026-04-21T01:57:21Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%AD_a_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=44707</id>
		<title>Čtení a čtenářské dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%AD_a_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=44707"/>
		<updated>2017-02-14T07:37:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Čtení]] a čtenářské dovednosti''' nepatří do výhradní kompetence škol, ale jsou úhelnými kameny práce se čtenářem (zejména dětským) v [[veřejná knihovna|knihovnách]]. Čtení je procesem vnímání psaného textu a čtenářské dovednosti zahrnují celou řadu aktivit směřujících k vytvoření aktivního vztahu k četbě, knihám a literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úvod do problematiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtení je jedním ze základních předpokladů pro život ve společnosti a [[Komunikace|komunikaci]] s lidmi. Je také významnou podmínkou dalšího růstu a vývoje člověka a jeho vzdělávání. Se zahájením povinné školní docházky je nutné rozšířit způsoby získávání a zpracování informací, tj. naučit se číst. Čtení je velmi složitý duševní proces a na vztahu dítěte/žáka k této činnosti se podílí vliv rodiny i školy. Nejde však jen o vztah ke čtení, ale zároveň i v širším kontextu ke vzdělání a vzdělávání obecně. Posláním knihoven definovaných i v rámci IFLA (The International Federation of Library Associations and Institutions) je rozvíjet vztah ke čtení, propagovat čtení a čtenářství v tom nejširším slova smyslu a integrovat poznatky z výzkumů do služeb knihoven. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmínky osvojení si čtení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osvojení [[písmo|písma]], tj. čtení a psaní, vyžaduje součinnost řady kompetencí, schopností. Ty dozrávají v období nástupu do základní školy. Čtení není jen otázkou základních fyziologických procesů v mozku a ve smyslových analyzátorech. Nutná je i vyšší kognitivní funkce (např. řeč, paměť, motivace). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Percepce'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při nástupu do školy je schopnost [[vnímání]] poměrně dobře vyvinuta. Zrakové vnímání je základní podmínkou zahájení procesu výuky čtení. Nelze učit dítě číst v období, kdy mu ještě vývojově chybí schopnost rozlišit tvary písmen, či schopnost vizuální analýzy slabik a celých slov. Sluchová diferenciace se rozvíjí postupně a souvisí s rozvojem řeči. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. [[Pozornost]]'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pozornost je třeba rozvíjet záměrně. V prvním roce povinné školního docházky je primárním úkolem automatizovat proces čtení, aby se mohla pozornost přenést na obsah přečteného.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Kognitivní zpracování'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Čtení se skládá z dešifrování grafických znaků (úroveň percepční) a procesu porozumění významu slov (úroveň kognitivní). Tyto dvě úrovně od sebe nelze oddělit, vzájemně se prolínají. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4. [[Motivace]]'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Motivace je důležitá nejen pro čtení, ale i pro vztah k němu. Je posilována především sociálně. Mezi významné motivační činitele patří zvídavost, zájem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5. [[Paměť]]'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paměť úzce souvisí s procesem vnímání na všech úrovních, tj. vstupu, zpracování, aktivace a vědomí i na úrovni výstupu. Rychlý rozvoj paměti je přímo úměrný rozvoji řeči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poruchy čtení ===&lt;br /&gt;
Jak vyplývá z výše uvedeného, čtení je komplexní proces, který ne vždy probíhá bez problémů. Ty mohou být už v jeho předpokladech, nebo i v psychických funkcích žáka. Mezi ty neznámější patří v současné době dyslexie. Jejím projevem je zaměňování samohlásek, přehazování pořadí písmen a slabik ve slově apod. Postavení dyslektického dítěte v třídním kolektivu nebývá jednoduché, na nepochopení obvykle reaguje lhostejností. Neschopnost plynulého čtení je pro něj handicapem do budoucna. Zde se otevírá prostor pro pracovníky knihoven a prostředí knihoven jako takové. Se znalostmi a dobrými materiály může být knihovník pomocí nejen dítěti, ale i pedagogům, kterým může ulehčit práci s dítětem v hodinách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj přístupu ke čtení a metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S objevem písma se lidé začali učit číst a psát. Písmo sloužilo jako prostředek fixace a předávání znalostí písma a znalostí obecně a je považováno za jednu z nezbytných podmínek trvání lidské civilizace. Písmo prodělalo vývoj od své předmětové podoby až k syntéze písmen a hlásek ve slabiky, což se zachovalo až do počátku 19. století, kdy byla zavedena povinná školní docházka a objevily se snahy o snadnější postup pro výuku čtení a psaní. &lt;br /&gt;
Co se týče novověkých metod výuky čtení, rozlišujeme 2 základní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Syntetická metoda ===&lt;br /&gt;
Metoda, která ve výuce postupuje od písmene směrem ke slabikám a slovům. Její výhodou je, že učení je kratší a přehlednější. Tato metoda je pohodlnější i pro pedagogy, protože se lépe kontroluje a hodnotí vyučovací proces. Co se však týče žáků, na ty klade tato metoda vyšší nároky. Problémem je, že jde především o techniku čtení, ale uniká smysl čteného. Orientace na obsah slov se děje až po zvládnutí mechanismu čtení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Analytická metoda ===&lt;br /&gt;
Metoda, která postupuje při výuce od celků slov nebo vět k písmenkům a vede žáky k poznání hlásky. Proces se jeví jako zdlouhavější, ale je určitější a lépe odpovídá základním principům obecného lidského poznávání. Smyslem je, aby si během několika měsíců žáci osvojili znalost slov/vět jako celků, aniž by se učili jednotlivá písmenka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== (3). Analyticko – syntetická metoda ===&lt;br /&gt;
Vznikla jako kombinace obou předchozích. Tato metoda se stala v ČR nejrozšířenější, v letech 1951 – 1989 to byla jediná oficiálně povolená metody výuky čtení. Po roce 1989 se toto striktní nařízení uvolnilo a je na učiteli, jakou metodu zvolí vzhledem k potřebám žáků.&lt;br /&gt;
Postup výuky čtení analyticko-syntetickou metodou&lt;br /&gt;
V  první analytické etapě se žáci seznámení s písmeny, jejich tvarem a odpovídajícím zvukem. Převážně v téhle fázi pracuje pravá hemisféra. Důležitá je i rychlost čtení a jeho plynulost. Následující syntetická etapa je etapou vědomého vnímání slov a obsahu čteného. Procvičováním dochází k automatizaci procesu, k pochopení stabilního směru čtení, tzn. vědomí, že pořadí hlásek v určité slabice nelze libovolně měnit, je závazné. Po zvládnutí syntézy slabik do slov a slov do větných celků je hlavním úkolem pochopení významu přečtených slov, vět a textu. S touto metodou poměrně dlouho trvá, než si děti ve smyslu pochopení přečtou nějaký text samostatně, což může negativně ovlivnit jejich vztah je čtení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku zvýšeného zájmu o čtenářskou [[gramotnost]] u nás probíhají transformační procesy a v oficiálních dokumentech se klade důraz na význam čtenářské gramotnosti jako jednoho z nejvýznamnějších vzdělávacích cílů. Objevili se i nejrůznější alternativy, které proces výuky čtení pojímají odlišně. Např. principy a metody vyvinuté v programu „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“ (v anglickém jazyce: Reading and writing for critical thinking - RWCT). Metoda klade velké nároky na osobu učitele a jeho další vzdělávání v oblasti metodiky, techniky a strategie.  Vychází se zde z předpokladu, že čtení musí mít od počátku smysl a je důležité o knihách hovořit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dosažení dobré čtenářské gramotnosti a čtenářství žáka je nezbytná dobrá úroveň dovednosti čtení. Podněcování čtenářského zájmu je jednak otázkou zvolené metody výuky čtení, ale hlavně přitažlivých metod práce. Je dobré mít na zřeteli, že zvolená metoda je základem pro pozdější rozvoj funkční gramotnosti. Opět jsou to knihovníci, kteří při elementární znalosti metodiky výuky čtení mohou pomoci ke zvládnutí problémů s ní spojených.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s textem - porozumění čtenému == &lt;br /&gt;
Porozumění textu je předmětem zkoumání mnoha vědních oborů (např. lingvistiky, pedagogiky, psychologie aj). Schopnost chápat text, umět ho interpretovat, vybrat a zapamatovat si z něj důležité informace ale není tak samozřejmá dovednost, jak se předpokládalo v minulosti. V současné době čelíme obrovskému nárůstu informací a funkční gramotnost se stala důležitějším předpokladem rozvoje společnosti než třeba přírodní zdroje. Text můžeme chápat jako kulturní nástroj ke kultivaci člověka. Výsledkem porozumění textu je individuální rekonstrukce informací v textu obsažených. Každý z nás interpretaci konkrétního textu opírá o svoje zkušenosti, poznatky o světě. Ty u každého z nás představují zcela jedinečný soubor a tak ani dvě interpretace jednoho textu nebudou shodné. K porozumění dochází v okamžiku, kdy čtenář dává do souvislostí prvky z textu, prvky reality a prvky vlastních kognitivních struktur. Proces čtení musíme chápat jako komunikační proces přijímání smysluplných informací, ne jen jako proces mechanický. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Procesy při porozumění textu probíhají tak rychle, že v běžné praxi není možné je od sebe oddělit. Při čtení dochází k dekódování textu a postupnému vnímání jeho jednotlivých rovin – větné a nadvětné. Na úrovni větné je nejmenším prvkem slovo a nejdelší fixace je na slovech nesoucích nejvíce významu. Čím rozvinutější je čtenářova slovní zásoba, tím je jeho porozumění na slovní rovině rychlejší. V případě, že některým slovům nerozumí, zapojí kompenzační mechanismy. Základem nadvětné úrovně je analýza vztahů mezi větami textu. Podle teorie aktuálního členění textu se věta  dělí na východisko a jádro nesoucí novou informaci. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učení je prací s didaktickým textem, ze kterého se získávají informace. Na kvalitě procesu se podílí celá řada faktorů (např. motivace, zapamatování, elaborace aj.). Ani toto není zcela běžná dovednost a čtenáři se jí musí postupně naučit. K tomu jim pomáhají nejrůznější metody zaměřené na rozvoj schopnosti dětí vnímat text a samostatně s ním pracovat. Mezi ty základní patří např. čtení s předvídáním, návodné otázky, nebo tvorba myšlenkových map. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Téma učení do knihoven patří, protože knihovny jsou vzdělávací instituce, pro které je přirozená efektivní práce s informacemi. Je však na knihovnách, potažmo jejich zaměstnancích, jaké služby a v jaké kvalitě budou svým uživatelům nabízet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metakognitivní postupy při čtení ==&lt;br /&gt;
V době kontinuálního nárůstu poznatků a nezbytnosti celoživotního vzdělávání je potřeba studující motivovat nejen k dobrým výkonům při učení, ale i k samostatnému řízení – autoregulaci- a kontrole svého učení. Tento požadavek klade nároky na mentální schopnosti a aplikaci efektivních strategií. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoregulace je teoretický pojem naplněný konkrétními postupy, které se uvádějí do praxe. Patří sem kognitivní a metakognitivní učební strategie. Mezi ty první patří třeba opakovací a procvičovací strategie, strategie laborování učiva, strategie jeho organizování.„Metakognice označuje vyšší řízení myšlení, což zahrnuje aktivní kontrolu kognitivních procesů zapojených během učení. Aktivity jako naplánování řešení zadaného úkolu a zhodnocení úspěšnosti v dokončování úkolu, či vlastní monitorování porozumění textu, to vše jsou metakognitivní dovednosti.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bak&amp;quot;&amp;gt;MARELOVÁ, Jitka. Čtení a čtenářské dovednosti [online]. Praha, 2006 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130051674. Bakalářská. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Richard Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt; Metakognice je vlastně myšlení o našem myšlení, tj.  povědomí o tom, co víme a co ne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Učení se z textu ===&lt;br /&gt;
Metakognitivní strategie jsou založené na aktivní práci žáka s textem. Žák se učí třídit informace, analyzovat otázky, zjišťovat a uvědomovat si nejasná místa a hledat efektivní postupy jejich objasnění. Platí, že čím lépe se tyto procesy provádějí, tím je učení efektivnější. Čtenář se nevěnuje jen obsahu textu, ale sleduje a reguluje svoje vlastní činnosti při čtení, čte text a reflektuje své vlastní postupy při čtení. [[Metakognitivní strategie]] jsou velmi aktuální díky možnosti lépe a efektivněji se orientovat ve světě a v záplavě nových informací a poznatků. Očekávání nárokovaná na škole jsou taková, že škola žáky na tuto realitu připraví. Nestačí se jen učit, ale naučit se učit, naučit se pracovat s textem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Čtení sice bereme jako samozřejmost, ale dobrá úroveň čtení podle nároků společnosti samozřejmostí rozhodně není. Funkční gramotnost hraje velkou roli, je bránou ke vzdělávání, k efektivní práci s informacemi a tím i k budoucímu úspěchu v zaměstnání a v životě.  Čtení a kvalitní rozvoj čtenářských dovedností je téma společné pedagogice i knihovnictví. Je tedy na školách a knihovnách, aby nastavily svoji spolupráci ku prospěchu zejména dětské čtenářské obce a společně se snažily připravit její příslušníky na lavinu informací, se kterými se budou muset účinně vypořádat ve svém budoucím životě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* MARELOVÁ, Jitka. Čtení a čtenářské dovednosti [online]. Praha, 2006 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130051674. Bakalářská. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Richard Papík.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
* MARELOVÁ, Jitka. Čtení a čtenářské dovednosti [online]. Praha, 2006 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130051674. Bakalářská. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Richard Papík.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [ https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130051674.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
čtení, čtenářské dovednosti, knihovna, učení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=44706</id>
		<title>Haptika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=44706"/>
		<updated>2017-02-14T07:35:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haptika''' pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje prostřednictvím fyzického kontaktu. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 60%;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot;&amp;gt;ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Double_Moutza.jpg|thumb|upleft|Ruce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot;&amp;gt;DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních receptorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horky&amp;quot;&amp;gt; HORKÝ, Hynek.&amp;lt;i&amp;gt; Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taktilní kontakt zahrnuje:&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže,&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tepla,&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení chladu,&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení [[Bolest|bolesti]],&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení vibrací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; Naopak nejméně jich je v oblasti zad.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika jakožto komunikace hmatem se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka po tomto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; tedy k fyzickému ale především citovému strádání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy doteků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle typu objektu ===&lt;br /&gt;
* '''dotek sebe''',&lt;br /&gt;
* '''dotek druhé osoby '''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pokorna&amp;quot;&amp;gt; POKORNÁ, A.&amp;lt;i&amp;gt; Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství.&amp;lt;/i&amp;gt; Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle typu kontaktu: ===&lt;br /&gt;
* '''dotek přímý''' - kontakt kůže na kůži,&lt;br /&gt;
* '''dotek nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle jednání dané osoby: ===&lt;br /&gt;
* '''dotek přátelský''' - např. pohlazení, polibek,&lt;br /&gt;
* '''dotek nepřátelský''' - např. pohlavek, facka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a také kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významy doteků ==&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů doteku.&lt;br /&gt;
* '''pozitivní [[emoce]]''' - pomocí doteku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím,&lt;br /&gt;
* '''hravost''' - často dotekem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli,&lt;br /&gt;
* '''ovládání''' - dotek může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotekem druhého upozorníme, že na něj mluvíme,&lt;br /&gt;
* '''rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí,&lt;br /&gt;
* '''funkční význam''' - zde hrají roli doteky, které provádíme za určitým účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt '''podání ruky'''. Je jedním ze základních  rituálů a zároveň  důležitým krokem při  sociálním styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Handshake1.svg#/media/File:Handshake2.svg|thumb|left|upright 0.5|Podání ruky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně silnější než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. &lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Kontakt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
komunikace, hmat, dotyk, kontakt, kůže&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44705</id>
		<title>Knihovní zákon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44705"/>
		<updated>2017-02-14T07:20:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihovní zákon''' je základní legislativní [[dokument|dokument]] upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální stav - rok 2016==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ústřední knihovnická rada se dohodla s Ministerstvem kultury, že r. 2016 bude věnován přípravě a diskuzi k důležitým knihovnickým tématům tak, aby na rok následující byla připravena celková novela knihovního zákona č. 257/2001.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Výzva&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prováděcí předpisy ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
*Vyhláška 88/2002 Sb. Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &lt;br /&gt;
*Platné znění nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven ve znění nařízení vlády č. 235/2005 Sb. a nařízení vlády č. 113/2013 Sb. &lt;br /&gt;
*Státní podpora č. SA.35529 (2012/N) – Česká republika - Digitalizace knihovních fondů &lt;br /&gt;
*Stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučení ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Metodické pokyny ====&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky (2011)&lt;br /&gt;
*Standard pro dobrou knihovnu: Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky 2012&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky 2014&lt;br /&gt;
*Služby knihoven knihovnám 2014&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 2. Doporučení ====&lt;br /&gt;
*Veřejný internet v knihovnách - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby&lt;br /&gt;
*Metodické vyjádření Ministerstva kultury k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 3. Evidence a revize knihovních fondů ====&lt;br /&gt;
*Provádění revize knihovního fondu - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Evidence knihovních fondů a novela účetního zákona (č. 304/2008 Sb.)&lt;br /&gt;
*Evidence a revize knihovních fondů - stanovisko Ministerstva financí &lt;br /&gt;
*Jak nakládat s knihovními dokumenty při rušení knihovny – vyjádření Ministerstva kultury ČR&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1919''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. ( 1. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Zákon schválilo Národní shromáždění 22. července 1919. Byl inspirován anglo-americkou tradicí a zavedl povinnost zřídit [[veřejná knihovna|knihovnu]] v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo. Zákon také stanovil zřizovat na obci nezávislé knihovní rady. Ty měly na starost záležitosti provozu knihovny (např. výběr personálu, [[akvizici|akvizice]], výpůjční řád). Poprvé je také (zatím v obcích nad 10 tis. obyvatel) formulován zákonný požadavek na [[odborné vzdělání knihovníka|knihovnické vzdělání v ČR]] , což vedlo o rok později k založení Státní knihovnické školy.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Na zákon navazovalo '''Nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, Č. 607 Sb. z. a n.''', jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních.Definovalo, že účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919 nařízení&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 4 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) si vyhradilo zveřejňování dokumentů, které mají být z fondu vyřazeny. Stanovilo též tzv. přenesené působení knihoven, což v praxi znamenalo péči o knihovny zřizované obcí při sirotčincích, útulcích, nemocnicích apod. Doporučovalo, aby knihovny nabízely odbornou pomoc dalším institucím, které zřizovaly své vlastní knihovny (např. vojenské).&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1959''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o  jednotné soustavě knihoven ( 2. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Tento zákon ruší předchozí, ze kterého však v platnosti zůstává bod o zřizování knihovny v každé obci.  Hned v úvodu je formulováno, že &amp;quot;posláním knihoven, důležitého a účinného masového činitele socialistické výchovy, je přispívat k všestrannému vzdělání pracujících v duchu vědeckého světového názoru a pomáhat při zvyšování jejich politické, kulturní a odborné úrovně, zvláště pak přispívat k rozvoji vědy a techniky, k šíření jejich poznatků a poskytovat pomoc při řešení politických i hospodářských úkolů a při rozvíjení tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socialismu.&amp;quot;&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Tyto úkoly má zajišťovat jednotná soustava knihoven pod bdělým dohledem Ministerstva školství a kultury. Centrální knihovnou je Státní knihovna Československé republiky, základními kameny pak – díky velkému počtu – knihovny lidové. Funkce knihovníka získává zcela nové rozměry, neboť podle zákona  má i politickovýchovné poslání a tak kromě odborné kvalifikace, musí mít i správnou kvalifikaci politickou.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 2001''' ===&lt;br /&gt;
=== Knihovní zákon 257/2001 Sb. a návazné prováděcí přepisy (3. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Nahradil předchozí a hned v úvodu vymezuje základní pojmy (např. knihovna, druhy fondů, regionální funkce knihovny apod.). Dále upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. &lt;br /&gt;
Systém knihoven tvoří:&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]], Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury, &lt;br /&gt;
* krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, &lt;br /&gt;
* základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce, &lt;br /&gt;
* specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní zákon ukládá knihovnám povinnost bezplatného poskytování předem vymezených služeb na základě demokratického přístupu. Jedná se o &lt;br /&gt;
*zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zároveň zákon stanovuje i 3 výjimky, které se týkají zpřístupnění knihovnických dokumentů a jsou zpoplatněné. Jedná se o&lt;br /&gt;
*zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihovny, které mají povahu rozmnoženin záznamu&lt;br /&gt;
*zprostředkování těchto rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb&lt;br /&gt;
*zprostředkování i v rámci mezinárodních meziknihovních služeb. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Definuje i další činnosti, kterým se knihovna může věnovat a práva provozovatele s jejich poskytováním spjatá. Činnosti knihoven nejsou zaměřené na zisk a tyto instituce jsou financovány prakticky výhradně z veřejných prostředků. Zákon popisuje proces evidence knihovny u Ministerstva kultury, formální náležitosti tohoto právního úkonu i povinné dokumenty, zabývá se též provozními úkony, jakými jsou např. vyřazování knihovních dokumentů, revize knihovního fondu, jeho ochrana a sankce, ukládané při porušování povinností ze zákona vyplývajících. &lt;br /&gt;
Zákon prošel několika úpravami, změny však byly spíše kosmetického rázu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.] &lt;br /&gt;
*[Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy. [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon: důvodová zpráva. Daidalos: informační server pro knihovníky. [online].[cit. 2010-11-10]. Dostupný z [ http://daidalos.ff.cuni.cz/docs/knih_zakon_dz.php]. ISSN 1213-1482.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://ipk.nkp.cz/legislativa&lt;br /&gt;
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Veřejná knihovna]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativa, Knihovní zákon, knihovna, metodické pokyny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy &lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence  = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44703</id>
		<title>Knihovní zákon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44703"/>
		<updated>2017-02-14T06:09:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Knihovní zákon 257/2001 Sb. a návazné prováděcí přepisy (3. knihovní zákon) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihovní zákon''' je základní legislativní [[dokument|dokument]] upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální stav - rok 2016==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ústřední knihovnická rada se dohodla s Ministerstvem kultury, že r. 2016 bude věnován přípravě a diskuzi k důležitým knihovnickým tématům tak, aby na rok následující byla připravena celková novela knihovního zákona č. 257/2001.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Výzva&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prováděcí předpisy ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
*Vyhláška 88/2002 Sb. Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &lt;br /&gt;
*Platné znění nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven ve znění nařízení vlády č. 235/2005 Sb. a nařízení vlády č. 113/2013 Sb. &lt;br /&gt;
*Státní podpora č. SA.35529 (2012/N) – Česká republika - Digitalizace knihovních fondů &lt;br /&gt;
*Stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučení ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Metodické pokyny ====&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky (2011)&lt;br /&gt;
*Standard pro dobrou knihovnu: Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky 2012&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky 2014&lt;br /&gt;
*Služby knihoven knihovnám 2014&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 2. Doporučení ====&lt;br /&gt;
*Veřejný internet v knihovnách - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby&lt;br /&gt;
*Metodické vyjádření Ministerstva kultury k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 3. Evidence a revize knihovních fondů ====&lt;br /&gt;
*Provádění revize knihovního fondu - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Evidence knihovních fondů a novela účetního zákona (č. 304/2008 Sb.)&lt;br /&gt;
*Evidence a revize knihovních fondů - stanovisko Ministerstva financí &lt;br /&gt;
*Jak nakládat s knihovními dokumenty při rušení knihovny – vyjádření Ministerstva kultury ČR&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1919''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. ( 1. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Zákon schválilo Národní shromáždění 22. července 1919. Byl inspirován anglo-americkou tradicí a zavedl povinnost zřídit [[veřejná knihovna|knihovnu]] v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo. Zákon také stanovil zřizovat na obci nezávislé knihovní rady. Ty měly na starost záležitosti provozu knihovny (např. výběr personálu, [[akvizici|akvizice]], výpůjční řád). Poprvé je také (zatím v obcích nad 10 tis. obyvatel) formulován zákonný požadavek na [[odborné vzdělání knihovníka|knihovnické vzdělání v ČR]] , což vedlo o rok později k založení Státní knihovnické školy.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Na zákon navazovalo '''Nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, Č. 607 Sb. z. a n.''', jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních.Definovalo, že účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919 nařízení&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 4 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) si vyhradilo zveřejňování dokumentů, které mají být z fondu vyřazeny. Stanovilo též tzv. přenesené působení knihoven, což v praxi znamenalo péči o knihovny zřizované obcí při sirotčincích, útulcích, nemocnicích apod. Doporučovalo, aby knihovny nabízely odbornou pomoc dalším institucím, které zřizovaly své vlastní knihovny (např. vojenské).&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1959''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o  jednotné soustavě knihoven ( 2. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Tento zákon ruší předchozí, ze kterého však v platnosti zůstává bod o zřizování knihovny v každé obci.  Hned v úvodu je formulováno, že &amp;quot;posláním knihoven, důležitého a účinného masového činitele socialistické výchovy, je přispívat k všestrannému vzdělání pracujících v duchu vědeckého světového názoru a pomáhat při zvyšování jejich politické, kulturní a odborné úrovně, zvláště pak přispívat k rozvoji vědy a techniky, k šíření jejich poznatků a poskytovat pomoc při řešení politických i hospodářských úkolů a při rozvíjení tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socialismu.&amp;quot;&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Tyto úkoly má zajišťovat jednotná soustava knihoven pod bdělým dohledem Ministerstva školství a kultury. Centrální knihovnou je Státní knihovna Československé republiky, základními kameny pak – díky velkému počtu – knihovny lidové. Funkce knihovníka získává zcela nové rozměry, neboť podle zákona  má i politickovýchovné poslání a tak kromě odborné kvalifikace, musí mít i správnou kvalifikaci politickou.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 2001''' ===&lt;br /&gt;
=== Knihovní zákon 257/2001 Sb. a návazné prováděcí přepisy (3. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Nahradil předchozí a hned v úvodu vymezuje základní pojmy (např. knihovna, druhy fondů, regionální funkce knihovny apod.). Dále upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. &lt;br /&gt;
Systém knihoven tvoří:&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]], Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury, &lt;br /&gt;
* krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, &lt;br /&gt;
* základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce, &lt;br /&gt;
* specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní zákon ukládá knihovnám povinnost bezplatného poskytování předem vymezených služeb na základě demokratického přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ale stanovuje i 3 výjimky, které se týkají zpřístupnění knihovnických dokumentů a jsou zpoplatněné. Jedná se o zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihovny, které mají povahu rozmnoženin záznamu, zprostředkování těchto rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb a v rámci mezinárodních meziknihovních služeb. Definuje i další činnosti, kterým se knihovna může věnovat a práva provozovatele s jejich poskytováním spjatá. Činnosti knihoven nejsou zaměřené na zisk a tyto instituce jsou financovány prakticky výhradně z veřejných prostředků. Zákon popisuje proces evidence knihovny u Ministerstva kultury, formální náležitosti tohoto právního úkonu i povinné dokumenty, zabývá se též provozními úkony, jakými jsou např. vyřazování knihovních dokumentů, revize knihovního fondu, jeho ochrana a sankce, ukládané při porušování povinností ze zákona vyplývajících. &lt;br /&gt;
Zákon prošel několika úpravami, změny však byly spíše kosmetického rázu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.] &lt;br /&gt;
*[Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy. [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon: důvodová zpráva. Daidalos: informační server pro knihovníky. [online].[cit. 2010-11-10]. Dostupný z [ http://daidalos.ff.cuni.cz/docs/knih_zakon_dz.php]. ISSN 1213-1482.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://ipk.nkp.cz/legislativa&lt;br /&gt;
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Veřejná knihovna]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativa, Knihovní zákon, knihovna, metodické pokyny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy &lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence  = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44702</id>
		<title>Knihovní zákon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44702"/>
		<updated>2017-02-14T05:57:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihovní zákon''' je základní legislativní [[dokument|dokument]] upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální stav - rok 2016==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ústřední knihovnická rada se dohodla s Ministerstvem kultury, že r. 2016 bude věnován přípravě a diskuzi k důležitým knihovnickým tématům tak, aby na rok následující byla připravena celková novela knihovního zákona č. 257/2001.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Výzva&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prováděcí předpisy ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
*Vyhláška 88/2002 Sb. Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &lt;br /&gt;
*Platné znění nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven ve znění nařízení vlády č. 235/2005 Sb. a nařízení vlády č. 113/2013 Sb. &lt;br /&gt;
*Státní podpora č. SA.35529 (2012/N) – Česká republika - Digitalizace knihovních fondů &lt;br /&gt;
*Stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučení ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Metodické pokyny ====&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky (2011)&lt;br /&gt;
*Standard pro dobrou knihovnu: Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky 2012&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky 2014&lt;br /&gt;
*Služby knihoven knihovnám 2014&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 2. Doporučení ====&lt;br /&gt;
*Veřejný internet v knihovnách - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby&lt;br /&gt;
*Metodické vyjádření Ministerstva kultury k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 3. Evidence a revize knihovních fondů ====&lt;br /&gt;
*Provádění revize knihovního fondu - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Evidence knihovních fondů a novela účetního zákona (č. 304/2008 Sb.)&lt;br /&gt;
*Evidence a revize knihovních fondů - stanovisko Ministerstva financí &lt;br /&gt;
*Jak nakládat s knihovními dokumenty při rušení knihovny – vyjádření Ministerstva kultury ČR&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1919''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. ( 1. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Zákon schválilo Národní shromáždění 22. července 1919. Byl inspirován anglo-americkou tradicí a zavedl povinnost zřídit [[veřejná knihovna|knihovnu]] v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo. Zákon také stanovil zřizovat na obci nezávislé knihovní rady. Ty měly na starost záležitosti provozu knihovny (např. výběr personálu, [[akvizici|akvizice]], výpůjční řád). Poprvé je také (zatím v obcích nad 10 tis. obyvatel) formulován zákonný požadavek na [[odborné vzdělání knihovníka|knihovnické vzdělání v ČR]] , což vedlo o rok později k založení Státní knihovnické školy.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Na zákon navazovalo '''Nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, Č. 607 Sb. z. a n.''', jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních.Definovalo, že účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919 nařízení&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 4 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) si vyhradilo zveřejňování dokumentů, které mají být z fondu vyřazeny. Stanovilo též tzv. přenesené působení knihoven, což v praxi znamenalo péči o knihovny zřizované obcí při sirotčincích, útulcích, nemocnicích apod. Doporučovalo, aby knihovny nabízely odbornou pomoc dalším institucím, které zřizovaly své vlastní knihovny (např. vojenské).&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1959''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o  jednotné soustavě knihoven ( 2. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Tento zákon ruší předchozí, ze kterého však v platnosti zůstává bod o zřizování knihovny v každé obci.  Hned v úvodu je formulováno, že &amp;quot;posláním knihoven, důležitého a účinného masového činitele socialistické výchovy, je přispívat k všestrannému vzdělání pracujících v duchu vědeckého světového názoru a pomáhat při zvyšování jejich politické, kulturní a odborné úrovně, zvláště pak přispívat k rozvoji vědy a techniky, k šíření jejich poznatků a poskytovat pomoc při řešení politických i hospodářských úkolů a při rozvíjení tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socialismu.&amp;quot;&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Tyto úkoly má zajišťovat jednotná soustava knihoven pod bdělým dohledem Ministerstva školství a kultury. Centrální knihovnou je Státní knihovna Československé republiky, základními kameny pak – díky velkému počtu – knihovny lidové. Funkce knihovníka získává zcela nové rozměry, neboť podle zákona  má i politickovýchovné poslání a tak kromě odborné kvalifikace, musí mít i správnou kvalifikaci politickou.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 2001''' ===&lt;br /&gt;
=== Knihovní zákon 257/2001 Sb. a návazné prováděcí přepisy (3. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Nahradil předchozí a hned v úvodu vymezuje základní pojmy (např. knihovna, druhy fondů, regionální funkce knihovny apod.). Dále upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. &lt;br /&gt;
Systém knihoven tvoří:&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]], Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury, &lt;br /&gt;
* krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, &lt;br /&gt;
* základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce, &lt;br /&gt;
* specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní zákon ukládá knihovnám povinnost bezplatného poskytování předem vymezených služeb na základě demokratického přístupu, ale stanovuje i 3 výjimky, které se týkají zpřístupnění knihovnických dokumentů a jsou zpoplatněné. Činnosti knihoven nejsou zaměřené na zisk a tyto instituce jsou financovány prakticky výhradně z veřejných prostředků. Zákon popisuje proces evidence knihovny u Ministerstva kultury, zabývá se též provozními úkony, jakými jsou např. vyřazování knihovních dokumentů, revize knihovního fondu, jeho ochrana a sankce, ukládané při porušování povinností ze zákona vyplývajících. &lt;br /&gt;
Zákon prošel několika úpravami, změny však byly spíše kosmetického rázu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.] &lt;br /&gt;
*[Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy. [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon: důvodová zpráva. Daidalos: informační server pro knihovníky. [online].[cit. 2010-11-10]. Dostupný z [ http://daidalos.ff.cuni.cz/docs/knih_zakon_dz.php]. ISSN 1213-1482.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://ipk.nkp.cz/legislativa&lt;br /&gt;
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Veřejná knihovna]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativa, Knihovní zákon, knihovna, metodické pokyny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy &lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence  = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44701</id>
		<title>Knihovní zákon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44701"/>
		<updated>2017-02-14T05:56:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihovní zákon''' je základní legislativní [[dokument|dokument]] upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální stav - rok 2016==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ústřední knihovnická rada se dohodla s Ministerstvem kultury, že r. 2016 bude věnován přípravě a diskuzi k důležitým knihovnickým tématům tak, aby na rok následující byla připravena celková novela knihovního zákona č. 257/2001.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Výzva&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prováděcí předpisy ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
*Vyhláška 88/2002 Sb. Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &lt;br /&gt;
*Platné znění nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven ve znění nařízení vlády č. 235/2005 Sb. a nařízení vlády č. 113/2013 Sb. &lt;br /&gt;
*Státní podpora č. SA.35529 (2012/N) – Česká republika - Digitalizace knihovních fondů &lt;br /&gt;
*Stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučení ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Metodické pokyny ====&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky (2011)&lt;br /&gt;
*Standard pro dobrou knihovnu: Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky 2012&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky 2014&lt;br /&gt;
*Služby knihoven knihovnám 2014&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 2. Doporučení ====&lt;br /&gt;
*Veřejný internet v knihovnách - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby&lt;br /&gt;
*Metodické vyjádření Ministerstva kultury k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 3. Evidence a revize knihovních fondů ====&lt;br /&gt;
*Provádění revize knihovního fondu - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Evidence knihovních fondů a novela účetního zákona (č. 304/2008 Sb.)&lt;br /&gt;
*Evidence a revize knihovních fondů - stanovisko Ministerstva financí &lt;br /&gt;
*Jak nakládat s knihovními dokumenty při rušení knihovny – vyjádření Ministerstva kultury ČR&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1919''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. ( 1. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Zákon schválilo Národní shromáždění 22. července 1919. Byl inspirován anglo-americkou tradicí a zavedl povinnost zřídit [[veřejná knihovna|knihovnu]] v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo. Zákon také stanovil zřizovat na obci nezávislé knihovní rady. Ty měly na starost záležitosti provozu knihovny (např. výběr personálu, [[akvizici|akvizice]], výpůjční řád). Poprvé je také (zatím v obcích nad 10 tis. obyvatel) formulován zákonný požadavek na [[odborné vzdělání knihovníka|knihovnické vzdělání v ČR]] , což vedlo o rok později k založení Státní knihovnické školy.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Na zákon navazovalo '''Nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, Č. 607 Sb. z. a n.''', jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních.Definovalo, že účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919 nařízení&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 4 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) si vyhradilo zveřejňování dokumentů, které mají být z fondu vyřazeny. Stanovilo též tzv. přenesené působení knihoven, což v praxi znamenalo péči o knihovny zřizované obcí při sirotčincích, útulcích, nemocnicích apod. Doporučovalo, aby knihovny nabízely odbornou pomoc dalším institucím, které zřizovaly své vlastní knihovny (např. vojenské).&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1959''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o  jednotné soustavě knihoven ( 2. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Tento zákon ruší předchozí, ze kterého však v platnosti zůstává bod o zřizování knihovny v každé obci.  Hned v úvodu je formulováno, že &amp;quot;posláním knihoven, důležitého a účinného masového činitele socialistické výchovy, je přispívat k všestrannému vzdělání pracujících v duchu vědeckého světového názoru a pomáhat při zvyšování jejich politické, kulturní a odborné úrovně, zvláště pak přispívat k rozvoji vědy a techniky, k šíření jejich poznatků a poskytovat pomoc při řešení politických i hospodářských úkolů a při rozvíjení tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socialismu.&amp;quot;&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Tyto úkoly má zajišťovat jednotná soustava knihoven pod bdělým dohledem Ministerstva školství a kultury. Centrální knihovnou je Státní knihovna Československé republiky, základními kameny pak – díky velkému počtu – knihovny lidové. Funkce knihovníka získává zcela nové rozměry, neboť podle zákona  má i politickovýchovné poslání a tak kromě odborné kvalifikace, musí mít i správnou kvalifikaci politickou.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 2001''' ===&lt;br /&gt;
=== Knihovní zákon 257/2001 Sb. a návazné prováděcí přepisy (3. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Nahradil předchozí a hned v úvodu vymezuje základní pojmy (např. knihovna, druhy fondů, regionální funkce knihovny apod.). Dále upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. &lt;br /&gt;
Systém knihoven tvoří:&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]], Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury, &lt;br /&gt;
* krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, &lt;br /&gt;
* základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce, &lt;br /&gt;
* specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní zákon ukládá knihovnám povinnost bezplatného poskytování předem vymezených služeb na základě demokratického přístupu, ale stanovuje i 3 výjimky, které se týkají zpřístupnění knihovnických dokumentů a jsou zpoplatněné. Činnosti knihoven nejsou zaměřené na zisk a tyto instituce jsou financovány prakticky výhradně z veřejných prostředků. Zákon popisuje proces evidence knihovny u Ministerstva kultury, zabývá se též provozními úkony, jakými jsou např. vyřazování knihovních dokumentů, revize knihovního fondu, jeho ochrana a sankce, ukládané při porušování povinností ze zákona vyplývajících. &lt;br /&gt;
Zákon prošel několika úpravami, změny však byly spíše kosmetického rázu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.] &lt;br /&gt;
*[Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy. [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon: důvodová zpráva. Daidalos: informační server pro knihovníky. [online].[cit. 2010-11-10]. Dostupný z [ http://daidalos.ff.cuni.cz/docs/knih_zakon_dz.php]. ISSN 1213-1482.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://ipk.nkp.cz/legislativa&lt;br /&gt;
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
[[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativa, Knihovní zákon, knihovna, metodické pokyny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy &lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence  = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44700</id>
		<title>Knihovní zákon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&amp;diff=44700"/>
		<updated>2017-02-14T05:52:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihovní zákon''' je základní legislativní [[dokument|dokument]] upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální stav - rok 2016==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Ústřední knihovnická rada se dohodla s Ministerstvem kultury, že r. 2016 bude věnován přípravě a diskuzi k důležitým knihovnickým tématům tak, aby na rok následující byla připravena celková novela knihovního zákona č. 257/2001.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Výzva&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prováděcí předpisy ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
*Vyhláška 88/2002 Sb. Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &lt;br /&gt;
*Platné znění nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven ve znění nařízení vlády č. 235/2005 Sb. a nařízení vlády č. 113/2013 Sb. &lt;br /&gt;
*Státní podpora č. SA.35529 (2012/N) – Česká republika - Digitalizace knihovních fondů &lt;br /&gt;
*Stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučení ke knihovnímu zákonu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Metodické pokyny ====&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky (2011)&lt;br /&gt;
*Standard pro dobrou knihovnu: Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky 2012&lt;br /&gt;
*Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky 2014&lt;br /&gt;
*Služby knihoven knihovnám 2014&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 2. Doporučení ====&lt;br /&gt;
*Veřejný internet v knihovnách - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby&lt;br /&gt;
*Metodické vyjádření Ministerstva kultury k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 3. Evidence a revize knihovních fondů ====&lt;br /&gt;
*Provádění revize knihovního fondu - výklad Ministerstva kultury ČR&lt;br /&gt;
*Evidence knihovních fondů a novela účetního zákona (č. 304/2008 Sb.)&lt;br /&gt;
*Evidence a revize knihovních fondů - stanovisko Ministerstva financí &lt;br /&gt;
*Jak nakládat s knihovními dokumenty při rušení knihovny – vyjádření Ministerstva kultury ČR&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1919''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. ( 1. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Zákon schválilo Národní shromáždění 22. července 1919. Byl inspirován anglo-americkou tradicí a zavedl povinnost zřídit [[veřejná knihovna|knihovnu]] v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo. Zákon také stanovil zřizovat na obci nezávislé knihovní rady. Ty měly na starost záležitosti provozu knihovny (např. výběr personálu, [[akvizici|akvizice]], výpůjční řád). Poprvé je také (zatím v obcích nad 10 tis. obyvatel) formulován zákonný požadavek na [[odborné vzdělání knihovníka|knihovnické vzdělání v ČR]] , což vedlo o rok později k založení Státní knihovnické školy.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Na zákon navazovalo '''Nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, Č. 607 Sb. z. a n.''', jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních.Definovalo, že účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919 nařízení&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 4 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) si vyhradilo zveřejňování dokumentů, které mají být z fondu vyřazeny. Stanovilo též tzv. přenesené působení knihoven, což v praxi znamenalo péči o knihovny zřizované obcí při sirotčincích, útulcích, nemocnicích apod. Doporučovalo, aby knihovny nabízely odbornou pomoc dalším institucím, které zřizovaly své vlastní knihovny (např. vojenské).&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1919&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;i&amp;gt;Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy.&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 1959''' ===&lt;br /&gt;
=== Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o  jednotné soustavě knihoven ( 2. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Tento zákon ruší předchozí, ze kterého však v platnosti zůstává bod o zřizování knihovny v každé obci.  Hned v úvodu je formulováno, že &amp;quot;posláním knihoven, důležitého a účinného masového činitele socialistické výchovy, je přispívat k všestrannému vzdělání pracujících v duchu vědeckého světového názoru a pomáhat při zvyšování jejich politické, kulturní a odborné úrovně, zvláště pak přispívat k rozvoji vědy a techniky, k šíření jejich poznatků a poskytovat pomoc při řešení politických i hospodářských úkolů a při rozvíjení tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socialismu.&amp;quot;&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;.Tyto úkoly má zajišťovat jednotná soustava knihoven pod bdělým dohledem Ministerstva školství a kultury. Centrální knihovnou je Státní knihovna Československé republiky, základními kameny pak – díky velkému počtu – knihovny lidové. Funkce knihovníka získává zcela nové rozměry, neboť podle zákona  má i politickovýchovné poslání a tak kromě odborné kvalifikace, musí mít i správnou kvalifikaci politickou.&amp;lt;ref name =&amp;quot;Zákon 1959&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''rok 2001''' ===&lt;br /&gt;
=== Knihovní zákon 257/2001 Sb. a návazné prováděcí přepisy (3. knihovní zákon) ===&lt;br /&gt;
Nahradil předchozí a hned v úvodu vymezuje základní pojmy (např. knihovna, druhy fondů, regionální funkce knihovny apod.). Dále upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. &lt;br /&gt;
Systém knihoven tvoří:&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]], Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury, &lt;br /&gt;
* krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, &lt;br /&gt;
* základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce, &lt;br /&gt;
* specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní zákon ukládá knihovnám povinnost bezplatného poskytování předem vymezených služeb na základě demokratického přístupu, ale stanovuje i 3 výjimky, které se týkají zpřístupnění knihovnických dokumentů a jsou zpoplatněné. Činnosti knihoven nejsou zaměřené na zisk a tyto instituce jsou financovány prakticky výhradně z veřejných prostředků. Zákon popisuje proces evidence knihovny u Ministerstva kultury, zabývá se též provozními úkony, jakými jsou např. vyřazování knihovních dokumentů, revize knihovního fondu, jeho ochrana a sankce, ukládané při porušování povinností ze zákona vyplývajících. &lt;br /&gt;
Zákon prošel několika úpravami, změny však byly spíše kosmetického rázu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zákon 2001&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.] &lt;br /&gt;
*[Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy. [online]. , 21 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;quot;]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon - příprava novely [online]. In: . [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/knihovni-zakon-priprava-novely/n:18937/]&lt;br /&gt;
*[Knihovní zákon: důvodová zpráva. Daidalos: informační server pro knihovníky. [online].[cit. 2010-11-10]. Dostupný z [ http://daidalos.ff.cuni.cz/docs/knih_zakon_dz.php]. ISSN 1213-1482.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://ipk.nkp.cz/legislativa&lt;br /&gt;
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Legislativa, Knihovní zákon, knihovna, metodické pokyny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Andrej.Kafka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy &lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence  = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis = Andrej.Kafka, 21. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44629</id>
		<title>Alexandrijská knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44629"/>
		<updated>2017-02-13T13:24:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alexandrijská knihovna''' byla založena kolem  r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější [[veřejná knihovna|knihovny]] starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc [[svitek|svitků]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;&amp;gt;BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Město Alexandrie, založené r. 332 př. n. l. Alexandrem Velikým, bylo jedním z největších kulturních i hospodářských center a zároveň hlavním městem Egypta po dobu více než tisíc let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;&amp;gt;ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Právě sem byl povolán Démétrios z Faléry, aby po vzoru knihovny vybudované Aristotelem v Athénách vytvořil návrh stavby dvou institucí oslavujících lidské vědění – Museia a knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Adam&amp;quot;&amp;gt;BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem ambiciózního projektu bylo shromáždění písemností veškerého lidstva.  Knihovna vznikla jako součást domu Múz – Múseionu, což byla jedna z prvních  státních starověkých univerzit. Múseion byl chrám zasvěcený Múzám – božským ochránkyním umění a věd. Komplex byl dokončen až za vlády Ptolemaia I. Sótera, nástupce Alexandrova. Důvody založení jsou dodnes otázkou odborných diskuzí. Je ale pravděpodobné, že osvícený panovník dospěl k moudrému poznání, že zbudovat intelektuální centrum je výhodnější než vést neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Alexandria18.jpg|thumb|left|socha Démétria z Alexandrijské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Provoz knihovny a fond == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budovách žili písaři, kteří přepisovali zapůjčené [[Rukopisy|rukopisy]] z jiných knihoven. Paláce v Alexandrii poskytly útočiště mnohým spisovatelům a vědcům. Těm zde bylo zdarma poskytnuto bydlení, byli osvobozeni od daní a služeb a jejich jedinou povinností bylo oslavování krále a rozmnožovat vědění ve prospěch knihovny. Povolaní vzdělanci měli za úkol nakupovat nebo opisovat co nejvíce knih, které se jim v oblasti Středomoří podařilo sehnat. &lt;br /&gt;
Knihy pro Alexandrijskou knihovnu sbírali i další králové Egypta. Ti nejslavnější pak byli jmenováni [[knihovník|knihovníky]] a učiteli králových dětí a okruhu přátel. Funkce knihovníka byla velmi prestižní a příslušníci této profese patřili k předním zástupcům helénistického písemnictví. Díky jejich práci sloužila knihovna již po roce existence jako úložiště 200 tisíc svitků.&lt;br /&gt;
V systematizaci svitků sehrál klíčovou roli Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n.l.)“otec literární historie“. Je autorem souboru 120 knih, tzv. pinakes - Seznamů všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali. Až na nepatrné pozůstatky se bohužel nedochovaly a rekonstrukce Kallimachova klasifikačního systému se dá zrekonstruovat jen z části. Bylo zde 6 hlavních básnických oddílů  (epos, elegie, jamby, melos - zpěv, tragédie, komedie) a 5 oddílů prozaických (dějepisectví, řečnictví, filozofie, lékařství a právo). Závěrečný oddíl seznamů tvořily rozmanitosti. Jedná se o první vědecky zpracovaný [[katalogy|katalog]] v dějinách lidstva. Katalog neuváděl pouze názvy děl, ale i podrobné informace o autorech, jejich dílech a analýzu textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zánik Alexandrijské knihovny == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme s jistotou málo. Byla sice částečně dotčena požárem v r. 48 př. n. l. během vojenského tažení Ceasara do Egypta, ale ve své činnosti pokračovala. Rok jejího definitivního zániku se různí. Mnoho badatelů soudí, že knihovna byla zničena až v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt; Ve 13. století se objevila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny sloužily Arabům jako topivo v lázních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1974 přišel s myšlenkou na novou Alexandrijskou knihovnu professor Mustafa al-Abbadi. Trvalo dalších 10 let, že jeho návrh vyslyšela egyptská vláda a mezinárodní společnosti. 26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor společně položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity. Knihovna byla slavnostně otevřena veřejnosti 16. října 2002.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt;Protože knihovna byla zničena před mnoha staletími, nemůže se jednat o obnovu původní Alexandrijské knihovny v pravém slova smyslu. Jde spíš o znovuoživení této knihovny jako intelektuálního střediska nejen na úrovni národní, tj. egyptské, ale na úrovni mezinárodní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka znovuzaložení Alexandrijské knihovna vycházela z potřeby Egypta mít na svém území opět místo, které bude centrem bádání i kritického myšlení, tvůrčího setkávání a plodných diskuzí a díky mezinárodní podpoře se stane symbolem dialogu mezi různými kulturami v opozici k válečným střetům a stále častějším projevům terorismu. Finance na velkolepou stavbu i příspěvky do knihovního fondu přišly od různých světových mocností (např. Francie, Japonsko, Spojené státy americké), což jen dokládá, že se opravdu jedná o mezinárodní projekt. Může to být v širším historickém kontextu chápáno jako splátka dluhu bohatší části světa za to, čím egyptská kultura obohatila kulturu světovou, především pak evropskou. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě můžeme tušit i omluvu za minulé kořistnické chování zejména bývalých koloniálních mocností vůči této oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ozývají se ale i nesouhlasné poznámky na adresu tohoto megalomanského projektu. Ze zahraničí i přímo z Egypta, protože v této zemi je stále velká část obyvatelstva negramotná a země by si spíš zasloužila investici do vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vojtášková&amp;quot;&amp;gt;VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:CW BibliotechaAlexandrina Inside.jpg|thumb|upright 2.3|right|Současná Alexandrijská knihovna - interiér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní údaje o nové Alexandrijské knihovně v Egyptě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektonická soutěž:	1988-1989&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Realizace vítězného projektu:	 1995-2001&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkové náklady:	cca 217 mil. US$&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři architektonického návrhu:	Snøhetta, Norsko&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři realizačního projektu:	Snøhetta Hamza Consortium&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budova	&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet podlaží:	11&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výška budovy:	33 m&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková plocha podlaží:	85 405 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: univerzální knihovna	36 770 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: studovna s volným přístupem k fondům	20 000 m2&lt;br /&gt;
		- kulturní aktivity	4 210 m2&lt;br /&gt;
		- technické služby	10 860 m2&lt;br /&gt;
		- Mezinárodní škola informační vědy	3 500 m2&lt;br /&gt;
		- Konferenční centrum a další prostory	30 840 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní fondy při zahájení provozu/perspektivně	&lt;br /&gt;
		- knihy	200 000/8 mil.&lt;br /&gt;
		- periodika	1500/4000&lt;br /&gt;
		- audiovizuální dokumenty	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- rukopisy a vzácné tisky	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- mapy	- /50 000&lt;br /&gt;
		&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměstnanci	 200/500 &lt;br /&gt;
		 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informatizace knihovny&lt;br /&gt;
OPAC, internet, cca 2200 počítačů, napojení na komunikační dálnice&lt;br /&gt;
Poznámka: uvedené údaje je nutno považovat za orientační&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Bibliotheca Alexandrina -- Library outer view - 2.jpg|thumb|upright 3|left|Současná Alexandrijská knihovna - exteriér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*[BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html]&lt;br /&gt;
*[BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 8024603233.]&lt;br /&gt;
*[VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145]&lt;br /&gt;
*[CELBOVÁ, Iva. Nová Alexandrijská knihovna připomíná dávné slavné časy a vede středomoří do nového milénia. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-10619. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10619]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html]&lt;br /&gt;
*[ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.bibalex.gov.eg/ Bibliotheca Alexandrina]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Library of Birmingham|Library of Birmingham]]&lt;br /&gt;
* [[Kongresová knihovna|Kongresová knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovna, Egypt, svitky, Kallimachos z Kyrény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44627</id>
		<title>Alexandrijská knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44627"/>
		<updated>2017-02-13T13:21:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alexandrijská knihovna''' byla založena kolem  r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější [[veřejná knihovna|knihovny]] starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc [[svitek|svitků]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;&amp;gt;BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Město Alexandrie, založené r. 332 př. n. l. Alexandrem Velikým, bylo jedním z největších kulturních i hospodářských center a zároveň hlavním městem Egypta po dobu více než tisíc let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;&amp;gt;ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Právě sem byl povolán Démétrios z Faléry, aby po vzoru knihovny vybudované Aristotelem v Athénách vytvořil návrh stavby dvou institucí oslavujících lidské vědění – Museia a knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Adam&amp;quot;&amp;gt;BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem ambiciózního projektu bylo shromáždění písemností veškerého lidstva.  Knihovna vznikla jako součást domu Múz – Múseionu, což byla jedna z prvních  státních starověkých univerzit. Múseion byl chrám zasvěcený Múzám – božským ochránkyním umění a věd. Komplex byl dokončen až za vlády Ptolemaia I. Sótera, nástupce Alexandrova. Důvody založení jsou dodnes otázkou odborných diskuzí. Je ale pravděpodobné, že osvícený panovník dospěl k moudrému poznání, že zbudovat intelektuální centrum je výhodnější než vést neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Alexandria18.jpg|thumb|left|socha Démétria z Alexandrijské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Provoz knihovny a fond == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budovách žili písaři, kteří přepisovali zapůjčené [[Rukopisy|rukopisy]] z jiných knihoven. Paláce v Alexandrii poskytly útočiště mnohým spisovatelům a vědcům. Těm zde bylo zdarma poskytnuto bydlení, byli osvobozeni od daní a služeb a jejich jedinou povinností bylo oslavování krále a rozmnožovat vědění ve prospěch knihovny. Povolaní vzdělanci měli za úkol nakupovat nebo opisovat co nejvíce knih, které se jim v oblasti Středomoří podařilo sehnat. &lt;br /&gt;
Knihy pro Alexandrijskou knihovnu sbírali i další králové Egypta. Ti nejslavnější pak byli jmenováni [[knihovník|knihovníky]] a učiteli králových dětí a okruhu přátel. Funkce knihovníka byla velmi prestižní a příslušníci této profese patřili k předním zástupcům helénistického písemnictví. Díky jejich práci sloužila knihovna již po roce existence jako úložiště 200 tisíc svitků.&lt;br /&gt;
V systematizaci svitků sehrál klíčovou roli Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n.l.)“otec literární historie“. Je autorem souboru 120 knih, tzv. pinakes - Seznamů všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali. Až na nepatrné pozůstatky se bohužel nedochovaly a rekonstrukce Kallimachova klasifikačního systému se dá zrekonstruovat jen z části. Bylo zde 6 hlavních básnických oddílů  (epos, elegie, jamby, melos - zpěv, tragédie, komedie) a 5 oddílů prozaických (dějepisectví, řečnictví, filozofie, lékařství a právo). Závěrečný oddíl seznamů tvořily rozmanitosti. Jedná se o první vědecky zpracovaný [[katalogy|katalog]] v dějinách lidstva. Katalog neuváděl pouze názvy děl, ale i podrobné informace o autorech, jejich dílech a analýzu textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zánik Alexandrijské knihovny == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme s jistotou málo. Byla sice částečně dotčena požárem v r. 48 př. n. l. během vojenského tažení Ceasara do Egypta, ale ve své činnosti pokračovala. Rok jejího definitivního zániku se různí. Mnoho badatelů soudí, že knihovna byla zničena až v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt; Ve 13. století se objevila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny sloužily Arabům jako topivo v lázních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1974 přišel s myšlenkou na novou Alexandrijskou knihovnu professor Mustafa al-Abbadi. Trvalo dalších 10 let, že jeho návrh vyslyšela egyptská vláda a mezinárodní společnosti. 26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor společně položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity. Knihovna byla slavnostně otevřena veřejnosti 16. října 2002.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt;Protože knihovna byla zničena před mnoha staletími, nemůže se jednat o obnovu původní Alexandrijské knihovny v pravém slova smyslu. Jde spíš o znovuoživení této knihovny jako intelektuálního střediska nejen na úrovni národní, tj. egyptské, ale na úrovni mezinárodní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka znovuzaložení Alexandrijské knihovna vycházela z potřeby Egypta mít na svém území opět místo, které bude centrem bádání i kritického myšlení, tvůrčího setkávání a plodných diskuzí a díky mezinárodní podpoře se stane symbolem dialogu mezi různými kulturami v opozici k válečným střetům a stále častějším projevům terorismu. Finance na velkolepou stavbu i příspěvky do knihovního fondu přišly od různých světových mocností (např. Francie, Japonsko, Spojené státy americké), což jen dokládá, že se opravdu jedná o mezinárodní projekt. Může to být v širším historickém kontextu chápáno jako splátka dluhu bohatší části světa za to, čím egyptská kultura obohatila kulturu světovou, především pak evropskou. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě můžeme tušit i omluvu za minulé kořistnické chování zejména bývalých koloniálních mocností vůči této oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ozývají se ale i nesouhlasné poznámky na adresu tohoto megalomanského projektu. Ze zahraničí i přímo z Egypta, protože v této zemi je stále velká část obyvatelstva negramotná a země by si spíš zasloužila investici do vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vojtášková&amp;quot;&amp;gt;VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:CW BibliotechaAlexandrina Inside.jpg|thumb|upright 2.3|right|Současná Alexandrijská knihovna - interiér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní údaje o nové Alexandrijské knihovně v Egyptě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektonická soutěž:	1988-1989&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Realizace vítězného projektu:	 1995-2001&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkové náklady:	cca 217 mil. US$&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři architektonického návrhu:	Snøhetta, Norsko&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři realizačního projektu:	Snøhetta Hamza Consortium&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budova	&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet podlaží:	11&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výška budovy:	33 m&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková plocha podlaží:	85 405 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: univerzální knihovna	36 770 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: studovna s volným přístupem k fondům	20 000 m2&lt;br /&gt;
		- kulturní aktivity	4 210 m2&lt;br /&gt;
		- technické služby	10 860 m2&lt;br /&gt;
		- Mezinárodní škola informační vědy	3 500 m2&lt;br /&gt;
		- Konferenční centrum a další prostory	30 840 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní fondy při zahájení provozu/perspektivně	&lt;br /&gt;
		- knihy	200 000/8 mil.&lt;br /&gt;
		- periodika	1500/4000&lt;br /&gt;
		- audiovizuální dokumenty	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- rukopisy a vzácné tisky	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- mapy	- /50 000&lt;br /&gt;
		&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměstnanci	 200/500 &lt;br /&gt;
		 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informatizace knihovny&lt;br /&gt;
OPAC, internet, cca 2200 počítačů, napojení na komunikační dálnice&lt;br /&gt;
Poznámka: uvedené údaje je nutno považovat za orientační&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Bibliotheca Alexandrina -- Library outer view - 2.jpg|thumb|upright 3|left|Současná Alexandrijská knihovna - exteriér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*[BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html]&lt;br /&gt;
*[BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 8024603233.]&lt;br /&gt;
*[VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145]&lt;br /&gt;
*[CELBOVÁ, Iva. Nová Alexandrijská knihovna připomíná dávné slavné časy a vede středomoří do nového milénia. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-10619. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10619]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html]&lt;br /&gt;
*[ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.bibalex.gov.eg/ Bibliotheca Alexandrina]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Library of Birmingham|Library of Birmingham]]&lt;br /&gt;
* [[Portál:Literatura - Kultury Mezoameriky|Literatura - Kultury Mezoameriky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovna, Egypt, svitky, Kallimachos z Kyrény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44623</id>
		<title>Alexandrijská knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44623"/>
		<updated>2017-02-13T13:09:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alexandrijská knihovna''' byla založena kolem  r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější [[veřejná knihovna|knihovny]] starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc [[svitek|svitků]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;&amp;gt;BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Město Alexandrie, založené r. 332 př. n. l. Alexandrem Velikým, bylo jedním z největších kulturních i hospodářských center a zároveň hlavním městem Egypta po dobu více než tisíc let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;&amp;gt;ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Právě sem byl povolán Démétrios z Faléry, aby po vzoru knihovny vybudované Aristotelem v Athénách vytvořil návrh stavby dvou institucí oslavujících lidské vědění – Museia a knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Adam&amp;quot;&amp;gt;BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem ambiciózního projektu bylo shromáždění písemností veškerého lidstva.  Knihovna vznikla jako součást domu Múz – Múseionu, což byla jedna z prvních  státních starověkých univerzit. Múseion byl chrám zasvěcený Múzám – božským ochránkyním umění a věd. Komplex byl dokončen až za vlády Ptolemaia I. Sótera, nástupce Alexandrova. Důvody založení jsou dodnes otázkou odborných diskuzí. Je ale pravděpodobné, že osvícený panovník dospěl k moudrému poznání, že zbudovat intelektuální centrum je výhodnější než vést neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Alexandria18.jpg|thumb|left|socha Démétria z Alexandrijské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Provoz knihovny a fond == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budovách žili písaři, kteří přepisovali zapůjčené [[Rukopisy|rukopisy]] z jiných knihoven. Paláce v Alexandrii poskytly útočiště mnohým spisovatelům a vědcům. Těm zde bylo zdarma poskytnuto bydlení, byli osvobozeni od daní a služeb a jejich jedinou povinností bylo oslavování krále a rozmnožovat vědění ve prospěch knihovny. Povolaní vzdělanci měli za úkol nakupovat nebo opisovat co nejvíce knih, které se jim v oblasti Středomoří podařilo sehnat. &lt;br /&gt;
Knihy pro Alexandrijskou knihovnu sbírali i další králové Egypta. Ti nejslavnější pak byli jmenováni [[knihovník|knihovníky]] a učiteli králových dětí a okruhu přátel. Funkce knihovníka byla velmi prestižní a příslušníci této profese patřili k předním zástupcům helénistického písemnictví. Díky jejich práci sloužila knihovna již po roce existence jako úložiště 200 tisíc svitků.&lt;br /&gt;
V systematizaci svitků sehrál klíčovou roli Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n.l.)“otec literární historie“. Je autorem souboru 120 knih, tzv. pinakes - Seznamů všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali. Až na nepatrné pozůstatky se bohužel nedochovaly a rekonstrukce Kallimachova klasifikačního systému se dá zrekonstruovat jen z části. Bylo zde 6 hlavních básnických oddílů  (epos, elegie, jamby, melos - zpěv, tragédie, komedie) a 5 oddílů prozaických (dějepisectví, řečnictví, filozofie, lékařství a právo). Závěrečný oddíl seznamů tvořily rozmanitosti. Jedná se o první vědecky zpracovaný [[katalogy|katalog]] v dějinách lidstva. Katalog neuváděl pouze názvy děl, ale i podrobné informace o autorech, jejich dílech a analýzu textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zánik Alexandrijské knihovny == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme s jistotou málo. Byla sice částečně dotčena požárem v r. 48 př. n. l. během vojenského tažení Ceasara do Egypta, ale ve své činnosti pokračovala. Rok jejího definitivního zániku se různí. Mnoho badatelů soudí, že knihovna byla zničena až v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt; Ve 13. století se objevila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny sloužily Arabům jako topivo v lázních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1974 přišel s myšlenkou na novou Alexandrijskou knihovnu professor Mustafa al-Abbadi. Trvalo dalších 10 let, že jeho návrh vyslyšela egyptská vláda a mezinárodní společnosti. 26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor společně položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity. Knihovna byla slavnostně otevřena veřejnosti 16. října 2002.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt;Protože knihovna byla zničena před mnoha staletími, nemůže se jednat o obnovu původní Alexandrijské knihovny v pravém slova smyslu. Jde spíš o znovuoživení této knihovny jako intelektuálního střediska nejen na úrovni národní, tj. egyptské, ale na úrovni mezinárodní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka znovuzaložení Alexandrijské knihovna vycházela z potřeby Egypta mít na svém území opět místo, které bude centrem bádání i kritického myšlení, tvůrčího setkávání a plodných diskuzí a díky mezinárodní podpoře se stane symbolem dialogu mezi různými kulturami v opozici k válečným střetům a stále častějším projevům terorismu. Finance na velkolepou stavbu i příspěvky do knihovního fondu přišly od různých světových mocností (např. Francie, Japonsko, Spojené státy americké), což jen dokládá, že se opravdu jedná o mezinárodní projekt. Může to být v širším historickém kontextu chápáno jako splátka dluhu bohatší části světa za to, čím egyptská kultura obohatila kulturu světovou, především pak evropskou. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě můžeme tušit i omluvu za minulé kořistnické chování zejména bývalých koloniálních mocností vůči této oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ozývají se ale i nesouhlasné poznámky na adresu tohoto megalomanského projektu. Ze zahraničí i přímo z Egypta, protože v této zemi je stále velká část obyvatelstva negramotná a země by si spíš zasloužila investici do vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vojtášková&amp;quot;&amp;gt;VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:CW BibliotechaAlexandrina Inside.jpg|thumb|upright 2.3|right|Současná Alexandrijská knihovna - interiér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní údaje o nové Alexandrijské knihovně v Egyptě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektonická soutěž:	1988-1989&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Realizace vítězného projektu:	 1995-2001&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkové náklady:	cca 217 mil. US$&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři architektonického návrhu:	Snøhetta, Norsko&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři realizačního projektu:	Snøhetta Hamza Consortium&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budova	&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet podlaží:	11&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výška budovy:	33 m&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková plocha podlaží:	85 405 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: univerzální knihovna	36 770 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: studovna s volným přístupem k fondům	20 000 m2&lt;br /&gt;
		- kulturní aktivity	4 210 m2&lt;br /&gt;
		- technické služby	10 860 m2&lt;br /&gt;
		- Mezinárodní škola informační vědy	3 500 m2&lt;br /&gt;
		- Konferenční centrum a další prostory	30 840 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní fondy při zahájení provozu/perspektivně	&lt;br /&gt;
		- knihy	200 000/8 mil.&lt;br /&gt;
		- periodika	1500/4000&lt;br /&gt;
		- audiovizuální dokumenty	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- rukopisy a vzácné tisky	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- mapy	- /50 000&lt;br /&gt;
		&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměstnanci	 200/500 &lt;br /&gt;
		 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informatizace knihovny&lt;br /&gt;
OPAC, internet, cca 2200 počítačů, napojení na komunikační dálnice&lt;br /&gt;
Poznámka: uvedené údaje je nutno považovat za orientační&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Bibliotheca Alexandrina -- Library outer view - 2.jpg|thumb|upright 3|left|Současná Alexandrijská knihovna - exteriér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*[BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html]&lt;br /&gt;
*[BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 8024603233.]&lt;br /&gt;
*[VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145]&lt;br /&gt;
*[CELBOVÁ, Iva. Nová Alexandrijská knihovna připomíná dávné slavné časy a vede středomoří do nového milénia. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-10619. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10619]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html]&lt;br /&gt;
*[ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.bibalex.gov.eg/ Bibliotheca Alexandrina]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:|Portál:]]&lt;br /&gt;
* [[Portál:|Portál:]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovna, Egypt, svitky, Kallimachos z Kyrény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44618</id>
		<title>Alexandrijská knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44618"/>
		<updated>2017-02-13T13:05:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alexandrijská knihovna''' byla založena kolem  r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější [[knihovna|knihovny]] starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc [[svitek|svitků]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;&amp;gt;BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Město Alexandrie, založené r. 332 př. n. l. Alexandrem Velikým, bylo jedním z největších kulturních i hospodářských center a zároveň hlavním městem Egypta po dobu více než tisíc let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;&amp;gt;ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Právě sem byl povolán Démétrios z Faléry, aby po vzoru knihovny vybudované Aristotelem v Athénách vytvořil návrh stavby dvou institucí oslavujících lidské vědění – Museia a knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Adam&amp;quot;&amp;gt;BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem ambiciózního projektu bylo shromáždění písemností veškerého lidstva.  Knihovna vznikla jako součást domu Múz – Múseionu, což byla jedna z prvních  státních starověkých univerzit. Múseion byl chrám zasvěcený Múzám – božským ochránkyním umění a věd. Komplex byl dokončen až za vlády Ptolemaia I. Sótera, nástupce Alexandrova. Důvody založení jsou dodnes otázkou odborných diskuzí. Je ale pravděpodobné, že osvícený panovník dospěl k moudrému poznání, že zbudovat intelektuální centrum je výhodnější než vést neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Alexandria18.jpg|thumb|left|socha Démétria z Alexandrijské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Provoz knihovny a fond == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budovách žili písaři, kteří přepisovali zapůjčené [[Rukopisy|rukopisy]] z jiných knihoven. Paláce v Alexandrii poskytly útočiště mnohým spisovatelům a vědcům. Těm zde bylo zdarma poskytnuto bydlení, byli osvobozeni od daní a služeb a jejich jedinou povinností bylo oslavování krále a rozmnožovat vědění ve prospěch knihovny. Povolaní vzdělanci měli za úkol nakupovat nebo opisovat co nejvíce knih, které se jim v oblasti Středomoří podařilo sehnat. &lt;br /&gt;
Knihy pro Alexandrijskou knihovnu sbírali i další králové Egypta. Ti nejslavnější pak byli jmenováni [[knihovník|knihovníky]] a učiteli králových dětí a okruhu přátel. Funkce knihovníka byla velmi prestižní a příslušníci této profese patřili k předním zástupcům helénistického písemnictví. Díky jejich práci sloužila knihovna již po roce existence jako úložiště 200 tisíc svitků.&lt;br /&gt;
V systematizaci svitků sehrál klíčovou roli Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n.l.)“otec literární historie“. Je autorem souboru 120 knih, tzv. pinakes - Seznamů všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali. Až na nepatrné pozůstatky se bohužel nedochovaly a rekonstrukce Kallimachova klasifikačního systému se dá zrekonstruovat jen z části. Bylo zde 6 hlavních básnických oddílů  (epos, elegie, jamby, melos - zpěv, tragédie, komedie) a 5 oddílů prozaických (dějepisectví, řečnictví, filozofie, lékařství a právo). Závěrečný oddíl seznamů tvořily rozmanitosti. Jedná se o první vědecky zpracovaný [[katalog]] v dějinách lidstva. Katalog neuváděl pouze názvy děl, ale i podrobné informace o autorech, jejich dílech a analýzu textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zánik Alexandrijské knihovny == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme s jistotou málo. Byla sice částečně dotčena požárem v r. 48 př. n. l. během vojenského tažení Ceasara do Egypta, ale ve své činnosti pokračovala. Rok jejího definitivního zániku se různí. Mnoho badatelů soudí, že knihovna byla zničena až v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt; Ve 13. století se objevila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny sloužily Arabům jako topivo v lázních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1974 přišel s myšlenkou na novou Alexandrijskou knihovnu professor Mustafa al-Abbadi. Trvalo dalších 10 let, že jeho návrh vyslyšela egyptská vláda a mezinárodní společnosti. 26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor společně položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity. Knihovna byla slavnostně otevřena veřejnosti 16. října 2002.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt;Protože knihovna byla zničena před mnoha staletími, nemůže se jednat o obnovu původní Alexandrijské knihovny v pravém slova smyslu. Jde spíš o znovuoživení této knihovny jako intelektuálního střediska nejen na úrovni národní, tj. egyptské, ale na úrovni mezinárodní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka znovuzaložení Alexandrijské knihovna vycházela z potřeby Egypta mít na svém území opět místo, které bude centrem bádání i kritického myšlení, tvůrčího setkávání a plodných diskuzí a díky mezinárodní podpoře se stane symbolem dialogu mezi různými kulturami v opozici k válečným střetům a stále častějším projevům terorismu. Finance na velkolepou stavbu i příspěvky do knihovního fondu přišly od různých světových mocností (např. Francie, Japonsko, Spojené státy americké), což jen dokládá, že se opravdu jedná o mezinárodní projekt. Může to být v širším historickém kontextu chápáno jako splátka dluhu bohatší části světa za to, čím egyptská kultura obohatila kulturu světovou, především pak evropskou. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě můžeme tušit i omluvu za minulé kořistnické chování zejména bývalých koloniálních mocností vůči této oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ozývají se ale i nesouhlasné poznámky na adresu tohoto megalomanského projektu. Ze zahraničí i přímo z Egypta, protože v této zemi je stále velká část obyvatelstva negramotná a země by si spíš zasloužila investici do vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vojtášková&amp;quot;&amp;gt;VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:CW BibliotechaAlexandrina Inside.jpg|thumb|upright 2.3|right|Současná Alexandrijská knihovna - interiér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní údaje o nové Alexandrijské knihovně v Egyptě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektonická soutěž:	1988-1989&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Realizace vítězného projektu:	 1995-2001&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkové náklady:	cca 217 mil. US$&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři architektonického návrhu:	Snøhetta, Norsko&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři realizačního projektu:	Snøhetta Hamza Consortium&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budova	&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet podlaží:	11&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výška budovy:	33 m&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková plocha podlaží:	85 405 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: univerzální knihovna	36 770 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: studovna s volným přístupem k fondům	20 000 m2&lt;br /&gt;
		- kulturní aktivity	4 210 m2&lt;br /&gt;
		- technické služby	10 860 m2&lt;br /&gt;
		- Mezinárodní škola informační vědy	3 500 m2&lt;br /&gt;
		- Konferenční centrum a další prostory	30 840 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní fondy při zahájení provozu/perspektivně	&lt;br /&gt;
		- knihy	200 000/8 mil.&lt;br /&gt;
		- periodika	1500/4000&lt;br /&gt;
		- audiovizuální dokumenty	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- rukopisy a vzácné tisky	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- mapy	- /50 000&lt;br /&gt;
		&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměstnanci	 200/500 &lt;br /&gt;
		 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informatizace knihovny&lt;br /&gt;
OPAC, internet, cca 2200 počítačů, napojení na komunikační dálnice&lt;br /&gt;
Poznámka: uvedené údaje je nutno považovat za orientační&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Bibliotheca Alexandrina -- Library outer view - 2.jpg|thumb|upright 3|left|Současná Alexandrijská knihovna - exteriér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*[BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html]&lt;br /&gt;
*[BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 8024603233.]&lt;br /&gt;
*[VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145]&lt;br /&gt;
*[CELBOVÁ, Iva. Nová Alexandrijská knihovna připomíná dávné slavné časy a vede středomoří do nového milénia. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-10619. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10619]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html]&lt;br /&gt;
*[ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.bibalex.gov.eg/ Bibliotheca Alexandrina]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovna, Egypt, svitky, Kallimachos z Kyrény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44616</id>
		<title>Alexandrijská knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44616"/>
		<updated>2017-02-13T13:02:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alexandrijská knihovna''' byla založena kolem  r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější [[knihovna|knihovny]] starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc [[svitek|svitků]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;&amp;gt;BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Město Alexandrie, založené r. 332 př. n. l. Alexandrem Velikým, bylo jedním z největších kulturních i hospodářských center a zároveň hlavním městem Egypta po dobu více než tisíc let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;&amp;gt;ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Právě sem byl povolán Démétrios z Faléry, aby po vzoru knihovny vybudované Aristotelem v Athénách vytvořil návrh stavby dvou institucí oslavujících lidské vědění – Museia a knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Adam&amp;quot;&amp;gt;BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem ambiciózního projektu bylo shromáždění písemností veškerého lidstva.  Knihovna vznikla jako součást domu Múz – Múseionu, což byla jedna z prvních  státních starověkých univerzit. Múseion byl chrám zasvěcený Múzám – božským ochránkyním umění a věd. Komplex byl dokončen až za vlády Ptolemaia I. Sótera, nástupce Alexandrova. Důvody založení jsou dodnes otázkou odborných diskuzí. Je ale pravděpodobné, že osvícený panovník dospěl k moudrému poznání, že zbudovat intelektuální centrum je výhodnější než vést neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Alexandria18.jpg|thumb|left|socha Démétria z Alexandrijské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Provoz knihovny a fond == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budovách žili písaři, kteří přepisovali zapůjčené [[Rukopisy|rukopisy]] z jiných knihoven. Paláce v Alexandrii poskytly útočiště mnohým spisovatelům a vědcům. Těm zde bylo zdarma poskytnuto bydlení, byli osvobozeni od daní a služeb a jejich jedinou povinností bylo oslavování krále a rozmnožovat vědění ve prospěch knihovny. Povolaní vzdělanci měli za úkol nakupovat nebo opisovat co nejvíce knih, které se jim v oblasti Středomoří podařilo sehnat. &lt;br /&gt;
Knihy pro Alexandrijskou knihovnu sbírali i další králové Egypta. Ti nejslavnější pak byli jmenováni [[knihovník|knihovníky]] a učiteli králových dětí a okruhu přátel. Funkce knihovníka byla velmi prestižní a příslušníci této profese patřili k předním zástupcům helénistického písemnictví. Díky jejich práci sloužila knihovna již po roce existence jako úložiště 200 tisíc svitků.&lt;br /&gt;
V systematizaci svitků sehrál klíčovou roli Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n.l.)“otec literární historie“. Je autorem souboru 120 knih, tzv. pinakes - Seznamů všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali. Až na nepatrné pozůstatky se bohužel nedochovaly a rekonstrukce Kallimachova klasifikačního systému se dá zrekonstruovat jen z části. Bylo zde 6 hlavních básnických oddílů  (epos, elegie, jamby, melos - zpěv, tragédie, komedie) a 5 oddílů prozaických (dějepisectví, řečnictví, filozofie, lékařství a právo). Závěrečný oddíl seznamů tvořily rozmanitosti. Jedná se o první vědecky zpracovaný [[katalog]] v dějinách lidstva. Katalog neuváděl pouze názvy děl, ale i podrobné informace o autorech, jejich dílech a analýzu textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zánik Alexandrijské knihovny == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme s jistotou málo. Byla sice částečně dotčena požárem v r. 48 př. n. l. během vojenského tažení Ceasara do Egypta, ale ve své činnosti pokračovala. Rok jejího definitivního zániku se různí. Mnoho badatelů soudí, že knihovna byla zničena až v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt; Ve 13. století se objevila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny sloužily Arabům jako topivo v lázních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1974 přišel s myšlenkou na novou Alexandrijskou knihovnu professor Mustafa al-Abbadi. Trvalo dalších 10 let, že jeho návrh vyslyšela egyptská vláda a mezinárodní společnosti. 26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor společně položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity. Knihovna byla slavnostně otevřena veřejnosti 16. října 2002.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt;Protože knihovna byla zničena před mnoha staletími, nemůže se jednat o obnovu původní Alexandrijské knihovny v pravém slova smyslu. Jde spíš o znovuoživení této knihovny jako intelektuálního střediska nejen na úrovni národní, tj. egyptské, ale na úrovni mezinárodní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka znovuzaložení Alexandrijské knihovna vycházela z potřeby Egypta mít na svém území opět místo, které bude centrem bádání i kritického myšlení, tvůrčího setkávání a plodných diskuzí a díky mezinárodní podpoře se stane symbolem dialogu mezi různými kulturami v opozici k válečným střetům a stále častějším projevům terorismu. Finance na velkolepou stavbu i příspěvky do knihovního fondu přišly od různých světových mocností (např. Francie, Japonsko, Spojené státy americké), což jen dokládá, že se opravdu jedná o mezinárodní projekt. Může to být v širším historickém kontextu chápáno jako splátka dluhu bohatší části světa za to, čím egyptská kultura obohatila kulturu světovou, především pak evropskou. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě můžeme tušit i omluvu za minulé kořistnické chování zejména bývalých koloniálních mocností vůči této oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ozývají se ale i nesouhlasné poznámky na adresu tohoto megalomanského projektu. Ze zahraničí i přímo z Egypta, protože v této zemi je stále velká část obyvatelstva negramotná a země by si spíš zasloužila investici do vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vojtášková&amp;quot;&amp;gt;VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:CW BibliotechaAlexandrina Inside.jpg|thumb|upright 2.3|right|Současná Alexandrijská knihovna - interiér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní údaje o nové Alexandrijské knihovně v Egyptě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektonická soutěž:	1988-1989&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Realizace vítězného projektu:	 1995-2001&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkové náklady:	cca 217 mil. US$&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři architektonického návrhu:	Snøhetta, Norsko&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři realizačního projektu:	Snøhetta Hamza Consortium&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budova	&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet podlaží:	11&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výška budovy:	33 m&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková plocha podlaží:	85 405 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: univerzální knihovna	36 770 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: studovna s volným přístupem k fondům	20 000 m2&lt;br /&gt;
		- kulturní aktivity	4 210 m2&lt;br /&gt;
		- technické služby	10 860 m2&lt;br /&gt;
		- Mezinárodní škola informační vědy	3 500 m2&lt;br /&gt;
		- Konferenční centrum a další prostory	30 840 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní fondy při zahájení provozu/perspektivně	&lt;br /&gt;
		- knihy	200 000/8 mil.&lt;br /&gt;
		- periodika	1500/4000&lt;br /&gt;
		- audiovizuální dokumenty	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- rukopisy a vzácné tisky	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- mapy	- /50 000&lt;br /&gt;
		&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměstnanci	 200/500 &lt;br /&gt;
		 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informatizace knihovny&lt;br /&gt;
OPAC, internet, cca 2200 počítačů, napojení na komunikační dálnice&lt;br /&gt;
Poznámka: uvedené údaje je nutno považovat za orientační&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Bibliotheca Alexandrina -- Library outer view - 2.jpg|thumb|upright 3|left|Současná Alexandrijská knihovna - exteriér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*[BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html]&lt;br /&gt;
*[BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 8024603233.]&lt;br /&gt;
*[VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145]&lt;br /&gt;
*[CELBOVÁ, Iva. Nová Alexandrijská knihovna připomíná dávné slavné časy a vede středomoří do nového milénia. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-10619. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10619]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html]&lt;br /&gt;
*[ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.bibalex.gov.eg]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovna, Egypt, svitky, Kallimachos z Kyrény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44615</id>
		<title>Alexandrijská knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=44615"/>
		<updated>2017-02-13T13:01:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alexandrijská knihovna''' byla založena kolem  r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější [[knihovna|knihovny]] starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc [[svitek|svitků]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;&amp;gt;BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Město Alexandrie, založené r. 332 př. n. l. Alexandrem Velikým, bylo jedním z největších kulturních i hospodářských center a zároveň hlavním městem Egypta po dobu více než tisíc let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;&amp;gt;ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Právě sem byl povolán Démétrios z Faléry, aby po vzoru knihovny vybudované Aristotelem v Athénách vytvořil návrh stavby dvou institucí oslavujících lidské vědění – Museia a knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Adam&amp;quot;&amp;gt;BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem ambiciózního projektu bylo shromáždění písemností veškerého lidstva.  Knihovna vznikla jako součást domu Múz – Múseionu, což byla jedna z prvních  státních starověkých univerzit. Múseion byl chrám zasvěcený Múzám – božským ochránkyním umění a věd. Komplex byl dokončen až za vlády Ptolemaia I. Sótera, nástupce Alexandrova. Důvody založení jsou dodnes otázkou odborných diskuzí. Je ale pravděpodobné, že osvícený panovník dospěl k moudrému poznání, že zbudovat intelektuální centrum je výhodnější než vést neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Alexandria18.jpg|thumb|left|socha Démétria z Alexandrijské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Provoz knihovny a fond == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budovách žili písaři, kteří přepisovali zapůjčené [[Rukopisy|rukopisy]] z jiných knihoven. Paláce v Alexandrii poskytly útočiště mnohým spisovatelům a vědcům. Těm zde bylo zdarma poskytnuto bydlení, byli osvobozeni od daní a služeb a jejich jedinou povinností bylo oslavování krále a rozmnožovat vědění ve prospěch knihovny. Povolaní vzdělanci měli za úkol nakupovat nebo opisovat co nejvíce knih, které se jim v oblasti Středomoří podařilo sehnat. &lt;br /&gt;
Knihy pro Alexandrijskou knihovnu sbírali i další králové Egypta. Ti nejslavnější pak byli jmenováni [[knihovník|knihovníky]] a učiteli králových dětí a okruhu přátel. Funkce knihovníka byla velmi prestižní a příslušníci této profese patřili k předním zástupcům helénistického písemnictví. Díky jejich práci sloužila knihovna již po roce existence jako úložiště 200 tisíc svitků.&lt;br /&gt;
V systematizaci svitků sehrál klíčovou roli Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n.l.)“otec literární historie“. Je autorem souboru 120 knih, tzv. pinakes - Seznamů všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali. Až na nepatrné pozůstatky se bohužel nedochovaly a rekonstrukce Kallimachova klasifikačního systému se dá zrekonstruovat jen z části. Bylo zde 6 hlavních básnických oddílů  (epos, elegie, jamby, melos - zpěv, tragédie, komedie) a 5 oddílů prozaických (dějepisectví, řečnictví, filozofie, lékařství a právo). Závěrečný oddíl seznamů tvořily rozmanitosti. Jedná se o první vědecky zpracovaný [[katalog]] v dějinách lidstva. Katalog neuváděl pouze názvy děl, ale i podrobné informace o autorech, jejich dílech a analýzu textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zánik Alexandrijské knihovny == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme s jistotou málo. Byla sice částečně dotčena požárem v r. 48 př. n. l. během vojenského tažení Ceasara do Egypta, ale ve své činnosti pokračovala. Rok jejího definitivního zániku se různí. Mnoho badatelů soudí, že knihovna byla zničena až v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt; Ve 13. století se objevila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny sloužily Arabům jako topivo v lázních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1974 přišel s myšlenkou na novou Alexandrijskou knihovnu professor Mustafa al-Abbadi. Trvalo dalších 10 let, že jeho návrh vyslyšela egyptská vláda a mezinárodní společnosti. 26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor společně položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity. Knihovna byla slavnostně otevřena veřejnosti 16. října 2002.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt;Protože knihovna byla zničena před mnoha staletími, nemůže se jednat o obnovu původní Alexandrijské knihovny v pravém slova smyslu. Jde spíš o znovuoživení této knihovny jako intelektuálního střediska nejen na úrovni národní, tj. egyptské, ale na úrovni mezinárodní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka znovuzaložení Alexandrijské knihovna vycházela z potřeby Egypta mít na svém území opět místo, které bude centrem bádání i kritického myšlení, tvůrčího setkávání a plodných diskuzí a díky mezinárodní podpoře se stane symbolem dialogu mezi různými kulturami v opozici k válečným střetům a stále častějším projevům terorismu. Finance na velkolepou stavbu i příspěvky do knihovního fondu přišly od různých světových mocností (např. Francie, Japonsko, Spojené státy americké), což jen dokládá, že se opravdu jedná o mezinárodní projekt. Může to být v širším historickém kontextu chápáno jako splátka dluhu bohatší části světa za to, čím egyptská kultura obohatila kulturu světovou, především pak evropskou. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě můžeme tušit i omluvu za minulé kořistnické chování zejména bývalých koloniálních mocností vůči této oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ozývají se ale i nesouhlasné poznámky na adresu tohoto megalomanského projektu. Ze zahraničí i přímo z Egypta, protože v této zemi je stále velká část obyvatelstva negramotná a země by si spíš zasloužila investici do vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vojtášková&amp;quot;&amp;gt;VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:CW BibliotechaAlexandrina Inside.jpg|thumb|upright 2.3|right|Současná Alexandrijská knihovna - interiér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní údaje o nové Alexandrijské knihovně v Egyptě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektonická soutěž:	1988-1989&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Realizace vítězného projektu:	 1995-2001&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkové náklady:	cca 217 mil. US$&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři architektonického návrhu:	Snøhetta, Norsko&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři realizačního projektu:	Snøhetta Hamza Consortium&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budova	&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet podlaží:	11&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výška budovy:	33 m&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková plocha podlaží:	85 405 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: univerzální knihovna	36 770 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: studovna s volným přístupem k fondům	20 000 m2&lt;br /&gt;
		- kulturní aktivity	4 210 m2&lt;br /&gt;
		- technické služby	10 860 m2&lt;br /&gt;
		- Mezinárodní škola informační vědy	3 500 m2&lt;br /&gt;
		- Konferenční centrum a další prostory	30 840 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní fondy při zahájení provozu/perspektivně	&lt;br /&gt;
		- knihy	200 000/8 mil.&lt;br /&gt;
		- periodika	1500/4000&lt;br /&gt;
		- audiovizuální dokumenty	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- rukopisy a vzácné tisky	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- mapy	- /50 000&lt;br /&gt;
		&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměstnanci	 200/500 &lt;br /&gt;
		 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informatizace knihovny&lt;br /&gt;
OPAC, internet, cca 2200 počítačů, napojení na komunikační dálnice&lt;br /&gt;
Poznámka: uvedené údaje je nutno považovat za orientační&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Bibliotheca Alexandrina -- Library outer view - 2.jpg|thumb|upright 3|left|Současná Alexandrijská knihovna - exteriér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*[BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html]&lt;br /&gt;
*[BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 8024603233.]&lt;br /&gt;
*[VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145]&lt;br /&gt;
*[CELBOVÁ, Iva. Nová Alexandrijská knihovna připomíná dávné slavné časy a vede středomoří do nového milénia. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-10619. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10619]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html]&lt;br /&gt;
*[ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.bibalex.gov.eg]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovna, Egypt, svitky, Kallimachos z Kyrény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=42654</id>
		<title>Výchova a vzdělávání, učebnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=42654"/>
		<updated>2017-01-18T16:22:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Didaktis ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogickou literaturu. Vydávané dokumenty jsou určeny pro děti mateřských škol, pro žáky základních škol a pro studenty středních škol a jazykových škol.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice se zaobírají několika předměty vyučované na školách, nakladatelství nabízí učebnice pro český, anglický a německý jazyk, matematiku, společenské vědy, ekonomiku, dějepis atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== SPN - pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství s dlouholetou historií, počátky sahají až do 18. století. Učebnice vydává pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice vydávané SPN nejsou tematicky orientovány, věnuje se všeobecně vzdělávacím předmětům – český jazyk, matematika, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Alter ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Alter bylo založeno v roce 1990, sídlí v Praze. Nabízí učebnice pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol, dále nabízí řadu učebnic pro víceletá gymnázia v předmětech českého jazyka a zeměpisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice nabízí v tištěné, ale také v elektronické podobě. Na svých webových stránkách nabízí u elektronických učebnic zobrazení DEMO verze, je tak možnost částečně v učebnicích prolistovat. Dále vydává výuková CD a různé pomůcky pro žáky k výuce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alter.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Založeno bylo v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů pro několik fakultu Karlovy univerzity, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen tištěné knihy, ale také e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fraus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fraus sídlí v Plzni. Nabízí učebnice pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Ve svém katalogu nabízí klasické tištěné učebnice, ale také elektronické, na svých webových stránkách využívají termín „i-učebnice“ (interaktivní učebnice). Dále lze v nabídce najít jazykové slovníky, pedagogickou literaturu a e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zaobírá základními předměty vyučované na ZŠ, SŠ a gymnáziích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Leda ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Leda je jediné české nakladatelství, které se specializuje na vydávání učebnic cizích jazyků. Kromě toho vydává také jazykové a naučné slovníky, nebo jazykové příručky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V nabídce je možné najít nejen češtinu, angličtinu, němčinu, ale také čínštinu a jiné jazyky z Asie, severské jazyky, jazyky jižní Evropy, … Celkem se Leda zabývá 22 jazyky. Vydává nejen tištěné knihy, ale taky elektronické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství sídlí ve Voznicích a bylo založeno v roce 1992. Nabízí nejen jazykové učebnice, ale také beletrii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.leda.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fortuna ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pražské nakladatelství bylo založeno v roce 1990 se specializací na učebnice. Vydává pro základní (1. i 2. stupeň) a střední školy, publikace pro rekvalifikaci, sebevzdělávání a profesní růst. Učebnice vytváří pro žáky a učitele. Pro studenty středních škol má nakladatelství největší nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své nabídce má publikace pro žáky se sluchovým postižením.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fortuna se zaobírá všemi základními předměty vyučované na školách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fortuna.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Prodos ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prodos bylo založeno v roce 1990, sídlí v Olomouci a zaobírá se hlavně učebnicemi pro základní školy (1. a 2. stupeň), popřípadě i pro nižší ročníky pro víceletá gymnázia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen klasické učebnice, ale také interaktivní učebnice, datové balířky a pomůcky ke studiu pro žáky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webu lze dokumenty vyhledávat nejen dle předmětů, ale také podle jednotlivých ročníků, pro které jsou jednotlivé učebnice určeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://ucebnice.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Septima ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Septima byla založena v roce 1992, sídlí na Praze 5. Vydává učebnice, pracovní sešity, metodické příručky pro odbornou a širší veřejnost, metodické materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učebnice nabízí pro ZŠ a pro odborná učiliště a praktické školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává i řady publikací pro výuku znakové řeči u malých dětí s těžkým postižením sluchu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách se nachází rozdělení učebnic pro základní školy praktické a pro základní školy speciální.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.septima.cz/nakladatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Grada ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada funguje v České republice od roku 1991. Své knihy nabízí na našem území na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zabývá se vydáváním odborné literatury s mnoha obory – ekonomie, finance, účetnictví, psychologie, zdravotnictví (pro zdravotní sestry i lékaře), knihy s počítačovou tématikou, architektura, stavebnictví, politologie, sociologie, … Tyto dokumenty lze využívat jako učební texty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává také knihy, které se týkají rodičovství a vzdělávání dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě odborné literatury také vydává beletrii pro děti, či dospělé.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Nová škola ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Nová škola vzniklo v 90. letech v Brně. Nejprve se zabývala tvorbou a vydáváním pracovních sešitů pro výuku českého jazyka, později i matematiky a dalších předmětů. Zaměřuje se na učebnice pro základní školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V sešitech a učebnicích lze najít motivační úryvky a otázky pro porozumění v přiměřené složitosti k věku žáků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě sešitů a učebnic nabízí Nová škola také různé vzdělávací pomůcky, metodické příručky a interaktivní učebnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.novaskolabrno.cz/, http://www.novaskolabrno.eu/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tobiáš ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Tobiáš je české pedagogické nakladatelství, založené v 90. letech, se zaměřením na učebnice pro základní školy a publikace pro děti se specifickými poruchami učení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí učebnice, pracovní sešity, výukové programy na PC a didaktické pomůcky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Svoje knihy nabízí i na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tobias-ucebnice.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Scientia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia se zaměřuje na tvorbu učebnic biologie, zeměpisu, dějepisu a technických předmětů pro širokou&amp;lt;br /&amp;gt; i odbornou veřejnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává výukové, nástěnné tabule a nabízí tituly vydané Českým statistickým úřadem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Scientia se snaží vydávat své tituly v kvalitním obsahovém i fyzickém provedení. K tomu využívá speciální, odolný typ vazby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Prometheus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Prométheus bylo založeno roku 1993 v Praze. &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Zabývá se tvorbou učebnic, pracovních sešitů matematiky a fyziky pro základní školy, střední školy a gymnázia. Dále vydává učebnice programování, metodické pomůcky a odborné publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.prometheus-nakl.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Parta ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Parta je nakladatelství založené na konci roku 1990, původně specializované na literaturu pro děti staršího školního věku. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později začala vydávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.parta-sro.cz/oc/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Sabotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Sabotáles bylo založeno roku 1993.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání odborných učebnic pro střední školy technického směru jako je strojírenství, dřevozpracující průmysl, IT nebo elektrotechnika. Také odbornou a zájmovou literaturu. Českou i překladovou.dávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za dobu své existence vydalo toto nakladatelství přes 130 publikací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/index.php&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Informatorium ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Informatorium vzniklo roku 1991 v Praze. Je zaměřeno převážně na vydávání středoškolských odborných učebnic různého zaměření, např.: archeologie, potravinářství, právo, kadeřnictví, zdravotnictví, ale i sklářství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává naučnou a odbornou literaturu. Ve spolupráci s odborníky z různých oborů vydalo toto nakladatelství i několik odborných monografií v angličtině, švédštině, němčině nebo francouzštině.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.informatorium.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Raabe ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. bylo založeno v roce 1996. Profiluje se jako pedagogické nakladatelství, zaměřuje na pedagogy a ředitele škol. Cílí na ně edicemi &amp;quot;Dobrá škola&amp;quot; a &amp;quot;Dobrá školka&amp;quot;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Také vydává odborné zdravotnické publikace, učebnice, pracovní sešity pro děti do 10 let, ale i odborné zdravotnické publikace pro lékaře i nelékařský personál.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.raabe.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tauris ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Toto nakladatelství bylo založeno roku 1998 jako součást Ústavu pro informace ve vzdělávání. Po zrušení této organizace bylo nakladatelství převedeno pod Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Původně nakladatelství vydávalo příručky, sbírky úloh, cvičebnice a statistické dokumenty. V současnosti se zaměřuje na materiály ke státním maturitám.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tauris.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM bylo založeno roku 1993. Zaměřuje se na skripta, odborné příručky, odbornou a tudijní literaturu, ale také sborníky z konferencí a seminářů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává odborný časopis &amp;quot;Soudní inženýrství&amp;quot; zabývající se soudním znalectvím, odbornou literaturu pro soudní znalce, publikace o historii, psychologii a lékařství, učební materiály pro výuku dopravních letců a učební texty pro teoretickou přípravu mechaniků a techniků údržby letadel.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho součástí je i vědecká redakce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wydawnictwo Edukacyjne ( Polsko) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno v únoru 1993 ve Varšavě, o dva roky později se přestěhovalo do Krakova. Jeho doménou jsou učebnice polského jazyka od základních škol až po vysoké. Nabídka a obsah učebnic jsou vyvíjeny metodicky, v souběhu materiálů pro studenty i učitele. Přímým důsledkem tohoto postupu je spolupráce s vědeckými institucemi, zejména s vysokými školami z pedagogických a lingvistických oborů. Publikacemi jsou převážně učebnice a jiné učební materiály, knihy z oblasti psychologie a pedagogiky. Nakladatelství též provozuje Institut vzdělávání učitelů, kde pořádá přednášky, workshopy apod. na podporu pedagogické činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''':http://www.we.pl/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wydawnictwo Literackie ( Polsko) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno v roce 1953 v Krakově. Zabývá se především vydáváním literatury, zejména krásné polské i zahraniční beletrie, ale stranou nezůstávají ani publikace vzdělávací a to především v oblasti humanitní a cizojazyčné. V jejich nabídce tedy najdeme tituly psychologické, historické a populárně naučné. Co se týče jazykové literatury, vydávají převážně publikace pro samouky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.wydawnictwoliterackie.pl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NATUR &amp;amp; KULTUR ( Švédsko) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno v roce 1922 manželi Hanssonovými. Hned od počátku se zaměřili na oblast vzdělávání, psychologie, psychoanalýzy a vědy. I přes velké problémy během války, způsobené neústupností majitele a jeho nekompromisních názorů na Hitlera, se podařilo činnost udržet. V současné době je cílem nakladatelství podpora vzdělávání v otázkách humanismu a demokracie. Zaměřuje se hlavně na 3 oblasti: výukové materiály (nevyhýbá se ani digitálním pomůckám a on-line kurzům), odbornou literaturu humanitního směru a krásnou literaturu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': https://www.nok.se/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Salvator ( Francie) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se od svého založení v roce 1924 specializuje na náboženskou literaturu pro různé věkové skupiny. Jde mu o prohloubení intelektuálního a duchovního hledání lidí v současném světě a o formu, jakou předat zkušenost víry další generaci. Nabídka neopomíná ( byť stále s nezpochybnitelným akcentem na křesťanskou katolickou víru) ani stránku vzdělávací s důrazem na humanitní vědy a evangelizaci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.editions-salvator.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gyan Books Ltd. ( Indie) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Gyan Books, založené v roce 1984, je předním indickým nakladatelství literatury z oblasti humanitních věd, vzdělávání, umění apod. Nakladatelství se zavazuje k vydávání odborné literatury s vysokým informačním potenciálem, jejich tématický záběr je velmi široký, nicméně při bližším zkoumání dává i letmá prohlídka webu tušit, že množství položek v menu nemusí reálně znamenat širokou nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.gyanbooks.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Raabe (Slovensko) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství Raabe sahá až do roku 1948 a je pevně spjata s osobou Dr. Josefa Raabe, který připravoval své první odborné materiály pro německé školy. V roce 1979 se stalo součástí německého nakladatelství Ernst Klett Verlag a od 80. let se profiluje jako moderní specializované nakladatelství. Dominantní oblastí zájmu je oblast školství, vzdělávání a poradenství a to napříč stupni vzdělávacího systému. Rozvinutá mezinárodní spolupráce umožňuje implementaci znalostí a zkušeností z jiných zemi na Slovensku a naopak. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.raabe.sk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hachette Livre (Francie) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Přední francouzské nakladatelství s dlouhou tradicí se zabývá odbornou literaturou mnoha vědních oborů pro širokou veřejnost. Neopomíná ani péči o národní dědictví, takže se v nabídce titulů setkáme i s klasickými díly národní krásné literatury a pomocí milovníkům francouzštiny v osvojení tohoto jazyka v podobě jazykových učebnic a širokého spektra doplňových produktů. Své publikace nabízí nejen v tištěné podobě, ale ve velké míře i v podobě digitální a vychází tak vstříc trendům v prodeji knih koncovému uživateli. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.hachette.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cambridge University Press (Velká Británie) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství je součástí prestižní Univesity of Cambridge a jeho vedoucí vizí je vzdělávání a výzkum. Publikace se týkají profesního rozvoje, školního vzdělávání různých úrovní, výuky anglického jazyka a Bible. Stanou nezůstává ani publikování výsledků akademických výzkumů. Krédem je také publikování “bez hranic”, což zajišťuje, že zdroje jsou bez problemů dostupné po celém světe v tištěné podobě, nebo v online či dalších digitálních formátech. V široké nabídce bychom ve více než 100 různých zemí našli přes 50.000 autorů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.cambridge.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akademiker Verlag (Německo) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Filosofií nakladatelství a hlavním motem je “sdílení znalostí”. Vychází z prostého předpokladu, že vysoké školy jsou po staletí oporou vědeckého a kulturního pokroku. Počet vysokoškolských studentů v Německu se zvyšuje a s tím i počet kvalifikačních prací. Mezi nimi jsou i takové, které si zaslouží být publikovány, aby i široká (odborná) veřejnost měla možnost seznámit se s jejich obsahem. Oborově jsou rozděleny do 5 kategorií, např. humanitní vědy, sociální vědy apod. Nakladatelství se ve svém výběru autorů zaměřuje na propagaci mladých akademiků a jejich práce a to na základě principu “otevřeného obsahu”, tedy volného přístupu k vědeckým poznatkům, což podporuje prostupování poznatků mezi výzkumem a výukou. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': www.akademikerverlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== University of Minnesota Press (USA) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Další šťastné spojení univerzitního prostředí a odborné publikační činnosti. Společnost byla založena v roce 1925 a do povědomí – a to i mezinárodního - se dostala díky svým titulům z oblasti sociální teorie, kulturní teorie, psychologie apod. Známá je i díky nejrozšířenějším testům osobnosti na světě (MMPI – Minnesota Multiphasic Personality Inventory). Stále si však udržuje závazek lokálního charakteru a to publikování o lidech, historii a přírodním prostředí státu Minnesota. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': https://www.upress.umn.edu/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=42653</id>
		<title>Výchova a vzdělávání, učebnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=42653"/>
		<updated>2017-01-18T16:21:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Didaktis ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogickou literaturu. Vydávané dokumenty jsou určeny pro děti mateřských škol, pro žáky základních škol a pro studenty středních škol a jazykových škol.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice se zaobírají několika předměty vyučované na školách, nakladatelství nabízí učebnice pro český, anglický a německý jazyk, matematiku, společenské vědy, ekonomiku, dějepis atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== SPN - pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství s dlouholetou historií, počátky sahají až do 18. století. Učebnice vydává pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice vydávané SPN nejsou tematicky orientovány, věnuje se všeobecně vzdělávacím předmětům – český jazyk, matematika, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Alter ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Alter bylo založeno v roce 1990, sídlí v Praze. Nabízí učebnice pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol, dále nabízí řadu učebnic pro víceletá gymnázia v předmětech českého jazyka a zeměpisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice nabízí v tištěné, ale také v elektronické podobě. Na svých webových stránkách nabízí u elektronických učebnic zobrazení DEMO verze, je tak možnost částečně v učebnicích prolistovat. Dále vydává výuková CD a různé pomůcky pro žáky k výuce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alter.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Založeno bylo v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů pro několik fakultu Karlovy univerzity, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen tištěné knihy, ale také e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fraus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fraus sídlí v Plzni. Nabízí učebnice pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Ve svém katalogu nabízí klasické tištěné učebnice, ale také elektronické, na svých webových stránkách využívají termín „i-učebnice“ (interaktivní učebnice). Dále lze v nabídce najít jazykové slovníky, pedagogickou literaturu a e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zaobírá základními předměty vyučované na ZŠ, SŠ a gymnáziích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Leda ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Leda je jediné české nakladatelství, které se specializuje na vydávání učebnic cizích jazyků. Kromě toho vydává také jazykové a naučné slovníky, nebo jazykové příručky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V nabídce je možné najít nejen češtinu, angličtinu, němčinu, ale také čínštinu a jiné jazyky z Asie, severské jazyky, jazyky jižní Evropy, … Celkem se Leda zabývá 22 jazyky. Vydává nejen tištěné knihy, ale taky elektronické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství sídlí ve Voznicích a bylo založeno v roce 1992. Nabízí nejen jazykové učebnice, ale také beletrii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.leda.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fortuna ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pražské nakladatelství bylo založeno v roce 1990 se specializací na učebnice. Vydává pro základní (1. i 2. stupeň) a střední školy, publikace pro rekvalifikaci, sebevzdělávání a profesní růst. Učebnice vytváří pro žáky a učitele. Pro studenty středních škol má nakladatelství největší nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své nabídce má publikace pro žáky se sluchovým postižením.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fortuna se zaobírá všemi základními předměty vyučované na školách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fortuna.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Prodos ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prodos bylo založeno v roce 1990, sídlí v Olomouci a zaobírá se hlavně učebnicemi pro základní školy (1. a 2. stupeň), popřípadě i pro nižší ročníky pro víceletá gymnázia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen klasické učebnice, ale také interaktivní učebnice, datové balířky a pomůcky ke studiu pro žáky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webu lze dokumenty vyhledávat nejen dle předmětů, ale také podle jednotlivých ročníků, pro které jsou jednotlivé učebnice určeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://ucebnice.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Septima ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Septima byla založena v roce 1992, sídlí na Praze 5. Vydává učebnice, pracovní sešity, metodické příručky pro odbornou a širší veřejnost, metodické materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učebnice nabízí pro ZŠ a pro odborná učiliště a praktické školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává i řady publikací pro výuku znakové řeči u malých dětí s těžkým postižením sluchu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách se nachází rozdělení učebnic pro základní školy praktické a pro základní školy speciální.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.septima.cz/nakladatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Grada ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada funguje v České republice od roku 1991. Své knihy nabízí na našem území na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zabývá se vydáváním odborné literatury s mnoha obory – ekonomie, finance, účetnictví, psychologie, zdravotnictví (pro zdravotní sestry i lékaře), knihy s počítačovou tématikou, architektura, stavebnictví, politologie, sociologie, … Tyto dokumenty lze využívat jako učební texty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává také knihy, které se týkají rodičovství a vzdělávání dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě odborné literatury také vydává beletrii pro děti, či dospělé.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Nová škola ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Nová škola vzniklo v 90. letech v Brně. Nejprve se zabývala tvorbou a vydáváním pracovních sešitů pro výuku českého jazyka, později i matematiky a dalších předmětů. Zaměřuje se na učebnice pro základní školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V sešitech a učebnicích lze najít motivační úryvky a otázky pro porozumění v přiměřené složitosti k věku žáků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě sešitů a učebnic nabízí Nová škola také různé vzdělávací pomůcky, metodické příručky a interaktivní učebnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.novaskolabrno.cz/, http://www.novaskolabrno.eu/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tobiáš ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Tobiáš je české pedagogické nakladatelství, založené v 90. letech, se zaměřením na učebnice pro základní školy a publikace pro děti se specifickými poruchami učení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí učebnice, pracovní sešity, výukové programy na PC a didaktické pomůcky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Svoje knihy nabízí i na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tobias-ucebnice.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Scientia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia se zaměřuje na tvorbu učebnic biologie, zeměpisu, dějepisu a technických předmětů pro širokou&amp;lt;br /&amp;gt; i odbornou veřejnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává výukové, nástěnné tabule a nabízí tituly vydané Českým statistickým úřadem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Scientia se snaží vydávat své tituly v kvalitním obsahovém i fyzickém provedení. K tomu využívá speciální, odolný typ vazby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Prometheus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Prométheus bylo založeno roku 1993 v Praze. &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Zabývá se tvorbou učebnic, pracovních sešitů matematiky a fyziky pro základní školy, střední školy a gymnázia. Dále vydává učebnice programování, metodické pomůcky a odborné publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.prometheus-nakl.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Parta ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Parta je nakladatelství založené na konci roku 1990, původně specializované na literaturu pro děti staršího školního věku. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později začala vydávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.parta-sro.cz/oc/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Sabotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Sabotáles bylo založeno roku 1993.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání odborných učebnic pro střední školy technického směru jako je strojírenství, dřevozpracující průmysl, IT nebo elektrotechnika. Také odbornou a zájmovou literaturu. Českou i překladovou.dávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za dobu své existence vydalo toto nakladatelství přes 130 publikací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/index.php&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Informatorium ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Informatorium vzniklo roku 1991 v Praze. Je zaměřeno převážně na vydávání středoškolských odborných učebnic různého zaměření, např.: archeologie, potravinářství, právo, kadeřnictví, zdravotnictví, ale i sklářství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává naučnou a odbornou literaturu. Ve spolupráci s odborníky z různých oborů vydalo toto nakladatelství i několik odborných monografií v angličtině, švédštině, němčině nebo francouzštině.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.informatorium.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Raabe ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. bylo založeno v roce 1996. Profiluje se jako pedagogické nakladatelství, zaměřuje na pedagogy a ředitele škol. Cílí na ně edicemi &amp;quot;Dobrá škola&amp;quot; a &amp;quot;Dobrá školka&amp;quot;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Také vydává odborné zdravotnické publikace, učebnice, pracovní sešity pro děti do 10 let, ale i odborné zdravotnické publikace pro lékaře i nelékařský personál.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.raabe.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tauris ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Toto nakladatelství bylo založeno roku 1998 jako součást Ústavu pro informace ve vzdělávání. Po zrušení této organizace bylo nakladatelství převedeno pod Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Původně nakladatelství vydávalo příručky, sbírky úloh, cvičebnice a statistické dokumenty. V současnosti se zaměřuje na materiály ke státním maturitám.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tauris.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM bylo založeno roku 1993. Zaměřuje se na skripta, odborné příručky, odbornou a tudijní literaturu, ale také sborníky z konferencí a seminářů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává odborný časopis &amp;quot;Soudní inženýrství&amp;quot; zabývající se soudním znalectvím, odbornou literaturu pro soudní znalce, publikace o historii, psychologii a lékařství, učební materiály pro výuku dopravních letců a učební texty pro teoretickou přípravu mechaniků a techniků údržby letadel.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho součástí je i vědecká redakce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wydawnictwo Edukacyjne ( Polsko) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno v únoru 1993 ve Varšavě, o dva roky později se přestěhovalo do Krakova. Jeho doménou jsou učebnice polského jazyka od základních škol až po vysoké. Nabídka a obsah učebnic jsou vyvíjeny metodicky, v souběhu materiálů pro studenty i učitele. Přímým důsledkem tohoto postupu je spolupráce s vědeckými institucemi, zejména s vysokými školami z pedagogických a lingvistických oborů. Publikacemi jsou převážně učebnice a jiné učební materiály, knihy z oblasti psychologie a pedagogiky. Nakladatelství též provozuje Institut vzdělávání učitelů, kde pořádá přednášky, workshopy apod. na podporu pedagogické činnosti.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''':http://www.we.pl/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wydawnictwo Literackie ( Polsko) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno v roce 1953 v Krakově. Zabývá se především vydáváním literatury, zejména krásné polské i zahraniční beletrie, ale stranou nezůstávají ani publikace vzdělávací a to především v oblasti humanitní a cizojazyčné. V jejich nabídce tedy najdeme tituly psychologické, historické a populárně naučné. Co se týče jazykové literatury, vydávají převážně publikace pro samouky.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.wydawnictwoliterackie.pl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NATUR &amp;amp; KULTUR ( Švédsko) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno v roce 1922 manželi Hanssonovými. Hned od počátku se zaměřili na oblast vzdělávání, psychologie, psychoanalýzy a vědy. I přes velké problémy během války, způsobené neústupností majitele a jeho nekompromisních názorů na Hitlera, se podařilo činnost udržet. V současné době je cílem nakladatelství podpora vzdělávání v otázkách humanismu a demokracie. Zaměřuje se hlavně na 3 oblasti: výukové materiály (nevyhýbá se ani digitálním pomůckám a on-line kurzům), odbornou literaturu humanitního směru a krásnou literaturu.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': https://www.nok.se/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Salvator ( Francie) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se od svého založení v roce 1924 specializuje na náboženskou literaturu pro různé věkové skupiny. Jde mu o prohloubení intelektuálního a duchovního hledání lidí v současném světě a o formu, jakou předat zkušenost víry další generaci. Nabídka neopomíná ( byť stále s nezpochybnitelným akcentem na křesťanskou katolickou víru) ani stránku vzdělávací s důrazem na humanitní vědy a evangelizaci. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.editions-salvator.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gyan Books Ltd. ( Indie) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Gyan Books, založené v roce 1984, je předním indickým nakladatelství literatury z oblasti humanitních věd, vzdělávání, umění apod. Nakladatelství se zavazuje k vydávání odborné literatury s vysokým informačním potenciálem, jejich tématický záběr je velmi široký, nicméně při bližším zkoumání dává i letmá prohlídka webu tušit, že množství položek v menu nemusí reálně znamenat širokou nabídku.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.gyanbooks.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Raabe (Slovensko) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství Raabe sahá až do roku 1948 a je pevně spjata s osobou Dr. Josefa Raabe, který připravoval své první odborné materiály pro německé školy. V roce 1979 se stalo součástí německého nakladatelství Ernst Klett Verlag a od 80. let se profiluje jako moderní specializované nakladatelství. Dominantní oblastí zájmu je oblast školství, vzdělávání a poradenství a to napříč stupni vzdělávacího systému. Rozvinutá mezinárodní spolupráce umožňuje implementaci znalostí a zkušeností z jiných zemi na Slovensku a naopak. &lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.raabe.sk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hachette Livre (Francie) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Přední francouzské nakladatelství s dlouhou tradicí se zabývá odbornou literaturou mnoha vědních oborů pro širokou veřejnost. Neopomíná ani péči o národní dědictví, takže se v nabídce titulů setkáme i s klasickými díly národní krásné literatury a pomocí milovníkům francouzštiny v osvojení tohoto jazyka v podobě jazykových učebnic a širokého spektra doplňových produktů. Své publikace nabízí nejen v tištěné podobě, ale ve velké míře i v podobě digitální a vychází tak vstříc trendům v prodeji knih koncovému uživateli. &lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.hachette.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cambridge University Press (Velká Británie) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství je součástí prestižní Univesity of Cambridge a jeho vedoucí vizí je vzdělávání a výzkum. Publikace se týkají profesního rozvoje, školního vzdělávání různých úrovní, výuky anglického jazyka a Bible. Stanou nezůstává ani publikování výsledků akademických výzkumů. Krédem je také publikování “bez hranic”, což zajišťuje, že zdroje jsou bez problemů dostupné po celém světe v tištěné podobě, nebo v online či dalších digitálních formátech. V široké nabídce bychom ve více než 100 různých zemí našli přes 50.000 autorů. &lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.cambridge.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akademiker Verlag (Německo) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Filosofií nakladatelství a hlavním motem je “sdílení znalostí”. Vychází z prostého předpokladu, že vysoké školy jsou po staletí oporou vědeckého a kulturního pokroku. Počet vysokoškolských studentů v Německu se zvyšuje a s tím i počet kvalifikačních prací. Mezi nimi jsou i takové, které si zaslouží být publikovány, aby i široká (odborná) veřejnost měla možnost seznámit se s jejich obsahem. Oborově jsou rozděleny do 5 kategorií, např. humanitní vědy, sociální vědy apod. Nakladatelství se ve svém výběru autorů zaměřuje na propagaci mladých akademiků a jejich práce a to na základě principu “otevřeného obsahu”, tedy volného přístupu k vědeckým poznatkům, což podporuje prostupování poznatků mezi výzkumem a výukou. &lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': www.akademikerverlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== University of Minnesota Press (USA) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Další šťastné spojení univerzitního prostředí a odborné publikační činnosti. Společnost byla založena v roce 1925 a do povědomí – a to i mezinárodního - se dostala díky svým titulům z oblasti sociální teorie, kulturní teorie, psychologie apod. Známá je i díky nejrozšířenějším testům osobnosti na světě (MMPI – Minnesota Multiphasic Personality Inventory). Stále si však udržuje závazek lokálního charakteru a to publikování o lidech, historii a přírodním prostředí státu Minnesota. &lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': https://www.upress.umn.edu/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=42652</id>
		<title>Výchova a vzdělávání, učebnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=42652"/>
		<updated>2017-01-18T16:15:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Didaktis ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogickou literaturu. Vydávané dokumenty jsou určeny pro děti mateřských škol, pro žáky základních škol a pro studenty středních škol a jazykových škol.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice se zaobírají několika předměty vyučované na školách, nakladatelství nabízí učebnice pro český, anglický a německý jazyk, matematiku, společenské vědy, ekonomiku, dějepis atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== SPN - pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství s dlouholetou historií, počátky sahají až do 18. století. Učebnice vydává pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice vydávané SPN nejsou tematicky orientovány, věnuje se všeobecně vzdělávacím předmětům – český jazyk, matematika, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Alter ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Alter bylo založeno v roce 1990, sídlí v Praze. Nabízí učebnice pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol, dále nabízí řadu učebnic pro víceletá gymnázia v předmětech českého jazyka a zeměpisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice nabízí v tištěné, ale také v elektronické podobě. Na svých webových stránkách nabízí u elektronických učebnic zobrazení DEMO verze, je tak možnost částečně v učebnicích prolistovat. Dále vydává výuková CD a různé pomůcky pro žáky k výuce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alter.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Založeno bylo v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů pro několik fakultu Karlovy univerzity, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen tištěné knihy, ale také e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fraus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fraus sídlí v Plzni. Nabízí učebnice pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Ve svém katalogu nabízí klasické tištěné učebnice, ale také elektronické, na svých webových stránkách využívají termín „i-učebnice“ (interaktivní učebnice). Dále lze v nabídce najít jazykové slovníky, pedagogickou literaturu a e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zaobírá základními předměty vyučované na ZŠ, SŠ a gymnáziích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Leda ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Leda je jediné české nakladatelství, které se specializuje na vydávání učebnic cizích jazyků. Kromě toho vydává také jazykové a naučné slovníky, nebo jazykové příručky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V nabídce je možné najít nejen češtinu, angličtinu, němčinu, ale také čínštinu a jiné jazyky z Asie, severské jazyky, jazyky jižní Evropy, … Celkem se Leda zabývá 22 jazyky. Vydává nejen tištěné knihy, ale taky elektronické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství sídlí ve Voznicích a bylo založeno v roce 1992. Nabízí nejen jazykové učebnice, ale také beletrii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.leda.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fortuna ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pražské nakladatelství bylo založeno v roce 1990 se specializací na učebnice. Vydává pro základní (1. i 2. stupeň) a střední školy, publikace pro rekvalifikaci, sebevzdělávání a profesní růst. Učebnice vytváří pro žáky a učitele. Pro studenty středních škol má nakladatelství největší nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své nabídce má publikace pro žáky se sluchovým postižením.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fortuna se zaobírá všemi základními předměty vyučované na školách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fortuna.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Prodos ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prodos bylo založeno v roce 1990, sídlí v Olomouci a zaobírá se hlavně učebnicemi pro základní školy (1. a 2. stupeň), popřípadě i pro nižší ročníky pro víceletá gymnázia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen klasické učebnice, ale také interaktivní učebnice, datové balířky a pomůcky ke studiu pro žáky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webu lze dokumenty vyhledávat nejen dle předmětů, ale také podle jednotlivých ročníků, pro které jsou jednotlivé učebnice určeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://ucebnice.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Septima ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Septima byla založena v roce 1992, sídlí na Praze 5. Vydává učebnice, pracovní sešity, metodické příručky pro odbornou a širší veřejnost, metodické materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učebnice nabízí pro ZŠ a pro odborná učiliště a praktické školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává i řady publikací pro výuku znakové řeči u malých dětí s těžkým postižením sluchu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách se nachází rozdělení učebnic pro základní školy praktické a pro základní školy speciální.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.septima.cz/nakladatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Grada ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada funguje v České republice od roku 1991. Své knihy nabízí na našem území na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zabývá se vydáváním odborné literatury s mnoha obory – ekonomie, finance, účetnictví, psychologie, zdravotnictví (pro zdravotní sestry i lékaře), knihy s počítačovou tématikou, architektura, stavebnictví, politologie, sociologie, … Tyto dokumenty lze využívat jako učební texty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává také knihy, které se týkají rodičovství a vzdělávání dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě odborné literatury také vydává beletrii pro děti, či dospělé.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Nová škola ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Nová škola vzniklo v 90. letech v Brně. Nejprve se zabývala tvorbou a vydáváním pracovních sešitů pro výuku českého jazyka, později i matematiky a dalších předmětů. Zaměřuje se na učebnice pro základní školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V sešitech a učebnicích lze najít motivační úryvky a otázky pro porozumění v přiměřené složitosti k věku žáků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě sešitů a učebnic nabízí Nová škola také různé vzdělávací pomůcky, metodické příručky a interaktivní učebnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.novaskolabrno.cz/, http://www.novaskolabrno.eu/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tobiáš ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Tobiáš je české pedagogické nakladatelství, založené v 90. letech, se zaměřením na učebnice pro základní školy a publikace pro děti se specifickými poruchami učení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí učebnice, pracovní sešity, výukové programy na PC a didaktické pomůcky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Svoje knihy nabízí i na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tobias-ucebnice.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Scientia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia se zaměřuje na tvorbu učebnic biologie, zeměpisu, dějepisu a technických předmětů pro širokou&amp;lt;br /&amp;gt; i odbornou veřejnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává výukové, nástěnné tabule a nabízí tituly vydané Českým statistickým úřadem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Scientia se snaží vydávat své tituly v kvalitním obsahovém i fyzickém provedení. K tomu využívá speciální, odolný typ vazby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Prometheus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Prométheus bylo založeno roku 1993 v Praze. &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Zabývá se tvorbou učebnic, pracovních sešitů matematiky a fyziky pro základní školy, střední školy a gymnázia. Dále vydává učebnice programování, metodické pomůcky a odborné publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.prometheus-nakl.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Parta ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Parta je nakladatelství založené na konci roku 1990, původně specializované na literaturu pro děti staršího školního věku. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později začala vydávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.parta-sro.cz/oc/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Sabotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Sabotáles bylo založeno roku 1993.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání odborných učebnic pro střední školy technického směru jako je strojírenství, dřevozpracující průmysl, IT nebo elektrotechnika. Také odbornou a zájmovou literaturu. Českou i překladovou.dávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za dobu své existence vydalo toto nakladatelství přes 130 publikací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/index.php&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Informatorium ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Informatorium vzniklo roku 1991 v Praze. Je zaměřeno převážně na vydávání středoškolských odborných učebnic různého zaměření, např.: archeologie, potravinářství, právo, kadeřnictví, zdravotnictví, ale i sklářství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává naučnou a odbornou literaturu. Ve spolupráci s odborníky z různých oborů vydalo toto nakladatelství i několik odborných monografií v angličtině, švédštině, němčině nebo francouzštině.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.informatorium.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Raabe ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. bylo založeno v roce 1996. Profiluje se jako pedagogické nakladatelství, zaměřuje na pedagogy a ředitele škol. Cílí na ně edicemi &amp;quot;Dobrá škola&amp;quot; a &amp;quot;Dobrá školka&amp;quot;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Také vydává odborné zdravotnické publikace, učebnice, pracovní sešity pro děti do 10 let, ale i odborné zdravotnické publikace pro lékaře i nelékařský personál.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.raabe.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tauris ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Toto nakladatelství bylo založeno roku 1998 jako součást Ústavu pro informace ve vzdělávání. Po zrušení této organizace bylo nakladatelství převedeno pod Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Původně nakladatelství vydávalo příručky, sbírky úloh, cvičebnice a statistické dokumenty. V současnosti se zaměřuje na materiály ke státním maturitám.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tauris.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM bylo založeno roku 1993. Zaměřuje se na skripta, odborné příručky, odbornou a tudijní literaturu, ale také sborníky z konferencí a seminářů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává odborný časopis &amp;quot;Soudní inženýrství&amp;quot; zabývající se soudním znalectvím, odbornou literaturu pro soudní znalce, publikace o historii, psychologii a lékařství, učební materiály pro výuku dopravních letců a učební texty pro teoretickou přípravu mechaniků a techniků údržby letadel.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho součástí je i vědecká redakce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wydawnictwo Edukacyjne ( Polsko) ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno v únoru 1993 ve Varšavě, o dva roky později se přestěhovalo do Krakova. Jeho doménou jsou učebnice polského jazyka od základních škol až po vysoké. Nabídka a obsah učebnic jsou vyvíjeny metodicky, v souběhu materiálů pro studenty i učitele. Přímým důsledkem tohoto postupu je spolupráce s vědeckými institucemi, zejména s vysokými školami z pedagogických a lingvistických oborů. Publikacemi jsou převážně učebnice a jiné učební materiály, knihy z oblasti psychologie a pedagogiky. Nakladatelství též provozuje Institut vzdělávání učitelů, kde pořádá přednášky, workshopy apod. na podporu pedagogické činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''':http://www.we.pl/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Wydawnictwo Literackie ( Polsko) ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno v roce 1953 v Krakově. Zabývá se především vydáváním literatury, zejména krásné polské i zahraniční beletrie, ale stranou nezůstávají ani publikace vzdělávací a to především v oblasti humanitní a cizojazyčné. V jejich nabídce tedy najdeme tituly psychologické, historické a populárně naučné. Co se týče jazykové literatury, vydávají převážně publikace pro samouky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.wydawnictwoliterackie.pl&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== NATUR &amp;amp; KULTUR ( Švédsko) === &lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno v roce 1922 manželi Hanssonovými. Hned od počátku se zaměřili na oblast vzdělávání, psychologie, psychoanalýzy a vědy. I přes velké problémy během války, způsobené neústupností majitele a jeho nekompromisních názorů na Hitlera, se podařilo činnost udržet. V současné době je cílem nakladatelství podpora vzdělávání v otázkách humanism a demokracie. Zaměřuje se hlavně na 3 oblasti: výukové materiály (nevyhýbá se ani digitálním pomůckám a on-line kurzům), odbornou literaturu humanitního směru a krásnou literaturu. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': https://www.nok.se/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Salvator ( Francie) ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se od svého založení v roce 1924 specializuje na náboženskou literaturu pro různé věkové skupiny. Jde mu o probloubení intelektuálního a duchovního hledání lidí v součásném světě a o formu, jakou předat zkušenost víry další generaci. Nabídka neopomíná ( byť stále s nezpochybnitelným akcentem na křesťanskou katolickou víru) ani stránku vzdělávací s důrazem na humanitní vědy a evangelizaci. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.editions-salvator.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Gyan Books Ltd. ( Indie) ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Gyan Books, založené v roce 1984, je předním indickým nakladatelství literatury z oblasti humanitních věd, vzdělávání, umění apod. Nakladatelství se zavazuje k vydávání odborné literatury s vysokým informačním potenciálem, jejich tématický záběr je velmi široký, nicméně při bližším zkoumání dává i letmá prohlídka webu tušit, že množství položek v menu nemusí reálně znamenat širokou nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.gyanbooks.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Raabe (Slovensko) ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství Raabe sahá až do roku 1948 a je pevně spjata s osobou Dr. Josefa Raabe, který připravoval své první odborné materiály pro německé školy. V roce 1979 se stalo součástí německého nakladatelství Ernst Klett Verlag a od 80. let se profiluje jako moderní specializované nakladatelství. Dominantní oblastí zájmu je oblast školství, vzdělávání a poradenství a to napříč stupni vzdělávacího systému. Rozvinutá mezinárodní spolupráce umožňuje implementaci znalostí a zkušeností z jiných zemi na Slovensku a naopak. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.raabe.sk/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hachette Livre (Francie) ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Přední francouzské nakladatelství s dlouhou tradicí se zabývá odbornou literaturou mnoha vědních oborů pro širokou veřejnost. Neopomíná ani péči o národní dědictví, takže se v nabídce titulů setkáme i s klasickými díly národní krásné literatury a pomocí milovníkům francouzštiny v osvojení tohoto jazyka v podobě jazykových učebnic a širokého spektra doplňových produktů. Své publikace nabízí nejen v tištěné podobě, ale ve velké míře i v podobě digitální a vychází tak vstříc trendům v prodeji knih koncovému uživateli. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.hachette.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Cambridge University Press (Velká Británie) ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství je součástí prestižní Univesity of Cambridge a jeho vedoucí vizí je vzdělávání a výzkum. Publikace se týkají profesního rozvoje, školního vzdělávání různých úrovní, výuky anglického jazyka a Bible. Stanou nezůstává ani publikování výsledků akademických výzkumů. Krédem je také publikování “bez hranic”, což zajišťuje, že zdroje jsou bez problemů dostupné po celém světe v tištěné podobě, nebo v online či dalších digitálních formátech. V široké nabídce bychom ve více než 100 různých zemí našli přes 50.000 autorů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': http://www.cambridge.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Akademiker Verlag (Německo) ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Filosofií nakladatelství a hlavním motem je “sdílení znalostí”. Vychází z prostého předpokladu, že vysoké školy jsou po staletí oporou vědeckého a kulturního pokroku. Počet vysokoškolských studentů v Německu se zvyšuje a s tím i počet kvalifikačních prací. Mezi nimi jsou i takové, které si zaslouží být publikovány, aby i široká (odborná) veřejnost měla možnost seznámit se s jejich obsahem. Oborově jsou rozděleny do 5 kategorií, např. humanitní vědy, sociální vědy apod. Nakladatelství se ve svém výběru autorů zaměřuje na propagaci mladých akademiků a jejich práce a to na základě principu “otevřeného obsahu”, tedy volného přístupu k vědeckým poznatkům, což podporuje prostupování poznatků mezi výzkumem a výukou. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': www.akademikerverlag.de&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== University of Minnesota Press (USA) ===&lt;br /&gt;
===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Další šťastné spojení univerzitního prostředí a odborné publikační činnosti. Společnost byla založena v roce 1925 a do povědomí – a to i mezinárodního - se dostala díky svým titulům z oblasti sociální teorie, kulturní teorie, psychologie apod. Známá je i díky nejrozšířenějším testům osobnosti na světě (MMPI – Minnesota Multiphasic Personality Inventory). Stále si však udržuje závazek lokálního charakteru a to publikování o lidech, historii a přírodním prostředí státu Minnesota. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''': https://www.upress.umn.edu/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=42651</id>
		<title>Výchova a vzdělávání, učebnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=42651"/>
		<updated>2017-01-18T16:07:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Didaktis ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogickou literaturu. Vydávané dokumenty jsou určeny pro děti mateřských škol, pro žáky základních škol a pro studenty středních škol a jazykových škol.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice se zaobírají několika předměty vyučované na školách, nakladatelství nabízí učebnice pro český, anglický a německý jazyk, matematiku, společenské vědy, ekonomiku, dějepis atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== SPN - pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství s dlouholetou historií, počátky sahají až do 18. století. Učebnice vydává pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice vydávané SPN nejsou tematicky orientovány, věnuje se všeobecně vzdělávacím předmětům – český jazyk, matematika, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Alter ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Alter bylo založeno v roce 1990, sídlí v Praze. Nabízí učebnice pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol, dále nabízí řadu učebnic pro víceletá gymnázia v předmětech českého jazyka a zeměpisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice nabízí v tištěné, ale také v elektronické podobě. Na svých webových stránkách nabízí u elektronických učebnic zobrazení DEMO verze, je tak možnost částečně v učebnicích prolistovat. Dále vydává výuková CD a různé pomůcky pro žáky k výuce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alter.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Založeno bylo v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů pro několik fakultu Karlovy univerzity, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen tištěné knihy, ale také e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fraus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fraus sídlí v Plzni. Nabízí učebnice pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Ve svém katalogu nabízí klasické tištěné učebnice, ale také elektronické, na svých webových stránkách využívají termín „i-učebnice“ (interaktivní učebnice). Dále lze v nabídce najít jazykové slovníky, pedagogickou literaturu a e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zaobírá základními předměty vyučované na ZŠ, SŠ a gymnáziích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Leda ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Leda je jediné české nakladatelství, které se specializuje na vydávání učebnic cizích jazyků. Kromě toho vydává také jazykové a naučné slovníky, nebo jazykové příručky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V nabídce je možné najít nejen češtinu, angličtinu, němčinu, ale také čínštinu a jiné jazyky z Asie, severské jazyky, jazyky jižní Evropy, … Celkem se Leda zabývá 22 jazyky. Vydává nejen tištěné knihy, ale taky elektronické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství sídlí ve Voznicích a bylo založeno v roce 1992. Nabízí nejen jazykové učebnice, ale také beletrii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.leda.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fortuna ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pražské nakladatelství bylo založeno v roce 1990 se specializací na učebnice. Vydává pro základní (1. i 2. stupeň) a střední školy, publikace pro rekvalifikaci, sebevzdělávání a profesní růst. Učebnice vytváří pro žáky a učitele. Pro studenty středních škol má nakladatelství největší nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své nabídce má publikace pro žáky se sluchovým postižením.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fortuna se zaobírá všemi základními předměty vyučované na školách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fortuna.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Prodos ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prodos bylo založeno v roce 1990, sídlí v Olomouci a zaobírá se hlavně učebnicemi pro základní školy (1. a 2. stupeň), popřípadě i pro nižší ročníky pro víceletá gymnázia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen klasické učebnice, ale také interaktivní učebnice, datové balířky a pomůcky ke studiu pro žáky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webu lze dokumenty vyhledávat nejen dle předmětů, ale také podle jednotlivých ročníků, pro které jsou jednotlivé učebnice určeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://ucebnice.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Septima ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Septima byla založena v roce 1992, sídlí na Praze 5. Vydává učebnice, pracovní sešity, metodické příručky pro odbornou a širší veřejnost, metodické materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učebnice nabízí pro ZŠ a pro odborná učiliště a praktické školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává i řady publikací pro výuku znakové řeči u malých dětí s těžkým postižením sluchu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách se nachází rozdělení učebnic pro základní školy praktické a pro základní školy speciální.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.septima.cz/nakladatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Grada ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada funguje v České republice od roku 1991. Své knihy nabízí na našem území na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zabývá se vydáváním odborné literatury s mnoha obory – ekonomie, finance, účetnictví, psychologie, zdravotnictví (pro zdravotní sestry i lékaře), knihy s počítačovou tématikou, architektura, stavebnictví, politologie, sociologie, … Tyto dokumenty lze využívat jako učební texty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává také knihy, které se týkají rodičovství a vzdělávání dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě odborné literatury také vydává beletrii pro děti, či dospělé.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Nová škola ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Nová škola vzniklo v 90. letech v Brně. Nejprve se zabývala tvorbou a vydáváním pracovních sešitů pro výuku českého jazyka, později i matematiky a dalších předmětů. Zaměřuje se na učebnice pro základní školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V sešitech a učebnicích lze najít motivační úryvky a otázky pro porozumění v přiměřené složitosti k věku žáků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě sešitů a učebnic nabízí Nová škola také různé vzdělávací pomůcky, metodické příručky a interaktivní učebnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.novaskolabrno.cz/, http://www.novaskolabrno.eu/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tobiáš ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Tobiáš je české pedagogické nakladatelství, založené v 90. letech, se zaměřením na učebnice pro základní školy a publikace pro děti se specifickými poruchami učení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí učebnice, pracovní sešity, výukové programy na PC a didaktické pomůcky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Svoje knihy nabízí i na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tobias-ucebnice.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Scientia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia se zaměřuje na tvorbu učebnic biologie, zeměpisu, dějepisu a technických předmětů pro širokou&amp;lt;br /&amp;gt; i odbornou veřejnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává výukové, nástěnné tabule a nabízí tituly vydané Českým statistickým úřadem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Scientia se snaží vydávat své tituly v kvalitním obsahovém i fyzickém provedení. K tomu využívá speciální, odolný typ vazby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Prometheus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Prométheus bylo založeno roku 1993 v Praze. &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Zabývá se tvorbou učebnic, pracovních sešitů matematiky a fyziky pro základní školy, střední školy a gymnázia. Dále vydává učebnice programování, metodické pomůcky a odborné publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.prometheus-nakl.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Parta ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Parta je nakladatelství založené na konci roku 1990, původně specializované na literaturu pro děti staršího školního věku. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později začala vydávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.parta-sro.cz/oc/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Sabotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Sabotáles bylo založeno roku 1993.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání odborných učebnic pro střední školy technického směru jako je strojírenství, dřevozpracující průmysl, IT nebo elektrotechnika. Také odbornou a zájmovou literaturu. Českou i překladovou.dávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za dobu své existence vydalo toto nakladatelství přes 130 publikací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/index.php&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Informatorium ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Informatorium vzniklo roku 1991 v Praze. Je zaměřeno převážně na vydávání středoškolských odborných učebnic různého zaměření, např.: archeologie, potravinářství, právo, kadeřnictví, zdravotnictví, ale i sklářství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává naučnou a odbornou literaturu. Ve spolupráci s odborníky z různých oborů vydalo toto nakladatelství i několik odborných monografií v angličtině, švédštině, němčině nebo francouzštině.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.informatorium.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Raabe ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. bylo založeno v roce 1996. Profiluje se jako pedagogické nakladatelství, zaměřuje na pedagogy a ředitele škol. Cílí na ně edicemi &amp;quot;Dobrá škola&amp;quot; a &amp;quot;Dobrá školka&amp;quot;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Také vydává odborné zdravotnické publikace, učebnice, pracovní sešity pro děti do 10 let, ale i odborné zdravotnické publikace pro lékaře i nelékařský personál.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.raabe.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tauris ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Toto nakladatelství bylo založeno roku 1998 jako součást Ústavu pro informace ve vzdělávání. Po zrušení této organizace bylo nakladatelství převedeno pod Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Původně nakladatelství vydávalo příručky, sbírky úloh, cvičebnice a statistické dokumenty. V současnosti se zaměřuje na materiály ke státním maturitám.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tauris.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM bylo založeno roku 1993. Zaměřuje se na skripta, odborné příručky, odbornou a tudijní literaturu, ale také sborníky z konferencí a seminářů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává odborný časopis &amp;quot;Soudní inženýrství&amp;quot; zabývající se soudním znalectvím, odbornou literaturu pro soudní znalce, publikace o historii, psychologii a lékařství, učební materiály pro výuku dopravních letců a učební texty pro teoretickou přípravu mechaniků a techniků údržby letadel.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho součástí je i vědecká redakce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	Wydawnictwo Edukacyjne ( Polsko)&lt;br /&gt;
Anotace: Nakladatelství bylo založeno v únoru 1993 ve Varšavě, o dva roky později se přestěhovalo do Krakova. Jeho doménou jsou učebnice polského jazyka od základních škol až po vysoké. Nabídka a obsah učebnic jsou vyvíjeny metodicky, v souběhu materiálů pro studenty i učitele. Přímým důsledkem tohoto postupu je spolupráce s vědeckými institucemi, zejména s vysokými školami z pedagogických a lingvistických oborů. Publikacemi jsou převážně učebnice a jiné učební materiály, knihy z oblasti psychologie a pedagogiky. Nakladatelství též provozuje Institut vzdělávání učitelů, kde pořádá přednášky, workshopy apod. na podporu pedagogické činnosti .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové stránky: http://www.we.pl/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Wydawnictwo Literackie ( Polsko)&lt;br /&gt;
Anotace: Nakladatelství bylo založeno v roce 1953 v Krakově. Zabývá se především vydáváním literatury, zejména krásné polské i zahraniční beletrie, ale stranou nezůstávají ani publikace vzdělávací a to především v oblasti humanitní a cizojazyčné. V jejich nabídce tedy najdeme tituly psychologické, historické a populárně naučné. Co se týče jazykové literatury, vydávají převážně publikace pro samouky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové stránky: http://www.wydawnictwoliterackie.pl/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	NATUR &amp;amp; KULTUR ( Švédsko) &lt;br /&gt;
Anotace: Nakladatelství bylo založeno v roce 1922 manželi Hanssonovými. Hned od počátku se zaměřili na oblast vzdělávání, psychologie, psychoanalýzy a vědy. I přes velké problémy během války, způsobené neústupností majitele a jeho nekompromisních názorů na Hitlera, se podařilo činnost udržet. V současné době je cílem nakladatelství podpora vzdělávání v otázkách humanism a demokracie. Zaměřuje se hlavně na 3 oblasti: výukové materiály (nevyhýbá se ani digitálním pomůckám a on-line kurzům), odbornou literaturu humanitního směru a krásnou literaturu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové stránky: https://www.nok.se/&lt;br /&gt;
4.	Salvator ( Francie)&lt;br /&gt;
Anotace: Nakladatelství se od svého založení v roce 1924 specializuje na náboženskou literaturu pro různé věkové skupiny. Jde mu o probloubení intelektuálního a duchovního hledání lidí v součásném světě a o formu, jakou předat zkušenost víry další generaci. Nabídka neopomíná ( byť stále s nezpochybnitelným akcentem na křesťanskou katolickou víru) ani stránku vzdělávací s důrazem na humanitní vědy a evangelizaci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové stránky: http://www.editions-salvator.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	Gyan Books Ltd. ( Indie)&lt;br /&gt;
Anotace: Gyan Books, založené v roce 1984, je předním indickým nakladatelství literatury z oblasti humanitních věd, vzdělávání, umění apod. Nakladatelství se zavazuje k vydávání odborné literatury s vysokým informačním potenciálem, jejich tématický záběr je velmi široký, nicméně při bližším zkoumání dává i letmá prohlídka webu tušit, že množství položek v menu nemusí reálně znamenat širokou nabídku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové stránky: http://www.gyanbooks.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.	Raabe (Slovensko)&lt;br /&gt;
Anotace: Historie nakladatelství Raabe sahá až do roku 1948 a je pevně spjata s osobou Dr. Josefa Raabe, který připravoval své první odborné materiály pro německé školy. V roce 1979 se stalo součástí německého nakladatelství Ernst Klett Verlag a od 80. let se profiluje jako moderní specializované nakladatelství. Dominantní oblastí zájmu je oblast školství, vzdělávání a poradenství a to napříč stupni vzdělávacího systému. Rozvinutá mezinárodní spolupráce umožňuje implemantaci znalostí a zkušeností z jiných zemi na Slovensku a naopak. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Webové stránky: http://www.raabe.sk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.	Hachette Livre (Francie)&lt;br /&gt;
Anotace: Přední francouzské nakladatelství s dlouhou tradicí se zabývá odbornou literaturou mnoha vědních oborů pro širokou veřejnost. Neopomíná ani péči o národní dědictví, takže se v nabídce titulů setkáme i s klasickými díly národní krásné literatury a pomocí milovníkům francouzštiny v osvojení tohoto jazyka v podobě jazykových učebnic a širokého spektra doplňových produktů. Své publikace nabízí nejen v tištěné podobě, ale ve velké míře i v podobě digitální a vychází tak vstříc trendům v prodeji knih koncovému uživateli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové stránky: http://www.hachette.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.	Cambridge University Press (Velká Británie)&lt;br /&gt;
Anotace: Nakladatelství je součástí prestižní Univesity of Cambridge a jeho vedoucí vizí je vzdělávání a výzkum. Publikace se týkají profesního rozvoje, školního vzdělávání různých úrovní, výuky anglického jazyka a Bible. Stanou nezůstává ani publikování výsledků akademických výzkumů. Krédem je také publikování “bez hranic”, což zajišťuje, že zdroje jsou bez problemů dostupné po celém světe v tištěné podobě, nebo v online či dalších digitálních formátech. V široké nabídce bychom ve více než 100 různých zemí našli přes 50.000 autorů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové stránky: http://www.cambridge.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.	Akademiker Verlag (Německo)&lt;br /&gt;
Anotace: Filosofií nakladatelství a hlavním motem je “sdílení znalostí”. Vychází z prostého předpokladu, že vysoké školy jsou po staletí oporou vědeckého a kulturního pokroku. Počet vysokoškolských studentů v Německu se zvyšuje a s tím i počet kvalifikačních prací. Mezi nimi jsou i takové, které si zaslouží být publikovány, aby i široká (odborná) veřejnost měla možnost seznámit se s jejich obsahem. Oborově jsou rozděleny do 5 kategorií, např. humanitní vědy, sociální vědy apod. Nakladatelství se ve svém výběru autorů zaměřuje na propagaci mladých akademiků a jejich práce a to na základě principu “otevřeného obsahu”, tedy volného přístupu k vědeckým poznatkům, což podporuje prostupování poznatků mezi výzkumem a výukou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové stránky: www.akademikerverlag.de&lt;br /&gt;
10.	University of Minnesota Press (USA)&lt;br /&gt;
Anotace: Další šťastné spojení univerzitního prostředí a odborné publikační činnosti. Společnost byla založena v roce 1925 a do povědomí – a to i mezinárodního - se dostala díky svým titulům z oblasti sociální teorie, kulturní teorie, psychologie apod. Známá je i díky nejrozšířenějším testům osobnosti na světě (MMPI – Minnesota Multiphasic Personality Inventory). Stále si však udržuje závazek lokálního charakteru a to publikování o lidech, historii a přírodním prostředí státu Minnesota.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové stránky: https://www.upress.umn.edu/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42650</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42650"/>
		<updated>2017-01-18T16:04:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Historie komunitních knihoven */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Služby komunitních [[knihovna|knihoven]]''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních [[knihovnické a informační služby|knihovnických a informačních služeb]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji [[komunita|komunity]] v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na [[Uživatel a čtenář v knihovně|registrované uživatele]], ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci [[Informační a komunikační technologie|informačních a komunikačních technologií]] do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt; V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v koncepcích rozvoje knihoven a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěrečné slovo ==&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby občané na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, knihovnické a informační služby, komunitní knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42649</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42649"/>
		<updated>2017-01-18T16:01:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Služby komunitních [[knihovna|knihoven]]''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních [[knihovnické a informační služby|knihovnických a informačních služeb]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji [[komunita|komunity]] v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na [[Uživatel a čtenář v knihovně|registrované uživatele]], ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci [[Informační a komunikační technologie|informačních a komunikačních technologií]] do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěrečné slovo ==&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby občané na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, knihovnické a informační služby, komunitní knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42648</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42648"/>
		<updated>2017-01-18T15:53:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěrečné slovo ==&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby občané na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, knihovnické a informační služby, komunitní knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42647</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42647"/>
		<updated>2017-01-18T15:53:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěrečné slovo ==&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby občané na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihovna, knihovnické a informační služby, komunitní knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42646</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42646"/>
		<updated>2017-01-18T15:51:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Závěrečné slovo */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěrečné slovo ==&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby občané na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42645</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42645"/>
		<updated>2017-01-18T15:50:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Závěrečné slovo */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěrečné slovo ==&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42644</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42644"/>
		<updated>2017-01-18T15:50:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Knihovna jako komunitní centrum */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42643</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42643"/>
		<updated>2017-01-18T15:49:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42642</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42642"/>
		<updated>2017-01-18T15:49:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KRPR&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42641</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42641"/>
		<updated>2017-01-18T15:47:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MKS&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42640</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42640"/>
		<updated>2017-01-18T15:44:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Služby komunitních knihoven */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42639</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42639"/>
		<updated>2017-01-18T15:44:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Služby komunitních knihoven */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42638</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42638"/>
		<updated>2017-01-18T15:42:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Služby komunitních knihoven */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklad dobré praxe:''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání  dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):''&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42637</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42637"/>
		<updated>2017-01-18T15:34:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Stručné vymezení základních pojmů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42636</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42636"/>
		<updated>2017-01-18T15:32:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Stručné vymezení základních pojmů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42635</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42635"/>
		<updated>2017-01-18T15:31:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: /* Stručné vymezení základních pojmů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42634</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42634"/>
		<updated>2017-01-18T15:31:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42633</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42633"/>
		<updated>2017-01-18T15:29:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42628</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42628"/>
		<updated>2017-01-18T14:02:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;Koncepce&amp;quot;&amp;gt;Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42627</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42627"/>
		<updated>2017-01-18T13:53:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42626</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42626"/>
		<updated>2017-01-18T13:52:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42625</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42625"/>
		<updated>2017-01-18T13:51:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42623</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42623"/>
		<updated>2017-01-18T13:50:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života&amp;lt;ref name=&amp;quot;KK 21.&amp;quot;&amp;gt;Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)&amp;lt;/ref&amp;gt;a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42619</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42619"/>
		<updated>2017-01-18T13:47:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života (Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)  a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;InFlow&amp;quot;&amp;gt;MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati&amp;lt;/ref&amp;gt;. Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KF&amp;quot;&amp;gt;EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;. V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKA&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vichova&amp;quot;&amp;gt;. ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Strnad&amp;quot;&amp;gt;STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42607</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42607"/>
		<updated>2017-01-18T13:31:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života (Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)  a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci (8)&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“(6)&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí” (8) a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života. (8)&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“ (4) &lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní” vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním 	úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, 	aby je 	mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“ (8). V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. (10) Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic. (3)&lt;br /&gt;
Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování. (8)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“  Zuzana Ježková&lt;br /&gt;
(10) &lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42605</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42605"/>
		<updated>2017-01-18T13:30:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;U Nás&amp;quot;&amp;gt;Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj:&lt;br /&gt;
http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667&amp;lt;/ref&amp;gt;.Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ikaros&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527&amp;lt;/ref&amp;gt;.Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DP&amp;quot;&amp;gt;POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl.  Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;Duha&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
komunitní projekt'''&lt;br /&gt;
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života (Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)  a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci (8)&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“(6)&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí” (8) a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života. (8)&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“ (4) &lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní” vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním 	úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, 	aby je 	mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“ (8). V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. (10) Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic. (3)&lt;br /&gt;
Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování. (8)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“  Zuzana Ježková&lt;br /&gt;
(10) &lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42598</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42598"/>
		<updated>2017-01-18T13:23:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)(3)&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“ (2) Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti. (5) Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“ (4)Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa (3)&lt;br /&gt;
komunitní projekt: Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života (Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)  a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci (8)&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“(6)&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí” (8) a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života. (8)&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“ (4) &lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní” vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním 	úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, 	aby je 	mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“ (8). V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. (10) Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic. (3)&lt;br /&gt;
Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování. (8)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“  Zuzana Ježková&lt;br /&gt;
(10) &lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42596</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42596"/>
		<updated>2017-01-18T13:22:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SKIP&amp;quot;&amp;gt;Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)(3)&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“ (2) Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti. (5) Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“ (4)Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa (3)&lt;br /&gt;
komunitní projekt: Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života (Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)  a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci (8)&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“(6)&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí” (8) a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života. (8)&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“ (4) &lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní” vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním 	úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, 	aby je 	mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“ (8). V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. (10) Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic. (3)&lt;br /&gt;
Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování. (8)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“  Zuzana Ježková&lt;br /&gt;
(10) &lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu. (9)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42581</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42581"/>
		<updated>2017-01-18T12:27:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb. (1) Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)(3)&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“ (2) Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti. (5) Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“ (4)Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa (3)&lt;br /&gt;
komunitní projekt: Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života (Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)  a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci (8)&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“(6)&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí” (8) a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života. (8)&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“ (4) &lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní” vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním 	úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, 	aby je 	mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“ (8). V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. (10) Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic. (3)&lt;br /&gt;
Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování. (8)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“  Zuzana Ježková&lt;br /&gt;
(10) &lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu. (9)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42580</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42580"/>
		<updated>2017-01-18T12:25:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Služby komunitních knihoven''' se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb. (1) Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručné vymezení základních pojmů ==&lt;br /&gt;
'''komunita''' (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)(3)&lt;br /&gt;
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“ (2) Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti. (5) Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní knihovna'''&lt;br /&gt;
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“ (4)Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''komunitní aktivity'''&lt;br /&gt;
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa (3)&lt;br /&gt;
komunitní projekt: Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. &lt;br /&gt;
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&lt;br /&gt;
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&lt;br /&gt;
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&lt;br /&gt;
• uvádí věci do pohybu&lt;br /&gt;
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služby komunitních knihoven ==&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života (Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)  a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci (8)&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“(6)&lt;br /&gt;
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí” (8) a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života. (8)&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“ (4) &lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní” vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě === &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.Zvyšování potenciálu místa ===&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním 	úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, 	aby je 	mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji ===&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.Zapojování občanů do veřejného života v místě ===&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovna jako komunitní centrum ==  &lt;br /&gt;
EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie komunitních knihoven == &lt;br /&gt;
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“ (8). V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. (10) Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic. (3)&lt;br /&gt;
Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování. (8)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěrečné slovo ===&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“  Zuzana Ježková&lt;br /&gt;
(10) &lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu. (9)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42560</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42560"/>
		<updated>2017-01-18T09:56:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Služby komunitních knihoven se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale svými aktivitami se obracejí na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb. (1) Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě. (3)&lt;br /&gt;
Stručné vymezení základních pojmů&lt;br /&gt;
komunita (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)(3)&lt;br /&gt;
 „Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“ (2) Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti. (5) Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života. (8)&lt;br /&gt;
komunitní knihovna: „Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“ (4)Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany. (3)&lt;br /&gt;
komunitní aktivity: Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa (3)&lt;br /&gt;
komunitní projekt: Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách. Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:&lt;br /&gt;
•	aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech&lt;br /&gt;
•	nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc&lt;br /&gt;
•	uvádí věci do pohybu&lt;br /&gt;
•	má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu (3)&lt;br /&gt;
Služby komunitních knihoven&lt;br /&gt;
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života (Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)  a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci (8)&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny“(6)&lt;br /&gt;
Jejich klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd. Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí” (8) a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života. (8)&lt;br /&gt;
I díky integraci informačních a komunikačních médií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je odpovědí na potřebu rozšířit knihovnické a informačně služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“ (4) &lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v  prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“  ((http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2011-2015-/). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna jako komunitní centrum  &lt;br /&gt;
EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
	Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je  fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji.  V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz. &lt;br /&gt;
Služby komunitní knihovny &lt;br /&gt;
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní” vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:&lt;br /&gt;
1.	Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Sedlčany (http://www.knihovna-se.cz/) v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	Zvyšování potenciálu místa&lt;br /&gt;
	Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním 	úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, 	aby je 	mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující 	potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe: viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji&lt;br /&gt;
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků. &lt;br /&gt;
Příklad dobré praxe:&lt;br /&gt;
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm (http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/) realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu ve psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i kreativní využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání lektorských dovedností, které mohou senioři dále využít. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	Zapojování občanů do veřejného života v místě&lt;br /&gt;
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.&lt;br /&gt;
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):&lt;br /&gt;
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí. &lt;br /&gt;
Historie komunitních knihoven &lt;br /&gt;
	První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“ (8). V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá.  Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století. &lt;br /&gt;
	Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. (10) Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. (3) Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP)  přehled základních pojmů a jejich definic. (3)&lt;br /&gt;
	Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování. (8)  &lt;br /&gt;
Závěrečné slovo&lt;br /&gt;
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“  Zuzana Ježková&lt;br /&gt;
(10) &lt;br /&gt;
Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby uživatelé na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu. (9)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42549</id>
		<title>Pojednejte o službách komunitních knihoven.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_slu%C5%BEb%C3%A1ch_komunitn%C3%ADch_knihoven.&amp;diff=42549"/>
		<updated>2017-01-18T07:49:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: Založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}}“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=41339</id>
		<title>Alexandrijská knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alexandrijsk%C3%A1_knihovna&amp;diff=41339"/>
		<updated>2017-01-04T17:32:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Kozlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alexandrijská knihovna''' byla založena kolem  r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější [[knihovna|knihovny]] starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc [[svitek|svitků]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;&amp;gt;BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Město Alexandrie, založené r. 332 př. n. l. Alexandrem Velikým, bylo jedním z největších kulturních i hospodářských center a zároveň hlavním městem Egypta po dobu více než tisíc let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;&amp;gt;ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt; Právě sem byl povolán Démétrios z Faléry, aby po vzoru knihovny vybudované Aristotelem v Athénách vytvořil návrh stavby dvou institucí oslavujících lidské vědění – Museia a knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Adam&amp;quot;&amp;gt;BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem ambiciózního projektu bylo shromáždění písemností veškerého lidstva.  Knihovna vznikla jako součást domu Múz – Múseionu, což byla jedna z prvních  státních starověkých univerzit. Múseion byl chrám zasvěcený Múzám – božským ochránkyním umění a věd. Komplex byl dokončen až za vlády Ptolemaia I. Sótera, nástupce Alexandrova. Důvody založení jsou dodnes otázkou odborných diskuzí. Je ale pravděpodobné, že osvícený panovník dospěl k moudrému poznání, že zbudovat intelektuální centrum je výhodnější než vést neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Alexandria18.jpg|thumb|left|socha Démétria z Alexandrijské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Provoz knihovny a fond == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budovách žili písaři, kteří přepisovali zapůjčené [[rukopis|rukopisy]] z jiných knihoven. Paláce v Alexandrii poskytly útočiště mnohým spisovatelům a vědcům. Těm zde bylo zdarma poskytnuto bydlení, byli osvobozeni od daní a služeb a jejich jedinou povinností bylo oslavování krále a rozmnožovat vědění ve prospěch knihovny. Povolaní vzdělanci měli za úkol nakupovat nebo opisovat co nejvíce knih, které se jim v oblasti Středomoří podařilo sehnat. &lt;br /&gt;
Knihy pro Alexandrijskou knihovnu sbírali i další králové Egypta. Ti nejslavnější pak byli jmenováni [[knihovník|knihovníky]] a učiteli králových dětí a okruhu přátel. Funkce knihovníka byla velmi prestižní a příslušníci této profese patřili k předním zástupcům helénistického písemnictví. Díky jejich práci sloužila knihovna již po roce existence jako úložiště 200 tisíc svitků.&lt;br /&gt;
V systematizaci svitků sehrál klíčovou roli Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n.l.)“otec literární historie“. Je autorem souboru 120 knih, tzv. pinakes - Seznamů všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali. Až na nepatrné pozůstatky se bohužel nedochovaly a rekonstrukce Kallimachova klasifikačního systému se dá zrekonstruovat jen z části. Bylo zde 6 hlavních básnických oddílů  (epos, elegie, jamby, melos - zpěv, tragédie, komedie) a 5 oddílů prozaických (dějepisectví, řečnictví, filozofie, lékařství a právo). Závěrečný oddíl seznamů tvořily rozmanitosti. Jedná se o první vědecky zpracovaný [[katalog]] v dějinách lidstva. Katalog neuváděl pouze názvy děl, ale i podrobné informace o autorech, jejich dílech a analýzu textů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zánik Alexandrijské knihovny == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme s jistotou málo. Byla sice částečně dotčena požárem v r. 48 př. n. l. během vojenského tažení Ceasara do Egypta, ale ve své činnosti pokračovala. Rok jejího definitivního zániku se různí. Mnoho badatelů soudí, že knihovna byla zničena až v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt; Ve 13. století se objevila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny sloužily Arabům jako topivo v lázních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brožek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1974 přišel s myšlenkou na novou Alexandrijskou knihovnu professor Mustafa al-Abbadi. Trvalo dalších 10 let, že jeho návrh vyslyšela egyptská vláda a mezinárodní společnosti. 26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor společně položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity. Knihovna byla slavnostně otevřena veřejnosti 16. října 2002.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bakalářka&amp;quot;/&amp;gt;Protože knihovna byla zničena před mnoha staletími, nemůže se jednat o obnovu původní Alexandrijské knihovny v pravém slova smyslu. Jde spíš o znovuoživení této knihovny jako intelektuálního střediska nejen na úrovni národní, tj. egyptské, ale na úrovni mezinárodní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka znovuzaložení Alexandrijské knihovna vycházela z potřeby Egypta mít na svém území opět místo, které bude centrem bádání i kritického myšlení, tvůrčího setkávání a plodných diskuzí a díky mezinárodní podpoře se stane symbolem dialogu mezi různými kulturami v opozici k válečným střetům a stále častějším projevům terorismu. Finance na velkolepou stavbu i příspěvky do knihovního fondu přišly od různých světových mocností (např. Francie, Japonsko, Spojené státy americké), což jen dokládá, že se opravdu jedná o mezinárodní projekt. Může to být v širším historickém kontextu chápáno jako splátka dluhu bohatší části světa za to, čím egyptská kultura obohatila kulturu světovou, především pak evropskou. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě můžeme tušit i omluvu za minulé kořistnické chování zejména bývalých koloniálních mocností vůči této oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ozývají se ale i nesouhlasné poznámky na adresu tohoto megalomanského projektu. Ze zahraničí i přímo z Egypta, protože v této zemi je stále velká část obyvatelstva negramotná a země by si spíš zasloužila investici do vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vojtášková&amp;quot;&amp;gt;VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:CW BibliotechaAlexandrina Inside.jpg|thumb|upright 2.3|right|Současná Alexandrijská knihovna - interiér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní údaje o nové Alexandrijské knihovně v Egyptě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektonická soutěž:	1988-1989&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Realizace vítězného projektu:	 1995-2001&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkové náklady:	cca 217 mil. US$&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři architektonického návrhu:	Snøhetta, Norsko&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Autoři realizačního projektu:	Snøhetta Hamza Consortium&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budova	&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet podlaží:	11&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výška budovy:	33 m&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková plocha podlaží:	85 405 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: univerzální knihovna	36 770 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
z toho: studovna s volným přístupem k fondům	20 000 m2&lt;br /&gt;
		- kulturní aktivity	4 210 m2&lt;br /&gt;
		- technické služby	10 860 m2&lt;br /&gt;
		- Mezinárodní škola informační vědy	3 500 m2&lt;br /&gt;
		- Konferenční centrum a další prostory	30 840 m2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní fondy při zahájení provozu/perspektivně	&lt;br /&gt;
		- knihy	200 000/8 mil.&lt;br /&gt;
		- periodika	1500/4000&lt;br /&gt;
		- audiovizuální dokumenty	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- rukopisy a vzácné tisky	10 000/50 000&lt;br /&gt;
		- mapy	- /50 000&lt;br /&gt;
		&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměstnanci	 200/500 &lt;br /&gt;
		 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informatizace knihovny&lt;br /&gt;
OPAC, internet, cca 2200 počítačů, napojení na komunikační dálnice&lt;br /&gt;
Poznámka: uvedené údaje je nutno považovat za orientační&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cejpek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Bibliotheca Alexandrina -- Library outer view - 2.jpg|thumb|upright 3|left|Současná Alexandrijská knihovna - exteriér]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*[BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html]&lt;br /&gt;
*[BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 8024603233.]&lt;br /&gt;
*[VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145]&lt;br /&gt;
*[CELBOVÁ, Iva. Nová Alexandrijská knihovna připomíná dávné slavné časy a vede středomoří do nového milénia. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-10619. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10619]&lt;br /&gt;
*[CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html]&lt;br /&gt;
*[ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny&amp;gt;. ISSN 1804-4255.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.bibalex.gov.eg]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovna, Egypt, svitky, Kallimachos z Kyrény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Kozlova</name></author>
		
	</entry>
</feed>